iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hamáček vyhazuje z ČSSD Foldynu, tím se nezachrání

Šéf sociální demokracie Jan Hamáček varoval poslance vlastní strany Jaroslava Foldynu, aby respektoval politiku strany, jinak nemá v ČSSD co dělat. Foldyna v úterním rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že by vládu Andreje Babiše podporoval i po odchodu sociální demokracie z kabinetu. „Myslím, že hnutí ANO prezentuje sociálnědemokratickou politiku, proto řada voličů ČSSD přešla a volí hnutí ANO. Sociální demokracie jakoby ztratila svůj azimut a převzaly ho jak hnutí ANO, tak SPD.

A městský liberální volič s permanentkou do divadla, jak říká jeden z kolegů z vedení ČSSD, volí Piráty. Dává nám někdy za pravdu, když jdeme do střetu, ale volit nás nebude,“ řeklv rozhovoru pro iDNES.cz Foldyna těsně před tím než prohlásil, že by podporoval jako poslanec rekonstruovanou vládu bez ČSSD.„Pan Foldyna buď bude respektovat politiku a rozhodnutí sociální demokracie nebo nebude členem sociální demokracie,“ napsal iDNES.cz Hamáček.

Sociální demokracie v minulých týdnech několikrát naznačila, že by nemusela pokračovat v koalici s ANO. To když dosud marně prosazovala, aby se novým ministrem kultury stal její místopředseda Michal Šmarda místo Antonína Staňka, nebo když se ministři za ČSSD ve vládě zdrželi při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

„Neměla by okopávat kotníky koaličnímu partnerovi jenom proto, aby se zviditelnila, protože se stává naprosto nedůvěryhodnou politickou silou. Jsem přesvědčen, že diskuse vede jiným způsobem, ne honěním si bodů tím, když paní ministryně Maláčová vypráví nějaké pohádky, kdy není schopna věcně odpovídat paní ministryni financí (Aleně Schillerové za ANO - pozn. autora) na její výtky nebo otázky,“ řekl iDNES.cz Foldyna.

Místopředseda ČSSD Tomáš Petříček ho kritizoval za účast na setkání „za ochranu tradiční rodiny“, které se konalo souběžně s pochodem homosexuální menšiny Prague Pride. Řekl, že Foldyna nepatří do ČSSD a ten mu opáčil, že očekává, že vedení ČSSD vyvodí odpovědnost za špatné volební výsledky. „Bez komentáře,“ řekla k počínání Foldyny místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, o které poslanec řekl, že vypráví „pohádky“.

Jak by se Babiš mohl dopočítat většiny bez ČSSD

Hnutí ANO má 78 poslanců a vláda Andreje Babiše se opírá i o 15 komunistů. Bez ČSSD by tak Babiš k většině potřeboval ještě osm hlasů. Kromě Foldyny, který mu v úterý slíbil podporu, by se mohl zkusit obrátit na tři odpadlíky od hnutí SPD, dva poslance Trikolóry, která se odštěpila od ODS, či na exministra kultury Antonína Staňka z ČSSD, o němž hovořil kladně, ještě než byl po dlouhém váhání prezidenta Miloše Zemana odvolán.

Kdyby získal podporu od těchto sedmi poslanců, k většině 101 hlasů ve Sněmovně by mu chyběl už pouze jeden hlas. Pokud by se rovnou nedohodl s hnutím SPD Tomia Okamury, který se Babišovi opakovaně nabízel zastoupit ve vládě místo sociální demokracie.

PREZIDENTOVI ZEMANOVI DŮVĚŘUJE 57 PROCENT LIDÍ

Z politických institucí Češi nejvíc věří prezidentovi republiky. Důvěru v něj má 57 procent lidí. Za necelé dva roky ale stoupla nedůvěra v hlavu státu u mladých, a to o celých deset procent. Z posledního průzkumu agentury STEM z letošního června vyplývá, že současnému prezidentovi důvěřuje jen 43 procent dotázaných ve věku od 18 do 29 let.

„Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let,“ uvedl STEM. I v této skupině ale podíl klesl, a to ze sedmdesáti na 68 procent. O čtyři procenta na 55 procent klesla důvěra i ve věkové kategorii 30 - 44 let. Stejná naopak zůstala u lidí mezi 45 a 59 roky.

Zcela jednoznačně je podle STEM důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných. Důvěřují mu zejména voliči KSČM (92 procent důvěřujících) a SPD (88 pct), dále pak voliči ANO (81 pct) a ČSSD (75 pct). Nedůvěra v prezidenta převažuje u voličů ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a KDU-ČSL.

Důvěra v prezidenta je dlouhodobě nižší než za doby, kdy mandát zastával Václav Klaus. Stabilně se drží lehce nad polovinou, od roku 2013 kolísala mezi padesáti a pětašedesáti procenty.

Stále však zažívá prezident republiky nejvíce podpory z vládních subjektů. Jako jediný má nadpoloviční důvěru. Členům vlády důvěřují jen necelé dvě pětiny dotázaných, 38 procent lidí. Poslanecké sněmovně pak ještě o tři procenta méně. Nejnižší důvěru má Senát, tomu věří jen třetina veřejnosti, dvaatřicet procent.

Politické instituce tak celkově patří k nejméně důvěryhodným z těch, mezi kterými agentura provádí průzkum. Pro představu - armádě věří tři čtvrtiny populace, policii dvaasedmdesát procent lidí. Údaje vychází z červnového průzkumu agentury STEM, které se účastnilo 1 004 respondentů starších osmnácti let.

KYBERÚTOK NA DIPLOMACII ZPŮSOBIL CIZÍ STÁT?

Zodpovědnost na červnovém útoku na ministerstvo zahraničí nese cizí stát, vyplývá z informací Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Úřad to ve středu sdělil senátnímu výboru pro obranu a bezpečnost a dal důraz na to, aby se tématu vláda věnovala.

Výbor dnes v usnesení vyzval vládu, aby na kybernetickou bezpečnost upřela pozornost a dala rozpočtové prostředky. Podle serveru Deník N za červnovým hackerským útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU.

Deník N napsal, že útok v červnu na ministerstvu odhalili státní specialisté na kybernetickou bezpečnost. Hackeři při něm narušili vnitřní počítačovou síť ministerstva, ve které nejsou utajované informace. Výbor dnes se znepokojením konstatoval, že tento incident je „podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci“. Senátoři zároveň doporučili vládě, aby tyto incidenty brala s nejvyšší vážností.

Vládu také vyzvali, aby věnovala veškerou pozornost a rozpočtové peníze na posílení kybernetické bezpečnosti nejen na úřadech, které jsou pod kybernetickým útokem, ale aby také přijala opatření, která umožní kybernetickým útokům zamezit.

Hackeři napadli počítače ministerstva zahraničí. Citlivá data neunikla

Předseda výboru Pavel Fischer novinářům po jednání řekl, že podle informací NÚKIB jsou česká ministerstva pod kybernetickým atakem. „Je potřeba do obrany kybernetické infrastruktury investovat lidi, prostředky, finance a také úsilí,“ uvedl.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) odborníci kybernetický útok už delší dobu řeší. „Na řešení situace na ministerstvu zahraničních věcí se již několik měsíců intenzivně pracuje v součinnosti ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a Národní agentury pro komunikační a informační technologie,“ napsal Hamáček ČTK bez bližších podrobností.

Dvěma podobným útokům čelilo ministerstvo zahraničí podle výroční zprávy BIS za rok 2017 už dříve. V jednom případě hackeři systém narušili asi začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvedla BIS. Na úřad směřoval i další útok, u kterého je podle rozvědky z dostupných informací zřejmé, že má původ u ruských tajných služeb.

TRUMP: MIGRANTI POBÍRAJÍCÍ DÁVKY NEMUSEJÍ DOSTAT ZELENOU KARTU

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila, že zpřísní podmínky pro udělování povolení k pobytu, takzvané zelené karty. Nově by ji nemuseli dostat migranti, kteří mají nízké příjmy a v USA čerpají nějakou formu sociální pomoci. Opatření by podle televizní stanice CNN mohlo výrazně snížit počet přistěhovalců přicházejících do USA legálně, protože by pro úřady bylo jednodušší zamítnout jim zelenou kartu i žádost o vízum.

Ředitel imigračního úřadu Ken Cuccinelli novinářům podle CNN řekl, že smyslem normy je „povzbuzovat soběstačnost těch, kteří chtějí přijít do USA nebo tam zůstat“. Vláda podle něj očekává, že migranti všech příjmových kategorií se budou o sebe schopni postarat. „Takže pokud lidé nebudou soběstační, je to negativní faktor, který velmi ovlivní rozhodnutí, zda se budou moci legálně stát trvalým rezidentem,“ dodal.

AP připomíná, že podle federálního zákona už v současnosti musí žadatelé o zelenou kartu prokázat, že nebudou pro společnost zátěží. Nová pravidla rozšiřují počet sociálních programů, které by mohly žadatele o zelenou kartu diskvalifikovat. Je mezi nimi například účast ve zdravotní péči o chudé v rámci programu Medicaid, příspěvky na bydlení a jídlo a podobně.

Trump dal už v roce 2016 během volební kampaně najevo, že migrační otázku považuje za stěžejní bod svého politického programu. Zavázal se tehdy i k razantním krokům, které proud přistěhovalců především ze středoamerických států zastaví.

V pondělí oznámená pravidla patří podle agentury AP mezi nejtvrdší opatření s cílem omezit legální přistěhovalectví. Aktivisté pomáhající migrantům se tak obávají, že nová pravidla, která vstoupí v platnost v říjnu, budou migranty odrazovat od toho, aby požádali o sociální pomoc.

DŮM ITÁLIE VERSACE: MILUJEME ČÍNU A RESPEKTUJEME JEJÍ SVRCHOVANOST

Italský módní dům Versace se omluvil Číně za trička, která uváděla čínská teritoria Hongkong a Macao jako samostatné země. Společnost je přestala vyrábět už na konci července, ale kontroverzního nápisu si všímají lidé na čínských sociálních sítích. S podobným problémem se momentálně potýkají i další západní značky, napsala agentura Reuters.

Kontroverzní tričko, jehož obrázek se v Číně velmi rychle rozšířil na sociálních sítích, je potištěné seznamem měst, u kterých je vždy uvedena i příslušná země. Objevuje se zde například dvojice „Milán – Itálie“ nebo „New York –USA“, uživatele sociálních sítí pobouřily nápisy „Hongkong – Hongkong“ a „Macao – Macao“. Obě bývalé evropské kolonie spadají od konce minulého tisíciletí pod Čínu.

Italská společnost se omluvila na populární čínské sociální síti Weibo. „Omlouváme se za způsobený spor. Milujeme Čínu a respektujeme její svrchovanost,“ uvedla firma. „Čínská územní celistvost je nedotknutelná a za všech okolností neporušitelná,“ dodala společnost Versace.

Osobní omluvu Čínské lidové republice na svém instagramu zveřejnila také Donatella Versace, hlavní módní návrhářka značky a sestra jejího zakladatele Gianniho. „Nikdy jsem neměla v úmyslu zpochybnit čínskou národní svrchovanost, proto se za tuto nepřesnost osobně omlouvám,“ uvedla návrhářka.

Do citlivého tématu čínských území se zapletly i další luxusní značky. Americký Coach na podobně vypadajícím tričku uvedl Hongkong a další diskutované čínské území, Tchaj-wan, jako samostatné země. Stejný přešlap udělala i francouzská Givenchy, firmy přišly o ambasadory svých značek v Číně a na sociálních sítích čelí velké kritice.

Zvláštní administrativní oblasti Macao a Hongkong od sebe na jihu Číny dělí delta Perlové řeky. Původně britský Hongkong se stal součástí Čínské lidové republiky v roce 1997, poslední portugalská kolonie Macao v roce 1999, obě mají od Pekingu oddělený právní systém.

Hongkong se v posledních měsících potýká s masivními demonstracemi proti dohledu pevninské Číny. Demonstrace původně začaly jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny a postupně přerostly v požadavek na větší demokratičnost politického systému.

NESCHOPNÁ MISS SR PALOVIČOVÁ, KORYTO ZE ZNÁMOSTI

Slovenské ministerstvo kultury svérázně vyřešilo trapas své zaměstnankyně Barbory Palovičové z minulého měsíce. Tisková mluvčí před kamerami nedokázala odpovědět na otázku novinářky a jejími vytáčkami se pak bavilo celé Slovensko. Nově se proto média mají obracet přímo na ministryni Ľubicu Laššákovou.

Tiskový odbor už na slovenském resortu kultury přestal existovat, napsal deník Nový čas s odkazem na server Webnoviny.sk, který si všiml, že kontakt na odbor zmizel z oficiálních stránek ministerstva. Resort pak potvrdil, že „v rámci organizační změny byly přesunuty kompetence tiskového odboru přímo pod kancelář ministryně“.

Změna přišla v reakci na neschopnost mluvčí Palovičové odpovědět jasně a srozumitelně na otázku, zda ministerstvo ze své pozice může pokutovat politické strany. Otázku přitom podle serveru HN Online dostala den předem. „K tomuto off record. Počkejte... Dobrá otázka, to musím ověřit. (...) Nechci jít do konfliktu, když vám to takto řeknu, je hned na světě konflikt jako svět. Ať si z toho lidé vyberou,“ sdělovala zmateně. Novinářka nakonec jasnou odpověď na svou otázku získala až od státního tajemníka resortu.

Palovičová je bývalá slovenská vicemiss. Podle tisku více než deset let tančila v populárním souboru Lúčnica a také se účastnila několika soutěží krásy. O titul Miss Universe 2007 zápolila s pozdější asistentkou bývalého premiéra Roberta Fica Márií Troškovou, která po vraždě novináře Jána Kuciaka musela kvůli vztahu s podezřelým italským podnikatelem odstoupit, či s tehdejší manželkou Petera Sagana Katarínou.

PŘES POLOVINA BRITŮ CHCE BREXIT ZA KAŽDOU CENU

Víc než polovina Britů podporuje plán premiéra Borise Johnsona, který chce na konci října vyvést zemi z Evropské unie za jakoukoli cenu. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného v pondělí webem deníku The Telegraph, podle něhož by 54 procentům dotázaných nevadilo, kdyby Johnson vyřadil z rozhodování o případném neřízeném brexitu parlament.

Britští politici i politologové jsou nejednotní v názoru, zda by Dolní sněmovna dokázala Johnsonovi jakýmkoli způsobem včetně vyjádření nedůvěry zabránit v tom, aby uskutečnil brexit bez dohody. Ponechat parlamentu možnost vyjádřit se k Johnsonovým plánům by podle ankety chtělo 46 procent respondentů.

Průzkum, který pro konzervativní deníkpodporující britský odchod z EU uspořádala společnost ComRes, potvrzuje rostoucí trend podpory konzervativců po Johnsonově nástupu do jejich čela na konci července. Zatímco v současné anketě své sympatie vládní straně vyjádřilo 31 procent lidí, v minulém průzkumu to bylo o šest procentních bodů méně. Opoziční labouristé, kteří plánují v září vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, mají nyní podporu 27 procent respondentů. Ještě na začátku července v jiném průzkumu přitom Britové raději zrušili brexit nebo uspořádali nové referendum, než aby čelili vystoupení z Evropské unie bez dohody.

Brexit bez dohody by tehdy podle listu The Independent podpořilo 38 procent z nich. Pokud by se ukázalo, že se Británie nedokáže shodnout na brexitové dohodě, 43 procent voličů by se v takovém případě rozhodlo podle průzkumu společnosti BMG pro zrušení rozhodnutí opustit Evropskou unii.

Johnson v čele strany i vlády vystřídal Theresu Mayovou, která se dlouhodobě snažila předejít divokému opuštění Unie. Podpora konzervativců však po jejích neúspěšných pokusech prosadit v parlamentu výstupní dohodu dramaticky klesala a jejich stoupenci v květnových eurovolbách ve velkém volili novou Stranu pro brexit Nigela Farage.

PŮL MILIARDY NA TECHNIKU A BUDOVY HASIČŮ

Hasiči dostanou příští rok více peněz v rozpočtu. Dohodla se na tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba. Přijdou si tak v roce 2020 na 11,31 miliardy korun. Pro předběžný návrh rozpočtu, který vláda schválila, hlasovali pouze ministři za ANO.

V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jde o první dílčí úspěch, další zvýšení rozpočtu chce vyjednat. Z dohodnuté částky je 100 milionů korun určeno na pořízení výškové techniky a 200 milionů korun na stavbu a rekonstrukci budov. Kapitálové výdaje z celkového rozpočtu hasičů na příští rok budou 850 milionů korun a provozní výdaje 1,3 miliardy korun, dodalo MF.

„Ministerstvo financí dohlédne na to, aby vyjednané prostředky na provoz a investice měli hasiči již od počátku roku 2020 a také v následujících letech. Na ministerstvu vnitra panuje taková praxe, že hasičský sbor dostane část peněz na začátku roku a posléze na konci se to různě dorovnává,“ uvedla Schillerová. „S výsledky jednání jsem spokojen. Zejména bych chtěl ocenit, že finanční prostředky budou dlouhodobě dány, můžeme začít plánovat investice a od začátku roku s nimi již hospodařit,“ uvedl Ryba.

Pro návrh rozpočtu hlasovali jen ministři ANO

Nynější návrh rozpočtu je nerealistický, napsal šéf ČSSD Hamáček premiérovi

Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu s deficitem 40 miliard korun, pro ale hlasovali pouze ministři za ANO, nikoli za koaliční ČSSD. Ministři podle Schillerové poté vznesli požadavky na další dvě desítky miliard korun. Z toho zhruba 18 miliard korun žádali členové vlády za ČSSD, z toho 11 miliard ministryně práce Jana Maláčová. Hasiči spadají pod ministerstvo vnitra, které vede Hamáček.

„Jednání v první fázi probíhají na odborné úrovni. Generál Ryba šel jednat na ministerstvo financí s mým mandátem a jsem rád, že uspěl. Věřím, že podobně dopadnou i jednání s vedením policie, a věřím, že na jednání na úrovni ministrů dotáhneme do konce zbytek, tj. prostředky na digitalizaci a na platy příslušníků bezpečnostních sborů,“ napsal Hamáček.

Hamáček bude pro vnitro požadovat další peníze

V tiskové zprávě uvedl, že bude do rozpočtu ministerstva vnitra požadovat další peníze. Mimo jiné chce miliardu korun na nákup služebních vozidel pro policii, 1,1 miliardy na podporu vládního programu Digitální Česko a 600 milionů na kybernetickou bezpečnost.

Schillerová minulý týden jednala o úpravě rozpočtů také s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD), ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem (za ANO) a ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem(ČSSD). S Tomanem se dohodla na zvýšení jeho rozpočtové kapitoly o jednu miliardu, s Kremlíkem na přidání pěti miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury a s Petříčkem na navýšení o 253 milionů korun na provoz velvyslanectví a nástroje pro předcházení nelegální migraci.

LETECTVO RUSKA: ODEHNALI JSME STÍHAČKU NATO NAD BALTEM

Pohotovostní letoun NATO se nad Baltem pokusil přiblížit k letadlu ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, tvrdí ruská agentura TASS. Doprovodné ruské stíhací letouny měly pravděpodobně stroj EF-18 španělských vzdušných sil odehnat. Španělské letectvo se se zatím k incidentu nevyjádřilo.

„Letoun NATO F-18 se pokusil přiblížit ke stroji ruského ministra obrany Sergeje Šojgua nad neutrálními vodami Baltského moře, ale byl zahnán ruskými Su-27,“ uvedl zpravodaj agentury TASS, který byl na palubě ministerského speciálu. Letoun Tu-214 ministra Šojgu byl na cestě z ruské exklávy Kaliningradu do Ruska a doprovázely ho dvě ruské stíhačky Su-27.

Podle zpravodaje ruské agentury se nad neutrálními vodami Baltského moře k němu pokusil přiblížit pohotovostní stíhací letoun NATO F-18. Ruské stíhačky aliančnímu stroji nedovolily se k ruskému ministerskému speciálu přiblížit. Jeden z ruských strojů jej podle videanalétnutím „vytlačil“.Letouny F-18, respektive EF-18 mají v současné době v Pobaltí nasazeny španělské vzdušné síly. Velení španělského letectva zatím incident nijak nekomentovalo.

Němé ruské stroje nad Baltem

V rámci takzvaného Air Policingu společně s německými a britskými stíhači chrání vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Baltské republiky totiž svoje nadzvukové stroje nemají a proto se v jejich ochraně střídají spojenci. Od září to budou znovu také čeští letci s gripeny.

Blízká setkání s ruskými letouny nechceme eskalovat, tvrdí čeští piloti

V případě španělského stroje šlo s největší pravděpodobností o ostrý start k identifikaci neznámých či nekomunikujících letounů v blízkosti chráněné oblasti. Ruské vojenské letouny oblastí Baltského moře nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Výjimkou nejsou ani formace čtyř či pěti „němých“ ruských bojových strojů. Létají velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.

Ostré starty

V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů, takzvaných "Alfa Scramble". To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů.
Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů. Loni podle litevského ministerstva obrany 137.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl. V takovém případě k nim startují pohotovostní stíhačky NATO, které vzdušný prostor Pobaltí chrání.

Neznámý stroj či formaci doženou, identifikují, zkusí navázat komunikaci a případně doprovodí do bezpečné vzdálenosti.
Podle litevského ministerstva obrany podobně jen za poslední týden musely pohotovostní stíhačky NATO kvůli ruským vojenským letounům v oblasti do vzduchu devětkrát. Většinou šlo o formace dvou či tří ruských strojů. Až na výjimky ruští piloti neměli zapnuté odpovídače ani podané letové plány a nekomunikovali s řízením letového provozu.

ZELENSKYJ NABÍZÍ PRONÁSLEDOVANÝM RUSŮM OBČANSTVÍ UKRAJINY

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal pokyn ke zjednodušení procedury, která je nezbytná k přiznání ukrajinského občanství Rusům pronásledovaným kvůli svému politickému přesvědčení. Příkaz vládě k vypracování příslušného zákona byl zveřejněn na prezidentském webu. Zelenskyj tak reaguje na dubnové rozhodnutí Moskvy nabídnout ve zjednodušeném režimu ruské občanství obyvatelům povstaleckého Donbasu.

Rusové, kteří kvůli politickému pronásledování získají ukrajinské občanství, se musejí vzdát občanství ruského, vyplývá z rozhodnutí ukrajinského prezidenta. Opatření se bude týkat i cizinců a lidí bez státního občanství, kteří „se podíleli na zajištění ukrajinské národní bezpečnosti a obrany“. Podle agentury Unian jde o lidi, kteří se zapojili do boje proti separatistům nebo jinak bránili ruské agresi na východě Ukrajiny.

Putin na konci dubna podepsal dekret nabízející ruské občanství obyvatelům Donbasu, kteří žijí na území ovládaném proruskými separatisty. Podle prezidenta šlo o „výlučně humánní“ opatření. Později Kreml rozšířil nabídku ruského občanství pro všechny obyvatele převážně ruskojazyčného Donbasu, jehož část kontroluje i Kyjev. Podle ruských médií o ruský pas požádalo přes 10 000 ukrajinských státních příslušníků.
Rusové otevřeli centrum pro výdej pasů Ukrajincům, provokují Kyjev

Kyjev kritizoval Putinovo rozhodnutí jako pokračování ruské agrese a označil ho za další porušení norem mezinárodního práva. Ukrajina pohrozila, že bude odebírat důchody a sociální dávky obyvatelům Donbasu, kteří získají ruské občanství. Evropská unie dala najevo, že ruské pasy vydané lidem z ukrajinských regionů ovládaných separatisty nehodlá uznávat.
Zelenskyj už v červenci naznačil, že nabídne Rusům ukrajinské občanství. „Poskytneme ukrajinské občanství zástupcům všech národů, které trpí autoritářskými a korupčními režimy. V první řadě pak Rusům, kteří dnes trpí asi nejvíce,“ poznamenal ukrajinský prezident.