iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Případ soudce VS Elischera, přísedící pospával, zmatky

Čtvrteční jednání soudu v trestní věci soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Ivana Elischera provázely spory mezi státním zástupcem a obhajobou ohledně použitelnosti některých důkazů. Elischerova obhájkyně Lucie Kýčková také namítla podjatost soudní tlumočnice, zajišťující překlad výpovědí u soudu. Zpestřením byl pak pospávající přísedící

Úvod soudního dne provázely zmatky, způsobené pochybností, zda mezi veřejností není přítomen někdo vietnamské národnosti, kdo může být volán soudem jako svědek. Předsedkyně senátu Veronika Cukerová (která na Městský soud v Praze přešla z Obvodního soudu pro Prahu 5, kde působila v pozici místopředsedkyně trestního úseku) měla totiž dojem, že jednoho z účastníků z řad veřejnosti poznala ve spisu. Po určitém váhání rozhodla, že věc vyřeší jeho výslechem. Jak se ukázalo, jednalo se o mladého soudního tlumočníka z vietnamštiny, který se ze zajímavosti přišel k soudu podívat.

Ještě před tímto úkonem však požádala obhájkyně Kýčková, aby soud rozhodl o její námitce proti tlumočnici. Důvodem námitky je, že tlumočnice v přípravném řízení policii nejen tlumočila, ale podávala i výklad překládaných pojmů. K tomu došlo i během jednání soudu, kdy tlumočnice přerušila překlad a podávala výklad k pojmu „pravá rýže“. To je přitom klíčový termín pro obžalobu, neboť se podle jejího názoru má jednat o označení, které obžalovaní používali v odposlechnutých hovorech pro úplatky.

Podle obhájkyně Kýčkové však tlumočnice nemůže takový výklad podávat, úkolem tlumočníka není podle ní vysvětlovat ani ho doplňovat vlastními úvahami. Tento návrh přitom vznesla hned první den hlavního líčení, kdy navrhla tlumočnici předvolat k soudu jako svědka. Tehdy ovšem předsedkyně senátu Cukerová rozhodnutí odložila.

K námitce se připojil i další z obhájců Marek Dolejš, který uvedl, že policii žádal o překlady jednotlivých hovorů z odposlechů, ta mu však sdělila, že nejsou k dispozici. Součástí spisu jsou pouze vyhodnocení hovorů a obžalovaní a jejich obhájci neví, co v hovorech, o které se opírá obžaloba, přesně je, čímž má být porušen princip rovnosti zbraní.
Státní zástupce kontroval a dal procesní návrh, aby byly u soudu přehrány i záznamy pořízené Vězeňskou službou ve věznicích. Proti tomu opět protestovali obhájci v čele s Markem Dolejšem, neboť i podle jím citovaných autorit trestního práva není tyto záznamy možné použít jako důkaz a neměly být založeny ani do spisu.

S tím ovšem nesouhlasil státní zástupce Pazourek, podle něhož se v citovaných komentářích hovoří o odposlechu, avšak v tomto případě se o odposlech nejedná. Souhlas soudu byl navíc nahrazen souhlasem uvězněné osoby, která podepisuje souhlas s monitoringem svých hovorů ve věznici.

Na to namítl advokát Dolejš, že jeho klientka mluvila s uvězněným ze svého mobilu, o monitoringu hovorů nevěděla, a tedy žádný souhlas nedávala. Odpovědí státního zástupce Pazourka bylo, že bude použita pouze jen ta část záznamu, kde hovoří uvězněný. A jako další argument pro použití těchto záznamů jako důkazu uvedl to, že Vězeňská služba má oznamovací povinnost, pokud tedy z hovorů získá podezření ze spáchání trestného činu, a proto je možné je jako důkazu použít.

Námitka proti odposlechům v kanceláři soudce

S další procesní námitkou vystoupil i Ivan Elischer. Ten se ohradil proti předchozímu předložení úředních záznamů s fotografiemi osob vietnamské národnosti, které jsou ve spisu, aniž měly být tyto záznamy získány podle zákona o policii. Domnívá se tudíž, že s nimi nelze nakládat jako s oficiální listinou a konfrontovat s tím svědky u soudu. Tyto dokumenty měl tudíž získat policejní orgán podle všeho neoficiálně, nezákonně a způsobem, za který je on stíhán. „Zatímco já za to stojím před soudem, pan kapitán za to dostane majora,“ povzdechl si Elischer.

Předsedkyně senátu Cukerová pak jednání přerušila a po poradě senátu oznámila, že v dalším jednání soudu může pokračovat i se stávající tlumočnicí, nicméně na další dny bude přizván další tlumočník. V rozpacích tak ponechala obhájce, neboť rozhodnutí nemělo charakter usnesení a nebylo zřejmé, zda tudíž senát námitce vyhověl či nikoliv.
Stále nerozhodnutá je pak námitka, kterou na samém začátku řízení vznesl Ivan Elischer vůči použití odposlechů a záznamů z jeho kanceláře. Důvody uvedl dva: část z nich zpochybňuje jako nezákonné a celkově pak proto, že nemělo být obhajobě umožněno se s nimi seznámit.

Tři dny, které mu byly poskytnuty, při rozsahu spisu přes 7 tisíc stran znamenalo na každou stránku pouze několik sekund. A v případě odposlechů a záznamů v délce 80 hodin to bylo vyloučeno zcela. Připomenul, že samo Vrchní státní zastupitelství v Praze v řízení o jeho stížnosti proti zahájení trestního stíhání potřebovalo přes půl roku a jako důvod pro mnohonásobné překročení obvyklé lhůty uvedlo právě rozsah spisu a složitost věci.

Soudkyně Cukerová nejdříve reagovala tak, že záznamy a odposlechy budou provedeny u soudu a obžalovaní tak budou mít možnost se s nimi seznámit. S tím ovšem nesouhlasila obhájkyně Kýčková, neboť obžalovaní mají mít podle ní možnost seznámit se s celým spisem před konáním hlavního líčení. Cukerová pak celou debatu uzavřela s tím, že věc vyřeší později.

Výsledkem nerozhodnutých námitek pak je, že u většiny předvolaných svědků avizoval státní zástupce Pazourek, že bude požadovat jejich opětovné předvolání. Přitom někteří ze svědků před soudem uvedli, že se nachází v režimu řízení o vyhoštění do Vietnamu.

V pátek budou před soudem slyšeni Elischerovi bývalí kolegové, soudci Vrchního soudu v Praze a jedna administrativní pracovnice soudu. Jeden ze tří předvolaných soudců, Bohumil Kalát, má však tzv. soudní den a je tudíž otázkou, zda k soudu dorazí. Petr Dimun, ceskajustice.cz

KOLEGOVÉ SE ZASTALI SOUDCE ELISCHERA, BRADÁČOVÁ Z VZ BOJUJE S VS

Rozhodování odvolacího senátu, kterému předsedal soudce Ivan Elischer, byla vždy kolektivní. Dnes to u pražského městského soudu řekli Elischerovi kolegové Ľubomír Klimáček a Tome Frankič. Odmítli také, že by je Elischer tlačil k nějakému konkrétnímu rozhodnutí. Elischer čelí obžalobě z ovlivňování některých odvolacích řízení, hrozí mu až 12 let vězení. Hlavní líčení bude pokračovat v září.

Soudce odvolacího pražského vrchního soudu Elischer čelí obžalobě z toho, že za úplatky ovlivňoval na základě pokynů svého známého Nguyen Quoc Hunga některá odvolací řízení se členy vietnamské komunity. Jakožto předseda odvolacího senátu dokázal podle státního zástupce snížit tresty vězení pěti Vietnamcům obžalovaným z drogové kriminality.
Stíhání čelí vedle soudce a Nguyen Quoc Hunga dvě Vietnamky, které podle obžaloby poskytly úplatek za své příbuzné, a dva jejich krajané, kteří se podle obžaloby na zprostředkování úplatků podíleli.

„Bylo to kolektivní rozhodování, a že by nás tlačil k nějakému rozhodnutí, to určitě ne,“ řekl městskému soudu Frankič. Podobně se vyjádřil i Klimáček. Ten v odvolacím senátu zastával pozici tzv. staršího předsedy senátu a kauzy jednotlivým členům rozděloval. Klimáček dnes uvedl, že po něm Elischer nikdy nepožadoval přidělení konkrétní kauzy.

Oba soudci také popsali proces rozhodování o odvoláních. Celý spis si podle nich načítal pouze předseda, kterému byla konkrétní kauza přidělena. Zbylí členové senátu četli pouze prvoinstanční rozsudky a odvolání, do spisu ale mohli kdykoli nahlédnout. U některých případů pak měli předjednání, na kterých věc probírali, ke konečnému rozhodnutí a hlasování senátu docházelo až po projednání odvolání na soudním zasedání. V některých případech si soudci podle Klimáčka připravovali podklady ještě před jednáním, nikdy však nešlo o protokol o hlasování. O hlasování v senátu soudci vypovídat nemohli, jsou totiž vázáni mlčenlivostí.

Státní zástupce vyčítá Elischerovi také to, že v letech 2013 až 2016 lustroval na základě požadavků Nguyen Quoc Hunga řadu Vietnamců v neveřejných rejstřících, především v evidenci vězněných osob. Informace Elischer údajně získával často tak, že se obracel na další pracovníky justice, a to pod nepravdivými záminkami.

Elischer s obžalobou nesouhlasí, při minulých jednání uvedl, že nepřijal žádné úplatky. Popřel také, že by se mu Vietnamci za informace z rejstříků revanšovali. Na otázku, proč s Hungem diskutoval i o živých kauzách, Elischer v úterý odpověděl, že se baví velmi otevřeně s každým. Odmítl, že by se Hung za lustrované Vietnamce „vysloveně přimlouval“. Zapisovatelka z ústeckého krajského soudu ve středu potvrdila, že pro Elischera osoby v rejstřících vyhledávala, stejně jako jeden ze soudců. Soudci z pražského vrchního soudu dnes uvedli, že pokud potřebovali v justičních rejstřících někoho vyhledat, žádali tajemnice či sekretářky přímo z vrchního soudu.

EKONOMICKÝ DENÍK: POLICIE BEZ SOUDCE MŮŽE ZÁLOHOVAT DATA DATA Z INTERNETU

Minulý rok prošel zákonodárným sborem nenápadný paragraf, který může mít fatální dopad na zákonem umožněné průlomy do lidských svobod. Tato veřejnosti neznámá úprava trestního zákoníku umožňuje policii bez souhlasu soudce bezprecedentní zásah do počítačových sítí a datových nosičů. Policie tak může nařídit komukoliv, kdo má ve svém počítačovém systému nebo na nosiči informací nějaká data, aby je po stanovenou dobu v nezměněné podobě uchoval. Nebo, aby k nim dokonce znemožnil přístup jiným osobám. Tato úprava se nemusí dotknout například jen provozovatelů webových stránek, databází, sociálních sítí, ale i vašich mailů. A může se dotknout i různých komunikátorů, které běžně používáme – například Messengeru, WhatsAppu, Viberu, Telegramu a dalších.

Čeští zákonodárci vloni v tichosti, a podle všeho ve sladkém nevědomí, zasáhli podivným přílepkem fatálně do svobod internetu. Od letošního února totiž vstoupila v platnost novela trestního zákoníku, respektive jeho paragraf, který umožňuje fatální a bezprecedentní zásah policie vůči informacím, ukládaným na datových nosičích a sítích. Jde o zákon číslo 287/2018 sbírky, kterým se měnil trestní zákoník a některé další předpisy. Tento zákon od 1.ledna upravil mimo jiné novou skutkovou podstatu maření spravedlnosti. Bedlivé pozornosti zákonodárců ale zřejmě unikl už zmiňovaný nenápadný paragraf označený jako 7b. Ten totiž nebyl vložen do trestního zákoníku, jehož se novelizace týkala, ale do další normy, konkrétně do trestního řádu.

Česká justice na připravovanou úpravu trestního řádu upozornil už před dvěma lety. Zněla ale úplně jinak, uchování dat měl „osobě“ nařídit orgán činný v trestním řízení. Ani tehdy novela vůbec neřešila, že by takový zásah měl být striktně povolován pouze soudem, jako tomu bývá například u podobného zásahu do soukromí – odposlechů. Dnes už to může nařídit pouze policista, pokud „věc nesnese odklad“. Problém spočívá mimo jiné v tom, že takto mohou být zmrazena a vyžadována data i několik let stará. Na rozdíl od odposlechů, u kterých je shromažďována komunikace od data povolení soudem. Další pak spočívá v tom, že takovýto úkon může až na tři měsíce paralyzovat podnikání, a to například v případě e-shopů. Což by mohlo mít i likvidační charakter.

Jak tato úprava paragrafu 7b trestního řádu oficiálně zní? „Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat.“
Odstavec 2 pak říká: „Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům.“ Laicky řečeno, například stopnout webovou stránku. Pro takováto opatření vůči závažné trestné činnosti by měl běžný občan v době kyberkriminality a terorismu, užívající počítač, mobilní telefon či internet, asi pochopení. Ale nejtvrdší kalibr přichází v odstavci 3 popisované novely.

„Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu,“ nakazuje od 1. února trestní řád.

Laicky řečeno, zákon umožňuje, že policie může zasáhnout bez souhlasu soudce (sic!)nejen do svobody internetu, ale i do soukromí lidí, respektive do dat uchovávaných v jejich počítačích nebo telefonech. A policistovi bude stačit pouhé odůvodnění, že takovýto zásah prostě nesnese odkladu.

Policie tak už od ledna může nařídit komukoliv, kdo má ve svém počítačovém systému nebo na nosiči informací nějaká data, aby je po stanovenou dobu v nezměněné podobě uchoval. Nebo aby k nim dokonce znemožnil přístup jiným osobám. „Zákon používá termín „data důležitá pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací. Pod tímto názvem se skrývá obsah veškerých mailů s přílohami, obsah webových stránek, obsah naší nejdůvěrnější komunikace vedené prostřednictvím různých platforem – WhatsApp, Messenger, Viber, Telegram, Twitter a jiné – včetně obrázků k nim připojených nebo prohlížených a mnohem více,“ rozebral detailně novelu zákona na serveru

Advokátní deník advokát Petr Toman. Ten dokonce označil popisovaný paragraf za „podstrčený“. „Podstrčenými paragrafy rozumím takové, které kýmsi anonymním navrženy a v množství pozměňovacích návrhů šikovně skryty, projdou nepovšimnuty legislativním procesem. Teprve když jsou poprvé použity, vybuchnou s razancí pumy a všichni začínají zjišťovat, kde se tam vůbec vzaly a o čem jsou. Jedním z nich je nový paragraf 7b trestního řádu,“ míní Toman.

Vyhověli jsme evropské úmluvě

Ekonomický deník proto začal pátrat, kdo konkrétně zákon, který může bez povolení soudu fatálně omezit lidské svobody, předložil. Začali jsme u samotného vykonavatele oné zákonné úpravy – policie, respektive Policejního prezídia. „Gestorem trestního řádu – zákona č. 141/1961 Sb. je ministerstvo spravedlnosti,“ konstatoval mluvčí prezídia Jozef Bocán. Vypíchl, že policejní orgán má oprávnění jednat bez souhlasu soudce a státního zástupce jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. „Ustanovení paragrafu 7b vychází z Budapešťské úmluvy o kybernetické kriminalitě. Tato mezinárodní smlouva byla ratifikována Českou republikou, stejně tak i desítkami dalších zemí,“ pokračuje Bocán.

Ekonomický deník proto policii požádal, zda už ustanovení trestního řádu „bez povolení soudce“ využila. V IT kuloárech se totiž objevila informace, že podobný zásah dle oné novely už proběhl na jednom nejmenovaném českém serveru. „Statistiku, která vypovídá o tom, v kolika příkladech bylo ustanovení paragrafu 7b policejním orgánem použito, nevedeme,“ odpověděl ale překvapivě mluvčí Policejního prezídia.

Také další oslovený, ministerstvo vnitra, odkázalo jako na předkladatele onoho tajného přílepku na resort spravedlnosti. „Navrhovatelem bylo ministerstvo spravedlnosti po odborné diskuzi s orgány činnými v trestním řízení. Pravomoc podle paragrafu 7b trestního řádu vnímáme jako relativně konzervativní. Policie totiž nezasahuje do žádného počítačového systému, pouze provozovatele tohoto systému žádá, aby určité již existující údaje nebyly vymazány nebo změněny,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru Jana Hamáčka.

Údaje jsou podle Malé však stále v dispozici provozovatele, nepřecházejí do dispozice policie. Pravomoc požadovat znepřístupnění dat bez předchozího souhlasu státního zastupitelství je v ustanovení paragrafu 7b konstruována spíše jako výjimečná. „To jest, k jejímu využití by muselo dojít k naplnění hned několika zákonných podmínek – konkrétně by na základě konkrétních zjištěných skutkových okolností muselo být zřejmé, že takové znepřístupnění je potřebné k zabránění či opakování trestné činnosti a současně by muselo hrozit takové nebezpečí z prodlení, že by nebylo možné získat předchozí souhlas státního zástupce. Tyto podmínky jsou přísné, jsou jasně formulované a jejich případné naplnění by vždy muselo být konkrétně odůvodněno. Z těchto důvodů nelze očekávat, že by byl tento institut využíván jinak, než maximálně v jednotkách případů,“ vysvětluje Hana Malá.

Dotaz Ekonomického deníku, týkající se legislativy jiných států Evropské unie pak je podle Hany Malé vhodnější položit ministerstvu spravedlnosti jako autorovi návrhu. „Ministerstvo vnitra těmito informacemi nedisponuje,“ dodala pracovnice vnitra.

Ekonomický deník se proto obrátil na ministerstvo spravedlnosti. „Za ministerstvo spravedlnosti můžeme uvést, že ustanovení paragraf 7b trestního řádu bylo součástí novely trestních předpisů , která nabyla účinnosti k 1. 2. 2019. Jedná se o promítnutí požadavku článku 16 Úmluvy o počítačové kriminalitě, jejíž je Česká republika smluvní stranou (Úmluva č. 104/2013 Sb.m.s.). Uvedený článek požaduje, aby smluvní strany úmluvy měly právní úpravu, která umožňuje zmrazení počítačových dat na omezenou dobu,“ sdělil k otázkám Ekonomického deníku mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

A odkázal na to, jak prý k problematice přistoupily ostatní státy Evropské unie. Informace o úpravách jednotlivých států lze dle vyjádření Řapky nalézt v hodnotících zprávách Rady Evropy dostupných na těchto adresách: „Nicméně hodnocení je z roku 2013 a 2015, takže není zcela aktuální,“ upozornil Řepka.

Web je možné i vypnout

Právní experti jsou zákonodárnou aktivitou znepokojeni, a skládají argument za argumentem proč. Důvodem, proč advokát Petr Toman ustanovení paragrafu 7b označil za podstrčené, je, že „jeho přijetím došlo k zásadnímu průlomu do našich práv, aniž byla vedena odborná diskuse nad potřebností takto závažného zásahu do našich občanských práv, nad pravidly, podle nichž má být postupováno, aniž byla pojmenována a odstraněna rizika zneužití, a aniž byly prodiskutovány vzájemné vazby na další, podobná ustanovení, která již trestní řád obsahuje“.

Provedená změna je pak podle Tomana skutečně zásadní. „Zjišťovat obsah naší komunikace umožňoval trestní řád již před 1. únorem. Využíval k tomu ustanovení paragraf 88 trestního řádu upravující podmínky odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo ustanovení paragrafu 158d odstavce 3 trestního řádu týkající se sledování osob a věcí. Přičemž věcí se rozuměla i data umístěná v počítačových systémech. Podstatné však bylo, že k takovému zásahu do soukromí mohlo dojít jen s předchozím souhlasem soudu a obsah komunikace byl zjišťován do budoucna.

Podobného výsledku mohla policie dosáhnout i cestou domovní prohlídky podle paragrafu 82 trestního řádu, ovšem i zde byl vyžadován předchozí souhlas soudu. Všechna tato ustanovení současně obsahují speciální úpravu více či méně respektující vztah důvěrnosti mezi advokátem a jeho klientem,“ upozorňuje Toman na možný dopad novely a jeho potenciální dramatický impakt.

Ustanovení paragrafu 7b pak dle Tomana žádné limity nemá: „Příkaz nemusí vydat soudce, jeho použití není omezeno závažností trestného činu, který je vyšetřován, není v něm pamatováno na důvěrnost komunikace mezi advokátem a jeho klientem. Rozhodnutím policie je nařízeno třetí osobě, aby na své vlastní náklady zaznamenávala a uchovala veškerý obsah naší komunikace, všechny změny v ní provedené (smazané či doplněné dokumenty či jejich části), odesílatele i adresáty apod. To vše po dobu až 90 dnů. Teprve poté přijde na řadu rozhodnutí soudu o jejich případném vydání. Nebo jejich odnětí podle paragrafu 78 či 79 trestního řádu.“

Podle Tomana však nejde jen o tříměsíční zaznamenávání obsahu komunikace. „Zde by se dalo namítnout, že sice dochází k zaznamenávání komunikace bez souhlasu soudu, ale jen po přechodnou dobu a k jejímu následnému vydání orgánům činným v trestním řízení je souhlasu soudu již třeba (pokud není použito odnětí věci). Podle pargrafu 7b odstavce 2 však může policejní orgán za stejných podmínek nařídit vypnutí i libovolné webové stránky, e-mailové schránky či jakékoliv jiné aplikace, jíž je běžně komunikováno. V případě hrozby terorismu je to akceptovatelné, takové omezení však toto ustanovení neobsahuje,“varuje Toman. Vypichuje pak, že policie tak může učinit v zásadě při vyšetřování jakéhokoliv trestného činu. „Následky nesprávnosti takového úředního postupu policie či státního zastupitelství mohou být nedozírné. Stačí si jen představit zablokování e-shopu některého z velkých internetových prodejců, popř. zablokování e-mailové pošty v době dokončování většího obchodu či blížící se koncentrační či odvolací lhůty v soudním řízení. Škody by mohly být v takových případech nedozírné,“ pokračuje ve zdrcující analýze právník Toman.

K novele zákona je značně kritický i další právník a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol. Ten ji analyzoval právě úžeji z pohledu advokátů. „Je zjevné, že v praxi budou či mohou vznikat spory, jaká data vydavatel příkazu mínil a případně co mínil nosičem informací nebo počítačovým systémem. Nicméně i trestní zákoník v paragrafu 230, který se týká trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosičům informací, pracuje s pojmy, které nejsou definovány a jejich výklad podává až zmíněný Komentář a případně soudní praxe. Lze tedy předpokládat, že ze strany oprávněného orgánu, bude tendence k co nejširšímu výkladu těchto pojmů. Daty tedy bude vše, co advokát drží v počítači, notebooku, mobilním telefonu či nosiči informací jako je flash disk, DVD apod,“ vztyčil varovně prst Sokol.

Podle důvodové zprávy k zákonu je uchování dat dle Sokola mírnějším institutem, než domovní prohlídka. A tedy tam, kde se advokát nedostává při respektování příkazu do rozporu se svými advokátními povinnostmi, by měl spíše ocenit, že si policejní orgán pro data „nedošel“, ale že umožňuje věc řešit tímto způsobem. Tedy primárně uchováním či znepřístupněním a následně pak v případě uchování dat, řešení dalšího postupu soudní cestou. „Na straně druhé si ale lze představit ďábelské mámení v podobě nabídky dobrovolného vydání dat, které advokátovi ušetří rozruch a celou řadu negativních důsledků, včetně šrámu na reputaci plynoucí z alternativy pro případ nevydání dat. Tedy domovní prohlídky. Dovedu si představit sílu takového lámání, ale nemůže to nic změnit na tom, že má-li advokát za to, že data, která uchoval, obsahují skutečnosti, na které se vztahuje advokátní mlčenlivost, prostě ustoupit nesmí,“ pokračuje v článku na Advokátním deníku Sokol. Jinak se podle Sokola advokát změní v udavače a slouhu.

„Nicméně až tak daleko nemusí celá záležitost zajít, pokud by advokát v okamžiku, kdy mu bude přikázáno uložit určitá data, o nichž se domnívá, že se na ně vztahuje advokátní mlčenlivost, věc konzultoval s Českou advokátní komorou a ta případně zasáhla,“ uzavírá Sokol. S tím, že bude na advokátní komoře, aby zpracovala doporučení advokátům, jak postupovat, když nebudou schopni příkazu podle paragrafu 7b odst. 1 trestního řádu vyhovět prostě proto, že neumí se systémem zacházet do té míry, aby vyhověli příkazu. Či obecněji, jak se chovat v případě, že jim bude doručen příkaz dle paragrafu 7b odstavec 1 a 2 (viz výše).

Advokát Petr Toman pak doplňuje, že vzhledem k absenci odborné debaty před přijetím paragrafu 7b není ani zřejmé, co se s takto uchovanými daty bude dít „Jaký postup umožňující jejich vydání je správný? Výzva k vydání věci důležité pro trestní řízení podle paragrafu 78 či její odnětí podle paragrafu 79? Nebo sledování věci podle §paragrafu 158d odstavec 3 nebo dokonce jen výzva podle paragrafu 8 trestního řádu? Ani jedno z těchto ustanovení není aplikovatelné bez dalšího. A přesto v souvislosti s přijetím paragrafu 7b k jejich úpravě nedošlo,“ upozornil Toman.

V tento okamžik podle Tomana nezbylo nic jiného, než na existenci nového paragrafu 7b trestního řádu upozornit odbornou i laickou veřejnost. A pokusit se zahájit debatu s cílem vyjasnit si to, co mělo být vyjasněno již v době schvalování novelizace. „A položit si otázku, zda je skutečně zaznamenávání veškerého obsahu naší komunikace bez předchozího souhlasu soudu a při vyšetřování jakéhokoliv, tedy i toho nejbagatelnějšího trestného činu, skutečně třeba. Pokud ne, a já jsem o tom přesvědčen, pak je třeba co nejrychleji navrhnout a přijmout zákonnou úpravu, která bude respektovat práva, která současnou právní úpravou respektována nejsou,“ uzavírá právní úpravu s možnými dramatickými dopady Toman. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

VZKAZ SÍLY VLÁDĚ MEXIKA: KARTEL POVĚSIL TĚLA NEPŘÁTEL Z MOSTU

Mexická policie ve čtvrtek objevila těla nejméně 19 lidí, kteří se stali oběťmi války mezi dvěma drogovými gangy. Některá těla visela z mostu na hlavní ulici ve městě Uruapán. Další rozsekaná a pohozená těla policisté objevili na dvou jiných místech ve městě. Mezi devíti napůl svlečenými těly visela na mostě také velká plachta, kde se k masakru přihlásil místní drogový kartel Jalisco Nová generace (CJNG). V textu vyhrožoval členům znepřáteleného gangu Las Viagras. „Milí lidé, pokračujte ve své každodenní rutině,“ hlásal červeně napsaný vzkaz.

Podle listu The Guardian násilníci všechny oběti, včetně dvou žen, nejdřív zastřelili. Policie objevila nejméně dalších deset zohavených těl pohozených na dvou místech nedaleko mostu.

Podle generálního prokurátora Adriána Lópeze si kartel prostřednictvím vražd vyřizoval účty s konkurencí, se kterou v regionu bojuje o kontrolu nad obchodem s drogami. Případ vyšetřuje armáda, která má za úkol zločince dopadnout.
Podle odborníka na mexické kartely Flaka Ernsta z Mezinárodní krizové skupiny se kartely snaží obzvlášť brutálními vraždami zastrašit nejen členy konkurenčních gangů, ale také jejich rodiny a mexické úřady.

Podle Ernsta krveprolití v Uruapanu souvisí s bojem o nadvládu v drogovém byznysu jen částečně. Mnohem větší motivací je podle něj pro zločince miliardový avokádový průmysl. „Avokádo je tady jako magnet,“ popisuje Ernst.

Drogové kartely v některých částech Mexika ovládají avokádové plantáže a z prodeje ovoce financují svou činnost. Gangy si tímto způsobem vydělávají až 150 milionů dolarů (přes 3,4 miliardy korun) ročně. V Mexiku narůstá také množství nelegálně vykácených lesů, které nahradily právě plantáže avokáda.

Drogové kartely už se odmítají skrývat

O Uruapan, který leží necelých 300 kilometrů západně od mexické metropole, v současnou chvíli svádí podle Ernsta nelítostný souboj tři kartely: CJNG, Kartel templářských rytířů a Las Viagras. Právě CJNG je známý svou ochotou konfrontovat mexické úřady a veřejně dávat na odiv svou sílu. Mexické drogové gangy se podle Ernsta po dlouhá léta snažily nepřitahovat svými činy pozornost a těla ukrývaly nebo je rozpouštěly v kyselině. Nyní se však vrací k tradici zastrašování a krveprolití.

Stát Michoacán, kde se Uruapán nachází, je jedním z nejkrvavějších v Mexiku. Mexickýprezident Andrés Manuel López Obrador pověřil bojem se zločineckými gangy nově vytvořenou národní gardu. V Mexiku byl přesto letos zabit rekordní počet lidí. Za první polovinu letošního roku bylo v zemi zavražděno 17 608 lidí, což představuje až 100 vražd denně.

DVA MILIONY MUSLIMŮ NA POUTI V MEKCE

Přes 1,8 milionu věřících už dorazilo z ciziny do saúdskoarabské Mekky, aby vykonalo letošní muslimskou pouť. Obřady v pátek začínají oblečením poutníků do bílého bezešvého oděvu, obcházením svatyně Kaaby a přecházením nebo přebíháním mezi pahorky Safá a Marva. Celkem se očekává až 2,5 milionu lidí.

Saúdská Arábie každoročně vylepšuje infrastrukturu v okrsku rituálů, aby usnadnila pohyb davu lidí. Nově je letos k dispozici vlakové spojení mezi Mekkou a Medínou. Očekává se, že obřady vykoná při započtení domácích poutníků až 2,5 milionu lidí. V okolí Velké mešity, kde rituály začínají, teploty přesahují 40 stupňů Celsia a velké větráky rozmístěné v okolí stříkají do vzduchu vodu.

Země se snaží zajistit lidem co největší bezpečnost. Její představitelé letos vyzvali věřící, aby politiku nechali doma a v Mekce se soustředili na duchovní obsah pouti. Účastníci mají elektronické náramky, které umožní identifikaci s pomocí GPS. Největší neštěstí v minulosti se stalo roku 2015, kdy se střetly dva proudy poutníků a stovky lidí se ušlapaly.
Mnoho lidí je v Mekce už několik dní a vykonávalo takzvanou malou pouť, umru, kterou lze ovšem absolvovat kdykoli v roce a ne nezbytně před velkou poutí. Začátek velké pouti je pevně stanoven na 8. den poutního měsíce, který je posledním měsícem islámského roku, jenž se řídí lunárním kalendářem.

Ti, kdo nevykonali malou pouť, jejíž součástí je sedminásobné obcházení Kaaby, to provedou v pátek, budou běhat mezi pahorky Safá a Marva a pak se přesunou do údolí Miná, kde přenocují.

V sobotu čeká poutníky odchod na pahorek Arafát, kde se budou modlit do západu slunce. Přenocují pak u svatyně Muzdalifa a desátého dne poutního měsíce, což bude v neděli, budou symbolicky kamenovat satana a zahájí třídenní svátek oběti, při němž se porážejí obětní zvířata a maso se rozdává chudým.

Po návratu do Mekky se mnozí vydají k Prorokovu hrobu do Medíny, která je po Mekce druhé nejposvátnější místo islámu. Právě tam se roku 622 uchýlil prorok Mohamed a tímto rokem se datuje začátek muslimského letopočtu.
Pouť do Mekky patří vedle vyznání víry, modlitby, udělování almužny a půstu o ramadánu k pěti pilířům islámu a má ji nejméně jednou za život vykonat každý věřící, jemuž to zdravotní stav dovolí.

Kořeny má v předislámské době a mnoho jejích rituálů se vztahuje k příběhu o biblickém Ibráhímovi (Abrahámovi). Pro dnešní muslimy je to příležitost projevit solidaritu a ochotu podřídit se Bohu.

DVA TISÍCE POLICISTŮ SE DOBÝVALY DO DOMU EXPREZIDENTA

Kyrgyzský exprezident Almazbek Atambajev byl ve čtvrtek pozdě v noci uvězněn ve vyšetřovací vazbě a obviněn z korupce a dalších zločinů. Zadržení předcházela nelítostná bitva. Asi dva tisíce příslušníků ozbrojených složek se celou noc ze středy na čtvrtek dobývaly do jeho domu, ve vstupu jim ovšem bránila až tisícovka Atambajevových stoupenců.

„Soud v Biškeku, který zasedal v sídle státního výboru národní bezpečnosti, rozhodl uvalit vazbu po dobu vyšetřování, do 26. srpna,“ řekl agentuře Interfax exprezidentův obhájce. Obvinění podle serveru 24.kg odmítl jako neopodstatněná, bývalou hlavu státu by navíc měla chránit imunita.

Atambajev se po středečních chaotických pokusech o zatčení sám ve čtvrtek vzdal pořádkovým silám. Ty jej po dva dny obléhaly v jeho rezidenci ve vsi Koj-Taš u Biškeku, kde jej bránila až tisícovka jeho přívrženců. Exprezidentovo zadržení nezmírnilo ve středoasijském Kyrgyzstánu napětí, které ve čtvrtek přerostlo v násilné protesty v centru hlavního města Biškeku. Stoupencům bývalé hlavy státu se přes policejní kordony podařilo do Biškeku proniknout. Demonstranti žádali demisi prezidenta Sooronbaje Žeenbekova, který je považován za hlavního Atambajevova politického soka.

Policie k rozehnání davu použila gumové projektily, vodní děla a ohlušující granáty. Skoro stovka lidí utrpěla zranění, policie v pátek oznámila, že zadržela čtyři desítky demonstrantů.

Do Biškeku se navzdory napětí sjeli premiéři členských zemí Euroasijské hospodářské unie (EAHU), ekonomického společenství spojujícího Rusko s několika postsovětskými státy. Summit, plánovaný dlouho předem, má projednat ekonomickou integraci v euroasijském prostoru. Podle ruského velvyslanectví v Biškeku je situace v pátek ráno klidná. Prezident Žeenbekov během páteční schůzky s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem vyjádřil přesvědčení, že summit bude úspěšný.

Atambajev střílel na policii, ale údajně se snažil nikoho netrefit

Dvaašedesátiletý Atambajev, který stál v čele chudé středoasijské země v letech 2011 až 2017, byl nedávno zbaven imunity. Obvinění z korupce, z pozemkových podvodů a osvobození člena zločineckého gangu odmítá a tvrdí, že jde o politické pronásledování ze strany nynějšího vedení státu v čele s prezidentem Žeenbekovem.

Tomu paradoxně sám pomohl do prezidentského křesla v dobách, kdy ještě býval jeho chráněncem. Později se vztahy mezi oběma politiky prudce zhoršily. Osobní konflikt budí obavy z vážných potíží v postsovětské středoasijské republice, kterou trápí také národnostní napětí.

Při opakovaných pokusech o Atambajevovo zatčení byl jeden policista zabit a zraněna byla další padesátka lidí, z toho asi polovina policistů. Atambajev se v médiích chlubil, že při odrážení útoku sám střílel, ale snažil se nikoho netrefit. Do policejní akce se údajně zapojily dva tisíce mužů.

Kyrgyzstán prošel od rozpadu bývalého Sovětského svazu složitým vývojem, v roce 2005 byl svržen tehdejší prezident Askar Akajev, stejný osud o pět let později potkal exprezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Akajev žije v ruském a Bakijev v běloruském exilu.

NOVINKY KONCERTU V ČESKÉM KRUMLOVĚ

Na závěrečném koncertě 28. ročníku v sobotu 10. 8. předá prezident MHF Český Krumlov Jaromír Boháč řediteli ZUŠ Jaroslava Ježka Miloslavu Tenglerovi šek na částku 52.180 Kč, kterou festival ve prospěch školy dosud shromáždil.

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 2019 se blíží do finále. Cyklus komorních koncertů završil ve čtvrtek 8. 8. svým vystoupením fenomenální hornista Radek Baborák. Před zcela zaplněným sálem představil spolu s kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou a komorním orchestrem Baborák Ensemble mimo jiné skladby Ástora Piazzolly, tvůrce moderní formy argentinského tanga, v netradiční instrumentaci. Za svůj výkon sklidili umělci bouřlivé ovace. V tomto týdnu vystoupili v Maškarním sále také houslista Bohuslav Matoušek se svými studenty a mezzosopranistka Edita Randová.

Diváky čekají ještě poslední dvě hudební události tohoto ročníku. Protagonisty slavnostního koncertu v předvečer festivalového finále budou jihokorejská houslistka Sanghee Cheong a rakouský violoncellista Stefan Kropfitsch, kteří zahrají 9. 8. v Zámecké jízdárně. Večer nese název „Už nás nedělí železná opona“, sólisty doprovodí německý orchestr Thüringen Philharmonie pod vedením japonského dirigenta Yuki Miyagiho.

28. ročník festivalu vyvrcholí 10. 8. operním galakoncertem, který nabídne, jak název prozrazuje, „To nejlepší ze světové opery“. V podání renomovaných pěvců Adriany Kučerové, Štěpánky Pučálkové, Richarda Troxella a Borise Prýgla zazní árie ze slavných oper, sólisty doprovodí PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Leoše Svárovského. Závěrečný galavečer se odehraje pod širým nebem v kouzelné atmosféře Pivovarské zahrady.

Festival kromě 23 letošních koncertů připravil také rozmanitý doprovodný program – nejen pro festivalové diváky: promítání českých i zahraničních filmů a dokumentů, relaxační cvičení za doprovodu harfy či setkání s členy arménského souboru The Naghash Ensemble. Festivalovou atmosféru zpestřili i muzikanti v ulicích města.

MHF Český Krumlov letos představil celou řadu novinek, mimo jiné tyto:

- zvýhodněné vstupné pro seniory nad 65 let, pro žáky a učitele ZUŠ Český Krumlov, pro čtenáře Městské knihovny v Českém Krumlově a pro všechny zájemce z Krumlova a sousedních obcí
- cenově výhodné vstupenky, které platí vždy na dva komorní koncerty v Maškarním sále
- v intencích trvale udržitelné turistiky nabídka kulturního vyžití na celý víkend, tzv. Krumlovský kulturní víkend, kdy návštěvník ke vstupenkám na víkendové koncerty včetně pátku dostane Český Krumlov Card se vstupy do pěti krumlovských expozic zdarma
- ohleduplnost k životnímu prostředí – doprava návštěvníků na vybrané koncerty autobusem zdarma, Český Krumlov Card pro diváky jedoucí na víkendové koncerty z Prahy vlakem, festivalový shuttle servis elektronickými auty e-tron a další aktivity Již nyní organizátoři festivalu připravují nový atraktivní program pro příští ročník, spolu s dalšími novinkami. Ing. Mgr. Miroslava Štípková, Mgr. Tomáš Hais

VÍKENDOVÉ ZÁVODY MOTORISTŮ V MOSTĚ

Mezinárodní mistrovství České republiky - Miniracing míří tento víkend do Mostu, kde se odjede již sedmý závodní podnik letošního roku. Oproti předchozím závodům si nyní opět zazávodí všechny třídy. Letošní sezóna mezinárodního mistrovství České republiky - Miniracing o nadcházejícím víkendu pokračuje dalším závodním podnikem, který je letos již sedmý. Závodníky všech tříd přivítá Autodrom Most, kde každoročně vzniká dočasný okruh v areálu polygonu.

Okruh byl poprvé postaven pro závody mistrovství Evropy v roce 2017 a MMČR - Miniracing zde pojede potřetí. Trať disponuje jednotným asfaltovým povrchem o délce 1 279 metrů s minimální šířkou šest metrů. Závodníky čeká celkem 9 pravých a 8 levých zatáček. Trať je výjimečná svou fantastickou pasáží, která připomíná slavnou vývrtku na okruhu Laguna Seca, kdy závodníci projíždějí esíčko v prudkém kopci. Kromě toho jde o nejrychlejší okruh v tomto seriálu.

Jak již bylo zmíněno, pojede se ve všech třídách, takže se mezinárodní mistrovství ČR pojede ve třídách Minimoto Junior A, Minimoto Junior B, Senior Open 50, Mini GP Stock, Mini GP Open, Minimotard, Jawa 50 RS a Jawa 50 GP a mezinárodní přebor ČR ve třídě Mini GP O. Součástí závodního dne budou také ukázkové jízdy Akademií. Závodní den je tradičně naplánován na sobotu, kdy jezdce čekají tréninky, kvalifikace a závody. Kdo chce, může za poplatek využít pátečních volných tréninků.

Ve třídách Minimoto Junior A, B a Senior Open 50 je situace po posledních závodech v boji o titul celkem jednoznačná. Vedoucí závodníci Vít Bromovský, Adam Vyskočil a Tomáš Zdařil si na čele šampionátu udržují velký náskok, nicméně i souboje o druhé a třetí místo budou atraktivní. Titul vicemistra ČR je ve všech třídách stále otevřený.

Ve třídách Mini GP Stock, Mini GP Open a Mini GP O je to naopak a každý bod se bude počítat. Jakýkoli výpadek jezdce z čela tabulky může průběžnými výsledky dramaticky zahýbat. To samé platí i pro třídy Jawa RS a GP. V Jawa GP je sice stále neporažený Lukáš Plíšek, ale náskok 55 bodů se dá smazat velice rychle.Ing. Eva Koňáková, mediální zástupce - Autoklub ČR (SZM)