iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Šéf parlamentu Polska Kuchciński rezignoval...

... vozil rodinu vládním letadlem: Předseda Sejmu, dolní komory polského parlamentu, ve čtvrtek oznámil, že odstupuje kvůli tomu, že využíval vládní letouny k soukromým cestám. Aféra kolem Marka Kuchcińského ohrožovala pověst vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost, která má v současnosti velké šance, že zůstane u moci i po říjnových parlamentních volbách.

Když Kuchciński odchod z funkce oznamoval, zdůrazňoval, že svým počínáním neporušil žádné předpisy. „Množství letů, které vyvolalo kontroverze, souviselo s velkým počtem schůzek s obyvateli leckdy malých měst a obcí, které jsem měl během své práce,“ obhajoval se.

Kuchciński rezignaci oznámil v sídle Práva a spravedlnosti po boku šéfa strany a neoficiálně nejmocnějšího polského politika Jaroslawa Kaczyńského.„Nicméně vzhledem k tomu, že veřejnost negativně hodnotí moje chování, rozhodl jsem se, že dále funkci předsedy Sejmu plnit nebudu,“ uvedl Kuchciński. Na tomto postu formálně skončí v pátek. Zastal se ho i Kaczyński, podle kterého „pan předseda neporušil zákon, neporušil žádné zvyklosti panující v této oblasti“. Rozhodnutí Kuchcińského z postu šéfa poslanecké sněmovny odejít je podle něho důkazem toho, že PiS se drží svého hesla „poslouchat Poláky, sloužit Polsku“.

Aféra, pro níž se uchytil název „Air Kuchciński“, ovládla v posledních dnech polskou politiku. V pondělí se Kuchciński omluvil za to, že přes míru i se svojí rodinou využíval možnosti létat vládními letadly a vrtulníky. Cestovali hlavně mezi Varšavou a jeho domovským Řešovem na jihovýchodě Polska.

Stovka letů v hodnotě 24 milionů korun

Na svůj post ale nerezignoval. Ve středu ovšem média přinesla informace o tom, že letadly vyhrazenými nejvyšším funkcionářům polského státu převážel také řadové poslance Práva a spravedlnosti a jejich příbuzné. Podle portálu gazeta.pl se odhaduje, že se takových letů uskutečnila asi stovka a onet.pl jejich náklady vyčíslil na asi čtyři miliony zlotých (asi 23,9 milionu korun).

Kaczyński ve čtvrtek podle agentury AP řekl, že klíčovým problémem je to, že chybí jasná pravidla ohledně používání vládních letadel. Připomněl rovněž, že bývalý premiér Donald Tusk také se svojí ženou hojně využíval vládních letounů na cestě mezi Varšavou a Gdaňskem. Tusk v současnosti působí jako předseda Evropské rady.

MINISTERSTVO FINANCÍ: MÍSTO STRAVENEK PENÍZE

Ministryně financí chce přijít s revolučním návrhem: firmám nabídnout vedle papírových a elektronických stravenek možnost využít i stravenkový paušál. Zaměstnanci by o nic nepřišli, místo stravenek by dostávali na účet rovnou peníze.
„Zaměstnavatelé by příspěvek mohli posílat zaměstnancům formou peněz, v oddělené platbě od vlastní výplaty. Firmám by ubyla administrativa se stravenkami a náklady na provize stravenkovým firmám,“ uvedla Alena Schillerová v rozhovoru pro MF DNES.

Restaurace a obchody, které stravenky berou, by rovněž nemusely platit zhruba šestiprocentní provize za přeměnu poukázek zpět na peníze. A zaměstnanec by neřešil, kde stravenky může utratit.

Konkrétní příklad: kdo dnes dostává stokorunovou stravenku, nově by místo ní dostal ke své výplatě 55 korun navíc. Zbývajících 45 korun hodnoty stravenky se mu strhává z výplaty a místo toho dostává do ruky stravenku. Měsíčně by tak za 21 pracovních dní v měsíci dostal 1¬155 korun na účet, zatímco dnes dostává papírové či elektronické poukázky v hodnotě 2¬100 korun, z nichž si skoro polovinu hradí ze svého.

Z hlediska daňových úlev, jimž se stravenkový benefit těší, by se nic nezměnilo – zaměstnavatel by si náklady na stravenky nadále mohl dát do nákladů a pro firmu i zaměstnance bude stravenková část výplaty stejně jako dosud osvobozena od daní a pojistného. „A už se nestane, že by vám stravenky propadly,“ dodává ministryně. Firmy, které by dál chtěly stravenky zaměstnancům poskytovat, by tak mohly činit dál.

Stravenkové firmy mlčí

Stravenky nebo zvýhodněné závodní stravování, jehož by se změna nedotkla, dnes využívají tři miliony lidí.
Pro stravenkové firmy by změna zcela jistě znamenala dramatický zvrat. K možným dopadům na svůj byznys se nechtějí vyjadřovat. Uvádějí, že by stravenková revoluce negativně zasáhla restaurace. „Nyní stravenky v papírové a digitální formě přinášejí restauracím a jídelnám desítky miliard korun ročně,“ říká Daniela Pedret z Edenredu.

Alena Schillerová (Twitter)@alenaschillerov
08.srpna 2019 v 08:44, příspěvek archivován: 08.srpna 2019 v 10:34
Stravenky pro další milion zaměstnanců ♂️‍⚕️‍ Jednoduše, bez poplatků a zbytečné administrativy. A bez stamilionového odlivu zisků zahraničním vlastníkům stravenkářských společností https://t.co/H9gyGGy2JZ
odpovědětretweetoblíbit

„Pokud by zaměstnanci dostávali peníze přímo na účet formou paušálu, s největší pravděpodobností by ho nevyužívali na stravování,“ soudí Daniel Čapek, generální ředitel Sodexo, největší stravenkářské firmy na trhu. Před možným krachem restaurací a následným růstem cen v těch zbývajících varuje zase David Rýc ze stravenkové UP Česká republika.
Ročně Čechům propadne 150 milionů ve stravenkách. Získají je stravenkové firmy

Paradoxně zástupci sektoru pohostinství se odklonu strávníků z¬ řad zaměstnanců nebojí. „Kdo je zvyklý chodit na oběd, půjde na něj znovu, možná tam bude krátkodobý pokles, ale nic dramatického,“ říká Václav Stárek, šéf Asociace hotelů a restaurací ČR. Podle něj restaurace stravenky berou z donucení – protože je bere i konkurence. Návrh opatrně podporuje i zástupce zaměstnavatelů – Hospodářská komora – a zástupci maloobchodu SOČR a AČTO. Naopak šéf odborů -ČMKOS Josef Středula by zaběhlý systém neměnil.

ČTENOST TISKU V 1. POLOLETÍ 2019

Zveřejněné výsledky výzkumu čtenosti periodického tisku MEDIA PROJEKT za 1. a 2. čtvrtletí 2019 ve svém souhrnu ukazují, že tisk je silné a přesně měřitelné médium, které prokazatelně zasahuje asi 9 z 10 osob v české populaci. Vztah čtenářů k tisku je stabilní, což je zřejmé ze stále vysokého zásahu deníků a jejich suplementů, který představuje 67 % české čtenářské populace ve věku 12 - 79 let. Podle zveřejněných výsledků také vzrostla čtenost na vydání v řadě významných žánrových skupin časopisů.

Dnes, 8. srpna 2019 proběhla v Klubu MaM prezentace výsledků měření a současně byly uživatelům předána data výzkumu MEDIA PROJEKT za 1. a 2. čtvrtletí 2019. Prezentace se zúčastnilo na 60 zástupců zadavatelů reklamy, mediálních agentur a vydavatelů, kteří byli jako první seznámeni s tím, jak se vyvíjel počet čtenářů tiskových titulů v letošním prvním pololetí.

Hlavní ukazatele síly tisku ukazuje graf z prezentace realizátorů výzkumu, kterými jsou výzkumné agentury MEDIAN a STEM/MARK.

„Celkový společný zásah deníků a jejich suplementů dosáhl 67 % české populace ve věku 12 – 79 let. Proti předchozím výsledkům výzkumu za období 4. čtvrtletí 2018 a 1. čtvrtletí 2019 se tato hodnota nezměnila. Výsledky také potvrdily kvalitu struktury čtenářů deníků, která je důležitá pro zásah reklamně atraktivních skupin populace. Nadprůměrnými čtenáři deníků jsou například příslušníci firemního managementu a lidé rozhodující o finančních tocích. Čtenáři deníků se rovněž nadprůměrně rekrutují z vyšších socioekonomických tříd. I v případě bezplatně distribuovaných deníků platí, že více než 25 % jejich čtenářů tvoří osoby s vysokoškolským vzděláním a 40 % čtenářů patří do nejvyšších socioekonomických tříd A a B.“ sdělil k představeným výsledkům MEDIA PROJEKTU výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

Při porovnání nejnovějších dat o čtenosti časopisů s předchozími výsledky je zřejmé, že ve významné části žánrových skupin čtenost jednotlivých titulů zvýšila. Jako příklad lze uvést, že vzrostl počet čtenářů všech sledovaných programových časopisů, všech časopisů zaměřených na péči o zdraví (celkový nárůst počtu čtenářů ve skupině o 9 %). Až na jeden titul se zvýšil také počet čtenářů časopisů o bydlení a bytové kultuře (celkový nárůst počtu čtenářů ve skupině o 13 %) či časopisů pro ženy obsahujících čtení a křížovky. Více než u poloviny titulů se zvýšila například čtenost časopisů životního stylu pro ženy a časopisů pro ženy i celostátních zpravodajských týdeníků. O 8 % vzrostl celkový počet čtenářů časopisů o hobby a zahradě.

Účastníci prezentace měli na prezentaci výsledků také možnost se seznámit s vystoupením šéfredaktora týdeníku Marketing & Media pana Ondřeje Féra na téma „Tisk je silné médium“. Souvislosti mezi letní obdobím a čtením tisku v době dovolených a celou řadu dalších zajímavých informací týkajících se tiskových dat představili realizátoři výzkumu v dalších prezentacích. Potvrdily, že tisk je médium, kterým je možno cílit reklamu na bonitní a inzertně atraktivní cílové skupiny spotřebitelů, jako jsou například lékaři a pracovníci ve zdravotnictví, manažeři, řídící pracovníci a podnikatelé, a to mužského i ženského pohlaví.

Další podrobné informace o dílčích výsledcích průzkumu Media Projekt a prezentace z 8. 8. 2019 jsou zájemcům k dispozici na webu profesní asociace Unie vydavatelů v sekci Mediální data.

MEDIA PROJEKT je „one currency“ výzkum čtenosti titulů českého periodického tisku a sociodemografické struktury jeho čtenářů. Ročně je dotazováno 25 000 respondentů vybraných kombinací náhodného a kvótního výběru proporcionálně z celého území České republiky. Jedná se o v evropském kontextu nadstandardní výzkum například z hlediska počtu respondentů připadajících na celkovou populaci či důsledného celoplošného pokrytí celého území a obcí všech velikostních typů. MEDIA PROJEKT je nejdéle probíhajícím mediálním výzkumem v ČR, který v letošním roce slaví 25 let od svého zahájení. Výzkum přitom prochází průběžným zkvalitňováním. Prezentované výsledky například zahrnují data získaná z dotazníků, jichž je v letošním roce již 15 % získáváno progresivní metodou webového dotazování CAWI.
Unie vydavatelů, Praha

DALŠÍ VAROVÁNÍ VĚDCŮ NA ZAJIŠTĚNÍ DOSTATKU POTRAVIN

Vědci: Změny v produkci potravin a přístupu ke krajině jsou pro stabilní klima podobně důležité jako konec fosilních paliv
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v Ženevě zveřejnil novou zprávu,zaměřenou na půdu, krajinu a zemědělství.[1] Po loňské zprávě o možnostech, jak zabránit oteplení planety o více než jeden a půl stupně Celsia, jde o další naléhavé varování vědců, že bez zásadních řešení v produkci potravin a péči o krajinu nebude možné splnit požadavky Pařížské klimatické dohody ani zajistit dostatek potravin pro světovou populaci.

Zemědělství a produkce potravin aktuálně zabírají třetinu zemské souše, nárokují si 70 % veškeré spotřeby sladké vody na Zemi a zhoršují mnoho ekologických a socioekonomických problémů, včetně změny klimatu a ničení půdy. Odlesňování, průmyslové zemědělství a další nešetrné praktiky při využívání půdy způsobují zhruba čtvrtinu veškerých emisí skleníkových plynů, tj. obdobně jako výroba elektřiny a tepla.[2] Ovšem vegetace a půda také poutají a ukládají oxid uhličitý, v celkovém součtu jsou půda, lesy nebo mokřady zatím čistým “úložištěm” emisí a tedy “brzdou” globálních změn klimatu. Vědci varují, že postupující změna klimatu může tuto důležitou funkci narušit a není jisté, zda se z dosavadního úložiště emisí nestane jejich zdroj.

Většina zkoumaných scénářů budoucího

vývoje potvrzuje, že zemědělství a špatná péče o půdu budou hrát klíčovou roli v dalším oteplování planety. Zvyšování organické hmoty v půdě, protierozní opatření, obnova lesů, omezení odlesňování nebo plýtvání potravinami mohou zabránit oteplení až o půl stupně Celsia a významně pomoci s udržením globální teploty na relativně bezpečné úrovni. Ovšem za podmínky, že zároveň razantně srazíme emise ze spalování fosilních paliv a průmyslu.[3]

Změna klimatu už nyní produkci potravin silně ovlivňuje a do budoucna bude tento vliv stoupat, ačkoli v různých regionech s různými dopady. Současný potravinový systém je navíc velmi zranitelný: přes 60 % veškeré sklizně tvoří pouze čtyři plodiny (kukuřice, rýže, pšenice a sója) a produkce potravin je zcela závislá na tom, co se s nimi stane. Například v oblasti subsaharské Afriky poklesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o ⅖ do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší.

Pavel Přibyl, ředitel FoRS - Českého fóra pro rozvojovou spolupráci: „Postupující změna klimatu ohrožuje produkci potravin na celém světě, především v afrických zemích. V subsaharské Africe jsou na zemědělství jako hlavním zdroji obživy závislí dva lidé ze tří, ale úroda klíčových plodin, kukuřice a pšenice, neustále klesá. Řešení vyžaduje dva kroky: pomoci s adaptací zemědělství na měnící se klimatické podmínky a snížit emise skleníkových plynů.“

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, člen rady Klimatické koalice: „Hynoucí české lesy jsou drsnou ukázkou toho, jak nás měnící se klima v kombinaci se snahou o maximalizaci zisku z využívání přírody připravují o něco, co máme všichni rádi, a navíc nám způsobují miliardové ekonomické škody. Ministerstvo zemědělství o této hrozbě ví dlouhá léta, ale nic neudělalo. Nyní dokonce odmítá potřebné změny lesního zákona, které navrhují poslankyně a poslanci. Ale pokud chceme zase odolné a zdravé lesy, musí Poslanecká sněmovna změny přijmout. Musí však také přijmout zákony, které zajistí rychlé snižování spotřeby fosilních paliv a naopak úspory energie a rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů.“

Jan Freidinger z Greenpeace: „Zadělali jsme si na obrovský problém, je ale v našich silách ho vyřešit, když začneme jednat okamžitě. Dopad lidské činnosti na půdu a na krajinu nemá v historii obdoby. Je do značné míry živen rozpínavostí průmyslového zemědělství a produkcí masa. Po desetiletích plýtvání a bezbřehého konzumerismu se musí celá naše společnost přeorientovat na udržitelnější, zdravější a ve velké míře rostlinnou výrobu. V praxi to mimo jiné znamená globálně omezit maso v jídelníčku o polovinu, v Evropě či USA dokonce o více než dvě třetiny.“

Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN pro Českou republiku: „Změna klimatu je rychlejší než schopnost lidstva na ni adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto svolal na září do New Yorku světový summit pro klimatickou akci. Vyzval lídry států, aby přijeli s ambiciózními plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. A také ke splnění závazků na financování klimatických opatření. Ne ze štědrosti, ale z vlastního zájmu. Klimatická akce může podle zprávy ‚New Climate Economy Report‘ v porovnání s ‚business as usual‘ do roku 2030 vygenerovat ekonomický výnos v hodnotě 26 bilionů dolarů. Jde tedy o výhodnou investici.“

Jan Svitálek, zemědělský expert Člověka v tísni: „Člověk v tísni pomáhá zasaženým a ohroženým komunitám v mnoha zemích světa. Ty se stále více potýkají s dopady klimatické změny. Poskytujeme humanitární pomoc v reakci na častější a intenzivnější přírodní katastrofy jako jsou výjimečná sucha, povodně, tajfuny nebo extrémní mrazy. Přes 10 let pomáháme v těch nejchudších zemích v Africe nebo v Asii s péčí o krajinu, ochranou půdy, zalesňováním, nebo s propagací šetrných zdrojů energie.

Přinášíme zemědělské postupy, které minimalizují negativní vlivy zemědělství na životní prostředí a zároveň pomáhají místním obyvatelům se na dopady klimatické změny připravit. Během posledních let si ale všímáme toho, že stejným problémům, které známe z rozvojových zemí, jako jsou právě dlouhá sucha, degradace půdy nebo úbytek lesů, stále více čelíme i tady doma. Právě proto je nutné brát závěry zprávy IPCC vážně, změna klimatu dopadá i na Českou republiku.“

PETŘÍČEK POŽADOVAL PRO ZAHRANIČÍ 1,5 MILIARDY NAVÍC

Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD chtěl navýšit rozpočet svého resortu o 1,5 miliardy korun. Oznámil to ve čtvrtek při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou z ANO. Nakonec se dohodli na navýšení rozpočtu o 253 milionů. Původně plánovaný rozpočet ministerstva zahraničí je 7,9 miliardy korun. Petříček také odmítl kritiku ze strany ministerstva financí kvůli nespotřebovaným výdajům svého ministerstva z minulých let. Více peněz podle Petříčka ministerstvo potřebuje pro plnění vládních priorit a mezinárodních závazků.

Podle prvního návrhu rozpočtu na rok 2020, pro který hlasovali pouze ministři ANO a ne členové vlády za ČSSD, by mělo ministerstvo zahraničí hospodařit s 7,9 miliardy korun, meziročně by to znamenalo pokles o 2,9 procenta. Návrh také počítá s omezením peněz na zahraniční rozvojovou spolupráci a na humanitární pomoc o 120 milionů na 1,03 miliardy.
Petříček požaduje přidání peněz, aby bylo možné zajistit chod ministerstva a plnit mezinárodní závazky. Zmínil například řešení nelegální migrace. „My jsme odmítli povinné kvóty, od počátku říkáme, že chceme migraci řešit v zemích, kde vzniká, a potřebujeme k tomu mít finanční nástroje, jak to řešit skutečně,“ řekl.

Našim ministerstvům chybí 20 miliard, je to likvidační, zaznělo z ČSSD

Dříve Petříček uvedl, že přidání peněz je třeba i kvůli požadavku na otevření nové ambasády v Singapuru, se kterým přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr řekl, že minimální náklady na otevření ambasády by byly příští rok 45 milionů korun. Vysoké náklady by způsobilo zejména to, že v Singapuru jsou drahé nájmy.

Petříček se rovněž ohradil proti kritice ze strany ministerstva financí kvůli nespotřebovaným výdajům české diplomacie z minulých let. Část těchto peněz je podle něj vázána na připravované investice. „Jsou připravované velké rekonstrukce našich ambasád v zahraničí, ty prostředky jsou na to vázané,“ řekl.

Ke kritice České pošty, že nedoručuje Balíky do ruky, se přidaly i e-shopy

Internetové obchody kritizují servis České pošty, jejich zákazníci si totiž stěžují na službu Balík do ruky. Místo doručení na adresu totiž zásilky v některých případech končí na nejbližší pobočce pošty. Těchto stížností podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) v poslední době přibývá. Pošta tvrdí, že jde pouze o ojedinělé případy.

Podle asociace se minimálně s jednou stížností tohoto typu v uplynulých třech měsících setkala více než polovina dotázaných obchodníků. „Na nakupující čeká místo objednaného balíku do ruky pouze lístek ve schránce s informací, že zásilka je uložena na provozovně České pošty,“ říká výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. Asociace se podle něj dříve setkávala i s případy, kdy doručovatelé nechávali adresátům tyto výzvy i v případě, že byli doma. „V současné době vše spíše působí jako systémová záležitost,“ tvrdí Vetyška.
.
„Tyto případy nejsou standardem, ale vzhledem k množství přepravovaných zásilek k nim bohužel může dojít. Za to bychom se jak adresátům, tak odesílatelům chtěli omluvit,” reagoval mluvčí pošty Matyáš Vitík. K uložení balíku bez pokusu o doručení podle něj dochází pouze výjimečně, zásilky jinak končí na pobočkách jen když se adresáta nepodaří zastihnout.

„V obou případech si adresát může nechat zdarma balík znovu doručit na uvedenou adresu,” uvádí Vitík.
Současný stav však e-shopům způsobuje nepříjemnosti. Jejich zákazníci si nepohodlí při dodání balíku spojí nejen s Českou poštou, ale i se samotným obchodem. Ten však toto porušení podmínek nemůže ovlivnit, tvrdí APEK. Služba Balík do ruky je navíc oproti Balíku na poštu o 20 Kč dražší.

Pošta nedoručila téměř pětinu Balíků do ruky, tvrdí APEK

„Pokud nebyla zásilka řádně doručena, může adresát podat stížnost. Za prvních letošních šest měsíců si na službu Balík do ruky stěžovalo 3 883 klientů a z toho jsme jako oprávněné stížnosti uznali 2 303 podnětů,” řekl tento týden portálu iDNES.cz Ivo Vysoudil z Oddělení komunikace České pošty.

Nejsou lidi. Balík do ruky si vyzvedněte na pobočce, vzkazuje lidem pošta

Situaci však podle APEK komplikuje fakt, že spotřebitel, který si dodání objednává prostřednictvím internetového obchodu není s Českou poštou v přímém smluvním vztahu. „Teoreticky by se tedy kupující měl obrátit na prodávajícího a ten pak na Českou poštu. Řada zákazníků ale tento proces kvůli relativně nízké částce nechce absolvovat. Poště tak díky této bariéře zůstávají finanční prostředky za službu, kterou nesplnila,” říká Vetyška.

APEK má podle něj k dispozici čísla, z nichž vyplývá, že více než 17 procent zásilek zaslaných jako Balík do ruky letos neskončilo přímo u adresátů, ale na nejbližší pobočce pošty. Asociace zároveň národního doručovatele žádá o urychlené řešení tohoto stavu.

„Česká pošta je připravena jednat s APEK o současné situaci v doručování Balíků do ruky. Výsledky jejich zjištění neznáme a netušíme, z jakých dat Asociace vychází,” uvádí Matyáš Vitík. Pošta za první půlrok letošního roku přepravila více než 15,5 milionu Balíků do ruky což podle něj ukazuje, že jde o úspěšný produkt.

ZÁCHRANÁŘI SE ODMÍTLI POTIT V TRIČKÁCH ZA MILIONY

Jihomoravští záchranáři se dočkali. Po potížích s vybavením dostali od vedení nová trička, která nyní testují. A volají také po obměně dalších kusů oblečení. Ředitelka Hana Albrechtová chce nejprve části uniformy vyzkoušet v terénu. Před více než rokem se jihomoravští záchranáři „zbarvili“ do oranžové, když postupně začali dostávat nové oblečení.

Jenže radost z moderní výbavy za miliony korun záhy vystřídalo zklamání. Některé záchranáře totiž po pár dnech nošení začaly trápit kožní potíže. V uniformách se necítili dobře hlavně ve vedrech – byli zpocení a zapaření. Požadovali, aby vedení zjednalo nápravu. Dočkali se až teď. Nová ředitelka Hana Albrechtová jim pořídila nová trička, tentokrát v modrém provedení od známé české firmy s funkčním prádlem Moira.

Zaměstnanci nový díl uniformy zatím testují. Každý proto dostal po jednom kusu. Albrechtová ke změně svolila právě kvůli pohodlí záchranářů a lékařů, kteří denně pracují v terénu, mnohdy v těžkých podmínkách. Zároveň odmítá, že by byla původní trička špatná.

„Vzhledem k tomu, že neustále sledujeme nové trendy v této oblasti, rozhodli jsme po důkladném monitoringu trhu zakoupit několik triček z nového vysoce funkčního materiálu, který vyhovoval našim požadavkům. Měl velmi dobré reference z testování ještě před zahájením výroby, a to i v extrémních podmínkách,“ vysvětlila změnu ředitelka záchranky. Původní oranžové kusy jsou ze stoprocentního polyesterového hedvábí, z něhož se funkční trička běžně vyrábí. Jenže podle expertů záleží na zpracování vláken, jež má vliv třeba na prodyšnost.

Tehdejší ředitel záchranky Milan Klusák argumentoval, že materiál zvolili hlavně kvůli reflexním prvkům. „Naši zaměstnanci totiž musí být například při dopravní nehodě dobře viditelní. A této reflexnosti nelze dosáhnout jinak než při využití těchto polymerních materiálů,“ tvrdil Klusák, který zmíněné oblečení sám testoval. Záchranka si ostatně nechala udělat i analýzu, která neprokázala žádné závadné vlastnosti materiálu.

Konkurzy na novou výbavu

Vybavení v oranžové barvě dodala firma Clinitex. Podle dohledatelných dokumentů v registru smluv šlo o zakázku za bezmála dvacet milionů, přičemž jedno tričko s límečkem vyšlo na 1 200 korun. Součástí dodávky byly však i kalhoty, bundy či mikiny. Kolik záchranka zaplatila za nová modrá trička, odmítlo vedení záchranky komentovat.„V následujících měsících chystáme řadu výběrových řízení na ochranné pracovní prostředky, nemůžeme proto tedy tyto informace sdělovat,“ uvedla Albrechtová, která chce i v budoucnu pokračovat v nově nastoleném trendu testování pracovních pomůcek se zaměstnanci záchranky.

Jednatel firmy Clinitex Petr Bukovski pouze uvedl, že kvůli kritizovanému vybavení byli se záchrankou ve spojení. „Pokud vyhlásí nová výběrová řízení, podíváme se na podmínky a zvážíme, zda se zapojíme,“ prohlásil.Ačkoli i původní trička záchranářům zůstávají ve výbavě, změny vítají. „Opravdu se nedala nosit. Materiál je nepříjemný.

Abychom v nich vydrželi, museli jsme si pod ně dávat navíc bavlněné triko, což je ve vedrech strašné,“ uvedl pro MF DNES jeden ze zaměstnanců záchranky. „Nová modrá trička jsou opravdu fajn a paní ředitelce děkujeme. Budeme rádi, pokud dostaneme více kusů,“ doplnil. Odbory si kvůli potížím s původní výbavou dělaly i průzkum na některých výjezdových stanicích. A skutečně zjistily, že drtivé většině lidí materiál nevyhovuje.

Šéf jihomoravských záchranářských odborářů Bohuslav Zrza si navíc nechal udělat analýzu na Technické univerzitě v Liberci. „Přišlo nám vyjádření, že co se týče odvádění par, je oblečení podprůměrné až průměrné. Právě z tohoto důvodu měli zaměstnanci kožní potíže,“ přiblížil Zrza výsledky analýzy. Společně s dalšími kolegy by přivítali, kdyby vedení nechalo vyrobit i nové kalhoty, které jsou podle záchranářů také málo prodyšné.

„Můžeme jen poděkovat paní ředitelce Albrechtové a náměstkovi pro zdravotní péči Janu Čiernikovi, že naše požadavky uznali a zabývají se nápravou. Je na tom dobře vidět, že vedení, které se podílí na výjezdech, dokáže pochopit zaměstnance a nedělá rozhodnutí od stolu, jak tomu bylo dříve,“ řekl Zrza. Právě on stál v čele značné části zaměstnanců záchranky, jež měla dlouhodobé spory s exředitelem Klusákem a více než dva roky držela stávkovou pohotovost.

O TŘETINU VÍCE ÚRAZŮ, PÁDY Z KOLA, POKOUSÁNÍ

Přibližně o třetinu vzrostl během července počet úrazů, které museli ošetřit lékaři v nemocnicích na Vysočině. Děti dovádějí na kolech a trampolínách, více se sportu věnují i dospělí, kteří si přidávají práce na zahradě. Z toho všeho úrazy pramení. Starší cyklisté navíc často zapomínají na helmy. „Za červenec došlo k třetinovému nárůstu ošetřených pacientů. Statistiky vedou řezné, tržné a bodné rány, pády z kola a pokousání zvířetem,“ nahlíží do statistiky mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

Podobně hovoří její kolegové z dalších vysočinských nemocnic.

Lékaři havlíčkobrodské nemocnice v předchozím měsíci nejčastěji ošetřovali úrazy související se sekáním trávy či dříví. Zdravotníci zaznamenali i množství úrazů při sportování. Pohybovým aktivitám se totiž o prázdninách věnují i lidé, kteří jindy nesportují a nemají potřebné zkušenosti.

Pády na kolech či inlinech, zranění z trampolín i alergie a kolaps

„Četné jsou odřeniny, zhmožděniny, zlomeniny klíční kosti, vykloubení ramenního kloubu zejména při pádech z kol. Dalším nejčastějším důvodem letních úrazů jsou pády z trampolín a houpaček,“ prozradila vrchní sestra traumatologických ambulancí Dana Tvrdíková. Padá se také na inline bruslích či skateboardech. Ošetřeny byly podle Petry Černo i dvě pacientky po pádu z koně a celkem šest dětí kvůli pokousání zvířetem, přičemž ve třech případech si poranění vyžádalo hospitalizaci na dětském oddělení.

Zvýšené počty úrazů potvrzují i v pelhřimovské nemocnici. „Mimo prázdniny ošetříme na úrazové ambulanci kolem osmdesáti pacientů. V těchto dnech je to přes sto pacientů denně. O třetinu pacientů více hlásí i interní ambulance, kde ošetřujeme mnohem více alergických reakcí po štípnutí hmyzem či kolapsových stavů z tepla,“ poznamenal léčebný náměstek nemocnice Jaroslav Houser.

Také v pelhřimovské nemocnici je nejčastějším důvodem úrazu manuální práce, pády z kol a také turistika.
Praktičtí lékaři mají dovolenou, tak jdou pacienti do nemocnice. Plný urgentní příjem mají často i v jihlavské nemocnici. A to nejen kvůli úrazům z letních aktivit. „Jsou také dovolené praktických lékařů a pacienti proto hledají ošetření v nemocnici,“ připomíná mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.

Velmi často letos na jihlavském urgentním příjmu řeší i silné alergické reakce na vosí, včelí nebo komáří bodnutí. S tím jí dává za pravdu tatínek šestiletého Filipa. „Syna před čtrnácti dny u vody štípl nějaký komár. Do večera měl nohu dvakrát takovou a celá mu hořela. Ledovali jsme to a mazali antibiotickou mastí,“ popsal zkušenost otec.

Jinak i zde opět vedou úrazy pocházející z typicky letních aktivit. „Úrazy z trampolín jsou teď trochu na ústupu. Přidaly se ale úrazy z kol a koloběžek. Stává se, že starší lidé nemají helmy, pak jsou pády z kol samozřejmě horší. Střední a mladá generace je v tomhle zodpovědnější,“ řekla Hana Hladíková, vrchní sestra urgentního příjmu jihlavské nemocnice.
Ošetření po neopatrných skocích do vody, ale i vyndání klíštěte

Podle ní nyní převažují táborové úrazy. „Jeden klouček, který je na Vysočině na táboře, nás navštívil už dvakrát. Naštěstí to byly vždy drobné úrazy, nic vážného. Stačí špatně stoupnout a vymknete si kotník, nebo trocha nepozornosti a nešikovnosti a říznete se nožem,“ usmívá se Hladíková. I mluvčí novoměstské nemocnice Tamara Pecková připomíná, že mezi pacienty jsou nejčastěji lidé, kteří na Vysočině tráví dovolenou.

„Zaznamenáváme nárůst úrazů, které jsou způsobeny pády. U dětí to jsou často poranění hlavy, jedná se o povrchová zranění, otřesy mozku a zlomeniny horních anebo dolních končetin. V souvislosti s koupáním a skoky do bazénů jsou to pak poranění páteře a lebky,“ dodala Tamara Pecková s tím, že někteří lidé dokonce neváhají přijít na urgentní příjem i s přisátým klíštětem a žádají jeho odstranění. Úrazů, ke kterým musí být přivolána zdravotnická záchranná služba, je podle ředitelky Vladislavy Filové letos o něco méně. „Zatím máme spíš klidnější léto. Převažují stále autonehody a máme jedno tonutí,“ uvedla.

ZVOJNÁSOBENÁ TURISTICKÁ DAŇ, AŽ 50 KČ ZA NOC

Maximální výše lázeňského a ubytovacího poplatku se nezměnila osmadvacet let. Obec tak za hosta vybere za noc zanedbatelnou částku 21 korun. Do poslanecké sněmovny nyní míří návrh zákona, který by umožnil vybírat až padesát korun. Definitivně se rozhodne na podzim, mnoho obcí však už se zdražením počítá.

„A teď ještě lázeňský poplatek obci, dělá to 15 korun, tady máte stvrzenku,“ uslyší občas host v hotelu v recepci poté, co zaplatí za pokoj. Lázeňský poplatek v poněkud „směšné“ výši, který se navíc od roku 1991 nezvýšil, už většina turistů ani moc neregistruje. Ale teď by měli. Po 28 letech ho turistická letoviska zvýší, jak ukázala anketa MF DNES. Měl by jim to umožnit nový zákon, který projednávali senátoři a ještě se jím bude zabývat napodruhé Sněmovna.

Zdražovat se může už od ledna a taxa se může zdvojnásobit. Technicky vzato, turistické poplatky existují dva – lázeňský (maximálně 15 korun) a ubytovací (maximálně 6 korun). Samozřejmě se nevybírají všude a také ne v plné výši. Ubytovací poplatek host nevidí, protože ho za něj odvádí hoteliér, ale ten si ho samozřejmě promítne do ceny.

Dohromady to dělá 21 korun. Nově by se taxy sloučily a radnice by podle své svobodné vůle mohla vybírat až padesátikorunu. Když si to vynásobíte, tak za dvoulůžkový pokoj, cestuje-li pár, je to sedm set korun týdně. Děti jsou od placení osvobozeny. Mimochodem, nově by podle návrhu museli poplatek vybírat i majitelé ubytování v soukromí nebo registrovaní přes Airbnb.

Někde zvýší, jinde peníze stačí

MF DNES udělala anketu mezi turistickými letovisky, zda by zdražila. „V Německu sazba dělá dvě eura, tak my bychom asi vybírali 50 korun,“ říká starosta krušnohorského střediska Boží Dar Jan Horník, který je zároveň senátorem. Připomíná, že vybraný poplatek vrací investicemi do turistiky, například do odklízení sněhu, aby se turisté nahoru do města vůbec dostali.

Naopak se kupodivu najdou i města, která jsou se svými příjmy spokojena. „My jsme o tom neuvažovali, protože jsme docela spokojeni s příjmy z turismu, které máme. Určitě bychom si svolali hoteliéry a probrali to s nimi,“ uvedl starosta Hluboké Tomáš Jirsa, rovněž senátor.

Asociace hotelů a restaurací by protestovala proti zvýšení na stovku (i o tom se uvažovalo), proti padesátikoruně nic nemá. „Co se týká navýšení na 50 korun, nejsme proti. Poplatek se skutečně více než dvacet let neměnil,“ upozorňuje Václav Stárek, prezident asociace. Rekreační a ubytovací poplatky vybírá asi pětina českých obcí. Na straně turisty jsou to zatím drobné, na straně měst ale slušný příjem. Třeba Mikulov vybere ročně už teď 3,5 milionu korun.

Většina obcí asi poplatek zvýší, ale i těch, kteří s ním hýbat nebudou, bude dost. „Poplatek je daň a my moc daně nezvyšujeme,“ poznamenal za Teplice Jaroslav Kubera, který je tam dnes zastupitel. Naopak někteří představitelé měst mluvili dokonce i o tom, že by se měla platit rovnou stovka denně. Extrémem byl poslanec a starosta Prahy 7 Jan Čižinský, který chtěl dokonce 150 korun za den s tím, že to jen zohledňuje inflaci od 90. let, kdy se poplatek zavedl. Padaly dokonce hlasy, aby žádný limit neexistoval.

Odborník na turistické poplatky Petr Studnička z Vysoké školy hotelové by taxu rozumně zvýšil. „Padesát korun by bylo únosných a taxa by byla srovnatelná se zahraničím. Kdybychom ale zavedli 100 korun, to už bychom se v Evropě vymykali. Nejdražší turistický poplatek se platí asi v německých pětihvězdičkových hotelech, kde se odvíjí od ceny za pokoj a může dosáhnout až sedmi eur,“ vysvětlil Studnička.

Dvě ubytovací knihy

Starostové si zároveň stěžují, že poplatek jde obtížné vybrat, protože podnikatelé různě fixlují. Proto se objevily i návrhy, aby poplatek spravoval finanční úřad nebo aby obce dostávaly údaje z EET, kolik lidí kde bydlelo. Z pohledu měst rozhodně stojí za to poplatek si pohlídat. Třeba Mikulov vybere ročně 3,5 milionu korun z 2 200 lůžek ve městě.

„Ale my tušíme, že tady je další tisícovka lůžek nepřiznaných, třeba v zahrádkářské kolonii,“ odhaduje starosta Mikulova Rostislav Koštial. Poukázal i na to, že v Mikulově je třeba ubytovací zařízení, které vykazuje poměrně málo noclehů, ale parkoviště má pořád plné. Někteří hoteliéři také mají dvě ubytovací knihy, jednu pro hosty, druhou pro úřady.

Přísná kontrola v cizině

Starostové Tomáš Jirsa a Jan Horník zároveň zmínili, že v cizině se placení poplatků kontroluje mnohem přísněji než v Česku. Ve Skandinávii mohou úředníci chtít vidět prázdný pokoj, za který zrovna daný den ubytovatel peníze neodvádí.
„V Itálii po vás hned chtějí po příjezdu občanku, aby vás kvůli poplatku zapsali,“ říká Horník.

Rozhodne se na podzim

Když senátoři naposledy zákon řešili na červencové schůzi, hájila zvýšení turistických poplatků v horní komoře osobně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Rychle se rozšiřuje sdílená ekonomika v oblasti ubytování, možná ji také znáte pod názvem Airbnb. V podstatě tady vznikla potřeba a poptávka tuto situaci nějak řešit,“ vysvětlila Schillerová svou hlavní motivaci, proč tlačí zákon. Tím druhým důvodem je samozřejmě současná směšně nízká taxa.

Novela zákona však ruší i mezi starosty tolik oblíbený paušální poplatek, třeba tisícovku ročně za postel (takový model má třeba Boží Dar). Ti se teď bojí, že už z hotelů nově peníze nevymůžou. Proto mnozí zákon Schillerové odmítají.
„Měli jsme poplatek vázaný na hosta a na postel. A teď v podstatě máme jen jeden poplatek vázaný na hosta. Takže tam paušál není možný,“ reagovala ministryně. Odmítla i to, aby poplatky vybíraly finanční úřady, protože „obec je tomu nejblíž“.

Kdy a jak se bude poplatek měnit, však rozhodne definitivně na podzim Poslanecká sněmovna. Senátoři jí totiž na posledním zasedání příslušný zákon vrátili k přepracování. Podle původního návrhu by se mohlo zdražit od roku 2021. Senátoři chtějí změnu uspíšit o rok, od ledna 2020. Jisté už ale je, že přípustný horní strop pro poplatek určitě nebude více než padesát korun. Stovky za den a za osobu se zatím bát turisté nemusejí.

POLICIE MEXIKA ZABILA PŘED OČIMA DCERY UPRCHLÍKA

Mexická policie minulý týden zastřelila honduraského migranta Marca Tulia před očima jeho osmileté dcery, když se pokusil dostat do Spojených států. Muž utíkal ve skupině Latinoameričanů, kteří předtím pobývali v táboře pro migranty vzdáleném téměř 300 kilometrů od hranic s USA. Podle vedení tábora policie přijela s úmyslem zabíjet.

Ředitel tábora Saltillo pomáhajícího migrantům Alberto Xicotencatl uvedl, že desetičlenná skupina odešla ve středu pozdě v noci s úmyslem proniknout do Spojených států. Necelé dva kilometry od tábora čekala u železniční tratě, až bude kolem projíždět vlak směřující do USA, na který by mohla naskočit. Na místě je ovšem objevila mexická policie, která se podle španělského listu El País snažila migranty zadržet. Skupina se nicméně dala na útěk a policie ji začala pronásledovat.

Také devětadvacetiletý Tulio se pokusil s osmiletou dcerou uprchnout, policie ho však zastřelila přímo před očima dítěte. Podle Xicotencatla strážníci na místo dorazili s úmyslem zabíjet. Tulio podle agentury AP pocházel z Hondurasu.
Kromě osmileté dívky byla ve skupině také dvouletá holčička, kterou policie při zásahu matce odebrala. Mexická policie má však na celou událost jiný názor. Podle ní strážníci pouze reagovali na fakt, že utíkající muž měl pod oblečením schovanou zbraň, kterou na ně vytáhl a několikrát vystřelil.

Případ má na starost státní zastupitelství státu Coahuila, které uvedlo, že čtyři muži ze skupiny verbálně zaútočili na strážníky po příjezdu. Jeden z nich poté vytáhl zbraň a vypálil několik ran, zatímco ostatní migranti začali rychle prchat.

Policisté proto opětovali palbu a střelce zabili.

Zastupitelství podle AP také uvedlo, že na místě zasahovala kromě policie také šestice státních agentů, která v oblasti hledala drogové dealery. Je tedy možné, že si policie skupinu migrantů spletla právě s pašeráky drog a historku o zbrani si po osudné střelbě vymyslela.

Podle Xicotencatla jsou v jeho centru umístěné detektory kovů, aby dovnitř nikdo nepronesl zbraň. Podle něj je vyloučené, aby byl kdokoli z utíkajících migrantů ozbrojený. „Říkají, že měl zbraň, ale lžou. Byl to velmi chudý muž, který neměl peníze na to, aby si koupil střelnou zbraň,“ popsal.

První přestřelka s migranty po několika letech

Dívku, ze které se stal sirotek, předali policisté sociálním pracovníkům, podle kterých je dítě v dobrém fyzickém stavu. Mexické úřady budou případ nadále vyšetřovat kvůli možnému pochybení zasahujících policistů. Nová migrační trasa. Jižní hranice USA hlásí rekordní počty Afričanů

Agentura AP poukázala na fakt, že ačkoli mezi mexickou policií a migranty dochází na hranicích s USA často ke střetům, v minulých letech nedošlo k žádným ozbrojeným konfrontacím. Ačkoli je naskakování na nákladní vlaky nezákonné, v Mexiku jde o běžnou praktiku migrantů směřujících do USA. V uplynulých měsících došlo k několika potyčkám mezi migranty a zaměstnanci soukromých železničních společností.

UBODANÝ VOJÁK, IZRAEL ROZPOUTAL HON NA VRAHA

V blízkosti židovské osady na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, policie ve čtvrtek ráno objevila tělo devatenáctiletého izraelského vojáka. Muž byl zřejmě ubodán k smrti. Po vrahovi, který je podle izraelské armády Palestinec, pátrají bezpečnostní složky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil vraždu za teroristický útok.
Na Západním břehu někdo ubodal židovského studenta, Izrael rozpoutal hon na vraha | (0:55) | video: Reuters

Izraelští vojáci objevili tělo společně s policií, když prohledávali oblast v blízkosti osady Ecion. „Voják byl studentem přípravného vojenského židovského semináře, neměl na sobě uniformu a nebyl ozbrojen,“ prohlásil mluvčí armády Jonathan Conricus. Seminář umožňuje studentům kombinovat náboženské studium se službou v armádě.

Policie informovala, že zavražděný muž je devatenáctiletý Dvir Sorek z osady Ofram na Západním břehu Jordánu. Jeho tělo pátrací tým objevil v blízkosti semináře, kde studoval. Okolnosti jeho úmrtí se vyšetřují, Sorek v době smrti podle izraelské armády ještě neabsolvoval vojenský výcvik a neuměl se efektivně bránit. Chlapec zmizel ve středu večer kolem 19 hodin.

Izraelské úřady vraždu označily za teroristický útok, zatím se k němu nepřihlásila žádná teroristická skupina. Palestinská teroristická organizace Islámský džihád ale vraždu mladého Žida označila za hrdinský čin. Podle prvních závěrů vyšetřovatelů zemřel mladík na jiném místě, než kde objevili jeho tělo. Někdo ho ubodal k smrti a poté vyhodil z auta u prašné cesty nedaleko osady.

„Jel na výlet do Jeruzaléma, kde chtěl nakoupit dárky pro své rabíny. Na cestě zpátky pravděpodobně došlo k útoku. V době smrti v rukou svíral knihy, které koupil,“ uvedl vedoucího jeho semináře Šlomo Wilk. Sorek byl synem Joava Soreka, který je redaktorem časopisu Shiloach Journal.

Netanjahu slíbil dopadení vraha a přísný trest

Podle listu The Times of Israel došlo k mladíkově vraždě v období relativního klidu na Západním břehu. Smrt rozdmýchala zuřivé reakce izraelských politiků. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelské bezpečnostní složky nyní pátrají po „odporném teroristovi, aby ho přivedly před spravedlnost“.

Netanjahu slíbil anexi osad na Západním břehu

Prezident Reuven Rivlin mezitím kondoloval rodině oběti a uvedl, že pátrání po vrazích neustane, dokud ho nenajdou. „Nekompromisně bojujeme proti terorismu, abychom zajistili bezpečnost našeho lidu,“ uvedl. Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Oblast je v současnosti domovem 600 tisíc izraelských Židů.

Osady na okupovaném území Palestinci označují za nelegální a v rozporu s možností vytvořit dva státy. Stejné stanovisko má i značná část mezinárodního společenství. Izrael tvrdí, že osidluje historická území, kde Židé vždy žili.
Netanjahu se ve čtvrtek zúčastnil slavnostního položení základního kamene v židovské osadě Bejt El, kde má být postaveno 650 nových bytů. Premiér řekl, že Židé se z oblasti nenechají vyhnat Palestinci a že „kořeny ve své domovině zapustí ještě hlouběji“.