iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zelenskyj Putinovi: Zkroťte donbaské separatisty

Po zabití dalších čtyř ukrajinských vojáků při přestřelce s proruskými separatisty v Donbasu zatelefonoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Vybídl ho, aby přiměl povstalce ukončit krveprolití. Podle verze Kremlu však Putin vyzval Zelenského, aby ukrajinská vojska přestala ostřelovat civilisty v Donbasu.

Dnes ráno jsem hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putin. Naléhavě jsem mu zavolal, abych mu řekl, že toto nás k míru nepřibližuje a že ho velice prosím, aby využil svůj vliv na tuto (povstaleckou) stranu, aby přestala zabíjet naše lidi,“ řekl Zelenskyj na poradě s armádními veliteli. „Chci, abyste se oficiálně dozvěděli slova použitá v telefonickém rozhovoru a aby se tato slova přeměnila v konkrétní kroky,“ dodal podle listu Ukrajinska pravda. Zelenskyj s Putinem také hovořil o odstranění min v Donbasu a o osvobození zajatců.

Podle Kremlu Putin v telefonátu kladl důraz na dodržování dohodnutého příměří ukrajinskou armádou. „Ruský prezident zdůraznil, že pro zmírnění konfliktu je nezbytné hlavně vyloučit další ostřelování obydlených míst v Donbasu ukrajinskou armádou, které vede k obětem mezi civilisty,“ uvedl Kreml v komuniké podle agentury TASS.

Šlo o druhý telefonát mezi oběma prezidenty, kteří si poprvé zavolali 11. července, rovněž ze Zelenského iniciativy.
Ukrajinský prezident ve středu zahájí návštěvu Turecka, odkud se chystá telefonicky hovořit s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. S oběma se chce domluvit na čtyřstranné schůzce.

Čtyři vojáci z brigády ukrajinské námořní pěchoty podle ukrajinského ministerstva obrany přišli o život při střelbě z granátometu z povstaleckých pozic na jižním úseku fronty u obce Pavlopil severovýchodně od azovského přístavu Mariupol. Povstalci odpovědnost za smrt Ukrajinců popřeli, vojáci podle nich přišli o život za hranicí dostřelu granátometu.

Putin stahuje laso okolo východu Ukrajiny

Kyjev označil incident za hrubé porušení dohod o příměří, které bylo na donbaské frontě vyhlášeno 21. července. Zelenskyj následně vyzval nejvyšší představitele takzvané normandské skupiny, tedy Ruska, Německa a Francie, aby urychleně obnovili jednání o mírovém řešení separatistického konfliktu na východě Ukrajiny. V Donbasu bylo od začátku konfliktu na jaře 2014 vyhlášeno už více než 20 příměří, zatím poslední dohoda o zastavení palby platí přes dva týdny. Konflikt na východě Ukrajiny si od jara 2014 vyžádal kolem 14 000 mrtvých.

FILIP: DRAHÉ MASO, V LETECH ZRUŠILI VEPŘÍN

Za stále zvyšující se cenou vepřového masa může vláda Bohuslava Sobotky a uzavření velkokapacitního vepřína v Letech, napsal na svůj Twitter Vojtěch Filip. Podle někdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však předseda KSČM pravdu nemá – cena vepřového masa jen reaguje na vývoj trhu s vepřovým masem v Evropě a Asii.

„Vadí mi, že se zdražuje vepřové maso a minulá vláda přitom utratila půl miliardy za výkup vysoce efektivního zemědělského podniku a dalších 200 milionů má utratit za jeho likvidaci. Ve výrobě vepřového masa jsme nesoběstační a já to považuji za chybu,“ doplnil pro iDNES.cz Filip svůj původní status na sociální síti.

Připomínám všem, kteří se rozčilují nad stále zvyšující se cenou vepřového masa, že vláda ČR vedená B. Sobotkou vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30% naší spotřeby, to byl zločin.

Slova Filipa okomentoval někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka. Podle něj se Filip ve svém komentáři plete. „Je vidět, že je pan Filip ve svém vyjádření mimo a zemědělství by neměl komentovat. Cena vepřového se vyvíjí od globální ceny. Její růst je dán tím, jak se rozvíjí choroba afrického moru prasat. A to nejenom v Evropě, ale především v Asii,“ uvedl pro iDNES.cz Jurečka.

K situaci se vyjádřil i místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. Podle něj za navýšení ceny vepřového masa mohou dva faktory. „Za prvé velký atak afrického moru prasat, především v Číně, kde se to týká až třetiny chovu. Za druhé je to hluboký propad soběstačnosti v chovu prasat v ČR.“

„Při vstupu do EU jsme měli skoro tři sta tisíc prasnic, dnes jich máme devadesát tisíc. Sobotkova a Babišova vláda se snažila udělat maximum na podporu živočišné výroby, tak že se hrůzný propad podařilo zastavit a dokonce došlo k mírnému růstu,“ doplnil.

Podle místopředsedy ANO vliv zrušené farmy v Letech odpovídá její velikosti. „Nebyly na ni žádné prasnice, sloužila pouze na výkrm, kapacita odpovídala zhruba 1,5 procenta současné vykrmovací kapacity v ČR,“ osvětlil Faltýnek.
Rostoucí cenu vepřového s africkým morem prasat spojovali odborníci už v dubnu letošního roku. Cena masa ve světě kvůli šíření nemoci stoupá a Česko není výjimkou. Přestože s Čínou, kde se mor šíří, v podstatě neobchodujeme, tuzemští obchodní partneři v čele se Španělskem, Německem a Dánskem nyní do Asie více exportují. A právě to navyšuje ceny masa z dovozu.

Vepřové maso prudce zdražuje. Světovým trhem cloumá africký mor v Číně

Že cena vepřového na světových trzích roste přiznal i Filip. „Cena roste nejen u nás, roste i na světových trzích. A my jsme i bez zavření vepřína v Letech byli nesoběstačný stát v produkci vepřového,“ uvedl. K vyjádření na Twitteru ho prý přivedli lidé, kteří za ním chodili do poslanecké kanceláře a na cenu vepřového si stěžovali. V současné době se v Česku podle Českého statistického úřadu chová 1 544 083 prasat. Předchozí rok to bylo o 13 tisíc víc. A právě stejný počet prasat chovala v areálu vepřína firma Agpi. Pokles chovu o 0,8 procent má tak na svědomí právě uzavření vepřína na Písecku.

TRUMP V DAYTONU UCTIL OBĚTI STŘELEB

Americký prezident Donald Trump v Daytonu navštívil ty, kteří přežili víkendový masakr, setkal se i se záchranáři a zdravotníky. Návštěvu doprovázely demonstrace desítek lidí. Dalším cílem jeho cesty je texaské El Paso. Při víkendových střelbách přišly v obou městech o život více než tři desítky lidí.

Před nemocnicí, kde prezident pohovořil se zraněnými, se objevila i Trumpova nafukovací karikatura v podobě vzteklého batolete v plenách s mobilem, která se stala symbolem odporu proti stylu Trumpova vládnutí. Hlasité projevy odporu proti prezidentově návštěvě byly podle agentury AP velmi neobvyklým projevem hněvu a nepřátelství v době celonárodního zármutku nad smrtí víc než třiceti lidí v Daytonu a texaském El Pasu

Prezidentovo přijetí v El Pasu je nejisté. Trump sice po střelbě mluvil o rasismu a nenávisti, ale sám čelí kritice, že tyto postoje sám vyvolává. Demokratická zákonodárkyně, která v Kongresu reprezentuje El Paso, uvedla, že se z tohoto důvodu nechce s Trumpem setkat. „Odmítám se připojit bez rozhovoru o bolesti, kterou jeho rasistická a nenávistná slova a činy způsobily naší komunitě a zemi,“ napsala Veronica Escobarová na Twitteru.

Trump před odletem do Daytonu tvrdě kritizoval opozici a politické aktivisty, kteří ho viní z odpovědnosti za propastné rozdělení Ameriky. Kritici podle něj věc politizují. „Tihle lidé stojí jenom o politický prospěch,“ řekl prezident novinářům a upozornil na údajně levicové smýšlení daytonského vraha Connora Bettse.

Trump řekl, že podporuje kontrolní prověrky kupujících při nákupu střelných zbraní. „Chystám se na to,“ poznamenal. Není ale stoupencem zákazu prodeje útočných zbraní, protože prý v USA chybí politická vůle. Americký Kongres podle Trumpa dělá pokroky v přípravě nové legislativy, která prodej zbraní reguluje. Prezident dokonce připustil, že „pokud se dostaneme dostatečně daleko“, povolá kongresmany zpět do Washingtonu. Americký parlament má nyní pětitýdenní prázdniny, které poslanci nastoupili minulý týden.

Masakr v El Pasu je vyšetřován jako možný zločin z nenávisti. Pachatel je dáván do souvislosti s anonymním manifestem, který se těsně před střelbou objevil na internetu a v němž se hovoří o „hispánské invazi do Texasu“ a o plánu rozdělit Ameriku na území podle ras. To podle BBC zní jako ozvěna prezidentových vyjádření, Trump totiž často používá výraz „invaze“ k popisu situace na hranicích s Mexikem.

Escobarová není jediná, kdo dal najevo, že v El Pasu, kde převládá hispánské obyvatelstvo a kde část obětí masakru tvoří mexičtí občané, čeká Trumpa chladné přijetí. Místní rodák a uchazeč o demokratickou prezidentskou kandidaturu Beto O’Rourke prohlásil, že pro Trumpa „tady není místo“.Oba místní politici se hodlají zúčastnit pietní akce na počest obětí a „konfrontovat prezidenta Trumpa a nadvládu bělochů“.

Vůči Trumpovi je chladný i republikánský starosta

Republikánský starosta El Pasa Dee Margo uvedl, že je jeho „protokolární povinností“ uvítat Trumpa, ale dodal, že bude nadále vystupovat proti každému „škodlivému a nesprávnému vyjádření“ ohledně města. Trump letos ve snaze pokročit se stavbou zdi na hranicích s Mexikem nepřesně popsal El Paso jako jedno z nejnebezpečnějších měst ve Spojených státech.

Trump má na rukou krev, zuří demokraté. Podle prezidenta jsou střelci nemocní

Šéf Bílého domu by mohl čelit protestům i při své první zastávce v Daytonu, kde tamní demokratická starostka Nan Whaleyová vyzvala občany, aby se postavili prezidentovi, kterého chce kritizovat za neochotu řešit problém se zneužíváním zbraní.

Podle Trumpa nemají na častých případech střelby na veřejnosti s desítkami obětí vinu zbraně, ale „duševní poruchy a nenávist“ na straně pachatelů. Američané musejí „odsoudit fanatismus, rasismus a bělošskou nadřazenost,“ řekl prezident v reakci na víkendová krveprolití.

Bílý dům hájí Trumpovu návštěvu v Daytonu a v El Pasu a obviňuje demokraty, že se snaží politicky zneužít národní tragédii. Mluvčí Bílého domu Hogan Gidley prohlásil, že je „směšné“ obviňovat Trumpa ze střelby v El Pasu. „Musíte klást vinu lidem, kteří stiskli spoušť,“ prohlásil.

ČR BUGAJEVSKÉHO DO RUSKA NEVYDÁ

Bankéře Bugajevského zadržela česká policie v lednu 2018 na základě mezinárodního zatykače. Pražský městský soud pak rozhodl, že vydání bankéře do Ruska je podle českého právního řádu přípustné, což loni opakovaně potvrdil i vrchní soud. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová však rozhodla jinak.„Ve věci Bugajevskij paní ministryně dne 11. června 2019 rozhodla, že nepovolí vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do Ruska, o čemž byla následně vyrozuměna ruská strana. Věc je tak skončena,“ sdělil mluvčí.

Konečné rozhodnutí ohledně povolení vydání bylo na českém ministrovi spravedlnosti. Letos v březnu úřad uvedl, že rozhodnout zatím není možné, protože ministerstvo vnitra posuzuje, zda Bugajevskému udělí mezinárodní ochranu.
Server Aktuálně.cz dříve napsal, že Rusko viní bývalého předsedu představenstva zkrachovalé banky ze zpronevěry spáchané v roce 2016. Před svým zatčením pobýval Bugajevskij v Německu, Švédsku nebo Pobaltí. Proti vydání do vlasti argumentoval tím, že by mu Rusko nezaručilo právo na spravedlivý proces.

Bugajevského řadí Forbes na 53. místo mezi oligarchy

Padesátiletý Bugajevskij patřil podle dostupných informací svého času k významným ruským politickým veličinám, v Jelcinově éře byl v letech 1996-97 místopředsedou vlády. V roce 1998 byl jmenován viceprezidentem centrální banky, z funkce odešel o tři roky později již za vlády Vladimira Putina. Přešel do soukromého sektoru, do roku 2007 byl spoluvlastníkem a předsedou správní rady největší ruské soukromé banky Alfa-Bank.

V roce 2008 se ruský finančník podílel na založení banky Intěrkommerc, která o osm let později přišla o bankovní licenci a zkrachovala. Bugajevskij je od roku 2016 v Rusku trestně stíhán za údajné podvody, list Kommersant tehdy napsal, že bezprostředně před bankrotem banky Intěrkommerc vyvedl z jejích účtů téměř čtyři miliardy rublů (1,1 miliardy korun v tehdejším kurzu) na základě fiktivních kupních smluv. Později byl ještě obviněn z krádeže cenných papírů v hodnotě téměř osm miliard rublů. Hrozí mu až desetiletý trest vězení.

Časopis Forbes zařadil loni Bugajevského s odhadovaným majetkem 1,4 miliardy rublů na 53. místo mezi ruskými oligarchy. V Rusku mu podle Kommersantu soud zabavil byty, pozemky a 100 milionů rublů na bankovních účtech.

AfD NA VÝCHODĚ NĚMECKA PORÁŽÍ MERKELOVOU

Volební místnosti ve východoněmeckém Sasku a Braniborsku se otevřou už za čtyři týdny a pro křesťanské demokraty (CDU) to nevypadá vůbec dobře. Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) je podle průzkumu pro list Bild am Sonntag favoritem. AfD podporuje ji 23 procent lidí, kterých se dotazoval průzkum v zemích bývalé NDR. CDU zaostala o jeden procentní bod, vládní sociální demokraté (SPD) zůstali s 11 procenty dokonce až pátí.

To je pro obě německé vládní strany velké varování. Volby v jednotlivých 16 spolkových zemích mají tradičně mnohem větší přesah, než by odpovídalo pouhým regionům. Výsledek vždy rezonuje v Berlíně.„Zářijové hlasování bude především klíčovým testem síly voličské podpory pro stranu AfD,“ napsala Almut Möllerová, analytička berlínského think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.

Posílení protiimigrační strany se vládní politici obávají. SPD si teď nemůže dovolit ztratit svou braniborskou baštu, kde vládne nepřetržitě od německého sjednocení. Stejně tak by se případné ztráty CDU v Sasku promítly nepříznivě do jejího postavení na celospolkové úrovni. Půjde tedy o hodně.

Z nedělního průzkumu společnosti Emnid to vypadá, že AfD by mohla v Sasku i Braniborsku posílit. Tradiční strany se obávají ztrát. K tomu je ale třeba vzít v úvahu také průzkumy na celospolkové úrovni. Tady už není AfD tak silná, na západě Německa má totiž méně sympatizantů. I tak ale platí, že vládní strany nemají nic jisté.

Na druhém místě se drží Zelení

Stranu CDU s jejími 26 procenty pronásledují Zelení, které podporuje 23 procent Němců. AfD je ale se 14 procenty těsně před SPD s jejími 13 procenty. Také z těchto průzkumů, které zahrnují celé Německo, vyplývá, že CDU ani SPD se nedaří zastavit vleklý ústup z kdysi neotřesitelných pozic. „Postavení politických stran v Německu nyní prochází výraznými změnami,“ míní analytička Almut Möllerová.

Politická mapa Německa, kterou tradičně formovaly dvě hlavní strany, se může změnit. Protisystémová partaj AfD, založená v roce 2013, se před dvěma lety propracovala do spolkového parlamentu. Od počátku imigrační krize z roku se systematicky věnuje kritice německé azylové politiky, podle jejích představitelů přespříliš liberální.

V tomto smyslu mohly její preference povzbudit některé události z poslední doby. Násilnické incidenty imigrantů na německých koupalištích, která vyklízela policie, smrt osmiletého dítěte, kterého shodil pod vlak Eritejec žijící v Německu, či vražda muže, kterého ubodal mečem jeho syrský spolubydlící.

Němci mají pocit, že politici neřeší jejich problémy

Krize vládních stran má ale hlubší příčiny. Němci mají pocit, že si politici nevšímají jejich problémů. V průzkumu společnosti Infratest se vyjádřilo 72 procent dotázaných, že jsou „hluboce nespokojeni s prací vládní koalice Angely Merkelové. 52 procent se jich přimlouvá za brzké parlamentní volby.

V Německu by nyní vyhráli volby Zelení, ukázal průzkum

Uvadající preference se CDU rozhodla vyřešit předsednickou změnou. Namísto kancléřky Merkelové se postavila loni v prosinci do čela strany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Sešup to ale zdaleka nezastavilo. A Merkelová, která si podržela vládní pozici, je dál vnímána jako hlavní tvář německé pravice. Výměny v předsednickém křesle nepomohly ani levicové SPD. Poté co loni odstoupil Martin Schulz, to letos vzdala i jeho nástupkyně Andrea Nahlesová, když strana propadla v květnových eurovolbách.

NA ŠPANĚLSKÝCH SCHODECH V ŘÍMĚ SI TURISTÉ NESEDNOU, POKUTA

Římská městská policie zakázala sedět na Španělských schodech, které stoupají z náměstí Piazza di Spagna a které jsou zaneseny na seznam kulturního dědictví UNESCO. Tomu, kdo na jeden ze 135 schodů usedne, hrozí pokuta 160 až 400 eur, tedy v přepočtu asi 4 100 až 10 300 korun. Informoval o tom deník La Repubblica.

Turisté nejenže nemohou jíst u významných památek italské metropole nebo se osvěžit přímo ze zobáčků římských pítek, napříště se po Španělských schodech jen projdou. V úterý schody střežilo osm městských policistů.„Chápu, že odtud vyženou někoho, kdo jí, ale proč se člověk nemůže ani posadit?“ reagoval podrážděně 35letý Mexičan Marcos Morales, který do Říma přijel se svou dívkou Laurou.

„Vymáháme obecní nařízení, po schodech se může jen chodit,“ opakovalo bez ustání osm policistů. Nařízení zakazuje chovat se na veřejných místech „neslušně nebo v rozporu s dekorem“ a „konzumaci potravin a nápojů vsedě u historických, uměleckých či archeologických památek“, zejména u fontán a schodů, napsala agentura AFP.
Italský historik umění, kritik, politik a komentátor kulturního dění Vittorio Sgarbi zákaz považuje za „přehnané, téměř fašistické nařízení“.

„Souhlasím s údržbou památky a s tím, že se na mramorových schodech nemůže jíst. Ale zakázat si na ně i sednout se mi už zdá přehnané,“ myslí si Sgarbi. „Od té doby, co je svět světem, se procházející cestovatel vždy usazuje na schodech a obdivuje okolí,“ dodává historik umění a předpokládá, že radnice bude muset nařízení znovu zvážit.

Schody, z jejichž tří úrovní může pěší pohlédnout na náměstí Piazza di Spagna, patří mezi nejvyhlášenější pamětihodnosti Říma. Veřejnosti bylo místo znovu zpřístupněno v roce 2016 po roce restauračních prací. Schody, dříve ztmavlé vlivem znečištění, polepené žvýkačkami a plné skvrn od vína a kávy, nabyly po restauraci původní bělosti.
Posléze Řím rozdělily spory mezi těmi, kteří si přáli, aby se schodiště na noc zamykalo, a jejich odpůrci. Nynější starostka Virginia Raggiová z protestního Hnutí pěti hvězd nakonec rozhodla, že Španělské schody zůstanou v noci otevřené a bude na ně dohlížet policie.

POLICISTÉ V TEXASU VEDLI ČERNOCHA NA LANĚ, JAKO OTROKA

Texaská policie se omluvila poté, co se na internetu objevila fotografie, na které dva bílí strážníci ve městě Galveston na koních vedou na laně zatčeného černocha. Na sociálních sítích někteří uživatelé napsali, že fotografie připomíná otrokářství. Informoval o tom zpravodajský web amerického listu Houston Chronicle.

Policie v pondělí vydala prohlášení, v němž uvedla, že muži byla v souladu s předpisy dána pouta, ke kterým byl následně připevněn provaz. V prohlášení stojí, že ačkoliv v některých situacích jde o „akceptovatelnou“ formu zadržení, v tomto případě strážníci situaci vyhodnotili špatně.

Šéf místní policie Vernon Hale se zároveň třiačtyřicetiletému Donaldu Neelyovi, který byl zadržen v sobotu v centru Galvestonu za nezákonné proniknutí na soukromý pozemek, omluvil s tím, že strážníci neměli nekalé úmysly. Mohli však podle něj počkat na příjezd vozu.

Vnitřní předpisy týkající se tohoto typu zadržování byly po incidentu podle Halea změněny. Neely byl podle Houston Chronicle doveden na stanici vzdálenou osm bloků a poté propuštěn na kauci. Podle policie byl v minulosti opakovaně varován, aby na soukromý pozemek nechodil.

Ředitel galvestonského sdružení pro spravedlnost, jež bojuje proti diskriminaci menšin, Leon Phillips uvedl, že Neely je duševně nemocný a policisté měli počkat na auto, bez ohledu na možné zdržení. Na incident upozornila demokratická kandidátka do kongresu Adrienne Bellová. „Je těžké pochopit, proč si policisté mysleli, že ten mladý muž potřeboval vodítko, když byl spoutaný a kráčel mezi dvěma koni,“ napsala na Twitteru.

ODLESŇOVÁNÍ V BRAZÍLII NARŮSTÁ, PREZIDENT DÁVÁ PŘEDNOST EKONOMICE

Nové údaje zveřejněné brazilským Národním ústavem pro výzkum vesmíru (INPE) poukazují na prudký nárůst odlesňování amazonského deštného pralesa v uplynulém čtvrtletí. Mezi květnem a červencem letošního roku byla odlesněna větší část amazonského pralesa než ve stejném období v letech 2018, 2017 a 2016. Informovala o tom agentura AP.

Jen v červenci 2019 bylo zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech. Podle INPE jde zároveň o největší nárůst v odlesňování od zavedení současné metody počítání v roce 2014.

Minulý pátek kvůli neshodám s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem skončil ve funkci šéf INPE Ricardo Galvao. Prezident v červenci označil údaje o odlesňování amazonského pralesa v Brazílii, které INPE zveřejnil dříve, za nepravdivé. Podle nich se odlesňování brazilského pralesa v Amazonii zvýšilo za předchozí rok o 88 procent. Galvao prezidentova slova označil za „vtip 14letého chlapce“.

Bývalý armádní důstojník Bolsonaro, který stojí v čele páté největší země světa od letošního ledna, proslul řadou kontroverzních výroků. Před nástupem do úřadu si dokonce za některé vysloužil obvinění z rasismu. Bolsonaro se netají tím, že považuje za důležitější rozvoj ekonomiky než ochranu životního prostředí. Opakovaně též uvedl, že zvažuje odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Chystá se rovněž legalizovat těžbu nerostného bohatství v domorodých rezervacích v Amazonii.

KLDR VYDALA NOVÉ ZNÁMKY S KIMEM A TRUMPEM

Severní Korea vydala novou řadu pamětních známek, kterou oslavuje setkání amerického prezidenta Donalda Trump a vůdce KLDR Kim Čong-una. Historicky první schůzka prezidenta USA a lídra KLDR proběhla před rokem v Singapuru. Severní Korea se tehdy zavázala, že úplně odstraní jaderné zbraně z Korejského poloostrova. Dodnes to však nesplnila.

Podle listu The Independent vytvořila Severní Korea celou sadu známek s různými snímky. Na jedné z nich jsou oba státníci zachyceni při svém prvním podání ruky v Singapuru, na další je právě znění společného komuniké, kterým se severokorejská diktatura zavázala k jadernému odzbrojení.

Severokorejské úřady vypustily nové známky do oběhu 12. června, tedy přesně v den prvního výročí setkání obou státníků. Na známkách se Trump kromě podání ruky objevil také při podpisu zmíněného vyjádření nebo na schůzce v demilitarizované zóně na hranici Jižní a Severní Koreje. Tehdy se Trump stal prvním prezidentem USA, který vstoupil na její území.

Na známkách se objevil i čínský prezident Si Ťin-pching, který navštívil Pchjongjang v červnu s cílem upevnit vztahy. Šlo o první návštěvu čínského prezidenta v KLDR od roku 2005. Na žádné ze známek se však neobjevil jihokorejský prezident Mun Če-in, který hrál u vyjednávání prvního setkání amerického prezidenta a vůdce KLDR klíčovou roli a oba politiky doprovázel také na letošní červnové schůzce.

Severní Korea se rozhodla oslavné pamětní známky vydat ve chvíli vzrůstajícího napětí v regionu, které vyvolala série zkoušek raket krátkého doletu. Podle odborníků jde o politiku na pokraji války, kterou chce KLDR zvýšit tlak na Washington a Soul kvůli pomalému tempu jaderného vyjednávání.

Trump nicméně minulý týden pochválil Kima za jeho „velkou a krásnou vizi“ země. Rovněž bagatelizoval raketové testy, které označil za „velmi standardní“. Podle něj to rozhodně neovlivní pokračující kontakt s vůdcem KLDR.
„Myslím, že je to hodně pod kontrolou, hodně pod kontrolou. Nikdy jsme se na tom nedohodli, Nemám problém. Uvidíme, co se stane. Ale jsou to rakety krátkého doletu. Jsou velmi standardní,“ uvedl Trump.