iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Předseda VS Bureš a Sváček se zastali soudce Zelenky

Jak předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, tak jeho místopředseda pro trestní úsek Jan Sváček se v reakci pro Českou justici zastali soudce Pavla Zelenky. Toho kritizoval prezident Unie státních zástupců (USZ) Jan Lata za jeho mediální vystoupení. „Především oceňuji otevřenost s jakou před veřejností kolega Zelenka vystoupil v rozhovoru pro iRozhlas. Je výrazem jeho celkově otevřeného přístupu, který potvrdil i při komunikaci s novináři po vyhlášení rozsudku v kauze Davida Ratha,“ uvedl Bureš.

Lata uvedl, že některé Zelenkovy výroky jsou velice nešťastné a ohrožují důvěru v celý justiční systém. Zelenka mimo jiné kritizoval, že se k rozhodnutí vrchního soudu v kauze bývalého ministra Davida Ratha vyjadřoval mluvčí USZ, považoval to za „okopávání“. Rozhovorem se také plánuje zabývat Soudcovská unie na své zářijové republikové radě. Prezident USZ dále uvedl, že vyjádření soudce „v tom smyslu, že on veřejnosti nic vysvětlovat nemusí, je přinejmenším velice nešťastné a ve svém důsledku ohrožující důvěru v celý justiční systém“. Podle Bureše i Sváčka ale Zelenka své rozhodnutí médiím prezentoval naopak trpělivě a novináři dokonce předsedovi soudu za jeho přístup poděkovali.

„Poté, co v jednací síni vyhlásil a odůvodnil rozsudek, pozval následně novináře na improvizované setkání a podrobně jim celé senátní rozhodnutí téměř hodinu vysvětloval. V daném případě tedy udělal více, než mu zákon ukládá pro to, aby prostřednictvím médií laická veřejnost pochopila podstatu složitého právního problému. V tomto smyslu tedy ve vyjádření soudce Pavla Zelenky nespatřuji nic, co by snižovalo důvěru veřejnosti v nezávislé soudnictví,“ napsal Sváček ve vyjádření pro Českou justici. Profesní napětí mezi soudci a státními zástupci by podle něj nemělo přerůstat do osobní roviny.

Zelenka se také v rozhovoru vyjádřil k osobě novináře a právníka Tomáše Němečka, který o soudci prohlásil, že má „velké justiční ego“. „Toho kdybych dostal do rukou…,“ řekl mimo jiné Zelenka. Podle funkcionářů Vrchního soudu v Praze svá slova myslel zjevně v nadsázce. „Jeho poznámka směrem k panu Němečkovi je ve skutečnosti laskavá, pro toho, kdo čte s pochopením a porozuměním a hledá mezi lidmi dobro a tak hodnotí i motivy a pohnutky jejich chování. Před časem jsem se účastnil semináře na právnické fakultě UK na téma soudnictví a media. Pavel Zelenka i pan Němeček vystupovali s velmi podobnými názory a nepozoroval jsem mezi nimi nic než přátelské jiskření,“ míní Bureš.

Podle Sváčka by se v této situaci dala rozvinout debatu o tom, zda a jak může soudce při zachování vlastní důstojnosti mediálně vtipkovat a jaké hranice má případná mediální nadsázka. Sám by prý takové vyjádření nepoužil, ale pro Zelenku má pochopení. „Soudci jsou velmi citliví na odsudky novinářů nebo politiků, kteří bez znalosti spisu a právní problematiky vyjadřují své neochvějné názory na věc. S takovou možnou veřejnou kritikou však musí soudce počítat a nesmí se jí nechat ovlivnit při svém mnohdy nepopulárním rozhodování. Proto bych v případě takových mediálních ataků volil spíše hrdé mlčení. Samozřejmě s rizikem, že právě takové nekvalifikované a populistické názory mohou utvářet názor veřejnosti na fungování soudnictví,“ dodal na obranu mediálně propíraného soudce.

Jaroslav Bureš na závěr zdůraznil, že Pavla Zelenku zná velmi dlouho, protože spolu dříve hráli i basketbal. „Je to slušný člověk, velmi dobrý trestní soudce a vynikající právník,“ řekl. V reakci na článek se České justici ozval předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek který uvedl, že z doby, kdy působil na Vrchním soudu v Praze jako místopředseda, si Zelenku pamatuje přesně tak, jak ho charakterizoval předseda soudu Bureš. „Navíc je mimořádně pracovitý,“ dodal.
Sám Zelenka pouze uvedl, že viceprezidentovi Soudcovské unie Františkovi Kučerovi napsal vysvětlující email a prozatím nepředpokládá, že by se veřejně ke slovům prezidenta USZ vyjadřoval.

Zelenkův senát Vrchního soudu v Praze v roce 2016 konstatoval, že odposlechy v korupční kauze kolem Ratha nejsou použitelné jako důkaz, protože soud nedostatečně zdůvodnil jejich nasazení. Nejvyšší soud však později rozhodl, že použitelné jsou. Mluvčí USZ to ve vyjádření kritizovaném Zelenkou označil za vítězství zdravého rozumu.
Podle Zelenkova senátu, který letos v červnu snížil někdejšímu politikovi prvoinstanční trest 8,5 roku vězení za manipulace se zakázkami na sedm let, však použití odposlechů v Rathově případu bylo nezákonné a stanovisko Nejvyššího soudu se uplatní při rozhodování až v budoucích případech, ceskajustice.cz

ZAPISOVATELKA ELISCHERA: SOUDCE POŽADOVAL LUSTRACE osob

Bývalá zapisovatelka soudce Ivana Elischera dnes u Městského soudu v Praze potvrdila, že pro něj zjišťovala informace z neveřejných justičních rejstříků. Uvedla, že po ní soudce odvolacího pražského vrchního soudu požadoval lustrace některých osob, zajímalo ho například, v jakých vazebních věznicích se nacházejí. Městský soud dnes vyslechl i další svědky, hlavní líčení bude pokračovat ve čtvrtek.

Obsáhlá obžaloba tvrdí, že Elischer od roku 2013 dlouhodobě vycházel vstříc požadavkům svého přítele a dalšího obžalovaného Nguyen Quoc Hunga, pro kterého v neveřejných rejstřících lustroval pachatele z řad Vietnamců. V několika případech pak stíhaným Vietnamcům údajně zmírnil za úplatek trest a v jedné kauze měl naopak tresty zvýšit ze msty, protože obžalovaní nepřistoupili na nabídku jeho „služeb“. Elischer obžalobu odmítá.

Zapisovatelka Marie Kožejová s Elischerem dříve pracovala u ústeckého krajského soudu, kromě pracovního spolu prý měli i osobní vztah. Žena dnes ve své výpovědi řekla, že poté, co Elischer odešel k Vrchnímu soudu v Praze, s ním zůstala v kontaktu přes telefon a přes e-mail. Elischer po ní prý jednou za několik měsíců žádal, aby pro něj získala informace o různých osobách v neveřejných justičních rejstřících. Šlo podle ní zejména o osoby vietnamské národnosti, byli mezi nimi ale i Češi.

„Pracovala jsem s ním osm let, takže jsem mu věřila, že je všechno v pořádku,“ vysvětlila Kožejová, proč údaje zjišťovala. Jako zapisovatelka podle svých slov u soudu stále působí, nyní má ale zakázaný přístup do rejstříků. Kožejová také nosila do pokladny částky, které jí Elischer posílal na účet. Šlo prý o peníze určené na náhradu škody způsobené trestnou činností, které soudci dával Hung. „Nikdy jsem se na nic neptala, prostě když mě o to požádal, tak jsem to udělala,“ řekla Kožejová.

U městského soudu dnes vypovídal i soudce ústeckého soudu Ondřej Peřich. I ten pro Elischera v několika případech zjistil údaje z neveřejného rejstříku. „Ano, obrátil se na mě. Já jsem to pak dělal, že jsem zadal rok narození do registru a vyšlo mi buď něco, nebo nic,“ řekl Peřich. Elischer své žádosti prý odůvodnil například tím, že obhájkyně v jím řešeném případu navrhuje svědka, o kterém chce zjistit informace. Peřich doplnil, že údaje podle jeho názoru nebyly použitelné pro nějakou trestnou činnost.

Soud dnes vyslechl i Hungovy známé, další svědci budou vypovídat ve čtvrtek a v pátek. Stíhání čelí vedle soudce a Nguyen Quoc Hunga dvě Vietnamky, které podle obžaloby poskytly úplatek za své příbuzné, a dva jejich krajané, kteří se podle obžaloby na zprostředkování úplatků podíleli. Za zneužití pravomoci, přijímání úplatků, neoprávněný přístup do počítačového systému a za nadržování hrozí Elischerovi až 12 let vězení a trest propadnutí majetku. Do pravomocného skončení stíhání nesmí soudit a pobírá polovinu svého platu.

VLÁDA V ZÁKONU O LOBBOVÁNÍ VYŘADILA PREZIDENTA

Vláda v zákonu o lobbovaní vyřadila prezidenta ze seznamu osob, které budou muset hlásit lobbisty. Píše o tom server Aktuálně.cz. Ministři zákon schválili minulý týden, podle serveru vláda změnu přijala v tichosti na poslední chvíli. V původní verzi nového zákona prezident figuroval, stejně jako poslanci, senátoři, náměstci či národní protidrogový koordinátor. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že vláda k vyškrtnutí prezidenta přistoupila poté, co to na jednání vlády navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová minulé úterý po jednání vlády pouze oznámila, že návrh „prošel s drobnými úpravami“. Serveru poté řekla, že vyškrtnutí prezidenta nenavrhovala. „Přišel tam návrh a ten byl prohlasován. Vláda je kolektivní orgán, a jestliže se to takto prohlasovalo, tak to tak bylo. To je celé,“ řekla Benešová. Dodala, že i ona vyškrtnutí prezidenta ze seznamu lobbovaných podpořila.

Mluvčí ministerstva serveru řekl, že tím, kdo tuto změnu na jednání vlády navrhl, byl přítomný zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček, premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček na dotazy serveru k tématu nereagovali. Ovčáček je na dovolené a vláda má do poloviny srpna prázdniny.

V prvotní verzi připravovaného zákona ministerstvo spravedlnosti se zařazením prezidenta mezi lobbované nepočítalo. Tehdejší ministr Jan Kněžínek to vysvětloval mimo jiné tím, že hlava státu je ze své funkce neodpovědná a za případné porušení zákona ho nelze potrestat. Po připomínkách Legislativní rady vlády se však ministerstvo spravedlnosti nakonec v dubnu rozhodlo prezidenta do návrhu přidat.

Nyní ale mluvčí Řepka uvedl, že vláda se neztotožnila s připomínkou Legislativní rady vlády, a proto se vrátila k původní variantě. Mimo jiné z toho důvodu, že prezident není trestně odpovědný, tudíž není důvod, aby byl mezi lobbované zařazen.

V návrhu zákona naopak zůstal hradní kancléř, kterým je nyní Vratislav Mynář. On sám v připomínkovém řízení bojoval proti zařazení své funkce do zákona. Ministerstvo spravedlnosti však jeho námitky nevyslyšelo a v zákonu povinnost pro kancléře nechalo. Zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty a zaznamenat musí i obsah jednání, se nyní bude projednávat ve Sněmovně.

POLICIE: PODEJTE OBŽALOBU ZA VYNESENÍ ODPOSLECHŮ BÉMA A JANOUŠKA

Policie navrhla státnímu zástupci, aby podal obžalobu za vynesení odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Odposlechy odhalují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. V kauze čelí od roku 2013 stíhání někdejší šéf Věcí veřejných a exministr dopravy Vít Bárta společně s policistou Janem Petržílkem.

„Ve věci bylo ukončeno vyšetřování a spisový materiál byl společně s návrhem policejního orgánu na podání obžaloby předložen státnímu zástupci,“ sdělil mluvčí. Odposlechnuté telefonické hovory Janouška a Béma, v nichž se muži oslovují „Mazánku“ a „Kolibříku“, zveřejnila v březnu 2012 Mladá fronta Dnes. Odposlechy odhalují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Deník tehdy uvedl, že nahrávky pořídila v roce 2007 Bezpečnostní informační služba (BIS).

Bárta byl na podzim roku 2013 obviněn z toho, že v roce 2009 jako majitel bezpečnostní agentury ABL navedl tehdejšího agenta BIS Petržílka, aby zmíněné citlivé dokumenty vynesl. Petržílek, který v době svého zadržení vedl u protikorupční policie odbor analytiky a informatiky, skončil po zatčení ve vazbě. Bártu policisté stíhali na svobodě.

Oba muži vinu ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace odmítají. Bárta po zadržení uvedl, že se ničeho nezákonného nedopustil. Petržílek řekl v nedávném rozhovoru pro server Seznam Zprávy, že BIS je jeho srdcová záležitost a nikdy by ji nezradil.

DOZORCI K SOUDU, LIBANONEC FAJÁD TELEFONOVAL Z BASY

Státní zástupce podal obžalobu na dva vězeňské dozorce za to, že ve vazbě umožnili telefonovat Libanonci Alímu Fajádovi. Kriminalisté původně stíhali tři lidi, počínání třetího dozorce se ale nakonec bude řešit pouze v kázeňském řízení. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Fajád byl v únoru 2016 propuštěn výměnou za pět Čechů unesených v Libanonu. O jeho vydání žádaly Spojené státy.

Obžaloba, kterou se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 4, viní oba dozorce ze zneužití pravomoci úřední osoby a z přijetí úplatku. Jednoho z nich pak také z pokusu o podvod.„Část věci týkající se třetí obviněné osoby byla postoupena jejímu příslušnému nadřízenému, neboť bylo shledáno, že by se mohlo jednat o kázeňský přestupek,“ uvedl mluvčí.

Čeští policisté zadrželi Fajáda na základě amerického zatykače v dubnu 2014 společně s Chálidem Marabím a Faouzim Jaberem. Spojené státy tvrdily, že muži chtěli prodat kokain a zbraně americkým agentům, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) povolil vydání do USA pouze u Jabera.

Obchodník se zbraněmi Fajád se z české vazby dostal v únoru 2016 – v den, kdy se vracela do vlasti pětice Čechů, která zmizela v Libanonu v červenci 2015. Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO) poté potvrdil, že podmínkou propuštění pěti unesených bylo to, aby Česko nevydalo zadržovaného Fajáda do USA. Libanonský soud později Fajáda osvobodil.

Právě při vyšetřování únosu Čechů přišla policie na Fajádovy telefonáty z pankrácké věznice. Volal údajně do Libanonu i USA. Podle některých médií Fajáda ve vazbě navštívil ministr Pelikán a nechal ho volat ze svého mobilního telefonu. Tuto informaci později popřel arabista Petr Pelikán, ministrův bratr, který výměnu vyjednal.

Soud odmítl odvolání Adama Bartoše, trest za antisemitské texty platí

Nejvyšší soud odmítl dovolání předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše, který loni dostal dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů. Podle znalce jsou jasně antisemitské. Verdikt tak platí.

Ve středu to uvedla Česká televize. Trest za popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa vyměřil Bartošovi loni v lednu Obvodní soud pro Prahu 1. V listopadu pak rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze.

Podle pražských soudů Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popíral a hájil se tím, že má právo na „svobodný projev“.

Znalec z oboru extremismu při hlavním líčení u obvodního soudu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzýval k násilí.
Justice už dříve Bartoše potrestala roční podmínkou za text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a odsouzen za ni Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal na přelomu 19. a 20. století vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které odmítl Nejvyšší soud. Poté neuspěl ani s ústavní stížností.