iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Fibingerová soudu: Nagyová mně darovala kocoura, bezva

Na úterní soudní jednání v případu takzvaných trafik pro poslance ODS a krácení daní u luxusních darů opět nedorazily více než dvě třetiny předvolaných svědků. Jako jedna z mála lidí vypovídala někdejší rekordmanka ve vrhu koulí Helena Fibingerová. Vylíčila, jak jí Nečasová darovala kocoura, když jí zemřela milovaná kočka a mluvila o ní jako o vnímavém a soucitném člověku. „Znám Janu jinak, než jak je vykreslována,“ uvedla.

Někteří předvolaní svědci, například generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, podnikatel Tomáš Chrenek, bývalý šéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček, advokát Karel Muzikář či lobbista Vladimír Johanes, se omluvili již poněkolikáté. Předsedkyně soudního senátu Helena Králová tak vyslechla pouze pět lidi, kteří mluvili dohromady zhruba hodinu. O drahých dárcích či osobních schůzkách však nic nevypověděli. Jednání soudkyně odročila na neurčito.

V kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády, čelí obžalobě z podplácení bývalý premiér Petr Nečas, jeho žena Jana Nečasová (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Státní zástupce tvrdí, že v roce 2012 přislíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Bývalá ředitelka premiérova kabinetu Nečasová je pak obžalována také z toho, že nezdanila luxusní dary, které dostávala od podnikatelů a lobbistů.

Na úterý pozvala soudkyně 16 svědků, dopoledne dorazili čtyři. Státní zástupce Rostislav Bajger po jednání naznačil, že by soud měl vůči nepřítomným postupovat razantněji. Může například začít ukládat pořádkové pokuty či nechat svědky předvést. „Zbývá vyslechnout ještě 40 svědků,“ uvedl žalobce s tím, že se tak případ může značně protáhnout.
Bajger dodal, že státní zastupitelství na výsleších všech předvolaných svědků netrvá a souhlasilo se čtením jejich dřívějších výpovědí. Předsedkyně senátu Králová však na minulém jednání uvedla, že na přání obžalovaných bude muset osobně předvolat nejen všechny lidi, kteří na policii vypovídali jako svědci, ale i ty, kteří tam pouze podávali vysvětlení.
Fibingerová: Jana byla báječná kamarádka

U soudu vypovídala i někdejší rekordmanka ve vrhu koulí Helena Fibingerová. Slavná atletka se s Nagyovou seznámila v roce 2013, když připravovala mistrovství Evropy v atletice v roce 2015. K tomu potřebovala souhlas české vlády a kontaktovala tedy úřad, který Nagyová v té době vedla. Blíže se seznámily poté, co Fibingerové zemřel kocour a Nagyová jí nečekaně darovala nového.

Podle jejích slov se spolu občas vídaly, o politických záležitostech však nikdy nehovořily a obvinění Nečasové pak Fibingerovou velmi překvapilo. „Já znám Janu Nagyovou tak, jak jsem řekla u soudu – jako nešťastnou, přepracovanou, báječnou matku a báječnou přítelkyni a nebudu říkat nic jiného,“ řekla pro iDNES.cz a dodala, že podle ní Nečasová pomohla mnoha lidem.

U soudu Fibingerá vypověděla, že Nagyové sama nikdy nedala žádný významný dar, zmínila pouze náramek, který podle ní však nebyl zvlášť cenný. Dále také vypovídaly zaměstnankyně úřadu vlády, ani ony však o darech nic nevěděly.
Odpoledne soudkyně vyslechla ještě návrhářku Beatu Rajskou. Uvedla, že Nečasová byla její klientkou a ona jí vypomáhala se šatníkem. Sháněla jí i doplňky a šperky, které se k modelům hodily, na podrobnosti si však již nevzpomněla. „Ne každá klientka má na to čas a vkus,“ prohlásila návrhářka. Dodala, že za doplňky si bere od zákaznic peníze v hotovosti.

Přes deset milionů v darech

Za krácení daní hrozí Nečasové až osmileté vězení. Vyšetřovatelé chtěli ženu původně obvinit z korupce. Předpokládali totiž, že dárky byly úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve státních či městských firmách nebo přístup k premiérovi. Neměli však dostatek důkazů.

Mezi údajnými dárci figuruje kromě Beneše, Chrenka, Šťovíčka a Muzikáře i tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, který v úterý také nedorazil, lobbista Vladimír Johanes či někdejší šéf ČEPS Vladimír Tošovský. Vypovídal již miliardář Daniel Křetínský nebo bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku Martin Horák.

Celková hodnota darů, které Nečasová podle obžaloby přijala a nepřiznala, činí 10,1 milionu korun a údajně zkrácená daň pak 736 tisíc korun. Advokát Nečasové před časem uvedl, že klientka peníze doplatila. Žena se však proti zpětnému vyměření daně brání správními žalobami. Mimo jiné jí vadí, že finanční ředitelství postupovalo až na základě usnesení státního zástupce v její trestní věci.

Také v části týkající se takzvaných trafik obžalovaní vinu odmítají. Nečas už dříve uvedl, že nikomu nic nenabízel, pouze se v době stranického volebního kongresu snažil vyřešit rozkol v ODS. Obžaloba je podle něj vykonstruovaná a nepravdivá. Příslib trafik u soudu v minulosti popřela také zmíněná trojice poslanců.

KARIÉRA EXHEJTMANŮ

Řada bývalých hejtmanů našla po opuštění funkce práci v krajských či státních organizacích. Vysoké platy a nízké požadavky vzbuzují pochybnosti. MF DNES zmapovala, kde jsou nyní zaměstnaní muži, kteří dříve řídili regiony. Politika dnes již není pro vizionáře a budovatele, tak jsem jí dal vale – prohlásil někdejší moravskoslezský hejtman Miroslav Novák poté, co se ukázalo, že se v lednu tohoto roku stal ředitelem Vzdělávacího a sportovního centra Bílá.

Kraj zařídil exhejtmanovi místo šéfa sportcentra, stěžují si kritici

Novák v této funkci pobírá plat 58 tisíc měsíčně. MF DNES to zjistila, když mapovala nové profesní dráhy bývalých hejtmanů. Řada z nich, stejně jako Novák, stále pobírá krajské peníze. Výběrové řízení, které musel Novák kvůli nové pozici absolvovat, poněkud vzbuzuje pochybnosti. Požadavky na uchazeče lze totiž jen stěží označit za přísné. Novákovi stačilo splnit jen dvě kritéria: středoškolské vzdělání, které má, a svéprávnost.

„Já se za nic stydět nemusím. Po mně zůstal majetek kraje o třetinu vyšší než před mým nástupem, zůstal přebytkový rozpočet, nevracelo se jediné euro do Bruselu, kraj měl nejvyšší možný rating, jakého mohl dosáhnout,“ hájil se Novák, který se proslavil předvolebním spotem, v němž prohlašuje, že nemá rád „pražské cypoviny“, a pojídá klobásy v dresu hokejových Vítkovic.

Funkci placenou z krajských peněz získal i přesto, že se jeho jméno objevilo v kauze kolem vlivného podnikatele Martina Dědice obžalovaného z korupce, jenž si vysloužil přezdívku „ostravský Janoušek“.Exhejtman byl s Dědicem v častém kontaktu a jeho manželka u něj byla zaměstnaná. Z ničeho však obviněn nebyl.
Silnice a vodovody

Jak už bylo zmíněno, Novák není jediným bývalým hejtmanem, který stále pobírá „krajské peníze“. Například bývalý královéhradecký hejtman Lubomír Franc je od letošního dubna členem představenstva společnosti Údržba silnic Královéhradeckého kraje.

„Pan Lubomír Franc byl zvolen do funkce člena představenstva společnosti Údržba silnic Královéhradeckého kraje valnou hromadou,“ napsal MF DNES ředitel společnosti Jiří Brandejs na otázku, kdo France do funkce navrhl. Dotaz na Francův plat však nezodpověděl.

Exhejtman Petera čelí trestnímu oznámení. Byl pro dotaci firmě, kde má akcie

Další exhejtman – středočeský – Miloš Petera stále působí ve vrcholné krajské politické funkci coby statutární zástupce hejtmanky Jaroslavy Jermanové a navíc náměstek pro životní prostředí a zemědělství. K tomu zvládá hned tři manažerské funkce – jednu ve státní firmě, druhou v městské a třetí ve spolku zřízeném krajem. V červenci se vrátil do funkce předsedy představenstva firmy Vodovody a kanalizace Nymburk, v níž však působil již v minulosti. Loni v srpnu se Petera stal předsedou dozorčí rady státního podniku Povodí Vltavy a od letošního března je navíc členem správní rady spolku Středočeské inovační centrum.

Politruk v krajské nemocnici

Bývalý plzeňský hejtman Václav Šlajs skončil ve funkci v listopadu 2016 a téměř přesně rok poté se stal předsedou dozorčí rady Nemocnice Rokycany, která patří do oblasti krajského zdravotnictví. Jakou pobírá ve funkci odměnu, nicméně odmítla krajská mluvčí uvést a odkázala na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Šlajs, který kdysi absolvoval Vysokou školu politickou ÚV KSČ, rovněž zasedl v dozorčí radě železničního výzkumného ústavu, který patří pod České dráhy.

To někdejší karlovarský hejtman Martin Havel zamířil do privátní sféry. Od loňského listopadu je členem dozorčí rady společnosti Pluspap, která vyrábí obaly. Stejnou funkci, tedy člena dozorčí rady, získal rovněž v nadaci Film-festival Karlovy Vary.

Zimola podniká

Soukromému podnikání se dnes věnuje také exhejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Ten nejprve po odchodu z funkce působil jako šéf „vnějších vztahů“ Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, kde pobíral plat sedmdesát tisíc korun hrubého. Ve škole však už nepracuje a od srpna 2017 působí jako jednatel společnosti Manacor Trade.

TISÍCE VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ NEPŘIZNALY MAJETEK, POSTIHY

Lidé ve veřejných funkcích mají zákonnou povinnost přiznávat svůj majetek, jenže to často nedělají. Za loňský rok nesplnilo podle kvalifikovaného odhadu povinnost podat průběžné oznámení o majetku na čtyři tisíce veřejných funkcionářů. Důvody jsou dva, averze vůči zásahu do soukromí a zapomnětlivost či neznalost.

Povinnost podat majetkové přiznání nesplnily tisíce funkcionářů. „Komunální politici z toho tvoří naprostou většinu, zhruba devadesát až devadesát pět procent,“ řekl MF DNES mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Důvodů je více. Některým, zejména starostům v menších obcích, takovéto „svlékání politiků do naha“ vadí a myslí si, že může mimo jiné vzbudit zbytečnou závist. Veřejná funkce je pro ně spíš „bokovkou“ a nechtějí, aby se lidé z veřejně přístupné databáze dozvěděli, kolik si vydělají mimo politiku.

„Tyto veškeré údaje již v současné době stát má v evidencích katastrálního úřadu, finančního úřadu, registru vozidel a podobně. A já nesouhlasím s jejich veřejným vyvěšením na internet a možností anonymního prohlížení, podpořenou ‚bonztlačítkem‘ k podání podnětu,“ uvedl například Petr Wolf, místostarosta Černošic. Ten je zároveň zaměstnancem stavební firmy.

Zapomnětlivost či neznalost

Druhým důvodem je zapomnětlivost, nebo si komunální funkcionáři neuvědomují, že pod zákon spadají. „Co že jsem neodevzdal?“ nechápal třeba dotaz MF DNES první místostarosta Teplic nad Metují Radek Myška. A i když mu byla zákonná povinnost vysvětlena, reagoval ještě s naprostou jistotou: „Já ale nejsem politik. Já mám stavební firmu, zaměstnávám řadu lidí.“ Upozornění, že je místostarostou, glosoval: „No jo vlastně. Ale to ještě neznamená, že jsem politik. Ta funkce je spíš z vyděšení, já do toho šel jen proto, že budu něco dělat pro lidi.“

Starostům vadí majetkový striptýz. Bojí se úprku z kandidátek i zlodějů

Kvůli možnému střetu zájmů je podle ministerstva spravedlnosti důležité, aby majetkové oznámení podávali všichni, kterých se týká. „I starostové a radní na menších obcích rozhodují o významných záležitostech obecného zájmu,“ řekla MF DNES Andrea Šlechtová, podle níž je například běžné, že starosta sám zabezpečuje hospodaření obce.
Za nedodané, pozdě dodané, chybné nebo nepravdivé oznámení hrozí veřejným funkcionářům až padesátitisícová pokuta. Tak vysoký trest však podle průzkumu MF DNES ve zhruba třiceti obcích s rozšířenou působností, které tyto přestupky řeší, loni nikdo nedostal.

Ve většině z trestaných případů byla udělena sankce ve výši tisíc korun. A pouze v jednom případě byla uložena pokuta ve výši tří tisíc korun. To, komu byla „rekordní“ pokuta udělena, není možné kvůli ochraně osobních údajů zjistit.
Chyby, za které jsou funkcionáři vedle nepodání oznámení trestáni, popsal MF DNES alespoň Roman Chlapek, vedoucí odboru správních činností a obecního živnostenského úřadu Lipníku nad Bečvou: „Vesměs jde o přestupky, jejichž míra škodlivosti je z pohledu správního orgánu bagatelní.

Ve většině případů se jedná o veřejným funkcionářem nesprávně zvolený typ oznámení či neúplný údaj, který nemá charakter údaje nepravdivého.“ V nejednom případě se prý jednalo také o to, že bylo oznámení učiněno až po termínu. „Proto také mnohá řízení, u kterých to zákon připouští, končí napomenutím, jiná pokutou zpravidla tisíc korun,“ uvedl Chlapek.

Nesmířili se se změnou zákona

Zřejmě i v této souvislosti začínají obce volat po revizi zákona. Většina totiž v souvislosti s řešením oznámení zaznamenala nárůst administrativy. „Nárůst přestupků znamenal výrazné zatížení odboru právního, avšak zatím beze změny počtu zaměstnanců,“ uvedl starosta Žamberka Oldřich Jedlička. Zuzana Dvořáková, vedoucí oddělení pohledávek a přestupků města Přelouč se pak pochlubila: „Personální navýšení proběhlo na uvedeném oddělení na počátku roku 2018, což se ukázalo jako velmi efektivní, neboť s agendou kolem zákona o střetu zájmů narostla markantně administrativa s tím spojená.“
Známí senátoři nepodali majetková přiznání, hrozí jim pokuta až 50 tisíc

Ministerstvo spravedlnosti však s žádnou změnou nepočítá. „Vysoký podíl komunálních politiků, kteří oznamovací povinnost neplní, je dán, dle našeho názoru, tím, že se tato kategorie veřejných funkcionářů s oznamovací povinností od roku 2007 nesmířila, v čemž je podporována některými organizacemi vystupujícími na ochranu zájmů územních samospráv,“ uvedla v písemné odpovědi Andrea Šlechtová z tiskového oddělení.

A spojením s jedním z takových sdružení odůvodňuje neodevzdání oznámení i místostarosta Černošic Petr Wolf: „V této věci mne zastupuje Stanislav Polčák ze Sdružení místních samospráv. A to proto, že probíhá řízení před Ústavním soudem, které, domnívám se, bude mít na celou problematiku klíčový dopad.“

Jinými slovy Wolf čeká na verdikt, podle něhož by mimo jiné bylo možné zjistit, kdo se do oznámení díval a jak často. „Nemám problém uvedené údaje odevzdávat ve formě, v jaké tomu bylo před platností tohoto zákona,“ uvedl Wolf.
Starostou jen jako bokovka

To místostarosta Teplic nad Metují Radek Myška zdůvodnil své nepodání prostěji. „Neregistroval jsem to, i když mi paní sekretářka o tom cosi říkala. Každopádně já mám na práci jiné věci než vyplňovat nějaký formulář, co mi mimochodem zabere celý den. Tak ať mě za to zastřelí u zdi,“ řekl MF DNES. Případné pokuty se prý neobává.„Při počtu čtyř tisíc by jim to rozdávání trvalo do roku 2021. A víme, že pokuty se nedávají, to by bylo moc administrativy,“ řekl. Nakonec Myška přece jen připustil, že až bude mít čas, dá věc do pořádku.

S nápravou počítá i místostarosta městyse Karlštejn Petr Weber. „Bohužel jsem aktuálně dosti zaneprázdněn v civilním zaměstnání a tuto povinnost jsem přehlédl. Už jsem v kontaktu s odpovědnou institucí a snažím se dojednat nápravu,“ napsal MF DNES v SMS zprávě. To senátor a primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati se odpovědí ani neobtěžoval.
Podle ministerstva spravedlnosti se podaná oznámení budou ještě jednou individuálně procházet. Konečné číslo nesplněné povinnosti by se od odhadu nemělo příliš lišit.

„Finální čísla budeme mít, až provedeme kompletní kontrolu a postoupíme ty případy přestupkovým orgánům, což nám zabere orientačně dva až tři měsíce,“ řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

LIDÉ RUSKA: ZA SSSR SE NÁM ŽILO LÉPE, ROSTE OBLIBA STALINA

Rusové nostalgicky vzpomínají na sovětský režim z přelomu 70. a 80. let, protože byl podle nich „blízký lidu“, na rozdíl od současné „zkorumpované moci“. Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada. Respekt k současné moci však podle jeho závěrů posílila anexe Krymu nebo konfrontace se Západem. Z politiků Rusové důvěřují jen svému prezidentovi.

Sovětský režim z let stagnace nejčastěji dnešní Rusové oceňovali jako „blízký lidu“ (29 procent dotázaných), „silný a pevný“ (25 procent) a spravedlivý (22 procent). Nynější režim naopak charakterizovali jako zkorumpovaný (41 procent), vzdálený a cizí lidem (31 procent), byrokratický (24 procent) a krátkozraký (19 procent).

Za spravedlivý, blízký lidem a respektovaný označilo nynější režim jen osm procent dotázaných. „Vysoká obliba a podpora prezidenta Vladimira Putina vytváří dojem o naprosté jednomyslnosti a spokojenosti obyvatelstva s činností mocenských struktur.

V oficiálních médiích se tento obrázek národní jednoty a chybějící alternativy vůči prezidentovi Putinovi využívá k silné propagandě, manipulaci s veřejným míněním, potlačování jinak smýšlejících, diskreditaci protisystémové opozice a také k utajování skutečného a mnohem rozporuplnějšího obrazu vztahu Rusů k mocenským strukturám a stávajícímu státu,“ upozornili sociologové z Levady.

V průzkumu, který je součástí dlouholetého projektu Levady „obyčejný člověk“, vedeného již od roku 1989, si dotázaní mohli vybírat z velkého množství vyjádření na adresu zkoumaného objektu, aby bylo možné odhalit skryté názory a současně se vyvarovat snahám vyjádřit se stejně jako pomyslná většina.

Nejhorší hodnocení sklízel nynější režim v letech 2011 až 2013. Anexe Krymu a konfrontace se Západem sice výrazně zvýšila respekt k současné moci, ale i tak nekompenzovala převládající negativní hodnocení. S výjimkou Putina se žádný z politiků či nejvýše postavených hodnostářů netěší podstatnější důvěře ve společnosti.

Nejkritičtější k současnému režimu jsou nejvzdělanější lidé

Nejkritičtější k nynějšímu režimu jsou nejvzdělanější a nejbohatší dotázaní, Moskvané a lidé ve věku od 25 do 50 let. Venkované, senioři, nejméně vzdělaní a nejchudší si naopak nejvíce idealizují sovětský režim.
Anexe Krymu byla správná, ale udělala nám průvan ve financích, soudí Rusové

Více než čtyři pětiny Rusů si podle průzkumu myslí, že obyčejní lidé nemohou ovlivnit rozhodování úřadů, a více než tři pětiny jsou smířeny s tím, že tyto poměry nezmění ani ve volbách. Důsledkem je podle sociologů odvrácení se od politiky, nezájem o věci veřejné a odmítání odpovědnosti za vývoj v zemi, což ale režimu plně vyhovuje.

Pouze každý stý až padesátý dotázaný uvedl, že působí v nějaké politické straně. Zhruba dvě pětiny se zájmem sledují politické dění, aniž by se do něj sami zapojovali. Většina tvrdila, že je jim politika lhostejná, nestarají se o ni, nelíbí se jim a považují ji za špinavost, na kterou nemají čas.

Podle Levady se kromě SSSR v posledních letech těší rekordní oblibě také bývalý sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin, kterého kladně hodnotí 70 procent Rusů. Jeho vláda mezi lety 1924 až 153 byla podle nich dobrá. Podíl těch, kteří ke Stalinovi chovají obdiv, respekt nebo sympatie je nejvyšší od dubna 2001, kdy to Levada začala zjišťovat.

KLDR VYPUSTILA DALŠÍ DVĚ RAKETY

Severní Korea vypustila v úterý ráno dvě balistické rakety krátkého doletu, které uletěly přibližně 450 kilometrů a dosáhly výšky 37 kilometrů. Obě rakety skončily v moři. Uvedly to agentury s odvoláním na jihokorejský generální štáb. Šlo již o čtvrtý severokorejský raketový test během necelých dvou týdnů.

Podle údajů Jihokorejců byly rakety odpáleny v 5:24 a 5:36 místního času (22:24 a 22:36 SELČ) z provincie Hwanghe, ležící jihozápadně od hlavního města Pchjongjangu, a to východním směrem do moře.Japonská vláda uvedla, že severokorejské střely nedosáhly dvousetmílového pásma, představujícího výlučnou ekonomickou zónu, ani japonských vod či souše. Japonský ministr obrany označil vypuštění severokorejských raket za vážnou hrozbu. Tokio také připomnělo, že raketové testy odporují rezolucím Rady bezpečnosti OSN.

Americký ministr obrany Mark Esper v úterý prohlásil, že Spojené státy situaci monitorují, ale nemají v úmyslu na ni přehnaně reagovat. „Klíčové je nechat otevřené dveře pro diplomacii,“ řekl Esper. Šéf Bílého domu Donald Trump již dříve uvedl, že testy severokorejských raket krátkého doletu neporušují ujednání, které se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem podepsal loni na summitu v Singapuru.

Reakce na společná armádní cvičení

Současně s raketovým testem KLDR v prohlášení státní tiskové agentury ostře kritizovala společné americko-jihokorejské manévry jako porušení závazků z jednání mezi Washingtonem a Pchjongjangem.

„Severní Korea zůstává věrna postoji řešit problémy prostřednictvím dialogu,“ uvedlo prohlášení. KLDR v něm dodala, že bude nucena hledat jinou cestu, pokud USA a Korea budou pokračovat v nepřátelských vojenských krocích.
Cvičení americké a jihokorejské armády podle tiskových agentur začalo v pondělí. Severokorejský vyslanec při OSN Ču Jong-čol v úterý na konferenci o odzbrojení obvinil Spojené státy, že společnými manévry s Jižní Koreou vyvolávají napětí, a varoval, že Pchjongjang přijme opatření k obraně země. Severokorejský diktátor Kim Čong-un už minulý týden označil předchozí raketový test za varování Jižní Koreji a USA před společnými manévry.

Další schůzka v nedohlednu

Rozhovory Pchjongjangu a Washingtonu o severokorejském jaderném odzbrojení navzdory snaze Donalda Trumpa stagnují. Američané sice mluví o chystané schůzce vyjednavačů obou stran, další summit však není na obzoru.
Trump s Kimem se dosud sešli třikrát, na dvou summitech a jednou v demilitarizované zóně mezi Korejemi.
Odpal raket byl varování jihokorejským válečným štváčům, řekl Kim Čong-un

Rada bezpečnosti schválila jednomyslně sankce proti KLDR v roce 2006 s úmyslem omezit Pchjongjangu peněžní přísun využitelný k financování jaderného a raketového programu. Sankce se týkají exportu uhlí, železa, olova, textilu a mořských plodů, omezují dovoz ropy i produktů z ní.

Severní Korea si ale podle zprávy, kterou pro sankční výbor OSN vypracovali nezávislí odborníci, obstarala pro vývoj zbraní hromadného ničení až dvě miliardy dolarů (46 miliard korun) prostřednictvím vysoce sofistikovaných kybernetických útoků. Peníze byly ukradeny z bank a získány operacemi s kryptoměnami.

MLUVČÍ PREZIDENTA OVČÁČEK POŘAD NA TV BARRANDOV

Jiří Ovčáček se veřejně vyjadřuje nejen jako tiskový mluvčí prezidenta Miloše Zemana, ale často na rozdíl od svých předchůdců poněkud nezdrženlivě hlásá i vlastní názory na aktuální politické dění. Teď pro šíření svých náhledů na svět získal další prostor. Ve spolupráci s televizí Barrandov, kterou vlastní Jaromír Soukup, bude moderovat svou vlastní talkshow a zpovídat vybrané hosty.

„Bude to laskavá talkshow, do které si budu zvát zajímavé hosty ze všech oborů lidské činnosti“, potvrdil Jiří Ovčáček iDNES.cz, že chystá svůj vlastní pořad, který bude vysílat televize Barrandov.

Podle Parlamentních listů pořad pravděpodobně ponese Ovčáčkovo jméno. „S premiérou tohoto pořadu vyjdeme se startem podzimního programového schématu, tedy poslední týden v srpnu,“ uvedla za TV Barrandov Marie Opálková. Mluvčí prezidenta si bude vybírat hosty podle svého uvážení a pořad by měla televize vysílat každý týden.
Jména prvních hostů a podrobnosti o svém novém projektu nechtěl mluvčí prezidenta prozradit.

Politika je zábava a zábava je politika?

Podle publicisty a mediálního analytika Petra Žantovského je to velmi atypická situace. „Nejspíše to úzce souvisí s tím, že si teď pan Ovčáček rozdělil agendu s novým kolegou,“ osvětlil analytik Žantovský s narážkou na Víta Nováka, který má na starosti komunikaci s médii za Kancelář prezidenta republiky a spadá pod vedení Jiřího Ovčáčka.

„Mluvčí prezidenta je však určitá role, kterou byl měl pan Ovčáček zastávat i během svého volna,“ uvedl Žantovský. Pořad by se proto podle Žantovského neměl věnovat stanoviskům Hradu nebo prezidenta a pan Ovčáček by měl své žurnalistické zájmy oddělovat od povinností vyplývajících z pozice mluvčího. „I tak je to opravdu hodně nestandardní,“ dodal.

Podle mediálního analytika Jana Jiráka je mluvčí prezidenta republiky v roli televizního baviče dalším dokladem stírání hranic mezi politikou a zábavou. „To by mělo znepokojovat samotné mluvčí stran, firem i jejich stavovskou organizaci, jíž je APRA, jelikož je to dost zneklidňující zpráva o nich a jejich profesi,“ doplnil Jirák.

Avšak podle Jiráka jsou nejrůznější formy sbližování politiky a zábavy novým trendem doby. „Když někde mohou mít herce či moderátora prezidentem, nemělo by nás překvapit, že u nás může být prezidentský mluvčí televizním moderátorem,“ dodal.

Jiří Ovčáček je mluvčím prezidenta republiky od roku 2013. Po nedávné velké demonstraci na Letenské pláni, kam přišlo protestovat proti Marii Benešové a Andreji Babišovi přes 250 tisíc lidí, oznámil, že se aktivně zapojí do politiky „Jestli na podzim sáhnou k násilným protestům, provedu mocnou pomstu. Oznámím vstup do aktivní politiky po ukončení mandátu pana prezidenta v roce 2023. A možná i dříve,“ napsal Ovčáček.

NEPOŘÁDEK NA POŠTÁCH ZA MINISTRA CHOVANCE, DNES I ZA HAMÁČKA

České poště stále chybí zaměstnanci a balíky nemá kdo doručovat. Vozí je proto rovnou na pobočky, aby stihli objet všechny potřebné ještě během pracovní doby. Jenže balík do ruky je dražší než ten, který si příjemce musí vyzvednout na poště. Lidé bohužel zásilku často nereklamují a jdou si jen postěžovat k přepážce. Zásilku vám doručíme mezi 8-18. Domácí vězení pro dospělé a ještě bez výsledku. Nepříjemnou zkušenost se službou České pošty má například Radek Svoboda, který si musel balík do ruky vyzvednout na přepážce.

„Do schránky mi rovnou hodili informaci s textem: ‚Výzva k vyzvednutí zásilky, u které nebyl výjimečně vykonán pokus o dodání do místa určeného v adrese z důvodu...‘. Ten důvod ani není uvedený. Objednal jsem si ‘Balík do ruky‘ a dostal jsem ‘Balík na poštu‘ za stejnou cenu,“ rozčiluje se zákazník. Jako odůvodnění se mu na přepážce dostalo vysvětlení, že mají málo lidí kvůli dovoleným a že se mají zaměstnanci pošty poškozeným klientům omlouvat.

„Cítím se okraden a bez náznaku kompenzace ze strany České pošty. Budu proto vyžadovat rozdíl ceny, byť je zanedbatelný. Z principu. Takto podniká státní podnik – po zdražení zásilek v nedávné době si dovolují nabízet službu i když vědí, že ji nejsou schopni naplnit,“ uzavírá zákazník.

Ceník ČP a reklamace

• Cena „Balíku do ruky“ je od 129 korun do 359 podle velikosti.
• „Balík na poštu“ je o dvacet korun levnější a pohybuje se v rozmezí od 109 korun do 339 korun.
Reklamace na České poště:
• Odesílatel i adresát mohou službu reklamovat do jednoho roku. Pošta pak reklamaci přezkoumává
• Reklamaci přijme jen za podmínky, že zákazník předloží podací stvrzenku

Lidé si stěžují do větru, reklamací chodí poště málo

Za prvních šest měsíců letošního roku Česká pošta přepravila 15 656 127 "Balíků do ruky“. Mluvčí České pošty Ivo Vysoudil občasný problém s doručováním balíků přiznává, ale zákazníci si postěžují v lepším případě rovnou na přepážce, v horším jen u přátel na skleničce a k poště se tak nic nedostane.

„Pokud nebyla zásilka řádně doručena, může adresát podat stížnost. Za prvních letošních šest měsíců si na službu ‘Balík do ruky’ stěžovalo 3 883 klientů a z toho jsme jako oprávněné stížnosti uznali 2 303 podnětů. Což je v celkovém poměru objemu více než patnácti milionů doručovaných balíků versus oprávněných stížností 0,000147 procenta,“ popisuje Ivo Vysoudil z Oddělení komunikace České pošty.

Pokud se lidem balík do ruky nedostane a doručovatel ho uloží rovnou na poštu, jde podle společnosti o výjimečnou situaci v oblastech, kde mají kritický nedostatek zaměstnanců. O nedoručení klienta pošta informuje a ten si jí pak může vyzvednout na pobočce nebo si vyžádat zdarma znovudoručení.

Největší vliv na problémy s doručováním balíků a zásilek má právě špatná personální situace. České poště v současnosti chybí v provozu zhruba tisíc zaměstnanců. „Týká se to především větších měst, kde se s podobnou situací potýkají i ostatní zaměstnavatelé. Česká pošta proto pravidelně vede náborové kampaně, případně hledá brigádníky. V problematických lokalitách využíváme zástupy z jiných provozoven, aby lidé své zásilky dostali,“ vysvětluje Vysoudil.

Balíky z pošty doručuje ve špičce i konkurence

V nejvytíženějších obdobích, jako je například čas Vánoc, využívá Česká pošta také služby externích přepravců. Do budoucna nevylučuje ani spolupráci s konkurencí. Doručování přímo ke klientům je však vždy na poště.
„Během exponovaných časů spolupracujeme s dalšími přepravci tak, aby mohly být efektivně využívány volné kapacity jak České pošty pro další přepravce, tak kapacity přepravců pro Českou poštu,“ dodává Vysoudil. Česká pošta je i přes některé problémy s doručováním balíků nejčastější volbou zákazníků s více než 35% podílem na trhu a počet každoročně narůstá.

NA SILNICÍCH PŘIBÝVÁ MRTVÝCH

Za první letošní pololetí přibylo na silnicích dopravních nehod, což přineslo také vyšší počet úmrtí. Policie přes prázdniny zpřísnila kontroly a zaměřila se především na nákladní dopravu. Sleduje porušování zákazu jízdy a předjíždění kamionů.
Kamion zapne blinkry, chystá se přejet do levého pruhu a řidiči osobních aut začínají být nervózní. Dva mohutné kolosy se rozhodly pustit do předjíždění, které může trvat i několik minut.

Na českých silnicích to není výjimečná situace.

Jen na padesátikilometrovém úseku mezi Brnem a Velkým Meziříčím se vám taková situace může stát více než třicetkrát, jak ukázal test MF DNES. Nejotrlejší řidič kamionu se nenechal vykolejit ani tím, že svého kolegu předjížděl dlouhých jedenáct kilometrů. Bezohledné chování může končit i vážnou nehodou.

Statistika dopravních nehod letos není zrovna příznivá. Za letošní první pololetí zaznamenala policie o téměř 1 900 kolizí více než za stejné období v roce 2018. A počet nehod se projevil také na počtu mrtvých. Letos zemřelo na silnicích 237 lidí. To je o čtyři více než za první půlrok loňského roku.

Podle statistik BESIP vzrostl podíl úmrtí, která jsou připočítána na vrub nákladní dopravě. Zatímco minulý rok do konce června připadalo na nákladní dopravu 11,6 procenta obětí dopravních nehod, letos je to 13,5 procenta. Nejvíce obětí kvůli nákladním autům je zatím v Praze a na Vysočině, v obou případech zde přišlo o život pět lidí, následuje Jihočeský kraj se čtyřmi oběťmi. Naopak nejlépe jsou na tom Liberecký, Pardubický a Plzeňský kraj, které jsou bez obětí na životech. Celkem při nehodách nákladních aut zemřelo 32 lidí.

„Počet kamionů, které projíždějí přes Českou republiku, narůstá. Zaznamenáváme větší počty nehod způsobených zahraničními dopravci,“ říká Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení Česmad. Dodává, že bezpečnost na tuzemských silnicích negativně ovlivňuje velké množství omezení a hustá doprava.

Kvůli tomu vznikají nebezpečné situace, na které musí řidiči rychle reagovat a ne vždy se jim to podaří. Zároveň považuje počet závažných nehod, které způsobují profesionální řidiči, za velice nízký. Čeští řidiči jsou podle něj velmi dobře kvalifikovaní, Česmad jich ročně proškolí okolo dvaceti tisíc. Přesto připouští, že excesy se stávají.

Velký stroj, velký problém

Jenže excesy u velkého těžkého kamionu mívají tragické následky. Letos v březnu se například předjíždějící kamion stal osudným řidiči na dálnici D1 v Moravskoslezském kraji. Nákladní automobil na 317. kilometru při přejíždění do levého pruhu zřejmě špatně odhadl vzdálenost od osobního automobilu a začal se na něj tlačit. Řidič Opelu Zafira se snažil střetu vyhnout, dostal ale smyk a auto vyletělo z dálnice.

Kontrolujte důkladněji kamiony, žádá Babiš. Hamáček už instruoval policii

Tři lidé byli při nehodě zraněni, jeden z nich zemřel při převozu do nemocnice. Na nevhodné předjíždění upozorňují například policisté z Pardubického kraje. „Jedná se o závažné porušení pravidel silničního provozu, které může vést i k fatálním tragickým dopravním nehodám,“ uvedla policejní mluvčí Magdaléna Vlčková na konci července.

Doplnila, že letos jenom na dálnici D11 policisté evidují už 26 případů, při kterých předjíždějící nákladní auta omezila dopravu. Ve 14 případech šlo o řidiče ze zahraničí, kteří museli zaplatit kauci. Provinilcům přitom hrozí ve správním řízení pokuta až deset tisíc korun a především roční zákaz řízení a sedm trestných bodů.

Běžnému řidiči se navíc může zdát, že si řidiči kamionů při předjíždění dělají naschvály. Ale ne vždycky je to pravda. „Nová vozidla mají systémy, které jsou dělané tak, aby ušetřily palivo, aby se snížily náklady, šetřila se příroda... A ty udržují konstantní rychlost, mají tempomaty, načtené mapy, takže jedou vlastně samy,“ říká profesionální šofér Petr Milčický.

Rozdílné technické vybavení však může v praxi přinášet problémy. V pravém pruhu do kopce stoupá kamion, který jede na onen ekologický systém. Ten těsně před vrcholem sám odstaví dodávku paliva, kamion se setrvačností přehoupne a z kopce zase sám přidá. „Někteří, již ale na tyto systémy nejezdí, to nevydrží a začnou předjíždět do kopce. Jenže pak se stane, že z kopce dolů oba jedou devadesát,“ popisuje Milčický.

Ať se drží jen vpravo

Debatu o úplném zákazu vjezdu kamionům do levého pruhu loni rozdmýchal případ z nejdelší tuzemské dálnice. Během kalamitní situace na D1 u Humpolce se neukáznění řidiči kamionů postavili do obou pruhů a na sněhem zasypané cestě znemožnili průjezd odklízecí technice. „Svojí bezohlednou jízdou zablokovali oba dva jízdní pruhy, dokonce máme i fotky a kamerové záznamy, kde stojí tři kamiony vedle sebe. To je přestupek proti zákonu,“ kritizoval je tehdy krajský policejní ředitel Miloš Trojánek.

Výsledek debaty ale vyšel naprázdno a prakticky nic se nezměnilo. Na bezohledné řidiče nákladních aut se teď chce víc zaměřit vláda. Premiér Andrej Babiš na konci července požádal ministra vnitra Jana Hamáčka, aby se policie více zabývala kontrolami kamionů na tuzemských dálnicích. „Ředitel dopravní policie dostal pokyn, aby policie zintenzivnila činnost na dálnicích právě ve vztahu ke kamionům,“ uvedl Hamáček v reakci pro iDNES. cz.

„V současné době již zvýšené kontroly probíhají především z důvodu letních prázdnin, a to například se zaměřením na omezení jízdy některých vozidel,“ uvedla za dopravní policii Hana Rubášová. Řízení v době, kdy nemají nákladní auta na dálnici co dělat, pokutuje policie nejčastěji v období od prvního července do konce srpna. Je to logické. Zatímco během roku nesmějí řidiči kamionů na dálnice v neděli a během státních svátků od jedné odpoledne do deseti večer, o prázdninách se k omezení přidávají také páteční večery a sobotní dopoledne. Za loňský rok porušilo zákaz jízdy přes třináct set řidičů kamionů. Poslední velká akce dopravní policie proběhla během posledního červencového víkendu. U 3 800 vozidel bylo zjištěno 900 přestupků.

JURKOVIČOVY CHATY NA PUSTEVNÁCH SLAVÍ 120 LET

V historii jim několikrát hrozila zkáza. Dominanty Pusteven, dřevěné stavby Libušín a Maměnka otevřené 6. srpna 1899, ale odolaly a stojí na svém místě už 120 let. Nic na tom nezměnil ani požár, který v březnu 2014 prakticky zničil Libušín. Na původních základech totiž roste nový.

Myšlenka postavit na Pustevnách turistickou útulnu existovala dlouho před tím, než se s ní v roce 1897 skutečně začalo. Podle zadání Pohorské jednoty Radhošť, která si dílo objednala, mělo jít o budovu účelnou. Vsetínský stavitel Michal Urbánek ovšem prosadil, že bude mít ráz lidových staveb.„Pod jeho vedením a dozorem vypracován plán útulny Maměnky a ve stavbu její uvázal se zajistiv si mé spolupůsobení,“ napsal v knize Pustevně na Radhošti z roku 1900 architekt Dušan Samo Jurkovič.

Právě on s Urbánkem v té době spolupracoval a ujal se zmíněné stavby. Jurkovičovi bylo teprve třicet let a jeho nejslavnější éra jej teprve čekala. Přesto již tehdy měl vyhraněný styl, k němuž sbíral inspiraci na Valašsku i v sousední části Slovenska, odkud pocházel. Ve zmíněné knize jsou uvedeny konkrétní budovy, ze kterých čerpal.

„Celkový ráz i přes ozdobné součásti uchován ve smyslu našich dřevěných staveb lidu. Uvádím zde fojtství v Karlovicích. K Maměnčinu štítu vzorem mi byl štít ze Zubří u Rožnova (statek u Petrůsků),“ líčí Jurkovič. Když se začalo se stavbou Maměnky, v sousedství již existovala malá dřevěná krčma od stavitele Alfréda Parmy. Původně se počítalo jen s jejím rozšířením, aby zde vznikla dostatečně velká jídelna. Místo toho ale Jurkovič přistavěl novou roubenku a obě budovy spojil krčkem. Tak vznikl Libušín. Byl to novátorský nápad, dost možná použitý vůbec poprvé.

Architekt navrhoval Libušín tak, aby nezastínil sousední stavbu. „Pro volný pohled na Maměnku nutno bylo uťati rohy pravého křídla, aby nezacláněly přicházejícímu z lesa od strany frenštátské,“ popsal. Co se Libušínu nedostalo na výšce, to mu Jurkovič vynahradil na zdobnosti. Na výzdobě interiéru se podílel malíř Mikoláš Aleš. Podle jeho kreseb pohanského boha Radegasta, portáše a dvou zbojníků vymaloval stěny jídelny akademický malíř Karel Štapfer. Výsledný účet za dva roky práce činil 82 433 rakouských korun.

Útulny léta sloužily svému účelu, na konci a po skončení druhé světové války jim ale reálně hrozila zkáza. Podle některých informací za ně osobně orodoval Jurkovič jen pár měsíců před tím, než v roce 1947 zemřel. Jestli právě to pomohlo zabránit stržení budov, není jasné. Nakonec je ale přece jen v roce 1950 převzal stát i přesto, že byly ve velmi špatném stavu, a začala jejich postupná úprava. Ačkoliv to byly poměrně hrubé zásahy, které měnily původní podobu, pomohly stavbám přečkat do současnosti.

Na začátku 90. let už však nutně potřebovaly generální rekonstrukci. Začala v roce 1997, jen dva roky poté, co stavby dostaly ochranu v podobě zápisu mezi národní kulturní památky. Traduje se, že Jurkovič sám práci zhodnotil slovy: „Takto už bych nestavěl.“ Tesaři na Valašsku byli sice velmi zruční, ale přece jen zvyklí na hrubou práci při stavbě běžných domů a stodol. Jenže detaily na Libušínu a Maměnce vyžadovaly jemnou, téměř hodinářskou práci.

„Je neuvěřitelné, co dokázal vymyslet a nosit v hlavě. Ve věži mají vazby šedesát úrovní nad sebou a každá je jiná,“ upozornil Jakub Masák, majitel projekční kanceláře Masák & Partner, která připravovala projekt obnovy Libušína po rozsáhlém požáru. A protože to je vědecká rekonstrukce, museli zmapovat a rozkreslit veškeré detaily.

Ručně opracované dřevo vydrží víc

Nový Libušín se totiž stavěl stejnou technikou jako za časů Jurkoviče. Včetně použití co největšího množství autentických nástrojů. Stromy káceli pod vrcholem Pusteven, trámy z nich tesali ručně.

Takto opracované dřevo totiž vydrží víc, než kdyby trámy vyrobili na stroji, který využívá hrubou sílu. Přetíná vlákna, nectí způsob, jakým jednotlivé stromy rostly a tím porušuje soudržnost dřeva. A protože Libušín stojí ve výšce téměř tisíc metrů nad mořem, musí trámy odolávat výkyvům počasí. Kromě toho na stavbu použili i část původních trámů, které se podařilo zachránit. Ohni odolaly také části obložení stěn, police, okno s motivem tulipánu nebo křídla vstupních dveří.

Hrubá stavba je v současnosti hotová, finišují práce v interiérech. Předání hotového díla je naplánované na 28. října. Následovat má vybavení interiéru, kuchyně a na začátku roku 2020 kolaudace. Odborníci se dlouho přeli o to, do které doby podobu Libušína vrátit. V minulosti se totiž několikrát opravoval a měnil.„Nakonec jsme se shodli na roce 1925. Tehdy naposledy se na opravách podílel sám Jurkovič,“ řekl ředitel Národního muzea v přírodě, které obě stavby spravuje, Jindřich Ondruš.

Nový Libušín ochrání před požárem moderní technologie

Uvnitř bude Libušín napěchovaný moderními technologiemi, které ho mají uchránit před dalším požárem.
„Hasicí systém bude využívat inertní plyn. Máme naprosto převratnou technologii, kterou zatím nikdo v Česku nepoužil,“ poznamenal technický náměstek skanzenu Milan Gesierich.

Plyn funguje tak, že sníží obsah kyslíku v místnosti. Proto v ní pak nejsou vhodné podmínky k hoření. Takový systém sice využívají některá muzea, protože na rozdíl od vody či pěny nezničí archiválie. Jenže ta bývají ve zděných budovách, které nepotřebují zvláštní úpravy.

Na Pustevnách hořel slavný Libušín. V ohrožení byly i okolní chaty

Libušín je naproti tomu dřevěná roubenka, a aby šlo uvnitř hasit plynem, musí nejprve utěsnit stěny speciální fólie. „Sítí v něm bude jako v novostavbě, a přitom je to památka. To je velmi neobvyklé,“ potvrdil stavbyvedoucí z brněnské stavební firmy Archatt Viktor Prudík.

Předběžně se počítá s tím, že se Libušín naplno vrátí do života téměř přesně šest let po ničivém požáru, na jaře 2020. Už na první pohled bude jiný. Lidé jej znají s křiklavými barvami, ty se ale nevrátí.„Původní nátěr byla olejová barva jen v lazurových vrstvách, to znamená, že prosvítala struktura dřeva,“ uvedl před časem restaurátor skanzenu Luděk Dvořák.

Zároveň se odborníci pustili také do čištění zčernalých trámů Maměnky, která dnes slouží jako hotel. Stavbami na Pustevnách Jurkovič ve své době ohromil teoretiky umění, stejně jako běžné turisty a právě tady si vysloužil označení „básník dřeva“. Brzy po jejich dokončení opustil Valašsko a otevřel si vlastní kancelář v Brně.

ŠPANĚL SHODIL ZE SRÁZU LEDNICI, MUSEL JI VYZVEDNOUT

U jihošpanělského města Almería si chtěl muž ulehčit práci s vyhazováním staré lednice a shodil ji ze srázu. To se mu však nevyplatilo. Nejenže dostal pokutu 45 000 eur (1,2 milionu Kč), ale policie mu také nařídila chladničku z rokle vyzvednout a následně odvézt na místo k tomu určené. Jeho kolega přitom vše natočil na video.

Jednání muže úřady označily za zločin proti přírodě. Oba muži přitom v krátkém videu žertovali, že lednici takto recyklují a následně se bavili o tom, kolikrát se při pádu ze skály otočila. Video na twitteru sdílela španělská civilní garda a doplnila k němu také záběry, na kterých muži tlačí lednici po srázu zpět nahoru, patrně v horkém letním počasí. Úřady nyní vyšetřují také společnost, pro kterou muži pracují. Nejde přitom o jediný incident. Španělské úřady oznámily, že vyšetřují případ, kdy muž hodil ze srázu pračku. I tento čin byl zdokumentován na videu.