iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dědici dr. Altnera mil. od ČSSD nedostanou? Budou platit?

Dokažte, co váš otec pro ČSSD udělal. Soud vyzval dědice zesnulého právníka Zdeňka Altnera, aby prokázali, jaké služby advokát ve sporu o Lidový dům sociálním demokratům prokázal. Před 19 lety. Jiná cesta k více než 300 milionům korun nevede. Vyplývá to z odůvodnění květnového rozsudku Nejvyššího soudu, které má MF DNES k dispozici. Senát pod vedením Pavla Krbka v něm kritizoval městský soud, který na jaře 2016 peníze Altnerovým dědicům přisoudil. Podle Nejvyššího soudu se totiž nezabýval tím, jakou práci Altner pro sociální demokracii reálně vykonal.

Spor o Lidový dům: Jak se vyvíjela kauza Altner vs. ČSSD

• Leden 2000 Ústavní soud po šesti letech sporů určil vlastníkem Lidového domu ČSSD.
• Listopad 2004 Obvodní soud pro Prahu 1 uznal část Altnerových nároků na odměnu za právní služby.
• Březen 2016 Pražský městský soud rozhodl, že ČSSD musí zaplatit Altnerovi celkem 337 milionů korun.
• 30. května 2019 Nejvyšší soud vrátil spor s Altnerovými dědici na začátek, justice tedy musí řešit, zda je smlouva o odměně za služby dostatečně určitá.

Klíčové je, že se ČSSD s Altnerem dohodla na odměně za „poskytnutí právní pomoci“.

„Při tomto posouzení nelze vycházet pouze z předložených (navíc nepodepsaných) listin, neboť předmětem činnosti mandatáře není dosažení určitého výsledku, ale činnost sama,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Altnerovi dědici tak budou muset po devatenácti letech od vyřešení sporu o Lidový dům (v roce 2000 ho Ústavní soud definitivně přiznal ČSSD) dohledat důkazy o tom, jakou práci Altner pro ČSSD vykonal.„K tomu bude potřeba, aby žalobci doplnili tvrzení a označili důkazy, jaké právní služby původní žalobce (myšleno Zdeněk Altner, pozn. red.) pro žalovanou stranu provedl,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Dvě dekády sporů

Příběh odměny za Lidový dům se odehrává už od roku 1997, kdy ČSSD podepsala s advokátem Altnerem smlouvu. Když Altner pomůže ČSSD nemovitost získat, dostane 50 milionů korun a navíc ještě deset procent z nájemného z pronajatých prostor.

Tři roky nato Ústavní soud definitivně přisoudil ČSSD vlastnictví Lidového domu.

Jenže sociální demokracie vyplatila Altnerovi jen část z peněz, které si nárokoval. Altner proto na ČSSD podal žalobu, o které rozhodovaly již tři soudy. Jak Obvodní soud pro Prahu 1 v roce 2004, tak Městský soud v Praze o dvanáct let později Altnerovi vyhověly. Částka mezitím narostla na zmíněných 338 milionů korun, protože podle smlouvy měla ČSSD platit Altnerovi za každý den prodlení 0,3procentní pokutu.

Kdo má platit

Také zmíněnou desetiprocentní odměnu Nejvyšší soud ve svém verdiktu nyní zpochybnil – není podle něj dostatečně specifikováno, o jaké částky se má jednat a kdo je má zaplatit.

„Má-li být sjednaná výše podílové odměny závislá na výsledku činnosti advokáta, musí být případný očekávaný výsledek, který je rozhodující pro určení výše odměny, určitý a seznatelný z obsahu uzavřené smlouvy,“ stojí v rozhodnutí.
A to formulace uvedená v původní smlouvě mezi sociální demokracií a Altnerem z května 1997 podle soudu nesplňuje.
Nejvyšší soud dal za pravdu ČSSD ve sporu s advokátem Altnerem | (3:04) | video: PSP ČR
ČSSD: Altner nám ještě dluží

Sociální demokraté prezentovali rozsudek Nejvyššího soudu jako své jasné vítězství. Podle právníka a současně poslance ČSSD Ondřeje Veselého má ČSSD nárok dokonce i na peníze, které už dříve vyplatila.
„ČSSD nejen nic nedluží, ale naopak je v postavení věřitele, protože částku 18 milionů korun už zaplatila za pana advokáta Altnera a podle všeho by jí tato částka měla být vrácena,“ prohlásil po vyhlášení rozsudku Veselý.
Altnerovi dědici rozhodnutí soudu kritizovali.

„Spravedlnost ustoupila formalismu, kterého využívá dlužník, který 19 let neplní smlouvu, dehonestoval našeho tátu jako svého věřitele, ale miliardový majetek, který mu táta zajistil, si užívá a inkasuje z něj příjmy,“ uvedli v reakci na verdikt Veronika a Patrik Altnerovi.

PUTIN: CHCEME VYJEDNÁVAT S USA, NA VÝROBU RAKET ZAREAGUJEME

Rusko je připraveno obnovit rozhovory se Spojenými státy o bezpečnosti a strategické stabilitě. Po schůzi ruské bezpečnostní rady to v pondělí v Moskvě prohlásil prezident Vladimir Putin. Pokud ovšem USA zahájí výrobu raket středního a krátkého doletu, začne i Moskva pracovat na jejich vývoji, konstatoval. Putin promluvil o rusko-amerických vztazích krátce po rozhodnutí Washingtonu a Moskvy vypovědět smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987. Obě strany se opakovaně obviňují z jejího porušování.

V pondělí ruský prezident prohlásil, že Spojené státy vypověděly dohodu pod „vymyšlenou záminkou“ a vážně tak zkomplikovaly situaci ve světě. „Vznikla zásadní rizika ohrožující všechny,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS.
Odpovědnost za zánik smlouvy INF leží plně na Spojených státech, řekl prezident. „Místo uvážlivého posouzení problémů mezinárodní bezpečnosti Spojené státy prostě škrtly mnohaleté úsilí namířené na snížení možnosti rozsáhlého vojenského konfliktu, a to i jaderného,“ uvedl šéf Kremlu.

„Rusko považuje za nezbytné bezodkladně obnovit plnohodnotné rozhovory o zajištění strategické stability a bezpečnosti. My jsme k tomu připraveni,“ uvádí se v Putinově prohlášení. Putin pověřil ministerstva obrany a zahraničí a vnější rozvědku, aby „co nejpečlivěji“ sledovaly kroky USA při rozmisťování raket středního a krátkého doletu.

Zánik smlouvy o raketách podkopává bezpečnost celého světa, soudí Gorbačov

„Na rozmisťování amerických raket v těch či oněch regionech světa bude Rusko odpovídat výhradně zrcadlově,“ upozornil ruský prezident. „Pokud dostaneme hodnověrnou informaci, že USA dokončily vývoj a zahájily výrobu příslušných systémů, bude Rusko nuceno naplno zahájit vývoj analogických raket.“

Rozhodnutí Spojených států odstoupit od smlouvy INF devalvuje a rozkolísá celou konstrukci globální bezpečnosti a obnoví závody ve zbrojení včetně smlouvy o strategických útočných zbraních a dohody o nešíření jaderných zbraní, varoval Putin. Smlouva o omezení strategických zbraních známá jako START vyprší v roce 2021 a její další osud je nejistý. „Takový scénář by znamenal obnovení nezadržitelných závodů ve zbrojení,“ řekl Putin.

TRUMP NAVRHL ZPŘÍSNIT NÁKUP ZBRANÍ

Americký prezident Donald Trump vyzval americké zákonodárce, aby schválili zpřísnění legislativy pro nakupování zbraní jednotlivci. Zároveň kongresmanům doporučil, aby to spojili s imigrační reformou.„Nemůžeme dovolit, aby lidé v El Pasu v Texasu a v Daytonu v Ohiu zemřeli zbytečně. Totéž platí pro vážně zraněné. Nikdy na ně nesmíme zapomenout, ani na ty, kteří byli před nimi,“ napsal na Twitteru Trump. „Republikáni a demokraté se musí sejít a podpořit silné kontroly (pro nákupy zbraní), možná spojením s legislativou k zoufale potřebné imigrační reformě,“ dodal Trump zhruba tři hodiny před tím, než má v Bílém domě vystoupit s proslovem k víkendovým střelbám.

Návrh zákona o přísnějších prověrkách zájemců o koupi zbraně schválila letos v únoru Sněmovna reprezentantů, ale nikoli druhá komora Kongresu. Po víkendových střelbách několik demokratických senátorů vyzvalo šéfa republikánů v Senátu Mitche McConnella, aby přerušil senátní prázdniny, aby se návrh zákona o kontrole zbraní a o kontrolách zájemců o koupi zbraně mohl v Senátu projednávat.

Reformu, která by zpřísnila imigrační pravidla, Trump požaduje dlouho. Minulý měsíc představil návrh zákona, jehož cílem je mimo jiné posílení bezpečnosti na hranicích a změna současných imigračních předpisů.

Zároveň na svém twitterovém účtu napsal, že zprávy médií by měly být vyvážené a nezaujaté, protože „falešné zprávy přispěly k nárůstu hněvu v americké společnosti“.„Média mají velkou zodpovědnost za život a bezpečnost v naší zemi. Fake news výrazně přispěly ke zlobě a hněvu, které se rozmohly v posledních mnoha letech. Zpravodajství musí začít být čestné, vyvážené a nezaujaté, jinak se tyto hrozné problémy ještě zhorší!“ napsal Trump.

Motivy střelců ze dvou víkendových útoků nejsou zatím jasné. U jednoho z nich, který je ve vazbě a který zabil v El Pasu na mexické hranici 20 lidí, včetně sedmi Mexičanů, ale mají vyšetřovatelé podezření, že ho k činu vedl rasismus a nenávist k přistěhovalcům. Prokuratura už v neděli oznámila, že zvažuje obvinění ze zločinu z nenávisti a že případ hodnotí jako vnitrostátní terorismus.

Trump média kritizuje, opakovaně se přitom zaměřuje například na zpravodajské televize CNN, NBC a ABC či listy The New York Times a The Washington Post. Často také používá termíny lživá média nebo lživé zpravodajství. Novináře kritizovaných médií už několikrát označil za nepřátele lidu.

NOVÁ MIGRAČNÍ TRASA AFRIČANŮ DO USA

Na jižní hranici USA se nehromadí jen běženci z Guatemaly, Salvadoru a dalších zemí Střední Ameriky. V posledních měsících je mezi nimi i čím dál více Afričanů. Jejich cesta z černého kontinentu za americkým snem vede oklikou přes Ekvádor či Brazílii. Marilyne Tatangová během dvou měsíců překonala devět státních hranic. Reportéři agentury Reuters ji počátkem července zastihli v mexickém městě Tapachula u hranic s Guatemalou. Čekala tam na autobus, který ji měl odvézt k vysněné desáté hranici. Hranici Spojených států amerických.

Její případ není ojedinělý. Data mexického ministerstva vnitra ukazují, že na nebezpečnou cestu přes Jižní Ameriku do USA se letos vydal rekordní počet Afričanů. Za první čtyři měsíce letošího roku jich bylo asi 1 900, což je třikrát víc, než za stejné období loňského roku.

Potvrzují to i američtí pohraničníci. „Rozhodně je to anomálie, kterou jsme tu předtím nikdy nezažili,“ řekl listu The New York Times Raul L. Ortiz, agent americké pohraniční policie v sektoru Del Rio, kde bylo od října loňského roku zadrženo přes 700 afrických migrantů. „Je jasné, že další jsou na cestě. Připravujeme se na to, že sem dorazí,“ komentuje příliv Afričanů.

Pocházejí především z Kamerunu a Demokratické republiky Kongo, ale i Angoly, Súdánu, Somálska či Mozambiku. Tuší, že cesta přes Středozemní moře do Evropy se uzavírá, a tak volí Ameriku.Třiadvacetiletá Tatangová se do Mexika přepravila počátkem června, kdy americký prezident Donald Trump uzavřel dohodu s Mexikem. To se pod silným ekonomickým tlakem zavázalo, že zesílí snahy o omezení migračních toků proudících přes jeho území do Spojených států (více zde: USA a Mexiko uzavřely dohodu o migraci. Trump ruší cla na mexické zboží).

Odborníci na migraci mají za to, že Trumpova snaha o uzavření jižní hranice mohla migranty paradoxně povzbudit, aby se na poslední chvíli pokusili využít příležitosti proniknout do USA. „Je to vzkaz, který je slyšet nejen ve Střední Americe, ale i v dalších částech světa,“ řekla agentuře Reuters Michelle Mittelstadtová z washingtonského think tanku Migration Policy Institute.

„Vypálili můj dům“

Tatangová tvrdí, že ji z její vlasti vyhnalo násilí. Pochází z anglojazyčné části Kamerunu, kde místní separatisté bojují proti nadvládě frankofonní většiny (o konfliktu čtěte více zde: Britové se bouří proti Francouzům. V Kamerunu bují občanská válka).

„Došlo to tak daleko, že vypálili dům, ve kterém jsem bydlela... asi by mě zabili,“ stěžuje si na počínání vládních jednotek v severozápadní části země. Nejprve chtěla prchnout jen do sousední Nigérie, ale pak se doslechla, že někteří její krajané se dokázali dostat do Ameriky.

Poprosila proto rodinu o peníze (dosavadní náklady na cestu odhaduje na 5 000 dolarů) a odletěla do Ekvádoru, kde Kamerunci nepotřebují víza. Pak začala strastiplná cesta autobusem a pěšky přes Kolumbii, Panamu, Kostariku, Nikaraguu, Honduras, Guatemalu a Mexiko.

Co bude dělat v Tijuaně u hranic s USA, kde se hromadí tisíce migrantů toužících po životě v USA, netuší. „Až se tam dostanu, tak se zeptám. Teď nevím, co tam budu dělat. Nikdy jsem tam nebyla,“ říká mladá Kamerunka, která je v osmém měsíci těhotenství.

Jiní Afričané volí jako východisko své cesty do USA Brazílii. Když se dostanou do Mexika, obdrží tranzitní víza na dvacet dní. Béhem této doby přejdou hranici do USA a tam požádají o azyl. Jen málo z nich se rozhodne zažádat o azyl v Mexiku. Ti, kterým se podaří dostat do vysněné destinace, pak na dálku radí svým krajanům doma, jak obtížnou cestu zvládnout.

„Doma nemají budoucnost“

Cesta přes Střední Ameriku má řadu úskalí. Jednou z nejtěžších etap je týdenní pochod přes bažinatý prales Darién na hranicích Kolumbie a Panamy. Tato cesta má však jednu klíčovou výhodu: středoamerické státy migranty z jiných kontinentů většinou nedeportují. Stálo by to moc peněz a navíc nemají s příslušnými státy uzavřené repatriační dohody.

To by se ovšem mělo brzy změnit. Mexiko by se na na základě dohody s Trumpovou administrativou mohlo stát
takzvanou bezpečnou třetí zemí, takže migranti by si museli žádat o azyl tam a nikoliv až v USA. Washington také chce zesílit tlak na další středoamerické státy, aby přidaly ve snaze omezit migrační toky proudící na sever.
To vše se ale zřejmě projeví až za nějakou dobu. Nyní se dá očekávat, že nová cesta do USA bude lákat víc a víc Afričanů. „Chtějí se svým životem něco udělat. Cítí, že ve své vlasti nemají budoucnost,“ říká Florence Kimová, mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci pro oblast západní a střední Afriky.

HAMÁČEK: NÁVRH ROZPOČTU NEREALISTICKÝ, CHCE 20 MILIARD

Předseda ČSSD Jan Hamáček napsal kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok dopis premiéru Andreji Babišovi (ANO). Nynější návrh není podle předsedy ČSSD realistický a kvůli chybějícím penězům v kapitolách ministerstev patřících sociální demokracii neodpovídá vládnímu programu. Přesto Hamáček věří v dohodu.

Ministři ČSSD nepodpořili už v červnu navrhované limity rozpočtových výdajů, hlasování ve vládě se zdrželi. Minulý týden špičky sociální demokracie oznámily, že jejich ministerstvům chybí přes 20 miliard korun. Ve stejném duchu se nese i dopis. Babiš vzkázal už dřív ministrům menšího koaličního partnera, že by měli šetřit a že ČSSD má ve své genetické výbavě heslo někdejšího sociálnědemokratického premiéra Vladimíry Špidly o tom, že „zdroje jsou“.

Dopis ještě premiér kvůli vládním prázdninám nečetl, stojí si však za svým původním stanoviskem. „ČSSD by měla začít konečně šetřit. Může začít tím, že propustí všechny své členy, které do státní správy nabrala po nástupu na ministerstva,“ reagoval pro iDNES.cz Babiš.

O požadavcích má vyjednávat ministryně financí Alena Schillerová. Dopis podle ní nepřichází s ničím novým, pouze shrnuje předchozí požadavky ČSSD. Od strany požádala jejich podrobný rozpis. „Bez analýzy považuji další požadavky za nepodložené,“ uvedla v SMS zprávě Schillerová. Věří však, že se podaří dosáhnout kompromisu.
Už dříve varovala ministryně před prohloubením navrhovaného 40miliardového schodku na 62 miliard korun, což je podle ní nepřijatelné.

Hamáček to tak však nevidí. Věří tomu, že ministerstvo financí je schopné dodatečné peníze najít. „Jsem ale přesvědčen, že je ve svém odhadu příjmů státního rozpočtu příliš konzervativní a opatrné, optimističtější a realističtější predikce hospodářského růstu v příštím roce by znamenala další miliardy, které v návrhu rozpočtu zbytečně škrtá,“ napsal ve více než dvoustránkovém dopisu. Hamáček navíc soudí, že ministerstvo vyčlenilo zbytečně moc peněz na správu státního dluhu.

Předseda ČSSD navíc opět píše o bankovní dani, kterou ale Babiš odmítá, o rušení daňových výjimek a o určení hraniční částky pro odpisy automobilů. Hamáček se obává toho, že pokud by byl rozpočet schválen v navrhované podobě, mohla by být ohrožena bezpečnost obyvatel, zavádění digitalizace veřejné správy i boj se suchem. Ministerstvo práce a sociálních věcí by podle něho nemělo dost peněz na různé sociální služby a ministerstvu zahraničí by chyběly peníze třeba na pomoc v oblastech, které jsou zdrojem migrace do Evropy.

Našim ministerstvům chybí 20 miliard, je to likvidační, zaznělo z ČSSD

„Může to zásadně oslabit naši pozici při odmítání kvót na přerozdělování uprchlíků, které chtějí některé státy opět zavádět,“ varoval předseda ČSSD.„Současný návrh rozpočtu na rok 2020 považuji za naprosto nerealistický, ale věřím, že budeme schopni najít cestu, jak dostát našim slibům a závazkům,“ napsal v závěru Hamáček. Babiš minulý týden uvedl, že čas na dohodu je do 30. září, kdy musí vláda doručit návrh rozpočtu do Sněmovny.

ÚŘAD V ČERNOŠICÍCH ZNOVU ROZHODL O BABIŠOVI

Městský úřad v Černošicích u Prahy znovu vydal rozhodnutí v kauze střetu zájmů premiéra Andreje Babiše . Rozhodnutí není pravomocné, Babiš se může odvolat. Detaily rozhodnutí úřad nezveřejnil. Černošický úřad vede s premiérem správní řízení kvůli spáchání přestupku proti zákonu o střetu zájmů. Babiš čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Premiér se brání tím, že holding loni vložil do svěřenského fondu. Tvrdí, že tím dostál povinnostem vyplývajícím ze zákona o střetu zájmů.

Poprvé černošický úřad v této věci rozhodl letos v lednu, dospěl k závěru, že Babiš přestupek v podobě střetu zájmů spáchal a uložil mu za něj pokutu 200 000 korun. Babiš se proti rozhodnutí odvolal a Černošice tak kauzu postoupily odvolacímu orgánu, kterým je středočeský krajský úřad.

V březnu krajský úřad zrušil rozhodnutí černošického úřadu a věc vrátil k novému projednání. Po novém projednání rozhodl černošický úřad 2. srpna. Městský úřad v Černošicích je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, v nichž premiér žije.

Správní řízení je neveřejné

Na rozdíl od soudního řízení je správní řízení neveřejné. U řízení, které se týká veřejné činnosti veřejného funkcionáře, lze vzhledem k současným zákonným úpravám uvést informaci o rozhodnutí, ale kvůli ochraně osobních údajů podle speciálního zákona až po nabytí právní moci.

Podnět na radnici odeslala organizace Transparency International ČR (TI ČR), která tvrdí, že Babiš ovládá holding Agrofert i po převedení do svěřenských fondů a vlastnictvím médií porušuje zákon. Na twitteru premiéra vyzvala v pondělí vyzvala, aby rozhodnutí úřadu zveřejnil.

Středočeský krajský úřad již dříve uvedl, že vidí procesní i další nedostatky v postupu městského úřadu v Černošicích. Vyplývá to z textu rozhodnutí, jímž středočeský úřad v březnu vyhověl Babišovu odvolání a vrátil věc k novému projednání do Černošic.

Pod Agrofert spadá mimo jiné provozovatel rozhlasového vysílání Londa, vydavatel periodického tisku Mafra a provozovatel televizního vysílání Stanice O. Členům vlády je zakázáno osobně ovládat firmy, které provozují rozhlas, televizi nebo vydávají noviny. Za porušení zákona hrozí čtvrtmilionová pokuta.

FESTIVAL V MILOVICÍCH PLNÝ DROG, POTRESTÁNI I CIZINCI

Pervitin, heroin, marihuana či další drogy. To všechno našla policie u návštěvníků festivalu Let It Roll ve středočeských Milovicích. Na největší drum and bassovou akci na světě má dorazit na 25 tisíc lidí, většina z ciziny. „Bezpečnostní opatření, které se věnuje festivalu Let It Roll, je zaměřeno jednak na odhalování pachatelů trestné činnosti drogového charakteru a zároveň je naším cílem ochránit řidiče, takže se zaměřujeme i na alkohol,“ sdělil iDNES.cz Marek Šmíd, velitel bezpečnostního opatření v Milovicích.

„Před vstupem do areálu jsme kontrolovali několik tisíc účastníků, zajistili jsme přes dvě stě drogových deliktů. Navíc jsme nalezli drogy široké škály. Pervitin, heroin, kokain, houbičky lysohlávky, marihuanu nebo ketoin. Velmi dominují také tablety extáze,“ dodal.

„My každoročně návštěvníky festivalu upozorňujeme na rizika spojená s užíváním prostřednictvím festivalového desatera. A v neposlední řadě také v souladu s právním řádem České republiky zakazujeme vnášení omamných látek do areálu festivalu, přičemž na dodržování návštěvního řádu po celou dobu konání festivalu dohlíží profesionální bezpečnostní služba,“ uvedli v prohlášení pořadatelé festivalu.

Během minulých ročníků festivalu byla policie na cizince, kteří si s sebou přinesli drogy, krátká. Odjeli totiž dřív, než policisté stihli ověřit kvalitu a kvantitu zajištěných látek, nemohli tak proti delikventům účinně konat trestní řízení.
To se změnilo díky účasti Marka Martince z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ten policistům pomáhal analýzu drog urychlit. Využíval k tomu speciální mobilní plynový chromatograf s hmotností detekcí.
„Chromatograf využíváme pro analýzu látek, které zde získáváme. Látku zaevidujeme, odebereme vzorek a ten nastříkneme do chromatografu. Přístroj následně jednotlivé složky odseparuje a detekuje jejich množství v chemické směsi. Jsme tak schopni určit, kolik dané látky se ve vzorku nachází. Navíc veškeré analýzy trvají do třiceti minut,“ sdělil iDNES.tv Marek Martinec.

Drogový nešvar však není jedinou zajímavostí festivalu. Ročník 2019 je prvním, kdy se na Let It Roll neprodávají plastová brčka. Pořadatelé se tak snaží zmenšit ekologickou stopu masové akce. Environmentální dopad festivalu pomáhají druhým rokem snižovat i vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pod vedením Lenky Wimmerové, kteří pořadatelům radí například s možnostmi snižování uhlíkové stopy nebo s nakládáním s odpady.

Experti vypočítali vliv jednotlivých činností na životní prostředí. Například ročník 2018 se na něm podepsal nejvíc uhlíkovou stopou z dopravy, která tvořila 77 procent z celkové ekologické stopy festivalu. Za největší procento uhlíkové stopy může letecká doprava. Mnozí totiž do Milovic míří ze zahraničí. Letecká doprava se na uhlíkové stopě podepsala z více než 66 procent. Podle Wimmerové se organizátoři snaží omezit cestování návštěvníků do Česka letadly, z velkých evropských metropolí festival vypravuje autobusy, které mají uhlíkovou stopu menší než letadlo.

PROTESTY V HONGKONGU OCHROMILY DOPRAVU

Protivládní stávka v Hongkongu v pondělí ochromila vlakovou, autobusovou i leteckou dopravu. Na několika místech se demonstranti střetli s policií, která proti nim zasáhla slzným plynem, kterého od 9. června v souvislosti s protesty použila už tisíc dávek. Protesty proti čínské správě trvají od začátku června.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, jejíž rezignaci účastníci protestních akcí požadují, dnes po dvoutýdenní odmlce promluvila na tiskové konferenci. Prohlásila, že protesty dostaly město „na pokraj velmi nebezpečné situace“ a že vláda bude při nastolení veřejného pořádku jednat rozhodně. Výzvy k demisi správkyně opět odmítla. Několik hodin po vystoupení Lamové v ulicích Hongkongu znovu vypukly potyčky mezi demonstranty a policisty. Protestující házeli na příslušníky policie kameny, vajíčka, deštníky a další předměty, policisté - podobně jako o víkendu - odpovídali slzným plynem a pepřovým sprejem.

Lidé měli v pondělí v Hongkongu problémy dostat se do práce, protože aktivisté blokovali dveře vlaků na nádražích a znemožňovali vlakovým soupravám odjet. Demonstranti rovněž zatarasili některé ulice ve městě, což vyvolalo dopravní zácpy a chaos. Na hongkongském letišti bylo zrušeno více než 200 letů poté, co si velké množství zaměstnanců vzalo zdravotní volno, protože se očividně chtěli připojit ke stávce, napsala agentura AP s odvoláním na hongkongská média.

Kolik podniků výzvy aktivistů ke stávce uposlechlo, není podle agentur zatím jasné. V nákupním středisku ve městě Sha Tin mělo dnes zavřeno mnoho obchodů, včetně oděvního řetězce H&M a luxusních módních značek Chanel a Dior, napsala agentura Reuters. Stávkovali i zaměstnanci zábavního parku Disneyland a kvůli stávce plavčíků zůstala uzavřená řada bazénů i některé pláže.

Organizátoři podle zpravodajského portálu BBC News uvedli, že ke stávce se slíbilo připojit více než 14 tisíc lidí z dvaceti různých odvětví.

Protesty v Hongkongu trvají od začátku června. Lidé začali původně demonstrovat proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jehož schvalování správkyně Hongkongu Lamová po protestech pozastavila. Demonstrace ale pokračují a jejich účastníci požadují demokratické reformy v této bývalé britské kolonii, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Úřady dnes oznámily, že od 9. června bylo v souvislosti s protesty zadrženo 420 lidí a policie vypálila asi 300 gumových projektilů a 1000 dávek slzného plynu. Zranění utrpělo 139 policistů, počet zraněných demonstrantů oznámen nebyl.

NA JIHU LIBYE ZEMŘELO 43 LIDÍ NÁLETEM

Nejméně 43 lidí zahynulo a přes 50 se zranilo při nedělním náletu na město Murzúk na jihu Libye. K útokům na město se už v neděli přihlásily východolibyjské síly vedené polním maršálem Haftarem. Ve sdělení popřely, že by záměrně útočily na civilní obyvatelstvo. Podle serveru televize Al-Džazíra však bomby zasáhly svatební obřad.

Člen městské rady Mohamed Omar agentuře Reuters řekl, že v důsledku leteckého útoku přišlo o život nejméně 43 lidí, dalších 51 je raněných. Bilance obětí však podle něj není konečná a pravděpodobně bude stoupat. Síly Libyjské národní armády (LNA) jsou loajální vzbouřeneckému generálovi Chalífovi Haftarovi. Popřely však, že by jejich cílem byli civilisté. Podle nich útok směřoval na „čadské opoziční bojovníky“, což je označení, jež používají pro příslušníky kmene Tibbu, se kterými se v oblasti opakovaně střetávají.

Mezinárodně uznávaná libyjská vláda, která sídlí v Tripolisu nicméně potvrdila, že Haftarovy opoziční síly zabily a zranily desítky lidí, hlavně civilistů. Bomby zasáhly svatební obřad. LNA na začátku roku obsadila Murzúk v rámci snahy o kontrolu jižní části země, která produkuje ropu. Později však přesunula své síly na sever, kde se čtyři měsíce pokoušela obsadit hlavní město Tripolis, kde sídlí vláda premiéra Faíze Sarrádže.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu v této severoafrické zemi kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě podporovaný Haftarem nerespektuje tripoliskou vládu premiéra Sarrádže uznávanou OSN. Obě strany mají vlastní parlament.