iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Mečiar zakládá stranu, půjde i se soudcem Harabinem

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar oznámil, že zakládá novou politickou stranu. Její jméno zatím neodhalil, údajně však bude „úplně jiná než ostatní na Slovensku“. Zavést chce přímou volbu s odvolatelnými politiky a většinový systém. Složení partaje zatím není jasné, Mečiar však nevyloučil spolupráci s někdejším prezidentským kandidátem Štefanem Harabinem.

Mečiar v rozhovoru pro server Pluska prozradil, že se kromě práce v sadech a sbírání historických dokumentů věnuje také přípravě nové politické strany. „Neříkám, že se vrátím já, ale ta strana. Bude nová a bude zajímavá i programově, ale hlavně bude jiná než ostatní,“ řekl slovenský expremiér.

Podle něj totiž zemi „chybí strana, která by uměla říct, že je pro ni Slovensko na prvním místě“. „Bude jiná ve všem. Od chápání počátků demokracie a výstavby státu přes sociální a ekonomickou politiku. Je tu systém, že když mají politici individuální problémy, rychle nahodí sociální dávky, které sice budou až po volbách, ale oni to využijí, aby jim to u voleb dělalo dobré jméno a zakrylo to jejich hříchy,“ míní.

Sedmasedmdesátiletý politik podle svých slov chce úplně změnit systém výběru poslanců a funkcionářů. Zavedl by totiž přímou volbu a většinový systém. „Pokud máš většinu, jsi poslanec. Náš dodatek však je, že pokud nebudeš pracovat nebo budeš konat opak, my občané si tě odvoláme,“ slibuje.

Strana, na které údajně pracuje už delší dobu a která už má ve slovenských regionech své struktury, však ještě nemá jméno. „Je to kolektivní dílo a na jméno strany máme různé názory,“ říká s tím, že hned po oznámení názvu přijde i program a jednotliví odborníci.

Mečiar je zatím předsedou strany, ale do budoucna se to zřejmě změní, naznačil. Konkrétní jména však neuvedl. Ovšem nevyloučil spolupráci s bývalým slovenským soudcem a neúspěšným prezidentským kandidátem Štefanem Harabinem. „Až přijde správný čas, budeme stát vedle sebe,“ řekl Mečiar.

„Směr s Ficem zpyšněl, Kotleba autoritářstvím pokazil volby“

Promluvil i o možné spolupráci s ostatními slovenskými stranami. „Směr (vládní strana expremiéra Roberta Fica, pozn. red.) je u moci už spoustu let a tato dlouhá doba je dovedla k tomu, že zpyšněli a také přestávají vnímat situaci kolem sebe, nevnímají ten stav reálně, jen když se jich osobně dotýká,“ podotkl.

Ficovy kontakty na italské mafiány podle Mečiara lídra Směru „vylučuje jeho působení v politice“. Kromě vládní strany je pak ve slovenské politice „kopa stran, které vykřikují, že jsou slovenské a národní, ale jsou to malé individuální skupiny, které sice mají velká hesla, ale slabou občanskou podporu, slabé cíle a slabé struktury“.

Od 4. století jsem toho pro Slovensko udělal nejvíc já, promluvil Mečiar

„Dělali jsme jednu schůzku, na kterou bylo pozvaných patnáct národních stran. Přišlo jich osm, schopné dohodnout se byly tři,“ dodal Mečiar. Zároveň odmítl spolupráci s krajně pravicovou Lidovou stranou Naše Slovensko (LSNS), kterou vede Marian Kotleba.

LSNS totiž podle Mečiara „mívá dobré náměty, ale neví, co má dělat“. „Při volbě prezidenta tato strana historicky selhala. Právě pro autoritářství vůdců. Chtěl vyzkoušet svou sílu a pokazil celé volby,“ uvedl expremiér. Dodal, že novou stranu oficiálně představí na podzim.

Mečiar byl až do roku 2012 předsedou strany Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), za které šest let vedl slovenskou vládu. Mečiar sehrál také důležitou roli při dělení Československa na dva samostatné státy. V roce 1993 se stal prvním premiérem samostatného Slovenska.

Kvůli vyhlášení kontroverzních amnestií mu však od podzimu 2017 hrozí trestní stíhání za zneužití pravomocí veřejného činitele. Amnestie z doby, kdy byl premiér Mečiar i zastupujícím prezidentem, se týkaly zavlečení syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče do ciziny v roce 1995, zmařeného referenda o vstupu země do NATO a i přímé volby prezidenta.

Slovenský parlament amnestie zrušil před dvěma lety, díky čemuž se mohl únos Kováče mladšího začít vyšetřovat, stejně jako kauza zmařeného referenda. Slovenská generální prokuratura také předloni v říjnu rozhodla, že amnestie nemusí být promlčené. Udělení amnestií se tak bude vyšetřovat jako možný trestný čin, psala tehdy slovenská média.

RUSKO I USA VYPOVĚDĚLY SMLOUVU O LIKVIDACI RAKET

Rusko v pátek oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu už formálně vypověděly i Spojené státy.
Smlouva mezi tehdejším SSSR a USA zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5 500 kilometrů.

Po jejím podpisu zničily oba státy 2 692 pozemních balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pátek uvedl, že „Spojené státy nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje“. „Ze zániku smlouvy je výhradně odpovědné Rusko,“ prohlásil.

Porušování dohody Moskvou „ohrožuje ty nejvyšší zájmy Spojených států, protože vývoj a rozmísťování raketových systémů porušujících dohodu je přímou hrozbou pro USA a jejich spojence a partnery,“ konstatoval ministr.
Moskva v pátek rovněž zopakovala závazek prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Rusko to neudělá. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v prohlášení uvedl, že k tomuto moratoriu by se měly připojit USA a NATO.

„Navrhli jsme USA a zemím NATO zvážit možnost vyhlášení stejného moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu, jaké vyhlásil Vladimir Putin,“ uvedl po formálním ukončení platnosti smlouvy Rjabkov. „Dokud se v tom či onom regionu neobjeví tyto americké prostředky, Rusko se zdrží rozmístění svých systémů,“ konstatoval.
Nové rakety vyrábíme, ale nerozmístíme je, slibuje Rusko

Prezident Donald Trump na zánik smlouvy INF ve čtvrtek reagoval vyhýbavě. „Uvidíme, co se stane,“ řekl novinářům. „Řekl bych, že Rusko chce s jadernou smlouvou něco udělat, což je v pořádku. Oni chtějí něco udělat, stejně jako chceme něco udělat my,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Spojené státy smlouvu INF s Ruskem vypověděly na začátku února s tím, že Rusko dohodu porušuje výrobou a rozmisťováním nové střely s plochou dráhou letu SSC-8. To Moskva odmítla a jen o pár hodin později oznámila, že od smlouvy rovněž odstupuje. V tu chvíli se rozběhla šestiměsíční výpovědní doba, která nyní skončila.

V INDONÉSII SILNÉ ZEMĚTŘESENÍ

Silné zemětřesení o síle 6,8 v pátek zasáhlo oblast u indonéských ostrovů Jáva a Sumatra. Indonéské úřady vydaly varování před tsunami a vyzvaly obyvatele pobřežních oblastí v provincii Banten na ostrově Jáva, aby se okamžitě evakuovali do výše položených míst. Posléze však varování před přílivovou vlnou zrušily. Americká geologická služba USGS oznámila, že zemětřesení mělo sílu 6,8. Epicentrum se nacházelo 151 kilometrů od provincie Banten na jihozápadním pobřeží Jávy a otřesy vycházely z hloubky 42,8 kilometru.

Informace o případných obětech či materiálních škodách se zatím neobjevily, uvedla agentura Reuters.
Silné otřesy byly cítit i v Jakartě, kde lidé vybíhali z kancelářských budov na ulici. „Lustr se tak kymácel, že jsem ze svého bytu v devatenáctém poschodí utekla,“ řekla agentuře AFP padesátnice Elisa. „Všichni prchli. Byl to opravdu silný otřes, nahnal mi strach,“ dodala.

„Byla jsem v 18. patře, když se budova zakymácela. Otřes byl velký a trval asi minutu,“ popsala pro server CNAChristabelle Adelineová, která pracuje v centru Jakarty. „Naštěstí v kanceláři skoro nikdo nebyl, protože už většina lidí odešla domů. Pro nás, co jsme pracovali déle to bylo děsivé. Zalezli jsme pod stoly. Když zemětřesení skončilo, zazněl alarm a začala evakuace,“ uvedla.

„Ramínka na šaty se třásla. Vyděsilo mě to, že jsem utekla na schodiště,“ vylíčila další obyvatelka Jakarty Rosa, kterou cituje stanice BBC. „Bylo to tak děsivé,“ řekla agentuře Reuters Gustiani Pratiwiová, která nesla dvě děti u obytného domu v Jakartě, když ucítila silné otřesy.

Host z místního hotelu uvedl, že zemětřesení ucítil kolem devatenácté hodiny místního času. „Vyšel jsem ze sprchy, oblékl si šaty a s pasem v ruce jsem rychle běžel ven,“ popsal. Zemětřesení zažili také návštěvníci místního nákupního centra, kteří museli budovu rovněž opustit.

„Byla tady velká panika,“ poznamenala Sandi z pláže Carita v provincii Banten na ostrově Jáva. Indonésie je rozsáhlé souostroví se zhruba 260 miliony obyvatel. Jsou tam častá zemětřesení a sopečné erupce, oblast je totiž součástí takzvaného ohnivého kruhu. Tak se nazývá pásmo kolem Tichého oceánu s množstvím vulkánů a zlomových linií.

Nejničivější pohromu v nedávné historii představovalo zemětřesení o síle 9,5, které oblast zasáhlo 26. prosince 2004. Následovala po něm mohutná vlna tsunami, která v oblasti Indického oceánu zabila asi 226 tisíc lidí. Více než 126 tisíc obětí na životech bylo v Indonésii.

Loni v prosinci zpustošila vlna tsunami indonéské pobřeží Sundského průlivu. tehdy si přírodní katastrofa vyžádala více než čtyři sta mrtvých a téměř dva tisíce zraněných. Příčinou přívalové vlny byl pravděpodobně výbuch sopky Anak Krakatoa, po němž následoval podmořský sesuv půdy. Sopka vybuchla necelou půl hodinu před úderem tsunami.

CELNÍCI V HAMBURKU ZABAVILI 4,5 TUNY KOKAINU

Němečtí celníci zachytili na kontejnerové lodi v Hamburku rekordní množství kokainu. Čtyři a půl tuny drogy se ukrývalo ve 211 sportovních taškách. Na černém trhu by se dalo toto množství prodat za přibližně jednu miliardu eur (téměř 25,8 miliardy korun), uvedl v pátek celní úřad v Hamburku. Podle hamburských celníků jde o „enormní množství“ a v Německu dosud vůbec největší objem jednotlivě zajištěného kokainu. Drogy zabavené už před dvěma týdny experti za rozsáhlých bezpečnostních opatření zničili na přísně utajovaném místě.

Hamburským celníkům se tak podařilo zasadit citelný úder mezinárodním překupníkům s omamnými látkami. Drogu odhalili po radioanalýze v podezřelém kontejneru z uruguayského Montevidea. Kontejner směřoval do Antverp v Belgii.
Když celníci kontejner, který měl podle dopravce obsahovat sojové boby, otevřeli, spatřili nejdříve velké množství černých sportovních tašek. V nich pak našli přes 4 200 balíčků napěchovaných kokainem. Už v letech 2017 a 2018 se hamburským celníkům podařilo při třech záchytech zajistit dohromady přibližně 3,8 tuny kokainu.

POŽÁRY NA SIBIŘI SE ŠÍŘÍ, ŽHÁŘI ILEGÁLNÍ TĚŽAŘI?

Plocha hořícího lesa se na Sibiři za posledních 24 hodin zvětšila, zejména v obtížně dostupných oblastech, kde hasiči proti ohni nezasahují. Nejvíce požárů zuří v Irkutské oblasti, největší plochu nehašených ohnisek zaznamenali záchranáři v Jakutsku. Úřady v souvislosti s požárem stíhají první lidi, na vině jsou zřejmě ilegální těžaři dřeva. S ohněm aktivně bojuje kolem tří tisíc hasičů, nasazeno je několik desítek letadel a vrtulníků. Armáda zasahuje zejména v Krasnojarském kraji a Irkutské oblasti, kde oheň hasí speciálně vybavené letouny Il-76 a vrtulníky Mi-8.

Podle informace moskevského rozhlasu lidé na sociálních sítích živelně organizují veřejné protesty, které mají upozornit na alarmující situaci na Sibiři. V desítkách ruských měst od Kaliningradu po Vladivostok mají v pátek vyjít do ulic aktivisté varující před následky pohromy a upozorňující na údajnou nečinnost místních úřadů.

Ruský Vyšetřovací výbor, který je hlavní federální kriminální službou, začal podle ruských médií trestně stíhat první lidi odpovědné za rozšíření ohně. Z nedbalosti jsou obviňováni funkcionáři regionálního ministerstva lesního hospodářství v Krasnojarském kraji, kteří údajně nepodnikli včas potřebná opatření, která by kalamitě zabránila. Podle vlády může být příčinou nekontrolovatelného rozšíření ohně ilegální těžba dřeva, protože pachatelé zřejmě zapalují les ve snaze zahladit stopy.

Premiér Dmitrij Medveděv podle Interfaxu označil nezákonnou těžbu za „mimořádně rozšířenou“. Nařídil, aby veškerá technika, která se k tomuto účelu využívá, byla v případě dopadení zabavena a propadla státu. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek nabídl Rusku pomoc s hašením. Jeho ruský protějšek Vladimir Putin slíbil, že americkou pomoc využije, bude-li to potřeba.

V asijské části Ruské federace hoří tajga na rozloze víc než tří milionů hektarů, což zhruba odpovídá rozloze 40 procent Česka. Oheň ničí les v neobydlených nebo řídce obydlených oblastech, dým ale komplikuje život lidem ve zhruba 800 menších i větších městech. Zasahuje až na území sousedního Kazachstánu a Mongolska, podle pátečních zpráv už však dorazil i na pobřeží USA a Kanady.

SYŘAN MEČEM NA ULICI VE STUTTGARTU UBODAL SPOLUBYDLÍCÍHO

Zbraní podobnou meči byl na ulici ve Stuttgartu ubodán šestatřicetiletý muž. Policie z vraždy podezřívá jeho osmadvacetiletého spolubydlícího. Před útokem, který se odehrál ve středu večer před mnoha svědky, se dvojice údajně pohádala. Policejní mluvčí označil skutek za „mimořádný a strašlivý“.Nedlouho po útoku se na internetu objevilo několik videí, která událost zachycovala. Ačkoli vyšetřovatelé snímky použijí jako důkaz, policie kontaktuje lidi, kteří záznamy zveřejnili, aby je neprodleně smazali.

Policie uvedla, že pravděpodobným pachatelem je Syřan, který podle dosavadních zjištění žije v Německu od roku 2015 a má platné povolení k pobytu. Policii byl prý znám už z dřívějška, ale není jasné, z jakých důvodů. Svou oběť, kterou je podle deníku Bild německý Kazach, prý se slovy „Proč jsi to udělal?“ několikrát zasáhl čepelí zbraně podobné meči. Muž pak zůstal ležet na ulici zalitý krví. Pachatel utekl nejdříve pěšky a poté na kole, policisté jej však i s pomocí vrtulníku po několika hodinách dopadli. Podrobnosti o motivu útočníka zatím nejsou k dispozici.

Záběry brutální vraždy, které si na internetu už prohlédly desítky tisíc lidí, zachytili kolemjdoucí, kteří na útočníka křičí a prosí ho, aby muže na zemi nechal být. Ten jim však vyhrožoval napadením a zahnal je pryč. Poté do oběti ještě několikrát sekl mečem, který podle policie připomíná japonskou katanu.Jedno ze zveřejněných videí natočila žena z nedalekého balkonu. „Zavolejte policii,“ křičela podle listu Daily Mail na lidi dole na chodníku. „Zavolali jsme je, ale je hrozně pobodaný,“ odpovídá jí otřesený kolemjdoucí.

ČÍNSKÁ ARMÁDA VARUJE DEMONSTRANTY V HONGKONGU O TVRDÉM ZÁSAHU

Čínská armáda v Hongkongu zveřejnila tříminutovou videonahrávku, na které je zachycen nácvik zásahu proti nepokojům. Podle tiskových agentur tímto způsobem Peking vyslal další varování hongkongským prodemokratickým demonstrantům, kteří už několik týdnů pokračují v protestních akcích.

Účastníci masových demonstrací v Hongkongu požadují úplné stažení kontroverzního návrhu zákona, který by umožňoval vydávání lidí podezřelých z trestného činu do pevninské Číny. Kritici extradičního zákona se obávají, že by norma narušila právní nezávislost poloautonomního Hongkongu a že podezřelí vydaní do Číny by tam mohli čelit nespravedlivým, politicky motivovaným procesům. Demonstrace několikrát přerostly v násilí.

Bývalá britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a čínská lidová armáda tam má od téhož roku posádku. Vláda v Pekingu dosud ujišťovala, že hongkongské úřady si dokážou se situací poradit samy, vysoce kontroverzní možnost nasazení čínských vojáků nezmiňovala.

Na středeční recepci k 92. výročí založení čínské lidové armády ale velitel posádky v Hongkongu uvedl, že protesty vážně ohrožují životy a bezpečnost obyvatel Hongkongu. „To by nemělo být tolerováno a my to silně odsuzujeme,“ prohlásil velitel Čchen Tao-siang, kterého cituje hongkongský list South China Morning Post.

Čínská armáda rovněž na sociální síti Weibo zveřejnila video, na němž jsou vidět řady vojáků se štíty a obušky při nácviku zásahu proti nepokojům. Na videonahrávce jsou předvedeny také tanky, raketomety či vodní děla. Následně jsou ukázáni těžce ozbrojení vojáci, jak vystupují z vrtulníků, střelbou si razí cestu ulicemi a vstupují do obytných domů. Videonahrávka zachycuje i zatýkání a odvádění spoutaných demonstrantů.

Dřívější videa zveřejněná čínskou armádou v Hongkongu obsahovala podle BBC převážně patriotické záběry na usmívající se vojáky. Agresivnější prezentace v nejnovějším videu nepochybně podnítí obavy, že by Peking nakonec mohl proti hongkongským demonstrantům použít vojenskou sílu, píše server BBC.

PANDURY V POBALTÍ VYSTŘÍDALI EXPERTI NA ELEKTRONICKÝ BOJ

Mise českých vojáků v Pobaltí se mění. Po roce ukončila v Litvě působení mechanizovaná jednotka 230 vojáků s kolovými obrněnci Pandur. Od srpna v zemi působí jen třicetičlenná skupina specialistů na průzkum a elektronický boj. Na podzim pak z litevského Šiauliai začnou chránit vzdušný prostor Pobaltí čeští letci s gripeny.

„Procvičovali jsme všechny druhy bojové činnosti, tedy útok, obranu, dále přesuny jednotek i doprovody. Díky kombinovanému přesunu do místa nasazení, který byl po železnici a po vlastní ose, jsme si vyzkoušeli přesuny jednotek na velkou vzdálenost a přes území cizích států,“ konstatoval Václav Pejchar, velitel dosavadní jednotky v Litvě.

Její jádro tvořili vojáci žateckého 41. mechanizovaného praporu s obrněnci Pandur, posílení o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotníky. Zhruba 230 vojáků působilo ze základny ve výcvikovém středisku Rukla, asi 70 kilometrů severozápadně od Vilniusu. Pod německým velením byli součástí vícenárodního bojového uskupení NATO. Za rok se tak na území Litvy vystřídalo ve dvou rotacích více než 450 českých vojáků.

Česká republika v rámci takzvané předsunuté vojenské přítomnosti NATO (eFP - Enhanced Forward Presence) vyslala jednotky do Lotyšska a Litvy. Čtyři předsunuté vícenárodní prapory v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku jsou součástí opatření Severoatlantické aliance k odstrašení Ruska po anexi Krymu a akcích na východě Ukrajiny.

„Vyslání jednotek do operace eFP je nejen součástí našich závazků vůči spojencům, ale i součástí kolektivní obrany,“ uvedl generál Petr Procházka, zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany.
Předsunuté jednotky NATO

Na rozmístění čtyř vícenárodních praporů se dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení vůči Rusku v reakci na anexi Krymu. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky.
V každé ze zemí je rozmístěno přes 1 000 vojáků, kteří se střídají. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA.

Zatímco v Lotyšsku zůstává zhruba šedesátičlenná minometná četa českých vojáků pod kanadským velením do ledna příštího roku, v Litvě se české zastoupení nyní podstatně mění. Místo mechanizované roty je od srpna v zemi zhruba třicetičlenná jednotka specialistů průzkumu a elektronického boje.

Podle Vlastimily Cyprisové z generálního štábu budou do srpna příštího roku plnit úkoly nejen pro ostatní jednotky předsunutých sil, ale také pro takzvané Síly velmi rychlé reakce NATO (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force) schopné přispěchat v případě potřeby ohrožené spojenecké zemi v řádu hodin. A pomáhat mají také při ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí v rámci mise Baltic Air Policing.

Do té už v září české letectvo znovu na několik měsíců vyšle letouny JAS-39 Gripen a sedmdesátičlenný kontingent. Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 pravidelně střídají spojenci z NATO. Ze základny v litevském Šiauliai už čeští letci takto působili dvakrát v letech 2009 a 2012.

Většinu techniky armáda z Litvy přesune po železnici. Před odjezdem museli podle armádních internetových stránek vojáci ve speciálním zařízení dezinfikovat stroje i vybavení, které byly v kontaktu s hlínou. K nakládání na železnici bylo zvoleno místo blíže k polským hranicím, kam technika musí dojet po silnici. Poslední vojáci i s velitelem se mají do Česka vrátit 8. srpna.

ŽENY V SAÚDSKÉ ARÁBII UŽ NEPOTŘEBUJÍ K CESTOVÁNÍ SOUHLAS MUŽŮ

Saúdská Arábie zavedla další reformu rozšiřující dosud velmi omezená práva žen. Nově jim vláda umožňuje cestovat do zahraniční bez souhlasu mužů. Série v pátek zveřejněných vládních dekretů rovněž rozšiřuje ženská práva v záležitostech spjatých s rodinou. Garantuje třeba právo stát se opatrovnicí dítěte, informovala agentura Reuters.

Postavení žen v konzervativní sunnitské monarchii patří k nejhorším v rámci tradičně patriarchálních muslimských zemí. Korunní princ Muhammad bin Salmán, který je faktickým vládcem země, však v posledních letech nastolil kurz mírných reforem.

Od loňského roku smějí například Saúdské Arabky řídit auta, Salmán rovněž prohlásil, že nemusejí nosit abáje, tedy dlouhý šat zahalující celé tělo. Nový dekret jim umožňuje žádat o cestovní pas a vyrazit do zahraničí bez svolení opatrovníka, což je většinou manžel, bratr či syn. Nová pravidla umožňují vydávání pasu jakémukoli občanu země, který o něj požádá; vycestovat pak může kdokoli starší 21 let.

Ženy také mohou nově plnit role opatrovnic dětí a mohou jim být vydány úřední dokumenty související s jejich rodinami.
Navzdory reformám stále v zemi existuje mnoho úkonů, které Saúdské Arabky bez souhlasu muže dělat nemohou. Zapovězeno jim zůstává například založit si bankovní účet, začít podnikat či podstoupit plánovaný chirurgický zákrok.

ŽENY BOJOVNÍKŮ IS VYBÍRAJÍ V TÁBOŘE STA TISÍCE NA INTERNETU

Ženy zadržené v syrském táboře pro rodiny bojovníků Islámského státu přišly na způsob, jak si přivydělat peníze. Prostřednictvím crowdfundingové kampaně vybraly na internetu statisíce korun. Mohou si za ně koupit potraviny nebo se nechat propašovat ven z tábora. Sbírka cílí na sympatizanty z Evropy, odkud mnoho místních žen pochází.

Fundraisingovou kampaň nazvanou „Spravedlnost pro sestry“ podle britského listu The Independent spustil minulý měsíc zprostředkovatel v Německu a je zaměřena na podporovatele Islámského státu (IS) z řad Evropanů. Sbírka se objevila uprostřed rostoucích obav z radikalizace v táboře al-Hol na severovýchodě Sýrie, ve kterém žijí tisíce žen podezřelých z členství v IS a jejich děti. Mnohé z nich jsou této teroristické organizaci stále věrné.

Bezpečnostní služby po celém světě se obávají, že by se jejich radikalizovaní občané zadržení v Sýrii nakonec mohli vrátit zpátky do vlasti. Britská vláda například prohlásila, že návrat žen představuje stejné bezpečnostní rizikojako návrat mužských bojovníků.

Kampaň „Spravedlnost pro sestry“ je podle The Independentu jedním ze dvou známých případů, kdy se někdo pokusil získat tímto způsobem finance pro ženy v al-Hol. Druhá z nich byla výslovně zaměřená na získání prostředků k zaplacení pašeráků, kteří by ženám pomohli z tábora utéct.

Podle expertů by mohly zhoršující se podmínky v táboře přispět k dalším podobným fundraisingovým projektům. Sbírka „Spravedlnost pro sestry“ odstartovala minulý měsíc, když se na šifrované komunikační síti Telegram začaly v chatech napojených na Islámský stát objevovat vzkazy v arabštině, němčině a angličtině napsané ženami z al-Hol.
Život v rukou nevěřících je těžký, stěžují si ženy

Nejčastěji si stěžovaly na špatné podmínky v táboře. „Život v rukou nevěřících není snadný. Potřebujeme vodu, elektřinu a finanční pomoc. Hodně dětí a žen je podvyživených a potřebují ovoce, zeleninu a mléko. Všechno je k dostání, ale mnoho sester si to nemůže dovolit,“ píše se v jednom dopisu.

Ženy sdílely také fotografie, které podle nich pochází z tábora. Na jednom snímku drží čtveřice postav zahalených v černém transparenty, na kterých jsou napsaná hesla: „Osvoboďte vězně. Vaše sestry v al-Hol“ nebo „Německo“.
Líbánky ve Vídni nebo boxerský zápas

Účastníci diskuse na Telegramu sdíleli odkaz na online finanční sbírky na portálu PayPal, ve kterých se vybralo více než 3 000 eur (76 830 korun). Finální suma ale bude vyšší, protože se nepodařilo odhalit všechny sbírky. Kampaně navíc kvůli nebezpečí odhalení nesou kódové označení, například „Líbánky ve Vídni“ nebo „Boxerský zápas“. Organizátoři sbírek také varovaly, aby dárci nepoužívali islámské výrazy.

Společnost PayPal uvedla, že nemůže komentovat konkrétní případy. „Bereme vážně naši zodpovědnost za zajištění pohybu peněz po celém světě v souladu se zákony a předpisy. Pokud najdeme důkazy o jakémkoli porušení našich zásad nebo vnitrostátních zákonů, podnikneme příslušná opatření,” uvedla.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Ačkoli tvůrci sbírky tvrdili, že finanční prostředky půjdou na nákup jídla, mohou posloužit také právě k útěku. O to se pokusila předchozí kampaň „Osvoboďte ženské vězenkyně“, kterou uspořádali příznivci Al-Kajdy. Ti nyní tvrdí, že už ven z tábora dostali čtyři ženy. Za osvobození každé z nich ale museli pašerákům zaplatit 8 000 dolarů (184 000 korun).
Jezídky se vymanily ze spárů IS. Založily komunitu

Přestože není jasné, jakým způsobem se ženám podařilo z tábora uprchnout, podle expertů k tomu dochází. „Je to neuvěřitelně drahé, stojí to tisíce dolarů. Jen málokdo si může dovolit odejít. Některým ženám se to ale podařilo,“ popisuje výzkumnice Elizabeth Tsurková z Fóra pro regionální myšlení.

V táboře al-Hol žije v současnosti asi 70 000 žen a dětí, které byly zadrženy počátkem roku po opuštění poslední bašty IS. Tábor v současnosti řídí Syrské demokratické síly (SDF) a arabsko-kurdské milice podporované USA. Většina zadržených pochází ze Sýrie nebo Iráků, přibližně 11 000 z nich jsou cizinci.