iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Omluva Maase Polsku za Hitlera, Leyenová EU nezlepší

Německý ministr zahraničí Heiko Maas ve čtvrtek požádal Poláky o odpuštění za zločiny, které spáchali nacisté za druhé světové války v Polsku. U příležitosti 75 let od začátku povstání proti německé okupaci se ve Varšavě také konala řada pietních akcí, kterých se zúčastnil i polský prezident Andrzej Duda či premiér Mateusz Morawiecki.

„Stydím se za to, co vaší zemi Němci udělali... A stydím se za to, že se o této vině po válce příliš dlouho mlčelo,“ řekl německý ministr zahraničí v projevu předneseném v Muzeu Varšavského povstání. Varšavu podle něj nacisté zničili, ale nezlomili.

Maas navrhl, aby památník polským obětem druhé světové války vznikl také přímo v Berlíně. „Už je načase,“ zdůraznil. Památník by podle něj mohl přispět k usmíření. V Berlíně už stojí několik pomníků různým skupinám obětí nacistické hrůzovlády. Nejznámější je památník zavražděným Židům u Braniborské brány, nedaleko Říšského sněmu však stojí například i pomník obětem romského holokaustu či pomník obětem nacistů z řad homosexuálů.

Maas ve čtvrtek dopoledne položil také se svým polským kolegou Jackem Czaputowiczem věnec u památníku obětem Varšavského povstání ve čtvrti Wola. Později se oba ministři sešli ještě s polskou a německou mládeží. Maas je nejvýše postaveným německým hostem při vzpomínkové akci k povstání od roku 2004, kdy Varšavu u příležitosti 60. výročí navštívil tehdejší kancléř Gerhard Schröder. Německé velvyslanectví ve čtvrtek na znamení „smutku a studu“ spustilo vlajky před svým sídlem ve Varšavě na půl žerdi.

Výročí povstání si připomněli také vrcholní polští politici. Prezident Duda u památníku obětí masakru ve čtvrti Wola připomněl, že se o povstání z roku 1944 „v období Polské lidové republiky nemluvilo“. Více než 50 tisíc civilistů, které nacisté ve Wole povraždili, si ale podle něj zaslouží, aby se na ně vzpomínalo.

Zemřel Simcha Rotem, poslední přeživší povstání ve varšavském ghettu

Premiér Morawiecki k výročí řekl, že Poláci povstalcům z Varšavy nedluží jen vzpomínku, ale i vděčnost. „Nebylo by svobodného Polska bez boje proti bestii, proti německé bestii, bestii, která zaťala své drápy do Varšavy, zaťala drápy do Polska,“ řekl premiér.

Přesně v 17:00 SELČ sirény a kostelní zvony připomněly hodinu, kdy se povstalci před 75 lety chopili zbraní a kdy povstání začalo. „Varšava stanula bez hnutí, obyvatelé hlavního města se zastavili, aby zavzpomínali a vzdali čest hrdinům povstání. Na ulicích se zastavila auta, autobusy i tramvaje,“ popsala televize TVN 24 na svém webu okamžik, kterým vyvrcholily oslavy výročí.

Rudá armáda stála u bran Varšavy, Polákům však nepomohla

Maria Mostowská byla mladá zdravotní sestra, když povstání propuklo. I po 75 letech si stále živě vzpomíná, jak ji němečtí vojáci postavili ke zdi a namířili na ni kulomet. Zavzpomínala i na to, jak rychle se nemocnice naplnila zraněnými bojovníky a civilisty a jak nacisté zničili hlavní město. „Pracovali jsme nepřetržitě, ošetřovali jsme raněné, nezanechali jsme operací,“ řekla Mostowská agentuře AP.

Varšavské povstání proti německé okupaci označila agentura AP za největší jednorázový akt odboje v nacisty okupované Evropě. Vypuklo 1. srpna 1944. Do povstání se zapojilo 40 až 45 tisíc lidí vedených odbojovou Zemskou armádou (Armia Krajowa).

Koupíme od vás 300 tisíc Židů, nabízeli Poláci za války Himmlerovi

Mnoho šancí na úspěch povstalci neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení. Měli asi jen 2 500 pistolí, 1 475 pušek, 420 samopalů a 94 lehkých a 20 těžkých kulometů.
Navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, která sice byla u bran Varšavy, ale k povstání se nepřidala. Skončilo tak pro Poláky tragicky.

Po 63 dnech byla rebelie potlačena. Během bojů v ulicích města a při německých náletech přišlo o život kolem 20 tisíc povstalců a 180 tisíc civilistů. Půl milionu Varšavanů muselo opustit své domovy. Okupanti poté zbytek velkoměsta prakticky srovnali se zemí. Podle varšavské radnice žije v Polsku a v zahraničí ještě asi 1 800 někdejších povstalců, ale řady těchto devadesátníků se tenčí skoro každý týden, poznamenal list Gazeta Wyborcza.

NĚMKA LEYENOVÁ NOVOU EU NEZAŘÍDÍ

Ursula von der Leyenová rozhodně není šéfkou Evropské komise, jakou si europoslanci přáli. Jejich šéf David Sassoli se přesto snaží o smír. Do noty mu totiž kápl program von der Leyenové, jehož součástí je razantní snižování emisí, silná EU i reforma azylové politiky.

Bylo to velké pozdvižení, když se do čela Evropské komise nakonec prosadila Němka Ursula von der Leyenová. Europoslanci ji před dvěma týdny schválili jen těsně. Netajili výhrady k političce, jejíž kariéru lemovala nepříliš počínání v křesle ministryně obrany a jejíž jméno nevzešlo ze seznamu „Spitzenkandidátů“, které tradičně navrhují evropské parlamentní frakce.

Teď ale podle všeho nastal čas pro klid zbraní.

Nový šéf europarlamentu, italský socialista David Sassoli, prohlásil – možná s lehkým přemáháním – že si dovede představit dobrou spolupráci s nastupující šéfkou Komise. „Hodně naslouchala europarlamentu – a to je dobře,“ zhodnotil Sassoli v čerstvém rozhovoru pro bruselský list Politico první kroky von der Leyenové. Její program označil jako přijatelný, protože podle něj vlastně kopíruje klíčové nápady hlavních proevropských frakcí v Evropském parlamentu. Stín, který visí nad uvedením von der Leyenové do klíčové funkce v Bruselu, ale zdaleka nezmizel.

Snižovat emise

Šedesátiletá německá politička konvenuje proevropským frakcím svými slovy o „silné Evropě, od východu na západ, od severu k jihu“.

V Evropské komisi chceme dál Jourovou, potvrdil Babiš von der Leyenové

„Ztělesňuje novou Evropu,“ prohlásil o ní uznale francouzský prezident Emmanuel Macron, který se svými liberály její volbu prosazoval. Když ale dojde na konkrétní věci, příliš přesvědčivě šéfka Komise nepůsobí. Leží na ní pověst špatné manažerky, která si všímala víc genderových kvót než bojeschopnosti Bundeswehru. V nové evropské pozici chce pochybnosti rozptýlit.

Von der Leyenová slibuje zmírnit neochabující přistěhovalecký proud, který míří do Evropy. Chce podle svých slov reformovat evropskou azylovou politiku a chránit hranice schengenského prostoru. Připouští však současně, že je třeba pomáhat migrantům. „Ale ti, kdo nemají nárok na azyl, se musejí vrátit,“ říká dnes už bývalá ministryně německé vlády, která však proslula slabou schopností odmítnuté žadatele vracet.
Mistryně kompromisů, shrnují média roli nové předsedkyně Evropské komise

Nová šéfka Komise chce také, aby se Evropa stala prvním uhlíkově neutrálním kontinentem, už od roku 2050. Už v příštích letech chce snížit emise nikoli o 40 procent, jak bylo plánováno, ale o plných 50. Peníze za tímto účelem hodlá čerpat také ze společného evropského rozpočtu. Z europarlamentu zazněly následně časté výtky, že program von der Leyenové, první ženy v čele unijní exekutivy, obsahuje mnohé prázdné sliby, učiněné navíc na poslední chvíli.

Chce do týmu ženy

Zůstal pocit, že šéfka Komise je výsledkem nedůstojných tahanic parlamentu s evropskými politiky, který nakonec poslanci prohráli. Česko má dva místopředsedy europarlamentu, povede ho socialista Sassoli

Sassoli chce hodit toto vše za hlavu. Říká, že si dokáže spolupráci s von der Leyenovou představit. Třiašedesátiletý italský politik rád zdůrazňuje, že on není produktem zákulisních dohod evropských lídrů jako členové Evropské komise. Jeho pozice však rovněž není silná. Oslabení socialisté mají minimální vliv na politiku v jeho rodné Itálii a ztratili i v posledních evropských volbách.

Možná proto nebude říjnové potvrzení nové Komise v rozdroleném parlamentu tak složité, jak se původně zdálo.
Von der Leyenová musí napřed poskládat svůj tým, novou 28 člennou Evropskou komisi. Podobně jako při působení v čele německé obrany, i v Bruselu se soustředí na genderové kvóty. Proto ji trápí, že většina ze zemí EU zatím prosazuje na posty budoucích komisařů muže.

SIBIŘSKÁ TAJGA HOŘÍ, TRUMP NABÍZÍ PUTINOVI POMOC S HAŠENÍM

Sibiřská tajga dál hoří na ploše tří milionů hektarů a prognózy jsou nepříznivé. Shoduje se na tom ruský tisk, který za příčinu alarmující kalamity označuje pasivitu místních úřadů a nedostatečné zdroje. Pomoc ve středu prezidentu Vladimiru Putinovi telefonicky nabídl jeho americký protějšek Donald Trump. Ruská vláda chce vyšetřit, zda sibiřské požáry nebyly založeny úmyslně.

V asijské části Ruska je situace krajně nepříznivá a jen tak se nezlepší, tvrdí ruští hasiči a meteorologové. Déšť se v postižených regionech, rozlohou srovnatelných s územím Belgie, v dohledné době neočekává. Situaci komplikuje fakt, že na odlehlých a nepřístupných místech záchranáři hašení vzdali, protože náklady údajně převyšují výši možných škod. Oheň se ale podle expertů v takovém případě může přesunout do masivních sibiřských rašelinišť, kde „přečká“ zimu a na jaře znovu zachvátí okolní lesy.

Mluvčí ministerstva pro mimořádné události novinářům řekl, že místní správní úřady v sibiřských regionech situaci nezvládly, zanedbaly varování centrálních orgánů a byly pasivní při hašení. Irek Chačanov, hlavní ruský expert na protipožární ochranu, agenturu TASS upozornil, že znečištění ovzduší zplodinami hoření může mít „velké ekologické a klimatické následky“.

Dým komplikuje život obyvatelům asi 800 ruských měst. Pomalu se přesouvá do sousedních států, zejména do Kazachstánu a Mongolska. Evropskou část Ruska údajně zatím neohrožuje. Oheň spaluje spíše neobydlené oblasti, ztráty na životech nejsou hlášeny.

Od čtvrtka budou podle agentury Interfax ruské letouny rozptylovat nad oblastmi požárů jodid stříbrný ve snaze uměle vytvářet dešťová oblaka. Krystalky této látky působí jako kondenzační jádra, na nichž se vytvářejí kapky deště.
Oheň mohli úmyslně založit ilegální těžaři dřeva

S nabídkou pomoci při hašení sibiřských požárů zatelefonoval ve středu večer do Moskvy americký prezident Donald Trump. Podle sdělení Kremlu prezident Putin označil Trumpův návrh za „krok k obnovení plnohodnotných vztahů“ mezi Ruskem a USA. Slíbil, že americkou pomoc využije, bude-li to potřeba.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv nařídil generální prokuratuře, aby prošetřila spekulace, že požáry byly na Sibiři založeny záměrně. Podle spekulací ruského tisku mohli lesy zapálit pracovníci firem, které se zabývají ilegální těžbou dřeva, aby zakryly následky svých skutků.„Lidem musí být jasné, co a jak se vlastně stalo,“ řekl premiér novinářům. Vyšetřovatelé mají vládě podat zprávu do konce října.

Požáry zasáhly hlavně rozsáhlá území Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti, kde vláda vyhlásila stav ohrožení. Putin k hašení ve středu povolal armádu, na pomoc hasičům byly vyslány desítky speciálních armádních letadel a vrtulníků.
Uhaste požár bombou, radí ruská zákonodárkyně

Altajská zákonodárkyně Jevgenija Boroviková navrhla na Facebooku, aby hasiči požár uhasili za pomoci bomby. „Ve Švédsku se podařilo uhasit lesní požár, na který shodili bombu. Při výbuchu bomby je kyslík aktivně absorbován a potlačuje ohniska ohně,” prohlásila podle serveru Lenta.ru Boroviková. Podle ní se lesy hasí speciálně navrženými bombami také v Číně. „Když bomba dopadne na zem, postříká až tisíc metrů čtverečních směsí, která plamen okamžitě uhasí,“ dodala Boroviková. Pro server RIA News uvedla, že má na mysli vodní bomby typu ASP-500.

Ruský etnograf Timofej Moldanov agentuře Interfax řekl, že šamani původních sibiřských národů ve středu zahájili obřady přivolání deště, který by měl pomoci oheň uhasit. Zvlášť působivé jsou prý rituály v komunitách Něnců, tajmyrských Dolganů, ugrofinských Marijců a Komijců nebo východosibiřských Jakutů. Modlitbu za déšť dnes zařadili do pravoslavných mší i duchovní v ruských kostelech.

NĚMCI NA HRANICÍCH S ČR NA DROGY A KRÁDEŽE

Německo posílí boj proti zločinnosti v regionu Fojtsko (Vogtland) u hranic s Českem. Ministři vnitra německých spolkových zemí Sasko a Bavorsko kvůli tomu otevřeli v saském Plavnu (Plauen) centrum policejní spolupráce. Potírat chtějí hlavně drogovou kriminalitu, krádeže aut, obchod s lidmi a porušování zákonů o držení zbraní.

Smlouvu o spolupráci podepsali saský ministr vnitra Roland Wöller z Křesťansko-demokratické unie (CDU) a jeho bavorský kolega Joachim Herrmann z Křesťansko-sociální unie (CSU). Na spolupráci mezi policejními složkami se v květnu dohodly na společném zasedání saský a bavorský kabinet.

V Plavnu ministři otevřeli Pátrací a kompetenční centrum, v němž spojí síly saská, bavorská i spolková policie. Každá z nich vyčlenila na společné akce tři policisty. Těžištěm jejich koordinované činnosti budou kontroly na hlavních dopravních tazích a v příhraničí. V Sasku mají podél dálnice mezi Plavnem a Zhořelcem (Görlitz) vzniknout dohromady tři sasko-bavorská pátrací centra. V Budyšíně (Bautzen) už od loňského listopadu působí centrum Východní Sasko. Na konci srpna se v podkrušnohorském Stollbergu plánuje otevření policejního centra Střední Sasko.

Fojtsko leží na pomezí Saska a Bavorska a sousedí s Karlovarským krajem. „Na hranici mezi Bavorskem a Českem se v uplynulých letech dál zvýšil počet trestných činů s narkotiky. Právě v Česku existuje stále řada drogových varen, které šíří například drogu metamfetamin,“ uvedl s odvoláním na Herrmanna Bavorský rozhlas (BR).

PREZIDENT BRAZÍLIE MÍSTO SCHŮZKY S MINISTREM FRANCIE ŠEL K HOLIČI

Omlouvám se, schůzku ruším, mám nabitý program. Tak možná zněla omluva brazilského prezidenta Jaira Bolsonara francouzskému ministru zahraničí Jeanu-Yvesovi Le Drianovi před pondělním plánovaným setkáním. Jenže v době schůzky Bolsonaro na Facebooku zveřejnil video, kde mu v přímém přenosu holič stříhá vlasy.

Francouzské ministerstvo zahraničí událost nekomentovalo, některá francouzská média Bolsonarův postup označila za ponižující.„Dnes se setkám s francouzským ministrem, a pokud se nepletu, budeme mluvit o životním prostředí,“ tvrdil v pondělí Bolsonaro. Asi hodinu před plánovanou schůzkou ale setkání s Le Drianem zrušil. Na programu jednání měla být i dohoda o volném obchodu EU a sdružení jihoamerických zemí Mercosur, jejíž rafitikaci Francie podle médií podmiňuje například zárukami, že Brazílie neodstoupí od klimatické dohody, jak opakovaně pohrozil Bolsonaro, či garancemi pro francouzské chovatele dobytka.

Brazilský krajně pravicový prezident je proslulý tím, že nad ochranu životního prostředí staví ekonomické zájmy. Opakovaně také prohlásil, že zvažuje odstoupení od pařížské klimatické dohody. Nedávno také například označil za nepravdivé statistiky o odlesňování amazonského pralesa, v němž se chystá zlegalizovat těžbu nerostného bohatství.
Ke zrušení schůzky se francouzské ministerstvo zahraničí odmítlo vyjádřit. „Nemáme k tomu žádný komentář,“ řekl jeho mluvčí. Dodal, že Le Drian se v Brazílii setkal se svým brazilským protějškem Ernestem Araújem.

Bývalý armádní důstojník Bolsonaro, který stojí v čele páté největší země světa od letošního ledna, bývá některými srovnáván s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to nejen kvůli provokativní rétorice či oblibě v používání sociálních sítí. Podobně jako Trump i Bolsonaro chce měnit dohody, které jsou podle něj nevýhodné pro místní ekonomiku.

VYZBROJOVÁNÍ ARMÁDY VEDE ŘÍHA, NÁKUPY ZA MILIARDY

Novým šéfem sekce vyzbrojování a akvizic na ministerstvu obrany se od srpna stal Filip Říha, který byl řízením posledního půl roku jen pověřen. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara bude mít za úkol dotáhnout do konce především několik klíčových projektů včetně nákupu pásových obrněnců, víceúčelových vrtulníků nebo radarů.

„Mám radost z úspěchu ve výběrovém řízení a velice si vážím svěřené důvěry. Udělám maximum pro zdárný konec všech velkých projektů a věřím, že se mi také podaří ještě více zefektivnit fungování sekce,“ uvedl Říha. Do funkce náměstka ministra obrany zodpovídajícího za vyzbrojování a akvizice byl jmenován od 1. srpna, když zvítězil ve výběrovém řízení, do kterého se přihlásilo pět uchazečů.

Říha dosud šéfoval sekci v zastoupení od ledna letošního roku, kdy ve funkci na vlastní žádost skončil dosavadní náměstek Daniel Koštoval. Říha pracuje na ministerstvu obrany od roku 2013. Vedl například odbor dohledu nad akvizicemi. Předtím působil v advokátní kanceláři a na univerzitě ve Vídni.

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) prokázal odborné i manažerské schopnosti. „Resort obrany má před sebou několik důležitých akvizičních projektů, na jejichž přípravě se Filip Říha již také sám podílel a věřím, že je úspěšně dotáhne do konce,” řekl Metnar.

Zdaleka největším připravovaným nákupem - až za 53 miliard korun, má být pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty, která nahradí dosluhující BVP-2. Bude to největší zakázka v historii české armády, když i například první pronájem 14 stíhaček Gripen pro české letce vyšel na 20 miliard. Smlouvu chce ministerstvo podepsat do konce roku.
Američané upřesnili nabídku vrtulníků pro armádu. Cena šla výrazně dolů

Další velkou a dlouho odkládanou zakázkou bude pořízení dvanácti víceúčelových vrtulníků, za které chce obrana zaplatit až 13 miliard korun. Ve hře je nyní nabídka z USA, které nabízejí 12 víceúčelových vrtulníků Black Hawk, nebo 8 víceúčelových strojů Venom a 4 bitevní stroje Viper.

Nákup osmi mobilních radarů MADR za přibližně 3,5 miliardy korun od izraelského výrobce Elta Systems ministr Metnar koncem loňského roku zrušil. Radary chce nově koupit přímo od izraelské vlády a podpis smlouvy plánuje rovněž letos.
Další kontrakty se mají týkat dodávek ručních zbraní, především útočných pušek BREN až za 2 miliardy, dalších dvou transportních letounů C-295M1 CASA za 2,6 miliardy, nákupu 52 děl ráže 155 milimetrů až za 5 miliard a také o nákupu více jak tisícovky terénních vozidel za 2 miliardy, které mají nahrazovat dosluhující automobily UAZ a Land Rover.

ČISTIČ KARLŮV MOST NEPOŠKODIL, PRIMÁTOR HŘIB MU CHCE ZAPLATIT

Pražská Technická správa komunikací potvrdila, že zdivo Karlova mostu nebylo neschváleným čištěním graffiti poškozeno. K odstranění nasprejovaného nápisu se přihlásil muž, který se touto prací živí. Pražský primátor Zdeněk Hřib se pak na Facebooku nechal slyšet, že mu za to chce zaplatit.

„Podle laboratorních výsledků, které jsme obdrželi, nedošlo odstraněním graffiti z Karlova mostu k poškození zdiva,“ uvedla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Graffiti z pilíře mostu začali v sobotu odstraňovat odborníci se souhlasem památkářů, kteří před tím odebrali ze zdiva vzorky, aby určili správný postup.
Fotogalerie

Nápis pak ale v noci na neděli zmizel celý. Ve čtvrtek se k jeho odstranění přiznal čistič Miloslav Černý, který se odstraňováním čmáranic na zdech živí. Přestože TSK dříve označilo odstranění za neodborné, o podání trestního oznámení neuvažuje.

„Vzhledem k tomu, že ale nedošlo k poškození mostu, nebudou zřejmě žádná další opatření potřeba,“ dodala Lišková.
O případ se z vlastní iniciativy zajímala také policie, ale dosud nikdo trestní oznámení nepodal.„Mohu potvrdit, že se nám na policejní služebnu přihlásila osoba, která z mostu nápis odstranila. V současné chvíli ve věci stále probíhá prověřování, nemáme dosud podklady, které by nás opravňovaly k zahájení úkonu trestního řízení v dané věci,“ řekla mluvčí policie Eva Kropáčová.

Oproti restaurátorům, kteří graffiti odstraňovali pomocí chemie, použil Miloslav Černý vysoký tlak vody ohřátý na hraně bodu varu. K mostu přišel v neděli okolo čtvrté ráno a práce mu prý trvala necelé dvě hodiny. Přesto drobné znečištění na pilíři zůstalo. Restaurátoři najatí správcem mostu TSK proto budou ve své práci pokračovat. Navečer se pak do debaty o poškození mostu Černého zásahem vložil i pražský primátor Zdeněk Hřib. Uvedl, že navrhne, aby bylo Černému za jeho pomoc zaplaceno. „Dále pak budeme řešit systémový přístup k takovýmto situacím,“ napsal primátor.

Podle primátora totiž ještě před tím, než graffiti z mostu zmizelo, oslovila magistrát firma, která nabízela odstranění za použití laseru zdarma. Jenže tenhle postup neschválili magistrátní pamákáři. Zároveň s tím Hřib ještě zmínil, že magistrát bude v pondělí pořádat workshop na téma odstraňování graffiti, na který pozve právě Černého.

Záhy poté, co se objevilo graffiti na Karlově mostě, mě oslovila společnost, která Praze nabídla vyčištění pilíře Karlova mostu profesionální laserovou technikou, a to zcela ZDARMA na počkání. Můj tým tento návrh obratem předal dál. Bohužel laserové čištění bylo zamítnuto ze strany Oddělení památkové péče na magistrátu. Z jejich pohledu by totiž mohlo dojít k neodbornému odstranění graffiti.

Věřil jsem, že nepovedený nápis bude brzo odstraněn a bude zvolena ta nejlepší metod...a pro ochranu tak významné kulturní památky, jakou je Karlův most. Proto mě velice překvapilo, že na čištění mělo být použito běžné čistidlo a kuchyňský kartáč.

Několikametrový černozelený nápis nasprejovali na pilíř Karlova mostu dva Němci v polovině června. Soud každého z nich potrestal pokutou 100 tisíc korun, vyhostil je z Česka a měli zaplatit 40 tisíc korun jako úhradu škody.
Verdikt ale už zase neplatí. K soudu se oba němečtí turisté vrátí, protože proti verdiktu podali prostřednictvím svého advokáta odpor.

V NIZOZEMSKU SI LIDÉ NESMĚJÍ ZAHALIT TVÁŘ V MHD i JINDE

V Nizozemsku začal s 1. srpnem platit částečný zákaz zahalování tváře, který se týká i muslimských ženských oděvů, jako jsou burky a nikáby. Zakrývat obličej už si lidé nesmějí ve školách, v hromadné dopravě, v nemocnicích a na úřadech. Podobné opatření v minulosti zavedli ve Francii, Belgii, Rakousku či Norsku.

Na ulicích a veřejných prostranstvích nicméně uvedené doplňky zůstávají na rozdíl od jiných evropských zemí povolené. Zákon zároveň uvádí řadu výjimek, které jsou nutné z různých profesních důvodů. Například lékaři si v nemocnicích obličeje stále budou moci zakrývat, stejně jako šermíři při turnajích nebo lidé účastnící se karnevalů či maškarních plesů.
Média dopoledne nezaznamenala, že by byl kdokoli za porušení nového zákona potrestán.

Jenže jak píše The Guardian, představitelé dopravních společností i policie naznačují, že opatření nejsou ochotni vymáhat. „Policie nám řekla, že zákaz není prioritou, a proto nebudou schopni reagovat do obvyklých 30 minut, jestli vůbec. To znamená, že pokud bude osobě s burkou či nikábem bráněno ve snaze využít službu, naši zaměstnanci nebudou mít podporu při rozhodování, jak mají postupovat,“ řekl mluvčí rotterdamského dopravního podniku RET Pedro Peters.

Podle AFP pak vícero nemocnic dalo najevo, že nikomu neodmítnou poskytnout péči, „nehledě na to, co bude mít na sobě“. Nizozemská federace fakultních nemocnic v prohlášení uvedla, že vymáhání zákona je na policii a prokurátorech. „Nevíme o žádných případech, kdy by nošení oděvů zakrývajících obličej... vedlo k problémům,“ dodala.
Výsledky opatření plánuje nizozemské ministerstvo vnitra vyhodnotit po třech letech.

Historie zákona

Nizozemský parlament po letech polemik definitivně opatření schválil na konci loňského června. Kromě burek a nikábů se vztahuje například i na motorkářské helmy či lyžařské masky. Podle francouzského listu Les Echos nicméně míří zejména proti muslimkám nosícím tradiční pokrývky hlavy. Přesný počet žen, které v Nizozemsku takto činí, není známý, odhaduje se však na několik stovek.

Ti, kdo nový zákaz poruší, mohou být z daného veřejného místa vykázáni a hrozí jim pokuta 150 eur, téměř 4 tisíce korun. Zákon zároveň uvádí řadu výjimek, které jsou nutné z různých profesních důvodů. Například lékaři si v nemocnicích obličeje stále budou moci zakrývat, stejně jako šermíři při turnajích nebo lidé účastnící se karnevalů či maškarních plesů.

Z evropských zemí platí částečná omezení na zahalování tváře v Německu, Itálii, Švýcarsku, Norsku a v Bosně a Hercegovině. Úplný zákaz nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti přijala v roce 2011 jako první v Evropě Francie. Následovaly ji Belgie, Bulharsko, Lotyšsko, Rakousko a Dánsko.

POLICISTA USA SI UTAHOVAL ZE ZATČENÉHO, TEN NA ZEMI UMÍRAL

Na veřejnost se po třech letech dostaly záběry, které zachytily brutální chování amerických policistů. Strážníci si utahovali ze zadrženého duševně nemocného Tonyho Timpy, kterému nasadili želízka. Zatímco jeden z policistů na muži vší silou klečí, Timpa úpěnlivě prosí o pomoc. „Zabiješ mě,” zněla jeho poslední slova před smrtí.

Texaští policisté postávali nad Timpovým nehybným tělem aniž by mu zkontrolovali puls a nemístně žertovali. Podle listu The Independent byl Timpa během zásahu pod vlivem drog a vysadil své léky na schizofrenii. Strážníci muže spoutali a poté ho na čtrnáct minut přišpendlili tváří k zemi.

Timpova rodina v reakci zažalovala dallaské policejní oddělení, které obvinila z nadměrného použití násilí ze strany zasahujících strážníků. Podle ní má policie jednoznačně podíl na Tonyho smrti. Záběry z policejní kamery se dostaly na veřejnost v pondělí, kdy federální soudce rozhodl, že veřejnost má právo pochopit, co se při fatálním incidentu v srpnu 2016 skutečně stalo. Timpa tehdy policii sám zavolal. Dispečerům řekl, že nebere své prášky na depresi a schizofrenii a není mu dobře.

Policie ve své zprávě uvedla, že Timpa připadal strážníkům agresivní a bojovný. Zatčení však neodporoval. Policisté, kteří se na jeho zatčení podíleli uvedli, že Timpu přitlačili k zemi, aby se neskutálel do silnice. Na záběrech je však vidět, že u obrubníku stojí policejní vůz, který by zabránil autům projet.

Když zasahující strážníci silně rozrušeného muže zpacifikovali, začali si dělat legraci z jeho bezvládně ležícího těla, protože se domnívali, že spí. „Nechci do školy. Ještě pět minut, mami prosím,“ napodoboval strážník rozespalého studenta, který nechce vstávat. „Čas jít do školy, vstávej,“ zakřičel na Timpu.

VOJÁK KLDR UTEKL DO JIŽNÍ KOREJE

Jihokorejská armáda zadržela severokorejského vojáka, který v noci překonal přísně střeženou demilitarizovanou zónu mezi oběma znepřátelenými zeměmi. K dezerci se odhodlal den poté, co totalitní KLDR odpálila další dvě rakety. Úspěšné útěky přes zónu jsou vzácné.

Podrobnosti o dezertérovi média nezveřejnila. Podle jihokorejské armády ho nejprve zaznamenaly termokamery poblíž řeky Imdžin, která tvoří východní část hranice dělící Korejský poloostrov. Pohraniční oblast střeží na obou stranách tisíce vojáků, připomněla BBC.

Podle jihokorejské agentury Jonhap naposledy přes demilitarizovanou zónu utekl do Jižní Koreje severokorejský voják loni v prosinci. Velkou pozornost vyvolal v listopadu 2017 případ dezertujícího vojáka, kterého na útěku postřelili jeho kolegové.

Agentura Reuters upozornila, že ročně z komunistické KLDR do Jižní Koreje uprchne několik stovek lidí. Většinou ale volí cestu přes méně hlídanou severokorejskou hranici s Čínou, která je jediným významným spojencem Pchjongjangu.
Zatímco Jižní Korea bývá pro svou prosperitu označována za jednoho z asijských tygrů, obyvatelstvo KLDR je zbídačené a izolované. Čelí také masovému porušování lidských práv, jehož míru vyšetřovatelé OSN přirovnali ke zvěrstvům z éry nacismu.

Pchjongjang je terčem mezinárodních sankcí kvůli svému jadernému a raketovému programu. Ve čtvrtek KLDR oznámila, že ve středu otestovala „nový typ vícenásobného odpalovacího zařízení pro řízené střely velké ráže“. Na raketovou zkoušku dohlížel osobně vůdce KLDR Kim Čong-un. Jednalo se o druhý severokorejský zbrojní test během jednoho týdne.

V KLDR popravují i na školách, k trestu smrti stačí třeba jen ukrást rýži

Kim vyjádřil spokojenost se středečním raketovým testem a uvedl, že nově vyvíjený raketový systém bude brzy hrát „hlavní roli“ v pozemních operacích severokorejské armády. Podle Kima zkouška prokázala „bojovou připravenost“ systému.

Velení jihokorejské armády sdělilo, že rakety uletěly zhruba 250 kilometrů a dosáhly výšky 30 kilometrů. Takový dolet by stačil k zasažení oblasti jihokorejské metropole Soulu a přilehlé hlavní americké základny. Jižní a Severní Korea jsou dodnes fakticky ve válečném stavu. Válka ze začátku 50. let byla ukončena pouze příměřím podepsaným roku 1953.

Zemřel americký voják, co zběhl do KLDR

Loni se vztahy mezi oběma Korejemi výrazně zlepšily, když severokorejský vůdce Kim Čong-un pozastavil jaderné testy a vydal se na cestu diplomacie. Letos v květnu navštívila KLDR čtyřčlenná delegace českých poslanců. Vedl ji šéf sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD), který jednal v Pchjongjangu i v roce 2005.

V JEMENU ZAHYNULO 51 LIDÍ, 56 ZRANĚNÝCH

Dva oddělené útoky v jihojemenském Adenu připravily o život nejméně 51 lidí , dalších 56 lidí bylo zraněno. Oznámila to agentura AP, předtím se hovořilo o třech desítkách mrtvých. Jemenští šíitští povstalci zaútočili balistickou raketou a bezpilotním letounem na přehlídku bezpečnostních sil, předtím byl hlášen sebevražedný útok na policejní velitelství.
Šíité později informovali o ještě dalším raketovém útoku, tentokrát na vojenský cíl v Saúdské Arábii.

V Adenu, kde sídlí mezinárodně uznávaná jemenská vláda, nejprve zaútočil sebevrah na policejní stanici a podle agentury AP tam zabil 11 lidí. Útočník na stanici najel autem s výbušninami ve chvíli, kdy se policisté shromažďovali k pozdravu u státní vlajky.

Krátce potom televize šíitů Al-Masíra oznámila, že povstalci zaútočili ozbrojeným dronem a balistickou raketou na přehlídku bezpečnostních sil v Adenu. Podle jemenských zdravotnických zdrojů při tomto útoku přišlo o život 40 lidí, mezi nimiž je také jeden generál. Organizace Lékaři bez hcranic informovala, že desítky zraněných byly hospitalizovány. Agentura AP uvádí, že při obou akcích v Adenu bylo zraněno 56 lidí.

Mluvčí šíitů sdělil, že přehlídka byla úvodním krokem k připravovanému armádnímu útoku na provincie Táizz a Dalí, které jsou na jihu země. Jemenská vláda zatím věc nekomentovala. Al-Masíra také informovala, že šíité později vypálili balistickou střelu dlouhého doletu na „důležitý“ vojenský cíl v Dammámu na východě Saúdské Arábie. Rijád zatím zprávu nepotvrdil.

V Jemenu je od roku 2014 občanská válka, v níž menšinoví šíité bojují proti centrální vládě. Obě strany mají vlastní spojence - za povstalci stojí Írán, za vládou Saúdská Arábie a další arabské země Perského zálivu. Konflikt si vyžádal tisíce lidských životů a uvrhl Jemen do hluboké humanitární krize.