iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Chytrák Michálek jen rýpe, Zemana nehoní stíhat Bakalu

Pirát Michálek zřejmě neví, co je to 50 nebo 60 miliard, o něž přišli horníci v ČR vinou Bakaly. Tolik peněz určitě neviděl. Proto také nehoní NSZ Zemana a spol., aby urychleně Bakalu stíhali, soudili a horníci dostali aspoň něco z těchto miliard. Michálkovi by to měli připomenout sami horníci a další podniky, které o miliardy Bakalou přišli. Prezident Zeman už premiérovi Sobotkovi připomínal, aby se majetek Bakaly zajistil. Ale neschopný Sobotka nejenže poškodil ČSSD, ale nic pro to neudělal. Kdy to napraví pirát Michálek a spol.?

Případ někdejšího náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka dále pokračuje. Státní zástupce podal stížnost proti usnesení soudu o zastavení trestního řízení s tímto jediným obviněným, a to přesto, že ke Grygárkovu postupu dospěla nezávisle řada profesionálů včetně nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. V reakci na soud avizoval poslanec Pirátské strany Jakub Michálek interpelaci ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

Že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podal stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze, potvrdila České justici mluvčí soudu Markéta Puci: „Státní zástupce podal proti našemu rozhodnutí stížnost. Věc tedy bude řešit vrchní soud,“ uvedla na dotaz České justice s tím, že ke stížnostním důvodům se nebude vyjadřovat, protože jde o argumentaci státního zastupitelství.

Trestní řízení proti někdejšímu náměstkovi Vrchního státního zastupitelství v Praze zastavil Městský soud v Praze dne 11. července 2019 proto, že orgánům činným v trestním řízení se ani s nasazením odposlechů od roku 2011 nepodařilo prokázat, že by se Libor Grygárek znal s pražským podnikatelem Romanem Janouškem v letech 2008 – 2009. Právě v této době měl Libor Grygárek údajnou nečinností omezit možnosti vyšetření původu Janouškových peněz na účtech ve Švýcarsku. Česká justice usnesení obsáhle analyzovala.

Proč je Libor Grygárek jediným obviněným?

Policistům a státním zástupcům se však podle usnesení nepodařilo prokázat ani údajnou nečinnost, když bylo prostřednictvím výslechů a písemných dokumentů historicky od všech ředitelů speciálního útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), ředitelů Finančního analytického úřadu při ministerstvu financí (FAÚ) a od nejvyššího státního zástupce a ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na nejvyšším státním zastupitelství (NSZ) prokázáno, že všichni jmenovaní dospěli ohledně žádosti Švýcarů ve věci Janouška ke stejnému závěru jako Libor Grygárek, aniž by je Grygárek ovlivňoval.

Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a ředitele Odboru závažné hospodářské a finanční kriminality (OZHFK) Zdeňka Kasala na NSZ, kteří rovněž vydali k přípisu Švýcarů ohledně Janouška totožné stanovisko jako Libor Grygárek, navíc ani ovlivnit nemohl, protože jde o nejvýše postavené státní zástupce v zemi, upozornil v usnesení soud. Přesto je Libor Grygárek jediný obviněný: „Soud si pak musí klást otázku, v čem se jednání obviněného Grygárka liší od jednání ostatních státních zástupců, proč je jeho shodné stanovisko a proč právě jen jeho, v rozporu se zákonem,“ stojí v usnesení.

Michálek trvá na korupci a obrací se na Benešovou

Poslanec Pirátské strany Jakub Michálek to považuje za selhání celé tuzemské justice a korupci Libora Grygárka má naopak za prokázanou. Bude proto interpelovat ministryni spravedlnosti Marii Benešovou: „Česká justice absolutně selhala v kauzách kolem Romana Janouška a bývalého státního zástupce Libora Grygárka. Jsme stále státem, kde je korupce legální. Opravdu se nechci dočkat doby, kdy bude stát platit Grygárkovi odškodněni za jeho korupci. Budu interpelovat min Benešovou,“ uvedl v oficiálním prohlášení dne 30. července 2019 na svém twitterovém účtu.
Současná ministryně spravedlnosti a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová označila Libora Grygárka v roce 2007 za součást justiční mafie v souvislosti s případem tehdejšího místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Rozhodnutím Krajského soudu v Praze z roku 2010 se mu však jako jedinému musela omluvit, protože žádné Grygárkovo angažmá v případu Jiřího Čunka se neprokázalo. Soudce Vojtěch Cepl tehdy rozhodl, že Grygárek neměl s kauzou Čunek nic společného.

Důkazy policie a státních zástupců by měl hodnotit parlament

Ani poslanec Michálek nyní žádné důkazy o korupci Grygárka nepředkládá, na což upozorňují přispěvatelé v diskusi s ním: „Čím (justice) selhala? Že nepovažuje klepy a dojmy z druhé ruky za důkazy? Soud rozhodl jenom o žalobním návrhu SZ, který tradičně neunesl důkazní břemeno. Komentáře v rozsudku ke vztahu pánů Janouška a Grygárka se žalovaného skutku vůbec netýkají,“ upozornil jeden z nich.

Naopak za excelentní rozhodnutí považuje usnesení senátu Městského soudu v Praze advokát a spoluzakladatel Unie obhájců Václav Vlk: „Pane Michálku, justice jako soud naopak soudili a posoudili věc prozatím excelentně. Ostuda je to státního zastupitelství a policie, které nezná než sedět a sbírat odposlechy. Ty a jiné špiclování nikdy nikoho neusvědčili, to se dělá pomocí standardní kriminalistické práce…,“ napsal známý právník poslanci. „Asi byste měli vytvořit nějaký parlamentní výbor, který by to posuzoval líp, ne? Vy jste fakt novodobí Leninové,“ doporučuje poslanci právník MSB Legal David Michal.

Unie státních zástupců hodnotí důkazy

Někteří diskutující vítají, že Grygárek již není státním zástupcem. S tím se ztotožňuje ve svém oficiálním stanovisku i Unie státních zástupců. Spolek ve veřejném vyjádření hodnotí důkazy v případu: „Bez ohledu na to, jakým způsobem pravomocně skončí trestní řízení proti Liboru Grygárkovi, lze konstatovat: zajištěné důkazy vypovídají o tom, že je opravdu dobře, že jmenovaný už sedm let není státním zástupcem,“ uvedla dne 30. července 2019 na svém webu doslova Unie státních zástupců. Irena Válová, ceskajustice.cz

PŘÍSEDÍCÍ U SOUDCŮ ZŮSTANOU ZACHOVÁNI

Ministerstvo spravedlnosti dokončilo vypořádání připomínek k novele zákona o soudech a soudcích a zákon poslalo do vlády. Oproti původnímu návrhu ustoupilo z plošného rušení laických přísedících u soudů, změna nastala i u soudních funkcionářů a podmínek pro vstup do justice. „Na závěr je zapotřebí upozornit na nepřehlédnutelně nízkou legislativně technickou a jazykovou úroveň návrhu,“ kritizoval v připomínkách návrh například Nejvyšší správní soud.

Ministerstvo ještě pod vedením Jana Kněžínka plánovalo zrušit plošně laické přísedící u soudů. V rámci připomínkového řízení se proti tomu ovšem postavilo několik institucí, včetně Nejvyššího soudu. Výsledkem je kompromis, kdy přísedící zůstanou zachováni u pracovně právních sporů a v trestních věcech u zvlášť závažných trestných činů s výjimkou těch hospodářských. „Velká diskuze se uskutečnila v souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích kolem přísedících. Zastávám názor, že by tento laický prvek měl být zachován. V původním záměru se totiž objevily teze, že by tento institut měl být zrušen. Nakonec jsme se ale domluvili na kompromisu, přísedící zůstanou zachováni u těžkých zločinů a pracovně právních sporů,“ uvedla k finální verzi návrhu ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Stojí za zmínku, že plošné zrušení laických přísedících velice podporovalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), které institut laických přísedících označilo za „relikt minulosti“, zdržující jen od hladkého výkonu spravedlnosti. „Důvodem pro to, aby o všech trestných činech uvedených v hlavě V a VI zvláštní části trestního zákoníku rozhodoval pouze samosoudce (nejde-li o společné řízení o dalších trestných činech, k jejichž rozhodování je příslušný senát), je vysoká odborná náročnost projednávaných otázek, o nichž laik mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, a to ani v otázkách skutkových, ani právních, nejde-li zrovna o laika s ekonomickým či právním vzděláním.

Pokud jsou dodržována v soudní praxi pravidla o zákonném soudci, která se mají podle rozhodnutí Ústavního soudu vztahovat i na přísedící, jež tak mají být předem jasně určeni rozvrhem práce, nesmí si stejně předseda senátu vybrat vhodného přísedícího pro danou konkrétní kauzu. V takovém případě ztrácí senátní rozhodování v případech závažné hospodářské a majetkové kriminality význam, neboť jde velmi často o přísedící bez jakýchkoliv odborných znalostí, kteří jsou pak zcela pod vlivem předsedy senátu a ve skutečnosti vůbec nerozhodují,“ popisuje se v důvodové zprávě k návrhu.

Další změnu přineslo připomínkové řízení v otázce možnosti soudních funkcionářů vykonávat stejnou funkci u jiného soudu stejného stupně. Původní návrh takovou možnost zapovídal, nyní se navrhuje, aby „létající předsedové“ byli umožněni bez omezení u okresních soudů, v případě vrchních a krajských soudů pak s přestávkou v podobě 5ti let.
Takové omezení pro „létající předsedy“ navrhoval ve svých připomínkách Nejvyšší správní soud, varující před vytvořením kasty soudních bafuňářů, kteří ztratili kontakt s realitou výkonu soudcovského povolání. V případě místopředsedů těchto soudů se pak počítá s tím, že by nemohli mandát opakovat u téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období.

Jakkoliv návrh výslovně nezapovídá model „Putin“, kdy si předseda soudu prohodí funkci se svým místopředsedou (což bylo v připomínkovém řízení terčem kritiky například ze strany NSS), v důvodové zprávě je vůči němu vysloven odpor: „Není vyloučen postup z funkce místopředsedy do pozice předsedy soudu. Jmenování do funkce místopředsedy a následně předsedy soudu může být přínosné a je příkladem kariérního postupu. Zákon výslovně nezakazuje opačný případ, kdy by předseda soudu zastával následně funkci místopředsedy, ačkoli by se takové případy neměly vyskytovat. Takový postup může vyvolat dojem prodloužení mandátu předsedy o dalších 7 let, a to zejména kdyby došlo pouze k „prohození“ funkcí předsedy a místopředsedy u stejných osob.“

Do zákona se nově výslovně uvádí složení výběrové komise pro výběr soudních funkcionářů s tím, že většinu mají vždy zástupci soudců. Členem komise je vedle dvou zástupců ministerstva také končící předseda či jeho zástupce.
Oproti původnímu návrhu neobsahuje konečná podoba možnost „bočního vstupu“ do justice pro státní úředníky s více jak 15ti letou praxí.
V legislativním monitoru Media Network najdete další informace i kompletní znění novely včetně vyhlášek, Petr Dimun, ceskajustice.cz

ZÁKAZ OPAKOVANÉ JMENOVÁNÍ ŠÉFŮ SOUDŮ

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo vládě, aby předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nesměli vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu. Chce tím zamezit taktizování na vedoucích funkcích za účelem prodloužení mandátu. Návrh je součástí novely zákona o soudech a soudcích. U předsedů okresních soudů úřad z praktických důvodů připouští, aby bezprostředně po vypršení mandátu vedli jiný okresní soud. Končící šéfové vrchních a krajských soudů by se však mohli o funkci předsedy jiného soudu téhož stupně ucházet až po pěti letech.

Vláda odmítne návrh, který by Pavla Zemana udržel ve funkci ještě sedm let

Autoři návrhu se odvolávají na nález Ústavního soudu z roku 2010. Podle něj je stávající možnost opakování sedmiletého funkčního období problematická, protože může vést soudní funkcionáře k tomu, aby si vytvářeli předpoklady pro své opětovné jmenování.

Ministerstvo přiznává, že na úrovni menších okresních soudů může nastat situace, kdy na post předsedy nebude žádný vhodný kandidát z řad místních soudců. Právě proto chce šéfům okresních soudů povolit, aby po skončení mandátu usilovali o vedení jiného okresního soudu.

„U místopředsedů je opakování funkce u jiného soudu taktéž přípustné. U téhož soudu je to vyloučeno pouze v bezprostředně následujícím funkčním období,“ popsal úřad. Návrh nevylučuje postup soudce z funkce místopředsedy do pozice předsedy soudu, podle ministerstva to může být přínosné. Výslovně nezakazuje ani opačnou situaci, tedy že předseda soudu bude následně zastávat funkci místopředsedy.

Ministerstvo ale míní, že „takové případy by se neměly vyskytovat“, protože mohou vyvolat dojem prodloužení mandátu předsedy o dalších sedm let - obzvlášť, pokud by si předseda a místopředseda pouze vzájemně vyměnili funkce.
Exministr Pelikán doplní legislativní radu vlády, potvrdil kabinet

Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Ustanovení se nevztahují na šéfy nejvyšších soudů, jejichž výběr je v gesci prezidenta. Předpokladem pro jmenování do funkce bude úspěšné absolvování výběrového řízení a předchozí alespoň pětiletá práce na pozici soudce. V pětičlenné výběrové komisi mají zasedat tři soudci - odcházející předseda, funkcionář z obvodu jiného soudu a předseda Nejvyššího soudu.

Ministerstvo chce, aby novela byla účinná od ledna 2021. Upozornilo, že zahájená výběrová řízení nedokončená před tímto datem se budou muset zopakovat podle nových pravidel. Na post místopředsedy soudu novela vypsání výběrového řízení nevyžaduje. Nebrání však předsedovi příslušného soudu, aby takový konkurz uspořádal.

DĚTSKÉ DLUHY, DVĚ VARIANTY ZÁKONA

V obou návrzích se počítá s tím, že po nabytí svéprávnosti bude možné po z dětství zadluženém člověku vymáhat dluhy pouze do výše jeho jmění. Ministerstvo spravedlnosti chce změnou občanského zákoníku zamezit vzniku dětských dluhů. Navrhuje například, aby po dosažení dospělosti bylo možné od člověka vymáhat za dluhy z dětství pouze takovou částku, která nepřesahuje jeho jmění. Novelu odeslal úřad do připomínkového řízení, sdělil dnes mluvčí Vladimír Řepka. Jde o čtvrtý klíčový zákon, který ministerstvo poslalo dovlády během dvou dnů.

„Návrh jsme připravili ve dvou variantách. Jedna se zaměřuje pouze na dětské dluhy, které už existují, druhá má pak za cíl současně zamezit i jejich samotnému vzniku,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

V obou návrzích se počítá s tím, že po nabytí svéprávnosti bude možné po z dětství zadluženém člověku vymáhat dluhy pouze do výše jeho jmění. Stejně tomu má být u pokut. Za částku, která přesáhne majetek dítěte, by měl podle novely ručit zákonný zástupce, který dal k půjče souhlas nebo si za dítě sám půjčil. „V důsledku tak nebude možné, aby osoby vstupovaly do dospělosti s dluhy,“ uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.

Za škodu, kterou způsobí dítě mladší 15 let, by měl podle návrhu nést odpovědnost člověk, který na něj měl dohlížet. Vymáhat náhradu po dítěti by už nemělo být možné. „Výjimka bude pouze u dětí, které se dopustily činu povahy trestného činu nebo mají značný majetek, například ze zděděné pozůstalosti,“ sdělil Řepka. Soudy by pak podle novely nemohly vydat vůči nezletilému platební rozkaz nebo rozsudek pro zmeškání.

Druhá varianta přidává úpravu svéprávnosti. Dítě by bez souhlasu rodičů či zákonných zástupců nemohlo právně jednat, tedy by například nemohlo uzavřít kupní smlouvu nebo si vypůjčit. „Cílem je upravit svéprávnost nezletilých tak, aby problematické situace zadlužení zásadně nemohly vznikat,“ napsal úřad.

Vláda také v květnu podpořila poslanecký návrh novely občanského zákoníku, podle kterého by měly dluhy dětí do 15 let přejít na jejich zákonného zástupce či osobu, která je má v péči. Podle údajů exekutorské komory mělo v roce 2017 exekuci 5934 dětí a mladých do 18 let. Z nich 3491 nebylo ještě ani 15 let. Podle odhadů jsou ve skutečnosti takových dlužníků desetitisíce.

Ministerstvo spravedlnosti do vlády během úterý a středy také poslalo návrh zákona o hromadných žalobách, novelu zákona o soudech a soudcích a návrh zákona o regulaci lobbingu. „Ministerstvo spravedlnosti plní závazky, které vyplývají z Plánu legislativních prací vlády na rok 2019,“ uvedl k tomu Řepka, ceskajustice.cz

SOUDCI MOHOU SPORTOVAT ZA PENÍZE

Soudci budou moci nově provozovat sport jako výdělečnou činnost. Počítá s tím návrh novely zákona o soudech a soudcích. Předpis zároveň soudcům zavádí oznamovací povinnost o jejich přivýdělcích. Výslovně také stanoví, že soudci nesmí být členy politických stran a že nesmí působit v orgánech podnikajících právnických osob. Naopak mohou být členy orgánů „svých“ bytových družstev či společenství vlastníků jednotek.

Soudce nesmí ze zákona zastávat jinou placenou funkci ani si jinak vydělávat s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké a také s výjimkou působení v poradních orgánech ministerstva, vlády, Sněmovny a Senátu. Tyto povolené tzv. vedlejší činnosti nyní ministerstvo navrhuje rozšířit o aktivní sportování.

„Jedná se o změnu provedenou v reakci na požadavky zástupců justice, kteří poukazují na případy soudců, kteří například provozují závodní sportovní činnost, nicméně bez změny právní úpravy nemohou tuto činnost provozovat jako výdělečnou – přičemž mnohdy je ocenění spíše symbolické,“ vysvětlil úřad v důvodové zprávě k návrhu, o kterém již Česká justice informovala.

Ministerstvo také podotklo, že sport „v zásadě nenarušuje důstojnost soudcovské funkce a neohrožuje nezávislost a nestrannost soudnictví“.

Úřad dále upozornil na to, že předsedové soudů nemají dostatečné informace o tom, jakým vedlejším výdělečným činnostem se jejich podřízení věnují. Novela proto zavádí soudcům povinnost podávat předsedovi jednou ročně oznámení o předmětu, způsobu, místě výkonu a časovém rozsahu jejich vedlejší činností. „Cílem není odradit soudce od výkonu vedlejších činností, naopak například pedagogická či publikační činnost může být prospěšná, ale nastavit transparentní pravidla,“ uvedlo k tomu ministerstvo.

Z administrativních důvodů budou mít oznamovací povinnost jen ti soudci, kteří si vedlejšími činnostmi za rok vydělají částku přesahující pětinu jejich ročního soudcovského platu. Povinnost se také nevztahuje na správu vlastního majetku, tedy například i na působení v bytových družstvech, ceskajustice.cz

BARTÍK ŠPINIL PREZIDENTA ZEMANA, SOUDCŮM NS TO NEVADÍ

Policie mohla odložit trestní oznámení Pražského hradu na brněnského politika Svatopluka Bartíka, který předloni před volbami na facebooku napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu, což Hrad popřel. Nejvyšší soud nevyhověl stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (ANO), podle něhož nebyly splněné podmínky pro odložení případu. Nejvyšší soud stížnost zamítl jako nepřípustnou, řekl jeho mluvčí Petr Tomíček. Zeman vede s Bartíkem civilní spor také u Městského soudu v Brně, projednávání případu začne v září.

Policie případ odložila, Hrad si na to pak neúspěšně stěžoval u státního zástupce Arneho Nekuly. Právě na rozhodnutí státního zástupce směřovala Kněžínkova stížnost, kterou Nejvyšší soud zamítl. Podle Tomíčka je rozhodnutí, které ministr napadl, plně v kompetenci státního zastupitelství. „Rozhodnutí policie navíc není konečné. Kdykoliv se objeví nové skutečnosti, mohou se ty procesy přípravného řízení znovu zahájit. Není proto důvod, aby se tím Nejvyšší soud zabýval,“ uvedl Tomíček.

Bartík řekl, že Nejvyšší soud nemohl rozhodnout jinak. „Stížnost byla od začátku nepřípustná. Prezident hrubě zneužívá svoje vrchnostenské postavení, když nátlakem skrze kancléře (Vratislava) Mynáře přiměl bývalého ministra, aby podal nezákonný instrument v můj neprospěch. Zatahuje tak osobní rovinu a mstu do své funkce, zneužívá funkci,“ řekl Bartík.
Zveřejněním příspěvku se Bartík podle prezidentské kanceláře mohl dopustit pomluvy a poškozování cizích práv. Podala proto na politika trestní oznámení a také se obrátila na soud. Policie trestní oznámení odložila, proti čemuž se Hrad neúspěšně bránil u dozorujícího státního zástupce Arneho Nekuly.

Na Zemanův podnět se tak Kněžínek obrátil na soud.

Ze stížnosti zveřejněné na webu ministerstva vyplynulo, že podle Kněžínka nebyly splněné podmínky pro odložení trestního oznámení, protože podezření ze spáchání trestného činu nebylo rozptýleno. Bartík si podle Kněžínka musel být vědomý závažnosti a dopadu svého činu, a proto by měla policie v dalším řízení zkoumat jeho motivaci.
Nekula ani policie neshledali, že by Bartík příspěvek napsal se zlým úmyslem. Ohledně možného poškození cizích práv Nekula dospěl k závěru, že následky nebyly u Zemana doložené.

Bartík koncem roku 2017 před loňskými lednovými volbami hlavy státu napsal na facebook, že má Zeman rakovinu, odmítá léčbu a zbývá mu pár měsíců života. Příspěvek zdůvodnil tím, že má veřejnost před volbami právo vědět, jak je na tom Zeman, který obhajoval prezidentský mandát. Hrad však tvrzení popřel, Bartík jej pak z internetu stáhl se slovy, že nečekal tak negativní reakci na sebe ani na prezidenta. Zeman volby vyhrál.

ŽALOBCI MAJÍ NAŘIZOVAT ODPOSLECHY BEZ SOUDCŮ?

Mají mít státní zástupci pravomoc nařizovat v případě terorismu odposlechy bez soudu?:Terorismus v ČR mírně roste a státní zastupitelství naléhavě potřebuje změnit zákon tak, aby v případě hrozby teroristickým útokem nebo během něho mohlo nasadit domovní prohlídky a odposlechy ihned se souhlasem státního zástupce bez soudu.

Zatímco někteří odborníci na trestní právo jsou zásadně proti tomu, aby mohli státní zástupci nařizovat v případě terorismu odposlechy sami, se zpětným souhlasem soudu, jiní tuto možnost připouštějí. I tak by bylo podle třeba vyloučit jakoukoli možnost zneužití takového procesního postupu. Požadavek byl zmíněn ve Zprávě o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství za loňský rok. Česká justice se na názor zeptala odborníků na trestní právo.
Jan Sváček, místopředseda Vrchního soudu v Praze

Místopředseda Vrchního soudu v Praze Jan Sváček

„Obecně je třeba dodržovat ústavní principy, že do osobních svobod jednotlivce může zasahovat toliko nezávislý soud. Domovní prohlídku bez příkazu soudce, resp. s jeho dodatečným souhlasem řeší ustanovení § 83a odst. 2 tr. ř. a to v případě, že vydání příkazu soudce nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu. V případě odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu upravuje možné výjimky ustanovení § 88 tr. ř. Výjimku při sledování osob a věcí (nesnese-li věc odkladu) upravuje ustanovení § 158d odst. 5 tr. ř. Použití agenta výhradně na základě povolení soudce vrchního soudu je pak upraveno v ustanovení § 158e tr. ř.

Stávající zákonnou úpravu pokládám za dostačující. Pokud by mělo ve výjimečných případech (např. hrozící teroristický útok) dojít k legislativním změnám ve prospěch operativního jednání policejních orgánů a státního zastupitelství s dodatečným schválením soudu, bylo by třeba takové změny pečlivě vážit a vyloučit jakoukoli možnost zneužití takového procesního postupu.“
O tématu jsme psali zde: Státní zastupitelství půjde po předsudečné nenávisti, žádá možnost nasadit odposlechy bez soudu

Petr Toman, člen představenstva České advokátní komory

„Jsem přesvědčen o tom, že současná právní úprava odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu podle § 88 TŘ, vydávání údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a TŘ, domovních prohlídek podle § 82 TŘ, prohlídek jiných prostor podle § 83a TŘ a sledování osob a věcí podle § 158d TŘ je dostatečná. Uvědomíme-li si, že je jedná o velmi intenzivní zásahy do práv a svobod občanů, pak úprava zákona, že k němu může dojít pouze na základě rozhodnutí soudce, je v pořádku. Jakákoliv změna směrem k postačujícímu povolení pouze státním zástupcem je krokem zpět.
Podle mých zkušeností jsou soudci schopni zareagovat na návrhy státních zástupců požadujících provedení některého z výše zmíněných invazivních zásahů v zásadě obratem. Minimálně stejně rychle, jako v případě státních zástupců. I pokud by tomu tak nebylo, pak je rychlost zásahu především věcí organizace soudnictví, nikoliv přesunu pravomocí ze soudců na státní zástupce.

Advokát Petr Toman

Tvrzení o rostoucím počtu urážek a nenávistných výroků jsou pravdivá, ale nelze přehlédnout, že v roce 2018 bylo spácháno jen 179 takových trestných činů. To je z celkového počtu trestných činů spáchaných v roce 2018 tak nízké číslo, že kvůli němu není třeba měnit současnou právní úpravu v neprospěch práv a svobod občanů.“
Jana Tlapák Navrátilová – katedra trestního práva Pf UK

„Návrh může kolidovat s limity stanovenými článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv pro zásah do práva na soukromí plynoucí z judikatury ESLP. Vyloučení soudní záruky rozhodování pro oprávněnost zásahu do soukromí realizovaného veřejnou mocí by mohl být v rozporu s doktrinálním i judikatorním výkladem tohoto článku. Záviselo by od konkrétní zákonné úpravy, jak by se navrhovaná právní úprava s naplněním požadavku proporcionality takového zásahu do soukromí vypořádala.

V urgentních případech vážného ohrožení národní nebo veřejné bezpečnosti si lze takový postup představit. K použitelnosti takto získaných informací jako důkazu v trestním řízení mám spíše negativní postoj. Bylo by potřeba rozlišovat využití daných prostředků jako bezpečnostních opatření zacílených na odvrácení hrozby teroristického útoku, od využití sledování, odposlechů a domovních prohlídek pro účely trestního řízení.
Pokud by se jednalo o bezpečnostní opatření, za dodržení podmínky proporcionality by se umožnilo rozhodnout i státním zástupcům s dodatečným schválením soudem, ale poznatky takto získané by neměly být využity jako důkaz. To by bylo možné jenom při využití daných opatření pro účely trestního řízení po nařízení soudem, jako je tomu v současné právní úpravě.“

Zdeněk Koudelka – advokát

V listopadu 1989 studenti stávkovali proti zvůli represivních orgánů režimu, kam patřilo a patří policie a státní zastupitelství (prokuratura). Nedůvěra k prokuratuře vedla k tomu, že byla omezena její moc a postavena pod demokratickou kontrolu a byla zbavena řady mocenských nástrojů. Úvaha vedení státního zastupitelství na to, aby byl tento demokratický trend zvrácen v roce 30. výročí listopadu 1989 je popření demokratických základů státu. Vždy se bude omezování práv lidí a posilování moci policie a státního zastupitelství schovávat za vznešené cíle, například boje proti terorismu. Tak postupují začínající totalitní vlády. Demokracie u nás není ohrožena terorismem, ale zneužíváním moci vedením současného státního zastupitelství. Pokud u nás může státní zástupce zavírat občany, protože je chce vydat do Íránu, kam je bez jejich souhlasu vydat nemůže, pak jde o státní gangsterismus. Takový akt snad může do budoucna trumfnout jen zavírání našich občanů s odkazem, že mají být vydáni do Severní Koreje. Nemám v současné vedení státního zastupitelství důvěru, proto jsem proti posilování jeho moci, jelikož by došlo k jejímu zneužívání.“Dušan Šrámek, ceskajustice.cz