iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Válková navrhne ratifikace Istanbulské úmluvy

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková na podzim opět předstoupí s návrhem ratifikace Istanbulské úmluvy. Ta v minulém roce vzbudila velký rozruch. Nejvíce emocí vyvolaly obavy z nuceného přijímání žen – žadatelek o azyl, zrušení rozdílů mezi biologickými pohlavími či ohrožení tradic a zvyků. Helena Válková vytáhla do boje s mýty, kterými je Istanbulská úmluva nadále opředena.

„Česká republika z hlediska zákonů Úmluvu již naplňuje. Stále však má mezery v prevenci. Také je problém v nedostatku azylových domů pro oběti či v nastavení péče o děti v rodinách, ve kterých k domácímu násilí dochází. Mimo to je podpis smlouvy i symbolický,“ uvedla na úterní tiskové konferenci.

Ve spolupráci s Radanem Šafaříkem z vládního Odboru rovnosti žen a mužů také předložila analýzu z deseti zemí, ve kterých Úmluva vstoupila v platnost před pěti lety, v srpnu 2014. Analýzy ukazují změny, které se v zemích udály po přijetí Úmluvy.

Řada zemí přijala programy prevence domácího násilí či zvýšila počet programů pro práci s násilníky, jako jsou například kurzy zvládání vzteku. „Těch je u nás málo a nejsou systematicky podporovány,“ uvedl Šafařík. „Legislativní změny v souvislosti s Úmluvou však obecně nebyly moc časté,“ informoval.

V některých státech došlo i ke zlepšení financování pomoci obětem. „Kontrolní orgán GREVIO nediktuje, jak velké částky to mají být,“ ujistil Šafařík. I Česká republika poskytuje obětem peníze na pokrytí nákladů spojených s procesem, zajištění psychologické péče či léčení zdravotních následků. Někdy se jich však dočkají až za velmi dlouhou dobu. Právě to by se mohlo po přijetí Úmluvy změnit.

Další obavy a ožehavé diskuze jsou spojené především s článkem šedesát, který vyvolal obavy z nuceného přijímání žen – žadatelek o azyl. Zvýšený počet žádostí vrcholil společně s migrační vlnou v roce 2014 a 2015, v tomto ani pozdějším období však státy z analýzy nevykazují, že by se míra úspěšnosti žen vůči mužům nějak výrazně proměnila. Žádná ze zemí také nezměnila zákony týkající se žadatelů o azyl.

Gender jako kámen úrazu

Úmluva se nezaměřuje pouze na ženy, ačkoli zdůrazňuje, že 95 procent všech obětí domácího násilí právě ženy tvoří. Mimo jiné vyzývá smluvní státy k ochraně dalších skupin násilí, mezi nimiž jsou právě muži, senioři či děti.
Většinu lidí však mate zakleté slovo „gender“, se kterým se v Úmluvě pracuje. Pro mnohé to znamená stírání rozdílů mezi tradičními rolemi či zákazem tradičních svátku a kulturních tradic, například Velikonoc.„Ty rozhodně nikdo rušit nebude,“ reagovala Válková a důrazně dodala, že maminka bude moct zůstat maminkou a tatínek tatínkem, ne genderově neutrálními „rodiči číslo 1 a 2“.

Istanbulská úmluva

Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí neboli Istanbulská úmluva, je mezinárodní smlouva Rady Evropy, která posuzuje především všechny druhy násilí vůči ženám jako formu historicky a kulturně podmíněné diskriminace. Jinými slovy to znamená, že násilí vůči ženám bude jasně bráno jako porušení lidských práv a forma diskriminace. Zavázané státy se budou muset zodpovídat, pokud na takové násilí nebudou adekvátně reagovat.

Nově definuje některé trestné činy, například vynucený sňatek, stalking či vynucený potrat. Zaměřuje se hlavně na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů násilí páchaném na druhém pohlaví. Týká se to hlavně žen, které chrání před obřízkou či před sterilizací.

„Genderová rovnost neusiluje o odstranění rozdílů mezi ženami, ale přihlíží k rozdílům a specifickým potřebám,“ uvedl Šafařík. Podle Úmluvy je gender „společensky ustanovená role, chování, jednání a vlastnosti, které daná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže“. Gender je však laicky často zaměňován s biologickým pohlavím, což vede k mylným interpretacím.

Problémy přetrvávají mezi policisty i soudci

„Je třeba lépe proškolit složky orgánů činných v trestním řízení, zejména policisty, kteří často nevědí, jak s obětí domácího násilí jednat,“ uvedl advokát Daniel Bartoň z Evangelicko-teologické fakulty Univerzity Karlovy.
S policisty se například oběti setkávají jako první a řada z nich může oběť odrazovat od dalšího řešení situace či jí neprofesionálním přístupem způsobit další újmu. Mezinárodní organizace sice nabízí v tomto směru různá bezplatná školení, ale zájem o ně příliš není.

„Důležité je také zvýšit povědomí veřejnosti o tom, že se násilí může vyskytovat ve všech vrstvách společnosti. Netýká se výlučně chudých a sociálně vyloučených rodin,“ podotkl Šafařík.

Dvě petice a tisíce odpůrců

Minulý rok peticí proti přijetí Úmluvy reagovala například občanská iniciativa Tradiční česká rodina, která ji odmítá s tvrzením, že Česká republika má vlastní zákony na potírání domácího násilí. „Lidská práva zaručuje Ústava České republiky společně s Listinou lidských práv a svobod. Úmluva je z těchto důvodů zbytečná a diskriminuje práci a činnost stávajících organizací zabývajících se tímto tématem,“ uvedla předsedkyně Ivana Schneiderová.

Pod petici se podepsalo přes devět tisíc lidí. Další dali svůj podpis petici spolku Středoevropské inspirace v čele s někdejší poslankyní za TOP 09 Ninou Novákovou. Na Slovensku pak Úmluvu ratifikovat přímo odmítli. Tehdejší premiér Robert Fico to okomentoval slovy, že všechna konkrétní ustanovení úmluvy, která se týkají zamezení násilí na ženách, přenesou do slovenského práva.

JOHNSON VE SKOTSKU: BREXITOVÁ DOHODA MAYOVÉ MRTVÁ

Britský premiér Boris Johnson v pondělí při své návštěvě Skotska prohlásil, že Británie bude usilovat o novou brexitovou dohodu s tím, že dokument vyjednaný vládou expremiérky Theresy Mayové je mrtvý. Je přesvědčený, že je spolu s EU schopný dojít k uspokojivému výsledku. Informoval o tom britský zpravodajský web BBC.

Johnson se při návštěvě Skotska setkal také se skotskou první ministryní Nicolou Sturgeonovou a šéfkou skotských konzervativců Ruth Davidsonovou; obě političky důrazně vystupují proti možnosti, že by Spojené království Evropskou unii opustilo 31. října bez dohody.

Johnson na námořní základně Faslane, která se nachází u Glasgow, uvedl, že se domnívá, že bude možné uzavřít novou dohodu, ale zároveň považuje za odpovědnost vlády připravit se na variantu bez dohody, pokud by nebyla jiná možnost.
Premiér řekl, že Spojené království „hledí směrem ven“ a že jeho vláda je připravena pro novou dohodu „ujít tisíc mil navíc“.

„Brexitová dohoda premiérky Mayové je mrtvá. Musíme se jí zbavit. Je ale prostor pro novou dohodu. Dáme našim přátelům velmi jasně najevo, dnes budeme hovořit s Iry, jaké jsou limity a co chceme udělat. Jsme přesvědčeni, že díky dobré vůli na obou stranách to dva zralé politické subjekty, Velká Británie a EU, dokážou,“ uvedl Johnson.
Nový premiér trvá na tom, že Británie musí EU opustit do stanoveného data 31. října a v zemi tak sílí přípravy na odchod bez dohody. Libra vůči dolaru mezitím dnes v důsledku nejistoty kolem brexitu klesla nejníže za uplynulých 28 měsíců, píše BBC.

Johnson se v pondělí setkal také s šéfkou skotských konzervativců Davidsonovou. Podle ní premiér při schůzce zdůraznil, že vláda upřednostňuje odchod z EU s dohodou. V neděli Davidsonová řekla, že by nepodpořila variantu odchodu z EU bez dohody. Bojovat proti brexitu bez dohody se zavázala také skotská první ministryně Sturgeonová, která se s Johnsonem dnes setkala ve své rezidenci.

„Skotský lid nehlasoval pro vládu toryů, nehlasoval pro nového premiéra, nehlasoval pro brexit a zcela jistě nehlasoval pro katastrofický brexit bez dohody, který nyní plánuje Boris Johnson,“ řekla Sturgeonová, která v souvislosti s možností neřízeného odchodu Spojeného království z EU stále hlasitěji hovoří o novém referendu o nezávislosti Skotska.
Johnson také oznámil vytvoření investičního fondu na podporu hospodářského rozvoje Skotska, Walesu a Severního Irska, ze kterého by mělo být možné čerpat až 300 milionů liber, tedy asi 8,5 miliardy korun. Skotský ministr financí Derek Mackay ale prohlásil, že nejde o Johnsonův počin s tím, že fond byl předmětem jednání už za předchozí vlády. Nového premiéra nyní ještě čeká návštěva Walesu a Severního Irska.

POLICISTÉ Z CIZINY POMÁHALI V UBYTOVNÁCH S DĚLNÍKY

Po čtvrt roce končí mise deseti policistů z Bulharska, Rumunska a Polska, kteří na západě Čech pomáhali řešit složitou situaci v průmyslových zónách a na ubytovnách s velkým počtem zahraničních dělníků. V Plzeňském kraji se do společných hlídek s českými policisty zapojili čtyři policisté z Bulharska, stejný počet z Rumunska a dva Poláci.

„Do společných hlídek byli zapojeni policisté z místních obvodních oddělení, v naprosté většině to byly pěší hlídky. Tak byl zajištěný přímý kontakt s místními obyvateli i zahraničními pracovníky,“ shrnul vedoucí oddělení pobytových kontrol, eskort a pátrání cizinecké policie v Plzeňském kraji Stanislav Mraček. Společných hlídek bylo přes dvě stě. Policisté se pohybovali v centrech měst i vesniček, v obchodních centrech, v průmyslových zónách i na ubytovnách.

Bulharský policista Atanas Totkov popsal, že zpočátku byli jeho krajané překvapeni, když společně s českými policisty přišel v uniformě bulharské národní policie na ubytovnu.„Mysleli si, že se někdo z českých policistů naučil Bulharsky. Když zjistili, že jsme opravdu z Bulharska, byli rádi, že vidí své domácí policisty. Ptali se, jak nás mohou kontaktovat, kdyby se něco stalo,“ popsal své zkušenosti Totkov, který slouží v Plovdivu.

Zahraniční policisté ve společných hlídkách svým krajanům většinou tlumočili a pomáhali řešit jejich problémy.
Stanislav Mraček z cizinecké policie řekl, že se příslušníci hlídek nesetkali s negativní reakcí.„Čeští občané i zahraniční pracovníci vítali tuto aktivitu. Zahraniční policisté významnou měrou pomohli při zprostředkování komunikace se zahraničními pracovníky při běžném kontaktu na ulici, při plnění úkolů, řešení přestupků nebo vysvětlování cizincům situací, do jakých se dostali,“ řekl Mraček.

Podle krajského policejního ředitele Pavla Krákory by podobné akce se zahraničními policisty měly dál pokračovat, na západě Čech by přivítali i policisty ze Slovenska.„Byla to pro nás mimořádná zkušenost a doufáme, že nás ministerstvo vnitra podpoří i do budoucna. Dokázali jsme, že volné hranice nejsou jen pro zločince,“ uvedl Pavel Krákora.

Nasazení zahraničních policistů bylo důležité i kvůli prevenci

Podle něj bylo končící tříměsíční nasazení policistů v Plzeňském kraji, kde je jedna z nejvyšších koncentrací zahraničních dělníků v republice, důležité i z hlediska prevence. Zahraniční policisté se podíleli i na řešení vloupání do rodinných domů, odhalení řidiče pod vlivem alkoholu i poskytování první pomoci.

SKAUTI LIKVIDUJÍ KŮROVCE V KRKONOŠÍCH

Kvůli kůrovci desítky skautů z celé republiky v létě míří do Krkonoš. Ve svém volnu v národním parku pomáhají odvrátit kalamitu. V lokalitách, kde jsou stromy napadené lýkožroutem smrkovým, loupáky odstraňují kůru z kmenů. Larvy tím přijdou o potravu. Zásah má smysl ve vyšších polohách.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) v loňském roce lesníci vytěžili přes třicet tisíc krychlových metrů kůrovcového dříví, letos to bude nejméně o deset tisíc kubíků více. Pomoc skautů je proto v těchto dnech vítaná. Od června do konce srpna se jich na horách vystřídá téměř stovka.

O víkendu se do Špindlerova Mlýna sjela parta sedmi junáků z Třebechovic pod Orebem a z Brna. V sobotu vyrazili na Hromovku sázet mladé buky, v neděli se vydali do Svatého Petra, kde v lese u Judeichovy cesty vedoucí pod Kozími hřbety vyfasovali loupáky na kůru a v nadmořské výšce 930 metrů se pustili do boje s kůrovcem.

„Ještě před třemi lety jsme tady měli přezimovací obůrku pro zvěř, v loňském roce nám tu vzniklo kůrovcové oko a je tady i letos. Protože jsme v dostatečné nadmořské výšce, kůrovec je zde v takovém vývojovém stádiu, že se stále vyplatí napadené kmeny oloupat. Na mechanickou asanaci je potřeba v krátkém časovém úseku hodně lidí. Těch máme nedostatek a tyto práce nesnesou odklad,“ vysvětluje vedoucí územního pracoviště Špindlerův Mlýn Petr Slavíček.
Ze země zvedá kousek kůry a ukazuje labyrint kanálků, které vydlabaly larvy lýkožrouta.

„Samička naklade vajíčka, ze kterých se vyvíjí další generace kůrovce. Snažíme se zabránit, aby se množily. Pokud se pokácený strom odkorní, larvy se odříznou od zdroje potravy a zahynou,“ popisuje Petr Slavíček. Jinak by brouk za několik dní vylétl a napadl další stromy. Odkorněné kmeny se odvážejí na pilu. V nižších nadmořských výškách, kde už je lýkožrout ve vyšším vývojovém stádiu, musejí lesníci nasadit motorové loupáky, které brouka v kůře rozsekají.

Každý skaut zvládne za jeden den odkornit zhruba dva kubíky napadaného dřeva. Kromě dřevěné násady s kovovým ostřím pracují i s obracákem, kterým otáčejí těžší kmeny. Tenčí stromy obracejí rukama. „Jedním z naších hesel je Sloužit! Řekli jsme si, že se pojedeme podívat do Krkonoš a zkusit pomoci, i když to trochu vypadá jako boj s větrnými mlýny. Je to celkem dřina. Když je ale strom už trochu vyschlý, jde to docela dobře,“ říká vedoucí skupiny roverů z Třebechovic Viktor Charvát, který se s partou usadil v roubence Správy KRNAP v Labském dole. Nejmladšímu z nich je 17 let.

Když získám správný grif, rameno už tolik nebolí

Jakub Hruška přijel do Krkonoš s přítelkyní autobusem a vlakem z Brna. „Vadí nám, jaká je v lesích situace, a přímo nás to ovlivňuje. Máme tábořiště u Třebíče, okolní lesy jsou kvůli kůrovci zdevastované, a proto jsme se také chtěli zapojit,“ poznamenává.

Přestože je odkorňování kmenů hlavně chlapská práce, s loupákem si obratně počínají i skautky. „Je to náročnější, než jsem čekala, ze začátku jsem se s tím trochu prala, ale pomalu získávám grif. Když máte správný úhel, jde to mnohem lépe, zvykne si i rameno a pak už tolik nebolí,“ prozrazuje Tereza Pavlíková z třebechovického oddílu. Nároky lesníků na skauty nejsou přehnané. „Snažíme se je nepřetěžovat. Člověk, který není zvyklý a pracuje v plném nasazení, má za tři hodiny mozoly a druhý den by toho už moc neudělal,“ říká Petr Slavíček.

V neděli dorazila do Špindlerova Mlýna další parta skautů, která bude v práci pokračovat. Podle vedoucího špindlerovského pracoviště Správy KRNAP je v lesích okolo známého lyžařského střediska situace s kůrovcem o něco horší než loni. „Obavy máme hlavně z příštího roku, kdy se to projeví,“ upozorňuje.

Pomáhá i nabídka pro samovýrobce, kubík je za desetikorunu

S nápadem pomoci v Krkonoších v boji s lýkožroutem přišli skauti. Vedení národního parku oslovilo Junáka – českého skauta, následovala celorepubliková výzva pro členskou základnu, na kterou zareagovaly desítky zájemců.
„Pomoc Krkonoším pro nás spojuje dva z důležitých principů, které jsou v srdci skautingu: ochranu přírody a službu společnosti. Příroda je pro skauting základním životním prostorem, díky ní prožíváme nejrůznější dobrodružství a máme příležitost vnímat její krásu,“ vysvětluje starosta Junáka – českého skauta Josef Výprachtický.

První jeho členové přijeli do Krkonoš pracovat ve druhé polovině června, naplánované „turnusy“ mají až do konce srpna.
„Podle plánu by nám mělo pomoci téměř sto skautů v sedmnácti skupinách. Pracují v celých Krkonoších, nejvíc ve střední a východní části hor, kde je problém s kůrovcem nejaktuálnější,“ poznamenává mluvčí Správa KRNAP Radek Drahný. Ochranáři dobrovolníkům poskytují nářadí a ubytování.

Aby polámané stromy, které jsou pro kůrovce velmi atraktivní, správa parku dostala z lesů co nejrychleji, v polovině května podpořila individuální těžbu palivového dříví na ploše 1300 hektarů. Samovýrobcům nabídla kubík za symbolickou desetikorunu. Běžná cena je přitom sedmkrát vyšší.„Zájem byl výrazně větší než v minulých letech. Množství dřeva, které samovýrobci z hlediska celkového objemu těžby zpracují, je sice zanedbatelné, ale i taková pomoc je v tuto chvíli významná,“ zdůrazňuje mluvčí.

ZMĚNY VE VEDENÍ ERÚ

Podle ministra Karla Havlíčka tři členové rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Pokorný, Vladimír Vlk a Vladimír Outrata systematicky jednali v souladu se zájmy regulovaných subjektů, hrubě tím porušovali své povinnosti vzhledem k nestrannosti a nezávislosti a nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů. Vyplývá to z informací bezpečnostních složek. "Nejednalo se o náhodný akt," uvedl ministr.

Vláda na úterním jednání provedla zásadní změny ve vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Novým předsedou rady úřadu kabinet jmenoval konzultanta poradenské společnosti EY Stanislava Trávníčka, dosavadnímu šéfovi rady Janu Pokornému neprodloužila vláda mandát. Byli také odvoláni členové rady Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, které nahradí Martina Krčová a Petr Kusý.

Vlk ČTK řekl, že se chce proti svému odvolání bránit soudní cestou. „Bylo to pro mě překvapení. Pokud vím, tak jsem neudělal žádný trestný čin, ani jsem nic zásadního neporušil. Musí mi důkazně doložit, kde, čím a jak jsem byl lobbovaný. Já to zásadně odmítám,“ podotkl Vlk, který byl v minulosti dlouholetým členem zastupitelstva Roudnice nad Labem za ČSSD.

Všichni nově jmenovaní členové rady se podle ministra zúčastnili veřejného výběrového řízení a mají dlouholeté zkušenosti s ERÚ. Členy rady ERÚ jmenuje a odvolává vláda na návrh ministerstva průmyslu a obchodu, plně obsazená má pět členů. Dalšími členy rady jsou Rostislav Krejcar a Ladislav Havel. Na konci července příštího roku skončí mandát Krejcarovi.

Hrubé porušení povinností

Člena rady ERÚ může vláda odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností. Havlíček dnes uvedl, že na základě opakovaných závažných informací bezpečnostních složek a na základě řady dalších prověřených informací je zřejmé, že Pokorný, Vlk a Outrata v posledních měsících hrubě porušovali své povinnosti vzhledem k nestrannosti a nezávislosti.

„Energetický regulační úřad patří mezi nejvlivnější organizace v zemi, který ovlivňuje ceny za energie spotřebitelů. Jeho úkolem je ochránit zájmy zákazníka, proto členové rady ERÚ musí za každých okolností prokázat nezávislost a nestrannost. Pokud tak nečiní, jedná se o hrubé porušení povinností, což s ohledem na ochranu spotřebitelů nebudeme tolerovat,“ uvedl Havlíček. Úterní jednání vlády o tomto bodu se podle ministra konalo s ohledem na zjištěné skutečnosti v utajeném režimu.

Ministr dodal, že pro lepší fungování rady ERÚ připravilo ministerstvo novelu energetického zákona, a to kvůli nejednoznačně stanoveným pravomocím a kompetencím členů a předsedy rady. „Nově se plánuje posílení práv a kompetencí předsedy ERÚ, který bude současně fungovat jako generální ředitel, bude tedy řídit úřad a radu a jednat jménem úřadu. Rada bude nadále schvalovat všechny klíčové dokumenty a materiály a bude fungovat na podobném principu jako Český telekomunikační úřad,“ uvedl úřad k návrhu zákona.

Nový předseda rady ERÚ Trávníček, má zkušenosti v oblasti cenové regulace v elektroenergetice, mimo jiné je expertem na ceny za služby sítí a další ceny související s dodávkou elektřiny. Na energetickém úřadu už působil, podle webu Euro.cz skončil v roce 2012, v době masivního odchodu úředníků nespokojených s působením tehdejší předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové.

KLOKÁNCI NAVÍC MIMOŘÁDNOU DOTACI 22 MILIONŮ

Ministerstvo práce i letos poskytne klokánkům a podobným domovům pro děti v tísni mimořádnou dotaci na dofinancování provozu. Zařízením pro okamžitou pomoc (ZDVOP) chce dodatečně rozdělit až 22 milionů korun. V Česku v současné době funguje 57 dětských azylových domů včetně klokánků s 815 místy.

Stát poskytuje zařízením na dítě příspěvek 22 800 korun měsíčně. Částka se ale krátí za dobu, kdy dítě v domově nepobývá. Za den je to o 760 korun. Zařízení poukazují na to, že i když se zrovna o dítě nestarají, lůžko pro ně stále mají připravené, musí dům udržovat v provozu a platit zaměstnance.

Peníze jim pak chybějí. Ministerstvo práce plánuje státní příspěvek v připravované novele o ochraně dětí zvýšit. Podle legislativního plánu by vláda měla dostat návrh změn zákona v září, platit by měl pak od pololetí příštího roku.
Resort chce letos na dofinancování přesunout maximálně 22 milionů korun do mimořádných dotací právě z částky na státní příspěvky. Na ně má v rozpočtu 230 milionů korun, suma se ale pravděpodobně nevyčerpá.

Nedostatek peněz měla v minulém volebním období vyřešit senátní novela, podle níž měly krizové domovy dostávat na lůžko 20 tisíc korun a k tomu částku na děti, o něž se starají. Horní komora návrh tehdy podpořila, Sněmovna ho pak ale neprojednala. Financování měla pak změnit i novela o sociálních službách, ani tu ale v minulém volebním období dolní komora kvůli neshodám neprojednala.

Na fungování zařízení ZDVOP se zaměřila i ombudsmanka Anna Šabatová. Situaci mapovala od roku 2016, zprávu zveřejnila letos v červnu. Podle dokumentu zařízení neplní svůj účel. Děti v nich pobývají dlouho, a to v průměru téměř rok. Původně to měla být pomoc krátkodobá na nezbytně nutnou dobu. V těchto domovech končí navíc i malé děti. Pro ně se přitom měla upřednostnit péče v rodině.

VLÁDA SCHVÁLILA REGISTR NA LOBBOVÁNÍ

Lobbování v Česku by mělo dostat jasná pravidla, jejich návrh schválila vláda. Norma, která nyní poputuje k projednání Sněmovnou, má zvýšit transparentnost lobbování. Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované.

O kladném stanovisku k návrhu zákona z dílny ministerstva spravedlnosti informovala Strakova akademie na Twitteru.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) řekla, že počítá s diskusí v dolní komoře a vyladěním návrhu. Zdůraznila, že zákon, o kterém se mluví od roku 2005, počítá vedle evidence lobbistů se zaznamenáváním takzvané lobbistické stopy.

K předpisu přišlo několik stovek připomínek a řadu rozporů se před jednáním kabinetu nepodařilo vypořádat. Spokojen byl s předlohou před jednáním ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že výhrady jeho úřadu k regulacím pro náměstky pod služebním zákonem byly vypořádány.

V současné době nemá lobbování v Česku žádná pravidla. Bezpečnostní informační služba (BIS) pravidelně upozorňuje na to, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů. Ministerstvo spravedlnosti chce prostřednictvím zákona odlišit standardní lobbování za změnu legislativy od lobbování zákulisního a záměrně netransparentního. Věří, že zákon omezí nežádoucí jevy spojené s lobbingem - korupci, střet zájmů a klientelismus.

Zákon má být účinný od 1. ledna 2021. Návrh definuje lobbování jako „soustavnou činnost spočívající v komunikaci, uskutečňovanou lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného“, a to při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů. Právní předpisy zahrnují ty, které schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad či Česká národní banka.

Lobbistou ve smyslu předkládaného zákona se může stát jen svéprávný člověk, který nebyl pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s lobbováním, nebo byl, ale jeho odsouzení je už zahlazené. Mezi lobbované návrh řadí prezidenta a jeho kancléře, zákonodárce a jejich asistenty, dále ministry, jejich poradce a náměstky, členy bankovní rady ČNB či členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Lobbista, který hodlá lobbovat, bude mít povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou, a uvést, čí zájmy hájí.

Vytvoření registru

Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované. Pokud budou chtít lobbisté nadále provozovat lobbování legálně, budou muset o zápis do registru požádat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Lobbované budou do registru povinně hlásit státní orgány, u nichž lobbovaní působí.

Lobbisté i lobbovaní budou do registru vkládat čtvrtletní, veřejně přístupné zprávy. Náklady na zřízení rejstříku odhadlo ministerstvo na 500 tisíc až 700 tisíc korun bez DPH, provoz registru bude podle něj stát zhruba milion ročně.
Návrh svěřuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran také projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných. Úřad bude moci uložit pokutu až 100 tisíc korun, lobbistům navíc také trest zveřejnění přestupku nebo zákaz činnosti až na tři roky.

Ministerstvo spravedlnosti návrh původně poslalo k projednání koncem loňského roku. Předpis však narazil v Legislativní radě vlády, která ho vrátila k přepracování. Proti nynější podobě návrhu mají námitky ministerstva dopravy, financí, vnitra a zdravotnictví, dále Úřad vlády ČR či Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Kraje pak nesouhlasí se širokou definicí lobbisty, která zahrnuje asociace, svazy, sdružení či spolky. Proti svému zařazení mezi lobbisty protestují rovněž profesní komory, například Česká lékařská komora či Česká komora architektů.

LIDÉ PRONÁSLEDOVANÍ NACISTY DOSTANOU V NĚMECKU OBČANSTVÍ

Německé ministerstvo vnitra zjednoduší proceduru zpětného udělování státního občanství lidem pronásledovaným nacisty a jejich potomkům. S odvoláním na mluvčího ministerstva vnitra o tom informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nárok budou mít napříště i ti, které nacisté občanství nikdy nezbavili.

Opatření se týká především německých židů, kteří před nacisty utekli do zahraničí. Podle článku 116 německé ústavy mají totiž lidé pronásledovaní nacisty nárok na zpětné udělení občanství pouze v tom případě, že jim ho nacistický režim sám odňal.

Pokud ale emigrovali do zahraničí ještě dříve, než je nacistické Německo občanství zbavilo, a mezitím v cizině získali občanství nové, německé občanství jim automaticky zaniklo a nárok na jeho vrácení nevznikl.Tento fakt kritizovali opoziční Zelení jako „zcela nepřijatelný“. Navrhli proto zákon, který by tento nedostatek odstranil a který přijde na pořad jednání po letních prázdninách Spolkového sněmu.

Ministerstvo vnitra mezitím připravilo vlastní návrh, který proces zjednoduší i bez zákonné úpravy. Občanství by mělo být možné udělovat pouze úředním výnosem. Zástupce předsedy vládní frakce CDU/CSU v parlamentu Thorsten Frei deníku FAZ řekl, že je „historicky přiměřené, aby němečtí občané pronásledovaní nacisty a jejich bezprostřední potomci mohli zjednodušeně získat německé občanství“.