iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Advokát Šíma nebude soudcem, dříve stíhán za drogy

Plzeňský advokát Pavel Šíma, kterého původně navrhla ministryně spravedlnosti Marie Benešová ke jmenování soudcem, se jím nakonec nestane. A to přestože prošel úspěšně výběrovým řízením a také psychotesty. České justici to v sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. O nejnovější jmenovací etapě soudců již Česká justice informovala. „Z původních 30 kandidátů na funkci soudce jich paní ministryně předkládá jen 29. Důvodem je, že u jednoho z kandidátů se dodatečně objevily nové okolnosti, které vyvolávají pochybnosti o jeho morální bezúhonnosti.

Už jen taková pochybnost by měla být důvodem, proč takového kandidáta nenavrhovat. Výkon funkce soudce je vysoce prestižní záležitostí a člověk, který tuto funkci vykonává, by měl disponovat naprosto nezpochybnitelnou bezúhonností. Vzhledem k vysoké konkurenci a zájmu o toto povolání je logické, že při výběru kandidátů je potřeba mít co nejpřísnější kritéria,“ uvedl Řepka.

Šíma v minulosti čelil obžalobě z trestné činnosti související s drogami, soud však posléze předal věc do přestupkového řízení, o jehož výsledku není nic známo.

Případ z broku 2008, kvůli kterému Šíma stanul sám před soudem, je přitom zajímavý nejen svým procesním průběhem, ale také po stránce skutkové. Podle některých nepotvrzených informací totiž u Šímy sice měly být nalezeny nějaké tablety tzv. drogy extáze, avšak jak se později zjistilo, bez stopy účinné látky. „Záležitost, na kterou se mě ptáte, považuji za křivdu, k jakým by v právním státě nemělo docházet; z tohoto důvodu se k ní nechci opakovaně vracet. Přesto mohu jednoznačně vyloučit, že by Vámi uváděné nepotvrzené informace byly pravdivé; žádné takové tablety u mě nalezeny nebyly, ostatně ani nebyly u mě hledány,“ uvedl k celé věci na opakovanou žádost České justice sám Šíma.

Šímu také v souvislosti s tímto případem před více jak deseti lety řešila Česká advokátní komora (ČAK). „Ano, podnět na přešetření nevhodného chování pana advokáta nám byl tehdy postoupen přestupkovou komisí z jeho místa bydliště, podnět byl nezávislým kontrolním orgánem ČAK (Kontrolní radou) přešetřen se závěrem, že dotyčný advokát se skutečně choval nevhodně a Kontrolní radu mu jeho chování důrazně vytkla. Nicméně toto jeho nevhodné chování nedosáhlo takové intenzity, aby pro ně bylo třeba vést s dotyčným kárné řízení,“ sdělila České justici mluvčí ČAK Iva Chaloupková. Od té doby však podle jejího sdělení nebylo se Šímou již žádné řízení konáno.
Ctíme presumpci neviny

Pokud jde o spojení advokáta Šímy se jmény Tomáš Pitr či Pavel Šrytr, může to na někoho působit u budoucího soudce zvláštně či dokonce nepatřičně, avšak také platí zásada, že nelze v právním státě obhájci vyčítat jeho klienty.
Ohledně možných otazníků v minulosti Pavla Šímy mělo vedení krajského soudu pouze neoficiální informace, přestupkové řízení je totiž neveřejné a zákon navíc neukládá lustrovat v případě uchazečů jejich „přestupkovou“ minulost. „Rozhodli jsme postupovat jako právníci, ctít zákon a presumpci neviny a přihlíželi jsme jen k zákonným kritériím“, sdělil České justici předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček.

Plzeňský krajský soud měl k obsazení v této jmenovací etapě čtyři místa, nakonec ovšem obsadil pouze tři. Jeden z kandidátů, který uspěl u odborné části zkoušek, totiž neprošel následnými psychotesty. Také na Okresní soud do Chebu měl zamířit původně jiný advokát, který skončil ve výběrovém řízení těsně před Šímou. Umístění k chebskému soudu si však nakonec rozmyslel s tím, že vyčká na vhodnější „štaci“. Návrh na jmenování Pavla Šímy vzešel z výběrového řízení, které se konalo v květnu na Krajském soudu v Plzni. V něm z 11 kandidátů skončil na čtvrtém místě s počtem bodů 42 (z celkových 50). „Komise ho doporučila, protože splňoval zákonné požadavky a má čistý trestní rejstřík,“ uvedl pro Českou justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Petr Dimun, ceskajustice.cz

VOLEJTE TRUMPOVI, TELEFONY ZVEDÁ STOLETÁ DOBROVOLNICE

Telefonáty Američanů do Bílého domu zvedá i 99letá dobrovolnice Louise Griffinová. Bývalá učitelka a matka tří dětí sloužila 26 let čtyřem prezidentům. Teď vysedává hlavně na lince pro styk s veřejností, kde slýchá hlavně chválu současné hlavy státu Donalda Trumpa. Ani v době sociálních médií nepřestává linka 202-456-1111 vyzvánět. Využívají ji lidé, kteří chtějí okomentovat dění nebo vzkázat něco hlavě státu. Někdy jsou ochotní čekat na drátě i půl hodiny, než na ně přijde řada.

Nejstarší dobrovolnice Griffinová slouží každé pondělí jako operátor 16. Dobrovolníci se nesmí představovat a každého volajícího mají vyslechnout jen dvě minuty. Griffinová se ale některým lidem věnuje déle. Hlavně těm, kteří jsou naštvaní kvůli nějakému problému nebo jen proto, jak dlouho to trvalo, než to v Bílém domě zvedli. „Pokud zjistím, že s něčím potřebují pomoct, nechám je mluvit déle. A někdy můžete lidi i uklidnit,“ uvedla. Dodala, že jí pak občas říkají, jak moc jim pomohla a jak jsou šťastní, že mluvili právě s ní. „Je to obrovský kompliment,“ poznamenala o takovýchto reakcích.

Obsah telefonátů zůstává důvěrný, dobrovolníci z nich ale pořizují poznámky, které předávají nadřízenému. Některé se pak možná dostanou až k prezidentovi. „Většina z nich ho miluje, takže když volají, říkají, že si ho opravdu užívají,“ vylíčila Griffinová, co slyší o Trumpovi, který je v médiích často kritizován. Griffinová seděla na lince i 11. září 2001. V 9 hodin ráno jí zavolala plačící žena, že do Světového obchodního centra narazilo letadlo. Griffinová to označuje za jedinou smutnou vzpomínku z Bílého domu.

Ten se podle zvěstí měl stát terčem jiného letadla. Byl proto evakuován a někteří dobrovolníci se do něj už nevrátili. Griffinová ale při jeho znovuotevření nechyběla. S ostatními statečnými ji v práci přivítal tehdejší prezident George Bush, což zachytil fotograf agentury Reuters. „Byl tak šťastný, že jsme přišli,“ vylíčila rozpoložení Bushe.

Trumpa prý inspirovala nesobeckostí

Griffinová sloužila za Billa Clintona, Bushe, Baracka Obamy i Donalda Trumpa. Ti jí také poslali blahopřejné dopisy k jejím 99. narozeninám. „Jsem inspirován silou a nesobeckostí, kterou jste předvedla po celý život,“ tvrdil v tom svém miliardář Trump.

Bílý dům: turistická atrakce i pupek světa

Griffinová zatím Trumpa osobně nepotkala. Stejně tak Obamu. Setkala se ale s Clintonem a Bushem. Má fotky se třemi prvními dámami - Hillary Clintonovou, Michelle Obamovou i Melanií Trumpovou. „Mám je ráda všechny,“ odpověděla na otázku, který prezident byl její nejoblíbenější. Clinton rád mluvil s dobrovolníky a hlavně s Griffinovou, připomněl americký deník The Washington Post.

Griffinová se domnívá, že je privilegiem být součástí dějin, ať zemi vede kdokoliv. „Potkáte různé lidi z celého světa,“ prohlásila. „Bylo tak pěkné slyšet, co říkali… Nic se nevyrovná tomu být v Bílém domě,“ doplnila. „Ve městě hořce rozděleném podle stranických linií je Griffinová absolutně nepolitická a vytrvale optimistická,“ všiml si The Washington Post.

„Udělají cokoliv, aby dostali, co chtějí“

Griffinová věří, že měla dobrý život. Celý jej strávila v metropoli Washingtonu. Vdala se a vychovala tři děti. Na veřejných školách pracovala jako učitelka a asistentka ředitele. V důchodu se ale trochu nudila. Začala proto provozovat malou cateringovou firmu a chodit na kurzy kaligrafie. V roce 1993 se přihlásila, když Bílý dům hledal více dobrovolníků.
Mával před zaměstnanci opravdovým bičem, Trumpův šéf protokolu končí

Do sídla prezidentů chodila tři až čtyři dny v týdnu a od začátku ji skvěle hodnotili. Nadřízení mezi sebou bojovali, aby sloužila pod nimi. Kromě práce v call centru četla elektronickou poštu, vyřizovala korespondenci, připravovala inaugurace i vánoční a velikonoční oslavy. Jen jeden úkol neměla moc ráda a to vodit hosty na státní večeře. Při tom totiž „objevila něco o ambiciozních lidech,“ napsal The Washington Post.

„Někdy udělají cokoliv, aby dostali, co chtějí,“ upozornila. „A budou se s vámi hádat, aby to dostali,“ dodala. Zřejmě narážela na přání sedět co nejblíže k nejvýše postavenému člověku u stolu. Běžný provoz Bílého domu závisí na jeho celoživotních zaměstnancích a neplacených dobrovolnících. Ti působí hlavně ve východním křídle, kde sídlí první dámy. V západním křídle úřaduje prezident a jeho političní pracovníci, kteří se s každou novou hlavou státu mění.

TRUMP NA STAVBU ZDI DO MEXIKA MILIARDY PENTAGONU

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa může použít peníze ministerstva obrany na stavbu zdi podél americko-mexické hranice. Rozhodl o tom americký nejvyšší soud. Verdikt je vítězstvím pro Trumpa, který zeď už před volbami v roce 2016 sliboval svým voličům. V pátek rovněž uzavřel dohodu s Guatemalou, díky které tato země dostala status bezpečné země.

Soudci nejvyššího soudu poměrem pěti ku čtyřem hlasům zvrátili květnové rozhodnutí kalifornského federálního soudu, který zakázal Trumpově vládě začít stavět hraniční zeď z peněz schválených Kongresem pro Pentagon.
Trumpova administrativa se proti verdiktu kalifornského soudu odvolala, u odvolacího soudu však neuspěla. Nyní se nejvyšší soud přiklonil na její stranu.„Velké vítězství pro zeď. Americký nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí soudu nižší instance a dal zdi na jižní hranici zelenou. Velká výhra pro bezpečnost hranic a vládu zákona!“ napsal Trump na Twitteru několik minut po pátečním výroku nejvyššího soudu.

Na splnění svého slibu voličům teď bude mít 2,5 miliardy dolarů (57,4 miliardy korun).

Republikánskému prezidentovi Trumpovi se nepodařilo přesvědčit Kongres, aby uvolnil peníze na financování zdi, proti níž protestují američtí demokraté i mexická vláda. V únoru proto vyhlásil stav národní nouze a uvedl, že to opravňuje vládu přesunout 6,7 miliardy dolarů z peněz, které Kongres vyčlenil na jiné účely, na výstavbu zdi. Několik států a organizací pak napadlo rozhodnutí vlády v soudních sporech.

Velmi velký den. I Guatemala už má status bezpečné země

Spojené státy v pátek s Guatemalou podepsaly migrační dohodu, která dává tomuto středoamerickému státu status takzvané bezpečné třetí země. Všichni běženci, kteří Guatemalou na cestě do USA projdou, budou muset požádat o azyl právě v této zemi.

Pokud tak neučiní a vstoupí na území USA, nebudou mít na azyl právo a americké azylové úřady je budou moci vracet. Informovala o tom agentura AP, podle které se opatření dotkne hlavně uprchlíků ze Salvadoru a Hondurasu.

Spojené státy s Guatemalou o migrační dohodě vyjednávaly několik měsíců. Trump dokonce Guatemale hrozil zavedením cel, pokud se nakonec nedohodnou. V pátek prezident na adresu této země řekl, že má „nyní ve Spojených státech přítele místo toho, aby měla ve Spojených státech nepřítele“.Status bezpečné třetí země měla dosud na severoamerickém kontinentu pouze Kanada, prezident USA Donald Trump nicméně usiluje o to, aby jej získalo i Mexiko, přes které do USA proudí měsíčně několik desítek tisíc lidí.

Na slavnostní ceremonii podpisu dohody v Oválné pracovně Bílého domu Trump podle agentury Reuters migrační dohodu označil za milník, který připraví pašeráky lidí o práci. „Toto je velmi velký den,“ dodal. Dohoda podle něj rovněž usnadní americkým farmářům najímání pracovních sil z Guatemaly. Jižní hranice Guatemaly tvoří severní hranici Salvadoru a Hondurasu. Uprchlíci, kteří se z těchto dvou zemí vydají na cestu do Spojených států pěšky, tak musí Guatemalou projít.

Guatemala na jihu hraničí s Hondurasem a Salvadorem.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Za Guatemalu byl v Bílém domě přítomen ministr vnitra Enrique Degenhart. Tiskové agentury upozorňují, že by mohl podpis dohody vyvolat ve středoamerické zemi spor. Guatemalský ústavní soud totiž nedávno na žádost opozice rozhodl, že prezident Jimmy Morales bez souhlasu parlamentu migrační dohodu s USA podepsat nesmí.

Morales následně ústavní soudce obvinil, že se vměšují do zahraniční politiky státu. Guatemalská vláda na Twitteru v pátek zveřejnila prohlášení, které uzavřenou dohodu nenazývá dohodou o bezpečné třetí zemi, ale „dohodou o spolupráci při hodnocení žádostí o ochranu“.

Spojené státy dohodu s Guatemalou podepsaly dva dny poté, co federální soud v Kalifornii dočasně zablokoval zpřísnění podmínek pro získání azylu v USA, které prosadila Trumpova administrativa. Právo na azyl chtěla americká vláda upřít lidem vstupujícím na území USA ze třetí země, nikoli tedy přímo z domovského státu. To by se týkalo i obyvatel středoamerických států přicházejících přes Mexiko.

MOGA ZAVEDE U JOHNSONA NOVÁ PRAVIDLA

Britský konzervativní politik Jacob Rees-Mogg, který bude nově vytvářet agendu vlády v dolní komoře britského parlamentu, zavedl ve svém úřadu nová pravidla. Týkají se především dodržování určitých gramatických zásadami
zaměstnancům však zakazují používání některých běžných slov či metrického systému.

V pokynech Rees-Mogg vyžaduje, aby se jeho noví podřízení vystříhali „zakázaných slov“ jako „very“ (velmi), „hopefully“ (doufejme, snad), „unacceptable“ (nepřijatelný) či frází jako „I am pleased to learn...“ (Těší mě zjištění...).
Británii tlačí k propasti kovaný thatcherovec, chce co nejtvrdší brexit

Muže, kteří nemají šlechtický titul, by měli v korespondenci jeho kanceláře oslovovat titulem „esquire“. Jeho nositeli byli původně příslušníci britské nižší šlechty, ve 20. století se ale začal používat i pro muže významného postavení bez šlechtického titulu. Přeložit by se dal jako „velevážený pane“.

V seznamu požadavků adresovaných zaměstnancům kanceláře, kterou nově Rees-Mogg povede, je také pokyn, aby používali imperiální jednotky a vyvarovali se užívání jednotek metrického systému, který Spojené království oficiálně začalo zavádět v polovině 60. let minulého století. Praktické rady dává nový šéf svým podřízeným také v oblasti interpunkce. V pokynech zdůrazňuje, aby žádnou tečku nekladli za oslovení Miss nebo Ms (slečna, paní) a za tečku za větou dávali při psaní na počítači dvě mezery.

„Kontrolujte po sobě svou práci,“ zní jeden z dalších požadavků.

Reese-Mogga, jednoho z nezarytějších kritiků brexitové politiky bývalé premiérky Theresy Mayové, jmenoval do vládní funkce nový premiér Boris Johnson. Úkolem konzervativního politika, který vystudoval prestižní Oxfordskou univerzitu, je hluboce věřícím katolíkem se šesti dětmi a proslul svou láskou k tradicím a formálním vystupováním i oblékáním, bude vyřizovat vládní agendu v Dolní sněmovně. Jeden z výčtů nových pravidel:

BAVOŘI SE SPOJILI S ČECHY, ŘEŠÍ VRAŽDY MUŽŮ, CO PRCHALI DO NSR

Bavorské úřady společně s českými vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a Pohraniční stráže. V souvislosti s údajnými vraždami čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli na útěku do tehdejšího Západního Německa a Rakouska, prošetřují 41 lidí.

Podezřelé vyšetřují v souvislosti se smrtí čtyř občanů NDR na hranici ČSSR v letech 1967 až 1986. Byli zastřeleni nebo je roztrhali psi pohraničníků. Informovaly o tom v pátek státní zastupitelství v bavorském Weidenu a bavorský Zemský kriminální úřad s tím, že úřady zatím nikoho nevyslechly

Uprchlíka z NDR postřelili u Volar pohraničníci, nyní dostal odškodnění

Platforma evropské paměti a svědomí (PEMC), která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů, v srpnu 2016 v těchto případech podala trestní oznámení u generálního spolkového prokurátora. V prosinci 2017 deník Der Neue Tag uvedl, že trestní oznámení podala PEMC proti 54 českým a 13 slovenským občanům, včetně bývalého šéfa komunistů Miloše Jakeše a někdejších premiérů Lubomíra Štrougala a Petera Colotky. Slovák Colotka mezitím letos v dubnu zemřel.

Aby bylo možné souběžně vedená vyšetřování v České republice a Německu co nejlépe koordinovat, vznikl nyní s podporou evropské agentury Eurojust společný vyšetřovací tým pod českým vedením. První setkání zúčastněných vyšetřovatelů se uskutečnilo ve čtvrtek ve Weidenu, uvedly o den později bavorské úřady.
Hartmut Tautz, Gerhard Schmidt a další

Trestní oznámení se týká mimo jiné smrti východoněmeckého uprchlíka Hartmuta Tautze, který byl v roce 1986 na hranici u Bratislavy roztrhán dvěma psy pohraničníků, nebo Gerharda Schmidta, který byl v roce 1977 zastřelen na Tachovsku, když se s manželkou a třemi dětmi pokusil uprchnout do Bavorska. Pohraničníci za jeho zabití dostali odměnu, nikdo nebyl odsouzen

Jakešovi a spol. hrozí i doživotí, říká advokát. Věří však v nižší trest

Nejstarší případ se týká tehdy osmadvacetiletého muže, kterého údajně zastřelil dvacetiletý pohraničník v srpnu 1967 na hranici mezi ČSSR a Rakouskem. Muž prchal spolu s dalšími třemi muži v automobilu. Najeli do hraničního opevnění, ze střechy vozu vlezli na plot a po jeho přelezení utíkali k hraniční řece Moravě. Když už byli zjevně na rakouské straně řeky, zahájili českoslovenští pohraničníci střelbu, která zasáhla jednoho z mužů

Zbylý případ pochází z 21. srpna roku 1977. Dvaadvacetiletý muž se tehdy spolu s jedním známým pokusil uprchnout do SRN. Když se pokoušeli podhrabat pod hraničním plotem, spustilo se poplašné zařízení a devatenáctiletý pohraničník střelbou smrtelně zranil jednoho z prchajících. Druhý byl zadržen a vydán do NDR.