iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump s demokraty dohodl rozpočet a dluhový strop

Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a zástupcům opozičních demokratů v Kongresu se podařilo dosáhnout dohody o rozpočtu a stropu pro státní dluh. Podle světových agentur se tak podařilo odvrátit větší turbulence včetně nouzového stavu, kdy federální vláda zůstane bez financí. Šéf Bílého domu dohodu oznámil v úterý na Twitteru, informaci potvrdili i demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátní frakce demokratů Chuck Schumer.

„S radostí oznamuji, že se nám podařilo uzavřít dohodu o dvouletém rozpočtu a dluhovém stropu,“ uvedl prezident Trump. „Byl to skutečný kompromis,“ dodal. Podrobnosti o podobě dohody Trump nesdělil. Schumer a Pelosiová dosažení dohody potvrdili a dodali, že se o ní bude brzy hlasovat ve Sněmovně reprezentantů, kterou demokraté ovládají. Schválit budou muset dohodu také senátoři a nakonec ji dostane k podpisu šéf Bílého domu.
Zástupci vlády a Kongresu o rozpočtové dohodě intenzivně jednali posledních několik týdnů. Cílem bylo najít kompromis do počátku šestitýdenních parlamentních prázdnin, které začínají již tento v pátek. Bez dohody na zvýšení limitu federálního dluhu Spojených států by si federální vláda nemohla půjčovat peníze na pokrytí rozpočtového deficitu a splácení závazků.

IVANKA TRUMPOVÁ POBAVILA PŘEKLEPEM

Dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka si na Twitteru v úterý způsobila úsměvný trapas. Veřejně gratulovala příštímu britskému premiérovi Borisi Johnsonovi k vítězství nad stranickým rivalem Jeremym Huntem, jenže si po sobě příspěvek nepřečetla. A místo Spojeného království politika zařadila někam na Jamajku.

Trumpová chtěla napsat „United Kingdom“. Jenže jí z toho vyšlo „United Kingston“. Nepovedený tweet brzy smazala a napsala ho znovu a správně. Jenže internet nezapomíná, jak jí okamžitě připomněli další uživatelé Twitteru. Ti pod jejím příspěvkem rozjeli diskuzi, do které vložili desítky snímků s původním postem dcery a poradkyně amerického prezidenta.

„Je United Kingston hned vedle Whalesu?“ ptá se ironicky Angela Belcaminová, jedna z těch, kteří zachytili původní blahopřání ještě před tím, než ho Trumpová nahradila správnou verzí. Připomíná tak podobné trapasy, které se v minulosti přihodily samotnému Trumpovi. Ten se například v červnu na své oblíbené sociální síti pochlubil, že se setkal s princem Charlesem, „princem z Whalesu“.

Whale je anglicky velryba. Přebytečné „h“ v názvu jedné ze zemí Velké Británie tak okamžitě rozjelo vlnu vtipů na téma velryb v úřadu britského následníka trůnu. Šéf Bílého domu také proslul tajemným výrazem „covfefe“, který vypustil rovněž na Twitter a dodnes neodhalil, co jím měl na mysli. Jablko tak nepadlo daleko od stromu, baví se Twitter pod statusem „první dcery“.

PRCEK GUZMÁN V BASE, ALE JEHO PENÍZE CHTĚJÍ USA I MEXIKO

Mexický drogový boss Joaquín Guzmán zvaný „Prcek“ sice už minulý týden u soudu v New Yorku dostal doživotní trest, celý případ však ještě neskončil. Vůdce kartelu ze Sinaloy si pašováním kokainu přišel na miliardy dolarů. A ty teď Spojené státy chtějí zpátky. Problém je, že nevědí, kde je mají hledat. O Guzmánovy peníze navíc stojí i Mexiko.

Magazín Forbes ho celkem čtyřikrát zařadil na seznam nejbohatších lidí světa. Jeden z nejmocnějších i nejznámějších mexických mafiánů Joaquín Guzmán si pašováním drog vydělal na jachty, letadla i soukromou zoologickou zahradu s tygry a krokodýly. Američtí vyšetřovatelé spočítali, že jeho kartel prodejem tun kokainu, heroinu i marihuany ve Spojených státech vydělal přesně 12 666 181 704 dolarů. Přes 288 miliard korun.

A o ty teď jde.

Podle stanice PBS soud v New Yorku při vynášení rozsudku dvaašedesátiletému Guzmánovi nařídil, aby peníze vrátil. Ten to sám od sebe neudělá, a tak byť hon na samotného bosse ze Sinaloy skončil, na jeho majetek ještě ani zdaleka ne.
Podle prokurátorů je částka jen „konzervativní odhad“ a ve skutečnosti si narkobaron přezdívaný Prcek (El Chapo) nashromáždil mnohem víc. Otázka ovšem je, kde. U soudních stání podle listu The New York Timeszaznělo jen pár zmínek o nemovitostech, které Guzmán vlastnil a ve kterých se najednou „povalovalo“ i 30 milionů dolarů (přes 680 milionů korun).

Sami kriminalisté podle deníku The Guardian ve dvanáctistránkovém dokumentu k zabavení mafiánova majetku neupřesnili, jak chtějí peníze získat ani kde je budou hledat. Podotýkají však, že Guzmán byl zdatný v praní špinavých peněz a že některé své zisky ukryl v bankách, jiné pak třeba v pojišťovací společnosti vedené jeho kumpánem či na debetních kartách vydaných kolumbijskou firmou Monodeaux.

Jak Prcek globalizoval a inovoval největší narkomafii světa

„Propadnutí věci je součástí rozsudku. Pokud je ono jmění ve Spojených státech, mohou jít po něm,“ naznačil pro list Observer Duncan Levin, který v minulosti na státním zastupitelství na Manhattanu vedl odbor proti praní špinavých peněz.

Kriminalisté by se podle něj mohli zaměřit právě na předplacené karty, na kterých můžou být uložené i miliony dolarů, nebo konkrétní zboží. „To takhle koupíte tisíce počítačů a vyvezete je. Peníze pak pocházejí z jejich prodeje v Mexiku,“ vysvětluje. Připomíná také, že podle zákona z roku 1957 může policie zabavit i statky, které jsou jen zčásti zaplacené z nelegálně nabytých financí.

„Velké množství majetků však bude pravděpodobně v Mexiku a při jejich hledání bude potřeba spolupráce s mexickou vládou,“ dodal. Jenže i ta chce Guzmánovo bohatství.

Mexický prezident Andres Manuel López Obrador podle agentury AP ve čtvrtek prohlásil, že využije veškeré legální cesty k tomu, aby byl Prckův zabavený majetek vrácen zpět do země. „Jsou to mexické peníze,“ míní. Dodává, že dřívější vlády podle něj neměly Američanům dovolit, aby zabavovali peníze v případech s podezřelými původem z Mexika.

Pokud se mu povede peníze získat, rád by je vložil do programů, kterými se vláda snaží bojovat s chudobou. Symbolické využití by pro ně měl i někdejší zájemce o post amerického prezidenta Ted Cruz. Ten už podle svých slov několikrát navrhoval zákon „El Chapo“, díky kterému by peníze zabavené narkobaronům putovaly na výstavbu zdi na americko-mexických hranicích.

Drogový boss Joaquín Guzmán byl svého času nejhledanější zločinec:

Prcek si stěžoval na mučení ve vazbě, teď skončil v "Alcatrazu"

V jednom z největších drogových procesů v historii USA Guzmána shledali vinným ve všech deseti bodech obžaloby. Za pašování kokainu, heroinu či marihuany v řádech tun, plánování několika vražd a další zločiny mu soud minulý týden k doživotnímu trestu uložil ještě dalších třicet let ve vězení.

Guzmán si před vynesením trestu stěžoval na podmínky v newyorské vazbě. Své věznění označil za psychologické, emoční a mentální mučení čtyřiadvacet hodin denně a prohlásil, že čelil krutému a nelidskému zacházení.
Narkobaron Guzmán dostal doživotí. Plánoval vraždy, drogy pašoval po tunách

Úřady požádal o prodloužení vycházek na střechu káznice, kde by si mohl spolu s ostatními vězni zasportovat. Ty mu to z obavy, že by mohl znovu utéct - tak jako v minulosti už dvakrát - zamítly. A téměř ihned po vynesení rozsudku Guzmána nechaly odvézt do věznice v Coloradu, ve které stráví zbytek života.

Přezdívá se jí „Supermax“ nebo „Alcatraz Skalnatých hor“ a končí tam jen ti nejnebezpečnější z nebezpečných. Třeba Džochar Carnajev, který má na svědomí bostonský masakr a který ve vězení s maximální ostrahou čeká na trest smrti.
Opevněný areál vzdálený zhruba dvě hodiny jízdy od Denveru po boku ozbrojenců hlídají i pořádně ostří psi. Trestanci, kterých je v Supermaxu zhruba čtyři sta, se i v zájmu své vlastní bezpečnosti prakticky nepotkají a obecně mají kontaktu s lidmi jen velmi málo.

Ze své betonové cely s miniaturním oknem mohou podle agentury AFP vyjít na devadesát minut denně, a to jen se spoutanýma nohama i rukama. „Supermax je z provozního hlediska nejzajištěnějším vězením na světě,“ říká pro server USA Today expert na americká vězení a bývalý policista Cameron Lindsay a ujišťuje, že útěk z této věznice už si Guzmán nezařídí ani všechny peníze světa.

V LÉTĚ CHYBÍ VÍCE NEŽ POLOVINA DÁRCŮ KRVE

V létě se nedostává dárců krve, do optimálních počtů chybí zhruba sto tisíc dárců krve, a to především kvůli dovoleným. Lidé totiž nesmí darovat krev měsíc po dovolené v některých zemích či po kousnutí klíštětem. Momentálně je v Česku asi 240 tisíc dárců. Novinářům to v pondělí řekl primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice Miloš Bohoněk. Lidé nesmí darovat krev měsíc po kousnutí klíštětem nebo návštěvě zemí, kde hrozí nákaza západonilskou horečkou, jako je sever Itálie, Maďarsko, Řecko nebo vnitrozemí Slovinska či Chorvatska.

„Nemáme nějaký akutní nedostatek krve, ale starší dárci odchází, a je nutné je nahradit,“ doplnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle odhadů přes léto chodí darovat asi o čtvrtinu lidí méně.
Chybí sto tisíc dárců krve. Může za to stárnutí populace i plazmacentra

„Je to organizačně náročnější. Musí se třeba víc telefonovat, ale krev se vždycky sežene,“ dodal Bohoněk. Některé nemocnice volají konkrétním dárcům potřebných krevních skupin, jiné posílají SMS těm, kterým uplynulo minimální období od posledního odběru.

Ženy mohou darovat krev jednou za čtyři měsíce, muži za tři. Dárcem krve se může stát dospělý od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní a neužíval nitrožilně drogy.

Dárci jsou testováni

Po kousnutí klíštěte či návštěvě vybraných zemí nemohou lidé darovat krev čtyři týdny. „Dárce krve testujeme na čtyři základní krevní přenosná onemocnění – HIV, žloutenku typu B, C a syfilis. Všechno se testovat nedá, proto jsou omezení časová,“ dodal Bohoněk. Dárci před odběrem dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají i nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu až 3 000 korun. Bonusy pro dárce mají i zdravotní pojišťovny.

Krev nelze vyrobit, nemocní tak jsou odkázáni na dárce. Krev potřebují pacienti po těžkých úrazech, při vážných operacích, transplantacích nebo při léčbě otrav. Celoživotně jsou na darovanou krev odkázáni lidé na umělé ledvině či s rakovinou krve. Z krve se vyrábějí léky pro hemofiliky, pro léčbu poruch obranyschopnosti či popálenin.
I drobná infekce v krvi dárce může být pro pacienta smrtelná, říká lékařka

V roce 2010 bylo evidovaných dárců krve více než 370 000, v roce 2017, z nějž pochází poslední data, už jen 241 000. Ubývá také prvodárců, předloni jich bylo 47 500. Vedle krve odebírají nemocnice a soukromá centra také krevní plazmu, za kterou lidé dostávají v centrech finanční odměnu. Plazmu potom dál prodávají ke zpracování.

Na světě je nejčastější krevní typ nula, v Česku, ale také ve Skandinávii, je ale nejběžnější typ A. Naopak nejméně často se vyskytuje AB. Krevní skupina se dědí po rodičích. Typ krve se dále dělí Rh faktorem na pozitivní, kterých je většina, a negativní. Pražské transfuzní stanice teď nejvíc potřebují dárce obou skupin nula a A, B a AB negativní.

MUSLIMKY SI VE VARECH MÁČELY NOHY V PÍTKU VŘÍDLA, POHORŠENÍ

Bouři nevole vzbudil snímek z Facebooku, na němž si dvě muslimky umývají nohy v pítku Vřídelní kolonády. Část diskutujících to považovala za nechutné, jiní zase kritizovali autora fotky, že cizinky vůbec vyfotil a snímek zveřejnil. Ten nakonec fotku „uzamknul“ jen pro své přátele, redakci ji ale poskytl.

Na fotografii jsou vidět dvě ženy. Jedna stojí naboso s vykasanými nohavicemi v jedné z několika pitných váz, do kterých na kolonádě volně vytéká pramen Vřídlo. Druhá cizinka se do teplé uhličité lázně chystá vstoupit. Podle tiskového mluvčího karlovarského magistrátu Jana Kopála jde o jasný přestupek. Jenže jeho řešení nemusí být tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.

„Podobné věci řešíme s velitelem karlovarské městské policie Marcelem Vlasákem. Takoví lidé se dopouštějí přestupku, který není poškozováním majetku. Chovají se jenom nepřístojně. Pamatuje na to paragraf o veřejném pohoršení. Sami městští strážníci jako veřejný orgán však nemohou být pohoršeni. V praxi se jim stává, že jim někdo zavolá a popíše, jak si někdo v termální vodě umývá nohy. Strážník přijde na místo a v lepším případě tam najde člověka, který přestupek udělal,“ vysvětlil mluvčí Kopál.

Dodal, že v takových případech strážníci požádají případné svědky, jestli jsou ochotni popsat do protokolu situaci a později vypovídat v přestupkovém řízení.

Jeden pohoršený člověk na pokutu nestačí

„Aby mohlo být pohoršení bráno jako veřejné, musí být způsobeno několika lidem a ne jen jednomu člověku. Jakmile se ale přidají dva nebo tři lidé s tím, že je to také pohoršuje, to už je něco jiného. Pak může padnout pokuta,“ sdělil mluvčí Jan Kopál.

Ředitel karlovarské Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád (SPLZAK) Milan Trnka rozhodně považuje chování obou žen za přestupek vůči slušnému chování. Nohy se totiž podle něj nestrkají do každé vody, kterou člověk vidí.
O události se ředitel Trnka dozvěděl od lidí, kteří sdíleli veřejnou kolonádní umývárnu na Facebooku. Lidé mu volají pokaždé, když něco takového vidí v televizi nebo na sociálních sítích.

„Případ je velmi absurdní. Považuji to za exces, který jen těžko uhlídáme. Drtivá většina návštěvníků Karlových Varů je ale slušná,“ konstatoval ředitel Trnka. Podle něj není správné dávat na Facebook podobná negativa. Někdy to totiž může být bráno jako návod, aby se dělaly ještě kurióznější věci, a bylo tak o čem mluvit.
Řešením je brouzdaliště, navrhovali diskutující

Příspěvek na Facebooku sdílela i další obyvatelka Karlových Varů. „Celé to je postavené na hlavu. Není totiž pohoršený jen jeden člověk. Na Facebooku nás je přes sedm tisíc. Jde o to, že Karlovy Vary jsou vyhlášené lázeňské město. Jde mně o to, aby si v nich nikdo nedělal co chce a jak chce,“ prohlásila.

Pod svým komentářem zaznamenala reakce, že je rasista a xenofob. Brání se tím, že to není o rasismu. Stejně reagovala i na české opilé celebrity, které se při letošním filmovém festivalu koupaly ve Vřídle. Žena souhlasí s některými diskutujícími na Facebooku, že je škoda, aby léčivá minerální voda zbytečně odtékala do říčky Teplá. „Dobře, pojďme se domluvit s městem a SPLZAK na vybudování brouzdaliště. Cachtání v něm pak nebude nikoho pohoršovat,“ navrhuje.

Tiskový mluvčí magistrátu Jan Kopál připomenul další situace, které trápí naše největší české lázně. „Setkáváme se s relativně nevinnými případy, kdy k léčivým pramenům na kolonádě přitáhne někdo barel a začne do něj čepovat minerálku. Pak ho lidé ze SPLZAK upozorňují, že se minerální voda může odnášet jen v příručních nádobách, a ne odvážet na multikáře. Horší je, když se přijdou na kolonádu podobným stylem jako ony dvě arabské ženy ošplíchnout bezdomovci .“

ŽLOUTENKA TYPU C - HROZBA V TĚLE DESÍTEK TISÍC LIDÍ

Desítky tisíc „časovaných bomb“ v podobě nákazy virovou hepatitidou typu C tikají v České republice. Drtivá většina nakažených o své nemoci neví. Projeví se totiž až 20–30 let od nákazy, celou dobu však postupně ničí játra. Může skončit jejich selháním v důsledku cirhózy nebo rakoviny jater. Žloutenku typu C je přitom možné zcela vyléčit ústně podávanými moderními léky, a to za 2 měsíce. Podle odhadů odborníků v Česku ročně prodělá léčbu hepatitidy pouze 1 200 osob. Upozorňují na to při Světovém dni hepatitidy, který letos připadá na 28. července.

Infikovaní často nemají žádné zjevné příznaky a neví o své nemoci desítky let – proto se epidemie hepatitidy typu C často označuje jako „skrytá“. „Nákaza neznamená nebezpečí jen pro svého nositele, ale i pro okolí. Hlavní cestou nákazy infekce virové hepatitidy tohoto typu je přenos krví, a to zejména při sdílení společného náčiní mezi lidmi, kteří užívají injekčně drogy. K nákaze ale dochází i sexuálním stykem. Stále se mohou objevit také lidé, kteří se nakazili při krevní transfuzi v dobách, kdy se krev dárců na hepatitidu C netestovala,“ říká doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Nemoc postupně ničí životně důležitý orgán, a až se projeví v plné síle, bývá mnohdy pozdě. Podle lékařů je včasné odhalení virové hepatitidy nezbytné pro úspěšnou léčbu a ochranu společnosti. „Analýza nákladové efektivity prokázala, že okamžitá léčba pacientů s chronickou hepatitidou C je účinnější a méně̌ nákladná než péče o pokročilejší stadia onemocnění. Čím později nemoc odhalíme, tím horší má dopady nejen na jedince, ale i na jeho okolí,“ doplňuje doc. Mravčík.

Právě včasné odhalení nemoci je největším oříškem. Nejčastěji – zhruba ze 60 % – jsou totiž mezi nakaženými injekční uživatelé drog. Odborníci odhadují, že v Česku se pohybuje 9–12 tisíc aktivních uživatelů drog, kteří je berou injekčně.
Na nemoc se tak přichází právě v nízkoprahových programech, které s drogově závislými pracují, poskytují možnost testování, výměnu jehel a stříkaček za čisté, informace a pomoc při zprostředkování další léčby. Podle Sdružení pacientů s diagnózou závislosti Recovery však stát v poslední době činnost těchto organizací finančně omezuje.
„V České republice máme odlišnou drogovou scénu než v ostatních zemích. Žije zde přibližně 40 000 uživatelů pervitinu, z nichž podstatná část užívá drogu nitrožilně. Přesto je výskyt nakažených hepatitidou typu C a virem HIV poměrně nízký.
Zásluhu na tom mají neziskové organizace, které do značné míry suplují činnost státu a s drogově závislými pracují. Jejich terénní pracovníci například nabízejí nové jehly a eliminují riziko nákazy, a chrání tak celou populaci. Provádějí i programy zacílené na detekci nemoci. Bohužel ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí i kraje neustále krátí peníze potřebné pro jejich práci, a činnost těchto organizací tak omezují. Hrozí zhoršení stavu a růst počtu nakažených,“ říká František Trantina, předseda pacientského sdružení Recovery. „Pokud tyto preventivní a kontaktní programy nebudou dobře dostupné, nemocné včas nikdo nevyhledá a nezaléčí, lze očekávat v následujících dvou dekádách významný dopad epidemie žloutenky C na nemocnost a úmrtnost.“

Přesnou představu o tom, kolik lidí je nakaženo žloutenkou typu C, mají v českých věznicích, nastupující totiž bez výjimky procházejí testem. „Infekcí je podle údajů Vězeňské služby ČR nakažena až třetina odsouzených. Z nich je většina drogově závislá. Výhodou koncentrace do jednoho místa je, že jsou zachyceni včas, nevýhodou, že nemoc předávají dál. Například aplikací drogy infikovanou jehlou nebo při tetování. Tím, že jsou na jednom místě a z léčby neodejdou, je umíme v podstatě všechny vyléčit. Většinou jde o mladé lidi ve věku od 20 do 40 let a léčbu téměř nikdo z nich neodmítá.

Narážíme ale na finanční strop pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna pokryje léčbu u zhruba čtvrtiny těch, kteří ji potřebují, a nemocní pak končí „na čekačce.“ Problém je, že se vracejí do vězení, kde mohou znovu nakazit ty, co jsme předtím vyléčili,“ uvádí MUDr. Vratislav Řehák z Centra pro léčbu virových hepatitid nestátního zdravotnického zařízení Remedis. Počet vězňů se pohybuje mezi 22 000 a 25 000. Každý rok se se žloutenkou typu C ve věznicích léčí přibližně 600 vězňů. Podle MUDr. Řeháka to zdaleka nestačí, přitom právě vězení je ideálním místem pro záchyt a léčbu všech infikovaných. „Hlavní prevencí hepatitidy typu C je v dnešní době léčba zdroje infekce,“ dodává MUDr. Řehák.

Přestože zachycenou nemoc lze dobře léčit, Česká republika nemá národní strategii eliminace virové hepatitidy typu C. Zavedení strategie doporučila členským státům, mezi něž Česká republika patří, Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta zároveň stanovila odstranění viru hepatitidy C do roku 2030 jako významný cíl veřejného zdravotnictví. „Při současných léčebných možnostech by bylo možné nemoc v České republice téměř zcela vymýtit během 10 let. Nyní jednáme s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu na období 2019–2021. Plán se zaměřuje na eliminaci této nemoci v epidemiologicky nejvýznamnější skupině v České republice – u uživatelů drog. Nenahrazuje národní strategii eliminace žloutenky C pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO, ale může být její významnou součástí,“ dodává doc. Mravčík.

V České republice si diagnózu hepatitidy C každoročně nově vyslechne zhruba 1 000 lidí. Nejvíce nemocných žije v Ústeckém a Karlovarském kraji, naopak nejméně v kraji Zlínském.

Co je to hepatitida C

Chronická hepatitida C (HCV) je infekční onemocnění jater, které způsobuje závažné komplikace, jako jsou fibróza, cirhóza či hepatocelulární karcinom. HCV je nejčastější příčinou vysokého počtu transplantací jater, nákladného zákroku vyžadujícího nákladnou následnou péči. Důsledná léčba HCV by omezila finanční výdaje na tuto péči v budoucnu. Důsledkem hepatitidy C je také často předčasné úmrtí.

O Sdružení RECOVERY, z. s.

RECOVERY, sdružení pacientů s diagnózou závislosti, hájí práva pacientů a osob blízkých, kterým závislostní poruchy podstatně snižují kvalitu života. Cílem sdružení je také destigmatizace závislostních onemocnění, odstraňování bariér při vyhledání odborné pomoci, ochrana práv a prosazování zájmů pacientů u plátců a poskytovatelů zdravotní a sociální péče, informování veřejnosti o problematice závislostních onemocnění a léčbě těchto onemocnění, informování osob, které užívají návykové látky, o rizicích vzniku závislosti a o prevenci vzniku závislosti. Podporuje a tvoří preventivní programy, aktivně působí na zákonodárce, orgány státní správy a místní samosprávy v obcích za účelem snižování zdravotních rizik spojených s propagací a distribucí návykových látek a s propagací a poskytováním hazardních her, podporuje zdravý životní styl a osobní spokojenost a svépomocné organizace a skupiny poskytující pomoc závislým osobám a jejich blízkým. Podporuje účinné druhy léčby závislostí včetně substituční léčby. Více informací na: www.pacienti-recovery.cz. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

VÍŤA MAREK JE JUNIORSKÝM MISTREM SVĚTA V „PĚTAŠEDESÁTKÁCH“

Je mu teprve jedenáct let, ale už se může pochlubit výraznými úspěchy v mistrovství republiky a Evropy v motokrosu. Při nedávném MX Junior v Itálii se mu podařilo vybojovat titul mistra světa ve třídě 65 ccm. Víťa Marek je náš obrovský talent a jsme na něho právem pyšní. Na motorku usedl poprvé ve třech letech a už o rok později odjel svůj první závod. V roce 2017 startoval v mistrovství Evropy a jen kvůli zranění a dvěma vynechaným závodům nemohl startovat ve finálovém závodě v Lokti.

Letos Víťa zkouší i silnější „pětaosmdesátku,“ a je neskutečné, že dokáže přesednout z motorky na motorku a zajet dva závody za sebou. V MMČR juniorů se po čtyřech odjetých závodech drží na čele průběžného pořadí v obou kubaturách.
V Itálii Víťovi nevyšel ani jeden za startů. Ve druhém před ním spadl jezdec a jen s velkým štěstím nespadl také on a z druhé zatáčky vyjížděl až jako šestnáctý. I přes to dokázal zvítězit a vybojovat vysněný světový titul. „Jsem moc šťastný, na vítězství jsem se opravdu nadřel a po nepovedeném startu jsem se hodně propadl. Je to pro mě obrovský úspěch a děkuji taťkovi a celému týmu za velkou podporu,“ poznamenal mladý šampion. „Já jsem věděl, že Víťa má na vítězství, ale jsou to závody a stát se může cokoliv. Byl jsem proto hodně nervózní. Vloni v Austrálii si prošel peklem. Potom co vyhrál první jízdu, tak do druhé nastupoval hodně svázaný a pod obrovským tlakem. Bylo to znát na jeho jízdě a taky to tak dopadlo. Až jednadvacáté místo po pádu přes jednoho soupeře v posledním kole.

Věděl jsem ale, že to jsou zkušenosti k nezaplacení. Letos byl Víťa v první jízdě druhý a to si myslím, že byla dobrá výchozí pozice do druhé. Start byl sice horší, ale když jsem viděl, jak jede a sledoval jeho časy na kolo, tak jsem si troufl mu ve třetím kole, když už byl zhruba šestý, ukázat MUSÍŠ 1. Za dvě kola už byl Víťa na čele. Bylo to hodně napínavé a jsem na něho velmi pyšný, jak od loňska dokázal vyspět,“ vypráví Víťův manažer a táta v jedné osobě a doplňuje: „Takový výsledek jsem dopředu nečekal, ale potom na závodech, když jsem viděl, jak to Víťovi sedí, tak jsem v to začal tajně doufat a moc jsem mu to přál. Víťa byl už v tréninku hodně rychlý a dokázal si třeba ještě v posledním kole trochu vylepšit čas, i když říkal, že už si to jen tak objede. Byl prostě v pohodě a užíval si ježdění a tak to má být.“

Díky podpoře svého otce, týmu CERMEN a Autoklubu ČR jede Víťa v domácím mistrovství ve dvou objemových kubaturách. Je to velký bojovník a obrovský talent, ve svých jedenácti letech je mistrem světa a to jeho kariéra teprve začíná. Ještě o něm hodně uslyšíme. Jméno Vítězslav Bohumil Pácl, Média a komunikace
Marek si dobře zapamatujte.