iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

NKÚ: 927 vyhozených milionů na Labi, žádný užitek

Nákladní vodní doprava v ČR: za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun. Množství zboží přepraveného po vodě zůstává mizivé: Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Ministerstvo dopravy (MD) a Ředitelství vodních cest (ŘVC) používaly od roku 2014 peníze na rozvoj vodních cest a vodní dopravy v ČR. Konkrétně se kontroloři zaměřili především na to, jak MD přistupuje k rozvoji vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, a prověřili peníze určené na modernizaci plavidel nebo vybrané infrastrukturní projekty v hodnotě téměř 1,4 miliardy korun.

Podíl vodní dopravy na přepravě zboží zůstává dlouhodobě nízký a k postupnému převodu části přepravy ze silnic na vodní cesty nedochází – od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží. Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty. Důvodem jsou především přetrvávající problémy se splavností v úseku Ústí nad Labem – státní hranice. Řešením má být podle MD vybudování plavebního stupně v Děčíně. V názorech na jeho výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi MD a Ministerstvem životního prostředí. ŘVC na jeho přípravu dosud vynaložilo 625 milionů korun.

Podobně je to i s plavebním stupněm „Přelouč II“. Ten je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.
Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad. Příkladem jedné z takových investic je modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun. Díky ní se měla navýšit přeprava zboží o 1 944 kontejnerů ročně a množství převezených sypkých materiálů o 1 900 tun. Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec.

Kontroloři se zaměřili i na projekt vybudování koridoru Dunaj–Odra–Labe. Na konci roku 2018 nechalo MD zpracovat první studii, která se komplexně zabývá technickou i ekonomickou proveditelností koridoru. Z té vyplývá, že výstavba plné varianty propojující všechny tři řeky je riziková – projekt by přestal být ekonomicky efektivní ve chvíli, kdy by investiční náklady stouply jen zhruba o tři procenta, případně pokud by poptávka po přepravě klesla o necelých pět procent. Celkové náklady mají dosáhnout 641 miliard korun, provozní náklady by pak byly zhruba 540 milionů korun ročně. V případě omezené varianty propojující Labe s Odrou by výstavba vyšla přibližně na 311 miliard korun, roční provoz pak zhruba na 350 milionů korun. Oproti plné variantě má být podstatně méně ekonomicky riziková.

Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně.
V neposlední řadě kontroloři prověřili peníze určené na modernizace nákladních plavidel. MD v letech 2008 až 2015 rozdělilo na zlepšení jejich stavu více než 53 milionů korun. Podporu příjemci dostávali, přestože MD předem nevyhodnotilo budoucí využití a přínos jejich plavidel pro Českou republiku. Podporu tak získal například žadatel, který uvedl, že díky modernizaci naroste ročně objem jím přepraveného zboží zhruba o půl procenta. Jiné z modernizovaných plavidel bylo v roce 2016 celkem 215 dní mimo provoz a v roce 2017 pak dokonce 326 dní. Dopad takto použitých peněz na zvýšení využití plavidel byl v součtu mizivý. /nkú/

CHEMAPOL, JUNEK, HAVEL A AGROFERT BABIŠE

Nenávratné investice prezidenta Chemapolu Václava Junka vedly k pádu společnosti chráněné politiky. Dluh dosahoval v roce 1999 astronomických sedmnáct miliard korun. Bankrot ale nebyl úplný konec. Část podniků, především z chemické divize, získal nynější premiér Andrej Babiš se svým podnikem Agrofert.

Začátkem devadesátých let kapitalismus v Česku teprve pomalu nabíral na obrátkách. Václav Junek, někdejší agent StB, který se za komunismu z pozice referenta vyšplhal až na post předsedy představenstva společnosti Chemapol, však už tou dobou žil život západních byznysmenů.

Jako první podnikatel „nové doby“ měl k dispozici soukromé letadlo Cessna z druhé ruky. Letadlo s registrací OK-NKN zdobilo na ocase logo Chemapol Group a často navštěvovalo pobřeží Španělska. Chemapol byl tou dobou gigant tuzemského průmyslu. Jeho podnikání sahalo od médií přes sportovní kluby, letectví až k chemickým a zbrojním podnikům. Za komunismu byl Chemapol výhradním dovozcem ropy a jako vůbec první podnik v tehdejším Československu se v roce 1968 stal akciovou společností. Podíly v něm drželo přes sto jiných státních podniků.

Nevyhnutelný pád

Junek a jeho spolupracovníci se stali akcionáři Chemapolu v roce 1994. Klíčem, kterým se Junek dostal do pozice šéfa společnosti, byla firma Proventa. Ta měla třináctiprocentní podíl v Chemapolu a Junek ji také vedl. Důvod, proč i přes očividně nenávratné investice mohl Junek dál vládnout Chemapolu, se nabízí. Někdejší rozvědčík vždy uměl našlapovat v nejvyšších patrech politiky.

Další podíly vlastnily velké banky, které Chemapolu půjčovaly peníze, a desítky státních podniků. Stát nechal Junka a jeho Proventu Chemapol řídit. Junek se stal nejprve předsedou představenstva, později prezidentem Chemapolu. A podnik pod jeho vedením masivně utrácel. Například do fotbalového týmu v Drnovicích a hokejového klubu ve Vsetíně nalila společnost přes půl miliardy korun.

Kdo „podojil“ Slušovice. O konci družstva s kriminálním pozadím se mlčí

Například sociální demokracii, kterou v té době vedl Miloš Zeman, Junek věnoval několik tankovacích karet. „Už si nepamatuji na detaily, ale myslím, že nějaké karty jsme sociální demokracii darovali,“ přiznal tehdy. Miloš Zeman sice zprvu tvrdil, že o žádných kartách neví, jeho spolustraník z ČSSD Jaroslav Vlček však potvrdil, že karty přebíral osobně spolu s ním.

Vylepšit svou image komunistického špiona, kterého StB vyslala na misi do Paříže, se však Junkovi zásadně podařilo až v roce 1997. Dceřiná společnost Chemapolu tehdy za 200 milionů korun koupila polovinu pražského paláce Lucerna od prezidenta Václava Havla. Ten tehdy transakci obhajoval se slovy, že „Chemapol je pilířem české ekonomiky“. To však už v té době fakticky neplatilo.

Benzin pro Zemana

První svobodné volby pošpinila Bartončíkova aféra

Koncem téhož roku Chemapol přestal splácet dluhy svým věřitelům. O dva roky později zbankrotoval. Ukázalo se, že dluh společnosti dosahuje astronomických 17 miliard korun. Dnes osmašedesátiletý Junek byl sice v souvislosti Chemapolem vyšetřován, nikdy však nebyl obviněn. Dle obchodního rejstříku stále podniká – je předsedou představenstva lesnické společnosti LST. Přestože se Chemapol ocitl na dně, část podniků, především z jeho chemické divize, byla stále lukrativní. Právě tuto část Chemapolu získal nynější premiér Andrej Babiš se svým podnikem Agrofert.

BYZNYS EXPRIMÁTORA BÉMA SE ZBROJAŘEM NA KYPRU

Dlouhá léta se nahlas spekuluje o tom, že slovensko-česká investiční skupina J&T pomáhá spravovat majetek kontroverzním podnikatelům a politikům z Česka i Slovenska. A byť se lidé z J&T umějí kolem politiků a zákulisních hráčů obratně pohybovat, vše zůstalo vždy pouze v rovině dohadů. Stopy k záhadám opředenému byznysu J&T totiž často mizely na Kypru ve spleti firem, jejichž majitele nelze dohledat. MF DNES se proto pokusila zmapovat jednu z takových kyperských sítí, která vyrostla kolem společnosti Berg Nominees Limited.

J&T se k této společnosti nikdy oficiálně nehlásila. Pravda však je, že několik firem, které pod Berg Nominees patří, J&T prokazatelně využívala. Spleť společností kolem Berg Nominees čítá několik desítek dalších firem, které podnikají v Česku i na Slovensku. A jména s nimi spojená vedou od zbrojního byznysu až po bývalého pražského primátora.
Slovenský zbrojař a přítel expremiéra Fica

O společnosti Berg Nominees psal i zavražděný slovenský novinář Ján Kuciak. Narazil na ni, když popisoval byznys zbrojaře Miroslava Výboha, blízkého přítele slovenského expremiéra Roberta Fica. Výboh, který figuroval v kauze kolem Marka Dalíka a obrněnců Pandur, kyperskou firmu podle webu Aktuality.sk využil při investování do nemovitostí. Konkrétně měla společnost Berg Nominees vlastnit jinou kyperskou firmu, která ovládala Výbohův majetek v hodnotě přes patnáct milionů liber.

Kyperský labyrint říše J&T. Od podílu zubaře k Janouškovu zlatému vejci

Výboh se ve společnosti lidí z J&T objevil například v květnu 2008. Zbrojař se tehdy během závodů formule 1 zúčastnil akce pořádané na jachtě v Monaku, na níž se setkal spolumajitel J&T Ivan Jakabovič s tehdejším ministrem financí Jánem Počiatkem z Ficova Směru.

Bylo to krátce předtím, než se měnil kurz slovenské koruny vůči euru. J&T navíc jen pár dní po schůzce obou mužů provedla lukrativní obchod na devizovém trhu, a tak se spekulovalo, zda Počiatek strategické informace nevyzradil. J&T to popřela. A ministr aféru nakonec ustál.

Horská chata nedaleko Albrechtic

Další z firem, které patří pod Berg Nominees, má vazby na bývalého primátora Prahy Pavla Béma. Bém je jednatelem společnosti Levandres, které patří novostavba, jež před čtyřmi lety vyrostla v chráněné oblasti nedaleko Albrechtic v Jizerských horách.

Jak MF DNES uvedla již před časem, při podnikání v realitách využíval kyperské firmy s vazbami na lidi z J&T zřejmě i Bémův blízký přítel, podnikatel Roman Janoušek. Společnost Breva, s níž byl Janoušek roky spojovaný (dnes již pod názvem Sagnell Business), vlastní několik lukrativních nemovitostí v historickém centru Prahy nebo například v nejdražší budově Česka – pankráckém mrakodrapu V Tower.

Janoušek byl mojí politickou blbostí, přiznal exprimátor Bém v Rozstřelu

J&T se od firem, které působí v byznysu s realitami kolem Janouška a Béma, distancovala. Sagnell má společné podnikání také s dalším známým pražským podnikatelem – Tomášem Hrdličkou. Společnost Kupiano Investments, kterou Hrdlička ovládá spolu s finančníkem Karlem Pražákem, vlastní společně se Sagnellem firmu Skidor. Ta má podíl v milionovém byznysu s provozem lyžařského areálu ve Špindlerově Mlýně.

Loterijní byznys v Řecku

Stopy Berg Nominees však nevedou jen do Jizerských hor, ale i do nejvyšších pater loterijního byznysu. Když v roce 2013 společnost miliardáře Jiřího Šmejce Emma Delta oznamovala vstup do řecké loterijní společnosti OPAP, tamní dominantní sázkové kanceláře, jmenovala jako jednoho ze svých investorů společnost Helixor Ltd.

Podle tiskové zprávy vydané k obchodu reprezentoval Helixor právě J&T. A stoprocentním vlastníkem Helixoru je právě Berg Nominees. Dnes už však podíl v lukrativní řecké loterii nedrží. Před dvěma lety koupila podíl Helixoru v Emma Delta loterijní skupina Sazka Group.

Klička v zákoně: pověřený akcionář

Vhled do toho, jakým způsobem kyperská „matka“ funguje, dává slovenský registr, který nutí společnosti, jež chtějí podnikat se státem, odhalit do detailu vlastnickou strukturu. Jedna z firem uvedla, že jejím jediným akcionářem je právě společnost Berg Nominees. Ta však reálně funguje jen jako takzvaný pověřený akcionář a majitelem je ve skutečnosti fyzická osoba.

V SR SOUD S RUSKEM A KOČNEREM

Ve slovenském Pezinoku začalo soudní líčení s exministrem hospodářství a bývalým ředitelem soukromé televize Markíza Pavolem Ruskem a kontroverzním podnikatelem Marianem Kočnerem. Jde o padělání čtyř směnek vystavených na částku v celkové výši téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun), jejichž proplacení vymáhala i od Markízy jedna z Kočnerových firem.

Kočner, kterého policie letos v březnu obvinila také z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka, je v kauze směnek již déle než rok ve vazbě a zahájení líčení se na vlastní žádost nezúčastnil. Rusko zase v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své společnice z Markízy Silvie Volzové.

V případě prokázání viny hrozí obžalovaným až dvacetileté vězení.

Podle prokurátora Rusko zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy již nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko na směnkách vystupuje jako dlužník, Markíza jako ručitel.
Povinnost proplatit směnky by patrně zůstala pouze na Markíze, protože Rusko je podle slovenských médií nemajetný. Směnky nebyly zahrnuty do účetnictví televize, která patří do skupiny CME. Markíza dříve označila směnky za podvrh a tvrdila, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě.

Bratislavský okresní soud loni uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy loni přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.
Rusko v pondělí před soudem odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu, která by mu výměnou za doznání zajistila nižší trest než v případě prokázání viny na hlavním líčení. Vinu dříve popřel i sám Kočner. Advokáti obžalovaných tvrdili, že trestní stíhání jejich klientů je zjevně účelové a že celý proces je ze strany prokuratury veden jednostranně.

Obžalobu proti Ruskovi a Kočnerovi v případu padělání směnek za značného zájmu medií a veřejnosti projednává specializovaný trestní soud se sídlem v Pezinoku nedaleko v Bratislavy, který se zabývá nejzávažnějšími kriminálními případy na Slovensku. Rusko zastával v letech 2003 až 2005 post ministra hospodářství. Z této funkce byl odvolán po aféře se směnkami, jejichž prostřednictvím si již jako ministr půjčil 100 milionů tehdejších slovenských korun. Z politiky se Rusko stáhnul a rovněž prodal svůj podíl Markíze.

ŠANCE ZELENSKÉHO NA UKRAJINĚ

Strana Sluha národa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského má po nedělních parlamentních volbách šanci dosáhnout většiny v nově zvoleném parlamentu. Podle průzkumů mezi voliči získala 42,7 procenta hlasů v obvodech, kde se hlasovalo podle stranických seznamů. Odhady výsledků ve zbylé polovině obvodů nejsou k dispozici.

Podle jiného průzkumu má Sluha národa 43,9 procenta. Volební účast těsně překročila 50 procent. „Je pravděpodobné, že formace Sluha národa dokáže vytvořit v novém parlamentu většinu, tvořenou jednou stranou, aniž by využila nezávislých poslanců. Bude to poprvé v dějinách nezávislé Ukrajiny,“ napsala agentura Interfax-Ukrajina.

Prezidentova strana může podle ní počítat s vítězstvím ve 115 až 120 jednomandátových okruzích, kde se poslanci volí většinově, a se 121 poslanci ze stranické kandidátky, čímž získá více než 226 z celkem 450 mandátů.

Na Ukrajině platí poměrně komplikovaný volební systém, v němž polovinu poslanců volí občané podle stranických seznamů a o druhou polovinu se utkají často nezávislí kandidáti v jednomandátových volebních obvodech, ve kterých se volí většinově - ale 26 z těchto křesel zůstává kvůli ruské anexi Krymu a válce v Donbasu volných. Podle stranických seznamů se volí 225 poslanců, ve většinovém systému 199.

Na druhém místě podle anket skončila proruská Opoziční platforma s 12,9 procenta hlasů. Do jednokomorové sněmovny se mají ještě dostat Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka (8,8 procenta), Vlast expremiérky Julije Tymošenkové (8,5) a Hlas rockera Svjatoslava Vakarčuka (6,5).

Nový premiér musí mít na Západě dobré jméno

Ještě dlouho před sečtením hlasů se v ukrajinských médiích začalo spekulovat o obsazení postu předsedy vlády. Zelenskyj dal najevo, že chce v čele vlády chce vidět člověka nespojeného s minulým režimem, který bude zvládat problémy ukrajinské ekonomiky a má na Západě „dobré jméno“.

Za jednoho z favoritů se považovuje ukrajinský zástupce v Mezinárodním měnovém fondu Vladyslav Raškovan. List Ukrajinska pravda napsal, že premiérské ambice má i vůdce strany Hlas Vakarčuk, jehož Zelenskyj přizval ke koaliční spolupráci. Sám Vakarčuk přitom prohlásil, že ani po zisku poslaneckého mandátu nepřestane hrát se svou rockovou skupinou Okean Elzy.

V úvahu podle agentury Unian připadají i manažeři státní energetické společnosti Naftogaz Andrij Kobolev a Jurij Vitrenko. Prezident poděkoval voličům za důvěru. V prvním projevu po skončení voleb řekl, že prioritou jeho strany v novém parlamentu bude ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí.
„Není to jen velká důvěra, je to velká odpovědnost pro mne osobně i pro celý náš tým,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „Ukrajince nezradí“.

Zelenskyj se ujal funkce ukrajinského prezidenta a hned rozpustil parlament

Porošenko v prvním komentáři k odhadům výsledků řekl, že jeho strana Evropská solidarita bude v parlamentu usilovat o „zastavení odvety proruských sil“. Udělá prý vše pro to, aby proruskou Opoziční platformu, která pravděpodobně skončila jako druhá, nepustil k „reálné politice“.

V dosavadním parlamentu, zvoleném po vyhnání proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, zasedali většinou lidé vynesení revoluční převratovou vlnou. Jejich mandát je však podle povolebního průzkumu u konce, v parlamentu zasednou z velké části noví lidé bez větších politických zkušeností. Parlament se na Ukrajině volí na pět let. O mandáty se ucházela zhruba šedesátka stran, v obvodech s většinovým systémem pak kolem tří tisíc kandidátů.

V BRUSELU DOPRAVA ZDARMA, ZPOMALENÁ AUTA

Veřejná doprava zdarma pro mladé i seniory, snížení rychlosti na 30 kilometrů v hodině, koupaliště pod širým nebem a povinné třídění odpadu. To jsou jen některé z novinek, kterými chce Brusel a okolí proměnit tamní nová regionální vláda.
Už v roce 2020 má být veřejná doprava zdarma pro lidi mladší 25 let a starší 64 let. Kabinet zároveň slibuje, že v příštích pěti letech zvýší o 30 procent počet autobusů. Některé z nich chce pohánět elektřinou. Politici chystají i rozšíření linky metra číslo tři, což pomůže obyvatelům severní části Bruselu.

Od roku 2021 má v celém regionu platit maximální povolená rychlost 30 kilometrů v hodině. S výjimkou se počítá jen pro několik nejvýznamnějších automobilových tepen. Cílem je zvýšit bezpečnost silnic a podpořit alternativní způsoby dopravy, napsal list The Brussels Times. V současnosti je 30 kilometrová rychlost nařízena jen v centru Bruselu. Od roku 2030 byl stanoven zákaz pro auta s naftovým motorem. Vláda ohlásila, že každý rok přidá dvě nové stanice měřící kvalitu ovzduší.

Zavázala se i k podpoře „trvalých nebo dočasných projektů koupališť pod širým nebem“. Podle serveru Politico tak reaguje na stížnosti, že v parných létech není v Bruselu dostatek míst, kde se smočit. Vládní prohlášení hovoří i o tom, že do roku 2023 má být povinností oddělené třídění potravinového odpadu. Po květnových místních volbách vytvořila v bruselském regionu tento týden novou vládu koalice šesti stran z tábora socialistů, liberálů a Zelených. Řádné funkční období jí skončí v roce 2024.

Brusel je rejdiště špionů. Kromě čínských a ruských i těch z USA a Maroka

Odcházející ministryně infrastruktury Bianca Debaetsová tvrdí, že nová vláda jen převzala některé z plánů svých předchůdců.Brusel tvoří s dalšími 18 městy a obcemi bruselský region, v němž žije přes 1,2 milionu lidí. Bruselský region je jednou ze tří částí Belgie – spolu s regionem vlámským a valonským. Brusel není jen hlavním městem Belgie, ale i mezinárodním uzlem se spoustou diplomatů a zahraničních pracovníků. Ve městě totiž sídlí hlavní instituce Evropské unie i centrála NATO. S veřejnou dopravou zdarma experimentují i v Německu a Estonsku. V kampani před loňskými komunálními volbami v Praze slibovala MHD zdarma ČSSD.