iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Jakeš: Agenti StB zneužili studenty, Mynářova sjezdovka

Jakeš: Za únikem nahrávky se stála StB a projev byl sestříhán. „Sestříhali to tak, aby to vedlo k mému zesměšnění. Udělali z toho velkou záležitost, která měla zdiskreditovat mě i komunistickou stranu,“ řekl Jakeš. Za všechno může Lorenc. Státní bezpečnost ostatně Jakeš viní i z listopadových událostí. Podle svého loňského prohlášení je přesvědčen o tom, že studentské shromáždění 17. listopadu 1989 v Praze zneužili pro své účely příslušníci StB v čele s Alojzem Lorencem ve spolupráci s některými členy tehdejšího ústředního výboru KSČ. „Chtěli změnit svým činem vedení strany, a zatím otevírali cestu k likvidaci socialismu,“ uvedl Jakeš.

Zagorová, je to milá holka.“ Od Jakešova legendárního projevu uběhlo 30 let. Nenápadný socialistický kulturák na okraji Plzně byl místem, kde tehdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) Miloš Jakeš před třiceti lety přednesl svůj nejslavnější projev. Jednalo se o vystoupení na aktivu funkcionářů KSČ v Západočeském kraji.

Jakeš se 17. července 1989 na Červeném Hrádku pokusil neformálně promluvit o zásadních problémech – o potížích s přestavbou, vzrůstající opozicí a reagovat i na opoziční petici Několik vět, kterou tehdy podepsaly tisíce lidí včetně řady známých osobností kulturního a společenského života.

První část jeho vystoupení tvořil třicetiminutový projev, následně pak další půlhodinu odpovídal na předem podané dotazy. Přestože Jakeš působil dlouhá léta jako ekonomický expert strany, do jednotlivých otázek a odpovědí se všemožně zaplétal a působil zejména při některých pasážích absurdně až komicky.

Proslulé se stalo například jeho zaměňování bojlerů a brojlerů nebo jeho žádost o větší podporu politiky vedení komunistické strany. Nechtěně tak šéf komunistů veřejně a poněkud bezelstně přiznal, že totalitní režim už mele z posledního.
„A proto je tak důležitá ta podpora zespodu. Aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid to žádá. My s tím souhlasíme, s tím lidem. A ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě a neměli jediného slova podpory,“ horlil Jakeš před okresními stranickými tajemníky.

"Už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok"

Legendární se stala pasáž, ve které chtěl vyvolat ve společnosti závist a obrátit veřejné mínění proti umělcům, kteří podepsali Několik vět. „Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě, jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis… seznam těch umělců, kteří berou nad těch sto tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno… ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok. A další ne 600, milion, dva miliony berou. Jandové a jiní každý rok. Ti náhodou neprotestovali,“ stěžoval si soudruhům jejich generální tajemník.

Jakeš umělce jenom nepomlouval, ale strana je i trestala. Zagorové tehdy byla pozastavena umělecká činnost a až do pádu komunistického režimu nesměla veřejně vystupovat. Čekal ji výslech na Státní bezpečnosti. Odolala tlaku, aby podpis odvolala, naopak ho potvrdila. „Nebylo tam nic, s čím by slušný člověk nesouhlasil,“ řekla tehdy zpěvačka. Záznam projevu pořídila Československá televize. Původně měl běžet v televizním přenosu celý, nakonec se však cenzoři rozhodli nahradit ho symfonickým orchestrem a z hodinového záznamu odvysílala jen krátký šot ve zprávách.

Miloš Jakeš se narodil se 12. srpna 1922 v obci Brloh u Českého Krumlova. Vyučil se elektromontérem, do KSČ vstoupil už v roce 1945 a stal se funkcionářem. Postupně stoupal stranickou hierarchií. Vystudoval vysokou školu v Moskvě a od roku 1981 byl tajemníkem ÚV KSČ pro ekonomiku. V prosinci 1987 byl překvapivě zvolen nástupcem šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, nejvlivnější politické funkci tehdejšího Československa. V čele strany vydržel do listopadových událostí roku 1989, v prosinci 1989 byl dokonce z KSČ vyloučen. Žije jako důchodce v Praze, příležitostně vystupuje na veřejnosti.

Jakešův projev, který de facto předznamenal pád komunismu, se jeho spolustraníci marně snažili utajit. Od techniků se nahrávka dostala až k mluvčímu Charty 77 Alexandru Vondrovi. „Lidi tehdy uslyšeli, že se komunisti cítí jako kůl v plotě. Přestali z nich mít strach a to bylo pro revoluci blahodárné,“ vzpomínal pro iDNES.cz bývalý disident a nyní europoslanec Vondra. „Magnetofonovou kazetu jsme si pustili u mě v kuchyni a strašně jsme se chechtali. Řekli jsme si: Tohle musí jít hned ven, do rádia,“ vzpomíná Vondra.

Přes Vídeň poslal nahrávku redaktorovi Svobodné Evropy Milanu Schulzovi. Rozhlasová stanice ji pak 29. července odvysílala i se Schulzovým komentářem. Projev se nešířil jen díky Svobodné Evropě, ale rychle se množily i magnetofonové kazety s nahrávkou. Během sametové revoluce jej pouštěli v ulicích a později vyšel na CD.

POLICIE ŠETŘÍ SJEZDOVKU MYNÁŘE?

Firma Vratislava Mynáře dostala dva miliony korun na zasněžování a osvětlení sjezdovky v Nové Lhotě. Sjezdovka dodnes nefunguje a Mynář mezitím firmu přepsal na starostu Osvětiman. Státní fond, který peníze poslal, začal před několika měsíci po upozornění MF DNES záležitost vyšetřovat. A je pod drobnohledem Evropské komise.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) řeší vysoce citlivý problém dotací, které vyplácel Agrofertu a firmě dříve vlastněné ministrem zemědělství. Předběžná zpráva Evropské komise říká, že kvůli střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) a Miroslava Tomana (ČSSD) desítky milionů politikům poslat vůbec neměl.

Pod drobnohledem evropských orgánů je ale nyní i další dotace udělená stejným fondem. A opět putovala politickému prominentovi. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář během let získal celkem dva miliony korun na zasněžování sjezdovky v Nové Lhotě na Hodonínsku.

Potíž je, že nakoupená sněžná děla na svahu už pět let rezavějí, aniž je firma použila. Zatímco v „domácích“ Osvětimanech totiž Mynář na zasněžování své sjezdovky bere vodu z rybníku, který načerno vybudoval, v případě čtyřicet kilometrů vzdálené Nové Lhoty černou nádrž v nejpřísnější zóně ochrany přírody včas zatrhla CHKO. A Mynářova firma následně o projekt u hranic se Slovenskem ztratila zájem.

Detailní dohled z EU

To, že dotace zaplatily soukromé firmě nefunkční sjezdovku, však až donedávna úřady neřešily. Fond začal záležitost prošetřovat až letos v únoru po upozornění MF DNES. A zkoumání se táhne už měsíce. „Po ex post kontrolách SZIF odeslal dva protokoly ke dvěma projektům a kontrolovaný subjekt podal námitky proti obsahu těchto protokolů, které nyní řešíme. Zároveň jsme si ještě vyžádali doplňující dokumentaci od jiných úřadů,“ popsala nynější vývoj mluvčí SZFI Vladimíra Nováková.

I v tomto případě je český fond pod detailním dohledem Evropské komise. SZFI spadá pod ministerstvo zemědělství, které nyní řídí Miroslav Toman. Muž velmi blízký prezidentu Miloši Zemanovi, jehož kancléř Mynář dotační patálii před lety v pozici jednatele firmy odstartoval.

„Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova si od vnitrostátních orgánů vyžádalo další informace o této věci a situaci bude pečlivě sledovat,“ reagoval na konci května evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan na interpelaci českého europoslance Tomáše Zdechovského, který odkázal na text MF DNES.

Mynářovo zmizení

Z firmy pojmenované Ski-Moravia už však podle obchodního rejstříku Mynář dávno zmizel. Poté co projekt krachl a Miloš Zeman se stal prezidentem, hradní kancléř svůj podíl ve společnosti v roce 2013 oficiálně přepsal. Ač měla v té době společnost podle účetních uzávěrek milionový majetek, převod se odehrál za 70 tisíc korun.

Mynář je ovšem se společností stále výrazně spojen. Novým jednatelem se po něm stal nynější starosta Osvětiman Aleš Pfeffer, který má ke kancléři velmi blízko. Po loňských komunálních volbách mu Mynář jako jednička kandidátky Zemanovců funkci starosty v Osvětimanech přepustil.

Pfeffer Mynáře letos hájil, když se ukázalo, že sjezdovku v Osvětimanech zasněžuje z rybníka – postaveného načerno.
A v majetkovém přiznání, které po letech tahanic a soudů kancléř předloni vložil do veřejného rejstříku, Mynář uvedl, že mu společnost Ski-Moravia vedená Pfefferem dluží skoro 1,7 milionu korun.

Prezident Miloš Zeman gratuluje kancléři Vratislavu Mynářovi k 50. narozeninám.

K zbabranému projektu, do kterého další miliony investovala obec Nová Lhota, se už však Mynář znát nechce. Na opakované dotazy MF DNES, jaký má nyní k firmě vztah a proč projekt nevyšel, nereagoval. Ve firmě po odchodu Mynáře a příchodu Pfeffera zůstali kancléřovi dva společníci Radim Matyáš a Jan Stindl. S nimi kancléř dříve vlastnil i další firmu, která nabízela získávání dotací.

Příval dotací

A společnost Ski-Moravia byla za Mynářova působení v dotacích velmi úspěšná. Nejprve získala v roce 2008 na technické zasněžování sjezdovky v Nové Lhotě, kde jsou dlouhodobé potíže s vodou, na 900 tisíc korun. Čtvrt roku po tom, co společnost Mynář u svého dvorního notáře založil.

O rok později přiteklo do firmy z Fondu rozvoje venkova dalších 1,1 milionu. A v roce 2012 ještě dalších 200 tisíc na rozšíření osvětlení sjezdovky. Vše navzdory tomu, že areál nevlastnila Mynářova firma, ale obec. Firma ho jen provozovala.

Dlouholetý starosta Nové Lhoty Antonín Okénka (STAN) se přitom ocitl v dvojroli. Provozovatele sjezdovky vybral a zároveň seděl v komisi, která mu odklepla dotaci na zasněžování. Jeho obec vyprosila u státu další dva miliony na stavbu vleku, turniketů a nakoupení příslušenství. I ty přišly nazmar.

Jestli kontroloři SZIF nyní skutečně Mynářově bývalé firmě nařídí miliony vrátit, zatím není jasné. Úřad věc bude komentovat až po ukončení prověřování.„Já jsem ještě výsledky neviděl. Byly tam nějaké nesrovnalosti, ale ty jsme vysvětlili,“ řekl MF DNES Pfeffer.

Důkaz přímo na webu obce

Aby Ski-Moravia nemusela vracet ani jednu z dotací, musela by sjezdovku provozovat až do roku 2018. V té době už ovšem vleky pět let stály. Snadno dostupný důkaz paradoxně visí přímo na webu obce Nová Lhota. „Od roku 2013 není skiareál v provozu, protože bez zasněžování to není možné,“ píše se v rozvojovém plánu obce do roku 2024, který je oficiálním dokumentem a kontroloři ho mají k dispozici.

Týdeník Respekt nedávno upozornil, že úřady reagovaly na jiný případ, v němž Mynářova firma překročila předpisy. Za to, že na cizím pozemku postavil a deset let k podnikání používal hektarový rybník v Osvětimanech, mu vodoprávní úřad naúčtoval 50 tisíc korun. To je dle právníků velkorysé. Kancléři hrozila až milionová pokuta. „Pokutu budu logicky vymáhat od těch, kdo zabránili legalizaci rybníka. Kdyby totiž nebylo některých osob, které se snaží něčeho dosáhnout, a nevím čeho, tak bych měl rybník dávno legalizovaný,“ řekl Mynář Deníku.