iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Proti právu na soudní přezkum bezpečnostní zájmy státu

Zákon o státním občanství ČR se měnit nebude. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh na zrušení paragrafu, podle kterého nelze žalobou zpochybnit rozhodnutí o neudělení občanství, pokud jsou jeho důvodem bezpečnostní rizika. Zákon konkrétně říká, že takové rozhodnutí je vyloučeno z přezkoumání soudem. Ústavní soudci poukázali na bezpečnostní zájmy státu a nutnost minimalizovat možnosti úniku utajovaných informací. Disent uplatnili čtyři soudci.

Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka stát odpovídá za bezpečnost svou i svých občanů, proti právu na soudní přezkum tak stojí bezpečnostní zájmy. „A Ústavní soud upřednostnil bezpečnost,“ uvedl Fenyk. O případu Česká justice již dříve obsáhle informovala.

Návrh na zrušení paragrafu podal Nejvyšší správní soud (NSS). Zabývá se případem Rusa, který nezískal české státní občanství. Podle policie a zpravodajských služeb totiž představoval pro Česko bezpečnostní riziko. Kvůli spornému ustanovení zákona nelze tento typ rozhodnutí napadnout žalobou a soudně přezkoumat.

Podle NSS nelze paragraf vyložit v souladu s ústavou a je prý v rozporu s principem demokratického právního státu, se zákazem diskriminace a právem na přístup k soudu. Žadatel o občanství odmítnutý kvůli údajnému bezpečnostnímu riziku je totiž znevýhodněn proti ostatním neúspěšným žadatelům, kteří se mohou obrátit na soud. Zákon tak podle NSS bez relevantních důvodů vytvořil dvě skupiny žadatelů s odlišným zacházením. Mluvčí NSS Sylva Dostálová uvedla, že soud bude dnešní nález respektovat.

ÚS se už dříve zabýval souvisejícím ustanovením, podle kterého se k žádosti o udělení českého státního občanství vyjadřují policie a zpravodajské služby. Pokud jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal.

ÚS návrh na zrušení části ustanovení zamítl. Také tehdy konstatoval, že právní úprava sleduje legitimní cíl, kterým jsou bezpečnostní zájmy státu. Paragrafem, který znemožňuje soudní přezkum negativního rozhodnutí, se tehdy ÚS přímo nezabýval. Jeho kritika ale zazněla například v odlišných stanoviscích soudců Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka. Nelíbila se jim situace, kdy se žadatel o občanství nedozví, proč neuspěl, a zároveň se nemůže nijak bránit. Jeho postavení připodobnili k osudu Josefa K. z Procesu Franze Kafky.

Také dnešní nález doprovázejí odlišná stanoviska. S výrokem většiny pléna nesouhlasili Šimíček, Šimáčková ani David Uhlíř a Ludvík David. Poukazují na to, jak velký význam získávají stanoviska zpravodajské služby či policie. „Právě tyto mocenské složky totiž fakticky rozhodují o tom, které rozhodnutí o neudělení státního občanství budou či nebudou podléhat soudnímu přezkumu. Tento závěr nicméně považujeme za – v podmínkách právního státu – zcela nepřijatelný,“ stojí v odlišném stanovisku.

Podle důvodové zprávy k zákonu o státním občanství nelze připustit, aby se žadatel o občanství, jehož působení ohrožuje základní bezpečnostní zájmy státu, seznamoval s obsahem stanoviska policie a zpravodajců. Mohlo by to prý ovlivnit operace kriminalistů i tajných služeb, případně dokonce ohrozit lidské životy, ceskajustice.cz

JUDr. SAMKOVÁ: AK PŘISPÍVÁ K ŠÍŘENÍ PROTI DEMOKRATICKÝCH SIL

Hned po rozhodnutí odvolacího kárného senátu České advokátní komory (ČAK) advokátka Klára Samková avizovala, že proti rozhodnutí podá správní žalobu. Její text má nyní Česká justice k dispozici. „Žalobkyně považuje napadená rozhodnutí za nezákonná, vědomě lživá a protiústavní,“ uvádí se v ní s tím, že profesní organizace „přispívá k rozšiřování protidemokratických sil v ČR“. Komora odmítá kroky advokátky blíže komentovat.

Pokutu udělil Samkové loni na jaře kárný senát ČAK, advokátka se proti verdiktu odvolala. Odvolací kárný senát původní rozhodnutí potvrdil a zdůraznil, že Samková porušila základní etické principy, kterými je advokát povinen se řídit. V projevu, který zazněl 7. června 2016 před tureckou ambasádou, Samková na adresu velvyslance Ahmeta Bigaliho uvedla: „Proklínám vás, proklínám vás, proklínám vás. Umřete dřív, než zplodíte syny, a umřete beze cti.“

Samková se s komorou kvůli jedné kárné žalobě již soudí. Městský soud v Praze v říjnu vrátil ČAK k novému projednání kárnou žalobu, kdy komora Samkové uložila pokutu ve výši 50 000 korun, jež jí byla vyměřena mimo jiné za výroky pronesené na adresu orgánů činných v trestním řízení. Podle informací České justice ČAK věc vyřídil tak, že Samková podá ve věci další správní žalobu. „Postup JUDr. Samkové nebudeme jakkoliv komentovat,“ sdělila vedoucí odboru vnějších vztahů ČAK Iva Chaloupková. Podle informací České justice Komora prošetřuje i další veřejná vystoupení advokátky.
________________________________________
Vedení ČAK opakovaně argumenty Samkové odmítá: Otevřený (poslední) dopis předsedy ČAK paní Samkové
________________________________________
Ve správní žalobě za verdikt, který ji uložil zaplacení pokuty 25.000 korun argumentuje podobně, jako v předchozím sporu. Ve věci podle ní rozhodoval kárný senát složený z osob, u nichž advokátka pochybuje o jejich nepodjatosti, její vyjadřování nebylo nevhodným, v rámci nebo v souvislosti s výkonem advokacie a rozhodnutí kontrolních orgánů ČAK „jsou důsledkem přepjatého formalismu, jsou ve vztahu k žalobkyni šikanózní a jdou proti smyslu zákona o advokacii a etického kodexu advokáta“. „Nechápe podstatu kárného řízení a snad i celkově si právo představuje jako nějaký trh, kde se dá o všem vyjednávat. Ne že by neměla advokacie problémy, ale proč o nich diskutovat s několikrát obviněnou a v minulosti již také „lepenou“ kolegyní, která vůbec netuší, že kárné orgány advokacie jsou volené jednou za čtyři roky, pak už jsou zcela nezávislé na ostatních orgánech advokacie, rozhodují dle zákona a svého přesvědčení a Česká advokátní komora jim do toho, o čem a jak rozhodují, nemůže a nesmí mluvit?,“ uvedl na adresu advokátky již dříve místopředseda ČAK Tomáš Sokol.

Vadí ji také, že v tuzemsku nelze vykonávat advokacii bez členství v ČAK. Samková nedávno založila „protestní“ spolek Unie advokátů. „Působením stavovské organizace má být dále zejména zajištěn jednotný režim poskytování právních služeb a dohled nad jejich kvalitou, zabezpečení stavovské kázně a umožněno poskytování povinných služeb v oblasti ochrany práv. Na druhé straně systém samosprávy v advokacii nemůže znamenat, že stavovská organizace bude ve věcech své působnosti konečnou a nekontrolovatelnou instancí při rozhodování o subjektivních právech těch, kteří této samosprávě podléhají. Ochrana proti případným excesům musí být zajištěna jak mocí soudní, jak je uvedeno výše, tak i mocí výkonnou,“ uvádí nyní v žalobě.

Samková uvádí, že se se zúčastnila politického shromáždění, které nemělo s výkonem advokacie nic společného. ČAK dle jejího názoru pod záminkou ochrany důstojnosti advokátního stavu „přispívá k rozšiřování protidemokratických sil ohrožujících státní zřízení České republiky“. „Občané mají právo se postavit na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny,“ uvádí v žalobě. Spor se zřejmě potáhne velmi dlouho. U Městského soudu v Praze trvá vyřízení správní žaloby průměrně tři roky. Eva Paseková, ceskajustice.cz

SOUDCE PŘIBYL SE CÍTÍ PODJATÝ, PŘESTO MÁ ZNOVU NA STOLE SMRT DÍVEK

Krajský soud v Brně definitivně rozhodl, že tragickou smrtí čtyř dívek při závodech rallye v Lopeníku na Uherskohradišťsku se bude znovu zabývat soudce okresního soudu Jiří Přibyl. Ten přitom sám sebe po rozšíření obžaloby na pět lidí označil za podjatého. Původní podmíněný trest pro mladého pořadatele odvolací soud zrušil. Termín hlavního líčení se blíží, do nového projednávání tragické nehody u soudu v Uherském Hradišti už by zásadní zdržení vstoupit nemělo.

Jiřímu Přibylovi se tento případ z roku 2012 vrátil na stůl před rokem. Ovšem s obžalobou rozšířenou na další lidi.
Státní zástupce nyní viní ze smrti čtyř dívek pět lidí, kromě už souzeného traťového komisaře Petra Pláška jsou to hlavní pořadatel Petr Bujáček, hlavní činovník pro bezpečnost Miroslav Smolík, vedoucí rychlostní zkoušky Josef Nášel a bezpečnostní delegát Václav Filip. Hrozí jim až šestileté vězení.

Přibyl chtěl z projednávání případu vyloučit sám sebe pro podjatost. Podle serveru Česká justice to vysvětloval tím, že ve věci už v minulosti rozhodl a zavinění nově obžalovaných neshledal. Krajský soud v Brně ovšem jeho žádost o vyloučení zamítl.

„Důvody pro vyloučení soudce musejí mít konkrétní podobu a osobní charakter, aby bylo možné pochybovat o tom, že takový soudce věc objektivně a nestranně rozhodne. Důvodem pro vyloučení totiž nemůže být jeho nesprávný názor na právní řešení věci, který při projednávání předchozí trestní věci zaujal,“ konstatovala asistentka soudce správního úseku Miroslava Klusová.

Přibyl nechtěl rozhodnutí komentovat. „Respektuje ho a hlavní líčení nařídí tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům řízení. Kdy to bude, ale nelze říct,“ sdělil mluvčí uherskohradišťského soudu Michal Tománek. Kárný senát Nejvyššího správního soudu potrestal letos v lednu Přibyla za pomalé vyhotovování rozsudků. Po dobu jednoho roku bude mít plat snížený o deset procent. Soud se případem smrti čtyř dívek při rallye na Lopeníku zabýval od února 2014. Jediným obžalovaným byl Plášek, který na závodech dohlížel na bezpečnost diváků coby traťový komisař.

Soudce Přibyl mu po roce vyměřil za usmrcení z nedbalosti a těžké ublížení na zdraví podmíněný osmnáctiměsíční trest. Plášek podle něj nevykázal divačky z míst těsně u trati a následně do nich ve vysoké rychlosti narazilo závodní auto. Všechny na místě zemřely. Rozsudek ale nenabyl právní moci a teď se před soudem bude kromě Pláška zpovídat i zmíněná čtveřice dalších obžalovaných.

„Jsou to lidé podílející se na organizaci rallye, zejména zajištění bezpečnosti,“ vysvětlil v minulosti rozšíření obžaloby státní zástupce Tomáš Pindur. Všichni obvinění mají podle něj trestní odpovědnost týkající se organizace závodu, zabezpečení nebo kontrol před závodem. Podle Krajského soudu v Brně, který původní rozsudek nad Pláškem zrušil a případ v prosinci 2015 vrátil zpět státnímu zástupci, nesou větší zodpovědnost za smrt dívek právě organizátoři.

Bujáček od začátku tvrdí, že splnil všechny bezpečnostní podmínky a udělal vše potřebné i co se týče proškolení komisařů. Podobně se k události staví zástupci autoklubu.„Došlo k selhání jednotlivce, nikoliv systému, kontroly, bezpečnosti nebo zabezpečení závodu. Stíhaní lidé nenesou zodpovědnost za lidskou chybu. Stojíme za nimi a mají naši podporu,“ prohlásil generální sekretář Autoklubu ČR Tomáš Kunc.

Pláškův obhájce Tomáš Vymazal zvažuje, že k uherskohradišťskému soudu ještě podá podnět na předběžné projednání obžaloby.„Není to příliš obvyklé, ale při složitějších kauzách se tento postup uplatňuje. Obhajoba dá najevo svůj názor a soudce na to může různě reagovat,“ naznačil Vymazal. „Chceme, aby bylo řízení vůči mému klientovi zastaveno. Od začátku tvrdíme, že je nevinný,“ připomněl.

Projednávání případu trvá už šest let. Vložil se do něj i tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán a Nejvyšší soud. Ten konstatoval, že výrok odvolacího krajského soudu je chybný a že porušil zákon ve prospěch Pláška. Rozhodnutí ale zůstalo platné. V květnu 2017 Pindur znovu obžaloval Pláška, pak žalobu stáhl a nechal policii, aby případ znovu prošetřila. Loni žalobu rozšířil o další obviněné.

SOUDCI ZPROSTILI POSLANCE SR MIZÍKA OBŽALOBY ZA XENOFOBII

Slovenský nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí soudu první instance, který před rokem zprostil obžaloby poslance Kotlebovy krajně pravicové strany Lidová strana Naše Slovensko Stanislava Mizíka v souvislosti s xenofobními výroky na sociální síti. Vůči verdiktu nejvyššího soudce se nelze odvolat. Podle soudu se totiž neprokázalo, že by poslanec statusy skutečně psal.

Mizík čelil obžalobě za to, že podle prokuratury kádroval na základě židovského původu osobnosti, jimž v roce 2017 udělil vysoká státní vyznamenání tehdejší slovenský prezident Andrej Kiska. Příspěvek kromě jiného obsahoval text, že Kiska „Řád Bílého dvojkříže II. třídy udělil českému režisérovi židovského původu Juraji Herzovi a také Michaelu Kocábovi - sluníčkáři, ochránci cikánů, muslimů“.

Židovský původ byl zmíněn také u dalších dvou vyznamenaných včetně Evy Mosnákové, která přežila holokaust. Příspěvek byl zveřejněn na profilech označených LSNS a bylo pod ním uvedeno Mizíkovo jméno. Nejvyšší soud se ztotožnil s verdiktem specializovaného trestního soudu, že nebylo prokázáno, že autorem zmíněného příspěvku je skutečně Mizík. Poslancovi advokáti postavili obhajobu i na tom, že jejich klient údajně neumí pracovat s počítačem tak, aby dokázal napsat příspěvky na sociální síť.

Média později zveřejnila fotografie z jednacího sálu sněmovny, podle kterých Mizík pracoval na počítači. Prokuratura také argumentovala tím, že na profilu jsou zveřejňované fotky z jeho politického života, tudíž má na obsah profilu vliv.
Mizík se líčení u nejvyššího soudu nezúčastnil. Dříve u soudu tvrdil, že je nevinen, a odmítl v případu vypovídat. V případě prokázání viny by mu hrozilo vězení až na šest let.

„My z tohoto rozhodnutí nejvyššího soudu máme upřímnou radost. To, že je nevinen a že šlo o politický proces, jsme tvrdili od začátku,“ řekl poslanec LSNS Rastislav Schlosár. Schlosár neodpověděl na dotazy novinářů, kdo zmíněný příspěvek na sociální síti napsal. Prokurátor verdikt soudu nekomentoval.

„Úkolem soudu ani úkolem obhajoby nebylo zjišťovat, kdo psal daný status. Úkolem soudu bylo jen hodnotit, zda důkazy odůvodňují jednoznačný závěr, že tento status zveřejnil nebo dal pokyn k jeho zveřejnění obžalovaný. To se podle odůvodnění soudu nepodařilo prokázat,“ řekl Mizíkův advokát Tomáš Rosina.

Slovenský nejvyšší soud letos v dubnu zamítl návrh slovenského generálního prokurátora na rozpuštění LSNS. Soud tehdy odmítl všechny hlavní argumenty prokuratury, která dříve označila LSNS za extremistickou. Strana se v posledním průzkumu popularity agentury Focus umístila na třetím místě s podporou 12,6 procenta.

LSNS se mimo jiné netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu, který byl spojencem nacistického Německa. Strana se také vymezuje vůči Romům, EU a NATO. Loni na jaře specializovaný trestní soud jinému poslanci LSNS Milanu Mazurekovi vyměřil pokutu za výroky v pořadu soukromé rozhlasové stanice, kde poslanec hovořil kromě jiného o nepřizpůsobivosti, násilí a vandalismu romského etnika, urážel Romy a zmiňoval se o nebezpečí spojeném s islámskými migranty. Mazurek i prokurátor se proti verdiktu odvolali a nejvyšší soud by měl odvolání projednat.

ŽALOBCI ROZEBRALI AUDIT EK KE STŘETU ZÁJMŮ, ZÁVĚRY NEZVEŘEJNÍ

Státní zástupci již dokončili vlastní analýzu návrhu auditu Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), kterou v červnu avizoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Analýzu zpracovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, závěry ovšem nechce sdělit kvůli tomu, že řízení je neveřejné. Uvedl to dnes web Echo24.

„Vyhodnocení je již hotovo, k ostatnímu se nelze v současné době vyjadřovat,“ sdělil deníku Echo24 státní zástupce z pražského vrchního státního zastupitelství Boris Havel. „Ve věci, na kterou se dotazujete, lze sdělit, že je a bude postupováno zcela v souladu se zákonem o státním zastupitelství a dalšími předpisy. Další informace v této věci není možné poskytnout, jelikož řízení je neveřejné,“ doplnil na otázku, zda má zastupitelství v plánu vyhodnocení zveřejnit.
Dotaz, zda budou zahájeny úkony trestního řízení, vrchní státní zastupitelství nekomentovalo. Návrh auditní zprávy Evropské komise popisuje čerpání evropských dotací a údajný střet zájmů premiéra. Auditoři se zaměřují na čerpání dotací firmami z holdingu Agrofert, který Andrej Babiš vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů.

Nejvyšší státní zástupce Zeman počátkem června uvedl, že zjištění jsou závažná, že by mohla zavdávat podezření na trestný čin a že si státní zastupitelství zpracuje vlastní analýzu dokumentu. Šéf žalobců si za svá slova vysloužil kritiku jak premiéra Babiše, tak i prezidenta Miloše Zemana.

Prezident uvedl, že nejvyšší státní zástupce se chce jen zviditelnit a zachránit se před odvoláním z funkce. Babiš, který střet zájmů popírá, prohlásil, že Pavel Zeman nectí pravidla řádného a spravedlivého procesu. Předběžný návrh je podle premiéra plný nepravd, k nimž se budou v příštích měsících vyjadřovat české úřady.

Nejvyšší státní zástupce reagoval na kritiku upozorněním, že policie a státní zastupitelství musí konat vždy, pokud se dozvědí o podezření z trestného činu. Podle návrhu auditní zprávy má Babiš nadále vliv v holdingu Agrofert, a je proto ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Ministerstva financí a pro místní rozvoj v pondělí obdržela oficiální překlad návrhu a nyní mají dva měsíce na to, aby se k dokumentu vyjádřila.

EK KRITIZUJE BABIŠE V ZASTAVOVÁNÍ EXEKUCÍ

Exekutorská komora kritizuje postup premiéra Andreje Babiše (ANO), který vyzval ministerstva a pět institucí a státních firem, aby u svých zaměstnanců přispěly k zastavení protiprávních exekucí vedených na základě neplatných rozhodčích nálezů. Komora krok označila za nekoncepční. V dnešní tiskové zprávě napsala, že s problémem by se měla vypořádat justice, ne mzdové účtárny. Zopakovala také požadavek na zavedení místní příslušnosti exekutorů.

Podle ministerstva spravedlnosti mohou zaměstnavatelé pomoci zaměstnancům tím, že je na problematickou exekuci upozorní. Premiér podle médií před měsícem požádal dopisem všechna ministerstva, policii, poštu, dráhy, finanční ředitelství a správu železnic, aby u svých zaměstnanců exekuce přezkoumaly a případné protiprávní srážky ze mzdy pomohly zastavit.

„Snaha přenášet toto břemeno na mzdové účtárny je znepokojující,“ uvedla nyní komora. Podle ní zaměstnavatele už teď zatěžuje administrativa spojená se srážkami ze mzdy a s problémem by se měla vypořádat podle judikatury justice. „Nikoliv plátci mzdy, kteří navíc pro zodpovědné posouzení nemají ani dostatek relevantních podkladů,“ dodala komora.
Ministerstvo spravedlnosti v reakci zdůraznilo, že konečné rozhodnutí je věcí exekutora a soudu. „To platí v každém případě,“ sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Ministerstvo však míní, že zaměstnavatelé mohou v těchto případech sehrát pozitivní roli. „Mají totiž ve svém mzdovém systému údaje i o exekučním titulu, protože strhávají svým zaměstnancům v rámci exekuce mzdu. Mohou tedy identifikovat exekuci založenou na rozhodčím nálezu a připomenout to příslušnému zaměstnanci,“ konstatoval mluvčí. Podle úřadu pak bude záležet na zaměstnanci, zda podá návrh na zastavení takové exekuce. Podle komory by však neodborné zasahování „třetích osob“ mohlo vést k průtahům v řízení a zastavování exekucí by bylo jednodušší se zavedením místní příslušnosti soudních exekutorů.

Novelu exekučního řádu s místní příslušností a se slučováním exekucí navrhla skupina poslanců v čele s Piráty. Kabinet jejich záměr nepodpořil, podle něj by takzvaná teritorialita mohla ohrozit vymáhání pohledávek. Sněmovna debatu přerušila do doby, než vláda předloží vlastní úpravu exekučního postupu. V minulém volebním období zavedení místní příslušnosti dolní komora zamítla.

Premiér začátkem června na svém facebooku uvedl, že teritorialita a sloučení exekucí k jednomu exekutorovi jsou „v jádru správné“, musí se správně propojit a ministerstvo spravedlnosti na této úpravě „maká“. V neděli pak Babiš ve svém posledním týdenním facebookovém hlášení měl, že vláda schválila návrh zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, na podrobnosti odkázal ve svém červnovém textu.

Kabinet 1. července podpořil novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu, s místní příslušností ale nepočítá. Upravit se mají třeba poplatky a zálohy řízení, exekuce jednoho dlužníka by se mohly sloučit k jednomu exekutorovi. Předlohu projedná Sněmovna.

Společnost Člověk v tísni před čtvrt rokem spustila webovou aplikaci Doložkomat, která by mohla pomoci protiprávní exekuce odhalit. Dá se použít u rozhodčích nálezů z nesplacených spotřebitelských úvěrů a půjček, ale jen u některých věřitelů. Pokud je možné exekuci napadnout, rovnou se po zadání a vyhodnocení požadovaných údajů vygeneruje návrh na zastavení vymáhání. Když je případ složitější, aplikace odkáže na dluhové poradny na webu. Podle experta na dluhovou problematiku Daniela Hůleho ze společnosti Člověk v tísni by soudy měly „dodržovat zákony“ a tisíce nezákonných exekucí zastavovat samy.

Možnost zastavení případných nezákonných exekucí na důchody začala před několika týdny přezkoumávat také Česká správa sociálního zabezpečení. S návrhy se na soud obracel i poslanec Jan Farský (STAN), nebyl ale účastník řízení.
Podle mapy exekucí mělo v roce 2017 nějakou exekuci 9,7 procenta Čechů, tedy 863.000 lidí. Loni bylo podle Exekutorské komory v exekuci 822.000 lidí.

MUSÍ PRAHA POSTAVIT PRO EPOPEJ NOVOU BUDOVU?

Desítky let panuje mezi odborníky i laiky přesvědčení, že Alfons Mucha na počátku 20. století daroval slavnou Slovanskou epopej Praze za podmínky, že pro ni město postaví samostatnou výstavní budovu. Tento názor nyní zpochybnil předseda Výboru pro kulturu Jan Wolf. Podle něj to vyplývá z nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Advokát vnuka slavného umělce Adam Zahálka takovou interpretaci pro Českou justici odmítl.

Předseda výboru Jan Wolf na poslední schůzi výboru uvedl, že Alfons Mucha ve své podmínce darování Slovanské epopeje pouze ustanovil vystavení v Praze. Pro Českou justici pak uvedl, že to vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu a bodu 98, které podle něj zpochybňuje jako vlastníka Epopeje jejího autora Alfonse Muchu. Vnuk umělce John i jeho právní zástupci s takovým tvrzením zásadně nesouhlasí. „Ani soud prvního stupně neměl dříve pochybnost o tom, že se dotčená podmínka týká „vystavění síně,“ reagoval advokát Adam Zahálka.

Žalobu Johna Muchy ve sporu o vlastnictví Epopeje obecné soudy zamítly s tím, že původním majitelem pláten nebyl jejich autor, ale americký mecenáš Charles Crane, který si u malíře obrazy objednal, zaplatil a poté je daroval městu. Nejvyšší soud ale loni rozsudky zrušil a soudcům nařídil, aby napodruhé lépe vysvětlili, na základě čeho dospěli ke svým závěrům. „Argumentace pana Johna Muchy (žalobce), že KHMP, resp. hlavní město Praha nesplnilo podmínku jeho děda jako dárce umístit Slovanskou epopej ve zvlášť vystavené síní, a tudíž nemohlo dojít k převodu vlastnického práva
Alfonse Muchy na KHMP, je proto právně nesprávná.

Smluvním partnerem, od kterého KHMP nabyla vlastnické právo ke Slovanské epopeji, byl pan Charles R. Crane, jehož vlastnické právo k dílu nebylo dle smlouvy z 28. 1. 1913 nijak podmíněno. Při interpretaci právních jednání je nutné vycházet ze všech projevů, které si strany adresovaly, a to včetně jednání k nimž došlo po uzavření smlouvy v r. 1913, např. i v předávacích protokolech sepisovaných postupně vždy po dokončení jednotlivých obrazů je jasně uvedeno, že dárcem je p. Crane,“ reagoval Jan Wolf na dotazy České justice.

Nejvyšší soud však ve svém rozhodnutí důrazně vytýká nižším soudům, že jejich dosavadní závěr v tomto směru nedává smysl, když neexistuje žádný dokument, který by prokazoval právní vztah Charlese R. Cranea a Alfonse Muchy a existují argumenty, které nenasvědčují tomu, že by šlo o objednávku. Soud prvního stupně navíc vyložil, že ve smlouvě z roku 2013 si pak strany dohodly podmínku, že město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově či síni výslovně vystavené k tomuto účelu, a s doložkou, že město Praha je ochotné převzít jednotlivé obrazy „z cyklu okamžitě po jejich dokončení a potvrdit jejich obdržení panu Charlesi Craneovi se současným uvedením předmětu a počtu obrazů, jakož i postarat se o jejich vhodné umístění“.

Podle advokáta Muchova vnuka předseda kulturního výboru vytrhává část rozhodnutí Nejvyššího soudu z kontextu. „Nejvyššímu soudu při rozhodování o dovolání přísluší pouze posuzovat právní otázky věci. Nepřísluší mu diktovat soudu prvního stupně např. co má číst z listinných důkazů, před ním prováděných, což je otázka skutková – ne právní. Proto tedy tato reference v bodě 98. Nejvyšší soud jednoduše sice nevnucuje nižším soudům, jak mají číst důkazy, ale zároveň vedle závazných právních závěrů předkládá poměrně návodné důvody, jak by měly na věc nahlížet,“ uvedl Zahálka s tím, že Jan Wolf odkazuje jen k bodu 98 a ignoruje celý zbytek odůvodnění.
Epopej by v Moravském Krumlově byla zdarma

John Mucha podporuje to, aby Epopej byla vystavena na zámku v Moravském Krumlově. Na tamním zámku byla plátna 40 let. Nyní jsou uložena v depozitáři. Podle Johna Muchy z archivů vyplývá, že jeho dědeček považoval případné umístění pláten na pražské Zbraslavi za provizorní řešení. „Já jedu zítra do Prahy, kde budu jednat u starosty stran umístění mých obrazů na zámku zbraslavském. Baron Bartoň mi nabídl, že mi dá celý zbraslavský konvent znovuzřízený k disposici pro mé dílo, navrhl jsem to tedy městu, které to ovšem v této těžké době velmi příznivě a ochotně přijalo – mají místnosti bez výloh! Ovšem provisorně – než se v Praze něco důkladného postaví. Ale to dozajista hned nebude.

Tak hodlám ty ostatní obrazy, co možná, až mi vyprší lhůta na Zbiroze, dohotovit hned na Zbraslavi, kde bych asi z jednoho sálu zařídil ateliér,“ uvádí Alfons Mucha v dopise z roku 1915 švagrovi Františku Chytilovi. Zásadním argumentem Johna Muchy také je to, že za výstavní prostory na Zbraslavi by Praha musela platit, zatímco v Krumlově by byly zdarma. „Veškeré náklady s investicí do instalace výstavy by hradilo město Moravský Krumlov,“ řekl České justici starosta Tomáš Třetina. Náklady by neslo město a částečně je hradilo z prodeje vstupného. Pokud by zisk náklady přesáhl, použilo by je město například na péči o seniory.

Prostory v Moravském Krumlově nedávno navštívila skupina senátorů. „Epopej patří do Prahy, ale než padne finální rozhodnutí, kde bude, může být vidět. Jsem rád, že kolegové z Prahy přislíbili, že osloví pražské zastupitele a chceme se s panem starostou Moravského Krumlova Tomáše Třetinou obrátit i primátora Zdeňka Hřiba, aby věděl, že tady bude mít Epopej důstojné místo, které nebude Prahu stát ani korunu,“ uvedl tehdy senátor Herbert Pavera. O cestě senátorů již dříve Česká justice informovala. Kulturní výbor magistrátu plánovanou cestu zrušil a dosud Moravský Krumlov nenavštívil, ceskajustice.cz

V LIBERCI TOČÍ SERIÁL O DROGOVÉ MAFII

V restauraci při večeři právě vrcholí manželská krize. Žena po chvíli rozčileně vybíhá ven. Ve foyer nervózně přešlapuje, pak se usměje a řekne: „To by šlo, ne?“ Hádka manželů je totiž součástí seriálu, který pro Českou televizi natáčí v Liberci režisérská dvojice Viktor Tauš a Matěj Chlupáček.

V libereckém hotelu Zlatý lev hádku předvedli herci Lenka Krobotová a David Novotný. Původní název seriálu byl Nelegál. Odkazoval na název knížky Jiřího Vacka, prvního ředitele městské policie v Liberci, náměstka primátora a hlavně známého protidrogového odborníka.

„Česká televize si teď ale prosadila název Zrádci, který víc to odpovídá tomu, o co v seriálu jde. Hlavní postavou je dvacetiletý drogový dealer a zároveň policejní informátor. Policejní důstojník ho využívá a často i zneužívá k tomu, aby se přes něj dostal k hlavě Draka, tedy k vietnamské drogové mafii,“ popisuje režisér Viktor Tauš. Právě námět seriálu se stal před časem terčem kritiky. Filmaři se totiž obrátili na libereckou radnici, aby natáčení ve městě finančně podpořila. Jenže ne všem se to zamlouvalo.

„Chtějí po nás tři miliony korun za to, že se Liberec bude ukazovat jako doupě vietnamské mafie, která obchoduje s pervitinem. Nevím, jestli tohle má být pro nás přínosem,“ zmínil před časem například zastupitel Jan Korytář. Dalším zastupitelům zase přišlo divné platit filmařům za to, že budou točit zrovna v Liberci. Nakonec ale město dalo štábu polovinu požadované sumy, 200 tisíc pak přidal i Liberecký kraj.

„Garantuji, že to nebude pro Liberec žádná ostuda, bude to skvělý seriál. Sám jsem z Liberce, takže jsem to koncipoval tak, aby i liberecká policie z toho vycházela velmi dobře,“ sliboval před zastupiteli režisér Matěj Chlupáček.
I podle herečky Krobotové je scénář chytře napsaný. „Představuji policejní analytičku u Národní protidrogové centrály, která se pouští do pátrání i na vlastní pěst. Velmi mě překvapilo, jak aktuální ten seriál je.

Netušila jsem, že vietnamská mafie u nás skutečně ovládá většinu výroby pervitinu. Myslím, že pro řadu lidí to bude i poučné,“ zmínila Krobotová. Podle Tauše absolvovali herci náročnou přípravu. Učili se střílet a museli se seznámit se zákulisím drogové scény. „Proběhly rozsáhlé konzultace s protidrogovou centrálou, varny pervitinu máme udělané do posledního detailu, aby vše bylo naprosto věrohodné,“ podotkl Tauš.

Hlavní postavu mladého dealera hraje Cyril Dobrý, syn herce Karla Dobrého. „Je to má první velká role, pořád se mám co učit. Jsou tu kolem mne samí skvělí herci. Moje postava je takový hajzlík, po kterém všichni jdou. Policie i mafie. Jsou tam akční scény, ale celkově to bude spíš psychologicky laděné,“ vysvětluje Cyril Dobrý.

Filmový štáb se bude po Liberci pohybovat do listopadu. Část scén se točí i v okolí a také v Polsku a Německu. V televizi se šestidílná série objeví v lednu. Ještě předtím ale bude v Liberci premiérové promítání a autogramiáda herců.