iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rozhádaná ČSSD, spěje k zániku, chránit se od Dolínka

Ministr kultury, kterého prezident odmítá odvolat, se o víkendu na sociální síti tvrdě pustil do vedení ČSSD. Smršť tweetů, kde mimo jiné citoval i Jana Husa pak mazal. Kritizoval v nich Jana Hamáčka i Michala Šmardu. Protože ho prezident Miloš Zeman odmítá navzdory přání jeho vlastní strany odvolat, Antonín Staněk je ještě pořád ministrem kultury za sociální demokracii. Se členy své vlastní strany se však o prodlouženém víkendu ministr pustil prakticky do války.

A to velmi veřejně – přes sociální síť Twitter. V průběhu volna tam po nocích stihl tvrdě zkritizovat nejenom šéfa strany Jana Hamáčka, ale i místopředsedu Michala Šmardu, kterého ČSSD nominovala na jeho místo. Staněk nejprve obvinil Hamáčka ze zrady, když ho požádal o podání demise.

„Grémium mi 9. 5. vyjádřilo důvěru a pověřilo mě konkrétními úkoly k 31. 5., aby mě pár dnů poté vyzval předseda k rezignaci. Jasné nedodržení slova. Přesto jsem výzvu uposlechl a rezignaci vzápětí podal. Řada nepromyšlených kroků nás ale dovedla tam, kde jsme. Svalit teď odpovědnost na Staňka, je výhodné, ale nefér,“ napsal ministr.

Následně se vysmál Šmardovi. „Dnes jsem byl na folklorním festivalu v Dolních Dunajovicích. Nějak mi tu chyběl M. Šmarda, kandidát na ministra kultury, ale asi mu to jeho poradci nevyhodnotili jako důležitý projekt. Škoda, bylo to skvělé,“ rýpnul si Staněk.

To však nebyl konec. Navrch pak citoval výroky Jana Husa a přidal další útok na spolustraníka. „Věrný křesťane: hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti, nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha. A chraň se od Dolínka a jeho pojetí ČSSD,“ obohatil v den výročí upálení náboženského reformátora Staněk jeho výrok.

„Snad už vystoupil z ČSSD“

Ministr sice některé noční tweety následně smazal, jeho spolustraníci přesto pro jeho impulzivnost pochopení neměli. „Poslední tweety Antonína Staňka jsou nejlepším důkazem, že změna na postu ministra kultury je nanejvýš potřebná,“ reagoval předseda ČSSD Hamáček.

A poslanec ČSSD Petr Dolínek byl uprostřed smršti Staňkovy sociální komunikace ještě ráznější.

„Honza Hamáček není bez chyb. Ale to, co si dovolí pan Staněk, který doufám již vystoupil z ČSSD, je neuvěřitelné. Pokud přijde v úterý na poslanecký klub, požádám o jeho vyloučení z našeho jednání. Porady má přece u pana Zemana,“ uvedl Dolínek. A tvrdě odsoudila Staňka na svém Facebooku i ministryně práce Jana Maláčová. Ta naznačila, že Staněk útočné tweety nejspíše psal pod vlivem alkoholu.

„Já jeho reakci nerozumím. Ve vládě přece usedl proto, že v něj ČSSD měla důvěru a on ji akceptoval. Nyní v něj ČSSD důvěru ztratila. Co se pro Tondu Staňka změnilo? Proč tehdy svou stranu respektoval a nyní na ni kašle? Proč po večerech, asi posilněn alkoholem, útočí na své spolustraníky na twitteru, aby hned ráno vše smazal? Proč veřejně fňuká a hledá chyby všude okolo? To opravdu doufá, že se v křesle takhle udrží!?,“ uvedla ministryně.

Staňka drží na ministerstvu Zeman

Staněk ovšem využívá zastání Zemana. Prezident nepřijal Staňkovu demisi. Následně mu přímo premiér Babiš na žádost ČSSD doručil návrh na Staňkovo odvolání, kterému dle ústavy musí prezident vyhovět. Zeman argumentuje, že na to nemá lhůtu. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro Respekt konstatoval, že tím Zeman porušuje ústavu. ČSSD kvůli tomu, že Zeman Staňka nechce odvolat, hrozí odchodem z vlády. Konečné rozhodnutí by mělo přijmout předsednictvo ČSSD, které nejspíše zasedne 15. července.

Staňkova twitterová kanonáda ukazuje, že to nemusí znamenat pád kabinetu Andreje Babiše. Koaliční smlouva s ANO totiž praví, že vláda zaniká, pokud demisi podají všichni ministři ČSSD. A u Staňka se zdá stále méně pravděpodobné, že s ČSSD bude kooperovat. Babiš by tak mohl vládu jen doplnit nominanty jiné strany. Nabízí se mu SPD. Další možností je i to, že si Staňka pod křídla vezme ANO a ČSSD vyfasuje jiné ministerstvo.

BABIŠ ZNOVU ZA ZEMANEM, USTOUPÍ PREZIDENT?

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš se vypraví ve čtvrtek mimořádně na Hrad za prezidentem Miloše Zemanem a znovu se pokusí zastavit spor, který ohrožuje koalici ANO a ČSSD. Prezident totiž odmítá odvolat ministra kultury Antonína Staňka a sociální demokraté se kvůli tomu chystají odejít z vlády.

Pro Babiše to bude pokus o reparát. Minulý týden, kdy se za Zemanem vydal do Lán společně se šéfem ČSSD Janem Hamáčkem, prezidenta nepřesvědčil, aby Ústavu ČR dodržel a Staňka odvolal. Tentokrát se na Hrad vypraví den před tím, než se Zeman potká s Hamáčkem a Staňkem, i když je podle šéfa sociální demokracie schůzka zbytečná.
Maláčová: Koaliční smlouva nesmí být jen cár papíru

„Pokud nebude dodržena koaliční smlouva a bude jen cárem papíru, pak nemá cenu v té vládě zůstávat,“ řekla místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v pondělí při příchodu na jednání vlády. Ta by podle ní měla řešit například rozpočet, ne se zabývat setrváním ministra, který nemá důvěru své strany.
Maláčová odsoudila také tweety, jimiž ministr Staněk útočí na své v tuto chvíli ještě stranické kolegy.

Poslanec Petr Dolínek už proto řekl, že bude v úterý požadovat, aby se Staněk nemohl účastnit jednání poslaneckého klubu ČSSD. Staněk se drží svého křesla ve vládě s podporou prezidenta Zemana, který ho odmítá odvolat, ač mu to Ústava jasně nařizuje. A premiér Babiš, který si to nechce se Zemanem rozházet, odmítá na prezidenta podat kompetenční žalobu. Vedení ČSSD proto na jednání předsednictva 15. července hlasovat o ukončení koalice s ANO a o odchodu z Babišovy vlády.

Toman odmítl říci, zda by odešel z vlády spolu s ČSSD

Ministr zemědělství Miroslav Toman odmítl novinářům říci, zda by odešel z vlády spolu s dalšími ministry za ČSSD. Šéf strany Jan Hamáček ale podle něj jeho názor dobře zná.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček řek, že výměna ministra kultury není tak zásadní, aby kvůli tomu padala vláda. Vyhnul se jasné odpovědi na otázku, zda by pro něj bylo přijatelné setrvávat v jednobarevné menšinové vládě, kdyby ji tolerovali komunisté a SPD Tomia Okamury. Odpovědi na tuto otázku iDNES.cz se vyhnul i ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík

„To, že se hraje o jednoho člena vlády, tak si nemyslím, by mělo být důvodem pro to, aby vláda padala,“ uvedl Havlíček. Pokud by vláda měla padnout, tak kvůli rozpočtu nebo daním, ne kvůli osobě jednoho ministra.

MINISTRYNĚ SCHILLEROVÁ: SCHODEK ROZPOČTU SNÍŽIT NEJDE

S ohledem na hospodářský vývoj není velký prostor pro snížení 40 miliard deficitu státního rozpočtu na příští rok ani na splnění dodatečných požadavků ministrů. Novinářům to v neděli po jednání poradního sboru prezidenta Zemana řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Navrhovaný deficit 40 miliard korun podle ní Zeman vzal na vědomí a nijak ho nekomentoval. S ministryní se shodl, že by bylo potřeba zvýšit investice. Schillerová uvedla, že s úpravami návrhu rozpočtu musí počkat na zpřesněnou makroekonomickou prognózu, kterou by měla dostat na konci července. „Já budu velmi ráda, když bude stejná jako dubnová,“ podotkla ministryně. V dubnu ministerstvo předpokládalo, že by měl příští rok hrubý domácí produkt růst o 2,4 procenta.

S ohledem na hospodářské zpomalení Schillerová nevěří tomu, že by bylo možné splnit požadavky ministerstev na další výdaje. „Už dnes vím, že manévrovací prostor není velký, že je spíš minimální. Určitě požadavky, které náš koaliční partner má, je nemožné uspokojit,“ řekla.

Koaliční ČSSD podle ní požaduje dodatečných 18 miliard, z toho 11 miliard ministerstvo práce. S jednotlivými ministry bude Schillerová o jejich požadavcích jednat v srpnu. Ministři za ČSSD se při jednání vlády o návrhu rozpočtu zdrželi, podle nich ministerstvo financí nezohlednilo jejich programové priority. Proti návrhu se postavila i KSČM, která menšinový kabinet ANO a ČSSD toleruje, komunisté požadují snížení schodku o deset miliard.

Schillerová řekla, že považuje za prioritní najít shodu na rozpočtu v koalici. Teprve poté chce jednat o případné podpoře s dalšími stranami a věří, že nakonec podporu najde. „Určitě nikdo z nás nechce rozpočtové provizorium,“ řekla.
Ministryně v neděli se Zemanem a jeho poradním týmem jednala také o struktuře rozpočtu. S prezidentem se shodla, že by měla zájem o zvýšení investic na úkor spotřeby.

Co dělat, když máte splácet víc, než zvládá váš rozpočet

„Shodovali jsme se všichni, že by bylo potřeba navýšit investice, že by měly být prioritou. Zvlášť s ohledem na zpomalující ekonomiku, protože investice podporují ekonomický růst,“ řekla.

Před novináři obhajovala svůj požadavek, aby ministerstva výrazně snížila počet úředníků a hledala i další úspory. V tom ji podpořil i Zeman. „Expertní tým prezidenta republiky vyslovil plnou podporu úsilí ministryně financí Aleny Schillerové zabránit neodůvodněným výdajům a plýtvání a úsilí hledat příjmové rezervy včetně odstranění neodůvodněných daňových výjimek,“ uvedl na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

PRO BOJ SE SUCHEM VODNÍ POLICIE

Novelu vodního zákona, kterou vypracovala ministerstva zemědělství a životního prostředí, v pondělí schválila vláda. Stát plánuje zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci v takovém období zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění.
„Mezi nejdůležitější části novely vodního zákona patří povinnost vytvořit plány pro zvládání sucha a nedostatku vody, které budou platné pro jednotlivé kraje i pro území celé České republiky a zřízení komisí pro sucho,“ řekl v pondělí ministr Miroslav Toman.

Ministr uvedl, že v zákoně je již z dřívějška samostatná kapitola, která se věnuje povodním a nově k ní přibude i kapitola zaměřená speciálně na sucho. „Novela podrobně popisuje, jaké kompetence a povinnosti v době sucha a nedostatku vody mají jednotlivé složky státní správy a samosprávy,“ vysvětlil Toman.

Plány budou obsahovat popis vodních zdrojů a jejich zastupitelnost, tedy možnosti propojení vodohospodářských soustav v rámci regionů, ale i nadregionálních soustav. Bude v nich také seznam zařízení, která lze využít při nedostatku vody, mapy vodních zdrojů a vodárenských soustav, návrh postupů a opatření pro zvládání sucha.

„Zákon stanoví priority při vyhlášeném stavu nedostatku vody, kdy je nejdůležitější zajistit funkčnost důležité infrastruktury jako jsou nemocnice či elektrárny a zásobování obyvatel pitnou vodou,“ sdělil mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Přípravu krajských plánů zajistí jednotlivé kraje, celorepublikový plán vypracují ministerstva zemědělství a životního prostředí, uvedl Bílý.

V krajích a na celostátní úrovni budou fungovat komise pro období sucha. Jejich členy se stanou zaměstnanci ministerstev, krajů, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů a hygieniků.
Krajské komise by měly být zřízeny do tří měsíců od nabytí účinnosti zákona. Ústřední komisi pro sucho zřídí vláda.

Komise budou například moci v případě potřeby upravit, omezit nebo zakázat nakládání s vodami, omezit užívání vody z vodovodu nebo nařídit na vodním díle mimořádnou manipulaci nad rámec schváleného manipulačního řádu.
Zákon podle Bílého také obsahuje novelu zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv, která upravuje podmínky pro poskytnutí a použití hmotných rezerv při vyhlášení stavu nedostatku vody. Obce nebo hasiči si mohou zapůjčit zejména cisterny, technická zařízení k čerpání i zařízení potřebná k dodávce nebo odvádění vody.

Novela zákona o vodovodech a kanalizacích

Zákon počítá také s novelou zákona o vodovodech a kanalizacích, jejímž cílem je hlavně umožnit provozovateli vodovodu reagovat omezením nebo přerušením dodávek pitné vody na vyhlášení stavu nedostatku vody.

„Nedostatek vody v naší krajině je bohužel odrazem toho jak jsme se k ní chovali dříve a vlastně chováme i dnes. Naše zemědělství i lesní hospodaření bylo, s jistou nadsázkou, bojem proti vodě. Meliorace zemědělské půdy, nevhodná skladba lesů, pěstování plodin podporující erozi půdy v obrovských plochách, to vše se podepsalo na aktuální situaci, kdy je podstatně méně srážek,“ míní expert na životní prostředí Tomáš Tesař z TOP 09.

Podle něj vláda vytváří falešné zdání toho, že problematiku řeší, právě přijímáním různých koncepcí, mitigačních plánů a dalších „strategických dokumentů“. Opatření, která by zajistila okamžitou nápravu podle Tesaře neexistují, ale rychlá změna zákonných podmínek hospodaření se zemědělskou a lesní půdou podle něj možná je.

„Stačí se podívat na doporučení akademické sféry z oblasti ochrany přírody a udržitelného hospodaření v krajině. Bohužel, vidíme spíše neuvěřitelnou socialistickou snahu řešit vše dotacemi na obnovu lesních cest, výstavbu přehrad nebo na hospodářské ztráty způsobené suchem,“ doplnil Tesař.

Extrémním suchem je zasažena polovina České republiky. Podle aktuálních údajů portálu InterSucho jím trpí celé Čechy a severovýchodní Morava. Extrémním a výjimečným suchem je dohromady postiženo třiašedesát procent území.

EXTRÉMNÍ SUCHO V POLOVINĚ ČR, PRASKÁ PŮDA I V BESKYDECH

Extrémní sucho už zasáhlo přes polovinu území České republiky. Jeho přímé projevy už jsou znát i tam, kde dosud nebyly tolik patrné. Například v podhůří Beskyd, kde se začaly objevovat rozsáhlé a hluboké praskliny na travnatých pastvinách.
„Na území (Moravskoslezského) kraje panuje výjimečné až extrémní sucho,“ sdělil klimatolog Pavel Zahradníček z portálu InterSucho. „Velice špatná situace je na Opavsku a Ostravsku.

Lépe je na tom jen oblast bývalého okresu Frýdek-Místek, kde v posledních dvou měsících více pršelo.“Podle klimatologa je ve srovnání současné situace s epizodami sucha v letech 2015 a 2018 letos sucho rozšířeno na větší ploše.

„V roce 2015 se výrazné sucho začalo projevovat až od 12. července a vyvrcholilo v první polovině srpna. V roce 2018 se objevovalo už od dubna, ale počátek července byl chladnější, takže zasáhlo menší část území. Nyní je sucho výrazné v Čechách a v severní i východní části Moravy,“ podotkl Zahradníček.

Fakt, že se sucho bude prohlubovat, se dá očekávat i podle Romana Volného z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. „V nejbližší době nic nenasvědčuje tomu, že by přišly vydatné srážky. A bouřkové deště spíše napáchají škody, než by ovlivnily vláhový deficit,“ řekl Volný.

„Předpokládáme, že sucho se v dalších deseti dnech rozšíří prakticky na celé území republiky a dokonce na 80 procentech může být výjimečné či extrémní,“ konstatoval Zahradníček.
Otevřou se póry hluboko do země

Někteří hospodáři v kraji mají vlivem sucha popraskanou půdu na pastvinách letos poprvé v životě.

Extrémně vyschlá je půlka republiky a bude hůř

Extrémním suchem podle aktuálních údajů portálu InterSucho je zasažena polovina České republiky. Trpí jím celé Čechy a severovýchodní Morava. Extrémním a výjimečným suchem je dohromady postiženo 63 procent území.
Protože jen málo a zřídkakdy prší, bude se situace nejméně do pátku zhoršovat. Podle předpovědi odborníků dostoupí extrémní sucho vrcholu v pátek, kdy už bude rozšířené téměř po celém území republiky. Výjimkou by měly být jen části Šumavy, Vysočiny, Olomouckého kraje a jižní Moravy.

V dalších dnech srážky sucho zmírní na jižní části území, stále však bude trvat v Libereckém, Královéhradeckém kraji a severní části středních Čech stejně jako v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.„Nepamatuji to já ani rodiče. Někde jsou mezery mezi puklinami tak široké, že mám strach, aby si v nich ovce nepolámaly nohy,“ přibližuje hospodář z Třinecka Josef Sikora. Geolog a klimatolog Václav Cílek vysvětluje, že trhliny v půdě jsou závažná věc.

„Kvůli nim se totiž otevřou póry hluboko do země, která se pak vysušuje i do hloubky 30 až 40 centimetrů,“ vysvětloval Václav Cílek. Podle Petra Hlavinky z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně jsou trhliny výsledkem prosušené vrstvy zvláště u těžších půd.

„Klíčovým faktorem jsou vyšší teploty vzduchu, což podporuje jeho výsušnou schopnost. Pak i při srovnatelných srážkách panují sušší podmínky kvůli většímu výparu. Bohužel, z prognóz v řádu desítek let vyplývá, že na častější pukliny v půdě si jako na jeden z vizuálních projevů sucha asi budeme muset zvykat,“ prohlásil Hlavinka. Podle něj mají nejhorší schopnost zadržovat vláhu půdy s větším obsahem písčitých částic, s menší hloubkou a nižším obsahem organické hmoty, což je charakteristické pro vyšší polohy.

„Retenční schopnost u nich navíc snižuje eroze a utužení. Na těchto zranitelných půdách by před intenzivní produkcí měla dostat přednost opatření, která by u nich posílila schopnost vázat vodu,“ tvrdí Hlavinka. Satelitní snímky ovšem ukazují alespoň pro zemědělce o trochu lepší čísla.

„Teplý a suchý nástup jara zachránil chladnější a vlhčí květen a červen. To sice z hlediska krajských výnosů u pšenice ozimé či ječmene jarního značí mírně nižší výnosy než v posledních třech letech, ale optimisticky vychází předpověď výnosů kukuřice na zrno i siláž. Podzimní sklizeň ovlivní průběh léta. V průměru by však měla být situace lepší než loni,“ doplnil Hlavinka.

OBŘÍ LOĎ SE ZA BOUŘKY ŘÍTILA NA NÁBŘEŽÍ V BENÁTKÁCH

Do nábřeží a jachty během bouřky v Benátkách málem narazila další výletní loď. Plavidlo Costa Deliziosa táhly z laguny za deště a silného větru remorkéry. Výletní loď se vychýlila, patrně vlivem bouřky, a téměř se srazila s jachtou kotvící nedaleko náměstí svatého Marka. Informovala o tom agentura AFP.

Plavidlo Costa Deliziosa je dlouhé zhruba 300 metrů a pojme až 3 tisíce pasažérů. Jachta, která jen těsně ušla střetu, měří na délku 50 metrů. Vedle obrovské lodi se zdá na videu zcela nepatrná. „Vrazi“ a „gauneři“ jsou nejmírnější výrazy, kterými Italové pozorující manévr zúčastněné častují. Loď podle nich neměla v takovém počasí vyplouvat.

Posádka jachty se podle agentury AGI vyřítila na nábřeží. Remorkéru se na poslední chvíli podařilo cestu lodi z laguny usměrnit. Na začátku června loď MSC Opera, která na palubě převážela víc než dva a půl tisíce pasážerů, proplouvala kanálem Giudecca a kvůli poruše motoru narazila do přístavního mola a další menší turistické lodi. Způsobila přitom lehká zranění čtyřem lidem. Incidenty oživily ostrou debatu o tom, jak obří lodě poškozují křehký ekosystém laguny. Ekologové tvrdí, že plující kolosy přispívají k erozi základů města, které i s lagunou figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO.

„Hlavní odpovědnost za to, co se stalo v neděli a co se může přihodit v budoucnosti nese ten, který za poslední měsíce neučinil žádné rozhodnutí,“ řekl starosta města Luigi Brugnaro. Měl přitom na mysli ministra dopravy Danila Toninelliho z protestního Hnutí pěti hvězd.„Už jsme se načekali dost. A teď jsme velmi rozzlobení. Už máme dost výletních lodí u (náměstí) svatého Marka a v kanálu Giudecca. Ať ministr Toninelli co nejdříve sdělí institucím a občanům výsledky už x-té kontroly, co nařídil,“ dodal první muž Benátek.

V roce 2017 Itálie schválila plán rozvoje benátské laguny, který podporuje výnosnou turistiku okružních plaveb a zároveň je šetrný k městu. Výletní lodě mají do laguny vplouvat jinou cestou, nepřiblíží se při tom k náměstí svatého Marka a ty největší z nich budou kotvit na druhé straně zátoky.

Přes 5 tisíc lidí dnes poblíž náměstí Svatého Marka protestovalo proti „mořským obludám“. Vadí jim zejména to, že lodě v zátoce se staly dominantou památkově chráněného města. Mnoho lidí neslo transparenty s nápisy „lodě pryč z laguny“, zatímco další vypluli na loďkách přímo do kanálů.

Letos mají výletní lodě začít pomalu mizet z kanálu Giudecca, který lemuje náměstí svatého Marka a odděluje čtvrť Dorsoduro od ostrova Giudecca. Místo toho budou do laguny vplouvat více na jihu trasou, kterou již nyní využívají kontejnerové lodě a ropné tankery. Největší výletní lodě mají kotvit v průmyslovém přístavu Marghera. Ostatní lodě budou pokračovat do nynějšího terminálu. Připlují k němu ovšem z druhé strany a laguna pod jejich trasou bude muset být prohloubeny.

LONDÝN SE OMLUVÍ TRUMPOVI, BRITSKÝ VELVYSLANEC NAPSAL, ŽE JE NESTABILNÍ, NESCHOPNÝ

Británie vyšetřuje, kdo předal médiím tajné depeše britského velvyslance v USA Kima Darrocha. Diplomat v nich Trumpovu administrativu označoval mimo jiné za „neschopnou“ a „naprosto nefunkční“. Šéf britské diplomacie Jeremy Hunt vyjádřil s „některými názory“ v uniklých zprávách nesouhlas. Velvyslance vyměnit neplánuje, Británie se však za incident omluví. Obsah Darrochových diplomatických depeší z posledních dvou let zveřejnil deník Daily Mail. Darroch v nich označuje Trumpa za „nestabilního a neschopného“ a celé osazenstvo Bílého domu za „nekompetentní.“

„Ve skutečnosti nevěříme, že se tato administrativa stane nějak podstatněji normálnější, méně nefunkční, méně nepředvídatelnou, méně rozdělenou, méně diplomaticky neohrabanou a nešikovnou,“ napsal velvyslanec zpět do Británie.
V depeších si dále stěžoval, že při jednání s Trumpem musí své argumenty zjednodušovat, až bagatelizovat. Vyjádřil také nedůvěru v Trumpovo prohlášení, že v červnu zastavil letecký útok na Írán deset minut před jeho uskutečněním.

Darroch pro britskou vládu také potvrdil pravdivost častých zpráv amerických médií o konfliktech v Trumpově administrativě, které prezident dosud odmítal jako lživé zprávy. Bílému domu podle Darrocha dominuje několik znesvářených frakcí, které zde vedou „souboje na ostří nože“.

Ambasador však zároveň radil amerického prezidenta nepodceňovat, byť dost nekonvenčním způsobem. Navzdory četným skandálům se podle něj Trump vždy „vynoří z plamenů, otlučený ale neporušený, jako (Arnold) Schwarzenegger v závěrečných scénách z Terminátora,“ cituje depeše Daily Mail. „Neodepisujte jej,“ varuje v nich Darroch britské politiky.
Britské ministerstvo zahraničí označilo únik depeší za „zákeřný“. Jejich pravost však nepopřelo.

Na názor má právo

Únik depeší se odehrál pouze týden poté, co královna Alžběta přijala Trumpa s nejvyššími poctami v Buckinghamském paláci. Britští vládní činitelé ihned spustili hon na zdroj, který médiím citlivé informace předal. Spekuluje se o tom, že spíše než úředník z ministerstva zahraničí, stojí za únikem vlivný politik.

Neplaťte EU miliardy za brexit a odejděte bez dohody, doporučuje Trump

Trump v neděli reagoval vyjádřením, že velvyslanec Darroch v USA pro Británii neodvádí dobrou práci. „Mohl bych se k němu vyjádřit, ale nestojí mi to za to,“ uvedl na dotazy novinářů. Proti Darrochovi se ostře postavil europoslanec Nigel Farage, šéf konzervativní Strany pro brexit, který vyzval k jeho odvolání z velvyslaneckého postu.

Šéf britské diplomacie Jeremy Hunt ovšem uvedl, že Darroch v depeších vyjadřoval osobní názory a byť se s jeho hodnocením Trumpovy administrativy neztotožňuje, diplomaté musejí mít svobodu vyjadřovat se otevřeně. „Máme jednu z nejlepších diplomatických sítí na světě a ta je založena na otevřené výměně informací a názorů,“ uvedl na pondělní tiskové konferenci..

Hunt, kterého čeká boj o post šéfa britských konzervativců a křeslo ministerského předsedy, nicméně zdůraznil, že obsah Darrochových depeší nereprezentuje pohled britské vlády a ani jeho názory. „I nadále si myslíme, že díky prezidentu Trumpovi je vláda USA nejen vysoce efektivní, ale také je nejlepším přítelem Británie na mezinárodní scéně,“ uvedl Hunt.
Londýn se omluví

Britský ministr obchodu Liam Fox se nicméně za únik depeší omluví, a to při pondělním setkání s dcerou amerického prezidenta Ivankou Trumpovou. „Budu se omlouvat za to, že buď naši úředníci nebo představitelé naší politické vrstvy nedostáli očekáváním, které my nebo Spojené státy máme ohledně jejich chování, které v tomto případě pokleslo zcela mimořádným a nepřijatelným způsobem,“ uvedl Fox před odletem do Washingtonu.

Zdůraznil však, že omluva se bude týkat výhradně úniku depeší, nikoliv jejich obsahu. „Problém není s velvyslancem. Toto je problém s etikou jedince, který stojí za tímto konkrétním únikem,“ dodal ministr obchodu. Ministr zahraničí Hunt předestřel, že zodpovědného člověka čekají „velmi vážné důsledky.“

GRUZÍNSKÝ MODERÁTOR VE VYSÍLÁNÍ VULGÁRNĚ URÁŽEL PUTINA

Den před zrušením letů mezi Ruskem a Gruzií utrpěly vztahy obou zemí další šrám. Oblíbený moderátor gruzínské televize Rustavi 2 Giorgi Gabunija v nedělním vysílání vulgárně urážel ruského prezidenta Vladimira Putina. Gruzínská prezidentka společně s vládními špičkami verbální útok důrazně odsoudili. Mluvčí ruského prezidenta jej označil za nepřijatelnou provokaci.

Gabunija začal pořad Post scriptum pro něj typickou kritikou Vladimira Putina. Při svém monologu se však rozhořčil natolik, že začal ruského prezidenta častovat velmi vulgárními výrazy. Ruského prezidenta mimo jiné označil za „neřáda“, „zrůdu“ a „psí hovno“. „Na naší krásné zemi není místa pro tak ubohé stvoření, jako jsi ty,“ prohlásil a mimo jiné Putinovi a jeho rodičům popřál, ať „hoří v pekle“.

Sprška nadávek směřovala i proti ruským obyvatelům, které Gabunija označil za „otroky“.

Sídlo Rustavi 2 v pozdních hodinách obklíčil dav lidí rozhořčených Gabunijovým chováním a televize byla podle webu Civil na několik hodin nucena přestat vysílat.Televize se divákům za moderátorova slova, o kterých dopředu údajně neměla tušení, omluvila. I když se ředitel televize za nadávky omluvil, prohlásil také, že sdílí moderátorův názor a nepropustí jej.

Televize Rustavi 2 je pokládána za blízkou bývalému prezidentovi Michailu Saakašvilimu, který svou opoziční stranu vede z exilu. Gabunijův monolog odsoudila také prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová, která jej označila za protistátní provokaci, jejímž cílem je podle ní buď vyvolání nové války, nebo pomsta za neúspěšný převrat. Podobný názor zaujali i koaliční politici.

Mluvčí Kremlu Dmitry Peskov v pondělí incident odsoudil jako nepřijatelný a označil jej za „ostudu pro gruzísnký lid“. Chování moderátora podle Peskova mělo být provokací s cílem ještě více zkomplikovat rusko-gruzínské vztahy. Celý incident mluvčí také považuje za důkaz, že „gruzínské úřady selhávají v pacifikování radikálních proti-ruských sil.“ Kreml nicméně podle něj zaznamenal, že celé gruzínské vedení včetně prezidentky, premiéra a předsedy parlamentu počínání gruzínského novináře odsoudilo

V pondělí zároveň vstoupil v platnost zákaz létat mezi Gruzií a Ruskem. Kreml jím 21. června reagoval na protiruské demonstrace v Tbilisi, vyvolané návštěvou ruských poslanců v gruzínském parlamentu. Při ní si poslanec Sergej Gavilov sedl do křesla předsedy gruzínského parlamentu a přednesl proslov v ruštině. Rozzuřil tím tisíce Gruzínců, kteří přišli protestovat před budovu parlamentu proti ruskému vlivu v zemi. Následné střety s policií si vyžádaly 240 zraněných.

Ruský poslanec si sedl do křesla předsedy parlamentu, naštval tisíce Gruzínců

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová označila Rusko za „nepřítele a okupanta“ a naznačila, že v pozadí protestů stojí „pátá kolona“ Moskvy. Naopak Moskva kritizovala „radikální gruzínské politiky“ a označila to za „protiruskou provokací“.

Rozhodnutí zrušit lety do Gruzie je podle Putinova mluvčího opatřením nutným pro bezpečnost ruských občanů. Datum 8. července bylo podle Peskova zvoleno proto, že v tuto dobu skončí většina zájezdů do Gruzie. Zákaz podle něj přestane platit, až se situace v Tbilisi uklidní a až „ruským návštěvníkům nebude hrozit žádné nebezpečí.“

Gruzie přijde o miliardy

Kritici však opatření vidí jako ekonomický nátlak. Podle gruzínského úřadu pro turismus navštívilo loni Gruzii celkem 7,2 milionu zahraničních turistů, z nichž 1,4 milionu pocházelo právě z Ruska. Analytici odhadují, že roční ztráta z toho, že Rusové letos pojedou k moři jinam, bude zhruba 300 milionů dolarů, tedy asi 6,7 miliardy korun.

Ruské ministerstvo dopravy odhaduje ztráty ruských přepravců na tři miliardy rublů (asi miliarda korun). Zákaz se dotkne společností Aeroflot a její dceřiné firmy Poběda, S7, Uralskije avialiniji, Utair, Smartavia a Red Wings. Do Ruska létaly gruzínské aerolinky Georgian Airways a MyWay Airlines.

Jak Rusové letos přišli o dovolenou v Gruzii. A Gruzínci o stovky milionů

V Tbilisi se demonstrovalo i v neděli. Přívrženci opozice na již 17. protestní akci v řadě požadovali odstoupení ministra vnitra Giorgiho Gacharii a šéfa tajné služby Vachtanga Gomelauriho. Kvůli protestům již řezignoval šéf parlamentu Irakli Kobachidze.

Poslední přímý let z Ruska do Gruzie uskutečnil letoun Aeroflotu, který cestu z Moskvy do Tbilisi ukončil přesně o půlnoci SELČ. Poslední lety gruzínských společností se uskutečnily v neděli z Tbilisi do Moskvy a Petrohradu. Letecké spojení mezi oběma státy bylo naposledy přerušeno po rusko-gruzínské válce v srpnu 2008 o území Jižní Osetie. Létat se opět začalo o dva roky později, ale až do září 2014 šlo jen o charterové lety.

U BALTSKÉHO MOŘE PLÁŽOVÉ KOŠE, JEDEN MÁ I MERKELOVÁ

Modrobílé plážové koše, které rekreanty chrání před větrem a pískem, jsou neodmyslitelným doplňkem prakticky všech německých pláží u Baltského moře. Jejich nejstarší manufaktura sídlí na ostrově Usedom, kde je ručně vyrábí už téměř sto let. Jeden ze zdejších košů má i německá kancléřka Angela Merkelová.

„Loni před Vánoci sem přišli lidi ze zemské Křesťanskodemokratické unie (CDU) a řekli, že hledají dárek na rozloučenou pro stranickou šéfku a že to musí být něco mimořádného, ale zároveň ne luxusního, prostě něco takového jako je ona sama,“ vypráví šéf firmy Korbwerk Usedom Dirk Mund, jak získal svého dosud nejznámějšího zákazníka.

„Společně se zástupci CDU jsme ho pak vymysleli a v lednu jsem jí ho byl předat na stranickém sjezdu CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku,“ říká s tím, že se Merkelová z dárku skutečně těšila. Zatím je sice ve stranické centrále v Berlíně, ale není vyloučené, že si ho někdy - až skončí jako kancléřka - vezme i k sobě.„Pak v něm bude moci pohodlně doma sedět a bude mít konečně klid,“ věří Mund, jehož firma na Usedomu plážové koše vyrábí už od roku 1925.

Její typickou klientelou ale nejsou politici typu Merkelové nebo představitelů skupiny zemí G8, kteří ve speciálním nadstandardně velikém plážovém koši poseděli během zasedání v severoněmeckém Heiligendammu v roce 2007. Mnohem častěji si ručně vyráběný produkt pořizují firmy, které ho pak v přímořských letoviscích pronajímají, nebo obyčejní Němci na doma. „Plážové koše jdou s Němci i do zahraničí, prodáváme jim je i do USA, Panamy nebo Chile,“ říká podnikatel, u něhož si nedávno tradiční výrobek objednal i německý manželský pár žijící v Praze.

Na rozdíl od jiných produktů, které není problém objednat online, si plážové koše drtivá většina zákazníků objednává, až když si je přímo na místě vyzkouší. „Chtějí si do toho sednout, zjistit, jaký to je pocit,“ vysvětluje Mund v místnosti, kde je možné si prohlédnout a vyzkoušet kolem 20 různých plážových košů. Všechny jsou vyráběné podle individuálního přání zákazníka přímo ve zdejší malé továrně. Lidé si přitom mohou zvolit prakticky všechno, od velikosti koše, přes jeho barvu, druh dřeva a použitých látek, až po to, jestli bude vybaven osvětlením, zvukovým systémem nebo třeba ledničkou.

Kousek země

Rozdílným přáním odpovídají i rozdílné ceny. „Plážový koš s jednoduchým vybavením, objednaný ve větším množství firmou, která ho pak bude pronajímat, u nás cenově začíná na 699 eurech. Když jste koncový zákazník, tak nejjednodušší model začíná na 999 eurech,“ podotýká Mund. Nejdražší koš v jeho nabídce přijde na 11 000 eur.

Výroba standardního koše pro dva lidi, který váží 70 kilo, trvá zhruba dva dny. Vyrobit a smontovat dohromady přes 500 různých součástek ale není vůbec jednoduché. „Na výrobu plážových košů je potřeba několik vlastních závodů. Jednak potřebujete truhlárnu, pak část na pletení, šití, polstrování, ochranu povrchů a konečnou montáž,“ vysvětluje majitel firmy o 25 zaměstnancích, kteří za rok zvládnou vyrobit na 2 tisíce standardních košů.

Dobře vyrobený koš, o který se někdo správně stará, by podle Munda měl vydržet alespoň 30 let. O tom, že v Německu další léta vydrží i tradice plážových košů, nepochybuje. „Je to mix kultury, tradic a emocí, proč se plážové koše uchytily právě v Německu, a ne jinde,“ myslí si rodák z Kielu. Lidem dávají nejen možnost schovat se před větrem a pískem, ale také najít soukromí. „Když za to zaplatím devět eur na den, tak je to můj kousek země, a ne váš. Vy jste jinde,“ dodává.

DO KLDR PŘEBĚHL SYN JIHOKOREJSKÉHO EXMINISTRA ZAHRANIČÍ

S přáním trvale se usadit v Severní Koreji dorazil do Pchjongjangu syn bývalého jihokorejského ministra zahraničí, který v minulosti společně s manželkou rovněž uprchl do KLDR. Útěky obyvatel svobodné, prosperující Jižní Koreje do izolované, chudé KLDR vedené diktátorem Kim Čong-unem jsou velmi neobvyklé, protože většina lidí prchá opačným směrem.

•Webová stránka Uriminzokkiri, kterou spravuje severokorejská vláda, uvedla, že 73letý Čche In-kuk přicestoval v sobotu do Pchjongjangu s odhodláním strávit zbytek života v KLDR a pracovat na sjednocení obou Korejí pod vedením Kim Čong-una. Podle Čche In-kuka to bylo „poslední přání“ jeho rodičů.

O osobním životě a politických názorech Čchea se toho moc neví, jeho rodiče však patřili mezi nejvýše postavené Jihokorejce, kteří v 80. letech minulého století přeběhli do KLDR. Jeho otec Čche Tok-sin působil v 60. letech v Jižní Koreji jako ministr zahraničí. V 70. letech emigroval do Spojených států, kde se stal nesmlouvavým kritikem tehdejšího jihokorejského režimu, v jehož čele stál autoritářský prezident Pak Čong-hi.

V roce 1986 uprchl Čche Tok-sin s manželkou do Severní Koreje, kde se oba stali součástí severokorejské vládnoucí elity. Čche Tok-sin zemřel roku 1989, jeho žena se dožila 95 let a zemřela v roce 2016. Podle pozorovatelů citovaných agenturou AP Severní Korea Čche In-kuka přijala, protože ho může použít jako nástroj propagandy. Jeho příběh může podpořit tvrzení Pchjongjangu, že severokorejský systém je lepší než systém fungující na jihu.

Uprchlík poslouží KLDR jako skvělý nástroj propagandy

Jakým způsobem se Čche In-kuk do Severní Koreje dostal, zatím není zřejmé. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení sdělilo, že Čche nežádal o zvláštní povolení od vlády v Soulu, které by ho opravňovalo k návštěvě KLDR. Podle jihokorejských médií pravděpodobně cestoval letecky přes Čínu.

Obavy z raketových testů KLDR Trump nemá. Kim podle něj dodrží sliby

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950 až 1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy. Obě země, oddělené přísně střeženou hranicí, zakazují svým občanům návštěvy sousedního státu i telefonáty, dopisy či e-maily bez zvláštního povolení.

Od konce korejské války uprchlo před politickými represemi a bídou do Jižní Koreje více než 30 000 Severokorejců. Útěky Jihokorejců jsou výjimečné, zvlášť po hladomoru z poloviny 90. let, který v KLDR zabil odhadem statisíce lidí.

NOVÝM PREMIÉREM ŘECKA MITSOTAKIS

Novým řeckým premiérem se stal ekonom a pokračovatel slavné místní politické dynastie Kyriakos Mitsotakis, jehož konzervativní strana Nová demokracie vyhrála nedělní předčasné parlamentní volby. Informovala o tom agentura Reuters. Jednapadesátiletý Mitsotakis slíbil voličům snížit daně, zvýšit platy a podpořit zahraniční investice a zaměstnanost.

Ještě v pondělí by měl nový premiér jmenovat svou vládu. Mitsotakis, jehož nyní už zesnulý otec Konstantinos byl premiérem Řecka začátkem 90. let minulého století a jehož synovec byl minulý měsíc zvolen starostou Atén, vyhrál volby jako lídr Nové demokracie, jež dostala téměř 40 procent hlasů. Díky volebnímu bonusu pro vítěznou stranu (50 mandátů) tak obsadí 158 ze 300 křesel v parlamentu, dosud vládní levicová strana SYRIZA bude mít pouze 86 poslanců.

Předčasné parlamentní volby, které byly už šestými volbami řeckého parlamentu za deset let, vyhlásil AlexisTsipras (44) po porážce své strany v nedávných místních a evropských volbách. Tsiprasovi se nepodařilo zlepšit sociální postavení Řeků po úsporných programech, které měly vyvést zemi z krize. Vážně ho poškodila i dohoda s Makedonií o názvu této sousední země, kterou odmítá velká část Řeků.

K výhře ve volbách Mitsotakisovi gratuloval například končící šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker či eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici, který také poděkoval dosavadnímu premiérovi Alexisi Tsiprasovi za to, že „udělal hodně pro svou zemi i pro Evropu“. Gratulace dostal Mitsotakis i od tureckého ministra zahraničí Mevluta Çavuşoglua, který uvedl, že věří v „další posilování turecko-řeckého přátelství a vztahů“.

Mitsotakisovi už v neděli poblahopřál i jeho poražený rival Tsipras, který nicméně uvedl, že bude dále bojovat, aby tato „porážka byla pouze dočasná“. Tsiprasova strana SYRIZA dostala v neděli 31,5 procenta hlasů, což je o téměř pět procent méně než ve volbách v září 2015. V novém parlamentu ale získá jen 86 křesel.

Tsipras uvedl, že předává zemi v lepším stavu, než ji v době krize před čtyřmi lety přebíral. „Přebírali jsme zemi na pokraji bankrotu, s prázdnou veřejnou pokladnou a s obyvatelstvem, jehož velká část žila v chudobě. Nyní máme přebytek, růst, nízké úroky a mezinárodní důvěru. Abychom toho dosáhli, museli jsme přijmout obtížná rozhodnutí za vysokou cenu,“ uvedl Tsipras.

Dodal, že jeho strana bude pracovat na tom, aby byla „silnější a zkušenější, až se vrátí k moci“.
Do parlamentu se dostali ještě socialisté pod novým názvem Hnutí změny s 22 křesly, komunisté (KKE) s 15 a krajně pravicové Řecké řešení s deseti. V parlamentu bude mít devět míst ještě uskupení Mera25 bývalého ministra financí a někdejšího Tsiprasova souputníka Janise Varufakise.

Výsledky voleb v Řecku. Nahoře procenta, dole počet mandátů (2019)

Řečtí neonacisté ze Zlatého úsvitu zůstali před branami

Řečtí neonacisté z hnutí Zlatý úsvit, kteří se stali během ekonomické krize v zemi v minulých letech třetí nejúspěšnější stranou, se do nového zákonodárného sněmu nedostali. Po sečtení hlasů z téměř 95 procent okrsků získal Zlatý úsvit jen 2,95 procenta hlasů, uvedla agentura AP. Pro vstup do parlamentu jsou potřeba tři procenta.

Prohru již připustil i vůdce strany Nikos Michaloliakos. Ve svém projevu nicméně zdůraznil, že to neznamená konec Zlatého úsvitu. V končícím 300členném parlamentu měli neonacisté 18 poslanců. Ve volbách v září 2015 totiž získali 6,99 procenta hlasů.

„Chceme vzkázat našim nepřátelům a takzvaným přátelům: Zlatý úsvit nekončí, smiřte se s tím. Boj za nacionalismus pokračuje. Vracíme se tam, kde jsme byli silní: na ulice a náměstí, v tvrdém boji proti bolševismu a divokému kapitalismu,“ řekl Michaloliakos svým příznivcům. V projevu rovněž zaútočil jak na odcházejícího premiéra Alexise Tsiprase, tak i nejspíš jeho nástupce Kyriakose Mitsotakise. Jeho strana Nová demokracie předčasné parlamentní volby podle odhadů vyhrála.

Oslabování Zlatého úsvitu se ukázalo již v květnových volbách do Evropského parlamentu, kdy hnutí získalo 4,87 procenta hlasů a skončilo na pátém místě mezi řeckými stranami. Podle mnohých expertů ale vliv neonacistů úplně nezmizí. Jak se ukázalo, například během eurovoleb pro stranu hlasovalo 13 procent mladých ve věku mezi 17 a 24 lety.

Nedávná prohlášení prominentního člena strany Iliase Kasidiarise, který byl v minulosti souzen například kvůli napadení dvou političek, naznačují, že se chce Zlatý úsvit začít profilovat jako méně extremistická strana podobná evropským euroskeptickým či krajně pravicovým silám.

Jak uvedla agentura AP, Kasidiaris nedávno například vyjádřil svůj obdiv k Matteu Salvinimu, protiimigračně silně zaměřenému italskému ministru vnitra, a pochvalně hovořil i o zemích takzvané visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko), ve kterých zaznívá silná euroskeptická rétorika.

ÍRÁN PŘEKROČIL LIMIT OBOHACENÍ URANU

Írán překročil limit 3,67 procenta obohacování uranu, který stanovila jaderná dohoda z roku 2015, a možná bude obohacovat uran ještě více. V pondělí to řekl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí. Teherán tak pokračuje v reakcích na rozhodnutí Spojených států, které odstoupily od mezinárodní jaderné dohody z roku 2015.

Írán letos v květnu upozornil, že některé závazky z dohody přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) 60 dní na to, aby ochránili íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. V neděli, kdy tato lhůta vypršela, islámská republika informovala, že začne obohacovat uran nad dohodou stanovený limit 3,67 procenta. Ještě předtím Írán oznámil, že překročil 300kilogramový limit zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta.

Trump, který chce podmínky jaderné dohody s Íránem z roku 2015 nově projednat, Teherán varoval, aby si dal pozor.
Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, avšak vždy popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jadernou zbraně je zapotřebí obohacení vyšší než 85 procent.

„Dvacet procent zatím nepotřebujeme, pokud ale budeme chtít, můžeme to produkovat. Když jsme překročili 3,67 procenta, nebyl by to pro nás problém,“ uvedl Kamálvandí s tím, že možnostmi obohacování uranu se zabývala íránská nejvyšší bezpečnostní rada.

„Je tady možnost 20 procent a jsou tady varianty ještě vyšší... Pokud naše země nyní něco potřebuje, nebudeme usilovat o něco jiného, jen abychom trochu víc vystrašili druhou stranu... Vědí, že trend jde ale směrem nahoru (k vyššímu obohacování),“ doplnil.

Třetím krokem při vypovídání jaderné dohody z íránské strany by podle Kamálvandího mohlo být zvýšení počtu odstředivek - konkrétně obnovení centrifug IR-2 a IR-2 M. Evropští signatáři dohody by tak podle něj měli rychle splnit své sliby, jinak Írán bude i nadále omezovat své závazky, dodal mluvčí.

STOVKY TÁBORŮ SKAUTŮ ZADARMO, LIDÉ O TOM NEVĚDÍ

Na skautský tábor vyrazí v létě 32 tisíc kluků a holek. Skauti zorganizují více než tisícovku táborů, přesto téměř polovina Čechů netuší, že vedoucí táborů pracují zadarmo. Státu tím „ušetří“ více než miliardu ročně. Data pochází z výzkumů agentury Ipsos a projektu SAFE, které byly provedeny ve spolupráci se skautským oddílem Junák.

„Je jistě škoda, že pouze necelých 60 procent populace ví o tom, že skautští vedoucí dobrovolničí nejen ve svém volném čase, ale i bezplatně. Přitom jejich přínos pro výchovu nových generací kluků a holek je obrovský,“ vyjádřil se k výzkumu na webu Junáka Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné agentury Ipsos.

Velká část práce vedoucích nespočívá jen v čase stráveného s dětmi, ale právě v přípravách skautských táborů. Ty začínají již několik měsíců před prázdninami.

„Kdybych sepsala seznam všech úkolů potřebných k zajištění tábora, bude mít tak pětadvacet položek. Najít tábořiště, zajistit vodu a všechen materiál, zařídit všechna potřebná povolení, sestavit rozpočet, naplánovat jídelníček a nákupy, připravit lékárnu, komunikovat s rodiči a samozřejmě vymyslet jednotlivé programy podle toho, čeho chceme ve výchově dosáhnout,“ říká skautská vedoucí Barbora Srbová z pražského oddílu Sluníčka.

Stát dohlíží na to, kdo se může skautským vedoucím stát. Aspiranti musí složit vůdcovskou zkoušku, kterou akredituje Ministerstvo školství. Navíc musí získat i kvalifikaci Zdravotníka zotavovacích akcí. I přesto skauti v roce 2019 zorganizují 1076 táborů, kterých se zúčastní více než 32 tisíc dětí. Nejčastěji vyjedou do Jihočeského kraje, na Vysočinu nebo do Plzeňského kraje.

Skautské tábory

• Jsou určeny především pro členy skautských oddílů, protože se mezi sebou znají děti a jejich vedoucí.
• Probíhají bez elektřiny, v přírodě, v lese nebo na louce
• Trvají nejčastěji 14 dní až tři týdny
• Průměrně stojí 1000 až 1 200 korun na týden, dostupné jsou díky dobrovolníkům a nekomerčnímu charakteru
Dobrovolní vedoucí navíc podle průzkumu projektu SAFE - Systému evidence a ohodnocení dobrovolnické práce ušetří státu 1 020 071 560 korun ročně. Tolik by stály jejich mzdy, kdyby tábory neorganizovali zadarmo.

„Výzkum nám v číslech ukazuje hodnotu dobrovolnické práce, kterou pro děti a mladé lidi skautští vedoucí odvádí bez nároku na odměnu. Víme ale zároveň, že jejich osobní nasazení při snaze předat klukům a holkám vztah k důležitým hodnotám, naučit je užitečné dovednosti a připravit pro ně dobrodružství v partě kamarádů nikdy nebude možné vyčíslit,“ reagoval na výsledky výzkumu Josef Výprachtický, starosta oddílu Junák.

Celkem na hladký chod skautských oddílů ve svém volném čase dohlíží až 9 000 dobrovolníků. Ti průměrně každý rok „odpracují“ přes 40 pracovních dnů, do kterých spadá i jejich účast na vzdělávacích kurzech.

MALÉ NEMOCNICE ZADLUŽENÉ, BOJUJÍ O PŘEŽITÍ

Z domu s pečovatelskou službou ve Vilémově ve Šluknovském výběžku odjíždí obden některý z místních starých a nemocných lidí na vyšetření do Lužické nemocnice v Rumburku. Mají to tam dvacet kilometrů, ale i to je vyčerpává. Kvůli obrovským dluhům rumburské nemocnice hrozí, že za péčí budou muset jezdit třikrát delší cestu až do Děčína.

Nemocnic v odlehlých místech Česka, jimž kvůli dluhům hrozí konec, je víc. A důvody bývají všude podobné: do okrajových lokalit se nedaří sehnat lékaře, nemocnice nemají výkony a dostávají se do finančních problémů.
„Byla by to katastrofa,“ komentuje pečovatelka z Vilémova Marcela Vichtereyová hrozbu konce rumburské nemocnice. „Právě jsem jela s 89letou paní na oční vyšetření, cesta ji hodně vyčerpávala, fyzicky i psychicky. A navíc za doprovod pečovatelky musí platit. Když jede do Rumburku, stojí ji to stovku, do Děčína pět set,“ říká.

„Byli bychom úplně odříznutí od zdravotní péče,“ říká Robert Holec, starosta Dolní Poustevny v nejodlehlejším cípu Šluknovského výběžku. Rumburská nemocnice má spádovou oblast pro 55 tisíc lidí a dalších 20 tisíc turistů v létě.
Do rumburské nemocnice jezdí pacienti i na rentgen, ultrazvuk, CT, do poraden, míří sem vzorky do laboratoře. „Výsledky mají do týdne. Když budou muset na vyšetření do Děčína nebo České Lípy, budou muset čekat a výsledky budou za dva tři měsíce,“ říká ředitel rumburské nemocnice Petr Dubravec. Navíc pochybuje, že jsou okolní nemocnice na pacienty z výběžku připravené.

„Když jsme loni v červnu na devět dní zavřeli chirurgii a kolem Vánoc na 14 dní internu, nemocnice v okolí nestíhaly, pacienti čekali na chodbách,“ líčí Dubravec.

Prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a šéf jihočeské záchranky Marek Slabý už z praxe zná, jaké problémy uzavření nemocnice přinese. Skončily třeba obory nemocnice v Dačicích na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny, která se dnes už specializuje zejména na rehabilitace po operacích, ale klasické obory už neprovádí. Pacienty odsud musí vozit sanity do nejbližších nemocnic – v Jindřichově Hradci nebo v Jihlavě. „Jedeme šedesát kilometrů. Sanita je na dvě hodiny vyblokovaná,“ popisuje Slabý.

Podobná situace je v příhraničním Vimperku, odkud vozí pacienty do nemocnic ve Strakonicích či Prachaticích, uzavřela se oddělení semilské nebo rokycanské nemocnice a západočeská nemocnice v Sušici zase kvůli nedostatku lékařů uzavřela v červnu lůžkové interní oddělení a i odsud musí pacienti desítky kilometrů daleko. Nemocnice v Orlové zase kvůli nedostatku personálu a ztrátovému provozu přestěhovala do Karviné a Havířova internu, chirurgii a ortopedii.
„S problémy se potýká spousta malých nemocnic a čím dál tím více nemocnic na periferiích nebo v příhraničí bude do budoucna kvůli nedostatku lékařů omezovat péči,“ předpovídá Slabý.

Odchody lékařů a sester

To je i příběh nemocnice v Rumburku. Do dluhů se nemocnice dostala tím, že klesal výkon, pojišťovnám kvůli tomu musela za rok 2013 vracet zálohu 14,5 milionu korun za neprovedené zákroky a operace. Postupně dluhy narostly až na 52 milionů za loňský rok a předpokládaných 47 milionů korun za letošek. Kvůli nejisté budoucnosti odcházeli lékaři i sestry a počet výkonů kvůli tomu dále klesal.

Nemocnice v Rumburku skončí v konkurzu, pokud město neuhradí ztrátu

„Jednali jsme s desítkami lékařů. Většinou říkali, že se jim podmínky líbí, ale taková nejistá budoucnost? Jednání troskotají na tom, že nikdo neví, co s nemocnicí bude,“ říká Dubravec. Ústecký kraj už před dvěma lety nabízel městu, že za symbolickou korunu včlení nemocnici mezi své špitály a pak do ní investuje 80 milionů korun. Jenže město váhalo a tak dlouho si diktovalo podmínky převzetí, až z něj sešlo. Nevyšel ani prodej soukromé firmě.

Nyní je jedinou šancí opět předat nemocnici kraji. „My se musíme dohodnout, aby péče zůstala zachována, protože lidé zdravotní péči potřebují,“ podotkl hejtman Oldřich Bubeníček. Převzít ji však chce jedině bez dluhů a s tím, že bude mít špitál výhodnou smlouvu s největší pojišťovnou, VZP. Jestli rumburská radnice ztráty uhradí, budou městští zastupitelé teprve rozhodovat.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna je připravena s nemocnicí uzavřít smlouvu, která zajistí takové úhrady, aby negenerovala ztrátu a byla schopná zaplatit personál,“ řekla Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva zdravotnictví.
VZP nyní říká, že takové podmínky skutečně nabídne. „Které povedou k trvalé udržitelnosti provozu,“ říká Iwona Navrátilová z tiskového odboru pojišťovny.

Pokud by k uzavření nemocnice nakonec došlo, k pacientům by vyjížděly nadále sanitky ze tří stanic – ve Velkém Šenově, v Rumburku a České Kamenici – ale vozily by je do nemocnic v Děčíně nebo České Lípě. Což je z nejvzdálenějších míst hodina cesty, kdy by sanita chyběla pro jiné pacienty. Záchranka se proto připravuje na situaci, že by musela posílit výjezdové skupiny, to znamená přijmout další lidi a pořídit další sanitky.

UČITELÉ NESTAČÍ KROTIT ROZVÍŘENÉ ŽÁKY

Čeští učitelé si stále více věří v tom, že dokážou své žáky motivovat ke školní práci, ukázal průzkum. Avšak ve srovnání s učiteli v jiných zemích jsou si stále nejistí. Další mezery panují v udržování kázně mezi žáky a ze všeho nejhůře kantoři zvládají vysvětlit dětem, jaké chování od nich očekávají.

Dobrá zpráva je to jen z poloviny. „Ve srovnání s učiteli z jiných zemí jsou si v této důležité dovednosti sami sebou jistí stále málo. V tomto ohledu jsme pořád na chvostu,“ dodává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
V českých školách chybí stovky učitelů. Ministr Plaga plánuje řešení

Na to, co si o sobě myslí a jak se vidí samotní učitelé, se zaměřuje mezinárodní šetření TALIS. To vždy s odstupem pěti let sbírá odpovědi od kantorů z celého světa na otázky týkající se nejrůznějších aspektů jejich profese. To poslední se konalo vloni ve 48 zemích z celého světa (z toho 23 z Evropské unie) a jen v České republice se ho zúčastnilo 3 400 učitelů druhého stupně základní školy nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Výsledky v minulých dnech zveřejnila Česká školní inspekce.

„Přitom právě malou motivovanost žáků uvádějí sami učitelé jako důležitý faktor. Potvrzuje se, že je to pro české školství výrazný handicap, který se pak projevuje na výsledcích žáků,“ říká Zatloukal.

České děti, hodné děti

Data z průzkumu dobře poukazují i na jeden zajímavý paradox, který se týká kázně ve třídě při vyučování.
Výzkumníci směřovali otázky na chování dětí dvěma směry. Na jedné straně chtěli vědět, kolik času musí učitel během hodiny investovat do toho, aby děti ukáznil. Když porovnali výsledky, ukázalo se, že české děti jsou v zásadě hodné – učitel na to, aby je ukáznil, vyplýtvá necelou desetinu vyučovací hodiny.

Průměr v zemích Evropské unie je přitom o polovinu vyšší. V Česku tak učitelé musí podstatně méně třídu napomínat, aby se utišila, nebo uklidnit konkrétní žáky. Přesto se cítí o něco málo jistí v tom, že dokážou zvládnout vyrušování nebo uklidnit hlučného jedince.

Jak si věří čeští učitelé

Zhruba 4 minuty jim zabere zjednání kázně v hodině. Průměr EU je 6,3.
40 % učitelů odpovědělo kladně na otázku: Umím motivovat žáky, kteří o školní práci nemají zájem? (před 5 lety to bylo 30 %, v EU byl nyní výsledek 67 %).
68 % učitelů odpovědělo kladně na otázku: Dokážu žáky přesvědčit , že mohou mít dobré výsledky ? (před pěti lety to bylo 51 %, v EU byl nyní výsledek 85 %).
65 % učitelů odpovědělo kladně na otázku: Umím naučit kriticky myslet? (před 5 lety to bylo 52 %, v EU je to nyní 83%).
Co jim podle jejich vlastního názoru jde nejhůře ze všeho, to je schopnost vysvětlit dětem, jaké chování od nich očekávají. V této specifické učitelské disciplíně hodnotí své schopnosti pozitivně na 73 procent učitelů ve srovnání s 93 procenty evropského průměru.

Na individualitu se nemyslí

V podpoře nadaných žáků jsme pozadu, říká odbornice na jejich rozpoznávání

Jedním z důvodů je podle Zatloukala i to, že většinu českých učitelů práci se třídou nikdo moc neučil. Jestli jsou si jako profesionálové v něčem jistí, nebo dokonce jistější než jejich evropští kolegové, je to zvládnutí oboru, který vyučují.
Jen třetina se jich během svého učitelského vzdělávání setkala s tématem, které je dnes velmi aktuální – totiž jak vyučovat ve třídě, kde vedle sebe sedí různě nadané děti.

Jen necelá pětina kantorů přitom se na realitu tohoto typu cítila připravená. Evropský průměr je více než dvakrát vyšší. Téměř dvě třetiny učitelů v zahraničí se během přípravy na vysoké škole zabývaly způsoby, jak učit různě nadané děti, téměř polovina se při příchodu do praxe cítila připravena na praxi. Právě schopnost pracovat s dětskou individualitou přitom úzce souvisí se schopností děti motivovat, ale i s tím, jak dobře se učiteli daří ve třídě zvládat kázeň.