iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nová EU nebude, Leyenová zařídí jen sex bez ochrany

Nic proti ženám. Dosazení dvou dam do čela významných evropských institucí však není zprávou o síle tohoto pohlaví. A úvodní předtančení by se mohlo změnit v tanec smrti, uvedl pro MF DNES konzultant Institutu evropských demokratů (IED) Josef Brož. V čele dvou evropských institucí, Evropské komise a Evropské centrální banky, stanou poprvé ženy: Ursula von der Leyenová a Christine Lagardeová. Zatím to berme do poloviny července, než nastane europarlamentní „grilování kandidátů“, jako úvodní předtančení.

Ursula von der Leyenová těžko nastolí novou EU. Odborníci se domnívají, že spíš má schopnosti na to, aby se rodilo v EU i v celé Evropě více dětí. Sama jich má sedm, takže se může přičinit o to, aby se v Evropě i ve světě víc milovalo bez antikoncepce a ochrany.

Česko má dva místopředsedy europarlamentu, povede ho socialista Sassoli

Zpráva, jež přišla po trachtacích Evropské rady v Bruselu, jíž dominovalo Německo a Francie, vypadá na první pohled nadějně a překvapivě. Nic proti ženám, nic proti politické korektnosti! Kdo by nechtěl věřit jejich úsměvům?
Přesto je výrazem čistého politického pokrytectví, nikoliv zprávou o síle či slabosti jednoho pohlaví.

Za pokrytectvím totiž pospíchá i jedna věčná evropská epidemie, korupce. A kvůli ní by se mohla tato úmorná trachtace brzy proměnit v evropský tanec – tanec smrti. Za vším totiž hledejte vyjednávání velkých hráčů, něco za něco, o evropské volby tady nejde.

Vyjednávání o tom, kdo se postaví do čela Evropské komise, totiž nezačala ani včera, ani předevčírem. Předcházela tomu vyjednávání, která s ženami nepočítala příliš, nebo vůbec. Pokud se nějaké jméno objevovalo, padalo jméno dánské komisařky Margrethe Vestagerové.

Počítalo se hlavně s muži, z nichž Manfred Weber nebo Frans Timmermans, jeden německý konzervativec, druhý nizozemský socialista, byli viděni, zvláště v Německu, jako tzv. Spitzenkandidaten (špičkoví kandidáti svých frakcí na šéfa Komise). Trend, který nastolil odcházející předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale teď prošel revizí. A na spitzenkandidáty se zapomnělo.

Nebýt vzpoury Visegrádské skupiny v čele s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který náhle tasil hulánský meč proti Timmermansovi, jenž přeskočil v zákulisních jednáních Webera, možná by se tak však nestalo. Nebýt Itálie nedošlo by k tomu vůbec.

Škytající motor

Stará Evropa se mnohem více než uprchlíků bojí nárůstu populismu a extremismu, z čehož plyne i snaha vytvořit cordon sanitaire, v němž se opustí principy i myšlenky, jen když „nacionální lepra“ nepostoupí dále. Vykládá se to jako důkaz opětovného nastartování německo-francouzského motoru! Koherentního a solidního proevropského projektu! Skutečně?
Obávám se, že motor škytá, neboť se mu nedostává paliva.

Výraz německé kancléřky Angely Merkelové, sinalé za sklem vládní limuzíny, vypovídal nejlépe o tom, kdo je tady vítěz a kdo poražený. Tento summit byl její evropskou labutí písní.

Rozporuplná von der Leyenová. Zkušená ministryně i politička za zenitem

Možná to byla od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jen klukovina, když přišel k Merkelové s těmi dvěma návrhy na obsazení klíčových postů. Takové škodolibé pas de deux: s díky za vše, na rozloučenou. Nakonec se nechala, z nedostatku vlastních kandidátů, šlechtěnými klisnami z jeho stáje, nasazenými jako elegantní z nouze ctnost, okouzlit podivně i V4. Proč?

O tom, proč byla nasazena Ursula von der Leyenová, německá ministryně obrany za CDU, není pochyb. Její profil i původ je neprůstřelný – mluví francouzsky, má i zvláštní důvěru kancléřky, jež se v ní zhlédla, provázela ji po dobu tří mandátů. Má i aristokratický původ. Její otec Ernst Albrecht, předseda Dolního Saska, sloužil věrně jako jeden z prvních eurobyrokratů v Evropském společenství uhlí a oceli.

V dětství navštěvovala prestižní bruselskou Schola Europaea, hovoří i anglicky. Jen v Německu nemá tu nejlepší pověst. Proč? Inu, někdy to vypadá, že Merkelová chce noblesní dámu co nejrychleji odklidit do Bruselu. Důvod? „Bundeswehr si oddychne,“ míní Die Welt. Německý spolkový sněm koná slyšení, v němž ministerstvo obrany, jež dostala dáma naposledy na starost, čelí obvinění, že obcházelo pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

Sigmar Gabriel, bývalý předseda SPD v týdeníku Der Spiegel, označil její evropskou nominaci za „bezprecedentní akt politického podvodného jednání“.Kancléřka Merkelová měla alespoň tolik vkusu, že se sama – s odkazem na námitky koaliční SPD – raději jako jediná z Evropské rady zdržela hlasování o Leyenové.

Ani druhá dáma, Christine Lagardeová, francouzská šéfka Mezinárodního měnového fondu, na tom není s pověstí právě dobře. Ostatně, evropské angažmá tato bývalá advokátka před časem veřejně odmítla. Náhle obrátila? Čekají snad euro zlé časy?

Francouzským Soudním dvorem pro republiku byla Lagardeová v prosinci 2016 odsouzena za „nedbalost osoby, držitele veřejné moci“ v aféře arbitráže socialistického politika Bernarda Tapieho vůči bance Crédit lyonnais. Tento „soud pro politické vyvolené“ jí však neuložil jako bývalé ministryni financí žádný trest, s odkazem na „mezinárodní prestiž“, což ve Francii vyvolalo diskusi o legitimitě dvora.

V EU stále diktuje Německo a Francie. Chce to více demokracie, soudí tisk

Dvě ženy, každá zralá šedesátnice, vyhlašované jako zjevení a zázrak, přesně ukazují, v jaké fázi se Evropa nachází. Má nakročeno k tanci, jenž by mohl být výzvou k pokání a obrácení?
Všimněte si, o evropském lidu se již nemluví dávno. Ten přece začal volit špatně. Jako kdyby nestačil ten brexit... Ne, neplatí společný evropský étos, natož sdílené hodnoty.

Úlitby těm ostatním – v případě „úslužné spojky“ Charlese Michela, který nyní vládne v Belgii, na čelo Evropské rady, nebo Josepa Borella, katalánského socialisty, do diplomacie – nebudou malé. Dostane se i na Česko. Itálie včera schytala šéfa Evropského parlamentu v podobě socialisty Davida-Maria Sassoliho...

ZAHALOVÁNÍ ZAKÁZALA PRVNÍ MUSLIMSKÁ ZEMĚ, TUNISKO

Předseda tuniské vlády Júsuf Šáhid zakázal nosit na veřejných místech nikáb, tedy muslimský závoj, který ženám zakrývá celý obličej vyjma očí. Opatření zavedl z bezpečnostních důvodů, informovala s odvoláním na nejmenovaný úřední zdroj agentura Reuters.

Premiér nařízení přijal poté, co se v Tunisu zabil odpálením pásu sebevražedného atentátníka hledaný džihádista. Byla to třetí podobná událost v tuniském hlavním městě za několik dnů. Ke všem třem incidentům se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).

Tunisko je nyní v citlivém období, zemi především čekají na podzim volby. Kromě toho vrcholí turistická sezona, od níž si místní slibují, že přiláká rekordní počet zahraničních návštěvníků. Během prvních dvou útoků, které se odehrály koncem května v tuniském hlavním městě, došlo k explozím, které zabily policistu a dalších osm lidí zranily. Jeden ze zraněních v pátek v nemocnici zemřel.

První z útočníků se vyhodil do vzduchu u policejního auta na třídě Charlese de Gaulla, která prochází centrem města. Podle výpovědí svědků byla slyšet hlasitá exploze, právě výbuch zabil policistu a dalšího spolu se čtyřmi civilisty zranil. Při druhém útoku na policejní stanici ve čtvrti Al-Kardžání byli zraněni celkem čtyři lidé.

K poslednímu útoku došlo v úterý, odpálil se hledaný džihádista Ajmán Smírí (23). Kromě něj si výbuch výbuch nevyžádal žádnou oběť či zraněné. Policie teroristu po dlouhé honičce obklíčila. Když po něm začala střílet, tak podle zasahujících policistů odpálil pás s výbušninami, který měl na sobě.

Smírí podle místních úřadů naplánoval i dva předchozí útoky.

Oděvy žen (nejen) v muslimských zemích

Abája: Dlouhá tunika, která zakrývá celé tělo.

Nikáb: Závoj, který zakrývá obličej kromě očí. Bývá často zaměňován s burkou.

Burka: Oděv nošený na veřejnosti, který se navléká přes normální oblečení a svléká se až po návratu domů.
Hidžáb: Jde o šátek na hlavu. Je základem oděvu každé ženy. Vedou se spory o tom, zda je povinný či nepovinný.
Politickou situaci přitom komplikují nejen útoky, ale i zdravotní stav dvaadevadesátiletého prezidenta Kaída Sibsího, který byl minulý čtvrtek ve vážném zdravotním stavu hospitalizován. V pondělí byl sice propuštěn domů a měl se vrátit do práce, nicméně jeho kancelář podle některých představitelů opozice neposkytuje dostatečné informace o zdravotním stavu hlavy státu. Některá média dokonce spekulovala, že prezident zemřel.

Sibsího smrt by mohla zemi podle agentury AFP uvrhnout do politické nejistoty. Tunisko stále nemá ústavní soud, který by měl v případě předčasného uvolnění prezidentského postu hrát zásadní roli, a hrozí tedy ústavní vakuum.
Tunisku se na rozdíl od řady jiných států, kde se v roce 2011 v rámci takzvaného arabského jara konaly velké protivládní protesty, podařilo přejít k demokracii bez větších násilností. V zemi se však v posledních letech množí útoky islamistů.

HAMÁČEK PODRAZIL A ZRADIL MINISTRA STAŇKA,

Ministr kultury Antonín Staněk se opřel do předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Na sociální síti přirovnal jeho chování ke zradě a nevěře. Zároveň všechny vyzval, ať počkají do další schůzky s prezidentem. Redakce iDNES.cz se obrátila na Hamáčka o vyjádření.

„Zrady podobně jako nevěry přicházejí většinou ze strachu a slabosti, než-li racionálního záměru. I tak lze číst jednání našeho předsedy pod tlakem stranických kolegů v půli května. Další zoufalý pokus hodit teď vše na Staňka, když nic nevyšlo, není řešením současné krize,“ napsal Staněk na Twitter.

Zrady podobně jako nevěry přicházejí většinou ze strachu a slabosti, než-li racionálního záměru. I tak lze číst jednání našeho předsedy pod tlakem stranických kolegů v půli května. Další zoufalý pokus “hodit teď vše na Staňka”, když nic nevyšlo, není řešením současné krize.

Ve svém dalším příspěvku vyzval všechny ke strategickému přemýšlení bez hysterie a siláckých gest. „Znovu říkám: žádné racionální řešení současné „krize“ blokovat nebudu a rád bych všechny vyzval, ať vyčkají do schůzky s panem prezidentem,“ napsal. Na ní má přijít právě i Hamáček. Uskutečnit se má 12. července.

Staněk podal demisi v květnu. Zdůraznil při tom, šlo o přání předsedy Hamáčka. Zeman zatím Staňka z vlády neodvolal, ačkoli podle Ústavy České republiky člena vlády odvolat musí, jestliže to navrhne premiér. „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády,“ říká článek 74 Ústavy. Zeman se opírá o to, že základní zákon nestanoví pro hlavu státu termín, jen to, že musí požadavku předsedy vlády na odvolání ministra vyhovět.

Skončí ministr Staněk, nebo odejde ČSSD z vlády?

Hamáček se s prezidentem potkal nedávno. Společně s premiérem Andrejem Babišem měli schůzku se Zemanem tento týden ve čtvrtek. Po setkání uvedl, že svolá mimořádné jednání předsednictva strany, protože prezident Miloš Zeman neřekl, že Staňka odvolá. „Ta situace nás samozřejmě netěší, protože do jisté míry se jedná o bytí a nebytí této vlády,“ řekl předseda ČSSD. Uvedl také, že on má jasno a že není optimista.

PUTIN: NOVÉ RAKETY VYROBÍME, ALE NEROZMÍSTÍME

Spor Západu a Ruska o nové ruské rakety s označením Novator pokračuje a s ním také vše směřuje k zániku letité americko-ruské smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Moskva ale nově jako "důkaz dobré vůle" slibuje, že nové rakety nebude rozmisťovat, pokud předtím Američané nerozmístí své.

Rusko nebude rozmisťovat své rakety středního a kratšího doletu, jakmile budou vyrobeny, dokud nebudou v příslušných regionech rozmístěny podobné americké rakety. Věříme, že tento postoj je důležitým znakem naší dobré vůle,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová.

Oznámení přišlo před páteční schůzkou Rady NATO-Rusko, na které spojenci s ruskými představiteli diskutovali i o možnostech, jak smlouvu INF eliminující celou jednu kategorii jaderných zbraní zachránit. Ale ani tato schůzka žádný průlum nepřinesla. „Bohužel jsme neviděli žádné známky průlomu,“ prohlásil po jednání šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že osud smlouvy je v ohrožení. „A čas se krátí,“ dodal.

Rusko má podle něj stále několik týdnů čas, aby se k podmínkám smlouvy z roku 1987 vrátilo. „Naší prioritou stále zůstává smlouvu zachránit, pravděpodobnost se ale den ode dne snižuje,“ uvedl.

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupila 1. června 1988.

Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500–5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.

Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a pak ji tajně rozmístila.

Americký prezident Donald Trump v říjnu 2018 oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Moskva to popírá, ale zároveň odmítá pustit k novým raketám inspektory. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.

Ruský prezident Vladimir Putin přitom už ve středu podepsal zákon o pozastavení účasti Ruska na letité americko-ruské dohodě. Návrh zákona předložil koncem května zákonodárcům sám Putin a má jen tři věty. První stanoví pozastavení platnosti dohody, druhá uvádí, že o obnovení platnosti dohody rozhoduje prezident a třetí konstatuje, že zákon vstupuje v platnost oficiálním zveřejněním.

„Udělali jsme všechno, abychom smlouvu INF zachránili. Navrhli jsme Spojeným státům řadu konkrétních a realizovatelných opatření, které by odstranily obavy na obou stranách kvůli vzájemné transparentnosti, ale naše iniciativy byly okamžitě odmítnuty,“ prohlásila Zacharovová. Dohoda INF mezi USA a Sovětským svazem z roku 1987 zakazuje vývoj, výrobu, testování a rozmisťování střel s doletem 500–5 500 kilometrů.

USA ale už několik let obviňují Rusko, že minimálně od roku 2005 vyvíjí a rozmisťuje novou střelu s označením Novator 9M729 nebo též SSC-8, která do této kategorie patří. Washington tvrdí, že její dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů, zatímco Moskva uvádí, že střela má dolet jen 480 kilometrů. Za USA se postavili také všichni spojenci z NATO a opakovaně vyzvali Moskvu, aby se k dodržování smlouvy vrátila a tím smlouvu zachránila.

Všech 29 členů NATO se shodlo, že nový systém představuje významné bezpečnostní riziko a USA proto 2. února zahájily šestiměsíční výpovědní proces dohody. Smlouva tak v srpnu zanikne.
Svět bez smlouvy o raketách? Rusko má ještě čas

Podle šéfa Aliance Jense Stoltenberga chystají spojenci společný postup a možná opatření, jak reagovat, pokud Moskva podmínky smlouvy nezačne do 2. srpna dodržovat a smlouva zanikne.

Jaké kroky či opatření Aliance podnikne, ale neupřesnil. „Připravujeme, diskutujeme, zvažujeme různá opatření a budeme nadále vyzývat Rusko, aby smlouvu zachránilo,“ konstatoval po zasedání ministrů obrany před týdnem.
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova NATO prezentuje situaci, že Rusko ještě může učinit kroky k zachování smlouvy. „Není to nic jiného než trik propagandy, jehož cílem je uměle svalit odpovědnost za rozpad smlouvy INF na Rusko,“ uvedl.

TRUMP USPOŘÁDAL SVÁTEČNÍ PŘEHLÍDKU, DEN NEZÁVISLOSTI

Američané opět oslavili svůj Den nezávislosti a letos i s vojenskou přehlídkou. Ve Spojených státech neobvyklou akci si prosadil prezident Donald Trump, který během proslovu u Lincolnova památníku vyzdvihl statečnost armády. Trumpovi kritici však v přehlídce viděli jeho předvolební kampaň zaplacenou z veřejných peněz.

„Dnes se scházíme s radostí ze svobody a připomínáme si, že všichni dohromady sdílíme jedno výjimečné dědictví. Společně jsme součástí jednoho z nejlepších příběhů vůbec, příběhu Ameriky,“ řekl Trump davu během svého proslovu.

Kromě tisíců obyčejných Američanů ho v nevlídném deštivém počasí poslouchaly i stovky vojáků, kterým prezident v proslovu vzdal hold. Podle serveru ABC o nich promluvil jako o „hrdinech, kteří hrdě brání naši vlajku“.
Připomněl také astronauty či sdružení, která v minulosti bojovala za lidská práva. „Nebe dnes patří Spojeným státům americkým,“ ukázal na oblohu.

Americký národ je podle něj „silnější než kdy dřív, teď je nejsilnější“. Mladým lidem pak vzkázal, že „teď je čas vstoupit do armády“. „Měli byste to udělat,“ cituje ho list The Independent. Během proslovu se podle médií držel svých poznámek a navzdory obavám demokratů i některých armádních představitelů se nepustil do svých oponentů a nemluvil o politice.
Trump ve svém projevu zmínil řadu amerických úspěchů napříč dějinami, včetně přistání na Měsíci před 50 lety. „Velmi brzy zapíchneme americkou vlajku na Marsu,“ řekl.

Šéf Bílého domu o uspořádání vojenské přehlídky snil už delší dobu. Původně se měla poprvé konat loni, kdy Trump nařídil ministerstvu obrany, aby zahájilo příslušné přípravy. Nakonec však z akce sešlo a i ta čtvrteční se podle amerického deníku The New York Times připravovala na poslední chvíli. Trump ji prezentoval jako „životní show“ a bezprecedentní oslavu americké armády.

V tom měl pravdu, vojenské přehlídky na Den nezávislosti nemají ve Spojených státech tradici. Inspiroval se proto v zahraničí. Třeba ve Francii, kde tradiční přehlídku s netradičním koncem sledoval po boku tamního prezidenta Emmanuela Macrona, nebo v Rusku. Tam vojáci i s těžkou technikou každoročně přijedou na moskevské Rudé náměstí při oslavách konce druhé světové války.

Letošní oslavy nezávislosti Ameriky na Velké Británii kromě obvyklého ohňostroje divákům nově nabídly přelety amerických stíhaček, tanky v parku National Mall i zmíněný proslov prezidenta u přilehlého Lincolnova památníku.
A zatímco republikáni podle agentury Reuters na přehlídku dostali VIP vstupenky, prezidentovi odpůrci uspořádali protesty, u Bílého domu například zapálili americkou vlajku.

Zástupci amerických demokratů akci kritizovali s tím, že se peníze daňových poplatníků plýtvají na Trumpovu kampaň před nadcházejícími prezidentskými volbami a že první muž USA, který sám na vojně nebyl, jen zneužívá armádu pro své osobní zájmy.

Trump podepsal rekordní vojenský rozpočet. Na armádu dá 716 miliard dolarů

Kolik celá paráda stála, navíc vláda odmítla prozradit. Ta, kterou Trump plánoval minulý rok, měla podle Pentagonu stát zhruba 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun).

Výdaje na obvyklé oslavy 4. července jdou přitom podle CNN jen do dvou milionů dolarů (zhruba 45 milionů korun). Nyní to měl být zlomek celkových nákladů, přičemž část financí měla jít původně na údržbu amerických parků.
Americké ministerstvo obrany akci oficiálně nekomentovalo a Trump prohlásil, že akce nebude stát prakticky žádné peníze, protože „nám veškerá technika patří a potřebujeme tak akorát benzín“.

Pozapomněl přitom třeba na fakt, že se tanky musely do metropole dovézt z několika amerických základen, že levný není ani provoz stíhaček a že celá akce vyžadovala mimo jiné také sbor organizátorů a patřičné zabezpečení.
Vojáci se zúčastní politického mítinku, obávala se armáda

Prezident také vzkázal, že armádní velitelé jsou „nadšení“. Podle mnohých médií ale měli z akce spíš obavy, že se celý svátek zpolitizuje a armáda tomu nechtěně pomůže. A to i přesto, že mají vojáci a vojačky zakázáno angažovat se v politice, připomíná CNN. Další pak říkali, že se výdaje, které do akce Pentagon vložil, dají v době íránsko-amerického napětí využít mnohem lépe.

„Zdá se, že se z toho pomalu stává akce republikánů – politická akce namířená na prezidenta – než národní oslava 4. července. A je nešťastné, že se armáda ocitla přímo uprostřed toho všeho,“ řekl ještě před přehlídkou pro server Politico vysloužilý generál David Barno, který americkým vojákům velel za vlády prezidenta George Bushe mladšího.
Veterán nejen z války ve Vietnamu, generál William Nash pak dodal, že „je absolutně obscénní, že prezident používá ozbrojené síly k tomu, aby ho znovu zvolili“. Coby „odraz Trumpovy marnivosti, obsese velkými davy, touhy po záři reflektorů, náklonnosti k armádní technice a flirtování s autoritářstvím,“ popsal akci analytik CNN Stephen Collinson.
Podotkl však, že ne všichni Američané to budou vnímat stejně. Fanoušci silného prezidenta podle něj ocení vlastenecký akt a budou na armádu hrdí. Během Trumpova projevu se ozývaly dlouhé potlesky jeho příznivců, kteří skandovali „USA, USA“.

A smířlivý byl vůči Trumpovu plánu i nezávislý expert na americkou obranu Rick Berger. „Nemyslím, že by na přivezení pár vozů z těch tisíců, které máme, bylo něco špatného. Třeba se díky tomu někteří mladí Američané mrknou na to, jak armáda vypadá,“ podotýká s tím, že tak akce může nakonec posloužit i pro nábor nových členů.

DOBRÝ START ZÁVODNÍKA SALAČE V NĚMECKU

Filip Salač má za sebou velice vydařené první dva volné tréninky, které rozjely Velkou cenu Německa. Ta je pro celý tým velice důležitá, protože sídlo Prüstelu se nachází nedaleko Sachsenringu. Mistrovství světa silničních motocyklů se s devátou Velkou cenou dostává do poloviny letošní sezóny. Závodníci tento víkend rozjeli Grand Prix Německa, která začala prvními dvěma volnými tréninky. Na Sachsenringu bylo celý den dobré počasí, když bylo polojasno. Během odpoledne se teploty zvýšily, když měl vzduch 25°C a trať 45°C.

Český závodník Filip Salač má před sebou jednu z nejdůležitějších Velkých cen roku, protože tým Redox Prüstel GP pochází z Německa, navíc sem míří spousta českých fanoušků, protože okruh není tak vzdálený od České republiky. Filip Velkou cenu rozjel výborným sedmým místem, které zajel v prvním volném tréninku díky času 1:27,165 a ztrátě 0,574 s. I přes vyšší teploty odpoledne čas zlepšil na 1:27,160, takže získal 10. místo. V kombinaci všech časů je to 13. pozice. Cílem pro zítra je se dostat do druhé části kvalifikace.

Filip Salač: "Jako vždy jsme v prvním volném tréninku začali nastavovat motorku a to se dnes docela podařilo. Na konci tréninku jsem s novými pneumatikami zajel sedmý nejlepší čas a pro mě to byl nejlepší volný trénink z celého roku. Bylo to super, měl jsem malou ztrátu, takže jsem byl spokojený. Ve druhém tréninku bylo mnohem tepleji, trať měla kolem 45°C a jsem rád, že jsem trénink dokončil na 10. místě. Nejlepší čas jsem zajel v šestém kole, kdy moje pneumatika úplně nefungovala. Na zítra budeme dělat menší změny a doufám, že to pomůže. Budu dělat vše pro to, abych měl zítra co nejlepší výsledky a rovnou se dostal do druhé části kvalifikace. Všem moc děkuji za podporu."
Harmonogram třídy Moto3 HJC Helmets Motorrad Grand Prix Deutschland (časy uvedeny v SEČ):
Sobota 6. 7. 2019: 3. volný trénink (09:00 - 09:40), kvalifikace (12:35 - 13:15 - 2 části)
Neděle 7. 7. 2019: Warm Up (08:20 - 08:40), závod (11:00) Ing. Eva Koňáková, mediální zástupce