iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Parlament EU vede socialista Sassoli z Itálie, dva z ČR

Evropský parlament zvolil novým předsedou italského socialistu Davida-Mariu Sassoliho, který získal 345 hlasů. Český konzervativec Jan Zahradil skončil druhý se 160 hlasy, třetí pak byla Ska Kellerová ze skupiny zelených se 119 hlasy. Europoslanci vybírali také místopředsedy. Česko bude mít dva, stali se jimi Dita Charanzová a Marcel Kolaja.

Evropská unie musí brát ohledy na to, že jednotlivé regiony jsou různé, řekl nový šéf EP. „Nejsme lepší či horší, jsme jen jiní. A měli bychom být na svou rozdílnost hrdí,“ řekl europoslancům nový předseda, který ve funkci nahradil dosavadního předsedu a rovněž Itala Antonia Tajaniho.

Parlament bude hájit svobodu, solidaritu i vládu práva, dodal Sassoli. Díky podpoře největších frakcí získal ve druhém kole tajné volby 345 hlasů ze 667 odevzdaných platných volebních lístků.

Za své priority pro 2,5 roku trvající volební období označil mimo jiné boj za svobodu, solidaritu či vládu práva. EU podle něho musí být připravena čelit klimatickým změnám a migraci a zároveň lépe než dosud pochopit potřeby obyvatel Evropy. „Musíme přijít se skutečnými odpověďmi na problémy občanů unie,“ řekl Sassoli.

Třiašedesátiletý Sassoli je členem italské Demokratické strany (PD), která v květnových volbách do EP skončila na druhém místě za protiimigrační Ligou vicepremiéra Mattea Salviniho. PD je v europarlamentu členem druhé nejsilnější frakce Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D).
David-Maria Sassoli

Bývalý novinář Sassoli je europoslancem od roku 2009 a od roku 2014 byl místopředsedou EP. Nyní je pátým italským předsedou EP od roku 1958.

Narodil se 30. května 1956 ve Florencii. Na tamní univerzitě vystudoval politologii a novinářskou kariéru zahájil v regionálních novinách a v tiskových agenturách. Poté nastoupil do deníku Il Giorno a pracoval také pro italské státní televize TG3 nebo TG1.

V roce 2009 opustil kariéru novináře, vstoupil do Demokratické strany a byl poprvé zvolen do EP. V roce 2012 neúspěšně kandidoval v demokratických primárkách na starostu Říma. Do EP byl zvolen i v roce 2014 a letos. Dosud byl členem delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko.

Charanzová uspěla v prvním kole

Česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO) je mezi 11 novými místopředsedy Evropského parlamentu. Poslanci dnes dali člence liberální skupiny důvěru již v prvním kole volby.

„Důvěra kolegů mne samozřejmě velmi potěšila, vážím si toho, že mi tuto funkci svěřili. Vnímám to i jako ocenění mé dosavadní práce, s řadou z těch, kteří pro mne dnes zvedli ruku, jsem v minulosti spolupracovala,“ komentovala volbu Charanzová, která získala 395 hlasů. Ke zvolení bylo potřeba nejméně 331.

Dita Charanzová

Charanzová je poslankyní EP od července 2014. Zatímco ve volbách 2014 byla trojkou na kandidátce ANO, v letošních volbách již kandidátku hnutí ANO vedla.

V uplynulém volebním období byla mimo jiné místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
Narodila se roku 1975 v Praze.

Podílela se na přípravách na přistoupení k EU, v letech 2005 až 2009 působila na stálém zastoupení ČR při EU, kde mimo jiné řídila tým odpovědný za obchodní a rozvojovou politiku.

V EP se doposud věnovala hlavně ochraně spotřebitele, digitální ekonomice, oblasti mezinárodního obchodu a například i možnostmi rozvoje digitálního prostředí v EU.

Za svoje aktivity v zahraniční politice získala v březnu 2016 Cenu poslanců Evropského parlamentu.
Charanzová je pátým českým europoslancem, který se stal místopředsedou EP.

Pirát Kolaja uspěl ve druhém kole

Pirátský europoslanec Marcel Kolaja byl ve druhém kole hlasování také zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. Zástupce skupiny evropských zelených získal 426 hlasů od sedmi stovek přítomných poslanců. „Zastávat druhou nejvyšší funkci v EP je pro mě velký závazek. Věřím, že budu mít z této pozice možnost prosazovat téma transparentnosti a digitalizace s maximální možnou efektivitou. To, že se mi podařilo přesvědčit kolegy europoslance o naléhavosti zlepšení těchto dvou oblastí, je dobrá zpráva pro všechny evropské občany,“ komentoval svůj úspěch europoslanec, který je na rozdíl od Charanzové v unijním sboru nováčkem.

Marcel Kolaja. Nováček v Evropském parlamentu Kolaja je počítačový odborník, zabývá se svobodným softwarem a autorským právem.

V letošních květnových volbách do Evropského parlamentu (EP) vedl kandidátkuPirátů.
Jako europoslanec se chce zaměřit na digitální agendu, informační technologie a na ochranu práv spotřebitelů.
Do eurovoleb už neúspěšně kandidoval z druhého místa za předsedou strany Ivanem Bartošem v roce 2014.
Od srpna 2012 do května 2013 byl čtvrtým místopředsedou Pirátů.
V letech 2016 až 2018 byl předsedou spolku Otevřená města, na jehož založení se podílel.
Inicioval také projekt Hrajeme svobodnou hudbu!
Narodil roku 1980 v Brně.

Česko již mělo mezi místopředsedy čtyři zástupce, nikdy však dva najednou. Prvním byl občanský demokrat Miroslav Ouzký (červenec 2004 až leden 2007), druhým sociální demokrat Libor Rouček (července 2009 až leden 2012) a třetím Oldřich Vlasák (ODS, leden 2012 až červen 2014). Čtvrtým místopředsedou EP byl Pavel Telička, zvolený za ANO (později hnutí Hlas), který v jednom ze 14 místopředsednických křesel seděl v minulém dvouapůlletém funkčním období.
Nejúspěšnější kandidát: Irka McGuinnessová

Vůbec nejúspěšnější kandidátkou se při dnešní volbě stala dlouholetá irská europoslankyně Mairead McGuinnessová. Členku nejsilnější lidovecké frakce podpořilo 618 ze 702 hlasujících poslanců. Mezi dalšími zvolenými místopředsedy jsou portugalský socialista Pedro Silva Pereira, německý europarlamentní veterán Rainer Wieland či bývalá polská premiérka Ewa Kopaczová.

Europoslanci ve středu rovněž rozhodli o počtu členů a personálním obsazení dvou desítek stálých parlamentních výborů. Čeští europoslanci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (oba KDU-ČSL) se stali koordinátory klubu evropských lidovců (EPP) ve dvou výborech. Zdechovský bude spolurozhodovat o postojích své nejsilnější europarlamentní frakce ve výboru pro rozpočtovou kontrolu a Šojdrová v kulturním výboru.

V ČELE EU ODLOŽENÁ LEYENOVÁ, KROK ZPĚT

Přesvědčená Evropanka, uznávaná politička a zkušená ministryně. Taková je v očích mnoha evropských politiků Ursula von der Leyenová. Podle řady německých kolegů je však za zenitem, doprovází ji mnoho kauz i neshody s armádními představiteli. Zatím proto není jasné, jestli politička získá podporu Evropského parlamentu a stane se šéfkou Evropské komise.

„Vážím si Ursuly von der Leyenové jako velmi schopné ministryně a silné vůdčí osobnosti,“ říká generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Von der Leyenová je náš nejslabší ministr. To je zřejmě dost na to stát se šéfem Komise,“ stěžuje si naopak bývalý šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz.

Pro oba diametrálně odlišné názory se přitom dá najít dost podpůrných argumentů. Na jednu stranu se zdá, že von der Leyenová je pro funkci v čele Komise jako stvořená. Politička křesťanských demokratů (CDU) se narodila přímo v centru evropské integrace a v Bruselu žila do svých 13 let.

Vyrůstala v rodině významného politika CDU Ernsta Albrechta, který byl dlouholetým ministerským předsedou Dolního Saska. Navíc vystudovala medicínu a naučila se plynně několik jazyků, zatímco dokázala vychovat sedm dětí.
Politické zkušenosti v nejvyšších úřadech von der Leyenová sbírá už od roku 2005, kdy se jako ministryně pro rodinu poprvé stala členkou německé vlády. V ní od té doby vystřídala i další dva posty - ministryně práce a sociálních věcí a ministryně obrany, kterou je pět a půl roku.

Dnes je tak žena, která je od roku 2009 rovněž poslankyní Spolkového sněmu, nejdéle působící ministryní obrany v zemích NATO, což spolu s jejím suverénním vystupováním i podporou většího zapojení německé armády do mezinárodních akcí přispívá k tomu, že ji respektují zahraniční politici.

Leyenová má za sebou hodně slibů a málo výsledků

Na druhé straně je možné uvést řadu argumentů, proč von der Leyenová není nejlepší volbou do čela Komise. Její působení na německém ministerstvu obrany sice doprovázela častá prohlášení o změnách k lepšímu i skutečné snahy o zvýšení rozpočtu, reálných výsledků je ale podle kritiků málo.

V EU stále diktuje Německo a Francie. Chce to více demokracie, soudí tisk

Dokládají to například statisty o tom, že velká část německé vojenské techniky stále není bojeschopná. Například loni na jaře byly podle magazínu Spiegel bojeschopné jen čtyři ze 128 stíhaček Eurofighter. Podobná je situace i v dalších oblastech.

Terčem kritiky, ale už i hořkých vtipů, jsou také mnohonásobně předražená a stále nedokončená rekonstrukce lodi Gorch Fock, časté problémy německých vládních letadel nebo velkorysé odměny, které ministerstvo obrany platilo externím poradcům a kterými se nyní zabývá parlamentní vyšetřovací komise. To vše vede řadu politiků jiných stran, ale i její vlastní CDU k přesvědčení, že se von der Leyenová vždy zajímala více o svou image, než o skutečné změny v armádě. Stejně to podle německých médií vnímají někteří čelní představitelé bundeswehru.

Aféra kolem opisování v disertační práci

V minulosti von der Leyenovou mimo jiné provázela aféra kolem její dizertační práce - senát Lékařské vysoké školy v Hannoveru nakonec v březnu 2016 rozhodl, že si doktorát může ponechat, i když v jejím textu z roku 1990 byly nalezeny opsané pasáže.

Češi s Visegrádem odmítají architekta migračních kvót

Navzdory všem problémům měla von der Leyenová na politické scéně vždy dostatečnou podporu ze strany kancléřky Angely Merkelové (CDU). Několik let se dokonce uvažovalo o tom, že by ji jednoho dne mohla nahradit.
Ministryně obrany si ale mezi křesťanskými demokraty nikdy nedokázala vybudovat dostatečnou základnu, která by jí umožnila ucházet se o post předsedkyně strany.

Dobře se to ukázalo na loňském sjezdu CDU, kde se sice znovu stala místopředsedkyní, ale s nejnižším počtem hlasů, když se pro ni vyslovilo jen 57 procent delegátů. Klesající tendenci měla v posledních letech i její podpora u veřejnosti. To, aby nadále hrála důležitou roli v politice, si u jedné z kdysi nejoblíbenějších političek nyní přeje jen 35 procent Němců. Jaké procento europoslanců bude stejného názoru, se ukáže zhruba v polovině tohoto měsíce, kdy by o nominaci von der Leyenové měl Evropský parlament rozhodnout.

MÉDIA: EU DIKTUJE NĚMECKO A FRANCIE, NOVÁ EU NEBUDE

Proces obsazování vrcholných postů v jejích institucích ukázal, že Evropská unie by si zasloužila více demokracie. Rozhodování je nadále příliš závislé na vůli francouzsko-německého spojenectví. Po mimořádném summitu EU v Bruselu, který rozhodoval o personálních otázkách, to ve středu píše evropský tisk.

Ačkoli v čele Evropské komise usedne Němka a spojenkyně Angely Merkelové, označují některé listy německou kancléřkou za hlavní poraženou, podle jiných ale naopak Merkelová triumfovala.

„Zůstává pocit, že (premiéři a prezidenti EU) obešli všechny evropské voliče, kteří dali hlas některému z takzvaných spitzenkandidátů, aby dosáhli zvolení předsedy Evropské komise demokratickým způsobem,“ napsal rakouský list Kurier. Takzvaní spitzenkandidáti, tedy lídři evropských stran pro europarlamentní volby, nakonec žádnou z vrcholných funkcí podle závěrů summitu získat nemají.

Výběr německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové, která má být nástupkyní Jeana-Claudea Junckera v čele EK, označil list za překvapivý, neboť k dispozici byla „řada jiných, kompetentnějších kandidátů, kteří dřeli v předvolebním boji“
Pachuť výběru německé političky. Výběr von der Leyenové, jež je přesto „nepochybně kompetentní“, tak podle listu Kurier zanechává „pachuť“. „Zůstává pocit, že by EU snesla dávku demokratizace,“ dodává deník.

Také podle rakouského listu Die Presse by rozhodování v EU mělo být demokratičtější. V současné unii je totiž podle něj myslitelné obejít při rozhodování přímo volený Evropský parlament, nemyslitelné ale je obejít francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německou kancléřku Angelu Merkelovou.
Evropský rozkol. Češi s Visegrádem odmítají architekta migračních kvóty.

„Tento poznatek uplynulých dní je z demokratického hlediska na pováženou,“ napsal list. Zároveň ovšem podle něj není na obzoru žádná alternativa francouzsko-německého motoru EU, ostatní státy se totiž stále nedokázaly dostatečně emancipovat. „Následek: kvalita Evropské unie zůstává v dobrých i zlých časem závislá na tomto duu,“ napsaly noviny.
„Opět se ukázalo, že EU je klub států a že jsou to státy, kdo rozhoduje o důležitých věcech,“ souhlasil v komentáři španělský list El Periódico.

Vyhrála Merkelová, nebo prohrála?

Ačkoli se předsedkyní Evropské komise má stát Němka, členka Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouhá léta blízká spolupracovnice Angely Merkelové, považuje nizozemský list De Volkskrant německou premiérku za hlavní poraženou.
„Nejvíce prohrála spolková kancléřka Angela Merkelová,“ napsal.)

Lídři EU navrhli do čela Evropské komise Němku von der Leyenovou

„Ursula von der Leyenová je pro Merkelovou hořkou pilulkou, Macronovým ‚dárečkem‘, protože on jméno von der Leyenové vnesl do hry,“ uvedl dále nizozemský list. Jmenování ministryně obrany do čela Evropské komise se hrubě nelíbí německé sociální demokracii, koaličnímu partneru Merkelové CDU, právě proto se kancléřka při závěrečném hlasování na summitu jako jediná zdržela hlasování, napsal De Volkskrant, který zároveň označil systém takzvaných spitzenkandidátů za „pohřbený“.

Polská Rzeczpospolita se naopak domnívá, že Merkelová v úterý na summitu triumfovala. „Nepravdivým se ukázalo být tvrzení, že ... fiasko (personálního) balíčku s (spitzenkandidátem socialistů Fransem) Timmermansem je důkazem politického konce Angely Merkelové,“ napsal list. Dohodnuté personální řešení označila za splněný sen německé kancléřky. „Merkelová tuto partii sehrála bravurně - od porážky k triumfu,“ dodal.

Stále jen kandidáti ze Západu

Maďarský list Magyar Nemzet kritizuje, že se v Evropské unii hovoří o „solidaritě“ Východu se Západem, nakonec ale tři vrcholné posty mají obsadit občané západní Evropy - Němka, Francouzka a Belgičan. „Toto řešení je výsledkem drsného prosazování národních zájmů,“ napsaly maďarské noviny. Podle nich je personální balíček „morálním vítězstvím těch, kteří vždy byli upřímní a hovořili o prosazování národních zájmů“.

Nominace von der Leyenové byla podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung pro mnohé Němce překvapením. „Nikdo by ji předtím netipoval. V Německu panovala shoda, že je za svým politickým zenitem,“ napsal. Podle listu Tages-Anzeiger je ze švýcarského hlediska von der Leyenovou možné označit za „euroturbo-političku, tedy za přesvědčenou bojovnici za evropskou integraci“.

Evropské listy si kromě von der Leyenové všímají také nominace Christine Lagardeové, která byla navržena do čela Evropské centrální banky. „K moci se dostaly dvě železné lady,“ napsal italský list La Repubblica. Jmenování dvou žen do vrcholných pozic chválí například francouzský list La Libération, podle kterého z toho budou „profitovat“ všechny ženy a agenda jejich zrovnoprávnění s muži.

EXPERTI I POLITICI: DCERA TRUMPA ZTRAPŇUJE USA PŘED SVĚTEM

Americký prezident Donald Trump se ocitl pod palbou kritiky ze strany odborníků na zahraniční politiku, a to kvůli tomu, že dal na summitu skupiny G20 v Japonsku příliš významnou roli své dceři Ivance. Ta se snažila neúspěšně bavit se světovými lídry. Domácí politici ho obvinili, že při obsazování funkcí preferuje své příbuzné.

Trumpová se stala terčem kritiky, když se v sobotu objevilo video ze summitu zemí G20 v Ósace. Na něm se Ivanka neúspěšně snaží začlenit do konverzace mezi britskou premiérkou Theresou Mayovou, kanadským premiérem Justinem Trudeauem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou.

O den později vstoupila Trumpová na půdu KLDR, a to když ji její otec vzal s sebou na setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v demilitarizované zóně na hranici Jižní a Severní Koreje. Svůj zážitek poté Trumpová popsala podle listu The Guardian jako „neskutečný“.

Trump vzal Ivanku také na návštěvu amerických vojáků sloužících v Jižní Koreji, před kterými měla dokonce projev. Experti na zahraniční politiku toto jednání označují za nepotismus a upozorňují na nedostatek diplomatických zkušeností Trumpové, která by podle nich mohla svým chováním trvale poškodit důvěryhodnost Spojených států.

„Skutečnost, že má Trump kolem sebe v Bílém domě své příbuzné, je jedna věc. Ale to, že jeho dcera zastupuje USA v přítomnosti světových lídrů, je něco zcela jiného,“ vysvětluje specialista na národní bezpečnost Ned Price, který pracuje v americké analytické společnosti Národní bezpečnostní akce.

Podle něj přítomnost Ivanky na summitu G20 dokazuje, že Trump není schopen vyhodnotit, že tam jeho dcera nepatří. Zároveň to vypovídá také o Trumpové, která nedokáže rozpoznat, že je to nad její schopnosti. „Potom to vypadá, že USA zastupují lidé bez příslušné kvalifikace,“ dodává Price.

Ivanka a její manžel jsou oficiálně poradci prezidenta

Trump jmenoval Ivanku v roce 2017 do svého týmu, což zvedlo mnohá obočí právě kvůli tomu, že nemá kvalifikace očekávané u poradkyně prezidenta. V dubnu Trump prohlásil, že zvažoval navrhnout Ivanku do vedení Světové banky a poznamenal, že by byla skvělou vyslankyní při OSN. „Je to přirozená diplomatka. Byla by například úžasná v OSN,“ řekl Trump.

Na sociálních sítích se o víkendu v reakci na zmíněné video okamžitě objevila řada fotomontáží, kde je Ivanka po boku slavných osobností světových dějin. Lidé snímky označují hashtagem #unwantedivanka, tedy nechtěná Ivanka.

Na jedné fotografii Trumpová například drží mikrofon a sedí vedle někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla, amerického prezidenta Franklina Roosevelta a sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina na Jaltské konferenci na konci druhé světové války.
)
Fotomontáž se Stalinem, Kingem i Gorbačovem

Na dalším snímku pokládá ruku na záda amerického černošského pastora a bojovníka za rasovou rovnoprávnost Martina Luthera Kinga, na dalších se účastní vylodění v Normandii, sedí mezi vůdci Sovětského svazu a Spojených států Michailem Gorbačovem a Ronaldem Reaganem, stojí na pódiu se skupinou Beatles nebo je ukřižovaná vedle Ježíše.
Vlivný je také Ivančin manžel Jared Kushner, který rovněž působí jako poradce Bílého domu a minulý týden na konferenci v Bahrajnu zveřejnil první část mírového plánu pro Blízký východ. Palestina ale konferenci bojkotovala a obvinila Washington, že se jí snaží vnutit své proizraelské řešení.

Incidentu s Trumpovou se okamžitě chytili také demokraté. „Je to připomínka, že Ivanka Trumpová nemá žádnou zkušenost se zahraniční politikou nebo diplomacií. Američané si zaslouží být zastupování kvalifikovaným diplomatem,“ uvedl kongresman Eric Swalwell, který kandiduje na post prezidenta USA.

„Být něčí dcerou není kvalifikací pro kariéru. Ubližuje to našemu diplomatickému postavení,“ rozčilovala se demokratická kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová. „Skutečnost, že Trump nechá svou dceru, která nemá žádný diplomatický trénink, jet na summit G20 je amatérismus,“ myslí si politolog Larry Jacobs z univerzity v Minnesotě.

Trumpovi to však evidentně nevadí, protože na začátku roku sám přirovnal svůj rodinný byznys ke konstituční monarchii. „Kdyby chtěla Ivanka kandidovat na prezidentku, myslím, že by byla jen velmi těžko porazitelná,“ prohlásil. Také Ivančini bratři Donald Jr. a Eric Trumpovi svému otci pomáhají, mají totiž na starost jeho prezidentskou kampaň.

DEMONSTRANTI: ZACHRAŇTE NEMOCNICI V NYMBURKU

Více než dvě stovky lidí demonstrovaly odpoledne v centru Ústí nad Labem za zachování provozu Lužické nemocnice v Rumburku. Městskému špitálu hrozí insolvence. Ministr zdravotnictví před pár dny uvedl, že se ho musí ujmout Krajská zdravotní, která spravuje pět nemocnic v kraji. Ta ale váhá.

Demonstranti se nejprve sešli na Lidickém náměstí. V rukou měli transparenty s nápisy „Zachraňte naši nemocnici“, „Nechceme umírat na ulicích“ nebo „My tam umíráme a ještě to platíme VZP“. Mezi přítomnými nebyli jen lidé ze Šluknovského výběžku, ale také třeba z Kadaně, jejíž starosta a krajský zastupitel Jiří Kulhánek (ODS) nedávno upozornil, že kraj by se neměl starat jen o své nemocnice, ale i o městské, které řeší spoustu problémů.

Po zhruba půl hodině se účastníci za hlasitého pískotu vydali k budově krajského úřadu. Kraj je stoprocentním vlastníkem Krajské zdravotní (KZ). Tam zúčastnění křikem vyzývali politiky, aby přišli ven. V budově však již nikdo nebyl.
Rumburská nemocnice patří městu, které už ji není schopné financovat. Radnice delší dobu vyjednává s vedením Krajské zdravotní, která spravuje pět nemocnic v kraji, byť původně preferovala prodej jiným privátním společnostem.
Loni se nemocnice dostala do ztráty 51 milionů korun, a pokud by radnice ztrátu neuhradila, hrozí nemocnici insolvence. Největšími věřiteli jsou zdravotní pojišťovny, protože nemocnice dostala větší zálohy na péči, než za kolik ji nakonec skutečně vykázala.

Do situace už se vložil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). V uplynulých dnech řekl, že KZ musí nemocnici převzít. „Rumburk je připravený poskytnout budovy, personál a uhradit ztrátu. Krajská zdravotní dostane očištěnou nemocnici tak, aby mohla poskytovat zdravotní péči,“ uvedl ministr.

Míč je podle něj nyní na straně Krajské zdravotní. Rumburk potřebuje podepsanou předběžnou garanci převzetí do 9. července, kdy bude o nemocnici rozhodovat zastupitelstvo města. Pokud se vedení KZ nerozhodne, musí prý zastupitelé města poslat nemocnici do insolvence.

„Pokud to Krajská zdravotní neudělá, tak je to na její odpovědnost a odpovědnost Ústeckého kraje, že nebude zajištěna péče o 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku,“ řekl Vojtěch s tím, že zdravotní pojišťovny jsou připraveny na takové úhrady, které by garantovaly provoz zařízení.

Vedení KZ v reakci na to vydalo ostré prohlášení, z něhož vyplývá, že bere prohlášení ministra jako nátlak. „Krajská zdravotní se ohrazuje proti mediálním útokům vyvolaným prohlášením vládních představitelů, podle kterých musí KZ převzít Lužickou nemocnici s poliklinikou v Rumburku,“ podotkl za KZ místopředseda představenstva Radek Scherfer.
„Představenstvo KZ v tuto chvíli nezná výsledek zadaného auditu a nemá tak dostatek informací k učinění kvalifikovaného rozhodnutí, zda nemocnici převzít, či nikoli. Lužickou nemocnici proto Krajská zdravotní v tuto chvíli převzít nemůže, jelikož by se představenstvo vystavovalo důsledkům plynoucím z porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře,“ stojí ve stanovisku firmy.

Kraj převzetí nevylučuje, ale potřebuje čas

Krajská zdravotní je stoprocentní akciovkou kraje. Jeho politické vedení je v prohlášeních méně ostré. Podle náměstka hejtmana Stanislava Rybáka (KSČM) je nabídka pojišťoven schopna problémy minimálně z větší části řešit. „KZ ale každopádně počká na výsledky auditu a zda zastupitelé Rumburku uhradí ztrátu nemocnice. Do 9. července jim ale KZ rozhodně neřekne, jak to bude dál,“ přiblížil v úterý Rybák.

Nemocnici se nedaří sehnat nové lékaře a sestry, ani zastavit odchody těch současných. Město nabízí svou nemocnici KZ zdarma i se současným personálem a vybavením. Ve spádové oblasti Lužické nemocnice žije zhruba 55 tisíc obyvatel. Do okolních nemocnic v České Lípě a Děčíně to mají obyvatelé Rumburka a okolí kolem 40 kilometrů.

V loňském roce bylo v Rumburku hospitalizováno 5 260 pacientů, dalších 33 tisíc ošetřily ambulance. „Kraj pořád váhá a argumentuje tím, že má nějaké povinnosti a podmínky. Cítím, že tam z jejich strany žádná vůle (převzít nemocnici) není,“ zmínil starosta Rumburku Lumír Kus (ANO).

Kvůli nejistotě má ředitel špitálu Petr Dubravec na stole již sedm výpovědí.

„Někteří zaměstnanci nechtějí už čekat, co bude dál, a snaží se odejít. Uvidíme, co bude dál. Zatím to zvládáme, ale pokud by výpovědí mělo být víc, bylo by to špatné. Může se také brzy stát, že nebude co zachraňovat. Pokud nebudeme mít schválenou ztrátu za loňský rok, budeme předluženi a musí přijít insolvence,“ přiblížil Dubravec.

NA MFF VE VARECH ŠKOLÁCI HOLDOVALI ALKOHOLU

Devět případů, kdy restauratéři nalili alkohol nezletilým. To jsou nejzávažnější prohřešky, které při letošním karlovarském filmovém festivalu zjistili kontroloři České obchodní inspekce (ČOI). Nejčastěji pak naráželi na už dlouholetou klasiku - podměrečné nápoje a neodpovídající gramáž u jídla.

„Někdy to bylo zcela bez skrupulí,“ popsal zkušenosti kolegů Jan Řezáč, ředitel inspektorátu ČOI pro Karlovarský a Plzeňský kraj. Podle jeho slov jsou právě alkohol a drogy u mladistvých jedny z priorit, které sleduje současná vláda prostřednictvím svého koordinátora. „Proto se i my na problematiku mladistvých a drogových závislostí zaměřujeme,“ vysvětlil Řezáč.
S kontrolory proto do terénu vyráželi i mladiství figuranti. „Všechny případy postupujeme do správního řízení,“ podotkl ředitel inspektorátu. Do středy absolvovali inspektoři 70 kontrol restauračních provozů ve festivalových Karlových Varech. Pochybení zjistili ve třiceti případech. „Situace je o trochu lepší než v minulých letech,“ zhodnotil výsledky kontrol Řezáč.

Šizené nápoje i jídlo, to se na festivalu nemění

Nejčastější prohřešky obchodníků se z dlouhodobého hlediska nemění. „Jde o nedodržení míry nápojů a váhy pokrmů,“ potvrdil Jan Řezáč. Z těchto prohřešků pak pramení předražení kontrolních nákupů. Například v jednom případě inspektoři zjistili neodpovídající gramáž jídla. Majitel restaurace totiž nezdůraznil, že váha masa je za syrova,“ dokumentoval ředitel inspektorátu. Stejně jako v předchozích letech pomáhali místním inspektorům ČOI i kolegové z jiných regionů. „Letos na jeden den přijeli pracovníci inspektorátu pro Jihočeský kraj a Vysočinu,“ dodal Jan Řezáč.

NOVÝM ŘEDITELEM HORSKÉ SLUŽBY PATRIK JAKL

Novým ředitelem Horské služby ČR se stal Patrik Jakl, ve středu ho do funkce uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Jedním z cílů nového šéfa je zlepšení materiálního zázemí pro záchranáře. O jmenování Jakla rozhodla správní rada Horské služby.

Ministryně Dostálová, která je předsedkyní správní rady, při jmenování uvedla, že si váží činnosti, kterou organizace pro domácí i zahraniční návštěvníky hor vykonává. Jakl vystřídal ve funkci Františka Hadáčka, který dal v červnu výpověď.
„Věřím, že pan Jakl uspěje, pokud bude otevřeně komunikovat uvnitř organizace i se zakladatelem. V organizaci má vedle sebe zkušeného ústředního náčelníka Pavla Antla, který je profesionálem s bohatými záchranářskými zkušenostmi,“ řekla Dostálová při jmenování nového ředitele.

Jakl uspěl v otevřeném výběrovém řízení. Podle ministerstva pro místní rozvoj má v oblasti cestovního ruchu bohaté zkušenosti s řízením společností ze soukromého i neziskového sektoru. Je také mimo jiné dlouholetým členem Českého spolku horských průvodců.

„Rád bych v Horské službě ČR zúročil nejenom své předchozí zkušenosti, ale i přispěl k jejímu dalšímu rozvoji. A to nejen efektivním řízením, ale i podílem na přípravě nové legislativy, ekonomickou stabilizací a spoluprací s ostatními složkami integrovaného záchranného systému,“ řekl nově jmenovaný ředitel.

Jeho cílem je také zajistit, aby záchranáři měli odpovídající materiální zázemí pro svou práci. Horská služba má zhruba sto zaměstnanců, pomáhá jí dalších 360 dobrovolných záchranářů. Předloni hospodařila s příjmy 170 milionů korun, z nichž provozní dotace od státu činila 141 milionů korun.

Horská služba se věnuje hlavně organizaci a provádění záchranných akcí v horském terénu, poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných lidí. Také vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor, zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic nebo informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách.

MILIARDY NA LETIŠTĚ, CHYBĚJÍ VŠAK CESTUJÍCÍ

Nové mezinárodní letiště je stále bez linek do světa. Jihočeský kraj a město České Budějovice už stála modernizace a přeměna bývalého vojenského letiště v mezinárodní civilní 1,13 miliardy korun. Na letišti je nový terminál pro cestující, světelná navigace i radionavigace. Žádné pravidelné veřejné mezinárodní lety ale odsud zatím nelétají.

Kraj, který z celkové částky zaplatil 940,8 milionu korun, věří, že provoz začne na konci roku 2020. Avšak kraj stále nemá nasmlouvaného provozovatele, dopravce ani jednotlivé linky. Jihočeští politici už teď počítají s tím, že letiště bude ztrátové. Problémy mají i jiná česká letiště a letečtí odborníci se podivují nad tím, že kraj neměl nasmlouvané dopravce už dávno, než se do rekonstrukce pustil.

Letiště na jižním okraji Českých Budějovic je týden ve zkušebním provozu. Krajští radní plánují, že od letošního podzimu odtud budou létat proudová letadla a od roku 2021 přistávat i obchodní letadla. Zatím smí z letiště létat jen menší letadla do rozpětí křídel 24 metrů, ultralighty a vrtulníky.

„Letiště má obrovský potenciál. Zaznamenávám požadavky firem, aby to už létalo co nejdříve. I lidé, kteří milují sportovní létání, na to už netrpělivě čekali. Má obrovský potenciál rekreační – jsme druhou nejnavštěvovanější destinací České republiky a možná řada návštěvníků, kteří dnes letí do Prahy a potom jedou do Krumlova autobusem, poletí rovnou do Českých Budějovic,“ sní jihočeská hejtmanka Ivana Stráská z ČSSD

Opoziční zastupitelé takové růžové budoucnosti příliš nevěří. Vadí jim, že od počátku Jihočeský kraj a České Budějovice do letiště investovaly, aniž by věděly, kdo a jak ho bude v budoucnu provozovat.„Strategického partnera jsme měli hledat už v době investice. Projekt je manažersky nezvládnutý, nikdo nemá jasnou představu o provozu, je to stejné, jako kdybych já jako podnikatel postavil za miliardu výrobní halu a nevěděl, co tam budu vyrábět, jak a pro koho,“ říká krajský zastupitel Martin Kuba z ODS.

Podobně kriticky vidí budoucnost i letecký odborník z Ústavu letecké dopravy při ČVUT Daniel Hanus, který od počátku přestavby vojenského letiště v civilní upozorňoval, že chybějí přísliby letů v budoucnu.

„Každé letiště potřebuje dostatečnou spádovou oblast. Tady je blízko minimálně rakouský Linec, otázkou tak bude, jestli se podaří přesvědčit k letům z Budějovic i rakouskou klientelu. Nicméně odhaduji, že investice přes miliardu se kraji jen těžko vrátí, většina letišť je ztrátová, stačí se podívat na problémy Pardubic či Karlových Varů,“ varuje Hanus.

Hejtman: Katastrofa

Právě letiště v Pardubicích, zhruba srovnatelně velké, je v posledních letech ve ztrátě. V dubnu oznámila letecká společnost Ryanair zastavení letů odtud do Londýna a Smartwings dokonce zrušilo všechny letní lety. Pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD hovoří o katastrofě a příběh zdejšího letiště popisuje obdobně jako vznik českobudějovického – i zdejší politici napumpovali do terminálu 300 milionů korun.

„Od počátku chyběla ekonomická strategie a byznys plán pro období po dostavbě terminálu. Dopravci nepotřebují pouze krásné zázemí, VIP salonky, dobrou polohu. Nastává doba, kdy si musíme nalít čistého vína, pokud nechceme nadále platit ztráty vycházející z nízkých tržeb a přitom narůstajících nákladů na provoz terminálu,“ komentuje situaci v Pardubicích Netolický.

Zimola: Stojím si za tím

Přestavbu jihočeského letiště, s níž přišla ODS v roce 2006, prosazoval bývalý hejtman Jiří Zimola, předseda jihočeské ČSSD, který po občanských demokratech převzal vládu nad krajem. Ten i nyní opakuje, že od počátku byl připraven, že přijde kritika této investice. Věří, že lidé do pěti let jeho vizionářský krok ocení.

„Víme, že dnes letecká doprava obecně prochází ekonomickou krizí, ale věříme, že v budoucnu lidé ocení fakt, že jsme si v Českých Budějovicích dokázali uchránit prostor pro mezinárodní letiště a neprodali jsme pozemky developerům na stavby vilových čtvrtí a obchodních center. Za svým rozhodnutím ve věci letiště si proto stojím,“ napsal na svůj Facebook nyní Zimola.

Konkurence v Rakousku

Jihočeské letiště má velkou konkurenci v Rakousku, kde z letiště v Linci denně létají desítky spojů. Do německého Frankfurtu, Düsseldorfu, do bulharského Burgasu, do egyptského Marsa Alam i dalších států, jako je Dánsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko nebo na Kubu či do Mexika. Za loňský rok letiště odbavilo 465 tisíc turistů.
Aby Jihočeši přilákali Rakušany na letiště, chybí jim pohodlné spojení s Rakouskem. Zatímco z Česka chybí dálnice D3, na rakouské straně je takřka od hranic již hotova.

Budějovické letiště loni odbavilo 5 929 vzletů a přistání a hospodařilo s mírným ziskem. Výnosy letiště byly 49,9 milionu korun, náklady 48,1 milionu korun. „Zisk je tedy 1,8 milionu korun,“ říká Hana Brožková z kanceláře hejtmanky.
V Česku je pět mezinárodních letišť s pravidelným provozem. Kromě Prahy a Brna také v Ostravě, v Pardubicích a v Karlových Varech.

POPULÁRNÍ MINISTR STANĚK MUSÍ ODEJÍT?

Klíčová schůzka šéfů vládních stran Andreje Babiše a Jana Hamáčka s prezidentem Milošem Zemanem se uskuteční ve čtvrtek v poledne. Její výsledek určí, zda bude koalice ANO a ČSSD pokračovat. Sociální demokraté trvají na tom, že v křesle ministra kultury nemá být Antonín Staněk. Babiš ve středu škrtl variantu výměny křesel mezi stranami.

„Pokud by sociální demokracie nemohla rozhodovat o tom, kdo budou její ministři, nemá smysl být ve vládě,“ prohlásil Hamáček. Původně byla schůzka v Lánech naplánována na úterý, ale odložena na čtvrtek musela být kvůli průtahům summitu Evropské unie v Bruselu, kterého se Babiš účastnil. Dlouho očekávaná schůzka pana prezidenta s panem premiérem a panem vicepremiérem v Lánech je nyní naplánována na čtvrtek dne 4. července 2019 na 12:00 hodin.

Výměna kultury za školství? Podle Babiše ne

Lidové noviny ve středu napsaly o variantě, že by se Babiš s Hamáčkem mohli dohodnout na výměně ministerstev. Když se ČSSD nelíbí na kultuře Staněk, mohla by dostat školství. Na dotaz iDNES.cz, zda je tato varianta ve hře, ale Babiš odpověděl jasně: „Není.“ Hamáček drží bobříka mlčení.

Zeman zatím nevyhověl návrhu Babiše, aby Staňka odvolal, i když mu to ukládá Ústava České republiky. Argumentuje tím, že ústava neurčuje žádnou lhůtu, do které by musel prezident návrhu premiéra vyhovět.

Staněk už v polovině května podal demisi a nepřipouští si, že právě kvůli sporu o něj může skončit koalice ANO a ČSSD. „Je naivní se domnívat, že jsem to já, kdo stojí za současnou vládní krizí,“ uvedl na svém twitterovém účtu.
„Je iluzorní si myslet, že mám jakoukoliv možnost toto dění ovlivnit. Nemám. Proto se na celou situaci již dívám z jistého odstupu, snažím se pokračovat v práci a nedělat prudké pohyby,“ napsal. Později přidal informaci, že rozhodně nebude podávat podruhé demisi.

„Já vyjednávám, každý obchodník vyjednává,“ řekl Babiš v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi k tomu, jak chce Zemana přesvědčit. Pokud by ČSSD z vlády odešla, tak by se pokusil dohodnout se stranami ve Sněmovně na jejím rozpuštění a na nových volbách.

Předčasné volby do 60 dnů od rozpuštění Sněmovny

Předčasné volby se podle Ústavy musí konat do 60 dnů od rozpuštění Sněmovny, takže kdyby to poslanci stihli už na červencové schůzi, šli bychom znovu volit již v září. Možnost předčasných voleb jako krajní variantu připustil prezident. „Pokud by Andrej Babiš ztratil nervy – a pouze tehdy, když by je ztratil – tak v tom případě jsou předčasné volby řešením,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Zeman.

ITALSKÁ SOPKA STROMBOLI CHRLÍ DÝM A LÁVU, ZEMŘELA TURISTKA

Sopka Stromboli ležící na stejnojmenném ostrově nedaleko Sicílie se ve středu probudila k životu a začala chrlit dým, lávu a kusy horniny. Z nitra vulkánu se rovněž ozvala řada výbuchů, které otřásly celým ostrovem. Nejméně jeden turista přišel při výbuchu o život, jeden utrpěl zranění a dva lidé se pohřešují. Žhavá láva způsobila na ostrově požáry.

Starosta Liparských ostrovů Marco Giorgianni uvedl, že při explozi zemřel turista, který se vydal k vrcholu sopky a zřejmě ho zasáhly žhavé kameny. Další člověk směřující ke kráteru utrpěl zranění. Národnost oběti starosta neuvedl, agentura APA s odvoláním na místní záchranáře píše, že pocházela ze Sicílie. Dva lidé se pohřešují. České ministerstvo zahraničí nemá informace o tom, že by mezi nimi byli čeští občané.

„Náš zastupitelský úřad v Římě zatím nemá informace o tom, že by se mezi nezvěstnými nacházel někdo z českých občanů. Aktuálně nelze vyloučit, že nedojde k další sopečné aktivitě. Civilní ochrana doporučuje turistům zdržování se v chráněných zónách. Situaci nadále sledujeme,“ sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

„Z kráteru vychází obrovský sloupec hustého dýmu,“ popsal agentuře situaci svědek. Jiný uvedl, že nastaly mohutné exploze, po nichž sopka začala chrlit kouř a ostrov zasypal déšť žhavé horniny, vychrlené z jícnu vulkánu. Novinář a majitel obchodu ve vesničce Ginsotra uvedl, že všichni lidé, kteří byli ve vesnici, zhruba sto turistů a stálých obyvatel, se buď schovali ve svých domovech, nebo naskákali do moře.

Podle hasičů kusy horniny na několika místech ostrova způsobily požáry, lidské příbytky na ostrově však zatím ohroženy nejsou. Hasiči nyní dopravují na ostrov posily a oheň hasí i letadla ze vzduchu. Pobřežní stráž současně chystá evakuaci těch, kteří o ni projeví zájem.

Stromboli je stejně jako Etna na Sicílii stále aktivní sopkou, zároveň je vyhledávaným turistickým cílem. Vulkanický ostrov, na němž se Stromboli nachází, je součástí Liparských ostrovů. Žije na něm asi 500 stálých obyvatel, v létě se počet lidí na ostrově výrazně zvyšuje díky turistům.

KONCERT BEZ ALKOHOLU

Návštěvníci koncertu neonacistických kapel v durynském Themaru zřejmě čeká víkend bez alkoholu. Bude se tak opakovat situace z konce června, kdy se bez alkoholu museli obejít návštěvníci festivalu ve východosaské Ostřici (Ostritz), kde jim navíc místní v supermarketu vykoupili všechno pivo.

Zprávu přinesla německá zpravodajská televize n-tv. Podmínky v Themaru budou ale o něco příznivější. V pátek na úvod dvoudenního festivalu bude povolené alespoň pivo s nízkým obsahem alkoholu, konkrétně do 2,7 procent. V sobotu ale bude zakázáno i toto lehké pivo.

Policie se ale očividně rozhodla stávající opatření přitvrdit, protože si pronajala nedalekou benzinovou pumpu, kde se při minulých koncertech neonacisté alkoholem vždy zásobovali. „Čerpací stanice bude policejní základnou a neonacistům nebude pro nákup nápojů přístupná,“ uvedl durynský zemský ministr vnitra Georg Maier.

Policie bude rovněž návštěvníky kontrolovat, aby vedle zbraní na festival nepronášeli alkohol. Před 14 dny v Ostřici policisté zabavili v dějišti koncertů 4 200 litrů piva, což odpovídá 84 padesátilitrovým sudům, a při kontrolách příchozích pak dalších asi 200 litrů alkoholických nápojů. Místní zároveň v ostřickém supermarketu vykoupili přes sto bas s pivem, což na twitteru ocenil saský premiér Michael Kretschmer.

„Naplánovali jsme to týden dopředu,“ řekl aktivista Georg Salditt z Ostřice deníku Bild o předchozím nealkoholickém koncertu. „Chtěli jsme zajistit, aby neonacisté zůstali na suchu, a předpokládali jsme, že pokud se zakáže prodej přímo na místě, budeme muset vyprázdnit regály i v Penny,“ popsal Salditt. Jestli i obyvatelé Themaru plánují něco podobného, zatím není známo.

NA LODI VYPNUTÝ RADAROVÝ SYSTÉM

Hotelová loď Viking Sigyn, která v květnu při srážce na Dunaji v Budapešti potopila malou výletní loď, měla vypnutý výstražný radarový systém. Napsal to zpravodajský web Blikk.hu. Loď měla navíc o metr níž mobilní kapitánský můstek, tím se zmenšil výhled. Při neštěstí zemřelo 28 lidí.

Na Mořské panně se 29. května večer za špatného počasí vydalo na vyhlídkovou plavbu po Dunaji 33 jihokorejských turistů. Loď obsluhovala dvoučlenná maďarská posádka. Po kolizi se z ní podařilo zachránit jen sedm pasažérů. Postupně byla nalezena těla 26 obětí, dva Jihokorejci se dál pohřešují.

Advokát společnosti provozující loď nazvanou Mořská panna sdělil, že podle expertů nevykazoval Viking Sigyn před srážkou žádné známky brzdění. O přítomnosti menšího plavidla tedy neměl potuchy, uvedl advokát Zsolt Sógor, kterého cituje portál Blikk.hu.

K tomuto závěru odborníci dospěli i na základě videozáznamu nehody, kterou z přídě hotelové lodi pořídil americký pár.
Z dokumentů o vyšetřování tragédie podle právníka vyplynulo, že Viking Sigyn měl vypnutý výstražný systém, který upozorňuje na přítomnost jiných plavidel v nebezpečné blízkosti. Alarm nebyl zapnutý, i když by to bylo v daných podmínkách vhodné - za tmy, v dešti a při poměrně hustém provozu. Aktivovaný výstražný systém by katastrofě s mnoha oběťmi mohl zabránit.

Možným vysvětlením, proč zapnutý nebyl, mohlo podle odborníků být to, že se v rušném sektoru Dunaje nacházelo přinejmenším 15 až 20 lodí. Zařízení tak vydávalo konstantní signál, což mohlo být rušivé, a proto bylo vypnuto.
Další skutečností bylo to, že pohyblivý kapitánský můstek byl o metr níž, než je jeho nejvyšší možná poloha. Důvod zatím není jasný, protože takové opatření kvůli rozvodněnému Dunaji nebylo nutné, napsal Blikk.hu. Tím byl snížen rozsah výhledu z můstku. I když specialisté také poukazují na to, že takzvaný mrtvý prostor pro viditelnost z podobných výletních lodí je obvykle velký.

VATIKÁN NECHÁ OTEVŘÍT DVĚ HROBKY, HLEDAJÍ SE OSTATKY DÍVKY

Ve Vatikánu příští týden otevřou dvě hrobky ve snaze prověřit, zda ostatky obsahují DNA před 36 lety zmizelé Emanuely Orlandiové, dcery služebníka papeže Jana Pavla II. O dívčině osudu nejsou dodnes žádné konkrétní informace, její rodina požaduje, aby Vatikán zveřejnil dokumentaci k případu. Dvě hrobky se nacházejí na malém hřbitově poblíž Svatopetrské baziliky.

V úterním prohlášení Vatikánu se uvádí, že hrobky budou otevřeny 11. července za přítomnosti členů rodiny Orlandiových. Nařízení otevřít hroby předcházel anonymní tip adresovaný rodině, který nabádá vyšetřovatele, aby na hřbitově poblíž Svatopetrské baziliky prozkoumali sochu anděla a směr, kterým ukazuje. Zmizení Orlandiové je podle agentury Reuters jednou z největších moderních záhad v sídle katolické církve a zároveň předmětem divokých spekulací italských médií.

O jejím zmizení vznikla řada teorií; podle jedné za ním stojí mafie, podle jiné byla dívka unesena s cílem přimět Itálii k propuštění tureckého teroristy Mehmeta Aliho Agcy, který v roce 1981 na vatikánském Svatopetrském náměstí vážně postřelil tehdejšího papeže Jana Pavla II. Podle jiných hypotéz nemělo zmizení žádnou spojitost s Vatikánem a jednalo se o čistě kriminální motiv znásilnění.

Případ si znovu získal pozornost loni v prosinci, když se při renovaci jedné z budov diplomatického zastoupení Vatikánu v Římě našly dvě sady lidských kostí. Analýza DNA však vyvrátila, že by patřily Orlandiové.

BOJ O MOC V LIBYI, MRTVÍ, MRTVÍ, ZRANĚNÍ

Nejméně 40 mrtvých a okolo 80 raněných si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty na předměstí libyjského hlavního města Tripolisu. Za útokem zřejmě stojí jednotky polního maršála Chalífy Haftara. Podle vyjádření jednoho z jeho generálů ale nálet mířil na tábor znepřátelené milice a středisko zasáhl omylem.

Mezinárodně uznávaná vláda odsoudila „odporný zločin“, který připsala „válečnému zločinci Haftárovi“. Útok odsoudil i generální tajemník OSN Antonio Guterres, který také vyzval k zahájení nezávislého vyšetřování. K situaci v zemi se má dnes sejít mimořádně Rada bezpečnosti OSN.

Nálet zasáhl budovu se zbraněmi a vozidly a přilehlý hangár, kde bylo ubytovaných na 600 převážně súdánských a marockých migrantů, uvedla s odvoláním na místního činitele agentura AFP. V hangáru číslo tři, který byl bombou přímo zasažen, podle něj bylo v době útoku 120 lidí.

Haftarovy síly podle vládního komuniké podnikly nálet na středisko s migranty úmyslně, nicméně agentura AFP podotkla, že v sousedství je několik vojenských zařízení, které se pravidelně stávají terčem náletů. Představitel Haftarovy armády odmítl odpovědnost za útok. Středisko podle něj bombardovaly milice blízké vládě v Tripolisu.

Později agentuře AP sdělil, že cílem útoku byl tábor znepřátelené milice. „Nedali jsme rozkaz k zasažení úkrytu (pro migranty),“ řekl. Bojovníci spojení s vládou uznávanou OSN podle něj uprchlíky používají jako lidské štíty a umísťují je do blízkosti skladů munice. Organizace Amnesty International uvedla, že v areálu, kde se nachází detenční středisko, je sklad zbraní, v němž někteří migranti museli proti své vůli pracovat.

Počet obětí se může zvyšovat

Agentury OSN a humanitární organizace pravidelně vyjadřují námitky proti vracení migrantů, zachycených při plavbě po Středozemním moři, do Libye, zmítající se v chaosu už roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tamní dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je na místě náletu záchranný tým. „Je možné, že se počet obětí zvýší,“ řekl mluvčí Charlie Yaxley. UNHCR také žádá Evropskou unii, aby okamžitě ukončila vracení migrantů do Libye.

Velvyslanec OSN v Libyi uvedl, že nálet se dá považovat za válečný zločin. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že se jedná už o druhý útok na toto středisko, ač informace o jeho poloze obdržely obě soupeřící strany. V závislosti na přesných okolnostech incidentu by se podle ní mohlo jednat o válečný zločin.
EU vyzvala Libyi, aby lépe chránila tamní migranty, a ústy šéfky unijní diplomacie Federiky Mogherinové se připojila k požadavku OSN na okamžité zahájení vyšetřování.

Požadavek podpořilo i Turecko. Útok odsoudila i Itálie, Francie či USA, které vyzvaly obě strany ke snížení intenzity bojů a k návratu k jednáním. Africká unie vyzvala k příměří v okolí Tripolisu. O vládu v této severoafrické zemi kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě podporovaný Haftarem, neuznává tripoliskou vládu premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlamenty.

Haftar zahájil 4. dubna ofenzivu na hlavní město Tripolis, minulou středu ale utrpěl bolestivou porážku, když ztratil kontrolu nad strategicky významným městem Gharján asi 100 kilometrů na jihozápad od metropole. Na neúspěch odpověděly Haftarovy síly intenzivnějším bombardováním pozic svého protivníka. Oba tábory se vzájemně obviňují z najímání zahraničních žoldnéřů a z využívání letecké podpory od cizích mocností.

Libyjský generál Chalífa Haftar tažením na Tripolis zaskočil i své spojence

Haftarova ofenzíva kriticky zhoršila situaci migrantů v Libyi. Podpůrná mise OSN opakovaně vyjádřila znepokojení nad osudem asi 3 500 migrantů a uprchlíků, kteří se v detenčních střediscích poblíž míst střetů ocitli v nebezpečí. Přes přetrvávající nestabilitu zůstává Libye důležitou tranzitní zemí pro běžence, prchající před konflikty v Africe a na Středním východu, poznamenala AFP.

Nynější konflikt v Libyi podle Reuters hrozí, že mocenské vakuum vyplní radikální islamisté, kteří přeruší dodávky ropy, zvětší migraci přes Středozemní moře do Evropy a zhatí plány OSN na uspořádání voleb a skoncování s nepřátelstvím mezi dvěma vládami na východu a západu země.

V EU SE PŘI HYMNĚ OTOČILI ZÁDY, JINÍ SEDĚLI

Na prvním zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu se europoslanci protiunijní strany Nigela Farage při neoficiální hymně Evropské unie otočili demonstrativně k předsednickému pultu zády. Při Ódě na radost zůstali sedět i čeští europoslanci z hnutí SPD a někteří zástupci Francie, Itálie a dalších zemí.

Europoslanci Strany pro brexit si za to vysloužili kritiku od předsedajícího Antonia Tajaniho i od svých britských kolegů. Nebyli však jediní, kteří se rozhodli projevit nesouhlas.

Z českých europoslanců zůstali sedět Ivan David a Hynek Blaško z hnutí SPD. „Nepovažujeme EU za stát a Beethovenovu Ódu za radost nepovažujeme za hymnu státu,“ vysvětlil postoj poslanců SPD Tomio Okamura na Facebooku. „Do Evropského parlamentu naši zástupci nešli, aby se přizpůsobovali a kolaborovali s elitami EU a jejich záměry,“ dodal.

Farageova nová formace se v květnových volbách ziskem 29 křesel stala vůbec nejsilnější ze všech 190 národních stran, které mají v EP své zástupce. Celá skupina se během úvodního ceremoniálu beze slova otočila a dala najevo svůj odmítavý postoj k setrvání Británie v EU.

Farage později událost komentoval pro televizi Sky News. „Pokud to tak chcete brát, byl to velmi tichý akt vzdoru,“ řekl. Strana podle něho o své přítomnosti v EP dala viditelně vědět hned první den. Další politici volili většinou kritická slova. „Je to otázka respektu. Neznamená to, že nutně musíte sdílet hodnoty Evropské unie. Když slyšíte hymnu jiné země, postavíte se,“ pokáral je Tajani, který jako minulý šéf předsedá zasedání EP až do středeční volby nového vedení.

Vůdce konkurenčních britských labouristů v europarlamentu Richard Corbett označil gesto Farage a spol. za „trapné“. „Opravdu je lidé zvolili kvůli tomuhle?,“ ptala se na twitteru europoslankyně zelených Catherine Rowettová, podle níž byl čin politiků brexitové strany „hloupý a plný zlosti“.

Názorovou opozici dali důrazně najevo britští Liberální demokraté, kteří si na dnešní zasedání parlamentu dokonce na protest oblékli žlutá trička s nápisem „stop brexit“ a „bollocks brexit“, což se dá volně přeložit jako „pitomý brexit“.
Jeden z hlavních zastánců rázného brexitu Farage hodlá přispět k tomu, aby jeho země a s ní i 73 britských europoslanců opustila unii v aktuálně dohodnutém termínu do 31. října. Pokud k tomu však nedojde, chce se svými kolegy setrvat v EP déle.

Navzdory tomu, že jeho strana početně posílila, nepatří na rozdíl od minulého období do žádné frakce. Tím se Farageovi mimo jiné krátí čas na často velmi plamenná řečnická vystoupení.

Šéf Strany pro brexit v médiích pohrozil vládnoucím britským konzervativcům, že pokud brexit do konce října nedotáhnou ke skutečnému rozvázání svazku s EU, voliči ještě výrazněji podpoří jeho formaci a Farage se stane premiérem.
Někteří britští komentátoři v souvislosti s komplikovaným vyjednáváním o vrcholných unijních pozicích poznamenávají, že neschopnost unijních politiků dosáhnout dohody dává Farageovi a dalším zastáncům rázného brexitu argument pro urychlený odchod Británie z evropského bloku.

VLÁDCI DUBAJE PRCHLA ŽENA, ŽÁDÁ ROZVOD

Další rodinný skandál zažívá dubajský emír Mohamed Rašíd al-Maktúm, kterému utekla žena. Hája bint al-Husajn je se svými dvěma dětmi v neznámé zemi v Evropě, odkud žádá o rozvod. Loni se Maktúmovi pokusila uprchnout dcera. Al-Maktúm je předsedou vlády Spojených arabských emirátů a Hája od roku 2004 jeho druhá žena. Současně jde o sestru jordánského krále Abdalláha II. Rodinný skandál, jak útěk označil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, tak může zatížit i mezinárodní vztahy na Blízkém východě.

Šejk Muhammad Maktúm, vládce Dubaje a premiér Spojených arabských emirátů (9....Dubajská princezna Latifa bint Mohammed al-Maktúm natočila video, kde...Společnost Emirates na dubajském aerosalonu oznámila největší nákup civilních...Zástupci Boeingu a Emirates podepsali smlouvu na koupi 150 letounů. Zleva...

List zmínil nepotvrzené zprávy, že Hája přijela do Německa, kde požádala o azyl a rozvod. Připomněl, že zvěsti o problémech v manželství se objevily, když al-Maktúm jel nedávno sám na koňské závody v britském Ascotu. Emír i Hája jsou oba milovníky koní. Britský deník The Guardian uvedl, že Hája je nyní zřejmě v Británii, kde studovala a vlastní dům. Podle listu se al-Maktúm a Hája v Londýně soudí.

Hája působila při Mezinárodním olympijském výboru a jako ambasadorka potravinového programu OSN.

Al-Maktúm má i zálibu v básnění. V poezii dal průchod své otcovské pýše, když se ženili jeho synové. Svým poddaným ve verších vysvětlil, že jsou „nejšťastnější národ na světě“.Jeho poslední báseň je však prosycena negativními emocemi, zjevně ji totiž věnoval své ženě. „Tvé dny lhaní jsou u konce a nezáleží na tom, co jsme byli a co jsi,“ napsal. „Je mi jedno, jestli žiješ nebo zemřeš,“ dodal.

Milá a skromná. Jako by do Dubaje nepatřila, říká Češka o unesené princezně

Spojené arabské emiráty jsou muslimskou zemí, ve které může být útěk manželky vnímán jako potupa. Zvlášť pro státníka, který zemi vládne pevnou rukou. Al-Maktúm má nicméně šest manželek a třicet dětí. Loni v březnu se emírovi už podruhé pokusila utéct dcera Latífa. Chtěla se na jachtě dostat do USA, ale překazili jí to a skončila zpět ve vlasti.

„Týrají mě a utiskují celý můj život. Se ženami se tu zachází jako s podlidmi. Můj otec nemůže pokračovat v tom, co nám všem dělá,“ napsala dříve Latífa. Al-Maktúma vylíčila jako člověka, kterému jde jen o jeho dobrou pověst. „Zabije lidi, jen aby si ji ochránil. On je to největší zlo, které jsem v životě potkala, není v něm vůbec nic dobrého. Ale jednou si za to všechno ponese následky,“ poznamenala.