iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Benešová: Slova o odposleších nadsázka, komu vadí?

Slova ministryně spravedlnosti Marie Benešové o tom, že své kritiky zná z odposlechů, pobouřila nejen politiky, ale také Unii státních zástupců. Prohlášení na půdě Poslanecké sněmovny považují za krajně nevhodné a podle prezídia Unie obhájců její slova jasně ukázala, že odposlechy jsou zlo. Znepokojeni jsou také zástupci politických stran.

Benešová ve středu během projednávání žádosti opozice o vyslovení nedůvěry vlády zdůraznila, že na ministerstvo nepřišla ohýbat právo, ale posílit justici. Nejsem rudá Marie, nikdy jsem ve straně nebyla,“ uvedla k další z námitek kritiků jejího jmenování. „Ti, kteří mě dneska nálepkují, tak sami mají problémy, protože si některé pamatuju z telefonních odposlechů,“ poznamenala ministryně s úsměvem.

Její slova ovšem vyvolala odezvu mezi odborníky. „Uvedené vyjádření paní ministryně spravedlnosti považujeme za nevhodné,“ uvedl mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný. Více nechtěl celou věc komentovat.
Prezident organizace Jan Lata byl o něco sdílnější. „Státní zástupce se dostává do kontaktu s řadou citlivých informací. Je ale vázán služebním tajemstvím, a to i po zániku funkce. Operovat s tím, že znám citlivé informace o někom, je krajně nevhodné,“ uvedl pro Deník N. Podle něj má takové informace využívat státní zástupce pouze v rámci své profese, ale ne mimo. „Navíc, když to slouží k politickým aktivitám,“ dodal.

Projev v jistém ohledu zarazil také Unii obhájců. „My nevíme, o kom mluví, což je zásadní věc. Taky nevím, zda mluví o nahrávkách z praxe, když byla státní zástupkyní, nebo jde o nahrávky z doby, kdy byla obhájcem. To je rozhodují buď ve vztahu ke státnímu zastupitelství, nebo k Advokátní komoře,“ uvedl člen prezídia Unie Václav Vlk. Víc nechtěl celou věc komentovat. „Jenom můžu obecně říci - žádné odposlechy se nemají nařizovat, protože je to jenom zlo. A budou jen zlo. Paní ministryně to včera předvedla úplně ukázkově.“

Znejistila i politiky

Benešová znejistila i politickou reprezentaci. „Tak tento výrok ministryně spravedlnosti považuji skutečně za nehorázný. Má jít o vyhrožování? Na ministerstvu se vedou nějaké složky? Toto je ministryně spravedlnosti?“ otázal se předseda strany KDU-ČSL Marek Výborný.

„Co tím dlouhým souvětím, kde padlo i mé jméno, paní ministryně myslela? Velký bratr, tedy velká sestra se dívá? A slyší? Ten výrok je tak šílený, že mě jen utvrdil v mém postoji - Marie Benešová není vhodnou ministryní spravedlnosti,“ uvedl na Twitteru Vít Rakušan ze STAN.

Vůči slovům ministryně se ohradil také senátor Pavel Fischer. „Ministryně spravedlnosti dnes odbyla své kritky s tím, že některé dávno zní z odposlechů. Mám za to, že by to měla buď vysvětlit, nebo se všem omluvit. Jinak nemá v úřadě co dělat,“ napsal na Twitteru.

Ministryně spravedlnosti dnes odbyla své kritiky s tím, že některé dávno zná z odposlechů. Mám za to, že by to měla buď vysvětlit, nebo se všem omluvit. Jinak nemá v úřadě co dělat. Takto nemluví člen vlády, který ručí za nezávislost justice a spravedlnost pro všechny. „A k těm odposlechům měla přístup jako advokátka obviněných, jako prokurátorka nebo jako ministryně? Všechno špatně, zejména v kontextu s jejím prohlášením o možnosti objednat si trestní stíhání. Hlavně, že se tomu poslanci zasmáli,“ podivil se i expremiér Mirek Topolánek.

Redakce iDNES.cz se pokusila ministryni Benešovou kontaktovat, do večera však na zaslanou SMS nereagovala. Její slova se tak alespoň pokusil korigovat mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. „Paní ministryně svá slova v projevu na půdě Parlamentu vyslovila v nadsázce,“ reagoval.

Příchod Marie Benešové na post ministryně spravedlnosti spustilo řadu demonstrací po celé České republice.
Bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek oznámil svůj úmysl skončit den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Mezi obviněnými je i premiér Andrej Babiš, který případ označuje za politickou kauzu. Demonstraci žádali na začátku pouze odchod Benešové z vlády, nyní žádají i demisi premiéra.

SOUDCE STRNAD POSLAL VAGONKU DO KONKURSU

Zaměstnanci společnosti Heavy Machinery Services (bývalý Legios) se obrátili na soud: Krajský soud v Českých Budějovicích poslal bývalou vagónku Legios, dnes Heavy Machinery Services, do konkurzu a zamítl tak její reotganizaci. Vyplývá to z usnesení samosoudce Zdeňka Strnada, které má Česká justice k dispozici. Ten uvádí, že rozhodnutím soud „přehodil zavčas výhybku“. Soud zároveň na 21. srpna svolal schůzi věřitelů. HMS v dnešním tiskovém vyjádření označila verdikt za porušení práva a chce se proti rozhodnutí odvolat.

Vagonka v Lounech, která se dříve jmenovala Legios, dluží věřitelům téměř 3,3 miliardy korun a od roku 2014 je v úpadku. „Soud tak tímto svým rozhodnutím – hodlá-li se přidržet terminologie užívané dlužníkem – naopak (s posvěcením odvolacího soudu) přehodil ještě zavčas výhybku a nasměroval věřitele k onomu světlu na konci tunelu, jakmile zjistil, že trať proponovaná dlužníkem vede po slepé koleji směrem k úplnému vyčerpání majetkové podstaty v zájmu koncernově spřízněné společnosti Legios Loco a.s., resp. jejích konečných vlastníků, a to vše na úkor a za bezmocného přihlížení dlužníkových věřitelů,“ uvádí se v usnesení z 26. června, které má Česká justice k dispozici.

Konkurs Strnad zdůvodnil mimo jiné tím, že úmysly dlužníka nemusí být vždy poctivé, což vyšlo najevo v řízení. „V insolvenčním řízení totiž vyšla najevo řada pochybení či postupů dlužníka, na která insolvenční soud stále ještě ve snaze poskytnout dlužníku prostor pro to, aby nejen jeho, ale rovněž věřitele přesvědčil o poctivosti svých úmyslů, reagoval zejména vydáním tří (již pravomocných a stále účinných) předběžných opatření. S ohledem na to, že v nich uvedené skutečnosti jsou zásadní i z hlediska tohoto rozhodnutí (neboť řada v nich popisovaných nedostatků v chování a činnosti dlužníka přetrvává do dneška, popř. se dokonce ještě zintenzivňuje) shrne soud níže jejich podstatný obsah, přičemž při svém dalším rozhodování z nich bude vycházet a pro úplnost na ně odkazuje,“ uvedl Strnad. Takový přístup je podle něj dlouhodobě nemožný.

Ten upozorňuje i na to, že vagonka nespolupracuje s insolvenční správkyní Petrou Hýskovou. „V tom, že dlužník usilující o povolení reorganizace a opakovaně deklarující své poctivé úmysly, neposkytuje součinnost policii, spatřuje soud jednak vzorový příklad jednání, kterého by se dlužník v této pozici dopouštět neměl, zároveň tato skutečnost věrně dokládá, že dlužník, ač opakovaně obviňuje insolvenční správkyni z nepravdivých tvrzení o jeho nesoučinnosti, nevychází zjevně vstříc ani jiným subjektům,“ uvádí se v usnesení.

Právě z tohoto důvodu již českobudějovický soud firmě již dříve zamítl reorganizaci, byť Heavy Machinery Services ji považovala za nejrozumnější a nejméně rizikové řešení, nejvýhodnější pro věřitele i zaměstnance. Vrchní soud však letos rozhodnutí zvrátil. Společnost osobu Strnada dlouhodobě kritizuje. V minulosti tvrdila, že insolvenční soudce se snaží všemi prostředky, podle ní zřejmě i nezákonnými, zabránit věřitelům, aby vyjádřili svůj názor na případnou reorganizaci firmy.

HMS: Jde o svévoli soudce

HMS se proti verdiktu odvolá k Vrchnímu soudu v Praze. „(Verdikt) Je projevem naprosté svévole soudce Zdeňka Strnada, který zcela pošlapal práva nejen společnosti HMS, ale především všech věřitelů,“ uvedla mediální konzultantka HMS Iva Šachová. „Soudce Strnad zjevně a nepochopitelně ignoroval rozhodnutí nadřízeného Vrchního soudu v Praze, který jasně ve svém předchozím rozhodnutí určil, jak má krajský soud postupovat. Soudce tak zasáhl do procesních práv HMS a jejích věřitelů mimo svoji pravomoc opakovaně,“ doplnila.

Podle firmy také českobudějovický soud rozhodl navzdory vznesené námitce na jeho věcnou příslušnost. „Podle ustálené judikatury vyšších soudů nemůže tuto námitku posoudit sám, ale musí ji nejprve postoupit k rozhodnutí nadřízenému soudu,“ uvedla Šachová.

Vagonka se do problémů dostala na podzim 2013, kdy na ni podala návrh na insolvenci slovenská Všeobecná úvěrová banka (VÚB) kvůli původně více než dvousetmilionové pohledávce. Společnost se během půl roku několikrát přejmenovala a na jaře 2014 soud vyhlásil její úpadek. Celkové pohledávky za 3,285 miliardy korun přihlásilo 322 věřitelů. V červenci 2014 soud povolil reorganizaci na návrh HMS, příslušný návrh byl ale předložen až v únoru 2015.

Všeobecná úvěrová banka usilovala o to, aby soud reorganizaci podniku nahradil konkurzem. V dubnu 2017 banka informovala o tom, že už není věřitelem HMS, pohledávku postoupila švýcarské firmě Mitteleuropa Kredit & Immobilien AG.

Banka tvrdila, že insolvenční proces je zmanipulovaný tím, že jej ovládli věřitelé s fiktivními pohledávkami s vazbou na podnikatele Františka Savova. Z jednání u soudu již dříve vyplynulo, že Savov může být majitelem vagonky. I nevyjasněné vlastnické vztahy ve vagonce usnesení soudce Strnada opakovaně zmiňuje. Firma Legios Loco patří podle údajů v Obchodním rejstříku kyperské společnosti Kirosium Limited. Jediným akcionářem HMS je od letošního března litoměřická firma Trinites CZ, ceskajustice.cz

NEJSTARŠÍ UNIVERZITA SR OCENILA ŠÉFA ÚS RYCHETSKÉHO

Předseda českého ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský dostal dnes na Slovensku od Univerzity Komenského (UK) její nejvyšší ocenění. Slavnostní ceremoniál se konal v rámci akademického shromáždění této nejstarší slovenské univerzity, kterého se zúčastnili i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Peter Pellegrini.
Univerzita Rychetského ocenila Velkou zlatou medailí UK. Vyznamenala ho za celoživotní šíření myšlenek demokracie, humanismu a prosazování spravedlnosti.

„Nedovedu si představit větší pocty než té, které se mi dostává od vaší univerzity, jejíž počátky jsou spjaty s osvobozením našich národů z rakousko-uherské monarchie,“ řekl Rychetský poté, co ocenění převzal.

V projevu také uvedl, že politická reprezentace musí sloužit obecnému blahu, a ocenil zvolení právničky Zuzany Čaputové hlavou slovenského státu. Rychetský také řekl, že Slovensko, které do roku 1992 fungovalo ve společném státě s Českem, pro něj vůbec není cizinou. Akademickým shromážděním vyvrcholily oslavy 100. výročí založení Univerzity Komenského. Zákon, na jehož základě univerzita se sídlem v Bratislavě vznikla, schválil československý parlament 27. června 1919.

EXEKUTORSKÝ KRACH VINOU MINISTRA PELIKÁNA?

Po dvou letech od snížení exekutorského tarifu roky směřuje exekutorský stav k ekonomickému krachu: V běhu řady událostí letošního roku tak trochu zanikla skutečnost, že dne 1. dubna letošního roku uplynuly právě dva roky od účinnosti novelizace vyhlášky č. 330/2001 Sb. (exekutorský tarif), kterou byla o jednu třetinu snížena exekutorská tarifní odměna. Jaké jsou důsledky tohoto brutálního snížení? Je třeba připomenout, že v pracovní verzi novely exekutorského tarifu bylo původně uvedeno jeho snížení o celé dvě třetiny, tedy o 66 %.

Ministerstvo spravedlnosti v čele s Robertem Pelikánem se tehdy rozhodlo nebrat ohledy na reálnou situaci v exekučním systému České republiky a velmi nešetrným způsobem do něj zasáhlo. „Exekutoři prý dnes vydělávají příliš a výše jejich odměn, potažmo exekutorského tarifu neodpovídá současné sociální a ekonomické situaci, proto je zde prostor pro snížení tarifu až o dvě třetiny.“ Toto tvrzení opřel o ničím nedoložené tvrzení, že soudní exekutoři mají údajně průměrný čistý měsíční příjem převyšující 800.000,- Kč.

Přesto, že snížení tarifní odměny nakonec po připomínkách odborníků z nejvyšších pater justice, Exekutorské komory České republiky a Mezinárodní unie soudních exekutorů (U.I.H.J.) bylo nakonec realizováno o „pouhých“ 33 % , je nutné konstatovat, že se naplnily obavy těch, kteří před jakýmkoliv snížením varovali. Ačkoliv bývalý ministr spravedlnosti Pelikán avizoval, že ministerstvo si od novely slibuje údajné férovější prostředí v oblasti exekucí, s jeho názorem se tehdy neztotožnil například emeritní předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa. Cituji jeho vyjádření, kde uvedl, že v případě snížení exekutorského tarifu způsobí toto opatření více škody než užitku.

K tomu doplnil: „Návrh považuji za nekoncepční a nedostatečně odůvodněný. Za nedostatečné považuji odůvodnění, podle nějž by snížení exekutorských odměn mělo přispět k údajnému rychlejšímu vymáhání pohledávek. Naopak je spíše pravděpodobné, že s poklesem odměny klesne také motivace exekutorů,“ napsal ve svém stanovisku JUDr. Baxa. Nejenom, že JUDr. Baxa upozornil na faktický protimluv obsažený v odůvodnění ministerského návrhu, ale s jasnozřivostí dlouholetého praktika a zkušeného právního odborníka vystihl očekávané negativní důsledky snížení odměn soudním exekutorům.

„Již jen z přehledu novel exekučního řádu – od roku 2001 těch účinných bylo již 46 – je zřejmá nestabilita institucionálního, procesního a nyní i ekonomického prostředí, které spoluurčuje podmínky pro činnost exekutorů. Ministerstvo by se mělo spíše než na úpravu odměn exekutorů zaměřit na koncepční řešení celkového mechanismu sloužícího k prosazování práva, v němž již 15 let vedle soudního výkonu rozhodnutí, správní exekuce a daňové exekuce působí též soudní exekutoři,“ dodal JUDr. Baxa.

Domnívám se, že po více než dvou letech je možné pregnantně konstatovat většinu negativních důsledků novelizace tarifní vyhlášky. Před vydáním novely této vyhlášky si ministerstvo spravedlnosti, dle svého sdělení, nechalo zpracovat analýzu, podle níž je prý v tuzemsku prostor pro snížení exekutorských odměn. Současně ale prostřednictvím svého tiskového oddělení sdělilo, že „podobná analýza nebyla nikdy v historii ministerstva spravedlnosti zpracována“, což samo o sobě vyvolává značné pochybnosti o vypovídací hodnotě takové údajné analýzy, která jako podklad pro snížení exekučního tarifu vycházela z nekompletního počtu exekutorských úřadů a zohlednila pouze ziskové úřady.

Situace je dnes po dvou letech od účinnosti nové tarifní vyhlášky taková, že malé exekutorské úřady s minimálním počtem každoročního nápadu nových kauz stojí před ekonomickým krachem, jsou nuceny snižovat počty zaměstnanců a řada soudních exekutorů podala, ačkoliv v produktivním věku, rezignaci na svoje funkce. Protože tato neradostná ekonomická situace je v odborné veřejnosti všeobecně známa, promítá se tato skutečnost v absolutním nezájmu potenciálních uchazečů o účast ve výběrovém řízení na obsazení některých uvolněných exekutorských úřadů, a již vyhlášená výběrová řízení jsou několikrát a zcela neúspěšně opakována.

Typický příkladem mohou být dlouhodobě neobsazené exekutorské úřady v Ostravě a Ústí nad Orlicí. Zatímco se totiž exekuční tarif od roku 2001 již několikrát fakticky snížil, agenda a s tím spojené náklady na exekutorské úřady progresivně vzrostly, a to za situace, kdy soudní exekutor je navíc placen pouze za vymožené exekuce. Typickými položkami, u nichž se promítá zvýšení režijních nákladů soudních exekutorů, jsou mzdy zaměstnanců společně se zákonnými odvody, poštovní porto, telekomunikační poplatky, a nájemné.

S odkazem na zde uvedené proto považuji za nutné zmínit i výhrady, které před vydáním novelizované tarifní vyhlášky uplatnil rovněž významný odborník na civilní právo a místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala : „Ve zprávě jsou pak silně nadhodnocovány všechny přínosy navrhované úpravy, například zrychlení řízení, přičemž případná rizika jsou řešena nedostatečně. Snížení výše odměny za výkon exekuční činnosti nesmí být projevem libovůle státu,“ upozornil. Současně zdůraznil, že hrozí nebezpečí zániku malých úřadů.

Bohužel, i na jeho slova došlo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se při přípravě novely tarifní vyhlášky ani netajil svým záměrem přerozdělit exekuční trh a nahrát byznys velkým úřadům. Ty podle něj vydrží snížení tarifu.

Je třeba upozornit, že „politicky populární“ novela exekučního tarifu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána posunula většinu exekutorských úřadů s výjimkou cca těch pěti největších, do další fáze ekonomické agónie. Proto bychom si měli, podle mého názoru, položit skutečně závažnou otázku: Kdy zanikne skomírající právnická profese soudních exekutorů proto, že odpovědné státní orgány nemají zájem na účinném vymáhání práva? Proč nejsou ochotny zohlednit nepopiratelný fakt, že institut soukromých soudních exekutorů funguje stovky let (Francie) a desítky let v takových demokratických a právních státech jakými jsou Spojené státy americké, Kanada, Spojené království, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, pobaltské republiky, Řecko či Švýcarská konfederace?! Vždyť soudní exekutoři především šetří kapsy daňových poplatníků a na DPH odvádějí státu obrovské finanční prostředky.

Jakákoliv snaha o nějaké veřejně populární kroky proti soudním exekutorům by neměla být důvodem pro tak radikální opatření, které již více než dva roky směřuje celý exekutorský stav k ekonomickému krachu. Ať je veřejné povědomí jakékoliv, tak zavedení institutu soudního exekutora v roce 2001 vyvedlo tuto zemi z neudržitelného období, kdy bylo normální dluhy neplatit a nikdo s tím nic nedělal. JUDr. Vladimír Plášil, LL.M., ceskajustice.cz

MINISTERSTVO NÁVRHY NSZ NA ZMĚNY TEPRVE ZKOUMÁ

2 Návrhy Nejvyššího státního zastupitelství na změnu vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství ministerstvo spravedlnosti teprve zkoumá. Podle vyjádření ministerstva se o návrzích teprve „povede širší debata“. Konkrétní návrh legislativní změny se tedy zatím nepřipravuje, vyplývá z odpovědi ministerstva spravedlnosti. Vyhláška je zásadní pro vrchní státní zastupitelství.

O snaze změnit jednací řád státního zastupitelství informovalo Nejvyšší státní zastupitelství v aktuální výroční zprávě: „NSZ rovněž v roce 2018 iniciovalo u Ministerstva spravedlnosti nové vymezení příslušnosti odborů závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních státních zastupitelství, jež by v souladu s dosavadními pozitivními poznatky a zkušenostmi z aplikace § 15 JŘSZ (jednací řád státního zastupitelství – pozn. autorky) přispělo k ještě efektivnějšímu postihu těchto trestných činů. Návrh legislativní změny se připravuje.“

Na dotaz České justice, o jakou změnu jednacího řádu (vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství) konkrétně jde, však ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že návrhy Nejvyššího státního zastupitelství teprve zkoumá a že se o nich povede široká diskuse: „V současné době ministerstvo spravedlnosti podnět zkoumá. Ke konkrétním návrhům je nyní předčasné se vyjadřovat, protože se o nich ještě povede širší debata,“ uvedl Martin Vaškovský z tiskového odboru.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství je mimořádně důležitá norma. Upravuje některé postupy státních zástupců v trestním řízení i působnosti zejména vrchních státních zastupitelství respektive jejich odborů závažné hospodářské a finanční kriminality. Právě tyto odbory vykonávají dozor na zákonností v trestních řízeních týkající se té nejzávažnější hospodářské trestné činnosti.

Vyhláška umožňuje u definované vážné hospodářské trestné činnosti se škodou vyšší, než 150 milionů korun převzetí takových případů vrchními státními zástupci tam, kde by jinak byla příslušná nižší státní zastupitelství a tím vytváří exkluzivní postavení vrchních státních zástupců. O aktuální výroční zprávě i o údajné změně jednacího řádu státního zastupitelství Česká justice už informovala. Irena Válová, ceskajustice.cz