iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Potíže v justici? NSZ Zeman, neřeší Bakalu za 50 mld. OKD

Babišova vláda po vyhození neschopného ministra spravedlnosti Pelikána, a poté i nezkušeného Kněžínka, měla rázně zasáhnout proti NSZ Zemanovi, protože tady je žába na prameni. Dodnes neobžaloval Bakalu za více než 50 miliard horníků, což je největší kauza v ČR od převratu. A tady je hlavní důvod protestů v ČR, protože zmanipulovaní, neznalí lidé justici neznají.

Žádné odkládání změny ve vedení NSZ nepomůže. Prospěje jedině rázné řešení, jako to dělal a dělá Berlusconi v Itálii a Sarkózy ve Francii, nebo Trump v USA. Neschopné neprodleně vymění, i když jsou proti němu protesty. A tak by měl jednat i Babiš a spol. Babišovi by prospělo, kdyby měl místo "květiny", která ho takřka stále doprovází, aktivního schopného mluvčího, jako má prezident Zeman Jiřího Ovčáčka, který za něho bude odpovídat na dotazy veřejnosti a médií. A současně i právníky, kteří častěji promluví. Málo se projevují i ministři. Příkladem může jít nový ministr Havlíček, který otevřeně se vyjadřuje k situaci v ČR.

CO VLASTNĚ DEMONSTRANTI CHTĚJÍ?

Soustava státního zastupitelství už drahnou dobu potřebuje změny, které se nepodařilo prosadit již téměř deset let. A dle reakcí na novelu, kterou předložila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, se to zřejmě nepodaří ani tentokrát. Z diskuze o podobě změn se bohužel zcela vytratila věcnost a ovládla ji hysterie živená demonstracemi za nezávislost justice.

V neděli se na pražské Letné sejdou pravděpodobně sta tisíce lidí, kteří budou demonstrovat za nezávislost justice. Jejich motivaci chápu. Mít v čele moci výkonné trestně stíhaného premiéra je nejen mezinárodní ostuda, ale tento fakt ovlivňuje i tvorbu legislativy. A to zejména v situaci, kdy Andrej Babiš překvapivě a bez předchozího zdůvodnění vyměnil šéfa resortu spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou, která má velmi blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi. V případě novely zákona o státním zastupitelství to platí dvojnásob.

Co na tom, že ČR je dlouhodobě kritizována Protikorupční radou Evropy GRECO kvůli tomu, že výběr vedoucích státních zástupců zde probíhá netransparentně? Co na tom, že po změnách v soustavě dlouhodobě volali i státní zástupci a předchozí verze zákonů, které měli podobné parametry jako současná novela, si dokonce z velké části sami napsali?

V návrhu odpůrcům vadí zejména to, že by novela, která zajistí odvolání vedoucích státních zástupců jen v rámci kárného řízení, měla platit až od roku 2022. Benešová to zdůvodnila tím, že chtěla vyhovět volání veřejnosti po tom, aby tato vláda už změny ve státním zastupitelství nedělala. Opakovaně dala veřejný příslib, že nejvyššího státního zástupce neodvolá. V této souvislosti je na místě připomenout, že odvolání dalších vedoucích státních zástupců je dnes i bez soudu v zásadě nemožné.

V praxi se to děje tak, že probíhá správní řízení, které má 4 stadia: rozhodnutí, rozkladové řízení, řízení u správního soudu v případě, že je rozhodnutí napadené žalobou a pak případná kasace u Nejvyššího správního soudu. Vzpomenout můžeme třeba na případ vrchního státního zástupce Ivo Ištvana, současně soud probíhá v případu odvolané okresní státní zástupkyně v Ostravě Tamary Kornasové. Novela navíc zajišťuje vedoucím zástupcům přechodná období, takže ve funkcích budou až do roku 2024 v případě Pavla Zemana, v případě nižších stupňů soustavy dokonce déle.

Vadí také složení komise, která má vybírat vedoucí státní zástupce. Odpůrci říkají, že v pětičlenné komisi bude mít ministerstvo spravedlnosti většinu. Přesněji bude mít většinu širší moc justiční. Dva zástupci totiž budou z ministerstva, dva ze soustavy státního zastupitelství a posledním zástupcem bude nezávislý soudce. Když poslanec Jakub Michálek upozorňuje, že do komise může být jmenován „soudce, který do justice přišel v 90. letech a snaží se zametat kauzy“, je to to urážka všech poctivých soudců, kteří v justici působí. Nechť tedy jmenovitě řekne, kdo takovým soudcem je a od koho hrozí nebezpečí. Výběrová řízení pak samozřejmě opět bude možné přezkoumat nezávislým soudem. Je snad lepší současný stav, kdy se vedoucí státní zástupci vybírají pokoutně v rámci „kabinetní justice“ a veřejnost nemá šanci se o procesu dozvědět zhola nic? Kritici Benešové používají stejný způsob argumentace, za níž Benešovou lynčovali, když hovořila o možnosti objednat si v Česku trestní stíhání.

Ministryně spravedlnosti na tiskové konferenci novinářům na jejich opakované kritické dotazy odvětila: „Co po mě vlastně chcete?“. Pravdou je, že cokoliv Benešová předloží, má nyní hořkou pachuť, kterou způsobily okolnosti jejího jmenování. Smutné je, že tyto politické spory a osoba trestně stíhaného premiéra zcela pohltily věcnou debatu o změnách, které soustava nutně potřebuje. Eva Paseková, ceskajustice.cz

MINISTŘI ODMÍTAJÍ OHROŽENÍ JUSTICE

Členové vlády při příchodu na dnešní zasedání kabinetu odmítali, že by byla v Česku ohrožena justice, jak se obávají účastníci nedělní demonstrace v Praze. Na poslední z protestů proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a za nezávislost justice dorazilo v neděli na Letnou zhruba čtvrt milionu lidí, takže protest byl zřejmě největší od roku 1989. Ministři také zdůrazňovali právo lidí na vyjádření názoru.

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že sám chodil na demonstrace v 80. letech. „Tehdy jsme měli strach, aby nás nevyhodili ze školy, aby naši rodiče nepřišli o práci. Je dobře, že dnes je to jinak, že každý může jít na demonstraci, může si ji svým způsobem i užít,“ uvedl.

Respektovat je podle Havlíčka třeba ty, kteří na demonstrace jdou, ale i ty, kdo na ně nejdou. „Kterých je třeba několik milionů a mají názor jiný. Od toho jsou demokratické volby, jedině ty mohou rozhodnout, kdo bude nakonec vládnout. Myslím, že tak je to spravedlivé,“ řekl. V době totality jsou podle něj protesty za svobodu respektováníhodné, v době demokracie je považuje za trochu zvláštní. „Ale je třeba i tohle respektovat,“ dodal.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), jejíž jmenování v dubnu současnou vlnu protestů spustilo, je zkušená právnička s letitými zkušenostmi. „Určitě by se nezaprodala k těm heslům, které na demonstracích vidíme. Na druhou stranu žijeme v demokratické společnosti, takže právo lidí na demonstrace tady je, ale ať nám nekřivdí,“ uvedla.

Formu a obsah demonstrací rozlišil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). „Já se domnívám, že jde o právo občanů shromaždovat se, vyjádřit svůj názor, takže ta forma je naprosto legitimní. Co se týče obsahu, tak se domnívám, že opravdu necítím, že by ve vládě byly činěny jakékoliv kroky, které by měly ohrozit nezávislost justice,“ řekl.
Právo demonstrovat zdůraznil i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). „Žijeme v demokratickém právním státě. Je dobře, že každý může vyjadřovat své názory,“ řekl. „Respektuji to, je to nějaký názor těch lidí, co se tam sešli,“ dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

ADVOKÁTI, SOUDCI: ŽALOBCI ČASTO NEPLNÍ SVOJI FUNKCI

Dá se předpokládat, že když se sejdou na výroční akci členové a příznivci Unie obhájců (UO), bude logicky zaznívat kritika práce orgánů činných v trestním řízení. Na konferenci unie „Přípravné řízení dnes a zítra“, která se konala minulý čtvrtek v Plzni, tak bylo spíše překvapivé, od koho někdy taková kritika zazněla.

Bývalý ústavní soudce Jan Musil se věnoval ve svém vystoupení odpovědi na otázku, zda je český státním zástupce opravdu pánem přípravného řízení, jak se v teorii tvrdí. Podle Musila, který patří mezi přední trestní právníky, tomu tak totiž není, jakkoliv by tomu mělo být.

Musil předně upozornil na historický vývoj, který prokázal, že roli veřejné žaloby lépe plní státní zástupce než vyšetřující soudce. Ten není především s to plnit jednu z rolí veřejného žalobce, totiž roli vyhledávací: je zvyklý na práci v kanceláři, nikoliv v terénu. Je to mizející, umírající institut, který sice ještě někde přežívá, ale vymizí, domnívá se Musil.
Český státní zástupce však není nadán kompetencemi, aby roli pána přípravného řízení mohl efektivně vykonávat. Chybí mu podle Musila především náležitý ústavněprávní status, který by mu zajistil pevnější pozici a obrnil jej proti negativním vlivům zvnějšku.

Dalším problémem podle Musila je, že český státní zástupce je přetěžován, zahrnován množstvím úkolů, jejichž plnění je nereálné. To v minulosti kritizovali i sami státní zástupci. Je však otázkou, zda tváří v tvář zásadnímu poklesu nápadu trestné činnosti za posledních několik let v kombinaci s tlakem na rozpočtové škrty nebudou právě tyto agendy novým argumentem vedení soustavy pro obhajobu stávajícího stavu.

Jedním z řešení tohoto přetěžování státního zástupce je podle Musila dekriminalizace, kdy by se mělo zúžit vymezení skutků, které jsou dne považovány za kriminální a nechat prostor pro správní či občanskoprávní řešení. Český zákonodárce to totiž přehání s trestní represí, a zvláště negativně vidí Musil snahy o „předsunování“ trestního postihu na jednání, které nedosahují ani přípravné fáze trestného činu.

Ne vše se má dostat k soudu

Musil také připomněl, že mezi povinnosti státního zástupce patří i verifikace informací a také odklonnárole: soudní řízení je totiž povážlivým a zraňujícím řízením s difamačním dopadem na osudy lidí, a proto ne vše se má dostat až k soudu.
Místopředseda Ústavního soudu a bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk připomenul, že není-li spravedlivé přípravné řízení, pak nemohou být spravedlivé ani další jeho fáze. Součástí spravedlivého procesu, jak Fenyk zdůraznil, je například i právo obviněného seznámit se s celým obviněním a kompletním důkazním materiálem, které by mělo být omezeno jen ve výjimečných případech.

Ústavní soud se podle Fenyka neustále setkává s tím, že návrhy státního zástupce přebírají jen tvrzení policejního orgánu či ho dokonce neobsahují vůbec. Fenyk také kriticky zmínil praxi, kdy orgány činné řízení činí úkony jako neodkladné, přičemž již ví, že osobu, proti níž takto postupují, obviní.

Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš ve svém vystoupení relativizoval tvrzení, že soudní řízení slouží k očištění obviněného. Jedná se podle Bureše o čirou teorii, neboť v Čechách panuje realita, kterou nejlépe vystihuje citát ze Švejka „to je syn toho zabitýho, to musí být také pěkný lump“.

Bureš vznesl také apel na ty, kdo připravují rekodifikaci trestního procesu: Stavba se podle něj musí stavět od střechy, neboť od podoby odvolacího řízení se pak odvinou jeho předchozí fáze, včetně přípravného řízení.

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra vzpomněl na své zkušenosti soudce nalézacího soudu a připomněl, že často tito soudci jsou v situacích, kdy rozhodují o procesních návrzích pod velkým časovým tlakem a jejich případné zamítnutí návrhu může znamenat faktické rozhodnutí ve věci samé. Ostře se vymezil proti některým odvolacím soudcům, kteří nikdy nesoudili na první instanci a podrobují pak často neodůvodněné kritice rozhodnutí soudů nižších. Vávra uvedl jako takové kritiky příklad požadavku na zdůvodnění rozhodnutí o odposleších. Jakkoliv tak učinil obecně a neadresně, v justici se ví o jeho ostré výměně názoru se soudcem Vrchního soudu v Praze Pavlem Zelenkou v případu exhejtmana Davida Ratha.

Na stranu druhou se však Vávra také pustil do práce státních zástupců. Ti se podle něj stali spíše součástí policie, nikoliv justice, což ilustruje podle Vávry i to, že si již sestavují svoje vyšetřovací týmy. Zmínil také jako varovný případ, kdy u soudu vyšlo najevo vyjmutí posudku ze spisu orgány činnými v trestním řízení, protože byl ve prospěch obhajoby. Pokud by to byl častější jev, byl by to podle Vávry opravdu problém. „Protože co kdyby takhle zmizel nepohodlný svědek?“, ptal se řečnicky Vávra.

Advokát Zdeněk Koudelka kritizoval nemožnost domoci se v rámci současného kontrolního systému státního zastupitelství nápravy některých vyslovených přehmatů, které dosahují až charakteru trestné činnosti. Některé složky justice si navíc navzájem svá pochybení kryjí a zmínil i konkrétní příklad, kdy byla ve spise ponechána například důvěrná komunikace obhájce s klientem. Tváří v tvář nárůstu porušování zákonů ze strany státního zastupitelství na straně jedné a zužování možnosti vlády reagovat na taková pochybení personálně na straně druhé tak zvyšuje podle Koudelky zásadně roli svobodné a sebevědomé advokacie. Petr Dimun, ceskajustice.cz

TŘI VÝMĚNY MINISTRA A NEDOKONČENÉ ZÁKONY

Ministerstvo spravedlnosti poslalo za první rok fungování koaliční vlády ANO a ČSSD do připomínkového řízení několik zákonů, které kabinet slibuje v programovém prohlášení – například zákon o hromadných žalobách, o regulaci lobbingu, o ochraně oznamovatelů či novelu zákona o státním zastupitelství. Kritici mu vytýkají tři výměny na postu ministra či nedostatečné kroky v problematice exekucí. V souvislosti s oblastí spravedlnosti poukazují také na to, že vláda má trestně stíhaného premiéra.

Po odchodu Roberta Pelikána ministerstvo krátce vedla Taťána Malá (oba ANO), následně se funkce ujal úředník Jan Kněžínek a po něm Marie Benešová (oba za ANO). Šéf opoziční ODS Petr Fiala uvedl, že obviněný premiér Andrej Babiš (ANO) podlomil výměnou Kněžínka za Benešovou důvěru v nezávislou justici a v právní stát.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný míní, že opakované změny ministrů poznamenaly působení ministerstva. „Proto se mnoho záměrů nepodařilo dotáhnout do konce. Navíc každý z ministrů měl vcelku odlišné cíle a odlišné bylo i vedení resortu,“ napsal.

Časté výměny ministrů se na práci úřadu podepsaly i podle místopředsedy STAN Jana Farského. „Za ten rok dokázalo ministerstvo prosadit z větších zákonů jen novelu insolvenčního zákona, která ale bohužel zůstala na půl cesty. Blízko je ukončení projednání zákona o znalcích, ostatní zákony jsou pouze v počátcích,“ zrekapituloval.

Nejnověji ministerstvo odeslalo do připomínek očekávanou novelu zákona o státním zastupitelství, která ruší
odvolatelnost nejvyššího státního zástupce vládou bez udání důvodu. Opozice však Benešovou kritizuje mj. za to, že se změnami se počítá až od roku 2022.

V programovém prohlášení je i dokončení prací na novém trestním řádu a novém civilním řádu soudním. S předložením kodexů nicméně ministerstvo počítá až v dalším volebním období. Do té doby chce trestní řád prodiskutovat s odbornou veřejností a jeho prvotní verzi dodělat na sklonku roku 2020. Pracovní skupina k civilnímu řádu nyní řeší připomínky, které došly k návrhu jeho tezí.

U návrhu zákona o hromadných žalobách ministerstvo aktuálně vypořádává připomínky a uvedlo, že je „připraveno hledat kompromisy“. Koncept má řadu kritiků, například podnikatelé se bojí jeho zneužití ke konkurenčnímu boji.
Zákon o regulaci lobbingu i zákon o ochraně whistleblowerů narazily v Legislativní radě vlády (LRV). První muselo ministerstvo přepracovat a v dubnu ho vládě předložilo znovu, u druhého LRV přerušila projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.

Právník z české pobočky Transparency International Petr Leyer se domnívá, že u protikorupčních témat velký posun nenastal. „Podle školního známkování bych dal asi 4-,“ napsal ČTK. Příprava zákonů o lobbingu a whistleblowingu je podle něj velice pomalá a k návrhům lze mít řadu výhrad. Upozornil, že lobbing má být regulován pouze v legislativním procesu, nikoliv v jiných rozhodovacích procesech. Ochrana oznamovatelů pak nezahrnuje stážisty či dobrovolníky.
Ohledně exekucí vláda slíbila, že zváží vhodnost alternativ k zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor. S principem počítá novela exekučního a občanského soudního řádu, kterou ministerstvu vrátila LRV. Úřad ji nyní po přepracování předložil znovu k projednání, od změny si slibuje především snížení nákladů exekuce.

Podle Farského ministerstvo v otázce exekucí „zcela selhalo“. „V České republice máme cca 200.000 nezákonných exekucí, které jsou pořád vymáhány. Ministerstvo o nich ví, premiér se dokonce po tlaku přihlásil k tomu, že je bude řešit, ale zatím žádné reálné kroky pro pomoc těmto lidem neudělali. Několik set tisíc lidí je tak postiženo vymáháním nezákonných exekucí. To by v právním státě nemělo být možné,“ konstatoval.

V justici Kněžínek loni vyjednal navýšení platů nesoudcovského personálu. Podle právníka Leyera to byl nevyhnutelný krok, protože hrozila paralýza činnosti soudů a státních zastupitelství. „Navyšování platů musí pokračovat, abychom někdy dospěli k tomu, že osoby v důležitých pozicích, které se podílejí na výkonu spravedlnosti, budou náležitě zaplaceny a nebudou odcházet,“ upozornil.

Co se týče vládou slibovaného pokračování elektronizace justice, hlavní zakázka na elektronický spis a elektronický rejstřík byla zrušena a ministerstvo počítá s novým vyhlášením na přelomu letošního a příštího roku. Justice se týká i aktuálně připomínkovaná novela zákona o soudech a soudcích, která chce od roku 2021 podrobněji upravit výběr soudců a předsedů soudů.

EXŽALOBCE GRYGÁRKA ZATÍM NESOUDÍ

O tom, jaký zvolí procesní postup ve věci obžaloby podané na Libora Grygárka, rozhodne předsedkyně senátu Městského soudu v Praze pravděpodobně do července. Vyžádala si totiž k dané věci dokumenty z Vrchního státního zastupitelství v Praze a z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které aktuálně obdržela. Jde o materiály důležité pro posouzení věci a procesního postupu.

Na dotaz České justice to uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. Obžaloba na někdejšího náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka byla podána 25. září 2018 po sedmi letech od začátku prověřování respektive vyšetřování a po devíti letech od údajné trestné činnosti někdejšího náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze. Česká justice o případu opakovaně informuje.

Předsedkyně senátu Městského soudu v Praze od loňského září už několikrát požádala o prodloužení lhůty k rozhodnutí o nařízení hlavního líčení. Nyní požádala o prodloužení lhůty pro první úkon ve věci: „Předsedkyně senátu si od vedení soudu nechala prodloužit lhůtu pro první úkon ve věci. Kromě jiného z toho důvodu, že si vyžádala dokumenty od obou vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci. Tyto materiály důležité pro posouzení ve věci dorazily před několika dny,“ uvedla na dotaz České justice mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Podle jejích slov bude o dalším procesním postupu rozhodnuto zřejmě do začátku července: „Předsedkyně senátu nařídí hlavní líčení nebo zvolí jiný procesní postup ve věci pravděpodobně do začátku července,“ dodala Puci. Z tohoto vyjádření vyplývá, že předsedkyně senátu může zvolit jiný postup, než nařízení hlavního líčení.

Letos uplynulo deset let od doby, co měl v roce 2009 tehdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze páchat trestnou činnost. V roce 2014 mu bylo sděleno obvinění podle kterého „v době od 20.1.2009 do 31.8.2012 v postavení úřední osoby, přestože věděl o zahájení vyšetřování podezření z nedovoleného praní špinavých peněz v zahraničí tamními orgány a o zajištění finančních prostředků v rámci takto vedeného trestního řízení, nekonal v rámci své pravomoci v České republice ani nedala pokyn příslušným orgánům k tomu, aby bylo zahájeno trestní řízení,“ uvedl ve sdělení obvinění státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Co je ve skutečnosti předmětem obžaloby, však oficiálně není známo, neboť soudkyně Městského soudu v Praze do rozhodnutí o dalším procesním postupu odmítá obsah obžaloby zveřejnit. Údajný obsah obžaloby, kterou podal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci však mezitím koluje některými médii. Jde však spíše o kuriózní popis zpravodajských her, konspiračních hovorů, sledování, které se nekonalo a hledání peněz na zahraničních účtech, které se nepodařilo nalézt.

Případem „Grygárek“ začala kauza Nagyová a spol.. V přípisu k Nejvyššímu soudu uvedl státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, že Libor Grygárek je podezřelý z trestného činu sabotáže dosazováním osob do významných pozic v bezpečnostních sborech v organizované skupině za účelem dosažení nefunkčnosti jednoho ze základních principů právního státu, citovala předmětný přípis Česká justice již dříve.Irena Válová, ceskajustice.cz

ŽALOBKYNĚ KOLÁŘOVÁ NESTAČÍ NA PRÁCI

Státní zástupkyně z Okresního státního zastupitelství Jindřiška Kolářová může znovu přijít o talár. „Jsou jí vytýkány opakované průtahy ve větším množství věcí,“ řekla České justici mluvčí NSS Sylva Dostálová. Kolářová již byla v minulosti pro průtahy v kárném řízení opakovaně shledána vinnou.

Pro převážně dvouletou nečinnost v celkem 26 případech podal na Kolářovou v roce 2015 okresní státní zástupce v Českých Budějovicích Josef Richter návrh na kárné řízení. Podstatou žaloby bylo tehdy to, že zatímco některé věci žalobkyně zpracovávala naprosto v pořádku, jiné ignorovala a několik let v nich neučinila žádné rozhodnutí a žádný úkon: „Navrhovatel však zároveň upozornil na rozporuplnost státní zástupkyně, která se projevuje její přílišnou pečlivostí na straně jedné a sklonem ignorovat část přidělených věcí na straně druhé,“ uvádí se v rozhodnutí NSS.

Státní zástupkyně měla ignorovat případy, které považovala za banální a méně důležité. „Tento nežádoucí přístup kárně obviněné ke zjištěným průtahům vyplýval z jejího mylného a na základě zmíněných skutečností nepodloženého přesvědčení, že s ohledem na značné pracovní zatížení musí věci, jež považuje za méně podstatné, ponechat stranou a věnovat se důležitější agendě. Ostatně na tento osobnostní rys kárně obviněné upozornil při ústním jednání kárného senátu i navrhovatel, který uvedl, že státní zástupkyně některé banální věci pomíjí a vytěsňuje ze své mysli, jako by neexistovaly,“ stojí v rozhodnutí.

Vedoucí státní zástupkyně mohla přijít o funkci, nakonec ji NSS na dva roky snížil o pětinu plat. Kárnou žalobu tentokrát v září projedná senát soudce Petra Mikeše, ceskajustice.cz.

SOUD EU: SNÍŽENÍ HRANICE PRO DŮCHOD SOUDCŮ V POLSKU PROTIPRÁVNÍ

Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že polské právní předpisy, které se týkají snížení věkové hranice pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem. Nejvyšší justiční instance Evropské unie (EU) to v pondělí oznámila v tiskovém prohlášení.

Verdikt se týká legislativních změn, které současná polská konzervativní vláda prosadila, pokud jde o personální složení nejvyššího soudu. Varšavu kvůli nim zažalovala Evropská komise. Její názor, že nové předpisy porušují právo EU, v dubnu v nezávislém stanovisku podpořil generální advokát Soudního dvora EU.

„Snížení věkové hranice pro odchod soudců polského nejvyššího soudu do důchodu není odůvodněno legitimním cílem a je v rozporu se zásadou neodvolatelnosti soudců. Tato zásada je přitom nezbytná pro jejich nezávislost,“ uvedl Evropský soud ve svém pondělním prohlášení.

Zdůraznil také, že záruky nezávislosti a nestrannosti vyžadují, aby dotyčný orgán vykonával svou funkci zcela autonomně. Musí být proto chráněn proti vnějším zásahům nebo tlaku, které by mohly ohrozit nezávislý úsudek jeho členů a ovlivnit jejich objektivitu. V tomto ohledu procesní podmínky a postupy zakotvené v nových předpisech takové požadavky nesplňují, zdůraznil soud.

Kritici sporných polských právních předpisů, které změny zavedly, tvrdí, že cílem byla personální čistka. Naopak podle zastánců nové úpravy z řad vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) tnto postup souvisí s potřebou zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se soudců spojovaných ještě z komunistickým režimem před rokem 1989.