iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V Praze piknik manipulovaných lidí ČR, baví se protestem

Protivládní demonstrace, které vyvrcholí protestem na pražské Letné, mohou podle bývalého prezidenta Václava Klause změnit atmosféru v zemi a zneklidnit situaci. Klaus v nedělní debatě Partie TV Prima řekl, že se jedná o protesty lidí, kteří jsou frustrovaní, že nevyhráli volby. Klaus řekl, že demonstrace jsou fenomén, ovšem jinou věcí jsou demonstrace organizované, manipulované, na které se sváží zadarmo z Moravy „zaplacení lidé“. Před 30 lety se podle něj demonstrovalo proti režimu, nyní protestuje hrstička zneuznaných lidí.

„Jsou nespokojení, frustrovaní, že nevyhráli volby,“ konstatoval Klaus. Demonstrace mohou podle něj zneklidnit zemi, rozeštvávat a přispět k nepohodě v Česku. Bývalý prezident řekl, že sám je daleko víc frustrovaný než většina lidí.
Kritizoval vládnutí Pirátů v Praze. „Je to děs, který jsem si nikdy před 30 lety neuměl představit, že se něčeho takového dožiju,“ uvedl. Účast na Letné však nepovažuje za způsob, jak frustraci vyjevit. Vláda premiéra Andreje Babiše podle něj také dělá jinou politiku, než kterou by někdejší předseda vlády Klaus dělal sám.

Nejsem Babišův stoupenec, ale vidím i pozitivní věci

Na adresu premiéra Babiše Klaus řekl, že nemá důvod být jeho stoupencem, protože současný premiér založil politickou kariéru na vymezování proti němu. „Hodnoťme jeho vládu, jak funguje a nefunguje. Já vidím řadu věcí pozitivních, velmi bych chtěl vidět, jak by se chovaly jiné politické strany,“ řekl Klaus. Chválil Babiše, že se na jednání Evropské rady postavil proti „nesmyslné doktríně“ o člověkem vyvolaném globálním oteplování.

Klaus nevyloučil kandidaturu na prezidenta. Můj syn na to také má, naznačil

Frustrace opozice podle Klause stojí i za středečním chystaným hlasováním o nedůvěře vlády. „Už dlouho se (lídři opozice) nezviditelnili, proto vyvolají hlasování o nedůvěře a budou mít několik hodin šance, aby ČT24 vysílala jejich moudrá nebo méně moudrá plácnutí do vody,“ uvedl.

Babišův střet zájmů, jehož evropské analýzy opozici k hlasování přiměly, je podle něj šest let známá věc.
Klaus kritizoval vládní sociální demokracii, především ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD). Chová se podle něj jako „fanatička“, která popírá zásadu, že práce je východiskem a sociální dávky pouhou výjimkou. Šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) označil za ostudu zahraniční politiky.

GAZETA WYBORCZA: V PRAZE PIKNIK, CHYBĚLA BOJOVÁ NÁLADA

Největších protestů v Praze od pádu komunismu si všímají v pondělí i polská média. Podle listu Gazeta Wyborcza ale „bojové ovzduší, jaké bylo cítit ve Varšavě během pochodů na obranu demokracie, v Praze nebylo, demonstrace připomínala spíše obrovský piknik“. V palcovém titulku se dopustil nicméně ostřejšího, historicko-místopisného vyjádření: „Demise, anebo defenestrace“.

„Tak velký protest v Čechách nebyl 30 let. Více než 250 000 lidí přišlo na Letnou, aby demonstrovali proti zkorumpované vládě Andreje Babiše,“ píše Gazeta Wyborcza a cituje názory demonstrantů, že Babiš nemá morální právo stát v čele státu, nebo že v normální zemi by už dávno nebyl v politice.

„Za Babišem, oligarchou ze Slovenska, který za komunismu spolupracoval se Státní bezpečností, se korupční podezření vlečou od roku 2011, kdy jím vytvořená strana ANO vstoupila do českého parlamentu jako druhá nejsilnější. Babiš se tehdy stal vicepremiérem a ministrem financí. V dalších volbách, na podzim 2017, ANO vyhrálo. Ale obvinění proti Babišovi jsou čím dál vážnější,“ upozornil deník na problémy s dotacemi pro Agrofert a názor Evropské komise, že premiér je ve střetu zájmů.

Naprosto loajální Benešová?

Babiš ale předstihl rozhodnutí prokuratury výměnou ministra spravedlnosti, přičemž se předpokládá, že nová šéfka resortu, „naprosto loajální“ Marie Benešová má podle mnoha komentátorů nepřipustit, aby byl premiér obviněn.
„Svrhnou Češi svého premiéra?“ ptá se týdeník Polityka na svém webu. Připomíná ale, že Babiš na svou obranu stále říká, že celé vyšetřování proti němu je spiknutí jeho nepřátel. A spolu s prezidentem Milošem Zemanem opakuje, že klidná, pracovitá společnost je podváděna elitami, které ve zkratce nazývají pražskou kavárnou.

Babiš: Nevidím důvod, abych odstupoval. Na protesty už jsem si zvykl

„Takto podněcovaná nenávist přináší své ovoce: Babišova strana i přes těžkou kritiku nadále vede v průzkumech obliby a v některých má dvojnásobnou převahu nad konkurencí,“ upozornil časopis.

„Byla to největší ukázka nespokojenosti občanů od sametové revoluce,“ zdůrazňuje list Rzeczpospolita. „Čtvrt milionu Čechů vyšlo do ulic,“ konstatuje zpravodajský server Onet. „Češi toho mají dost,“ míní televize TVN 24 na svém webu o „obrovské manifestaci v Praze“.Sám Babiš ale o protestech říká, že je to cena za demokracii a že se jimi vůbec netrápí, podotýká ještě Gazeta Wyborcza.

BABIŠ NEUSTUPUJE JAKO MACRON

Podezření o střetu zájmů vůči premiérovi Andreji Babišovi jsou tak závažná, že by do jejich vyšetření měl přerušit výkon všech politických funkcí, soudí německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Velí k tomu podle deníku slušnost, úcta k justici i respekt k občanům. Pokud se ukáže, že je skutečně nevinný, může se vrátit – prostředky k tomu má, dodává list.

Masové demonstrace v Praze podle Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) dokazují, že řada Čechů demokracii rozumí lépe než muž v čele jejich vlády. Protestům proti Babišovi se na své poměry velmi obsáhle věnují i další německá média.

Jeden z nejznámějších německých deníků v komentáři připomíná, že obviněními, která se týkají Babiše, se ještě nezabývaly soudy.„Ale už jen důvodné podezření, že se mohl dopustit podvodu v milionové výši, je tak závažné, že by do vyjasnění celé záležitosti měl přerušit výkon všech veřejných úřadů a politických funkcí,“ míní list. Podle FAZ k tomu velí slušnost, úcta k justici i respekt k občanům. Pokud se ukáže, že je skutečně nevinný, může se vrátit - prostředky k tomu má.

Ochota odpustit každé pošpinění

Deník podotýká, že Babiše silné pochybnosti o osobní integritě doprovázejí od začátku jeho politické dráhy. „Přesto byl volen. To, že je mnoho lidí nejen v České republice připraveno mužům jeho rázu odpustit každé pošpinění na štítu, je záhada,“ konstatuje deník, který o nedělním protestu informuje už na titulní straně. Vyřešení této záhady by podle něj mohlo napomoci zastavit populistickou vlnu i ve zbytku západního světa.

Jeden ze svých komentářů nedělnímu protestu, kterého se zúčastnilo podle odhadů organizátorů kolem 250 000 lidí, věnuje i německý nejčtenější seriózní deník Süddeutsche Zeitung. Zřejmě největší protestní hnutí od roku 1989, za nímž stojí trojice mladých mužů, podle něj požaduje mimo jiné upřímnost a slušnost v politice. Tedy nejen demokracii, jak před 30 lety činila generace jejich rodičů.

Co pochopily děti revoluce

„Děti revoluce dospěly. Pochopily, co jim demokracie nabízí, ale také co požaduje. České hnutí je tak vzorem - nejen ve střední a východní Evropě,“ míní Süddeutsche Zeitung, podle něhož způsob, jakým o organizátorech a protestujících mluví premiér a prezident, dává lidem na ulici ještě větší právo demonstrovat.

Protestům se věnují i další německá média, včetně nejčtenějšího bulvárního listu Bild, který o nich krátce informuje na titulní straně. Nedělní demonstrace se dostala i do nejsledovanější zpravodajské relace Tagesschau, která hovořila mimo jiné o „nové dimenzi“ protestů.

BABIŠŮV MINISTR VOJTĚCH SE BRATŘÍČKOVAL S OBVINĚNÝM HORÁČKEM

Současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dříve spolupracoval s podnikatelem a lobbistou Tomášem Horáčkem. Ten byl před rokem obviněn z uplácení a ovlivňování veřejných zakázek právě v oblasti zdravotnictví. Podle portálu iRozhlas z jejich komunikace vyplývá, že mu ministr dával nejrůznější úkoly, které pro něj měl zajistit.

V rozhovoru s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, který s ním vedla redakce iRozhlasu, ministr potvrdil, že se setkával s lobbistou z různých důvodů. Zpočátku to pro něj prý byl možnost jak získat informace. Redakce má k dispozici několik e-mailů, ve kterých si oba vyměňují poměrně citlivé informace.

„On za mnou tehdy přišel, že se pohybuje ve zdravotnictví, a poukazoval na nějaké nestandardní věci. Já ho znal jako člověka, který se pohybuje v prostředí, které já jsem tak úplně neznal, byl jsem nově na ministerstvu a získával jsem informace od různých lidí,“ uvedl v rozhovoru.

Podle Vojtěcha se Horáček dříve prezentoval jako člověk, který chce pomoci a který chce rozkrýt nekalosti v českém zdravotnictví. Vojtěch také v rozhovoru zdůraznil, že mu za jeho práci nikdy neplatil. „To byla věc taková, že on se mnou byl v kontaktu, já mu žádné peníze nikdy nedal,“ uvedl.

Když redakce webu iRozhlas konfrontovala ministra s výrokem, že se již v té době, kdy spolu komunikovali, o Horáčkovi psalo negativně, odpověděl jednoduše.„Já se přiznám, že jsem ho nelustroval. To jsem zjistil později. Možná to byla moje chyba. Ale on tehdy přišel. Takových lidí bylo vícero, kteří se pohybovali v českém zdravotnictví a nabízeli, že odkryjí věci, které se zdají být ve zdravotnictví špatně,“ uvedl Vojtěch.

Ovlivňování veřejných zakázek a úplatky

Síť kolem lobbisty Horáčka rozkryla kontrarozvědka, když sledovala špiony

Čas ovšem ukázal opak. Tomáš Horáček byl v červnu roku 2018 obviněn za ovlivňování přidělování zakázek v pražských nemocnicích, za což podle vyšetřovatelů žádal úplatky. Jeho firmy, zejména První chráněná dílna, získávaly nemocniční zakázky cíleně jako jediný uchazeč.

Horáček i Vojtěch se znají od roku 2017, kdy Adam Vojtěch nastoupil na místo tajemníka na ministerstvu financí. Mnohokrát se spolu prý spojili prostřednictvím mailu a sjednali si i několik schůzek. Po obvinění Horáčka spolu veškeré kontakty ukončili.

Po bitvě je každý generál, říká Vojtěch

V rozhovoru přišla řeč i na sponzoring hnutí ANO Andreje Babiše. Podle ministra se mu tehdy Horáček zmínil, že sponzoring poskytuje. „Nebylo to ale nic, co jsem vyjednával já. To byla pouze věc, kterou řešil předtím, nějak to se mnou komunikoval a chtěl kontakty na někoho, kdo to měl na starosti,“ odvětil.

Hnutí ANO podle ministra tyto peníze vrátilo ihned, když zjistilo, co je to za člověka.

V rozhovoru také konstatoval, že ani zpětně svoje jednání nehodnotí jako chybné. Uvedl, že v té době nedělal nic protiprávního a že ho také nikdo neupozornil na to, že Horáček manipuluje s veřejnými zakázkami. „Ano, po bitvě je každý generál. Kdyby mě někdo varoval, tak bych to řešil jinak,“ dodal v závěru.

TRUMP: TANKERY V PERSKÉM ZÁLIVU UŽ ZADARMO CHRÁNIT NEBUDEME

Americký prezident Donald Trump se domnívá, že Spojené státy by neměly zajišťovat bezpečnost Hormuzského průlivu bez kompenzace od států, které tuto námořní cestu pro transport ropy využívají. USA podle prezidenta produkují tolik vlastní ropy, že průliv při jižním íránském pobřeží nepotřebují. Trump také vyhlásil nové sankce proti Íránu, mířit mají na Chameneího.

Trump svým prohlášením reagoval na události posledních týdnů, které vedly k přiostření vztahů mezi Spojenými státy a Íránem. Teherán minulý týden sestřelil nad Hormuzským průlivem americký dron. USA proto ve čtvrtek podnikly odvetný kybernetický útok proti Íránu, kterým ochromily počítačové systémy určené k ovládání zařízení na odpalování raket a řízených střel.

Ozbrojenou odvetu Trump údajně kvůli neúměrným lidským obětem zastavil těsně před útokem. Celý spor odstartoval v polovině června, když došlo k útokům na dva tankery v Ománském zálivu. Ačkoli stopy vedou právě k Íránu, ten obvinění popírá.

„Proč po mnoho let chráníme tuto lodní trasu pro jiné země, a to za nulovou kompenzaci? Všechny tyto státy by měly samy chránit své lodě na této cestě, která byla vždycky nebezpečná. Spojené státy se právě staly největším producentem energie na světě. USA žádají Írán jen o velmi jednoduchou věc - žádné další jaderné zbraně ani sponzorování terorismu,“ prohlásil Trump na Twitteru.

Hormuzský průliv je klíčovou dopravní cestou, po níž se přepravuje pětina ropy vytěžené ve světě. „Čína dostává přes průliv 91 procent své ropy, Japonsko 62 procent a mnohé další země jsou na tom stejně,“ dodal Trump, který se v pondělí rozhodl také vyhlásit nové sankce proti Íránu. Podle agentury Reuters by měl být jejich terčem i íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Zasažení finančními sankcemi by měli být i lidé z Chameneího okolí. Íránského duchovního vůdce nynější sankce zbaví přístupu „ke klíčovým finančním zdrojům,“ řekl americký prezident. Přestože sankce byly vyhlášeny bezprostředně po sestřelení amerického dronu, zavedeny by byly v každém případě, prohlásil Trump.

Írán nadále tvrdí, že americký dron byl sestřelen v íránském vzdušném prostoru. Jak Washington, tak Teherán ale dávají najevo, že si nepřejí vyhrotit spor až do ozbrojeného konfliktu. Agentura Reuters upozornila, že Trumpův pondělní tweet připomíná jeho výtky adresované spojencům v NATO, které vyzývá ke zvýšení příspěvku do společného aliančního rozpočtu.

Spojené státy si notují se Saúdskou Arábií

Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook pro list The Guardian uvedl, že už zahájil se spojenci USA rozhovory týkající se bezpečnosti v oblasti. Podle něj je nutné vytvořit globální koalici na ochranu lodní dopravy. „Došlo už k příliš mnoha útokům. Mohla z toho být ekologická katastrofa nebo rozsáhlé ztráty na životech, a to vše v důsledku íránských provokací,“ prohlásil Hook.

USA provedly kybernetický útok na systémy, kterými Írán kontroluje rakety

Zvýšenému napětí v regionu se v pondělí věnoval také americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který je na návštěvě Saúdské Arábie.

S králem Salmánem hovořil o nutnosti zajistit námořní bezpečnost v Hormuzském průlivu. Šéf americké diplomacie, který se také setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, upozornil, že zachování svobody plaveb v oblasti je zásadní. Král Salmán šéfa americké diplomacie označil za „drahého přítele“. Podobně se vyjádřil před příletem také Pompeo, když hovořil o Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech jako o „výborných spojencích proti výzvě, kterou přináší Írán“.

UPRCHLICKÉ PEKLO NA OSTROVĚ SAMOS, EU NIC NEŘEŠÍ

Turisté se vyhýbají řeckému ostrovu Samos, na kterém se nachází neblaze proslulý uprchlický tábor. V nedostačujících podmínkách tu živoří více než 5 000 žadatelů o azyl, kteří čekají na vyjádření úřadů dlouhé měsíce. Místní obyvatelé se obávají, že jim migranti odeženou i stávající návštěvníky, ale chybu vidí především na straně politiků.

„Ten tábor je naše hanba,“ popisuje jeden z místních obyvatel uprchlické centrum, které se nachází u města Vathy na ostrově Samos. Tábor vznikl před třemi lety v rámci dohody mezi Evropskou unií (EU) a Tureckem, která umožňuje navracet nelegální migranty z řeckých ostrovů zpět do Turecka.

Samos je od tureckého pobřeží coby kamenem dohodil a podle stanice Deutsche Welle tam neustále proudí davy uprchlíků, kteří touží po životě v EU. Není divu, že jsou místní obyvatelé z tábora rozpačití. Ačkoli je určený pro přibližně 650 žadatelů o azyl, nyní se v něm tísní téměř 4 000 migrantů z Blízkého východu a Afriky.

Přestože by oficiálně nikdo z nich neměl čekat na vyjádření úřadů déle než tři měsíce, realita je velmi odlišná. Dalších 1500 lidí se usadilo v blízkém okolí tábora, kterému místní přezdívají džungle. „Musíme se vypořádat s potkany a hady, nemáme toalety, sprchy ani přístup k pitné vodě,“ popisuje třicetiletá žena z Konga, která bydlí těsně vedle tábora.
Řekové podle ní často obviňují uprchlíky, že do Evropy přicházejí jen kvůli penězům, ačkoli to tak ve většině případů není. Sama se rozhodla ze své vlasti odejít kvůli neustálým občanským konfliktům. Migranti žijící mimo tábor podle ní dostávají každý den jeden a půl litru pitné vody, což ve vedrech nestačí.

Špína, nedostatek vody, dlouhé fronty i znásilnění

Také uprchlíci uvnitř oficiálního centra si stěžují na špatné podmínky, především na nekonečné fronty. „V řadě na jídlo čekáme i tři hodiny. Jen na použití záchoda je to klidně hodina,“ popisuje čtyřiadvacetiletý Iráčan, kterému podle jeho slov hrozí po návratu do vlasti smrt. Úřady však jeho první žádost zamítly. V táboře se podle žen množí také případy znásilnění.

Zoufalý je také dvaatřicetiletý Konžan, který se chce s manželkou dostat do Belgie, ale táboře čekají už od října. „Belgické úřady nám musí udělit azyl, kolonizovaly naši zemi. Dostat se do Belgie, bude jako dostat se domů,“ myslí si muž. Oba partneři dostávají každý měsíc podporu 90 euro (2 300 korun), spokojení ale nejsou. „Jak z toho máme žít?“ ptá se muž.

Rozrůstající se uprchlický tábor téměř zdvojnásobil počet obyvatel Vathy. Migranti jsou tady vidět častěji než turisté, což některým místním vadí. Jeden z nich pro Deutsche Welle uvedl, že si lidé nejprve dělali naděje, že uprchlické centrum přinese do města také další peníze z evropských fondů. To se však nestalo a obyvatelé si připadají opuštění.

Uprchlíci místním nevadí, je jich však příliš mnoho

Obchody, kavárny a restaurace jsou nad finanční možnosti žadatelů o azyl a majitelé se obávají, že by mohlo přilehlé středisko turisty vyděsit. „Nenechám svoje děti běhat po ulicích samotné, protože se bojím o jejich bezpečnost. Nejsme rasisté, jen tady žije příliš mnoho migrantů,“ popisuje prodavač z místního obchodu, který si podobně jako ostatní přál zůstat v anonymitě.

Někteří obyvatelé jsou naopak k migrantům vstřícní a chybu vidí na straně úřadů. „Situace s migranty neodůvodněně poškodila pověst ostrova, protože uprchlíci tady žádné problémy nezpůsobují,“ popisuje Evangelos Kalogeris, který běžence zaměstnává ve své restauraci.

Podle něj se migranti pohybují pouze kolem Vathy a jinde na ostrově nejsou. Kalogeris si myslí, že by politici měli změnit svůj plán a migranty spravedlivě přerozdělit. „Náš ostrov může přijmout maximálně tisícovku lidí, protože 4 000 žadatelů o azyl tady prostě nenajde práci,“ uzavírá Kalogeris.

POKUTA NEMOCNICI VE ZLÍNĚ ZA SALMONELÓZU

Celkem 310 tisíc korun zaplatí na pokutách krajská nemocnice ve Zlíně, kde se při březnové epidemii salmonelózy nakazilo nejméně 68 lidí. Zdravotnické zařízení se proti výsledkům vyšetřování ani proti výši sankcí nebude odvolávat. Nakažení pacienti a zaměstnanci mají nárok na odškodnění. Epidemie propukla v nemocnici v polovině března. Tehdy se z oběda, jímž bylo kuře s rýží, nakazilo třicet členů nemocničního personálu a 38 pacientů.

„Krajská hygiena uzavřela šetření s tím, že důvodem nákazy salmonelou byl chybný postup při tepelném zpracování kuřecího masa v naší kuchyni. Hygienici nám vyměřili pokutu 300 tisíc korun a veterinární správa 10 tisíc korun. Proti závěrům jejich šetření ani výši pokuty se nemocnice odvolávat nebude,“ uvedl mluvčí Nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant.

Hygienici uzavřeli vyšetřování epidemie už v dubnu, před udělením sankce měla možnost se vyjádřit i samotná nemocnice. Zákon o ochraně veřejného zdraví připouští až třímilionovou pokutu. Krajská hygienická správa ve Zlíně zatím výši udělené pokuty nepotvrdila. „Řízení ještě není oficiálně ukončeno,“ sdělila pouze mluvčí krajských hygieniků Vendula Ševčíková.

S nákazou se potýkaly především pacientky na gynekologicko-porodnickém oddělení, urologii a na dětském oddělení. Střevní potíže, bolesti břicha a teploty se objevily také mezi zaměstnanci, a to napříč odděleními. Počty nemocných postupně rostly a z původních necelých třiceti nakažených se vyšplhaly na 68.

„Pacienty v nejbližších dnech oslovíme dopisem, v němž jim pošleme návod, jak mohou uplatnit své nároky na odškodnění za újmu, kterou jsme jim způsobili. Zároveň se jim znovu omluvíme, stejně jako našim zaměstnancům, kterým instrukce předáme na intranetu. Uplatněné nároky uhradíme z pojištění, které má nemocnice pro takové případy zřízeno,“ poznamenal Havrlant. Hygiena ihned po oznámení epidemie nařídila dezinfekci kuchyně i likvidaci masa. Vlastní opatření zavedla také nemocnice.

„Ihned po události jsme provedli vlastní audit, a bezprostředně zavedli řadu vnitřních opatření tak, aby se stejná situace už nemohla opakovat. Následovat bude nyní ještě externí audit krajských hygieniků, z něhož vyplynou další nutná opatření včetně personálních. Znovu je třeba zdůraznit, že nás celá událost velmi mrzí a pacientům i zaměstnancům se omlouváme,“ doplnil mluvčí nemocnice.

Salmonelóza je infekční střevní onemocnění, které vyvolává průjem, bolesti břicha, bolesti hlavy i zvýšenou teplotu nebo horečku. Bakterie se mohou k člověku dostat kontaminovanou potravinou.„Platí, že pokud je dodržený předepsaný teplotní režim při vaření, tak bakterie nepřežije. Teplota se u masa měří v jádře, například v případě kuřecího stehna u kosti. Bezpečná teplota je 75 stupňů Celsia po dobu deseti minut,“ vysvětlil už dříve Miroslav Jaroš, ředitel odboru hygieny výživy KHS.

ARMÁDĚ 62 VOZIDEL ZA 6 MILIARD

Po dvou letech jednání se ministerstvu obrany podařilo dotáhnout k podpisu smlouvu na dodávku 62 kolových obrněných vozidel Titus za víc než šest miliard. Obrněnce dodá v letech 2022 a 2023 společnost Eldis Pardubice, potvrdil mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Armáda dostane v příštích letech 42 obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích a 20 vozidel v modifikaci MKPP (místo koordinace palebné podpory). Součástí kontraktu je i logistické zabezpečení a školení. „Vozidlo Titus nahradí zastaralou techniku a budou jím vybaveny jednotky 4. brigádního úkolového uskupení,“ uvedl v tiskové zprávě náčelník Generálního štábu Aleš Opata.

Zakázku schválila vláda už loni v červenci. Celkem 62 obrněných vozidel Titus 6x6 na podvozku z dílen kopřivnické Tatry a bojovou nástavbou od francouzské společnosti Nexter Systems podle ministerstva vyjdou na 6,072 miliardy korun včetně DPH. Zakázku přitom vláda schválila už předloni v létě. Vojáci přitom měli o vozidlo eminentní zájem už od roku 2015, kdy měl v Česku premiéru. Obchod se však zadrhl.

Původně totiž vozidla měla dodat společnost Tatra Export. Ta ale neměla bezpečnostní prověrku a proto žádala ministerstvo o změnu dodavatele. Součástí pořízení nových vozidel Titus jsou totiž i komunikační systémy a kryptografická zařízení. Dokumentace k zástavbě těchto prvků je utajovaná, proto je nutná bezpečnostní prověrka dodavatele.

Novým dodavatelem se tak stala pardubická společnost Eldis, která se sice specializuje na výrobu radarů, ale stejně jako Tatra Export patří do zbrojařského koncernu Czechoslovak Group (CSG).Společnost Eldis příslušnou bezpečnostní prověrku má a získala i výhradní licenci od francouzského výrobce nástavby vozidla Nexter Systems na dodávku vozidel, jejich výrobu a servis. Do poloviny července si obě strany mají oficiálně vyměnit podepsané smlouvy.

„Úspěšně se nám podařilo dokončit projekt, který se řešil od roku 2015. Naše armáda získává nová bojová vozidla, která budou vyráběna v České republice a výrazně přispějí k modernizaci pozemních sil,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Nové kolové obrněnce mají podle generála Opaty umožnit vojákům působit plně v podmínkách moderního bojiště. „Umožní nám posílit schopnosti velení a řízení nasazených jednotek, a to jak na území našeho státu, tak v zahraničí,“ konstatoval. Podvozek Tatra 6x6 s nezávislými výkyvnými nápravami odpruženými vzduchem má jednu zajímavost - řiditelnou první a třetí nápravu pro zajištění co nejlepší manévrovatelnosti.

Vozidlo podle výrobce odolá výbuchu nálože až do 15 kg ekvivalentu TNT. K dispozici jsou aktivní i pasivní ochranné systémy a vozidlo může být osazeno kteroukoli z moderních dálkově ovládaných zbraňových stanic - od kulometů přes kanóny až po granátomety. Vozidlo ovládá tříčlenná osádka, kterou tvoří velitel, střelec a řidič. V zadní části vozidla je pak prostor pro desetičlenný výsadek. V případě potřeby může být posádka zredukována na dva členy a dvanáctičlenný výsadek.

VE FRANCII ŽLUTÉ VESTY DOPLATILY NA NESCHOPNOST PŘEVZETÍ MOCI

Zakladatelé sociálních protestů ve Francii cítí po sedmi měsících rozčarování, v ulicích už zůstává jen nepočetné tvrdé jádro demonstrantů. Hnutí žlutých vest rozleptala únava, vnitřní spory a sklon radikálů k násilnostem. Rebelie doplatila i na svůj částečný úspěch, neboť masovou nespokojenost otupily i vládní ústupky.

Dlouhé měsíce nezajímalo Jacline Mouraudovou nic jiného než protivládní protesty. Dvaapadesátiletá hudebnice ze západofrancouzské Bretaně je považována za jednu z vůdčích postav hnutí žlutých vest. Přesněji jeho umírněného křídla. S demonstracemi už ale dnes nechce mít nic společného. „Hnutí zcela opustilo své původní myšlenky,“ říká Mouraudová, rozvedená matka tří dětí. Vadí jí, že si hnutí docela přivlastnili hluční radikálové. Svoji žlutou vestu nakonec založila někam v garáži. A podobně to cítí mnoho Francouzů.

Vytratila se esence původní sociální vzpoury. I proto přestávají demonstrace po sedmi měsících táhnout. Loni v listopadu se jich účastnilo přes 280 tisíc lidí. Bouře mocně otřásaly pozicí neoblíbeného prezidenta Emmanuela Macrona.

Postupně zájem opadal. Poslední víkend, kdy proběhlo už 32. kolo víkendových demonstrací, dorazilo po celé Francii jen 12 tisíc lidí. A to z valné části provázeli žluté vesty představitelé levicových odborů CGT.
„Mělo to být velké shromáždění, lidé už ale na protesty nechodí,“ stěžovala si deníku Le Monde aktivistka Claire Johnsonová z Marseille.

Macron to ustál

Macronova obliba na tom není o mnoho lépe než na podzim. Přesto vytrvalé demonstrace ustál. Je to tím, že mají menší potenciál oslovit rozladěné Francouze.

Snad dostane rozum, řekl Macron o 32 let starší ženě raněné při demonstraci

Pokud se o protestech píše, tak jen proto, že se stávají stále násilnějšími. V polovině června se třeba střetli demonstranti s těžkooděnci v jihofrancouzském Toulouse, fyzické potyčky vyhledává tvrdé jádro hnutí i jinde.

Už ale chybí původní náboj. Demonstrace začínaly jako výraz nesouhlasu se zdražením pohonných hmot. To vadilo hlavně lidem z francouzských regionů, kteří dojíždějí za prací. Postupně se přidala i širší kritika vládních reforem.
Premiér Édouard Philippe byl nakonec nucen mnoha požadavkům vyhovět. Zvýšení daně z pohonných hmot bylo odloženo, nezvýšily se ani ceny elektřiny a plynu.„Jsme a zůstaneme reformátory,“ uvedl nedávno premiér Philippe. „Francouzi se ale musí mnohem víc podílet na rozhodovacím procesu,“ dodal.

Energie davů se ztratila

Rozladěným Francouzům jako by najednou chyběl jasný terč. Sociální napětí se přitom během sedmi měsíců, které uběhly od první demonstrace, nezmenšilo. Dokázaly to i květnové volby do europarlamentu, ve kterých Macron prohrál s šéfkou krajní pravice Marine Le Penovou. Přesto už hnutí netáhne.
Mezi vestami v Paříži zněl ruský křik

Pohltily ji spory mezi jeho předáky. Hnutí nemělo klasickou hierarchii jako třeba odbory, lídři stáli v jeho čele jen neformálně. Mnozí vstoupili do tradičních stran. Mouraudová hnutí zakládala spolu s prodavačkou kosmetiky Priscilií Ludoskyovou. Později je zastínil třiatřicetiletý Eric Drouet, řidič kamionu, s razantnější rétorikou. V jejich hádkách vzniklo mocenské vakuum, hnutí nebylo schopno přetavit energii davů ve srozumitelnou platformu.