iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

EU se starými? Merklová, Macron změny nepřinesou

Čtvrteční summit EU, na kterém lídři Evropy řeší přeobsazení vrcholných funkcí v EU. Večer na summitu unie v Bruselu zdržuje spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Většina států je pro. Pomyslnou vlajku odporu nese polský premiér Mateusz Morawiecki.

Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý absorbovat. Jedná se nicméně pouze o jeden z návrhů. Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly „realistické“.

„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na bližší klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. ČR by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.

Polský premiér Morawiecki na jednání například připomněl, že různé země unie mají - už od konce studené války - různé startovací pozice a státy z východu unie nemohly, třeba ohledně jaderné energetiky, dělat podobná rozhodnutí jako země ze západu. Žádal také spravedlivější rozdělení závazků, které by na sebe země braly. Poláci ve čtvrtek v jeden moment dokonce navrhovali téma úplně vypustit a odložit na pozdější termín.

Představu Evropy bez uhlíku naopak podporuje německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Ne všechno jde ale na summitu tak pomalu. Unijní lídři se jednomyslně shodli na tom, že EU o další půlrok prodlouží sankce vůči Rusku, které stále nedodržuje mírové dohody ohledně Ukrajiny.

Babiš s Junckerem dotace neřešil

Premiér Andrej Babiš při čtvrteční schůzce s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem nemluvil o auditech týkajících se jeho údajného střetu zájmů kvůli Agrofertu, i když to dříve avizoval. Ministerský předseda to ve čtvrtek řekl novinářům. Podle premiéra Andreje Babiše sou audity záležitostí úředníků a on do nastavených pravidel nechce zasahovat. „O auditech se bavit nebudu, to je záležitost úředníků. Jsou tam nějaká pravidla, já do toho nechci zasahovat,“ řekl ve čtvrtek ráno Babiš.

Začátkem června přitom oznámil, že audity bude jedním z témat jeho rozhovoru s Junckerem. „Já se určitě zeptám pana Junckera, jak je možné, že má takové nekompetentní auditory. Protože jejich chování bylo skandální,“ řekl tehdy Babiš. Ve čtvrtek však sdělil, že svůj názor přehodnotil.

Návrh auditní zprávy Evropské komise, který na konci května zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na společnost Agrofert, kterou vložil do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz.
Babiš chce rozšířit Schengen o balkánské země. Migraci zvládají dobře, řekl

Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš takovou možnost vylučuje. Babiš s Junckerem mluvil také o přístupových rozhovorech EU se Severní Makedonií a Albánií, o víceletém finančním rámci EU a o budoucích strategických prioritách.

Kdo povede Evropskou komisi

Babiš jednal i s hlavním vyjednavačem EU k Brexitu Michele Barnierem. V kuloárech budovy evropské rady se spekuluje o tom, že francouzský politik by mohl být kandidátem zemí V4 na post šéfa Evropské komise.

„Včera (ve středu) jsem byl opatrně optimistický. Dnes jsem více opatrný než optimistický,“ napsal Tusk na twitteru poté, co těsně před začátkem vrcholné schůzky absolvoval trojstranné jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Tusk nebyl jediný skeptik. Irský premiér Leo Varadkar se před novináři nechal slyšet, že by nejspíš bylo „snažší zvolit papeže“, než se dnes domluvit na pětici nových jmen do vedení unie.

Summit EU jako takový začal v Bruselu okolo 15:45 tradiční schůzkou se zástupcem europarlamentu. Tím je stále předseda jeho končícího složení Antonio Tajani. Jeho nástupce vyberou nově zvolení poslanci na ustavující schůzi, která začíná 2. července.

Politici ze zemí visegrádské skupiny, včetně českého premiéra Andreje Babiše či slovenského Petera Pellegriniho zdůrazňují, že jedna funkce by měla být obsazena člověkem ze střední či východní Evropy. Také se budou snažit o co nejspravedlivější rozdělení pozic mezi muže a ženy.

NĚMCI CHTĚJÍ VYHNAT ERDOGANA

Vláda Angely Merkelové přemýšlí, jak omezit vliv Turecka v německých mešitách. Chce proto, aby se muslimští duchovní do budoucna vzdělávali v Německu. Pilotní projekt by měl odstartovat ve spolkové zemi Dolní Sasko, navrhuje studie zveřejněná tento týden

Studie navrhuje založení semináře, v němž by se absolventi německých institutů islámské teologie mohli připravit na dráhu imáma. Německá vláda v uplynulých letech investovala 44 milionů eur (1,27 miliardy korun) do vzniku sedmi takových institutů, jejich absolventi však nemají dostatečnou kvalifikaci pro práci duchovního.

„Musí umět předčítat z Koránu, vést modlitbu, omývat mrtvé – tyto praktické věci se u nás učit nemohou,“ řekl portálu Deutsche Welle Rauf Ceylan, profesor na Institutu islámské teologie v Osnabrücku a autor studie, která by měla současný stav věcí změnit. Právě v Osnabrücku by se podle tohoto dokumentu měl otevřít první německý seminář pro přípravu imámů. Pilotní projekt počítá pro začátek s patnácti až dvaceti studenty, kteří by během dvou let načerpali praktické znalosti a prošli praxí v různých muslimských komunitách.

Erdoganovy dlouhé prsty

V Německu dnes žije asi 4,5 milionu muslimů, z čehož tři miliony mají turecké kořeny. Devadesát procent muslimských duchovních prošlo studiem v zahraničí, naprostá většina přišla z Turecka.

Nejvlivnější muslimskou organizací v Německu tak je Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB), která spadá pod vládu v Ankaře a u našich západních sousedů financuje přibližně devět set mešit. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ji však používá i k politickému ovlivňování německých Turků a prosazování svých zájmů.

Vyšlo například najevo, že turečtí diplomaté nařídili duchovním, aby v Německu špehovali příznivce klerika Fethulláha Gülena, kterého Erdogan viní ze zosnování neúspěšného pokusu o státní převrat v roce 2016. Skandál vyvolalo také zjištění, že DITIB měl imámy vybízet, aby v mešitách pořádali modlitby za turecké vítězství v boji proti syrským Kurdům. A v jiném případě jeho imámové rozdali dětem turecké vlajky a makety samopalů a prohlásili je za mučedníky.

Kdo to zaplatí

Německé vládě nakonec došla trpělivost. Zastavila veškeré dotace pro DITIB a připravuje zákon, podle nějž všichni zahraniční duchovní působící v Německu budou muset umět německy.

Dalším krokem ve snaze o lepší integraci muslimské komunity a omezení cizího vlivu má být právě vzdělávání imámů v Německu. „Naším cílem není poněmčit islám. Chceme, aby se tu zdejší muslimové cítili skutečně doma a vítaní a aby tuto zemi obohatili,“ říká náměstek ministra vnitra Markus Kerber.

Otázkou zůstává, kdo vznik a provoz nových seminářů pro imámy zaplatí. Rauf Ceylan navrhuje, aby počáteční investici zajistila německá vláda, ta ovšem kvůli odluce církve od státu nemůže vzdělávání muslimských duchovních financovat trvale. Břímě by proto časem mělo přejít na muslimské organizace.

Podle jejich předáků však k projektu chybí politická vůle. „Nemůžete tady mít pořád importované imámy. Turecko do téhle věci investuje spoustu peněz. Pokud chce německá vláda vybudovat něco podobného, tak do toho bude muset investovat peníze,“ uvedl pro Deutsche Welle Abdassamad El Yazidi, tajemník kolínské organizace Ústřední rada muslimů v Německu.

PUTIN: ZE SVÉ FUNKCE NEJSEM UNAVENÝ

Ruský prezident Vladimir Putin měl ve čtvrtek svou tradiční besedu s občany. Trvala přes čtyři hodiny a shodou okolností se konala den poté, co vyšla najevo nová zjištění v případu sestřeleného letu MH17. Putin se k tomu nevyjádřil a lidé se ptali hlavně na ekonomické problémy. Promluvil však k situaci na Ukrajině, ke spojování s Běloruskem i k jednání Íránu.
Moderátoři letos diváky ujistili, že žádnou položenou otázku nebudou ignorovat. Na obrazovce se tak objevila i textová zpráva, která se prezidenta tázala: „Kdy už odejdete?“

Putin v úvodu svého vystoupení popsal, že sice dobře ví, co Rusy trápí, ale tyto besedy s občany mu pomáhají rozumět lidem ještě lépe. Vysvětlil, že připravované takzvané Národní projekty mají pozvednout ruskou ekonomiku a potažmo zlepšit život občanů. Proto prý museli nejdřív zvednout spotřební daň, aby bylo za co zlepšit infrastrukturu.
Rusové se podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) nejvíce ptali na nízké mzdy a chtěli vědět, kdy se jim „bude žít lépe“. Do studia nejen volali, ale posílali i videovzkazy, které pak Putin sledoval spolu s diváky.

Prezident přiznal, že průměrné mzdy v posledních letech klesly, ale poznamenal, že už jsou zase na vzestupu. Na výši mezd mělo podle něj negativní vliv i splácení komerčních půjček státu. Dodal, že je těžké platy usledovat, protože je ruská ekonomika i rozloha příliš velká.

„Ruská produktivita práce se musí zlepšit,“ prohlásil Putin, což ruský novinář Nikolaj Rudenskij na Facebooku přirovnal k výroku sovětského politika Konstantina Černěnka, který v roce 1984 řekl, že „aby se nám žilo lépe, je potřeba lépe pracovat“.

Před samotnou debatou moderátoři pustili video hasiče z Kaliningradské oblasti, který podle svých slov dostává 12 tisíc rublů měsíčně (4 300 korun), z čehož se prý nedá vyžít. Mnoho hasičů podle něj musí mít druhou i třetí práci, což je důvodem častých požárů v Rusku.

Na to pak prezident odpověděl, že hasiči už dávno mají brát přes 20 tisíc rublů a že díky dodatečným přídavkům budou mít ještě o 10 tisíc rublů víc (zhruba 10 700 korun). Slíbil, že hasičův případ prověří. Lidé si postěžovali také na nedostatek nemocnic, kvůli čemuž musí za svým lékařem dlouhé hodiny dojíždět. Putin odvětil, že kvůli zdravotnické reformě se zavřela spousta menších zařízení, ale že se celý sektor rozvíjí.

„První problém je přístup k péči, druhý problém nedostatek personálu a třetí problém kvalita péče,“ řekl. Jeden Rus se pak zeptal na zemědělství, ve kterém by podle něj bylo lepší, kdyby dotace namísto velkých firem dostávaly malé a střední podniky a lokální zemědělci. To už podle Putina funguje, i když „se dá udělat i víc“.

Příspěvky pro velké firmy však obhájoval s tím, že tyto společnosti „jsou motorem celého odvětví“. Tématem byly také chybějící školy či neschopnost jejich samospráv odvážet odpad, který se pak hromadí v ulicích i v okolní přírodě. Další Rus pak Putinovi ukázal hromadu účtů, ke které poznamenal, že poplatky sice rostou, ale kvalita služby je pořád stejná. Prezident znovu slíbil, že záležitost prověří.

„Už jste u moci déle než Brežněv a my pořád žijeme v chudobě.“

Kromě domácích témat došlo i na zahraniční politiku

Až před jednou odpoledne SELČ padlo několik otázek k situaci na Ukrajině. Volající z Kyjeva se zeptal na minské dohody a zda je naděje, že budou propuštěni Ukrajinci, které drží proruští separatisté. Putin místo odpovědi připomněl ukrajinské námořníky zadržené Ruskem loni na podzim a řekl, že tyto záležitosti je třeba řešit společně s problémem „ruských občanů držených na Ukrajině“. Pak rychle změnil téma.

K Ukrajině se vrátil zhruba o hodinu později, kdy byl tázán, zda „udělá první krok“ a naváže diplomatické vztahy s novým ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Putina však on nejdříve musí udělat pár věcí, například začít mluvit se separatisty a „ukončit blokádu“ východoukrajinských území, která nejsou pod ukrajinskou kontrolou.

Putin okomentoval i zprávy o tom, že chce k ruskému státu připojit Bělorusko. „Nejednáme o spojování Ruska a Běloruska. Ano, v 90. letech tu byla dohoda o vzniku společného státu. Nešlo však o vytvoření jedné země, ale o zavedení jedné měny a jednoho parlamentu a tak dále. Moc se toho od té doby neudělalo,“ prohlásil.
„Dohodli jsme se s (běloruským prezidentem) Alexandrem Lukašenkem na věcech, které se musejí udělat, aby se ta smlouva mohla revidovat,“ dodal.

Vyjádřil se také k rusko-americkým vztahům. „Pokud s námi chtějí Spojené státy mluvit, my jsme připravení,“ řekl Putin s tím, že témat k hovoru je dost, a to včetně údajných připravovaných útoků ze strany Američanů na ruské energetické systémy. Putin také přislíbil, že se blíží mírová dohoda o Sýrii, protože si všichni zúčastnění aktéři přejí konec války.

Šéf Kremlu varoval před ozbrojenými akcemi na Blízkém východě, které by mohl vyvolat útok z minulého týdne na dvojici tankerů blízko strategického Hormuzského průlivu. Američtí představitelé z něj obvinili Teherán. „Byla by to katastrofa přinejmenším pro region, vedlo by to k explozi násilí a nové vlně uprchlíků,“ předpověděl ruský prezident. Ozbrojené akce by podle něj měly těžké následky i pro jejich původce

„Írán je šíitská země schopná jít při své obraně do krajností. Velmi bychom nechtěli, aby se to stalo,“ poznamenal Putin. Dodal, že Teherán odpovědně plní mezinárodní jadernou dohodu. „Nic neporušují, sankce jsou nepodložené,“ konstatoval.

Tým aktivisty a opozičního politika Alexeje Navalného spustil svůj vlastní přímý přenos, ve kterém Putinovu show komentuje. Navalnyj je podle vtipálků ruskou verzí Voldermorta, protože Putin jeho jméno zásadně nevyslovuje:
Sankce nás mobilizovaly, prohlásil Putin

Vládce Ruska se zmínil i o protiruských sankcích a nízkých cenách exportu. Sankce podle něj Rusko „mobilizovaly“, protože se díky nim začíná přecházet na domácí technologie. Ty totiž nahrazují nyní zakázané technologie ze Západu. Prezident prohlásil, že země kvůli sankcím přišla o 50 miliard dolarů, ovšem „především západní země“ podle něj ztratily ještě víc, třeba pracovní příležitosti.

Probírala se i témata paliativní péče, vyznamenání veteránů z čečenské války a před druhou odpoledne SELČ i aktuální problém odsuzování nepohodlných lidí za údajné držení drog. „Dvacet šest procent ruských vězňů tam jsou za drogy. Ty jsou obrovský problém a příslušné zákony by se neměly zmírňovat,“ podotkl Putin s tím, že by se přesto měl zavést systém kontrol policie, zda neporušuje lidská práva.

A když se lidé zeptali na případy mnohamiliardové korupce, Putin poznamenal, že je lepší to neopakovat, že za to cítí odpovědnost a že korupce má vždy dva viníky - toho, co bere, ale i toho, co nabízí. „Korupci mají i v jiných zemích, prakticky ve všech, podívejte se na Spojené státy,“ řekl.

Několik dotazů se pak týkalo i svobody na internetu a zákona o urážení státu. Putin upozornil, že má zabránit tomu, aby lidé uráželi státní symboly, a nemá sloužit jako zákaz veškeré kritiky. Pozorovatelé Putinova výkladu poznamenali, že byl velmi obecný a nic konkrétního nepřinesl. Politický analytik a bývalý Putinův spolupracovník Abbas Galljamov míní, že „je jasné, že hlavním cílem besedy není vytvořit dialog, ale spíše ukázat, že problémy nejsou prezidentova chyba“.

Lidé se Putina koncem besedy také zeptali, jestli je ze své funkce unavený. „Ne, jinak bych znovu nekandidoval,“ řekl. S občany jako hlava státu Putintímto způsobem rozmlouvá už sedmnácté. Čtvrteční debata trvala čtyři hodiny a devět minut.
K Putinově debatě se vyjádřil i známý bloger StalinGulag, který svým fanouškům vzkázal: „Nebuďte naštvaní, mzdy

Kreml tvrdí, že každoroční debata Putina s národem je naprosto autentická a dotazy do ní předem nikdo nevybírá. Opak je pravdou. Před dvěma lety novináři zjistili, že sítem prošly i nepříjemné dotazy, které zpestřily tehdejší ročník Putinovy televizní show.

ČAPUTOVÁ POZVALA ZEMANA NA SLOVENSKO

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pozvala svého českého protějška Miloše Zemana na Slovensko. Řekla to na tiskové konferenci po jednání obou hlav států na Pražském hradě. Uvedla, že oba státníci zatím nenarazili na rozdílné názory. Odpoledne uctila na Petříně památku Milana Rastislava Štefánika

Zatím jsme nenašli jedinou konfliktní otázku, která by nás rozdělovala,“ řekla Čaputová na tiskové konferenci. Se Zemanem se bavila o historii, ale i o budoucnosti.„Dovolila jsem si panu prezidentovi připomenout, že letos je 20. výročí od ukončení majetkových sporů po rozdělení republiky. Tehdy byl pan prezident premiérem,“ řekla prezidentka. Řeka, že Zemana pozvala na návštěvu Slovenska.

Čaputová uvedla, že se Zemanem hovořili o zahraničně-politických otázkách, Evropské unii, Visegrádské čtyřce.
„Máme zájem o pokračování nejbližších vztahů mezi zeměmi V4 a budu velmi ráda, pokud budeme hledat společné témata,“ dodala.

Zeman po setkání ocenil velmi přátelskou atmosféru. Slovenské prezidentce poděkoval za podporu myšlenky vybudování Českého domu v Bratislavě. „Dohodli jsme se, že ho společně otevřeme a pozveme i pana prezidenta Kisku,“ řekl Zeman.
Budeme svatá trojice, řekl prezident Zeman k zamýšlenému otevření českého domu v Bratislavě | (3:00) | video: iDNES.tv

Projekt je ve vrcholné fázi realizace. Čaputová uvedla, že premiér Peter Pellegrini přislíbil, že přesun potřebné finanční podpory ze slovenské strany je už jen technickou otázkou. Zeman k tomu dodal, že při přípravě Českého domu bylo třeba překonat několik překážek. „Skoro nejtěžší bitva se vedla kolem toho, zda tam bude česká hospůdka. Bitva byla vyhrána,“ prohlásil.

Obě země by si v listopadu mohly připomenout výročí 30 let od sametové revoluce. „Za naši stranu mohu slíbit, že uděláme všechno pro to, aby to mohlo proběhnout za účasti představitelů obou zemí,“ konstatovala Čaputová.
Zeman řekl, že se připomínek výročí rád zúčastní. Podotkl, že nejkrásnější bylo revoluci prožít. „To je daleko silnější než vzpomínat na její 30. výročí,“ řekl. K revoluci se podle něj dnes hlásí i lidé, kteří v její době stáli „na opačné straně barikády“.

Čaputová uctila památku Štefánika a Havla

Odpoledne slovenská prezidentka uctila památku slovenského spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika, který v roce 1919 zahynul při letecké nehodě. Za doprovodu slovenského velvyslance v ČR Petera Weisse položila věnec k jeho soše před hvězdárnou na Petříně.

Aktu přihlíželo několik desítek lidí, z velké části zástupců krajanských spolků, s nimiž se Čaputová pozdravila. Vyhověla i několika žádostem o autogram. K současné návštěvě Česka novinářům řekla, že se tady „cítí více doma než v zahraničí“.
K hrobu Václava Havla doprovodila Čaputovou vedle slovenského velvyslance také starostka Prahy 10, senátorka Renata Chmelová a někdejší spolupracovník prezidenta a současný šéf Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. „Je to pro mě velký inspirační vzor,“ uvedla slovenská prezidentka na adresu prvního porevolučního prezidenta společného státu.

Čaputová měla v programu i setkání s šéfy obou komor českého parlamentu. Předseda Senátu Jaroslav Kubera podpořil prezidentku Čaputovou v jejím předním vytyčeném úsilí spojovat společnost. „Hlavní úkol, který si Zuzana Čaputová vytyčila, a to sice snaha o spojování společnosti, je téměř nadlidský. Nesmí se ale nechat odradit a já toto úsilí podporuji a tleskám mu,“ uvedl po setkání předseda Senátu.

Tématem byla také slovenština, Kubera označil za společný úkol Čechů a Slováků zlepšení porozumění všech generací, včetně těch nejmladších. Jaroslav Kubera také pogratulovat slovenské prezidentce k pátečním narozeninám a předal jí osobní dárek – brož z českého granátu.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová při setkání s šéfem Senátu Parlamentu ČR Jaroslavem Kuberou (po její levici) a dalšími senátory (20. června 2019)

Přivítání na Hradě s vojenskými poctami

Zeman přivítal Čaputovou na Hradě dopoledne s vojenskými poctami. Později se slovenská prezidentka setká i s předsedy obou komor Parlamentu. Čaputovou před vstupem do areálu Hradu vítali její příznivci skandováním „Ať žije Slovensko.“

Čaputová svou cestou zachovává tradici, podle níž první zahraniční návštěva českých a slovenských prezidentů směřuje do Bratislavy či Prahy. „Je to výraz upřímného zájmu a mého postoje k této zemi, kde mám mnoho přátel a ráda trávím čas,“ uvedla. Schůzku s premiérem Andrejem Babišem v programu Čaputová nemá. Předseda české vlády je ve stejné době na zasedání Evropské rady.

Čaputová ve funkci v sobotu vystřídala Andreje Kisku. Pětačtyřicetiletá právnička, která ve vysoké politice dosud nepůsobila, je v pořadí pátou hlavou slovenského státu od jeho vzniku v roce 1993. V druhém kole prezidentské volby porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Toho podpořil i Zeman, když ho necelý týden před rozhodující volbou přijal na zámku v Lánech.

ČAPUTOVÁ: SPOLUPRÁCE S V4 DŮLEŹITÁ, ALE Z HODNOT EU NELZE SLEVIT

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu vyzdvihla spolupráci Slovenska, Česka, Maďarska a Polska v rámci skupiny visegrádská čtyřka (V4). Hodnoty Evropské unie by však měly být na prvním místě, upozornila. Za hlavní témata označila migraci a zabezpečení hranic, či ochranu životního prostředí.

„Myslím si, že V4 má svůj význam v určitých tématech. Zároveň to ale nemá znamenat ústup od hodnot, které vyznáváme jako součást Evropské unie. Když váháme nad tím, jestli některé hodnoty, například nezávislost justice, nejsou v některých zemích ohrožené, tak se k tomu musíme jednoznačně postavit. V tomto smyslu se shoduji s pozicí Evropské unie, pokud jde o otázku dodržování nebo respektování těchto hodnot,“ uvedla Čaputová.

Podle slovenské prezidentky některé z kroků visegrádských zemí vysílají signál, jako kdyby se porušovaly důležité hodnoty, například nezávislost justice. V regionu čelí Maďarsko a Polsko výtkám kvůli údajně vážnému ohrožení hodnot unie či zásad právního státu.

Seskupení V4 je podle Čaputové důležité mimo jiné kvůli tomu, že se podílelo na společném vstupu této čtveřice středoevropských zemí do EU a že má význam i při prosazování společných zájmů.
Slovensko je ze zemí V4 nejvíce integrované do EU

Podle Čaputové je Slovensko nejvíce integrovanou zemí v regionu, na rozdíl od Česka, Maďarska a Polska zavedlo euro.
Čaputová se dostala do sporu s Ficem, neshodnou se na ústavním soudu

„Nálady v ostatních státech V4 jsou do jisté míry jiné, když se na to podíváme například z hlediska objektivních výsledků voleb. Snad i ta zkušenost hlubší integrace, což jsou možná spojené nádoby, přispívá k tomu, že ve výsledku Slováci ve volbách, ať těch nebo těch, to je teď jedno, vybrali právě kandidáty, kteří mluvili jednoznačně o proevropské orientaci,“ uvedla Čaputová.

Dodala, že proevropští kandidáti na Slovensku postoupili do rozhodujícího druhého kola přímé volby prezidenta a že také většina slovenských poslanců Evropského parlamentu zvolených v květnových volbách zastává proevropské názory.

Čaputová očekává, že EU zřejmě bude znovu čelit migraci a měla by se na to připravit.

„Ten problém ale samozřejmě ještě není vyřešený, jen možná teď není tak akutní. A ukázal, kde byly slabiny Evropské unie z hlediska přístupu k němu. Ale myslím si, že bychom se měli zaměřit na rovinu příčin. To znamená, je opravdu třeba posílit rozvojovou pomoc a investice do těch regionů, které jsou zdrojem mig

race. Zároveň zcela souhlasím s vnější ochranou hranic, čili Frontexem a jeho posílením,“ řekla Čaputová.
Jako jeden z prvních předních slovenských politiků klade Čaputová důraz na ochranu klimatu. „Jsem ráda, že se v posledním období velmi silně probouzí občanské hlasy a občanská společnost, různé skupiny lidí, zejména z mladé generace, které na tento problém upozorňují,“ prohlásila.

Ocenila, že se ochrana klimatu stává klíčovým i na Slovensku. „Myslím, že se to ukázalo i v eurovolbách. Bylo to součástí mojí agendy v rámci prezidentské kampaně, ale zároveň se to stává silným tématem i celoevropsky a celosvětově,“ dodala s tím, že dříve se tomuto problému pozornost nevěnovala.

SOUPEŘ JOHNSONA HUNT?

Příštím lídrem britské Konzervativní strany a tedy i premiérem bude buď bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, nebo současný šéf diplomacie Jeremy Hunt. Rozhodlo o tom páté hlasování konzervativních poslanců, v němž byl z volby stranického lídra těsně vyřazen třetí zbývající kandidát, ministr životního prostředí Michael Gove.

Vítěz souboje vystřídá v čele strany i vlády premiérku Theresu Mayovou, která ohlásila odchod po ztroskotání dohody o podmínkách ochodu země z EU. Finálovou fázi procesu má v rukách asi 160 tisíc členů vládní strany. Jako jasný favorit do ní vstupuje Johnson, který má podle průzkumů mezi řadovými straníky zdaleka největší podporu. Při dnešním hlasování jej podpořilo 160 ze 313 konzervativních poslanců, zatímco druhého Hunta jich podpořilo 77. Gove souboj o druhé postupové místo prohrál jen o dva hlasy.

Johnson a Hunt už o víkendu zahájí skoro měsíční sérii mítinků se členy vládní strany, na kterých budou prezentovat své plány pro Británii. Straníci o nástupci Mayové rozhodnou prostřednictvím korespondenčního hlasování, jehož výsledky mají být oznámeny v týdnu od 22. července.

Střídání na pozici lídra strany vyvolala nekončící krize kolem realizace britského odchodu z Evropské unie. Bývalý londýnský starosta Johnson je dlouhodobě stoupencem brexitu a ve svých vyjádřeních slibuje, že vyjedná „lepší“ brexitovou dohodu. Zároveň se podle něj odchod z EU nesmí znovu odkládat.

Konzervativci vybírali nástupce Mayové. Zůstávali čtyři kandidáti

Ministr zahraničí Hunt naopak před tři roky starým brexitovým referendem prosazoval setrvání v unii, následně se ale „znovuzrodil jako brexitář“, jak napsala zpravodajská společnost BBC. Podle Hunta je rovněž možné vyjednávat o změnách ve stávající „rozvodové dohodě“, ačkoli to zbytek EU kategoricky odmítá. Podobně jako Johnson říká, že v krajním případě by sáhl po variantě brexitu bez dohody.

V červnovém průzkumu agentury YouGov uvedlo 77 procent dotázaných členů Konzervativní strany, že Johnson by byl pro ně dobrým lídrem. O Huntovi to řeklo 56 procent respondentů. V anketě webu Conservative Home zase jako preferovaného lídra označilo Johnsona 62 procent ze 1170 dotázaných konzervativců. Huntovi jich dalo hlas 11 procent, přičemž hlasovat mohli i pro Gova nebo ministra vnitra Sajida Javida.

V TURECKU ODSOUZENO NA DOŽIVOTÍ 151 LIDÍ

Turecký soud poslal na doživotí do vězení 151 lidí kvůli pokusu části armády o převrat z roku 2016, uvedla AFP. Jsou mezi nimi i vysocí armádní důstojníci. Další téměř tři desítky osob dostaly dlouholeté tresty vězení a 33 obžalovaných bylo viny zproštěno. V procesu bylo přes 200 obžalovaných. Hlavní obžalovaný - duchovní Fethullah Gülen, který žije v exilu v USA, a dalších 12 z celkem 224 obžalovaných v tomto procesu bude dál souzeno odděleně, protože jsou na útěku.

Jeden z největších procesů týkajících se pokusu o puč z roku 2016 v Turecku začal před rokem a ve čtvrtek v něm bylo 128 lidí odsouzeno k několikanásobným doživotním trestům s přitěžujícími okolnostmi. To znamená, že odsouzení nemohou být podmínečně propuštěni a tresty si odpykají ve věznici se zvýšenou ostrahou. Tresty dostali za „porušení ústavy“ a „pokus zavraždit prezidenta“. Dalších 23 lidí dostalo obyčejné tresty doživotí a 27 osob stráví roky ve vězení, někteří až 20 let.

Mezi obžalovanými byli i bývalí prominentní armádní důstojníci, včetně dvacítky bývalých generálů. Na doživotí poslal soud za mříže mimo jiné bývalého velitele letectva Akina Öztürka nebo bývalého vojenského poradce prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, plukovníka Aliho Yaziciho.

Islámský duchovní Gülen žije od roku 1999 v USA a býval Erdoganovým spojencem. V roce 2014 ale turecká vláda označila Gülenovo hnutí Hizmet (Služba) za teroristickou organizaci a podle tureckého vedení byli členové tohoto hnutí hlavními organizátory puče. Gülen obvinění odmítá.

Obžaloba vinila skupinu armádních důstojníků z toho, že na leteckou základnu Akinci nedaleko Ankary unesla 15. července 2016 několik velitelů armády, včetně náčelníka generálního štábu Hulusiho Akara a držela je tam jako rukojmí, dokud je neosvobodily brzy ráno následujícího dne speciální jednotky. Kromě toho jsou podle prokuratury zodpovědní za ostřelování vládních budov a parlamentu v Ankaře a Istanbulu během pokusu o puč.

Erdogan při pokusu o převrat v červenci 2016 vyzval Turky, aby vyšli na protest do ulic, což tisíce z nich udělaly. Puč byl potlačen za několik hodin, zemřelo při něm ale na 250 lidí, dalších 2100 lidí bylo zraněno.

Erdoganova vláda Gülenovo hnutí z pokusu svrhnout vládu viní dlouhodobě a po červenci 2016 tažení vůči jeho příznivcům, i jen domnělým, zesílila, což vyvolalo spekulace, že puč zinscenoval Erdogan. Takové podezření vyslovil i Gülen, mnozí experti to ale odmítli. Podle obžaloby bylo do pokusu o puč zapojeno přes 8000 vojáků, kteří při něm použili 35 letadel, 37 vrtulníků, 246 obrněných vozidel a 4000 ručních zbraní.

Od léta 2016 Erdoganova vláda v rámci tažení vůči Gülenovu hnutí vyhodila z práce na 150.000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů a téměř sto tisíc lidí skončilo podle serveru turkeypurge.com za mřížemi. Podle tureckého ministerstva spravedlnosti se kvůli pokusu o puč konalo na 290 procesů, v řadě z nich byly desítky obžalovaných. Ve většině z těchto procesů už padl rozsudek a odsouzeno bylo na 3300 lidí. Tři desítky procesů kvůli pokusu o puč ještě neskončily.

PENTAGON MÁ NOVÝ POHLED NA VÁLKU?

Americké ministerstvo obrany věří, že by použití jaderných zbraní mohlo vytvořit podmínky pro rozhodující výsledky a obnovení strategické stability. Vyplývá to z nové jaderné doktríny, kterou Pentagon zveřejnil v polovině června. Americká armáda tím podle odborníků změnila svůj pohled na jadernou válku a zabývá se také vítězstvím.

Pentagon zveřejnil dokument s názvem „Jaderné operace“ 11. června, naposledy publikoval podobnou doktrínu před čtrnácti lety. Podle expertů na kontrolu zbraní se však Spojené státy dopustily v novém dokumentu velmi nebezpečného smýšlení. „Využití jaderných zbraní by mohlo vytvořit podmínky pro rozhodující výsledky a obnovení strategické stability. Použití jaderné zbraně zásadně změní rozsah bitvy a vytvoří podmínky, které ovlivňují, jakým způsobem velitelé v konfliktu zvítězí,“ uvádí nový text generálního štábu americké armády.

Na začátku kapitoly věnované jadernému plánování a cílení dokument cituje teoretika studené války Hermana Kahna. „Myslím, že jaderné zbraně budou použity někdy v příštích sto letech. Je pravděpodobnější, že jejich použití bude malé a velmi omezené, než rozšířené a bez omezení,“ konstatuje dokument.

Kahn je však podle listu The Guardian považován za velmi kontroverzní postavu, protože tvrdí, že lze jadernou válku vyhrát. Pentagon sice novou jadernou doktrínu zveřejnil na svých internetových stránkách, ale po týdnu ho opět stáhl.
Nyní k němu mají přístup pouze lidé s povolením.

Mít detailní scénář jaderné války je nebezpečné, říká expert

Týden však stačil na to, aby si ho všimla média i experti na kontrolu zbraní. Podle Stevena Aftergooda z Federace amerických vědců, který vede projekt o vládním tajemství, je nový dokument velmi znepokojující. Úkolem nové doktríny je podle něj předem naplánovat ty nejhorší možné scénáře.

Letní sídlo Trumpa nebo Pentagon. Rusko zveřejnilo seznam cílů v USA

„Jde o způsob myšlení, který může být nebezpečný. Mohl by způsobit, že takové eventuality budou brány jako možné místo toho, aby byly rázně zamítnuty,“ říká Aftergood.

S tím souhlasí také Alexandra Bellová, která pracuje v americkém Centru pro kontrolu a zbraní. „Zveřejnit dokument o jaderných operacích a poté ho smazat, ukazuje nedostatek disciplíny a strategie. Navíc v době rostoucího jaderného napětí, kdy opravdu hrozí možnost jaderného útoku,“ vysvětluje Bellová.

The Guardian připomíná, že Pentagon zveřejnil novou doktrínu v návaznosti na odstoupení vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa od dvou jaderných dohod. A to mezinárodní smlouvy s Íránem z roku 2015 a dohody s Ruskem z roku 1987, která se týkala likvidace raket středního a krátkého doletu.

USA vyvíjejí jaderné zbraně s nízkou silou exploze

Trumpova administrativa je navíc skeptická také vůči dohodě START, která zavazuje spojené státy a Rusko ke snižování počtu jaderných zbraní. Její platnost vyprší v únoru 2021 a zatím není jasné, jestli ji velmoci obnoví. Obě mezitím pokračují v modernizaci jaderných zbraní a investují do nich miliardy dolarů.

Americká vláda v rámci svého jaderného programu vyvíjí balistickou raketu s nízkou silou exploze, což podle odborníků naznačuje, že by jaderná válka mohla být omezená a nemusela by nutně vést ke globální katastrofě. Naposledy zveřejnily USA novou jadernou doktrínu v roce 2005 za vlády George W. Bushe. Také tehdy vyvolala strach z možného jaderného útoku.

INDOVĚ MIGRUJÍ ZA PITNOU VODOU

Desetitisíce Indů migrují z vesnic, odkud je vyhání nedostatek vody a nebývalá vedra. Slábnoucí a zpožďující se monzuny v Indii ničí úrodu a ženou farmáře do megapolí. I obří města však trpí suchem a hrozí spotřebovat všechnu svou spodní vodu do několika málo let. Čennaí, šesté největší indické město, je bez vody již nyní.

Je červen, začátek monzunové sezóny. V Indii však za celý měsíc nespadla téměř ani kapka. Vodní přehrady, včetně čtyř v okolí pětimilionového Čennaí, dávají na odiv svá suchem popraskaná dna. Ve studnách spodních vod, na které se už mnoho měsíců spoléhá celá početná populace, zejí poslední kaluže bahnité vody.

Lidé se snaží studny prokopávat hlouběji ve snaze narazit na další pramen, popisují zdroje CNN. „Nemocnice nyní přijímají o padesát procent více případů lidí s otravou střev, protože lidé museli vzít za vděk špinavou vodou,“ cituje deník India Today doktory z indického Churu.

Lidé v okolí Bombaje svůj boj se suchem vzdali. Ve vesnici Hatkarwadi vyschly studny už na konci května, kdy oblast postihla vlna 45 stupňových veder. Bydlí v ní už jen asi deset rodin z původního počtu více než 2 000 lidí. Podle úřadů v okolí Bombaje zeje prázdnotou odhadem až 90 procent vesnic, píše The Guardian.

Už loni odborníci varovali, že vodní krize je v Indii dosud nejhorší v dějinách (psali jsme zde). Letos je situace ještě extrémnější. Sucho udeřilo již na konci května, a to na rekordních 43 procentech Indie. Důvod: v Indii přestává pršet.
V posledních pěti letech, s výjimkou roku 2017, přicházejí monzuny s velkým zpožděním a jsou slabší. Ze zásob spodních vod tak čerpá 1,4 miliardy Indů, často jí zemědělci používají také na zavlažování polí. Na to jí však není dostatek. Nemocnice evidují prudký nárůst případů otravy kontaminovanou vodou, kterou lidé často musí vzít za vděk, popisují doktoři pro Times of India.

600 milionů lidí bez vody

Slabé monzuny lidem na vesnicích neberou pouze pitnou vodu, ale také obživu. Více než 54 procent zemědělství v Indii zcela závisí na dešťové vodě, zbytek na vodě ze studen, extrémní sucho tak už několik let v řadě ničí úrodu. V suchem nejpostiženějších státech Karnataka a Maharashtra zůstalo zcela bez prostředků 8 milionů pěstitelů.

Stoupající počet sebevražd, které mezi farmáři úřady evidují, spojuje harvardská studie z roku 2017 právě s trvající neúrodou. Skrze ni se nedostatek vody promítá také do státní ekonomiky. Škody už několik let v řadě utrpěla úroda obilí, kukuřice, sóji, limetek, luštěnin a buráků, které patří mezi hlavní exportní artikly Indie. Podle expertních odhadů se z indické ekonomiky bude do roku 2030 „odpařovat“ až šest procent HDP.

Indické ženy riskují život kvůli vodě. Slaňují do 20 metrů hluboké studny

Indům z venkova tak nezbývá, než z vyprahlých oblastí uprchnout do velkých měst, kde jsou zavedená potrubí, případně zde vodu rozvážejí cisterny, z nichž si lidé mohou po hodinách čekání v parném vedru napustit pár plastových kontejnerů. Podle předpovědi vládního výzkumného institutu Niti Aayog však i do metropolí v brzké budoucnosti dosáhne klimatická krize.

V jednadvaceti obřích městech, včetně devatenáctimilionové metropole Dillí, má do roku 2020 nastat takzvaný „den nula“. Tak odborníci říkají momentu, kdy v místě zcela dojde pitná voda. O deset později už nebude mít přístup k pitné vodě čtyřicet procent indické populace, uvádí studie. Se započtením rychlého demografického růstu v Indii to znamená až 600 milionů lidí bez přístupu k vodě.

Znečištěné studny zabíjejí statisíce

Ačkoliv politické strany v nedávných volbách slibovaly „kohoutkovou vodu do každé rodiny“ či „univerzální přístup k pitné vodě“, vláda v posledních pěti letech snížila financování federálního programu využití vody a peníze soustředí jinam, například do budování kanalizace, píše BBC.

Co víc, podle indického ministra vodních zdrojů Gajendra Shekhawata je vzrůstající nedostatek vody v zemi pouze mediální bublinou. „Na severu v provincii Himachal a dalších je v přehradách spousta vody. Krize spojená s nedostatkem vody není tak velká, jakou ji média dělají,“ citoval červnové vyjádření ministra deník India Today.

Jenže přesun vody mezi jednotlivými státy, regiony, městy, nebo jen městskými částmi je v Indii zásadním problémem. Velký podíl na současné krizi má podle expertů právě velmi špatná správa a údržba příslušné infrastruktury.
„Většina měst ztratí třetinu až pětinu pitné podzemní vody kvůli jejímu úniku ze zastaralého potrubí,“ uvedl odborník Mridula Ramesh v rozhovoru pro Reuters.

Také institut Niti Aayog doporučuje soustředit se na výstavbu potrubí. Ze studen nyní bere vodu až 84 procent obyvatel Indie a zdroje spodních vod nejen docházejí, ale zároveň je až 70 procent z nich znečištěných. Pití závadné vody si v Indii každoročně vyžádá 200 tisíc úmrtí, uvádí Světová zdravotnická organizace.

Podle odborníků nedostatek vody přinutí k migraci do roku 2050 padesát až sedmdesát milionů lidí nejen v Indii, ale také v Číně, Bangladéši a Nepálu.„Se sílící migrací do měst budou přibývat sociální nepokoje, přibude zátěž na jejich vodní zdroje. Ty pak budou přerůstat ve spory o vodu mezi regiony a státy,“ analyzoval situaci Michael Kugelman z expertního Wilsonova centra v rozhovoru pro Reuters.

ČEZ ODCHÁZÍ Z BULHARSKA?, AKTIVA PRODAL ZA 8,6 MILIARDY?

Energetická skupina ČEZ prodala svá aktiva v Bulharsku tamní firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí skupiny Alice Horáková. ČEZ se tak stahuje z Bulharska. Ještě předtím Piráti na tiskové konferenci ve Sněmovně oznámili, že kvůli hospodaření ČEZu v Bulharsku podali trestní oznámení.

Loni v únoru podepsal ČEZ smlouvu o prodeji s bulharskou společností Inercom. Začátkem letošního dubna ji však česká energetická firma ukončila s odůvodněním, že ji zmařil bulharský stát. Závaznou nabídku na koupi bulharských aktiv ČEZ mezitím podala firma Eurohold. Transakci teď ještě musí schválit bulharský antimonopolní úřad a bulharský energetický regulační úřad.

Eurohold je podle ČEZ největší bulharská veřejně obchodovaná společnost a významný hráč na trzích střední a jihovýchodní Evropy. „Firma plánuje financovat akvizici a refinancovat stávající úvěry bulharských společností skupiny ČEZ částečně z vlastních zdrojů a částečně úvěry od předních světových bank,“ uvedl ČEZ ve své zprávě.

Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

Kvůli hospodaření ČEZu v Bulharsku podali Piráti ve čtvrtek trestní oznámení na neznámého pachatele. Stát, který je majoritním vlastníkem energetické skupiny, podle nich přišel o několik miliard v souvislosti s investicí do tamní černouhelné elektrárny Varna. Piráti v říjnu 2018 vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby situaci řešil, podle nich se tak ale nestalo. ČEZ podle svého vyjádření prodal elektrárnu transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku.
ČEZ chce odejít i z Rumunska a Turecka

ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska. V roce 2018 prodaly společnosti CEZ Elektro Bulgaria a CEZ Trade Bulgaria koncovým zákazníkům 10,5 terawatthodiny elektřiny.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na konci května řekl Hospodářským novinám, že firma plánuje kromě Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě. ČEZ působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Jak se ČEZ postaví k majetku v Německu a Francii, Beneš neuvedl.

NEOVĚŘENÉ INFORMACE?

Nenávistné útoky na redaktorku Českého rozhlasu Zdenku Trachtovou na facebookové stránce místopředsedy Sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury pobouřily politiky a už je řeší policie. „Deset takovejch negrů na tebe,“ napsal František Kotrba pod fotku Trachtové, kterou vyvěsil Okamura.

Novinářka se ve čtvrtek ptala, kde šéf SPD přišel na to, že šestnáctiletou dívku z Terezína znásilnil migrant. Na Facebooku spustila smršť. „S chutí bych přála slečně redaktorce, ať si to zažije na vlastní kůži,“ napsala pod fotografii novinářky uživatelka Facebooku, která se podepsala Ester Huge.„To, co se rozpoutalo na facebooku Tomia Okamury vůči novinářce Českého rozhlasu Zdence Trachtové, je odporné. Chtěl bych ujistit veřejnost, že Policie ČR se celou záležitostí zabývá,“ uvedl ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Novinářky se zastal šéf poslanců a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. „Jsem přesvědčen, že tyto opakované útoky na média, zejména na veřejnoprávní média, není možné přehlížet,“ prohlásil. Je to věc, kterou by měl podle něj řešit i šéf Sněmovny Radek Vondráček z ANO. „Oceňuji přístup Policie ČR a ministra vnitra, že nenávistné komentáře, které jsou na tomto statusu, prověří, zda nedošlo k tomu, že byl porušen zákon,“ uvedl Bartošek.

„Není možné přehlížet, jakým způsobem se hnutí SPD chová na sociálních sítích, kde vystavili fotografii této reportérky a bylo to nepřímé vyzvání k nenávistným komentářům na její adresu. Do značné míry to připomíná rok 1939 a nálepkování, kdo je veřejný nepřítel,“ řekl Bartošek.

Atmosféra, která vzniká, není slučitelná s Okamurovou funkcí

Podobně reagoval předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Je to naprosto nepřípustné a když vidíte, jak tam reagují lidé, pro které jsou příspěvky pana Okamury namířeny, kde tam hovoří, že by si novinářka zasloužila znásilnění, to je prostě ta atmosféra, která vzniká rétorikou SPD. Není možné to slučovat s pozicí místopředsedy Poslanecké sněmovny,“ uvedl na tiskové konferenci šéf Pirátů.

Trachtová se Okamury zeptala, odkud čerpá informaci, že útočník byl migrant. Otázku následně rozvedla dotazem, zda se neobává, že publikováním neověřené informace vyvolá napětí.

Negry na tebe! Okamurovi příznivci na webu útočí na redaktorku rozhlasu

Okamura otázky redaktorky odsoudil na svém facebookovém účtu a přidal její fotografii. „Redakce je prošpikovaná bezcitnými sluníčkáři a vítači migrantů, které si nuceně musíme platit formou koncesionářských poplatků. Nejlepší by bylo poplatky zrušit. Pak by se ukázalo, jestli takovou stanici bude vůbec někdo poslouchat. Český rozhlas dlouhodobě pomlouvá a špiní SPD a cenzuruje naše názory, aby nebyly slyšet. Je to v podstatě další sluníčkářská politická strana, která za veřejné peníze manipuluje veřejné mínění ve prospěch jednoho názorového proudu,“ tvrdí Okamura.
Rozhlas se ohradil, zastal se své redaktorky

Své redaktorky se zastal Český rozhlas. „Český rozhlas se důrazně ohrazuje proti nařčením, která se objevila na facebookovém profilu místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy SPD Tomia Okamury. Redaktoři postupovali zcela v souladu s běžnými standardy,“ uvedl rozhlas v prohlášení.

Podezřelý ze znásilnění dívky v Terezíně neúspěšně žádal o azyl v Německu

„Policie ČR uvedla, že k žádnému vyhoštění občanů severní Afriky do České republiky nedošlo. Informaci, že šlo o afrického imigranta propuštěného z výkonu trestu v Drážďanech, uvedl na svém facebookovém profilu i místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Tomio Okamura. Proto jsme požádali naši zpravodajku ve Sněmovně, zda by jí mohl tato zjištění potvrdit a uvést zdroje, ze kterých čerpal. Ptala se jej velmi slušně a profesionálně,“ uvedl rozhlas.

Hned po první otázce podle prohlášení Českého rozhlasu Okamura podle prohlášení generálního ředitele rozhlasu René Zavorala přešel do útoku a začal kritizovat práci některých médií, zejména Českého rozhlasu.

„Český rozhlas rovněž považuje za alarmující a bezprecedentní, jakým způsobem předseda SPD Tomio Okamura napadl hodnoty média veřejné služby, které ČRo bezvýhradně ctí. Vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury na jeho facebookovém profilu je útokem na samou podstatu Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média a porušuje demokratické principy, na kterých stojí naše společnost,“ píše se také v prohlášení.

BLESK V BESKYDECH ZASÁHL PĚT MLADÝCH TURISTŮ

Skupinu turistů v Beskydech zasáhl odpoledne blesk. Jeden z nich je popálený, další utrpěli otřes a poranění způsobená pádem. Na místo vyjela horská služba a čtyři posádky moravskoslezských záchranářů. Blesk zasáhl pětičlennou skupinu převážně neplnoletých turistů kolem čtvrt na dvě v horském terénu mezi Ostravicí a Lysou horou. Na pomoc vyjeli záchranáři ze základen ve Frenštátě pod Radhoštěm, Frýdlantu nad Ostravicí a Nošovicích.

„Posádky ošetřovaly skupinu pěti lidí, kteří byli během horské turistiky zasaženi účinkem blesku, jenž udeřil do blízkého stromu,“ informoval mluvčí záchranky Lukáš Humpl. Nejhůře dopadl sedmnáctiletý mladík, který měl po zásahu spálený oděv a utrpěl popáleniny prvního až druhého stupně.

„O rok mladší chlapec byl úderem blesku sražen k zemi, zasahující lékař u něj zjistil stopy po zásahu, neutrpěl však popáleniny. Dívka stejného věku byla po působení účinků blesku otřesená a prochladlá,“ přiblížil Humpl.
Z dospělých byla ve skupině devatenáctiletá žena, která byla rovněž otřesena, známky zranění však neměla. Nejstarší z pětice, padesátiletá žena, utrpěla úraz.

„Úderem blesku byla podle všeho odhozena a při pádu na zem si poranila hlavu. Byla krátce v bezvědomí, se záchranáři však již později komunikovala,“ zmínil Humpl.

Záchranáři všech pět pacientů ošetřili a odvezli je do zdravotnických zařízení.
„Mladík s popáleninami byl přepraven na urgentní příjem Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), další čtyři pacienti do frýdecko-místecké nemocnice, a to na interní, úrazovou ambulanci a centrální příjem nemocných,“ dodal Humpl.
Mluvčí FNO Naďa Chattová ČTK řekla, že chlapec utrpěl popáleniny na 12 procentech těla. „Je mimo ohrožení života, v tuto chvíli je jeho zdravotní stav stabilizovaný. Nepřetržitě je monitorován na jednotce JIP, a to z důvodů možných kardiologických a neurologických komplikací. Následovat budou další odborná vyšetření,“ řekla Chattová.

POSLANEC UKRAJINY TRYMČUK NALEZEN MRTEV

Ukrajinský poslanec a vojenský analytik Dmytro Tymčuk byl ve středu nalezen mrtev se střelným poraněním hlavy. Vyšetřovací verze jsou tři. Prozatím tedy není jasné, za jakých okolností zemřel. Tymčuk se ve svých blozích věnoval především bojům v Donbasu.

Tymčukův kolega ze strany Lidová fronta Anton Heraščenko ve středu zveřejnil, že jeho přítel byl nalezen mrtvý s průstřelem hlavy v místě svého bydliště v Kyjevě. Není jasné, zda byl zavražděn, spáchal sebevraždu nebo se omylem zastřelil při čištění zbraně. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom dnes informoval sever BBC.

Tymčuk se intenzivně zabýval konfliktem na výhodní Ukrajině a na toto téma v posledních letech zveřejnil nespočet článků a blogových příspěvků. Jen den před svou smrtí na Facebooku shrnul průběh bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty v Donbasu, které nazýval „ruským okupačním vojskem“.

Heraščenko na svém Facebooku o zesnulém poslanci napsal, že „bude moc chybět“. Jiní uživatelé této sociální sítě vyzdvihují Tymčukův „nedocenitelný přínos v boji za Ukrajinu“ a ptají se, jak je možné, aby se člověk s vojenskou minulostí jako on mohl omylem zastřelit. Mluvčí ministrerstva vnitra Artěm Ševčenko na dotaz o vyšetřovacích verzích policie uvedl: „Jsou to tři věci: vražda, sebevražda a nesprávné zacházení se zbraní.“

Tymčuk byl dříve námořním důstojníkem, který se do celostátního povědomí dostal v roce 2014, kdy začal psát o ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Založil blog s názvem Informační odpor, který odhaloval zapojení ruské armády do probíhajícího konfliktu. V říjnu 2014 byl zvolen poslancem ukrajinského parlamentu za stranu tehdejšího premiéra Arsenije Jaceňuka Lidová Fronta.