iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Polska Duda u Trumpa, chce vojáky USA

Koho se Duda bojí? Polský prezident Andrzej Duda se ve Washingtonu setkal s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Na společné tiskové konferenci oznámili, že Polsko na svém území postaví armádní komplex pro tisíc vojáků Spojených států. Duda si přeje, aby v Polsku byli američtí vojáci trvale a jejich počet se zvyšoval. Varšava již řadu měsíců před Dudovou návštěvou ve Washingtonu lobbovala za vytvoření stálé americké vojenské základny na svém území.

Dudův kancléř Krzysztof Szczerski podle agentury PAP novinářům řekl, že prezidenti se dohodli na podmínkách smlouvy o „zvýšené přítomnosti“ amerických vojáků v Polsku. Podle amerických zdrojů vyšle Pentagon do Polska kromě vojáků i letku dronů Reaper.

Při setkání s polským prezidentem Trump řekl, že Spojené státy a Polsko dojednávají přesun dvou tisíc amerických vojáků z Německa do Polska. Rozmístění amerických jednotek se podle něj zvažuje, rozhodnutí ale ještě nepadlo.
Podle agentury AP Trump pošle do Polska tisíc vojáků. Američtí vojáci nyní v Polsku nejsou rozmístěni trvale, v rámci rotace sil NATO jich tam je v průměru okolo 4 500. Polsko se o přechod na trvalý režim snaží od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014.

Polsko také na konci května oficiálně oznámilo, že se zajímá o nákup 32 stíhaček F-35A a že již kvůli tomu oslovilo americké partnery. Páteř polského letectva v současnosti tvoří stíhačky F-16 americké výroby, označované za stroje čtvrté generace. Kvůli tomu proběhl přelet těchto stíhaček nad Bílým domem během návštěvy polského prezidenta a jeho manželky. Trump záměr Varšavy koupit v USA letouny F-35 pochválil.

Americký prezident doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk. Řekl rovněž, že oba státy podepsaly dohodu o dodávkách amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Budou spolupracovat i v jaderné energetice.

Americký ministr energetiky Rick Perry novinářům řekl, že Spojené státy podepsaly s Polskem několik memorand včetně dokumentu o „velkém rozšíření“ stávajících kontraktů o nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států.
Loni v říjnu polská státní společnost PGNiG podepsala smlouvu o nákupu LNG s americkou firmou Venture Global LNG, v listopadu pak s další americkou firmou Cheniere Marketing International.

MILIONY OD POLICISTŮ STÍHANÉ FIRMĚ

Je to rarita. Detektivové z elitní Národní centrály proti organizovanému zločinu kladenskou firmu Energie už více než rok stíhají za manipulaci obří zakázky v Lánech. Jejich kolegové ze středočeské policie si přesto podle zjištění MF DNES u společnosti za 80 milionů na osm let pronajali přímo její sídlo.

Policisté v sídle mají laboratoře, kde zkoumají důkazy nejzávažnějších kriminálních činů. A stíhaná firma jim prostory podle smlouvy, kterou má MF DNES k dispozici, hlídá i uklízí. Společnosti v případě odsouzení podle zákona hrozí i zrušení.

Stavební firma Energie je od loňského září stíhaná za to, že podle policistů manipulovala stamilionový tendr na zpevnění břehů vodní nádrže v sídle prezidenta – v Lánech. Odposlechy zachytily, jak se její vysoce postavený manažer chlubí nejenom tím, že celý tendr sám připravuje, ale že upravuje projekt tak, aby byl o desítky milionů předražený.
Kdyby ovšem detektivové z NCOZ potřebovali ještě nějaké důkazy ze sídla firmy v Kladně, mohou se rovnou stavit také na kávu u svých kolegů. Ti se usídlili přímo na adrese, kterou Energie udává jako své hlavní sídlo. Na webu i v obchodním rejstříku. Příchozí na místě vítá obří reklama na služby dnes stíhané stavební firmy a hned vedle tabulka s logem policie a sloganem „Pomáhat a chránit“.

Osm let za 80 milionů

MF DNES má k dispozici tři měsíce starou nájemní smlouvu, kterou s dceřinou firmou Energie uzavřelo krajské ředitelství středočeské policie. Za osm let pronájmu dvou budov policisté firmě zaplatí téměř 80 milionů korun. Stíhaná společnost se jim podle dokumentu má starat mimo jiné i o ostrahu a kamerový dohled policejních místností.

„V prostorách jsou dislokovány speciální útvary, zejména odbor kriminalistické techniky a expertiz služby kriminální policie a vyšetřování, jehož požadavky na stavebně technický stav prostor je natolik finančně náročný s odkazem na podmínky akreditace, že jakákoliv výstavba nové budovy či přestavba jiné budovy je z finančního hlediska zcela vyloučena, i za cenu minimálního nájmu,“ zdůvodňuje mluvčí středočeského policejního ředitelství Barbora Schneeweissová, proč nesídlí ve státní budově, jak je u jiných krajských policejních ředitelství běžné.

Součástí smlouvy je přitom i přesný rozpis úklidu přímo v laboratořích, kde policisté uchovávají a analyzují důkazy trestných činů.

Společnost stíhaná Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ) za závažnou kriminální činnost má podle dohody například dvakrát týdně vytírat podlahu na pracovišti daktyloskopie, kam kriminalisté posílají k analýze otisky, nebo genetiky. Jednou měsíčně dojde i na balistiku, kde si policisté od Energie vymínili luxování místnosti se sbírkou zbraní.

Dvanáct milionů ze zakázky prosazované Mynářem skončilo ve schránkové firmě

Středočeští policisté se ovšem hájí, že pronájem zdědili. První smlouvu totiž původně uzavírali už po revoluci se státním podnikem. V budově sídlí dlouhodobě a předtím, než se zavázali stíhané firmě zaplatit ze státních peněz desítky milionů, údajně neúspěšně hledali jinou budovu.

„Nejedná se o nový pronájem, pouze o aktualizaci smluvního vztahu na základě prováděné rekonstrukce, a v rámci úspor o sestěhování policejních útvarů ze dvou budov do jedné. V dané věci byl proveden průzkum trhu bez pozitivního výsledku,“ dodala mluvčí Schneeweissová.
Drtivé odposlechy

Smlouvu policisté uzavřeli s firmou Energie-nemovitostní, která se pronájmem majetku holdingu zabývá. Její mateřská firma Energie-stavební nyní čelí velmi vážným problémům. Policisté totiž dokončují vyšetřování, v němž je stíhán nejen její manažer Libor Tkadlec, ale také firma.

Ta v minulosti sponzorovala basketbalový klub ve Strakonicích, který ještě nedávno vedl šéf Lánské obory Miloš Balák. V sídle prezidenta podle předchozí analýzy MF DNES dostávaly zakázky i další sponzoři Balákova ženského basketu.
Balák navíc policistům přiznal, že když podnikal, tak s Energií spolupracoval jako subdodavatel. Zároveň však důrazně odmítá, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Balák případ označuje za policejní spiknutí. „Je to lež. Pouze nepravdivá konstrukce policie,“ řekl už dříve MF DNES.
NCOZ nicméně nashromáždila odposlechy, ze kterých dle obvinění plyne, že Energie za souhlasu Baláka manipulovala stamilionovou zakázku v Lánech. Zpevnění břehů lánské nádrže se odehrávalo ve dvou etapách.

Kauza Lány

• Šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka a manažera kladenské stavební firmy Energie – stavební a báňská policie obvinila předloni v červnu. Z manipulace zakázky za desítky milionů korun na zpevnění břehů vodní nádrže Klíčava, která je přímo v oboře.
• Zakázka byla podle policejních odposlechů od začátku plánovaná jako předražená o desítky milionů. Balák pak navíc podmínky soutěže podle vyšetřování nechal nastavit samotnou firmu, která ji pak vyhrála.
• Prezidentův kancléř Vratislav Mynář přesto tlačil na ministra spravedlnosti, aby Balákovo trestní stíhání překazil.
• MF DNES zjistila, že zpevňovací práce za stamiliony nebyly podle posudků geologů vůbec potřeba.
• Mynář to označil za nesmysl. Pak ovšem další zpevňování za 40 milionů zastavil. Hrad přesto tvrdí, že práce jdou dle plánu.
• Balák také proměnil oboru v sídle prezidenta v kamenolom. Obviněné firmě Energie za uplynulé dva roky postupně prodal na dva a půl tisíce náklaďáků kamene vytěženého v Lánech. Hrad dokonce usiloval o to, aby v chráněné oblasti uprostřed více než sto let starého lesa vznikl řádný lom větší než pražské Václavské náměstí.
• Podle analýzy MF DNES navíc stovky milionů ze sídla prezidentů putovaly k firmám, které mají blízko k hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi nebo lidem, které do Lán dosadil. Propojení na někoho z Hradu či jiné nesrovnalosti našla MF DNES u zhotovitelů 25 zakázek za téměř 440 milionů.
• Pro Lány pracovali například právníci, kteří předtím Mynářovi radili s dotacemi na jeho penzion, nebo sponzoři kampaně Miloše Zemana či jejich dcera.
• Balák také v posledních letech vyplatil více než osm milionů korun skupině neprůhledných firem za myslivost nebo pěstební práce. Společnosti mají ukrajinské majitele a latinské názvy, ale také většinou sídlí v jednom paneláku.
• Za vydání knihy o Lánské oboře Hrad zaplatil firmě, která jinak vydává pouze Listy Řádu národa. Tedy věstník spojený se skupinou, která například slavila výročí sto let Československa v den narozenin Adolfa Hitlera. Za zakázku dal stíhaný šéf Lán 1,4 milionu z veřejných peněz, nakladatel pak sponzoroval kampaň nacionalistické strany velebící Putina.
• Další peníze tekly sponzorům basketbalového klubu, který Balák vedl.

Už první etapu vyhrála Energie díky tomu, že nabídla nejnižší cenu. Se společností byly ale uzavřeny dodatky smlouvy. Nejprve v Lánech zjistili, že je třeba udělat širší cestu, než s jakou počítal projekt. Následně se přišlo na to, že bude nutné cestu o kilometr prodloužit či udělat odvodňovací žebra. Nakonec se utracené peníze vyšplhaly na téměř 100 milionů.
Detaily na odposleších

Policie ovšem nyní dokončuje vyšetřování až druhé etapy. Za tu stíhá Baláka, Energii i vedoucího provozu inženýrských staveb Energie Libora Tkadlece. Všichni měli tu „smůlu“, že tentokrát policisté průběh celé zakázky detailně monitorovali a nasadili i odposlechy. Dle dokumentů, které má MF DNES k dispozici, tak zjistili, že ještě než Hrad druhou etapu zakázky vůbec vypsal, generální ředitel Energie Zdeněk Osner se sešel s Balákem. A domluvili se, že tendr vyhraje sdružení Energie s libereckou stavební firmou Syner.

Energie si tudíž dle vyšetřovatelů „pojistila“ už i projekt. Kadlec dle policistů místo vedení Lán prakticky řídil i projektantskou firmu. A to tak, aby v zakázce vytvořila rezervu několik desítek milionů.„Nejméně Miloš Balák poskytl tomuto dodavateli informace k uvedené zakázce ještě předtím, než bylo zadávací řízení vyhlášeno, a umožnil mu nejméně prostřednictvím vedoucího provozu inženýrských staveb společnosti Energie Libora Tkadlece podílet se na přípravě projektové a zadávací dokumentace,“ uvedli policisté.

„Jsou tam věci, o kterých neví ani ředitel tady. Jsou tam úseky, který se nebudou dělat vůbec, mám tam schovaných asi 30–40 milionů nákladově,“ chlubil se Tkadlec svému spolupracovníkovi a policisté to nahráli. To, že ho fakticky řídil, policii dosvědčil i projektant.

Tkadlec se pak do policejních „štěnic“ pochlubil i s tím, že nastavil také podmínky výběrového řízení. Sdružení Energie a Syner pak skutečně vyhrálo. A Balák, kterého prezidentův kancléř Vratislav Mynář přes policejní stíhání odmítá odvolat, mu za zakázku od té doby vyplatil na 175 milionů korun.

Energie ovšem svou vinu komentovat odmítá.

„Sdělujeme, že v této fázi nebudeme nic sdělovat ani komentovat,“ reagoval na dotazy MF DNES zaslané Osnerovi právník Energie Antonín Kalina.

NESERÍÓZNÍ AUDIT EU, AUDITOŘI NEBYLI V AGROFERTU

Společnost Agrofert ve středu popřela informace o dotacích pro koncernové firmy Penam, Lovochemie či Synthesia, které se objevily v médiích v souvislosti s audity Evropské komise vypracovanými kvůli podezření na střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Koncern v tiskové zprávě zopakoval, že v oblasti dotací se vždy řídil platnými pravidly a pokud mají auditoři jiný názor, ještě to neznamená, že je pravdivý.

Do ČR před týdnem dorazila druhá předběžná zpráva. Státní zemědělský intervenční fond poté oznámil, že nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy Babiš vložil firmu do svěřenských fondů. Holding už dříve uvedl, že oba návrhy auditů EK vnímá jako velmi pochybné a neprofesionální. Česku hrozí podle návrhu auditní zprávy, zveřejněné v médiích, že by mohlo vracet do rozpočtu Evropské unie asi 450 milionů korun dotací, které čerpal Agrofert.

Bývalý majitel Agrofertu Babiš, který kvůli zákonu o střetu zájmů firmu převedl do svěřenských fondů, označil audit za pochybný a za útok na Českou republiku. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis to odmítl s tím, že auditoři jsou profesionálové a pracují objektivně.

„Unijní auditoři se ve firmách nebyli podívat a holding neměl možnost se vyjádřit,“ uvedl tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Agrofert ve středeční tiskové zprávě vyvrací některá tvrzení z auditů. Vliv na oprávněnost dotace 100 milionů korun společnost Penam nemá podle Agrofertu to, že německá pekárna Lieken spadající pod koncern používala technologii již dříve.

„Pekárna Zelená louka splnila všechny podmínky daného a u zmíněného kritéria ‚novosti‘ jde o splnění nejen na úrovni společnosti Penam, ale také na úrovni ČR. To, zda jiný subjekt, který spadá do stejného koncernu, má nebo nemá obdobnou technologii v jiné zemi, je irelevantní. V podmínkách programu tomu není věnována žádná pasáž, vůbec o tom nehovoří,“ stojí v tiskové zprávě.

Babiš označil audit za útok. Opozice neprosadila zákaz dotací Agrofertu

Podobně se Agrofert vyjádřil i k případu inovačního projektu v Lovochemii, u kterého měla být držitelem patentu podle médií slovenská společnost spadající pod koncern Duslo. „Projekt Lovochemie má úplně jiný technologický postup výroby než společnost Duslo. Technologie Lovochemie bude naprosto unikátní v reaktorové části,“ napsal Agrofert.

Koncern popřel i informaci, že by se společnost Synthesia kvůli získání podpory účelově spojila se zámečnictvím manželů Šejvlových. „Rozhodně odmítáme sdělení, že by program byl určen malým firmám. Společnost Synthesia by podporu projektu získala i bez zapojení zámečnictví pana Šejvla. Což ve zprávě dostupné na internetu konstatují i auditoři,“ uvedl Agrofert.

POSLANEC MACEK PŘIPRAVIL VYDAVATELE O MILIONY

Bylo horké léto 1992 a státní podnik Knižní velkoobchod v rámci privatizace dostal nového majitele. Média odhalila, že podíl získal i tehdejší místopředseda vládní ODS Miroslav Macek. Následná kauza kolem společnosti zatížené dluhy, ovšem vlastnící hodnotné nemovitosti, politikovu kariéru nevratně poznamenala. Firma, která před listopadem 1989 řídila monopol na distribuci knih, měla na počátku 90. let ve skladech uloženy tisíce neprodejných svazků a k tomu stovky milionů korun úvěrů.

Dluhy narostly během pouhých dvou let. Milan Uhde, který byl v té době ministrem kultury, si v jednom z rozhovorů povzdechl právě v souvislosti s Knižním velkoobchodem, že udělat z disidenta manažera nebylo vždy nejlepší rozhodnutí.
Jenže Knižní velkoobchod měl také velký nemovitý majetek. Patřily mu nejen sklady na okraji Prahy, ale také lukrativní budovy v centru města, z nichž část Knižní velkoobchod „převzal“ po roce 1948. Původně byly majetkem vydavatelské společnosti J. R. Vilímek a v jejím majetku se nacházely od konce 19. století.

Problém nastal ve chvíli, kdy se média začala zajímat o to, kdo Knižní velkoobchod koupil. Ze šesti projektů totiž zvítězil ten, který podala společnost Telegraf s.r.o. Mezi jejími spolumajiteli figuroval tehdejší místopředseda vládní ODS a poslanec Miroslav Macek.

Rozhořčené reakce to vyvolalo hned na dvou rovinách – tou první byla otázka střetu zájmů, tou druhou cena, za kterou Mackova společnost Knižní velkoobchod zprivatizovala. Nutno dodat, že o střetu zájmů se v té době diskutovalo spíše v etické než právní rovině, legislativa jej totiž na počátku 90. let neřešila.

„Právě díky vám a vašim stranickým kolegům z ODS byl letos na jaře na půdě tohoto parlamentu zablokován zákon, který na podobné případy pamatoval,“ napadl za to v září 1992 v interpelaci adresované Mackovi celou ODS poslanec za ČSSD Petr Dočekal. Pro stranu Václava Klause to byl první ze skandálů, se kterými se musela vypořádat.

Případ odložen

V centru pozornosti byla také cena, za kterou stát Knižní velkoobchod privatizoval. Tisk poukazoval na to, že jen hodnota domů značně převyšovala 39 milionů zaplacených společností Telegraf Praha s.r.o, v té době už přejmenované na J. R. Vilímek – velkoobchod s knihami (1871).

Zájem novin ještě ožil, když noví majitelé před koncem roku 1992 prodali Komerční bance budovu ve Vězeňské ulici v Praze 1 za částku kolem 60 milionů. Přiživovaly jej i obavy věřitelů, mezi kterými byla i řada vydavatelů.
Vítěz z Harvardu: Koženého slibu o desetinásobku uvěřily tisíce lidí

Policie v lednu 1993 zahájila vyšetřování. Na jaře pak obvinila Mackova společníka Jindřicha Menzela a jejich právníka Pavla Krýla z trestného činu poškozování závazných pravidel hospodářského styku a porušování cizích práv. V září bylo trestní stíhání zastaveno s tím, že zákon porušen nebyl.

Macek od počátku odmítal nařčení s tím, že účetní hodnota, s níž operovala média, neměla se skutečnou cenou nic společného. „Noviny řvou o tom, jak tunelujete velkoobchod. Všichni vidí ten barák, ale do něj teče a je rozpadlý,“ komentoval to o pár let později v rozhovoru. Výkonná rada ODS jeho vysvětlení přijala. Tlak ze strany médií a opozice byl však silný, a tak Macek z místa místopředsedy strany odstoupil a na čas se stáhl i z politiky.

Rozjezd, který se nekonal

30 let svobody: kauzy a aféry

Třicetidílný seriál vychází v MF DNES každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády.

O prodeji domu ve Vězeňské ulici Komerční bance, které měl být původně pouze pronajat, informovala na konci prosince 1992 MF DNES. Citovala zároveň Miroslava Macka, který se vyjádřil, že částka má být použita na částečné splacení dluhů a na rozjezd byznysu. Na to nedošlo. V dubnu 1994 Macek s Menzelem prodali společnost Rastislavu Šábrtovi, který během krátké doby prodal sídlo podniku v Opatovické ulici v Praze.

Ve chvíli, kdy byl na bývalý Knižní velkoobchod vyhlášen konkurz, pro věřitele už toho moc nezbylo. Částečně je až v roce 2011 odškodnil stát. Konkurz se táhl až do roku 2017, kdy byl rozhodnutím soudu zrušen. Miroslav Macek později vysoudil omluvu na Miloši Zemanovi, když v dubnu 1999 označil privatizaci Knižního velkoobchodu za jednoznačné tunelování.

O rok později média řešila další kauzu spojenou s Mackovým jménem: desetimilionovou odměnu za konzultaci při prodeji státní České spořitelny rakouské Erste bank. I v tomto případě Macek rezignoval na své funkce ve vysoké politice, tentokrát už se do ní však nevrátil.

SEDMÝ ROČNÍK ZÁVODŮ MOTOCYKLŮ V JIČÍNĚ

Druhý červnový víkend se pohádkové město Jičín proměnilo na závodní okruh, kam přijela spousta jezdců účastnících se závodů silničních závodních motocyklů na přírodních okruzích. Konal se tu již sedmý ročník obnovených závodů Ceny města Jičína, kdy se zároveň slavilo 70 let od prvního jičínského závodu.

Letošní sezóna závodů silničních závodních motocyklů (SZM) na přírodních okruzích (PO) o uplynulém víkendu pokračovala závody v Jičíně, kde se odjely první závody roku v kategoriích přebor České republiky SZM na PO v jízdách pravidelnosti historických závodních motocyklů (JPHZM) a třetí podnik mezinárodního mistrovství České republiky SZM na PO ve třídě 125 SP. Celý program doplnil volný závod třídy Jawa 50.

Motocyklové závody do Jičína historicky patří, vždyť je to letos 70 let od uspořádání prvních jičínských závodů. Shodou okolností i 70leté výročí v těchto dnech slaví šampionát mistrovství světa, takže je vidět, že má u nás tento sport dobrou tradici. V současné chvíli se v Jičíně závodí na jiné trati, nicméně jedna část zůstala stejná. I letošní sedmý ročník obnovených závodů se zapíše do historie hlavně díky dobře zvládnutým závodům po organizační stránce a také tím, že se do Jičína sjelo velké množství jezdů. Vše navíc podpořilo dobré počasí, kdy bylo celý víkend slunečno s letními teplotami.

Díky tomu, že se v Jičíně jely závody JPHZM, si mohla spousta diváků lemující trať připomenout závody z doby minulé. V rámci různých tříd mohli obdivovat stroje, které by si již více zasloužily místa v muzeu, ale díky dobré péči svých majitelů mohou i motorky z předválečné éry až po sedmdesátá léta stále dokazovat, že jsou schopné závodit. Velký zájem o závody byl od posádek sidekarů. Do Jičína se jich sjelo tolik, že musely být rozdělené na dvě skupiny, ale výsledky se daly dohromady. Všechny závody na pravidelnost se jely na dvacet minut a cílem všech bylo zajet co nejvyrovnanější časy. O rozdílu mezi jezdci pak rozhodovaly desetiny vteřiny.

Díky třídám Jawa 50 a 125 SP nebyli diváci ochuzeni ani o rychlostní závody. Třída Jawa 50 jela na 8 kol a 125 SP na 13 kol. První jmenovanou kategorii s přehledem ovládl Václav Záveský, který byl favoritem již před závody díky skvělým časům z kvalifikačních tréninků. Jeho čas závodu byl jako jediný pod 17 minut a v cíli byl s náskokem téměř 33 vteřin. Ve třídě 125 SP jsme mohli sledovat skvělý závod od začátku až do konce. Do něj výborně vyrazil Michal Vecko, který si začal budovat náskok, ale ve druhé polovině závodu musel odstoupit kvůli technické poruše svého stroje. Za ním to byla vyrovnaná bitva mezi Martinem Prouzou a Martinem Sedlem, která se poté přesunula k boji o tu nejcennější trofej. Vítězem se nakonec stal Martin Sedlo s náskokem jen šesti tisícin vteřiny před Martinem Prouzou.

Několika jezdcům se nevyhnuly pády, takže pokud se zranili, přejeme jim brzké uzdravení.

Příští závody silničních závodních motocyklů na přírodních okruzích se pojedou při závodech Okruh Františka Bartoše v Ostravě - Radvanicích. Zde se pojede SZM MMČR na PO ve třídách 125 SP, 125 GP/Moto3, 250 Open, Supermono, Supertwin, do 600, PČR klasik ve třídách 175, 250, 350, 500, 750 a volná JPHZM třídy sidekar.

Tomáš Jenčovský - člen komise SZM Autoklubu ČR a ředitel závodu v Jičíně

"Závody v Jičíně určitě hodnotím pozitivně. Celý víkend se dařilo dodržovat časový harmonogram. Jsem rád, že většina pádů skončila bez zranění, což je na přírodních okruzích to nejdůležitější. Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří se na organizaci závodů podíleli. Veliké díky patří více než 250 jezdcům za účast. Pevně věřím, že tradice motocyklových závodů bude v Jičíně pokračovat i nadále."Ing. Eva Koňáková, mediální zástupce

POČET LIDÍ V ČR VZROSTL DÍKY PŘISTĚHOVALCŮM

Počet obyvatel Česka se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil zhruba o tři tisíce na 10,653 milionu lidí. Oznámil to ve středu Český statistický úřad. K přírůstku opět nejvíce přispělo přistěhovalectví z ciziny. Zemřelých bylo o 3,6 tisíce více než narozených dětí.

„V průběhu prvního čtvrtletí se do České republiky ze zahraničí přistěhovalo 16,7 tisíce osob, naopak 10,1 tisíce osob se vystěhovalo, přičemž oba proudy zahraniční migrace meziročně vzrostly,“ uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce lidí přišlo z Ukrajiny, Slovenska a Maďarska.

Počet narozených dětí stejně jako v předchozích čtvrtletích meziročně klesl, a to o více než tisícovku na 26 400. Oproti loňsku ubylo i úmrtí. Počet zemřelých, který dosáhl téměř 30 tisíc, ale nadále převyšoval počet narozených.
Mírně, o několik desítek, se oproti loňsku zvýšil počet sňatků. Manželství bylo letos v prvním čtvrtletí uzavřeno skoro 3 800. Naopak ubylo téměř o dvě stovky rozvodů na zhruba 5 700.

Snížil se počet dětí narozených mimo manželství. Neprovdané ženy porodily asi 12 800 dětí, což bylo meziročně o osm stovek méně. Podíl dětí narozených mimo manželství činil 48,4 procenta. Z celkového počtu narozených dětí porodily většinu - dvě třetiny - ženy ve věku 25 až 34 let.

U zemřelých byl průměrný věk stejně jako v loňském prvním čtvrtletí 76,4 roku. Ženy se dožívají v průměru skoro o sedm let vyššího věku než muži. Průměrný věk zemřelých žen byl 79,8 roku, zatímco u mužů 73,1 roku.„Nejvíce žen mělo v době úmrtí 88 let, u mužů to bylo 72 let. Zatímco u žen stále převažují zemřelé ze silných ročníků narozených na počátku 30. let minulého století, mezi zemřelými muži je již více osob z početných generací narozených krátce po druhé světové válce,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

NĚMEC VYHROŽOVAL V NEVĚSTINCI, ODMÍTÁ SLOVANKY

Rozvášněný host vtrhl s granátem do mnichovského nevěstince. Vadilo mu, že v podniku pracují Východoevropanky místo Němek. Šedesátiletého nacionalistu ale zpacifikoval třiatřicetiletý zaměstnanec podniku, takže kromě výtržníka nebyl nikdo zraněn. Incident oživil polemiku o tom, nakolik imigranti berou práci domorodcům.

Magazín Der Spiegel neuvedl jméno vykřičeného domu ani nikoho ze zúčastněných lidí. Napsal, že nacionalista si opakovaně stěžoval, že podnik nedává práci Němkám. Se zaměstnancem se kvůli tomu dostal v pondělí brzy ráno do sporu a naštvaně odešel s tím, že se ještě vrátí. Vzápětí se objevil s ručním granátem a hrozil, že jej odjistí. Zaměstnanec ale v následné potyčce útočníka vytlačil ven, kde ho povalil. Také granát spadl na zem.

Na místo přijela zvláštní policejní jednotka se psem vycvičeným na vyhledávání výbušnin. Ukázalo se, že Mnichovan vytáhl z tašky sice skutečný, avšak úplně prázdný a tudíž neškodný granát. Odborníci také zjistili, že granát byl ruského původu. Nabízí se tedy otázka, proč si nacionalista nepořídil granát německý a nepodpořil tak domácí výrobu a pracovní místa. Výtržník skončil v nemocnici se zraněným kotníkem a bude se zodpovídat z vyhrožování a narušení veřejného pořádku.

Sex je čím dál levnější, ceny prostitutek drtí krize i imigrantky

V Německu i jiných přistěhovaleckých zemích se vedou politické i odborné polemiky o tom, nakolik cizinci konkurují na trhu práce domorodcům. Situace se může v různých odvětvích ekonomiky lišit, kritici ale obecně tvrdí, že imigranti často berou místním práci, nebo stlačují dolů její cenu.

Z opačného tábora zaznívá námitka, že přistěhovalci mnohdy vykonávají profese, o které domorodci nemají (takový) zájem. Hostitelské společnosti podle některých cizince spíš vykořisťují, než že by na jejich přítomnost doplácely.
V Německu žije přes 4,5 milionů lidí pocházejících z východní Evropy, hlavně z Polska, Ruska, Rumunska, Ukrajiny, ale i Česka.

JOHNSON VYHRAJE VOLBY V BRITÁNII?

Pokud se bývalý britský ministr zahraničí Boris Johnson stane premiérem v čele Konzervativní strany, má šanci jednoznačně vyhrát volby a rozdrtit Stranu pro brexit europoslance Nigela Farage. Konzervativci by s ním získali i mocnou většinu v parlamentu, ukázal nejnovější průzkum veřejného mínění, který provedla agentura ComRes pro deník Daily Telegraph.

Konzervativní stranu v čele s Johnsonem by volilo 37 procent dotázaných, opoziční labouristy 22 procent. Liberálům, kteří jsou pro setrvání v Evropské unii, by dalo hlas 20 procent voličů. Faragovy brexitáře by podpořilo jen 14 procent hlasujících. Faragova strana přitom vyhrála nedávné volby do Evropského parlamentu a v dosavadních průzkumech si vedla nadmíru dobře.

Podle politologů za jejím úspěchem ovšem stojí zpackané přípravy na odchod z Evropské unie. S Johnsonovým slibem, že Británie v posunutém říjnovém termínu zcela rozhodně odejde, je ale podle všeho jinak. Pokud se tedy následující průzkumy nebudou opět lišit.

Podle nynější ankety by konzervativci s ohledem na jednokolový volební systém, ve kterém vítěz „bere vše“, obsadili v parlamentu 395 mandátů. Labouristé by byli druzí se 151 poslanci. Liberálové by skončili až čtvrtí s 26 křesly a Faragova strana by jako v minulosti „ostrouhala“. Třetí by byla Skotská národní strana s 59 zástupci v dolní komoře britského parlamentu.

Johnson ve středu zahájil kampaň za zvolení do čela konzervativců prohlášením, že Británie vyjedná s Evropskou unií lepší dohodu o podmínkách brexitu, zároveň ale nesmí svůj odchod z evropského bloku dále odkládat. Hlavní favorit souboje o místo lídra vládních konzervativců uvolněné Theresou Mayovou dodal, že neočekává odchod z unie bez „rozvodové dohody“. Důsledná příprava na takový scénář je ale podle něj nejlepší cestou pro vyjednání ústupků v Bruselu.

„Po třech letech a dvou promeškaných termínech musíme 31. října z EU odejít. Musíme odvést lepší práci, než je současná třikrát odmítnutá brexitová dohoda,“ prohlásil. Až Británie „onu lepší dohodu“ vyjedná, přinese to Britům podle Johnsona „nesmírný pocit úlevy“.

Británie zůstává členem EU i tři roky po referendu, ve kterém se britští voliči vyslovili pro brexit, neboť končící premiérce Therese Mayové se opakovaně nepodařilo v domácím parlamentu ratifikovat připravenou dohodu o podmínkách odchodu. Mnoho uchazečů o uvolněný premiérský post nyní slibuje změny této dohody, EU však takovou možnost kategoricky odmítá.

Příprava na „nedohodu“

Podle Johnsona je receptem na vyjednání jiných podmínek důsledná příprava na brexit bez dohody. Tuto mnohými obávanou variantu prý neočekává, druhá strana ale podle něj musí věřit, že Británie je ochotna se touto cestou vydat.
Měla být druhou železnou lady, spor o brexit ji však nakonec zlomil

„K výsledku se zkrátka nedopracujeme, budeme-li vytvářet dojem, že chceme pokračovat v odsouvání problému... budeme-li znovu záležitost natahovat, pak natáhneme bačkory,“ vzkázal svým stranickým kolegům. Podle Johnsona by další odklad brexitu znamenal zdrcující porážku Konzervativní strany v příštích volbách.

Bývalý šéf diplomacie a starosta Londýna z let 2008 až 2016 je považován za jasného favorita volby nového lídra vládní strany, která vyvrcholí v týdnu od 22. července. Podle britských médií mu už vyjádřilo podporu přes 75 ze 313 konzervativních poslanců, což je více než dvojnásobný počet stoupenců oproti nejbližší konkurenci.

Favorizován je přesto, že středeční vystoupení bylo letos teprve jeho druhé na veřejnosti, kvůli čemuž tento týden čelil kritice, že se „ukrývá ve svém bunkru“. Při prezentaci své vize pro Británii se dnes Johnson často odvolával na své působení v čele Londýna a vzkázal, že udělá pro celou zemi to, co udělal pro hlavní město. Jako své priority uvedl snižování ekonomické nerovnosti a také „nerovnosti v příležitostech“.

Británie se na živelný brexit nestíhá připravit

Tajný vládní dokument, o kterém ve středu píše list Financial Times, ovšem nasvědčuje tomu, že Británie na podzim na brexit bez dohody plně připravena nebude. Deník navíc píše o květnovém komuniké určeném pro členy vlády, z něhož vyplývá, že Británie by se do konce října na brexit bez dohody nestihla plně připravit. Podle dokumentu je například pro zajištění zásob léků zapotřebí „šesti až osmi měsíců spolupráce s farmaceutickým průmyslem“. Nejméně čtyři až pět měsíců údajně stále vyžadují práce na zlepšení připravenosti obchodníků na možné hraniční kontroly.

Vládní hlášení uvádí, že jednotlivá ministerstva již dokončila asi 85 procent „páteřních“ opatření týkajících se brexitu bez dohody. Řada z nich ale údajně zajistí jen zcela základní připravenost.

Britský ministr financí Philip Hammond ve středu upozornil, že Johnsonův slib vyvést Británii z EU 31. října za jakékoli situace je nesplnitelný. „(Britský) parlament brexit bez dohody neumožní a naše dosavadní zkušenosti ukazují, že asi nebude jednoduché dosáhnout v parlamentu shody,“ řekl na konferenci pořádané agenturou Bloomberg. Johnson na středeční tiskové konferenci neodpověděl na otázku, zda by odstoupil, jestliže by Británie i 1. listopadu byla stále v unii.

DEMONSTRANTI V HONGKONGU ZDRŽELI JEDNÁNÍ O ZÁKONU

Tisíce lidí se ve středu ráno místního času shromáždily u vládních budov v Hongkongu. Znovu protestovali proti návrhu zákona, který by umožnil vydávat podezřelé ze spáchání trestného činu do pevninské Číny. Pokusili se také proniknout do vládního komplexu a házeli na policisty kameny, ti proti nim zasáhli slzným plynem.

Převážně mladí lidé ráno místního času prorazili bariéry a zablokovali přístup k budově parlamentu, kde měla zasedat takzvaná Legislativní rada. Její schůze, na které se mělo o kontroverzním návrhu zákona jednat ve druhém čtení, měla začít hodinu před polednem (5:00 SELČ). Sekretariát zákonodárného sboru vydal však prohlášení, že se schůze odkládá „na pozdější termín, který bude stanoven“.

Závěrečné hlasování o návrhu zákona se mělo podle původních informací konat 20. června. Předpokládá se, že návrh poslanci schválí, protože parlament je ovládán přívrženci Pekingu. Zprvu klidný protest postupně přerostl ve střety mezi policisty a demonstranty. Podle agentury Reuters a AP demonstranti házeli na policisty kameny, plastové láhve, dopravní kužely a další předměty, zatímco policisté použili proti účastníkům protestní akce slzný plyn, pepřový sprej a vodní děla.

Úřady vyzvaly demonstranty, aby oblast okamžitě opustili. „Hongkongská vláda vyzývá občany, kteří blokují silnice... aby co nejdříve ustoupili na chodníky,“ uvedl v prohlášení přečteném před novináři vládní představitel Mathew Cheung.
„Rovněž bych chtěl požádat účastníky tohoto shromáždění, aby zachovali klid a co nejrychleji opustili místo protestu,“ dodal. Demonstranti zdůrazňují, že v ulicích zůstanou, dokud se hongkongská vláda nevzdá plánu na prosazení zákona.
Už v neděli vyrazilo podle organizátorů demonstrací do ulic Hongkongu přes milion lidí. To by znamenalo největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady byly nižší, udávaly okolo 240 000 lidí.

Zatím poslední vlna protestů začala už v úterý večer místního času. Aktivisté v internetové petici vyzvali, aby ve 22:00 (16:00 SELČ) přišlo k budově parlamentu nejméně 50 000 lidí a setrvali tam až do středy.

Kromě demonstrací oznámilo podle agentury Reuters už téměř 2 000 převážně menších podniků, včetně restaurací, obchodů s potravinami, knihkupectví či kaváren, že se zapojí do stávky. Přidat se chtějí také malé hotely, právní firmy, pracovníci v sociálních službách a téměř 4 000 učitelů, uvedla agentura.

Někteří řidiči autobusů jsou na protest proti návrhu zákona o vydávání připraveni ve středu jezdit po městě rychlostí pouhých 20 až 25 kilometrů v hodině s cílem ochromit dopravu. Na 10 tisíc lidí slíbilo, že se ve středu dopoledne zúčastní pikniku vedle sídla vlády, který svolali aktivisté na Facebooku.

Správkyně odrazuje od protestů

Hongkong zaručuje zákonem svým obyvatelům nezávislou justici a rozsáhlé osobní svobody včetně svobody projevu. Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům, tvrdí demonstranti.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová naproti tomu zdůrazňuje, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku. Lamová, jejíž rezignaci demonstranti rovněž požadují, dnes potvrdila, že parlament bude ve středu podle plánu pokračovat v projednávání návrhu zákona.Před dalšími protestními akcemi správkyně Hongkongu dnes důrazně varovala. „Apeluji na školy, rodiče, instituce, korporace a svazy, aby důkladně zvážili, jestli podporují tyto radikální akce,“ řekla Lamová na tiskové konferenci.