iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Klaus mladší vidí šanci hnutí u nespokojených poslanců

Nové politické uskupení Trikolóra hnutí občanů má podle zakladatele Václava Klause mladšího šanci získat další posily v Poslanecké sněmovně. Klaus pro iDNES.cz v pořadu Rozstřel uvedl, že ve Sněmovně je nyní více než deset poslanců, kteří nejsou spokojeni se svým postavení ve stranách a které by jeho Trikolóra mohla oslovit.

„Lidí, co mi řekli tak napůl v žertu, já už jsem tak vytočený, já jdu k vám, tak těch je určitě víc než deset,“ prohlásil Klaus mladší v pořadu Rozstřel s tím, že by ho potěšilo, kdyby Triko lóra měla poslanecký klub do ustavujícího sněmu spojeného s programovou konferencí, který bude na přelomu září a října. Nikoho z poslanců však nejmenoval. Spolu s ním hnutí založila bývalá členka ODS Zuzana Majerová Zahradníková.

„Ve Sněmovně mám nadstandardní, přátelské vztahy se spoustou poslanců z různých politických stran. Je tam řada poslanců, která je nespokojená v těch stávajících stranách, to je prostě fakt,“ řekl Klaus mladší v Rozstřelu.
„Kdyby v září něco takového vzniklo, abychom měli poslanecký klub na celostátní ustavující sněm, tak to bude milé, ale není to priorita,“ dodal poslanec.

Czexit v programu nemáme, říká Klaus mladší

Při představení nového politického uskupení Trikolóra hnutí občanů přečetl herec Marek Vašut přátelské zdravice dvou členů senátního klubu ODS - majitele sázkového kolosu Iva Valenty a Jaroslava Zemana. Ani jednoho ale zatím Klaus k těsnější spolupráci s uskupením Trikolóra hnutí občanů nezískal.

Kdyby šel na Mt. Everest, tak mu také popřeju, uvedl Zeman

„Přeji Trikolóře, aby dnes vkročila do politiky pravou nohou. Přeji vám, Václave, abyste naplnili očekávání vašich voličů,“ četl Vašut při představení nového hnutí Trikolóra vzkaz senátora za Jablonecko a starosty obce Albrechtice v Jizerských horách Jaroslava Zemana.

Senátor za Jablonecko Jaroslav Zeman

„Já už mám tak naloženo, že nemohu další aktivity přijímat. Mám své podnikání v hračkářském sektoru, lyžařské vleky, starostování a senátorování. Už nemůžu další náklad nést,“ odmítá ovšem zatím Zeman, že by chtěl do Trikolóry vstoupit.
„Jsem přející člověk a když se něco nového narodí, tak popřeju hodně zdaru a úspěchů. Kdyby šel na Mount Everest, tak mu také popřeju hodně zdaru.

S panem Václavem Klausem mladším se znám od jeho vstupu do politiky, tak to beru jako normální, že někomu, koho znám, popřeju hodně zdaru. Jsem už mimo struktury ODS. Funguji ale v klubu ODS v Senátu, a tak si myslím, že to zůstane,“ řekl iDNES.cz Jaroslav Zeman, který se s ODS rozhádal a v únoru si v ní pozastavil členství.

S Klausem ml. se shoduji v mnoha názorech, říká Valenta

„Přeji nové politické straně hodně zdaru a úspěchů. Je třeba, aby na české politické scéně bylo čím dál více těch, kteří mají odvahu hlasitě hájit zdravý rozum a nazývat věci správnými jmény,“ napsal Trikolóře k jejímu vzniku senátor Ivo Valenta.

„S panem Václavem Klausem ml. se shoduji v mnoha názorech a postojích. Fakt, že založil novou politickou stranu, je jen logickým vyústěním vzniklé situace. Česká politika potřebuje lidi, kteří se nebojí nazývat věci pravými jmény a bojovat za prosazení zdravého rozumu,“ uvedl pro iDNES.cz senátor Valenta, majitel herního holdingu Synot a spolumajitel Parlamentních listů.

Majitel společnosti Synot a senátor Ivo Valenta.

„Za sebe však mohu jen znovu zopakovat, že si i nadále zachovám svou nezávislost a nebudu vstupovat do žádné politické strany,“ zdůraznil Valenta, jenž je stejně jako Jaroslav Zeman jedním z 18 členů klubu ODS v horní komoře parlamentu. Strana se tak nyní nemusí být, že by se její klub zmenšil.

„Jsem přesvědčen, že oba v našem klubu zůstanou, i když nejsou členy ODS,“ řekl iDNES.cz předseda senátního klubu ODS Miloš Vystrčil. A ačkoliv se Klaus mladší při představení nového hnutí chlubil, že jde o nové parlamentní hnutí, zatím disponuje ve Sněmovně dvěma hlasy - Klausovým a poslankyně Markéty Majerové Zahradníkové, která odešla z ODS, když výkonná rada strany Klause mladšího vyloučila.

BABIŠ CHCE ROZŠÍŘIT SCHENGEN O BALKÁN

Skopje (Od zpravodaje iDNES.cz) - Premiér Andrej Babiš při státní návštěvě v Severní Makedonii řekl, že balkánská země má plnou podporu Česka pro zahájení rozhovorů ke vstupu do EU. Zopakoval, že Schengenský prostor by se měl rozrůst o další balkánské země, konkrétně Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

„S přáteli z Bulharska a Řecka jsme překonali všechny stereotypy a neshody,“ řekl v úterý ve Skopje Severomakedonský premiér Zoran Zaev. Přístupová jednání Severní Makedonie by tak měla začít letos v létě. Evropská rada o nich bude jednat příští týden. Severomakedonský premiér zdůraznil, že balkánská země se tak odklání od xenofobie a nacionalismu.
„Evropští politici nyní musí dodržet slovo,“ řekl Babiš. Severní Makedonie o přístupových hovorech s EU vyjednávala 15 let. Během té doby země změnila svůj název (z původní Makedonie) i ústavu.

Babiš řekl, že Schengenský prostor by se měl rozrůst o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko. Tyto země podle něj efektivně kontrolují migraci. „Bylo by špatně, kdyby západní Balkán nepatřil do Evropy a potenciálně Schengenu,“ uvedl Babiš.
Premiéři v úterý také oznámili, že česká společnost Loko Trans podnikající v oblasti železniční techniky bude v Severní Makedonii investovat 20 milionů eur. Jedním z problémů, se kterými se země dlouhodobě potýká, je totiž nedokonalá infrastruktura.

Babiš v úterý jednal i s místopředsedou vlády Severní Makedonie Koco Angjushevem, ministrem financí Draganem Tevdovskim, ministrem hospodářství Kreshnikem Bekteshim a zástupcem ministerstva hospodářství. Českého premiéra v úterý ještě čeká jednání k situaci na hraničním přechodu Bogorodica a aktuálnímu vývoji migrační situace a návštěva přijímacího centra Vinojug.

Premiér Babiš v doprovodu českých policistů a severomakedonského ministra vnitra odpoledne navštívil uprchlický tábor Vinojug u města Gevgelija. Detenční centrum na hranici s Řeckem vzniklo v roce 2015 v době, kdy se nejvíce vyhrotila uprchlická krize. V daném období přes hranici v okolí města přecházely desítky tisíc běženců z Blízkého Východu. Česko na posílení tamních kapacit vynaložilo 4 miliony eur.

„Považuji za absurdní, že z schnengenského prostoru přecházely do neschengenského prostoru statisíce lidí,“ uvedl Babiš po návštěvě uprchlického tábora. Zopakoval svá předchozí slova o tom, že uprchlíci potřebují pomoc především v zemích, odkud pochází. Zdůraznil, že je třeba posílit roli agentury Frontex, jejíž rozpočet byl letos navýšen o 10 miliard eur.
V dubnu navštívil Severní Makedonii ministr vnitra Jan Hamáček. Ten s ministrem vnitra Oliverem Spasovským podepsal darovací smlouvu na 25 milionů korun.

Češi poskytnou i techniku, která pomůže při odhalování migrantů v kamionech. ČR má v Severní Makedonii policejní kontingent od února 2016, ve kterém se vystřídalo kolem tisícovky policistů. S jejich působením Česko počítá i letos. Také finanční podpora určená Severní Makedonii je od roku 2016 pravidelná.
Vzájemný obchod mezi Severní Makedonií a Českem činil loni 220 milionů dolarů (asi půl miliardy korun). Severní Makedonie je jedinou balkánskou zemí, se kterou má Praha negativní obchodní bilanci. Za tím stojí zejména reexport slitin drahých kovů, které se využívají v českém průmyslu

NĚMECKÁ POLICIE CHCE DATA OBYVATEL

Německo bude příští týden projednávat změny kybernetické bezpečnosti, které by umožnily vyšetřovatelům trestných činů pracovat se soukromými daty z telefonů a virtuálních asistentů. Opatření by se dotklo také novinářů. Možnost vyvolala vlnu kritiky v souvislosti s historií Německa, které má v živé paměti praktiky východoněmecké Stasi.

Nahrávací zařízení skryté ve dveřích ložnice, maličká kamera ukrytá v ptačí budce nebo shromažďování předmětů s pachem těla, které se daly později využít při sledování lidí za pomoci vycvičeného psa. To jsou některé z praktik, které měla mezi lety 1950 a 1990 v oblibě německá tajná služba Stasi, aby mohla špehovat civilní obyvatelstvo.

Ačkoli jsou některá z těchto důmyslných zařízení nyní vystavená v muzeu Stasi v Berlíně, jejich schopnosti blednou ve srovnání s chytrými telefony, které denně sbírají data o vašich návycích. Německá státní policie, společně s dalšími orgány činnými v trestním řízení, by totiž chtěla mít přístup nejen k datům z telefonů, ale také k informacím shromážděným virtuálními asistenty jako je Google Home nebo Amazon Alexa.

Německo se bude tématem kybernetické bezpečnosti zabývat příští týden v Kielu ve Šlesvicko-Holštýnsku, kde se setkají ministři vnitra jednotlivých spolkových států. „Abychom mohli účinně bojovat proti trestné činnosti, je velmi důležité, aby federální a státní orgány měly přístup k údajům shromážděným těmito zařízeními,“ uvedl minulý týden mluvčí německého ministerstva vnitra.

Návrh zákona však pobouřil ochránce práv na digitální soukromí, podle kterých jde jednoznačně o nevhodný zásah do soukromí lidí. „Jsou si plně vědomi toho, že to, co plánují udělat, je protiústavní. Očekávám, že společnosti zabývající se ochranou dat zasáhnou,“ tvrdila stanici CNN profesorka internetové politiky Jeanette Hofmannová z univerzity v Berlíně.

„Domov považujeme za svaté místo ve srovnáním s tím, co děláme na veřejnosti. Možnost, že státní orgány budou moci pouze na základě soudního příkazu sledovat, co všechno děláme doma, je děsivá,“ dodala Hofmannová.
Německo není jedinou zemí, která se v současnosti snaží vypořádat s otázkou, kde je hranice digitálního soukromí. Vzhledem ke své historii, za které museli obyvatelé čelit nacistické perzekuci a posléze komunistické totalitě, má Německo jedny z nejsilnějších zákonů na ochranu soukromí na světě.

Proti možnosti změny zákona, který by zavazoval společnosti jako je Apple, Google nebo Amazon ke sdílení soukromých dat svých uživatelů, se však odmítavě postavilo právě šlesvicko-holštýnské ministerstvo vnitra.Také spolkové ministerstvo vnitro začalo couvat a tento týden přiznalo, že konkrétní změnu legislativy zatím neplánuje, avšak prověřuje další možnosti, jak se k datům v případě naléhavé potřeby dostat.

Soukromá data jsou uložena v zahraničí, nejčastěji v USA

V případě zmíněných virtuálních asistentů se většina dat nenachází v Německu, ale v zahraničí – zejména ve Spojených státech. Evropská komise proto minulý týden řešila, jak každému členovi umožnit, aby měl přístup k digitálním důkazům shromážděným v jiné zemi.

Podle ní jsou totiž digitální důkazy zapotřebí v 85 procent případů vyšetřování trestných činů a ve dvou třetinách musí být získány od externích poskytovatelů služeb. „Zločinci a teroristé příliš dlouho zneužívají moderní technologie k páchání svých činů,“ uvedl komisař pro bezpečnostní unii Julian King.

Podle Výboru na ochranu novinářů (CJP) existuje také možnost, že by změny v kybernetické bezpečnosti Německa umožnili zpravodajským službám kontrolovat také počítače a telefony novinářů, a to během vyšetřování teroristických činů.
Vyšetřovatelé by tedy mohli bez tušení uživatele nainstalovat do počítače či telefonu program, který by jim za účelem vyšetřování předával informace o jeho činnosti.

„Německo by mělo nadále zaručit maximální ochranu svobody tisku, včetně důvěrnosti kontaktů a zdrojů novinářů. Vyzýváme německé ministerstvo vnitra, aby upustilo od svých plánů a nepředkládalo legislativu, která by podkopala základní žurnalistická práva,“ uvedl Gulnoza Said z CJP.

KRAJE CHTĚJÍ DVĚ MILIARDY NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Krajští radní pro sociální věci a náměstci hejtmanů nesouhlasí s dofinancování sociálních služeb, na kterém se dohodly ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle jejich dohody by kraje dostaly pouze 1,5 miliardy. Po vládě a ministryni Maláčové chtějí, aby do konce června zajistila celou sumu 2 miliardy. Maláčová v úterý po jednání s Asociací krajů novinářům řekla, že stát a její resort víc než dohodnutou jednu miliardu krajům nepošlou, ministerstvo chce ale usnadnit čerpání peněz z EU a zkrátit lhůty pro jejich získání.

„Budeme se bavit o tom, jestli toto usnesení potvrdíme, popřípadě jestli dojde k nějaké změně,“ řekla novinářům po jednání hejtmanů a hejtmanek s předsedou Senátu šéfka asociace Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní bude třeba, aby se povedlo vyčerpat nejprve peníze z unijních fondů na individuální projekty a až poté z národních.

Podle dohody ministryň kraje dostanou na sociální služby dodatečně miliardu. Polovinu poskytne stát a polovinu resort práce. Dalších 1,5 miliardy pak bude možné získat z evropských fondů. Spor o to, kolik na sociální služby chybí a kdo sumu doplatí, se vedl zhruba čtvrt roku. Kraje chybějící částku vyčíslily na dvě miliardy. Maláčová se s krajskými radními na sumě shodla.

Podle zástupců krajů evropské peníze z programu Zaměstnanost bude možné čerpat do června 2022. Radní poukazují na to, že získání dotací z EU je dlouhodobější proces a finance se dají využít jen na některé sociální služby a nedají se získat na provoz domovů pro seniory, pacienty s demencí či postižené.

„Z toho je zřejmě, že je nereálné, aby (peníze z EU) pokryly polovinu výpadku pro rok 2019, tedy jednu miliardu korun,“ uvedli radní a náměstci hejtmanů. Podle nich je právě v domovech „situace s nedostatkem finančních prostředků kritická“.
Kolaps sociálních služeb. Hrozí, že se o klienty nebude mít kdo starat

Zástupci krajů uvádějí, že navržené řešení dál zhorší udržitelnost služeb a poskytovatele i kraje zatíží. Podotýkají, že ministerstvo o nemožnosti využít evropské fondy na určité služby vědělo, proto pro letošek původně chtělo mít v rozpočtu na tyto projekty 800 milionů korun. Se záměrem neuspělo.
Vládní rozhodnutí konečné, říká ministryně

Podle Maláčové stát či její resort víc než dohodnutou miliardu letos doplácet nebudou. „V tuto chvíli počítám s tím, že to rozhodnutí, které padlo na úrovni vlády - a byla toho účastna i paní předsedkyně Asociace krajů (Jana Mračková Vildumetzová), je konečné,“ řekla Maláčová. Dohodnutá miliarda by měla podle ní dorovnat nedostatek peněz na navýšení platů a příplatků, evropské peníze pak výpadek dotací na projekty.

Šéfka resortu práce uvedla, že některé kraje už o peníze z EU na sociální služby v posledních měsících požádaly. „Vycházíme jim vstříc. Zřídili jsme speciální ‚krizový tým‘ a snažíme se zkrátit lhůty,“ uvedla Maláčová. Podle ní by vyřízení mohlo trvat osm až deset týdnů, záležet bude na kvalitě podané žádosti

Na nedostatek peněz v sociálních službách upozorňuje už několik měsíců opozice. Podle jejích politiků bez financí hrozí počátkem září kolaps péče o seniory, postižené a další potřebné. O problému jednala i Sněmovna.

Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek poskytovatelé požadovali 20,38 miliardy korun, kraje obdržely 15,12 miliardy. Vláda před koncem roku ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků, s výdaji na ně ale dotační suma už nepočítala.

Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97 000 lidí. V Česku fungují azylové domy, denní stacionáře, domovy pro seniory, krizová pomoc, centra pro děti, osobní asistence, terénní programy, stacionáře, pečovatelská služba, poradenství, chráněné bydlení, noclehárny, terapeutické komunity či pracoviště rané i následné péče. V roce 2017 bylo v provozu 3 404 těchto zařízení, která nabízela 81 503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76 100 lidí. Všech služeb využilo předloni přes 530 500 klientů.

ZÁVAŽNÝCH KAUZ V ČR NEUBÝVÁ

Státní zástupci obžalovali přes 33 tisíc lidí a 260 firem, na dalších 36 tisíc lidí podali návrh na potrestání ve zkráceném řízení. Soudy pravomocně osvobodily 5,2 procenta obžalovaných. Kriminalita tak oproti loňským rokům klesla, ukázala výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství.

Předloni státní zástupci podali obžalobu nebo návrh na potrestání téměř 71 tisíců lidí, což bylo zhruba o 7 tisíc méně než o rok dříve. Obžalovali také 238 firem. Soudy tehdy uznaly vinnými 95 procent obžalovaných.

„Máme zhruba 210 tisíc trestních věcí za uplynulý rok. To znamená za posledních šest let klesající tendenci ve vývoji kriminality. Před soud se dostane zhruba třetina věcí, což je údaj, který odpovídá i minulým letům,“ okomentoval statistiky nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle něj navzdory klesající kriminalitě neubývá nejzávažnějších kauz řešených na krajských a vrchních státních zastupitelstvích.

„Domnívám se, že velká část kriminality se nám přesouvá na internet. Druhá věc - myslím si, že odpadly takové ty méně závažné trestné činy, například drobné krádeže. Ne že by se nestávaly, ale lidé je tolik nehlásí policii,“ uvedl Zeman k důvodům poklesu evidované kriminality. S podílem 5,2 procenta pravomocně zproštěných lidí je žalobce spokojený. „Když se podíváme na vývoj od roku 1994, tak jsme se nikdy nedostali přes deset procent zproštěných věcí, což považuju za velice dobré,“ poznamenal.

Zeman je rád za počet uložených peněžitých trestů

Zároveň v tomto směru pochválil práci soudů. V uplynulém roce vzrostl podíl peněžitých trestů na 18,1 procenta ve vztahu k celkovému počtu odsouzených, což za posledních pět let představuje nárůst na více než trojnásobek. „Přikládám to tomu, že k peněžitým trestům se udělala větší osvěta,“ podotkl žalobce. NSZ (Nejvyšší státní zastupitelství) připravilo k této problematice společně s Nejvyšším soudem sérií seminářů pro soudce, státní zástupce, policisty či probační pracovníky. Podle Zemana je ještě prostor pro další nárůst, a to až na 35 procent peněžitých trestů. Co se týče délky řízení, státní zástupci podle NSZ vyřídí 82 procent trestních spisů do dvou týdnů. Déle než rok se loni u žalobců zdrželo 24 případů, což představuje 0,03 procenta.

NSZ si „vzhledem k aktuální pozornosti soustředěné na výsledky činnosti vrchních státních zastupitelství“ zpracovalo samostatnou analýzu jejich činnosti v období 2011 až 2018. Z ní podle Zemana plyne, že pražští a olomoučtí vrchní státní zástupci obžalovali 1 051 lidí a z tohoto počtu zatím soudy rozhodly o 366 obviněných. Z toho pravomocně odsoudily 293 lidí a 53 lidí - tedy 14,5 procenta - zprostily obžaloby. Zeman to označil za dobré výsledky.

OBRAZ SALVÁTORA NA JACHTĚ PRINCE

Nejdražší obraz světa Salvator Mundi, tedy Spasitel světa od Leonarda da Vinciho, který se v roce 2017 vydražil za závratných 450 milionů dolarů, v přepočtu přes deset miliard korun, se patrně nachází na luxusní jachtě Serene saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána. Ten je podezřelý z nařízení vraždy kritického novináře Džamála Chášukdžího.

Podle listu The Wall Street Journal obraz o rozměrech 65 krát 45 centimetrů na ořechovém dřevě, dražený v roce 2017 aukční síní Christie’s, zřejmě koupil saúdský princ Badr bin Abdalláh, který jednal v zastoupení korunního prince. Aukční síň to nepotvrdila.

Obraz Salvator Mundi, na němž Kristus vystupuje z temnot, jednou rukou žehná světu a ve druhé drží průsvitnou kouli, měl být vystaven loni v září v muzeu Louvre Abú Zabí, které je partnerem pařížského muzea. Muzeum emirátu však oznámilo odklad výstavy. Ministerstvo kultury a turistiky emirátu nicméně ujistilo, že je majitelem obrazu.

Ohledně lokace obrazu se server artnet odvolává na dva zdroje blízké transakci. Na konci května kotvila 134 metrů dlouhá jachta, kterou postavila italská loděnice Fincantieri, v egyptském přístavu Šarm aš-Šajch v Rudém moři, napsala agentura Bloomberg.

Otevřené moře sice zřejmě není nejlepším místem pro uchovávání maleb starých mistrů, ale takový případ není výjimkou. Britský obchodní a vlastník fotbalového klubu Tottenham Joe Lewis si na své jachtě Aviva pověsil Triptych britského malíře Francise Bacona, jehož cena se odhaduje na 70 milionů dolarů (1,58 miliardy korun).

Podle serveru artnet zůstane obraz na jachtě korunního prince do té doby, než Rijád otevře nové kulturní centrum v oblasti Ulá na severozápadě země. Projekt je zatím v přípravné fázi.Někteří odborníci pochybují o pravosti obrazu a připisují ho spíše Leonardově dílně než samotnému Leonardovi. Argumentují například nepřesnou anatomií, detaily malby anebo tím, že Leonardo se o obrazu nezmínil ve své korespondenci.

Dosud se hojně spekulovalo o tom, kde se obraz nachází a kdo jej koupil. Podle společnosti Artprice muslimští učenci z univerzity Al-Azhar v Káhiře poradili korunnímu princi, aby se z náboženských důvodů s obrazem veřejně neukazoval. Krista považuje islám za proroka, ale obraz ho ukazuje jako zachránce světa, tedy jako Boha, a to není v islámu možné. Tento názor potvrzují i další zdroje, zejména experti na dějiny náboženství. Pařížský Louvre chce dílo letos vystavit na velké výstavě uspořádané u příležitosti 500 let od smrti tohoto renesančního umělce.

V BUDAPEŠTI VYTÁHLI POTOPENOU LOĎ

V Budapešti v úterý vyzvedli ze dna Dunaje vrak výletní lodi, která se potopila 29. května. Loď Mořská panna se na řece srazila s větším hotelovým plavidlem Viking Sigyn. O život přišlo 26 jihokorejských turistů a dva maďarští členové posádky. Našla se další čtyři těla a po čtyřech záchranáři stále pátrají. Nehodu přežilo jen sedm lidí.

Vrak lodi Hableány (Mořská panna) byl vyzdvižen po sedmihodinové operaci a uložen na přistavený nákladní říční člun, který ji odveze pryč z místa nehody. Potápěči nejprve pod loď připevnili čtyři kovová lana, s jejichž pomocí jeřáb vrak vyzvednul nad hladinu. Na boku jsou jasně viditelné stopy po srážce s lodí Viking Sigyn. Hasiči rovněž odčerpali 1400 litrů nafty, které zbyly v lodních nádržích, a hrozilo, že uniknou do Dunaje.

Záchranáři také pokračují v pátrání po tělech dalších obětí, která možná uvázla v trupu lodi. Jihokorejským potápěčům se v úterý podařilo vyprostit čtyři těla, přičemž jedno z nich bylo nalezeno na kapitánském můstku. Podle agentury APA se jedná o kapitána lodi. Jedno z nalezených těl patřilo podle maďarských médií šestiletému dítěti.

S vyzvednutím vraku potopené lodi a s tím souvisejícími pracemi pomáhají i čeští potápěči, kteří na místo vyjeli na žádost kolegů z Maďarska. V jednom okamžiku nastala při vyprošťovací operaci dramatická situace, kdy do řeky spadl jeden ze záchranářů. Jeho kolegové ho ze silného proudu zpět na loď vytáhli jen s velkými obtížemi.

Průběh vyprošťovací operace si přijel osobně prohlédnout maďarský ministr vnitra Sándor Pintér. Na okolních nábřežích se podle serveru index.hu srotilo asi 1200, z nichž někteří pozorovali vyzvedávání s dalekohledy v rukou. Svůj štáb si přímo u Dunaje zřídila jihokorejská televize.

Soud v Budapešti již poslal do vazby ukrajinského kapitána většího plavidla, který je podezřelý, že nehodu zavinil. Za ohrožení lodní dopravy mu hrozí dva až osm let vězení. Agentury informovaly, že 64letý Jurik C. v dubnu řídil loď, jež měla nehodu v Nizozemsku.

KANDIDÁT NA PREMIÉRA BRAL DROGY

Kandidát na post britského premiéra Michael Gove přiznal, že v mládí vyzkoušel kokain. Britský konzervativec tím doslova strhl lavinu, média na Ostrovech během víkendu zjišťovala, jak jsou na tom ostatní kandidáti konzervativců. Zkušenost s drogou má i hlavní kandidát Boris Johnson nebo ministr zahraničí Rory Stewart.

Bylo to před dvaceti lety. A ano, byla to chyba.“ Michael Gove, jeden z předních kandidátů na premiérské křeslo uvolněné po odcházející Therese Mayové, uprostřed vypjatého souboje s dalšími deseti kandidáty na předsedu Konzervativní strany potvrdil kompromitující epizodu ze své minulosti. Jako mladý novinář si prý vyzkoušel kokain.

Gove tím spustil lavinu. Hlavní otázka tohoto víkendu pak v Británii zněla: Kdo další si také dal a co?
Ministr životního prostředí Gove, který je po Borisi Johnsonovi mezi favority na předsedu strany na druhém až třetím místě, k tomu dodává: „Nemyslím si, že by mě to mělo jakkoli diskvalifikovat.“

„Je to pokrytec“

Podle zjištění britských médií však jeho novinářská minulost není jediným obdobím, kdy požil nelegální omamnou látku z takzvané kategorie A, která se řadí do kategorie nejtěžších drog vedle pervitinu, heroinu a metadonu. Britské zákony za držení těchto drog ukládají až sedm let vězení, pokutu v neomezené výši nebo obojí. Za výrobu a jejich prodej lze dostat až doživotí.

V dosud nezveřejněné biografické knize o Goveovi, kterou napsal novinář Owen Bennett, se pak údajně objevuje i zmínka o kokainu z velmi nedávné doby: z roku 2016, kdy Gove také pomýšlel na funkci předsedy strany. Tu nakonec získala Theresa Mayová.

Gove je poslední dny pod palbou otázek: Lhal ohledně požívání drog imigračním úředníkům při cestě do USA? „Nevzpomínám si, že bych někdy neříkal pravdu.“ Měl jít za své počínání do vězení? „Měl jsem štěstí, že jsem nešel,“ odpověděl na obojí Gove.

Také reakce jeho politických konkurentů na sebe nedaly dlouho čekat. „Kupují si biopotraviny, vychloubají se podporou fair-trade a pak si o víkendu dají látku pořízenou na černém trhu. A nezajímá je, že důsledky jejich jednání dopadnou na lidi kolem překupnických gangů včetně dětí,“ řekl k tomu ministr vnitra a Goveův protikandidát Sajid Javid. Johnson: „Ano, ale vlastně ne“ Boris Johnson a hlavní favorit na příštího předsedu konzervativců v roce 2007 potvrdil, že jako student na Oxfordu „zkusil“ kokain a marihuanu. „Velmi živě si to pamatuji,“ uvedl tehdy.

Post lídra Konzervativní strany láká několik politiků. Kandidátů je už sedm

Své tvrzení později upravil: „Možná mi jednou někdo nabídl kokain, ale kýchnul jsem a nic z toho nebylo. A možná to byl stejně jenom cukr,“ řekl. Ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart zase připustil, že během svatebního večírku v Íránu kouřil opium. I on nyní říká, že to byla „hloupá chyba“ a že opium na něj stejně nemělo „žádný účinek“.Nebo ministr zahraničí Jeremy Hunt: „Myslím, že jednou jsem v Indii vypil jogurtový nápoj s marihuanou,“ řekl. Další tvrzení kolují i o ostatních kandidátech.

Často jsou to staré výroky, které se nyní díky Goveovi dostaly z mediálních archivů znovu na světlo. Premiér David Cameron se svého času této otázce vyhnul odpovědí: „I politici mají nárok na soukromý život, než vstoupili do politiky.“ Ani on ale požití omamných látek jednoznačně nevyloučil.

KVŮLI ROZTRHANÝM DAŇKŮM KRAJ MĚNÍ ZÁKON

Královéhradecký kraj navrhne změnu zákona o odškodném pro chovatele za škody způsobené chráněnými šelmami a dravci. Reaguje tím na poslední případ z Trutnovska, kde vlci potrhali v oboře deset daňků. Jejich chovatelé nyní nemají na odškodné nárok. Kraj to chce změnit a mluví i o tom, že bude třeba změnit i přístup k ochraně vlků.

Na daňky, jeleny či muflony ve farmových a zájmových chovech se v tuto chvíli náhrady nevztahují. Čili chovatel ovcí náhradu dostane, ale chovatel daňků nikoliv,“ řekl hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) „Zákon pochází z roku 2000 a je zastaralý. Ministerstvu životního prostředí proto za náš kraj navrhneme úpravu stávajícího zákona tak, aby do náhrad škod zahrnul i farmovou zvěř v oborách a další druhy zvířat, která jsou nyní opomíjena,“ dodal (o potrhání daňků na Trutnovsku v článku Vlci zaútočili na daňky v oboře, zahubili půlku stáda i s březí samicí).

Podle správy CHKO Broumovsko je požadavek na novelizaci zákona v pořádku.

„Ten zákon je starý 20 let. V té době byl průkopnický, reagoval na návrat velkých šelem do Beskyd a umožnil hradit aspoň některé škody chovatelům vybraných skupin hospodářských zvířat, jenže ta škála se rozšiřuje a myslím si, že je čas do toho zahrnout i faremní chovy,“ řekla vedoucí správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.

Zároveň doplnila, že by bylo dobré uzákonit rovněž potřebnou ochranu zvěře.„Mělo by být řečeno, jak má taková ochrana vypadat, aby škoda byla uznatelná. Ten současný zákon to sice vymezuje, ale jen vágně. Není například definováno, jaký má být standard oplocení,“ poznamenala.

Radní má vlky za další kormorány

Krajský radní pro životní prostředí Karel Klíma (KDU-ČSL) odhaduje, že přístup k ochraně vlků v budoucnu prodělá vývoj jako v případě kormoránů. Ti v roce 2013 vypadli ze seznamu zvlášť chráněných živočichů a stát nyní dokonce pod tíhou milionových škod způsobených těmito ptáky vyplácí myslivcům 500 korun za zabité zvíře.

„Příběh vlka v české kotlině patrně bude mít podobný průběh, jen to někdo nechce příliš přiznat. Česká krajina je hustě osídlená a ta šelma nemá moc volného prostor k seberealizaci. Je jen otázka, kdy společnost uzná, že volný prostor už vlka neuživí a že bez hospodářských zvířat by ta šelma již u nás nebyla. Ten okamžik nastane,“ tvrdí Klíma.
„Vlk sem patří, to není problém. Problém je spíš jeho množství a také krajina je již jiná než před 150 lety,“ dodává. Zároveň však nemluví přímo o odstřelu ani o takzvané rajonizaci vlčí populace.

Tu prosazuje skupina farmářů vedená starostou Vernéřovic Tomášem Havrlantem. Soudně požaduje zrušení zákazu odstřelu vlků na Broumovsku, v jejich petici stojí rovněž vymezení území bez vlků nebo jejich vyřazení ze seznamu kriticky ohrožených druhů. „Zaplaťpánbůh, že se tím konečně někdo začíná zabývat. Je to výborná zpráva,“ reagoval Havrlant na nynější Klímova slova.

Žaloba na odstřel vlků leží u Nejvyššího soudu

Havrlant, který je současně chovatelem 150hlavého stáda ovcí, doufá, že pro regulaci vlků najde u soudu oporu. Zatím žaloba úspěšná není.„Odvolali jsme se k Nejvyššímu soudu. Jsme v pořadí, už máme přidělený senát, ale ještě není známý termín jednání. Určitě máme šanci. Jestliže platí právní principy na občanský zákoník pro stát, ten by pak měl účinně předcházet škodám na majetku jiných,“ argumentuje Havrlant. Podle Hany Heinzelové sice možná jednou bude požadavek na regulaci vlčí populace oprávněný, avšak rozhodně to nebude již nyní.

„Zřejmě dojdeme do stavu, kdy to bude seriózní otázka, ale nemyslím si, že se tam již nacházíme,“ konstatovala Heinzelová. Sama je přesvědčená, že nemůže obstát ani žádost o omezení území bez vlků.
Vymezení zón pro vlky je nereálné, říká šéfka CHKO

„Představy, že jim vymezíme nějaké zóny, kde jej budeme tolerovat, jsou přinejmenším velmi odvážné. Vlk se skvěle pohybuje na velké vzdálenosti i v krajině pozměněné člověkem. Zároveň se dokáže velmi dobře přizpůsobit podmínkám a lze očekávat, že se bude šířit. Dokud tu budeme mít tak přemnoženou volně žijící zvěř srnčí, jelení, černou, muflony, jeleny sika nebo některé nepůvodní druhy, jak tomu je, budou tu i vlci,“ konstatuje.

„Škody na lesních a zemědělských plochách způsobené touto zvěří dosahují asi do výše sedmi miliard korun za rok. Ve srovnání s tím vyplácené škody v řádu jednotek milionů způsobených vlky na hospodářských zvířatech jsou neporovnatelné,“ upozorňuje.

Na druhou stranu, ani sami ochranáři nevylučují určitou regulaci vlků, dokonce mluví i o odstřelu, avšak za velmi přísných podmínek a výjimek. Muselo by jít například o jedince s prašivinou nebo vzteklinou, případně o šelmu, která by se pokusila loudit žrádlo či se krmit u popelnic.

„Takový vlk by opravdu mohl být nebezpečný a bylo by na místě jej eliminovat. Ale nelze zaměňovat. Vlci si například za zemědělskou technikou nebo domy nepředstavují člověka, proto jejich občasný výskyt poblíž obydlí nemůže být vykládán jako nezdravý zájem o lidi,“ popsala Heinzelová. Podle ní by mohl nastat i třetí případ, kdy by odstřel přicházel v úvahu. Šlo by o jedince, který by opakovaně uměl překonávat účinná zabezpečení pastvin.

Škody způsobené vlky jsou v řádech desítek tisíc

Královéhradecký kraj od roku 2017 vyplatil na náhradách za škody způsobené především vlky a kormorány zhruba dva miliony korun.„Letos evidujeme škody asi za 1,7 milionu korun, avšak jde především o škody způsobené kormorány z dřívější doby. Škody způsobené vlky jsou spíš v řádech desítek tisíc korun,“ řekl radní Klíma. Také podle Havrlanta letošní menší ztráty souhlasí. „Jenže to souvisí spíš s leckdy až o jeden měsíc opožděnou pastevní sezonou,“ řekl organizátor nedávné vatry na protest proti vlkům.

Podle něj se vlci letos například zaměřili na malá srnčata. „Právě děláme senoseče a na rozdíl od minulých let letos vůbec žádná nejsou vidět. Vlci je prostě vybili,“ tvrdí. Vlci také zdecimovali za poslední rok asi polovinu mufloní zvěře se světovými parametry v třech honitbách v Machově na Náchodsku, kde hospodaří Myslivecký spolek Bor.

V KRKONOŠÍCH OPRAVA CHODNÍKŮ

Kvůli opravám chodníků v Krkonoších dočasně uzavřou několik frekventovaných turistických cest. Zavřená je žlutá trasa na Sněžku v úseku Růžová hora - Sněžka, modrá přes Úpské rašeliniště, žlutě značená z Horních Míseček k bývalým Jestřabím Boudám a chodník kolem Černohorského rašeliniště.

Na turistickém chodníku z Růžové hory na Sněžku stavební firma zahájila štětování úseků nad odbočkou Traverz. „V místech s porostem kleče po obou stranách nelze cestářské práce provádět při průchodu turistů,“ vysvětlil Pavel Klimeš ze stavební firmy, která úsek opravuje. Chodník bude uzavřen každý pracovní den v době od 7.30 do 16.30 hodin. O víkendech a mimo pracovní dobu, popřípadě při trvalejším dešti, bude staveniště s opatrností průchodné.

„Dokončení těchto úzkých úseků předpokládáme do poloviny července. K cestě na Sněžku je možné po dobu oprav využít lanovku na Sněžku, případně pěší trasy z Horní Malé Úpy nebo z Pece pod Sněžkou Obřím dolem,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Zcela uzavřený je kvůli opravám povalový chodník přes Úpské rašeliniště. Dokončení prací předpokládají do konce září.
„Obchozí trasa vede po červeně značené cestě od Slezského domu Polskem na rozcestí Rownia pod Sniezka a po Jantarové cestě po žluté k Luční boudě,“ sdělil Drahný.

Letos správci dokončují také opravu chodníku mezi Horními Mísečkami a bývalými Jestřábími Boudami. Rekonstrukce spočívá ve štětování a v horním úseku odstranění nepůvodního alkalického materiálu. Předpoklad dokončení je na konci srpna.

Poslední uzávěra se týká Naučné stezky Černohorská rašelina, kde pokračují v rekonstrukci chodníku, kterou zahájili už loni. Letos dokončí kompletní výměnu povalového chodníku za kvalitnější z dubového dřeva. Práce skončí v říjnu.
Další omezení na cestách mohou souviset s pracemi v lesích. V současnosti je až do konce června uzavřena modře značená cesta z Krakonošovy snídaně na rozcestí U Čtyř pánů. Aktuální informace o omezeních lze najít na stránkách Krkonošského národního parku.

Znovu otevřená je už naopak cesta po modré turistické značce Obřím dolem, kde starou lávku poničil sníh (více čtěte v článku Lávku v Obřím dole rychle spravili).

PĚT MILIONŮ NA VELKOU PARDUBICKOU

Letošní Velkou pardubickou zaplatí ministerstvo zemědělství. Městu ani Dostihovému spolku se totiž po loňském odchodu České pojišťovny nepodařilo najít nového generálního sponzora, který by letošní 129. ročník zaplatil. Proto o zaplacení dostihů rozhodovala vláda.

Pro letošek se tedy počítá s tím, že o potřebných pět milionů korun požádá město Pardubice, jemuž ministerstvo zemědělství peníze pošle. „Poskytnutá podpora přispěje k zajištění kvality programu a zachování jednoho z nejprestižnějších dostihů v Evropě, který je neodmyslitelně spjatý s Českou republikou. Finanční podporu poskytne městu Pardubice ministerstvo zemědělství formou dotace,“ uvádí v prohlášení ministerstvo zemědělství.

Žokej Jaroslav Myška, který připravuje ve Valech u Přelouče koně do Velké pardubické již několik let, podanou ruku od státu, respektive ministerstva zemědělství vítá. Ale chtěl by mít jistotu, že se peníze pro sedm nejlepších koní a žokejů dostihu nebudou shánět zase na poslední chvíli.

„Samozřejmě je dobře, že se peníze na Velkou podařilo sehnat. Přál bych si hlavně dlouhodobou spolupráci, systémové řešení. S kýmkoli, kdo bude ochotný podporovat dostihový sport. Abychom se my, co koně trénujeme, nemuseli bát, že se za rok Velká dostane do stejné situace,“ řekl Myška. Zda se stát stane hlavním mecenášem Velké pardubické i v dalších letech, není zatím jasné, i když by vedení

Dostihového spolku o podobnou dohodu zřejmě stálo.

„Dohodu s ministerstvem máme prozatím na letošní rok, ovšem cílem je, aby Velká pardubická byla zařazena mezi významné sportovně-kulturní akce a dostihu se tak dostávalo podobné podpory jako například Karlovarskému filmovému festivalu nebo motocyklovým závodům v Brně,“ řekl ředitel Dostihového spolku Martin Korba.

Ani Spolek ani město se však stále nevzdalo šance najít generálního sponzora pro Velkou pardubickou.
„Je to značka, která by měla nést jméno generálního partnera. Není nijak v rozporu, kdybychom někoho takového sehnali, že by se na financování víkendového dostihového festivalu, podílel sponzor i stát. Pořádání takové akce je nákladné. Navíc sehnat partnera pro jubilejní 130. ročník, který se poběží za rok, je pro nás výzva,“ řekl náměstek primátora Petr Kvaš, který má Dostihový spolek a závodiště na starosti.

Slavný dostih opustil loni v listopadu po 25 letech generální sponzor, kterým byla Česká pojišťovna. Ta nyní podporuje biatlon. Námluvy s firmou Lokotrans, která byla ochotná se do chodu pardubického závodiště a pořadatelství dostihů zapojit, se však nevydařily.

RUSKÉ RAKETY DO TURECKA, USA PŘESTALY CVIČIT LETCE TURECKA

Američané zastavili výcvik tureckých pilotů v řízení stíhaček F-35 na své základně Luke Air Force Base v Arizoně. Turci už nově nemají ani přístup k utajovaným materiálům. Spojené státy tak na svého spojence v NATO opět zatlačily, aby si rozmyslel nákup obranného systému S-400 od Ruska.

Podle Al-Džazíry přišlo oznámení rychleji, než se očekávalo. Ještě před pár dny totiž úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan Turecku vzkázal, že piloti, kteří jsou aktuálně ve výcvikovém programu, mohou v USA zůstat do konce července. Turecko tak mělo čas na rozmyšlenou a jeho piloti by výcvik v řízení stíhaček stihli dokončit. To už však neplatí.
Velitel základny Todd Canterbury rozhodl, že piloti dolétali a ve výcviku z bezpečnostních důvodů nepokračují ani týmy techniků.

Server Foreign Policy také píše, že se turečtí vojáci nově nedostanou k informacím s omezeným přístupem a státním tajemstvím. Canterbury se totiž po vyhlášení červencového ultimáta začal obávat, že by se Turci mohli pokusit utajované materiály vynést.„Pokud se postoj Turecka nezmění, budeme spolu s naším tureckým spojencem pokračovat v ukončování jeho účasti na programu F-35,“ potvrdil agentuře Reuters mluvčí Pentagonu Mike Andrews.

Už minulý týden ve čtvrtek také Američané oznámili, že přestanou přijímat nové turecké piloty, napsal izraelský list The Jerusalem Post. Dosud podle něj na základně trénovali čtyři piloti z Turecka, dva další tam pracovali jako instruktoři. Dvacet Turků pak patřilo do týmu techniků. V jejich případě ovšem ještě probíhá trénink na základně Eglin Air Force Base na Floridě.

Ankara by ráda koupila sto stíhaček F-35. Washington však svému spojenci v NATO opakovaně vzkazuje, že nemůže mít obojí – stíhačky i ruský systém S-400 – a měl by se rozhodnout. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan však odstoupení od smlouvy s Ruskem odmítl a prohlásil také, že od Američanů „žádnou takto dobrou nabídku nedostal“.
Turecko a Rusko dohodu o dodávce čtyř jednotek systému protivzdušné obrany S-400 za 2,5 miliardy dolarů (57 miliard korun) podepsaly v roce 2017. Ankara ho má od Moskvy dostat v červenci a podstatnou část ceny už údajně zaplatila.
Turecký nákup ruských střel S-400 budí u spojenců v NATO rozpaky

Podle Američanů však může systém pro letouny F-35 znamenat ohrožení. Spojené státy i jejich spojenci v NATO se totiž obávají, že radary ruských protivzdušných raket S-400 se „naučí“, jak monitorovat americké stíhačky. A to by v budoucnu mohlo ohrozit jejich operační možnosti.

Jako náhradu Pentagon nabídl Turecku zlevněné obranné systémy Patriot. Ankara s nákupem souhlasí, ale nikoli na úkor nákupu S-400. Spojené státy proto už počátkem dubna pozastavily dodávky zařízení pro stíhačky F-35 do Turecka. Viceprezident USA Mike Pence dokonce turecké vedení varoval, že nákupem riskuje své členství v Severoatlantické alianci.

NOVÁ KNIHA TRUMPA CHVÁLÍ

Ve Spojených státech v úterý vyšla kniha někdejší pravé ruky amerického prezidenta Donalda Trumpa George Soriala, který je ve vedení Trumpova obchodního impéria The Trump Organization. Knihu s názvem Skutečná dohoda napsal Sorial společně s novinářem Damianem Batesem, který v minulosti o Trumpovi dlouhodobě psal. Trump knihu označil za báječnou.

„Napsali ji dva lidé, kteří jsou velmi chytří a kteří mě dobře znají,“ napsal Trump s tím, že dvojice na rozdíl od jiných autorů, kteří o něm knihy napsali, ho opravdu zná. Konzervativní komentátorka Tomi Lahrenová, která je známou kritičkou liberální politiky a která působí v televizi Fox vstřícné vůči Trumpovi, o knize napsala, že přináší skutečný pohled na Trumpa, kterého vlastenečtí Američané milují a levičáci rádi nenávidí.

Sorial s Batesem se věnují Trumpovým politickým i obchodním strategiím. Věnují se také otázce, proč se realitní magnát vůbec rozhodl ucházet o křeslo v Bílém domě, když to pro něj v důsledku kvůli odchodu z byznysu znamenalo ztrátu stovek milionů dolarů. „Protože každý, s kým hovořil, chtěl, aby Americe opět vrátil její velikost,“ uvádí text s odkazem na stejné Trumpovo volební heslo Make America Great Again.

Britský server Mail Online poznamenal, že Sorial píše, jak zaměstnanci The Trump Organization neustále čelí fyzickým útokům, proto do práce chodí ozbrojeni. Tvrdí, že také on sám nikdy nevychází z domova bez svého osvědčené pistole glock. Sorial se rovněž zmiňuje o nenávistnících, kteří v Trumpových hotelech vytvářejí falešné rezervace, které následně ruší, aby společnost finančně poškodili.

ZAVRAŽDĚNÝ BRATR KIMA KONTAKTY SE CIA

Kim Čong-nam, bratr severokorejského vůdce Kim Čong-una zavražděný předloni v Malajsii, byl informátorem americké CIA. Napsal to v pondělí list The Wall Street Journal. Podle nejmenovaných zdrojů byl mezi diktátorovým bratrem a americkou rozvědkou „vztah“.Kim Čong-nam byl nejstarším synem bývalého severokorejského vůdce Kim Čong-ila. Před smrtí žil řadu let v zahraničí, protože v KLDR upadl v nemilost.

Analytici předpokládají, že ho Kim Čong-un, který měl stejného otce, ale jinou matku, mohl vnímat jako ohrožení své vlády. V únoru 2017 byl Kim Čong-nam zavražděn na letišti v malajsijské metropoli Kuala Lumpuru. „Několik bývalých amerických úředních činitelů uvádí, že Kim Čong-unův bratr neměl v KLDR žádnou mocenskou základnu a nemohl zřejmě poskytovat podrobnosti o vnitřním uspořádání Severní Koreje,“ uvedl newyorský list. Mnoho detailů o kontaktech Kim Čong-nama s Ústřední zpravodajskou službou zůstává nejasných.

Kimův bratr byl podle zdrojů The Wall Street Journal téměř jistě v kontaktu i s jinými zpravodajskými službami, zejména čínskými. V únoru 2017, kdy byl zavražděn, Kim cestoval do Malajsie k setkání se svým kontaktem ze CIA, i když to nemusel být jediný důvod cesty, píše se v článku.

Z vraždy Kim Čong-nama byly obviněny dvě ženy, Indonésanka a Vietnamka, které mu v prostorách letištního terminálu vstříkly do obličeje nervový plyn VX. Indonésanka Siti Aisyahová byla po stažení žaloby nečekaně propuštěna na svobodu letos v dubnu. Vietnamku Doan Thi Huong soud poslal do vězení na tři roky a čtyři měsíce. Počátkem května byla i ona z vězení propuštěna, z trestu si odpykala dva roky.

ŠPANĚLSKÝ TAXIKÁŘ JEZDÍ V SUKNI, NESMÍ MÍT KRAŤASY

Hvězdou španělských sociálních sítí se tento týden stal taxikář, který na protest proti omezujícímu nařízení místních úřadů začal jezdit v sukni. Nařízení totiž zakazují nosit taxikářům ve službě kromě sandálů či sportovního oblečení i kraťasy, nikoli však sukně.

V tropických vedrech, která nyní ve Španělsku panují, se proto taxikář Jorge z města Vigo na severozápadě země oblékl do bílé sukně. Informoval o tom deník El Mundo. Nová vyhláška pro taxikáře ve městě Vigo platí od loňského října a řidiči taxi podle ní musejí dbát „o svůj vzhled a osobní hygienu a adekvátně se oblékat“. Výslovně zakázány jsou „sandály, sportovní oblečení, tílka, žabky či kraťasy“.

„Jorge je vzdělaný člověk a má čistý vůz, ale to s tou sukní nedává smysl,“ komentoval situaci místopředseda svazu taxikářů Emilio Mosquera. Odmítl ale zprávy, že by si na Jorgeho kvůli novému oblečení stěžoval na místní policii. Nicméně uvedl, že pokud situace potrvá, bude to vedení svazu řešit.

Podobnou úpravu pro dress code taxikářů mají podle deníku El Mundo i další velká města Španělska, včetně metropole Madridu. Tam řidiči taxislužby mají už od listopadu 2012 zakázáno poskytovat služby mimo jiné „ve sportovním oblečení, v plavkách, šortkách a trikách bez rukávů“.

V Barceloně místní radnice v roce 2017 upravila vyhlášku pro oděv taxikářů, který musí být „adekvátní společenským normám“, zejména musí být „beze skvrn a zápachu“. Taxikáři v katalánské metropoli rovněž nesmějí nosit kraťasy a tílka ani obuv, která by „představovala riziko pro bezpečnost jízdy“.Na Mallorce by ale taxikář Jorge se sukní nepochodil, protože tamní nařízení z roku 1996 povoluje sukně pouze ženám.