iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Startuje Trikolóra Klause mladšího, konkurence Ano a ODS

Šéf hnutí Trikolóra Klaus: Přišel čas vzít si naši zemi zpátky: Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít si naši zemi zpátky,“ zdůraznil syn bývalého prezidenta. Českou republiku by si podle něj měli vzít zpátky lidé, kteří pracují, vychovávají děti a platí daně. „Chceme bránit konzervativní hodnoty a zdravý rozum,“ řekl Klaus.„Rodina, která se skládá z táty, mámy a dětí, je ta rodina, kterou chceme hájit ,“ doplnila Klause mladšího poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, která opustila ODS a přidala se k novému hnutí.

Ctíme evropské, neafrické a nearabské hodnoty, řekl Klaus

„Skutečně nás zajímá mnohem víc Jaroslav Novák z Pelhřimova než lachtan na Antarktidě. Co se týče Evropské unie, já jenom řeknu jednu věc: my naprosto ctíme evropské hodnoty ve smyslu neafrické a nearabské,“ uvedl také Klaus mladší, s nímž se ODS rozešla.

Popsal, co je podle něj obrana normálního světa. „Například si nemyslíme, že savci mají 27 pohlaví podle toho, jak se cítí, a že máme takové bludy učit děti ve školách. Nemyslíme si, že evropskou potažmo světovou průmyslovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami,“ řekl s narážkou na švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou.

Moderátor, herec Marek Vašut, přečetl zdravici dvou senátorů - Jaroslava Zemana zvoleného za ODS na Jablonecku a senátory Iva Valenty, majitele sázkového holdingu Synot, který byl do horní komory parlamentu zvolen na Uherskohradišťsku. Václav Klaus mladší odpověděl vyhýbavě na otázky iDNES.cz, zda bude jeho hnutí kandidovat už příští rok v krajských volbách, i se kterými stranami chce spolupracovat a se kterými naopak spolupráci vylučuje.

Soustředit se chce na volby do Sněmovny, které by se měly konat na podzim 2021. O kandidatuře v krajských volbách rozhodne nové hnutí na podzim. „Náš vztah ke krajům je negativní. Myslíme si, že jsou to jenom průtokové ohřívače peněz daňových poplatníků a nemají žádný smysl,“ prohlásil Klaus mladší.Trikolóra je pro českou korunu a pro výjimku z přijetí eura. Nové hnutí Trikolóra chce, aby si Česká republika vyjednala s Evropskou unií trvalou výjimku z eura a zachovalo si českou korunu.

Klaus mladší byl z ODS vyloučen v polovině března. „Václav Klaus mladší svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozuje dobré jméno ODS a dělá to i přesto, že byl několikrát varován, poté co dostal něco, co jsme nazvali žlutou kartou,“ řekl po jednání výkonné rady šéf strany Petr Fiala.

Vyčetl Klausovi mladšímu, že otevřeně podporuje vystoupení České republiky z Evropské unie nebo to, že zpochybňuje účast vojáků Armády České republiky ve vojenských misích a že podporoval kandidáta SPD Ladislava Jakla v loňských senátních volbách.

Majerová Zahradníková, která rovněž stojí u zrodu nového hnutí, ukončila členství v ODS na vlastní žádost. Před tím nepodpořila, když se občanští demokraté rozhodli dostat Klause z čela školského výboru. To se jim podařilo až napodruhé, když Sněmovna Klause na žádost ODS zcela odvolala z výboru.

Poslanec potvrdil, že jeho otec, exprezident Václav Klaus, má být „garantem pro oblast zahraničí“. Spolupracovat s hnutím Trikolóra mají podle informací MF DNES i například kardiochirurg Jan Pirk, lékař a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný, ekonomka Markéta Šichtařová či šéf Madety Jan Teplý starší.

Minulý týden občanští demokraté v Šestajovicích u Prahy rozpustili stranickou buňku s tím, že chtějí pokračovat v Klausově nové straně. Podle tiskové zprávy přivedla členy místního sdružení k tomuto kroku dlouhodobá nespokojenost s tím, že se ODS pod vedením Fialy podle nich posouvá do politického středu.

Na představení projektu Klause mladšího dorazili například právník a bývalý poslanec Zdeněk Koudelka, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása či bývalý ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín, který se angažuje v ultrakonzervativním uskupení Akce D.O.S.T a nyní se ve Sněmovně uchází o pozici v Radě ČTK. „Učili jsme spolu na gymnáziu, jsme kamarádi a mezi Akcí D.O.S.T a Václavem Klausem mladším je dlouhodobá spolupráce a názorová blízkost,“ řekl iDNES.cz Semín.

LIDÉ VĚŘÍ PREZIDENTOVI ZEMANOVI A ŠÉFOVI ÚS RYCHETSKÉMU

Skóre důvěry v Miloše Zemana dorovnal jen předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Nejvíce nedůvěry naopak získali Miroslav Kalousek a Andrej Babiš. Tak ukazuje květnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Do výzkumu byli zařazeni nejdůležitější ústavní činitelé a odpovídalo víc než tisíc dotázaných.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR v květnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér České národní banky a předseda Ústavního soudu.

Mezi zkoumanými vrcholnými představiteli státu zařazenými do výzkumu nejvyšší podíly důvěry byly zaznamenány u předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a prezidenta republiky Miloše Zemana (oba shodně 43 procent). Důvěra nad nedůvěrou mezi zkoumanými představiteli v současnosti významně převažuje u Pavla Rychetského a mírně u Jaroslava Kubery.

Nejvíce lidé nedůvěřují Kalouskovi a Babišovi

Pokud jde o úroveň nedůvěry, mezi zkoumanými představiteli se jednoznačně nejvyšší podíl nedůvěřujících na úrovni necelých čtyř pětin objevil v případě současného předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska (78 procent). Na druhém místě skončil současný premiér Andrej Babiš (60 procent), za nímž s těsně nadpoloviční většinou figuruje Jaroslav Faltýnek (53 procent).

Více než dvě pětiny českých občanů vyjadřují nedůvěru k Miloši Zemanovi (49 procent), Marii Benešové (47 procent), Janu Hamáčkovi (47 procent), Radimu Fialovi (45 procent), Zbyňku Stanjurovi (41 procent) a Jiřímu Rusnokovi (41 procent).

Zemanova důvěra i nedůvěra jsou vyvážené

Mezi nejvyššími ústavními představiteli státu je jako nejdůvěryhodnější hodnocen předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jemuž důvěřuje 43 procent českých občanů, zatímco 28 nikoli. Stejný podíl důvěry má prezident Miloš Zeman, jemuž ovšem nedůvěřuje 49 procent českých občanů. Jako třetí z hlediska podílu důvěřujících skončil předseda vlády Andrej Babiš, jemuž důvěřuje 35 procent dotázaných a 60 procent mu naopak nedůvěřuje.

Za ním s nepatrným odstupem z hlediska podílu důvěry, ale výrazně nižším podílem nedůvěry následuje předseda Senátu Jaroslav Kubera s 34 procenty důvěřujících a 29 procenty nedůvěřujících, který je tak po Pavlu Rychetském druhým a zároveň posledním ze zkoumaných činitelů s převahou vyjadřované důvěry nad nedůvěrou. U všech ostatních zkoumaných činitelů již nedůvěra statisticky významně převažuje nad podílem důvěřujících.
Maláčová a Hamáček obsadili v důvěře páté a šesté místo

Na pátém a šestém místě z hlediska podílu důvěry s odstupem následuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (oba 29 procent „spíše důvěřuje“, 36 procent, respektive 47 procent „spíše nedůvěřuje“), po nichž se v těsném sledu zařadili ministryně financí Alena Schillerová (28 procent důvěry a 33 procent nedůvěry) a guvernér České národní banky Jiří Rusnok (27 procent důvěry a 41 procent nedůvěry).

S mírným odstupem a s podílem důvěry již pod hranicí jedné čtvrtiny následuje nová ministryně spravedlnosti a nová předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová (23 procent důvěry, 47 procent nedůvěry), veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová (22 procent důvěry, 37 procent důvěry), předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek (22 procent důvěry, 53 procent důvěry) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (20 procent důvěry, 30 procent nedůvěry).

Fialovi důvěra vzrostla, Vondráčkovi klesla

V porovnání s posledním šetřením, jímž u většiny zkoumaných jmen byl leden 2019, ale v případě jednotlivců zastávajících zároveň s ústavními posty i nejvyšší stranické funkce jde o duben 2019, došlo k mírnému nárůstu důvěry pouze u Fialy a Petříčka. Naopak mírné poklesy podílu důvěřujících byly zaznamenány v případě Vondráčka, u něhož zároveň vzrostl podíl nedůvěřujících, Zemana, Kubery a Rusnoka.

PREZIDENT ZEMAN: PROTESTY NEMAJÍ SMYSL

Současné protivládní demonstrace jsou podle prezidenta Miloše Zemana zbytečné. Řekl to na rádiu Frekvence 1, kde se vyjádřil k aktuálním tématům. Premiéra Babiše podpořil v kauze dotací, naopak zkritizoval nejvyššího státního zástupce. Také opět odsoudil ruskou snahu udělat z okupantů roku 1968 veterány.

Iniciativa Milion chvilek pořádá další, ještě masovější demonstraci proti ministryni spravedlnosti Marii Benešové a premiéru Andreji Babišovi na Letné 23. června. Podle prezidenta však neměla žádná demonstrace od roku 1989 jakýkoliv účinek. „Ty dnešní smysl nemají, ale když se tam někdo chce přijít vyřádit, prosím,“ uvedl.

„Já uklidňuji společnost tím, že jednám s politiky. Nebudu jednat se zběhlým studentem, který by měl dokončit svá studia a na trhu si najít nějaké zaměstnání, protože organizace protivládních demonstrací rozhodně není perspektivní profese,“ řekl Zeman na adresu jednoho z organizátorů demonstrací Mikuláše Mináře.

„Demonstrace bych považoval za - do jisté míry - podpůrné shromáždění pro ty české politiky, kteří chtějí odvolat Andreje Babiše,“ dodal prezident. V té souvislosti zmínil i bývalého předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska. Pokud jde o počty účastníků, tak mu policejní prezident Jan Švejdar prý sdělil, že v krajských městech zahrnovaly protivládní demonstrace jen několik set lidí, pouze v Brně jich možná byly dva tisíce.

Babiše Zeman podpořil, ocenil jeho slova, že Česká republika není Slovensko a v České republice se nebude měnit vláda na základě demonstrací. Premiér je pronesl v Bratislavě. „Radil jsem mu, ať to ignoruje. Každý politik si musí zvyknout na štvanici, ale musí vědět, kdo ji vede. Bývají to buď neúspěšní politici, neúspěšní prezidentští kandidáti, nebo novináři, kteří nic nedokázali,“ vyjmenoval prezident.

„Pošukaní“ ruští poslanci

V otázce předběžného auditu Evropské komise o údajném premiérově střetu zájmů Zeman řekl, že je třeba se závěry počkat na finální zprávu. Kriticky se vyjádřil ke svému jmenovci, nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi.
„Je to neviditelný státní zástupce. Je tam osm let a nezanechal žádnou stopu. Říkal jsem mu kdysi, aby se zabýval kauzou tunelování OKD, neudělal nic. Nyní, když se objevily zprávy o jeho možném odvolání, se chce zviditelnit a zachránit, když chce zkoumat auditní zprávu z Bruselu o dotacích,“ řekl prezident.

Okupanti ze srpna 1968 by mohli být veterány, Češi i Slováci protestují

V rádiu Zeman promluvil i o návrhu zákona uznat účastníky okupace z roku 1968 za válečné veterány. Už dříve ho odsoudil, od ruského velvyslance bude chtít 13. června vysvětlení. „Považuji ho za hluboce urážlivý, kdo ho podporuje, se dopouští nepřátelského aktu vůči ČR,“ uvedl.„Okupace v roce 1968 byla mezinárodní zločin a ti, kdo se ho dopustili, nemají mít status válečných veteránů,“ řekl prezident. Podle něj je návrh dílem „dvou pošukaných poslanců ruské Dumy.“

Nyní prezident mimo jiné řeší výměnu na pozici ministra kultury, odvolání Antonína Staňka napoprvé nepřijal. „ČSSD zařízla ministra, který bojoval proti nekalostem ve svém resortu, a proto prohrála evropské volby,“ řekl Zeman.
V blízké době se nicméně hodlá sejít s navrhovaným kandidátem Michalem Šmardou.

ZHRZENÝ MINISTR PELIKÁN, NIKDY NEMĚL BÝT MINISTREM, CHYBA BABIŠE

Exministr spravedlnosti Robert Pelikán Radiožurnálu potvrdil, že na něj hradní kancléř Vratislav Mynář naléhal, aby podal stížnost pro porušení zákona v kauze Lány. MF DNES informaci přinesla vloni v prosinci. Policie v kauze manipulace stomilionové veřejné zakázky obvinila Mynářova podřízeného, šéfa lánské obory Miloše Baláka, a jednoho podnikatele.

Pelikán stížnost odmítl podat. Mynář to nicméně podle Radiožurnálu o rok později zkoušel skoro totožný podnět prosadit i přes nového šéfa justice Jana Kněžínka (za ANO), který dokument odmítl převzít. Mynáře odkázal, aby stížnost poslal písemně na podatelnu. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že současná ministryně Marie Benešová (za ANO) neuvažuje o tom, že by stížnost v případu Lány podala.

Mynář na dotazy nereagoval a mluvčí Hradu Jiří Ovčáček vzkázal, že „povídání evidentně zhrzeného exministra Pelikána“ ho nezajímá. Exministr Pelikán (ANO) na dotaz Radiožurnálu uvedl, že mu kancléř dal podnět k podání stížnosti přímo do ruky. Tehdejší ministr odnesl podnět na příslušný obor, který ho oficiálně zaevidoval. Podnět však tehdejší ministr nepodal.
Mynář se poté Pelikána při každé příležitosti vyptával, jak s dokumentem naložil.

„Pokud si vzpomínám, tak pan Mynář za asistence pana prezidenta opakovaně cítil potřebu mě upozorňovat na postup orgánů činných v trestním řízení v této kauze a stěžovat si. A pak začal hovořit o tom, že si myslí, že by se tam měla podat stížnost pro porušení zákona. Pak mě podnět prostě jednoho dne strčil do ruky,“ řekl Pelikán, který nyní působí jako advokát. Jeho chování označil za „dosti úporné“.

Mynář: Jde o věc šéfa Lán Baláka

MF DNES informaci, že Mynář na ministra tlačil, přinesla vloni v prosinci. Mynář se tehdy k podané stížnosti pro porušení zákona vůbec neznal a argumentoval, že vše mají na starosti Lány. Zároveň tvrdil, že on na Pelikána rozhodně netlačil. „Pan ředitel Balák má zajištěnou fundovanou obhajobu a příslušné procesní návrhy jsou její součástí,“ konstatoval kancléř.

Jinak to ale vidí Balák. „O tomto návrhu ze strany Hradu vůbec nevím,“ řekl MF DNES Balák.

Stížnost pro porušení zákona je mimořádný opravný prostředek, který může změnit rozhodnutí v trestních případech. Z oficiálních statistik podle Radiožurnálu vyplývá, že ministři spravedlnosti jich podali za posledních pět let 350. Nejvyšší soud od roku 2013 ministrům vyhověl v 85 procentech kauz.

Podle Lán získala policie dokumenty nezákonně

Lesní správa Lány v podnětu ministrovi tvrdí, že policejní prohlídku měl povolit jiný soud, a tudíž zabavené dokumenty z Lán získala policie nezákonně. Případné vyhovění stížnosti může vést až k tomu, že by policie zabavené dokumenty nesměla použít, což by značně zkomplikovalo vyšetřování.

Mynář se soudci jednat mohl. Nebylo to protiprávní, míní státní zástupce

Mynář už v minulosti čelil podezření, že se snažil s vědomím prezidenta Miloše Zemana ovlivnit soudce v kauzách důležitých pro Pražský hrad. Policie však šetření ukončila s tím, že podezření z trestného činu neshledala.
Následně to potvrdil i státní zástupce Jan Lelek. Konstatoval ovšem, že počínání kancléře bylo nestandardní a za vhodný nepovažuje ani postup soudců.

Mynář v minulosti přiznal, že v Zemanově zastoupení „konzultoval“ s více ústavními soudci prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu. Soudce kontaktoval i v jiných kauzách. Zeman se Mynáře zastal s tím, že na schůzky se soudci ho vysílal sám a že kancléř nikoho neovlivňoval. Mynář řekl, že cílem setkání bylo seznámit soudce s prezidentovými stanovisky.

SUDETŠTÍ NĚMCI CHTĚJÍ MÍT SJEZD V ČR, NAVŠTÍVÍ I BÝVALÁ OBYDLÍ?

Velkou myšlenkou, která by narovnala vztah mezi Čechy a sudetskými Němci, je uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v České republice. Německý ministr vnitra Horst Seehofer to prohlásil v sobotu na 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v bavorském Řezně. Sjezdu se účastnilo několik bývalých členů české vlády.

„Dosáhli jsme mnohého. Ale historie sudetských Němců bude vyvážená tehdy, až sudetoněmecký sněm oslavíme v Česku,“ řekl Seehofer, za což se mu dostalo hlasitého potlesku. Myšlenku uspořádání takového sjezdu považuje za velikou. Seehofer v projevu na sobotním sudetoněmeckém setkání ocenil přítomnost bývalého českého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který na události v roce 2016 vystoupil s projevem jako první člen české vlády.

Účast Hermana, kterého označil za věrného přítele sudetských Němců, a dalších českých zástupců považuje Seehofer cestu k narovnání vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy. Za vrchol tohoto snažení ale považuje uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v Česku.

Uspořádání takového srazu si přeje také nejvyšší představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí Bernd Posselt, podle kterého k tomu čas v současnosti ještě nedozrál. Už za dva či tři roky by se však dle jeho názoru sjezd v Česku uskutečnit mohl. Posselt myšlenku uskutečnění sjezdu v Česku otevřel již v minulý rok.

Z bývalých členů české vlády se třídenního sudetoněmeckého sjezdu, který začal v pátek v bavorském Řeznu, zúčastnili také někdejší vicepremiér a současný poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který měl na sudetském sněmu projev v roce 2017, a bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.

Sudetští Němci proti nacionalistům

Ministr Seehofer v sobotu také prohlásil, že Německo se dnes těší silné a stabilní demokracii, proto je důležité netolerovat jakékoli formy antisemitismu a nacionalismu. Zdůraznil také, že Bavorsko a celé Německo zastává cestu tolerance k odlišným kulturám i náboženstvím, ale že základy jsou křesťanské a křesťanské zůstanou.

Posselt ještě před zahájením sjezdu vyjádřil obavy z opětovného růstu nacionalismu a nového rozdělování Evropy, ke kterému dochází 30 let po pádu železné opony. Zdůraznil, že sudetští Němci si nepřejí Evropu rozdělenou na názorové a mocenské bloky, žádají naopak společné budování demokratického kontinentu. Při sobotním projevu tyto obavy opět zmínil.

„Nacionalismus zničil naši vlast,“ zdůraznil Posselt a připomenul projev bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla o tom, že Evropa je vlast vlastí. V projevu se tak vymezil především proti německé opoziční protiimigrační formaci Alternativa pro Německo (AfD).

Obávám se nárůstu nacionalismu a extremismu, řekl mluvčí sudetských Němců

AfD na letošním sudetoněmeckém sjezdu jako jediná nemá informační stánek. Opakuje se tak situace z loňského roku, kdy pořadatelé straně neumožnili oficiálně se představit veřejnosti. „(I letos) o povolení požádali, ale nebylo jim uděleno,“ uvedl Posselt. Dodal, že prostory má SL pronajaté, proto rozhoduje o tom, komu umožní informační stánek zřídit.

V loňském roce Posselt k AfD uvedl, že jako problematické u ní vidí její radikální a protiimigrační postoje a také fakt, že má blízký vztah s někdejším českým prezidentem Václavem Klausem. K němu tehdy poznamenal, že chtěl zakotvit do evropského právního řádu dekrety čs. prezidenta Edvarda Beneše. Vůči těmto právním normám, na jejichž základě Němci byli po druhé světové válce zbaveni v Československu občanských práv a majetku, se vysídlenci dlouhodobě vymezují.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

V MOLDÁVII KRIZE, PREZIDENT ZBAVEN FUNKCE

Moldavský ústavní soud zbavil úřadu prezidenta Igora Dodona. Odmítl totiž v zákonné lhůtě rozpustit parlament, čímž porušil ústavu. Do čela státu byl určen dosavadní premiér Pavel Filip. Dodon měl do půlnoci na dnešek rozpustit parlament, protože se mu v zákonem stanovené lhůtě od únorových voleb nepodařilo sestavit vládu. Informovaly o tom agentury Reuters a TASS. Soud své nedělní rozhodnutí zdůvodnil tím, že Dodon nerozpustil parlament. Ústavní soud už v sobotu konstatoval, že prezident musí nejpozději do půlnoci parlament rozpustit, neboť od jeho ustavující schůze uplynula 90denní lhůta, po níž se nepodařilo sestavit vládu. Dodon to však neudělal.

Moldavský premiér Pavel Filip

Parlamentní volby z konce února sice vyhráli Dodonovi socialisté, nedokázali ale pro svou vládu získat většinu. V sobotu Dodon oznámil, že vedení jeho socialistické strany PSRM po měsíc trvajících rozhovorech rozhodlo odmítnout koalici s prozápadním opozičním svazem ACUM kvůli její „neústupnosti“ v klíčových otázkách případné vládní spolupráce.
Proevropský opoziční blok ACUM souhlasil s rozhovory s proruskými socialisty až po dlouhém váhání a vznik případné vládní koalice podmiňoval schválením balíčku zákonů vedoucích ke zbavení moci oligarchů. Jednání s Demokratickou stranou (PDM) kontroverzního oligarchy Vlada Plahotniuka, druhou nejsilnější stranou v parlamentu, obě strany předem odmítly.

LIDÉ Z MALÝCH OBCÍ ČR PRCHAJÍ DO MĚST, VENKOV JEN PRO CHALUPÁŘE?

V Česku jsou stovky obcí, které „vymírají“. Není zde práce, lidé proto dojíždějí jinam. Je tu špatná je občanská vybavenost, daleko jsou například supermarkety, je tu špatná infrastruktura. Stát strategii na záchranu těchto obcí nemá, veškerá tíha leží na místních zastupitelstvech. Přes celou krušnohorskou Moldavu se kdysi linula šňůra aut, převážně turistů z Německa. Kvůli nim tu vyrostly restaurace, penziony, hotely, nonstop bary, kadeřnická studia, obchůdky. Turisté stáli fronty před benzinkou a hospodami, kde čekali, až na ně přijde řada. Teď je tu pusto a ticho.

Jen naproti radnici je otevřená vietnamská večerka, ale ani zbloudilý turista tu nenakupuje, jen se ptá prodavače na cestu.„Turisty odvedla dálnice, není tu práce, a když ji mladí najdou někde dole ve městě, už tam zůstanou,“ říká místostarostka Eva Kardová, která zároveň pracuje v obecním infocentru, sloužícím současně jako pobočka Pošty partner.

Na Moldavě a ve spádovém Novém Městě žije aktuálně sto padesát lidí, před osmi roky jich byl dvojnásobek. Lidé tady nemají práci, na nákupy i k lékaři musejí dojíždět. Vesnice s prázdnými domy připomíná skanzen.
Podobné je to i v dalších odlehlých regionech.

„Největší problém je vnitřní pás obcí, který se táhne od Manětína severně od Plzně přes Rokycansko, Příbramsko, Sedlčansko, Voticko až na Vysočinu. Dále jde o příhraničí. Už od 70. let je toto území definováno jako vnitřní periferie, která je dlouhodobě nepopulační,“ vysvětluje Radim Perlín, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pokud stát nezačne řešit ubývání lidí v těchto obcích, mohou během několika let zaniknout – podobně jako se to stalo v Portugalsku, Španělsku, Francii či Itálii.

Česko má 4 871 obcí do 1 000 obyvatel. „Z našich analýz vyplývá, že venkov jako celek se nevylidňuje. Dochází k nárůstu počtu obyvatel venkovských obcí v zázemí větších měst,“ říká Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které má podporu venkova, zejména formou dotací, na starosti.

Ministerstvo strategii na záchranu vymírajících obcí nemá, jejich osud leží v rukou místního zastupitelstva. „Například na podporu rozvoje venkova ‚zdola‘ za účasti místních akčních skupin (společenství podnikatelů, neziskovek a obcí na lokální úrovni) bylo vyčleněno do roku 2020 celkem šestnáct miliard korun,“ dodává mluvčí Frček.

Dříve rozkvět, dnes chátrání

V Moldavě bývala kdysi škola i obdoba školky. Většina lidí pracovala na státním statku Bílina nebo ve fluoritových dolech. Ty se zavřely v polovině 90. let. Chov dobytka se utlumil a statek chátrá. Děti dnes dojíždějí autobusem do škol v sousedních obcích.

Největší rozkvět zažila obec po revoluci díky davům Němců, kteří to sem měli doslova jen pár metrů přes můstek. Jenže v prosinci 2006 byla otevřena dálnice z Německa směrem Ústí nad Labem a Němci už neměli Moldavu po cestě – mohli pohodlně dojet do větších měst dál do vnitrozemí. Dnes obec připomíná westernové městečko po sezoně; domy, kde dřív byly obchody, restaurace, penziony a kadeřnictví, zejí prázdnotou. Ale zde je nová sezona v nedohlednu.

Rapotín umí čerpat dotace jako velká města, zlepšil za ně obec, vlaky i řeku

Největším zaměstnavatelem je nyní obec – tři lidé pracují v infocentru, dalších osm zaměstnává úklidem a údržbou. Sezonní práce v lesích, kde lidé ošetřují stromky nebo drtí jehličnany napadené kůrovcem, nedávají stabilní perspektivu. „Na zimu musí lidé znovu na pracák,“ říká místostarostka Kardová.

Nezbývá, než za prací dojíždět. Jenže dopravní spojení je podle místních nedostatečné, za prací se musí autem, což znamená vydělávat pár tisíc měsíčně navíc na benzin. „Můj syn si našel práci v Teplicích,“ říká žena, která se zastavila v místním infocentru. „Dojíždět denně třicet kilometrů by se mu nevyplatilo, tak si tam našel pronájem a přihlásil si tam trvalé bydliště,“ dodává.

Občanská vybavenost je také špatná. Z obce ležící v krásné krajině krušnohorských plání je všude daleko. Nejbližší lékař je v jedenáct kilometrů vzdáleném Hrobě, pohotovost ve 30 kilometrů vzdálených Teplicích.„Nejbližší supermarket je odsud dvacet kilometrů v Dubí,“ vypráví starosta Moldavy Michal Cuc. Nebýt vietnamské večerky, není tu nic. Za velkými nákupy však Moldavští dnes stejně jezdí do Německa, tak jako dřív jezdili Němci do Čech.

Jediné období, kdy Moldava ožívá, je léto. „O prázdninách je to lepší, vlak sem turisty přeci jen přiveze,“ říká postarší muž sedící v restauraci U Hanky, jedné ze dvou posledních otevřených. Na Moldavě, a především ve spádovém Novém Městě je 278 rekreačních chalup a chat. Jenže z těch obecní kasa nic nemá.

Stovky obcí na vymření

Obcí, jako je Moldava, jsou v Česku stovky. Nejhorší je to v Karlovarském kraji – z dvacítky těch s nejvyšším úbytkem obyvatel je jich sedm právě odtamtud, čtyři jsou na sousedním Sokolovsku. Třeba v tamní Nové Vsi bylo ještě v roce 2010 přihlášených 290 lidí, k 1. lednu letošního roku jich bylo už jen 177.

Podle starosty Pavla Straky nastal odliv lidí asi před deseti lety. „Obec tehdy prodala byty lidem, kteří nebyli zvyklí se o ně starat, a kotelnu prodala firmě, která ji vytunelovala. Lidé si neuměli pomoct, neměli tři roky teplo a teplou vodu,“ vysvětluje. Tak se raději odstěhovali pryč.

Obří skleník na rajčata u Plzně narazil na odpor obce, zřejmě nevznikne

Už přes deset let nejezdí do Nové Vsi o víkendech ani jeden autobus, dávno tu není školka, do školy jezdí děti do šest kilometrů vzdáleného Bečova nad Teplou. Výrazně ubylo přihlášených obyvatel i v nedaleké Dasnici, Vřesové a Rovné. „Celý region je postižený tím, že práce je nedostupná, spousta lidí pracovala v dolech nebo větších fabrikách, které popadaly. Nebyla práce, nebyly peníze, lidé šli jinam,“ uvádí Straka.

Obrovský vliv na vylidňování obcí má podle Tomáše Prouzy, předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu, totální selhání státu. „Selhal v budování a udržování infrastruktury školní, zdravotnické, dopravní, internetové,“ vypočítává. Podle něj je účinnou zbraní proti vylidňování venkova podpora turistického ruchu v méně tradičních místech.Ministerstvo pro místní rozvoj přitom má na podporu života v malých obcích připravené dotace jak z evropských fondů, tak z národního rozpočtu.

Řádově jde o dvě desítky miliard korun na zlepšení dopravní infrastruktury, specifickou zdravotní péči, infrastrukturu pro vzdělávání nebo revitalizaci a prezentaci kulturních památek, zlepšení obslužnosti venkovských obcí, na demolici budov v ghettech nebo výstavbu bytů.

Žádat o dotace však není lehké a vyžaduje to zkušenosti a také ochotu místních angažovat se ve správě obce. I ta nejmenší obec musí zvládnout v několika málo lidech spravovat složitou agendu, na kterou je ve městech několik oddělení úředníků. A navíc je omezují finance.„Malým obcím chybí peníze na povinné spolufinancování dotačních projektů. Výhodu mají ty, které nezaspaly na startu nebo jsou něčím atraktivní, ty ostatní mají megaproblém,“ soudí Straka.

V okolí obce někdo vyhazuje dobytčí vnitřnosti, je to porušení zákona

„Máme projekt na stavbu čističky odpadních vod, jenže spoluúčast je zhruba na úrovni našeho celého ročního rozpočtu, což je šest sedm milionů,“ potvrzuje jeho slova Kardová z Moldavy.

Důležité jsou pro udržení života na vesnicích také maloobchodní prodejny. Někde s nimi pomáhají kraje. „Dnes už polovina krajů vypisuje dotační tituly pro malé prodejny ve snaze zachovat v obcích alespoň nějakou občanskou vybavenost,“ říká Jan Hrdina, tajemník Asociace českého tradičního obchodu.

Například maloobchodní síť COOP dostává dotace na několik desítek prodejen, bývalých Jednot, v různých regionech – bez této pomoci by je zavřela. I jinde podporují obce místní prodejnu ze svého skromného rozpočtu, dotují nájemné v obecní nemovitosti, přispějí na energie nebo na plat prodavače.„Samosprávy mají možnost jejich provozování různými způsoby podpořit a pomoci tak zachovat tuto službu pro své občany,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Všechno záleží na lidech

Rozdíl v tom, jak místní samosprávy v minulosti k rozvoji obce přistoupily, je vidět třeba v okolí největší české vodní nádrže, jihočeského Lipna. Například obci Lipno nad Vltavou dotace pomohly k rozkvětu.

Spolu s nimi v obci investoři utratili stamiliony korun, je tu přístaviště lodí, apartmány na břehu, plavecký stadion, hotely, penziony, sjezdovka se sedačkovou lanovkou nebo turistická atrakce stezka v korunách stromů. Nedaleká Nová Pec naproti tomu nedokázala příležitost z turistického ruchu využít. Touto obcí na horní Vltavě přitom projíždějí vodáci, vyráží se odsud ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu nebo na Plešné jezero.

Hotely, které v obci dříve fungovaly, chátrají. „Tady se zaspalo, v minulosti byla obec zadlužena, zastupitelé se hádali, navzájem se udávali, schválit územní plán tu trvalo třináct let. A mladí odešli dávno za lepším výdělkem do měst, co by tu dělali?“ říká jeden ze zdejších obyvatel.

Práce je tu málo, bývalý dřevosklad národního parku zanikl, dřevorubci, kteří pracovali pro rezervaci, nemají šanci uspět v minitendrech. Nová Pec už roky bojuje s tím, že odsud lidé utíkají do měst a prodávají své nemovitosti „lufťákům“, ze kterých obec nic nemá.„Už před lety se obecní byty prodaly. Spousta lidí pak byty v bytových domech prodala a sama se odstěhovala. Ty dnes slouží jako apartmány k rekreaci,“ uvádí starosta Martin Hrbek.

NA ZÁVODECH MOTOCYKLŮ V BRNĚ SE PRODĚLÁVAJÍ MILIONY

Vláda odsouhlasila dotaci 55 milionů korun na letošní závody mistrovství světa silničních motocyklů v Brně. Kabinet tak změnil své rozhodnutí z dubna, kdy se organizátorům rozhodl poslat 39 milionů korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o zvýšení dotace informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Organizátoři akce přitom požadovali 65 milionů korun.

„Premiér Andrej Babiš (ANO) na základě minulého jednání vlády vyslal do Jihomoravského kraje a všem aktérům, kteří se podílejí na pořádání Moto GP, jasný signál, že je třeba hledat další úspory. Prosby pana premiéra byly vyslyšeny, kraj, město Brno i samotný automotodrom našly další úspory ve výši deseti milionů korun,“ uvedla Dostálová.

„Proto byl tedy dnes materiál opětovně zařazen na jednání vlády a vláda schválila podporu Jihomoravskému kraji na pořádání akce Moto GP ve výši 55 milionů korun,“ doplnila ministryně.Letos se závody uskuteční 4. srpna a počtvrté je bude pořádat spolek založený krajem a městem. S promotérskou společností Dorna má smlouvu na pět ročníků.

V reakci na dřívější nižší schválenou podporu uvedl na konci dubna jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO), že závody zřejmě skončí. Podle něj totiž v dalších letech bude jejich organizace bez dlouhodobého finančního přispění státu nemožná. V polovině května pak vládu k vyšší podpoře Grand Prix vyzvali zastupitelé Brna. Loni akce skončila ve ztrátě 31 milionů korun, když na ni stát dal 39 milionů místo požadovaných sto milionů.

NA BŘECLAVSKU PRVNÍ ČTVRT V ČR NA VÝROBU ELEKTŘINY

Ve Starovicích na Břeclavsku vznikne první experimentální čtvrť v Česku, která si vystačí bez elektřiny ze sítě. Jednačtyřicet nových rodinných domů bude vybaveno nejmodernějšími technologiemi. I přes vyšší cenu se už developerovi hlásí mnoho zájemců.

Až budou obyvatelé čtvrti přijíždět domů za tmy, pouliční světla kolem cesty se v tu chvíli více rozzáří. Místo pro parkování najdou snadno, dopředu si ho zarezervují přes aplikaci. Doma následně zjistí, kolik jim solární panely na střeše vyrobily za den elektrické energie a zda mají baterie nabité a nepotřebují kupovat elektřinu ze sítě. Chytrá čtvrť vyroste v obci s necelou tisícovkou obyvatel díky developerskému projektu Přemysla Veselého. Už za pár týdnů začnou dělníci na jednotlivé pozemky přivádět inženýrské sítě.

„Chtěl jsem vytvořit unikátní ekologický projekt, jít tomu naproti, i když mě od toho lidé zrazovali, že se takové moderní domy neprodají,“ uvedl Veselý. Své síly nakonec spojil s energetickou společností E.ON, jež chce takovou čtvrť v Česku dlouhodobě vybudovat jako technologickou laboratoř.

Spotřebu bude řídit chytrý elektroměr

Každý dům v nové části Starovic bude mít na střeše solární panely, které budou vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu obyvatel domu. Přebytek se bude ukládat do baterií i do takzvané virtuální baterie. Jinými slovy, další nadbytečná energie poteče do sítě, odkud si její stejné množství budou moci lidé zpětně zdarma vyčerpat.

Domácnost bude mít také nainstalovaný chytrý elektroměr, který bude komunikovat jak s řídícím centrem energetické firmy, tak do něj bude mít přístup i majitel domu. Díky němu uvidí, jak se mu pohybuje výroba elektřiny z fotovoltaických panelů a následně spotřeba energie prakticky u každého spotřebiče.

„Chytrá elektrická síť umožní nejen sledování, ale v budoucnu také řízení spotřeby elektřiny. To je důležité hlavně v souvislosti s rozvojem elektromobility, kdy bude možné časovat energeticky náročnou spotřebu jednotlivých nabíjecích stanic v domech,“ přiblížil Pavel Čada, místopředseda představenstva společnosti E.ON Distribuce. Dobíjecí stanice pro elektromobily budou další nedílnou součástí chytrých domů ve Starovicích.

Každý z nich bude také vybavený tepelným čerpadlem pro vytápění a ohřev vody.

„Budou mít i retenční nádrž na zadržení dešťové vody a dále řešíme i využití takzvané šedé vody (splašková odpadní voda z domácností, zejména koupelen, umyvadel či praček). V současné době se zpracovává projekt pro stavební povolení, takže další technologie ještě mohou v domech přibýt,“ poznamenal Veselý.

Na každý dům mám tři zájemce, tvrdí developer

Podle Davida Šafáře z firmy E.ON, který se specializuje na chytrá řešení, bude taková domácnost při běžném provozu energeticky soběstačnou. Pro energetiky ale tím pádem nevýhodná, protože neprodají tolik elektřiny, když si ji lidé vyrobí sami.„Vnímáme trend, že přibývá panelů na střechách domů. Rozumíme i tomu, že zákazník chce monitorovat a ovlivňovat spotřebu energie. Chceme si proto na této čtvrti vyzkoušet, jak bude fungovat, abychom sami věděli, na co se máme připravit a jaká bude v budoucnu role firem, jako jsme my,“ vysvětlil Šafář.

Moderním technologiím v obci fandí i starosta Starovic Antonín Kadlec (nez.). „Nejsme velcí příznivci izolovaných satelitních městeček, nová část obce je ale přirozeným zakončením stávající ulice. Určitě to bude pěkné, i když spíš pro bohatší. Obávám se, že tam nebude bydlet nikdo místní,“ míní starosta a poukázal na blízkost Brna, do něhož dojedou lidé z obce po nedaleké dálnici D2 přibližně za dvacet minut.

Cenu domů Přemysl Veselý v tuto chvíli ještě stanovenu nemá, nicméně odhaduje, že každý z nich bude zhruba o jeden a půl milionu dražší, než kdyby to byla klasická novostavba.„Zatím shromažďuji zájemce, na každý dům dnes mám v průměru tři,“ prozradil developer, který začne moderní domy stavět nejspíš na konci letošního roku.

Chytrou čtvrť plánuje i Brno

Chytrou čtvrť s moderními technologiemi podobnými jako ve Starovicích plánuje i Brno. Část nevyužívaného areálu tepláren v ulici Špitálka by se měla proměnit na moderní lokalitu. Vyrostou zde byty, kanceláře, obchody i zázemí pro volný čas a relaxaci.

„Ideálně by mohla čtvrť začít vznikat za pět let,“ prohlásil předseda Komise pro chytré a otevřené město Jaroslav Kacer.
Od jara už je známá urbanistická podoba místa. Teď je na řadě zpracování územní studie a změna územního plánu. „Současně je s návrhem potřeba seznámit také veřejnost a upřesnit detaily, jak bude čtvrť vypadat,“ doplnil Kacer.

Z 10 ZÁJEMCŮ O POST PŘEDSEDY KONZERVATIVCŮ NEJVĚTŠÍ ŠANCI JOHNSON

Do čtvrtečního prvního kola volby nového lídra britské Konzervativní strany, která vyvrcholí za šest týdnů, půjde deset kandidátů. Nová tvář vládní strany zároveň vystřídá končící premiérku Theresu Mayovou v čele vlády. Podle médií má zatím největší podporu bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. Vedle jednoho z nejznámějších stoupenců brexitu Johnsona kandiduje také jeho nástupce na postu šéfa diplomacie Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove, ministr zdravotnictví Matt Hancock a ministr vnitra Sajid Javid.

Z nevládních kandidátů má kromě Johnsona zřejmě největší šance bývalý ministr pro brexit a potomek židovského uprchlíka z předválečného Československa Dominic Raab. Výrazně menší naděje už má někdejší ministryně práce Esther McVeyová. Z 11 ohlášených uchazečů pouze jeden nedokázal nasbírat podpisy osmi konzervativních poslanců, což byla podmínka pro podání přihlášky do procesu.

Právě začínající volba je rozdělena do dvou fází. V té první rozhodují poslanci, kteří sérií hlasování zúží pole kandidátů na dvojici s největší podporou. Tato část začne ve čtvrtek a měla by být hotová do příštího pátku. Následně se mezi finálovou dvojicí bude rozhodovat více než 150 000 řadových členů Konzervativní strany. Vítěz bude znám v týdnu od 22. července.

Klíčovým tématem jsou plány jednotlivých kandidátů v otázce britského vystoupení z Evropské unie, která s odchodem Mayové zůstává tři roky po referendu nedořešená. Řada potenciálních lídrů se shoduje, že pokud konzervativci „rozvod“ s unií nedotáhnou do konce, následky by pro ně mohly být fatální.

Mayová rezignovala. Britskou premiérku dostihl stín nepovedeného brexitu

Někteří ale přistupují opatrně k možnosti brexitu bez dohody. Naopak Johnson či Raab slibují, že vystoupení z unie se za aktuálně platný termín 31. října nebude odsouvat, ať bude na podzim situace jakákoli. Podle deníku Financial Times měl před pondělním podáváním přihlášek Johnson jistou podporu 55 svých stranických kolegů v dolní komoře parlamentu a výrazně tak převyšoval konkurenci. Web Conservative Home dokonce uvádí ještě vyšší počet Johnsonových stoupenců.

„Někteří konzervativní poslanci slaví, jiní zoufají, ale velmi široký konsenzus je takový, že Johnson tady má obrovský náskok. Největší obavy jeho stoupencům nedělá nikdo z ostatních kandidátů, ale to, že jejich favorit udělá nebo řekne nějakou pitomost,“ shrnul na Twitteru reportér BBC Ross Hawkins.

BRIT JOHNSON SLIBUJE UTNOUT MILIARDY PRO EU

Hlavní kandidát na britského premiéra Boris Johnson by dohodnutou platbu 39 miliard liber (1,12 bilionu Kč) jako finanční vyrovnání s Evropskou unií pozdržel, dokud Brusel nedá Londýnu lepší podmínky pro odchod z EU. Johnson to řekl v rozhovoru, který otiskl The Sunday Times a který má titulek: „Těch 39 miliard liber je našich.“ Zdroj blízký francouzskému prezidentovi ale podle agentury Reuters řekl, že pokud Británie dohodnutou částku unii nezaplatí, nedodrží své mezinárodní závazky, což by se v důsledku rovnalo státnímu bankrotu.

„Nedodržení platební povinnosti představuje nesplnění mezinárodních závazků, které je srovnatelné s nesplacením státního dluhu, jehož důsledky jsou dobře známé,“ upozornil zdroj blízký prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Evropská unie opakovaně uvedla, že o brexitové dohodě, kterou loni vyjednala premiérka Theresa Mayová, znovu debatovat nehodlá. Britští zákonodárci tuto podobu brexitové dohody třikrát odmítli, což byl i důvod, proč Mayová nakonec rezignovala jako vůdkyně konzervativců. Ve funkci britské premiérky zůstane do doby, než bude vybrán její nástupce, což nebude dříve než poslední červencový týden.

„Vždy mně připadalo zvláštní, že bychom měli přistoupit na celou tu částku dřív, než dosáhneme konečné dohody,“ řekl Johnson. Dodal, že peníze považuje při jednání o dohodách za důležitý faktor. „Myslím, že naši přátelé a partneři by měli pochopit, že peníze budou zadrženy, dokud nebude jasnější, jak se bude pokračovat,“ uvedl Johnson. Nynější podoba brexitové dohody počítá s tím, že Británie v rozmezí několika let vyrovná své dřívější závazky ve zmiňované výši.

Bude-li Johnson zvolen do čela konzervativců, plánuje vedle zadržení platby finančního vyrovnání zrušit i takzvanou irskou pojistku, zaručit práva občanů ze zemí EU a začít se připravovat na dopady brexitu bez dohody, uvedla agentura Reuters. Jako irská pojistka je označována pasáž brexitové dohody, která má za cíl zabránit obnovení klasické hranice mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. Právě tento bod byl pro mnohé britské poslance v minulých třech hlasováních o brexitové dohodě hlavní překážkou pro její schválení.

Poslední den Mayové v čele konzervativců. Premiérkou zatím zůstává

Británie měla z unie původně vystoupit 29. března, rozluka s EU však byla odložena právě proto, že britští poslanci neschválili dohodu o vystoupení, kterou vyjednala Mayová. Nový termín brexitu je stanoven na 31. října. Pokud britský parlament brexitovou dohodu neschválí a vláda nepožádá Brusel o další odklad, hrozí neřízený brexit.

Další z kandidátů na šéfa konzervativců a ministr životního prostředí Michael Gove v listu The Sunday Telegraph uvedl, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“. Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po dokončení brexitu.

O pozici v čele vládní strany se po pátečním odchodu Mayové uchází celkem 11 konzervativních poslanců včetně současných či bývalých ministrů. Členové strany začnou nového předsedu vybírat už ve čtvrtek a jméno vítěze má být známo v týdnu od 22. července.

Johnson se ve zmíněném dnešním rozhovoru označil za nejlepšího možného vůdce s vysvětlením, že jen on dokáže zabránit tomu, aby se k vládě dostal šéf Strany pro brexit Nigel Farage nebo předseda labouristů Jeremy Corbyn.
„Skutečně si myslím, že jen já mohu naši zemi manévrovat mezi Skyllou a Charybdou Corbyna a Farage a doplout do klidnějších vod,“ použil Johnson přirovnání z řecké mytologie.

Snížil by daně podnikatelům

Johnson chce snížit daně podnikatelům a zvýšit práh, od něhož zaměstnanci platí 40procentní daň z příjmu. Deník The Telegrap uvedl, že Johnson by jako premiér zvýšil práh ročního příjmu, od něhož zaměstnanci platí 40procentní daň z příjmu, a to z 50 tisíc na 80 tisíc liber (z 1,44 na 2,3 milionu korun). Tento krok by ročně Británii vyšel na 9,6 miliardy liber a částečně by se dorovnal z peněz, které jsou v nynějším rozpočtu vyčleněné na dopad brexitu, napsal britský deník.

Vyhne se soudu

Možný budoucí premiér se vyhne soudnímu sporu ohledně tvrzení kampaně za brexit, že Británie posílá každý týden Evropské unii 350 milionů liber (asi 10,1 miliardy korun). U vrchního soudu v Londýně v pátek uspěl s odvoláním proti verdiktu, který mu nařizoval ve věci předstoupit před soud.

Post lídra Konzervativní strany láká několik politiků. Kandidátů je už sedm

Tvrzení o 350 milionech liber bylo jedním z hlavních sloganů skupiny Vote Leave, která byla před referendem z roku 2016 oficiální kampaní tábora stoupenců brexitu. Výrok „Posíláme EU 350 milionů liber týdně, dejme je radši na NHS (britské státní zdravotnictví)“ figuroval zejména na červeném autobuse, v němž Johnson před plebiscitem objížděl Británii. Soudit se kvůli němu chtěla skupina kolem 29letého podnikatele Marcuse Balla. Podle něj Johnson veřejnosti lhal a dopustil se tedy zneužití pravomocí veřejného činitele.

Westminsterský soud před dvěma týdny rozhodl, že vyhoví stížnosti Ballovy iniciativy Brexit Justice a bývalého starostu Londýna předvolá. Soudkyně Margot Colemanová argumentovala, že řešení soudní cestou je v tomto případě na místě, samotné obvinění ale nijak nehodnotila.

Vrchní soud však rozhodnutí zvrátil a podle britských médií se tak Johnson soudnímu procesu vyhne. Zdůvodnění tohoto kroku poskytnou soudci vrchního soudu až později, napsala agentura Reuters. Johnsonův právník Adrian Darbishire řekl, že pokus o stíhání jeho klienta byl politicky motivovaný a stála za ním roztrpčenost iniciátorů.

MADURO OTEVŘEL HRANICE S KOLUMBIÍ

Desítky tisíc obyvatel Venezuely v sobotu využily částečného otevření hranic s Kolumbií. Podle kolumbijských úřadů prošlo za den přes hranici více než 30 tisíc lidí, většinou se však vracejí zpět. Venezuelané do sousední země míří pro základní potraviny a další zboží. To je v jejich vlasti, stižené humanitární krizí, nedostatkové. Autoritářský prezident Nicolás Maduro, který nechal hranice uzavřít v únoru kvůli sporu o humanitární pomoc, povolil od soboty jejich otevření ve státě Táchira.

Kolumbijské úřady podle stanice BBC během celé soboty registrovaly přes 30 tisíc lidí, kteří po mostě přes hraniční řeku Táchira přešli hranici do Kolumbie a později zase zpět. Tento údaj přibližně odpovídá každodenním statistikám, které platily před únorovým uzavřením hranice.

Maduro nechal v únoru uzavřít hranice nejen s Kolumbií, ale i s Brazílií a s ostrovy, které leží u venezuelského pobřeží a patří Nizozemsku. Prezident odmítl do země vpustit humanitární pomoc, jejímž prostřednictvím se podle něho Spojené státy snažily o intervenci, jež měla svrhnout jeho nedemokratický režim.

Zavření hranic způsobilo zásadní problémy obyvatelům měst a obcí v hraničním pásmu, kteří si v sousední Kolumbii opatřovali základní potraviny či další věci, jež mnohdy nejsou v jejich zemi k dostání. Kvůli uzavřeným přechodům museli platit zločineckým skupinám, které si vydělávají převaděčstvím či pašováním zboží, nebo zdolat nebezpečnou cestu přes hraniční bariéry.

Do Venezuely se od února pokoušela dostat humanitární pomoc opozice vedená předsedou parlamentu Juanem Guaidóem, kterého více než 50 zemí uznává dočasným prezidentem Venezuely. Podle něj v někdejší ropné velmoci Venezuele, kterou socialistické vlády Nicoláse Madura a jeho předchůdce Huga Cháveze přivedly na pokraj hospodářského kolapsu, naléhavě potřebují pomoc stovky tisíc lidí.

Madurova vláda se kvůli zahraniční podpoře Juana Guaidóa dostává do diplomatických sporů se zeměmi regionu i s dalšími státy, jež podporují demokracii. V sobotu podle agentury AFP rozhodla o uzavření venezuelských konzulátů v kanadských městech Montreal, Toronto a Vancouver, což je reakce na dočasné uzavření kanadské ambasády v Caracasu.

OSN v pátek oznámila, že počet lidí, kteří před bídou a Madurovým režimem z Venezuely uprchly, překročil čtyři miliony. Více než 1,2 milionu jich zamířilo právě do Kolumbie a podle kolumbijské vlády jich denně přibývá asi dva a půl tisíce.