iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

MUDr. Rath u NS v Praze, soudí senát soudce Zelenky

Odvolací jednání v první části korupčního případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha započala soudkyně Kateřina Korečková rekapitulací dosavadního průběhu kauzy od jejího počátku v roce 2012. Státní zástupkyně poté v odvolání požádala o vyšší majetkové tresty pro bývalého politika a jeho spoluobžalované. Hlavní aktéři případu, tedy Rath a někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová s manželem Petrem, k soudu dorazili.

Bývalý politik dostal od prvoinstančního soudu za přijímání úplatků za zmanipulovaná výběrová řízení vypisovaná Středočeským krajem 8,5 roku vězení, manželská dvojice tresty o rok nižší. Všichni se odvolali.

Jako první začala přednášet odvolání státní zástupkyně. Prvoinstanční soud podle ní rozhodl správně o vině všech obžalovaných a uložil jim i správné tresty vězení. Žalobkyně ale uvedla, že by měli dostat větší majetkové sankce a zákazy činnosti. Rath podle ní páchal trestnou činnost, i když netrpěl nedostatkem, naopak měl nadprůměrné výdělky. „Jedinou pohnutkou jeho jednání byla obyčejná ziskuchtivost,“ prohlásila. Propadnutí celého majetku by podle ní nebylo v jeho případě trestem příliš přísným. Přitěžující okolnosti podle ní převažují nad polehčujícími. „Nenastala u něj naprosto žádná sebereflexe,“ dodala.

Rath před počátkem jednání novinářům zopakoval, že považuje proces za politický a absurdní. Verdikt je podle něj už předem daný, přestože soudci odvolacího senátu již jednou rozhodli ve prospěch někdejšího hejtmana a trest mu zrušili. „Byli vystaveni skutečně brutálnímu nátlaku několik let. A já si myslím, že tomu nikdo neodolá,“ prohlásil. Dodal, že jeho odsouzení si přejí prezident Miloš Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Odvolací senát vedený Pavlem Zelenkou se kauzou zabýval už v roce 2015. Nepravomocný rozsudek, který ukládal Rathovi a Kottovým stejné tresty jako ten nynější, zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.

V případu kromě bývalého politika vystupuje 11 lidí. Po přečtení zprávy o stavu věci zůstal v síni pouze Rath a jeden z jeho spolu obžalovaných, manažer zdravotnické firmy Puro-Klima Martin Jireš. Kottovi a další buď po rekapitulaci odešli, nebo se už od počátku omluvili.

Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Její první větev se týká údajně zmanipulovaných zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic. Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun.

Spolu s Rathem a Kottovými v první části případu vystupují tehdejší manažeři stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. Soud jim udělil nepodmíněné i podmíněné tresty vězení. S tříletou podmínkou odešla podnikatelka Ivana Salačová, jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz. Žena se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek vypadal.

NSZ ZEMAN: PREZIDENT NEPŘÍMO POTVRDIL, ŽE SE JEDNALO O MÉM ODVOLÁNÍ

Za zbytečnou považuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman polemiku s prezidentem kvůli kritickým výrokům hlavy státu na svou adresu. Miloš Zeman ale podle Pavla Zemana svými víkendovými výroky nepřímo potvrdil, že se uvažovalo o odvolání nejvyššího žalobce. Pavel Zeman to řekl. Prezident o víkendu kritizoval úmysl nejvyššího státního zástupce přezkoumat předběžný návrh auditu z Bruselu týkající se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Nebudu s panem prezidentem polemizovat nad jeho invektivami vůči mé osobě. Přijde mi to jako zbytečná ztráta času. Na jeho vyjádření je zajímavé snad pouze to, že nepřímo potvrdil, že bylo uvažováno o mém odvolání,“ sdělil na dotaz Pavel Zeman.

Návrh auditní zprávy Evropské komise popisuje čerpání evropských dotací a údajný střet zájmů premiéra. Sedmdesátistránkový text zveřejnila v pátek média. Auditoři se zaměřují na čerpání dotací firmami z holdingu Agrofert, který Babiš vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů. Nejvyšší státní zastupitelství chce vypracovat vlastní analýzu návrhu auditu. Podle Pavla Zemana jsou zjištění v navrhovaném dokumentu závažná a mohla by zavdávat podezření na trestný čin. Babiš obvinění ze střetu zájmů odmítá.

Prezident o víkendu v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 výrok Pavla Zemana zhodnotil tak, že se chce nejvyšší žalobce zviditelnit. „O Pavlovi Zemanovi se říká že je to naprosto neviditelný státní zástupce. On už je tam osm let a nezanechal po sobě absolutně žádnou stopu,“ prohlásil Miloš Zeman. „Nu a nyní, protože kvůli jeho nicnedělání začaly opravdu diskuse o jeho odvolání, tak považoval za nutné se zviditelnit. Nu a způsob, kterým to udělal, patrně povede k tomu, že hned tak odvolaný nebude,“ dodal.

Babiš čelí trestnímu stíhání kvůli obvinění z dotačního podvodu v takzvané kauze Čapí hnízdo. Obavy z odvolání nejvyššího státního zástupce a ovlivňování premiérova trestního stíhání se objevily po výměně ministra spravedlnosti. Proti nové ministryni spravedlnosti Marii Benešové se konají od konce dubna demonstrace po celé republice. Benešová odmítla, že by hrozilo narušování nezávislosti justice.

Babiš už dřív řekl, že předběžný auditní návrh je plný nepravd, které budou české úřady v příštích měsících vysvětlovat a vyjadřovat se k nim. Pavel Zeman v reakci na Babišova slova uvedl, že policie a státní zastupitelství musí konat vždy, pokud se dozvědí o podezřeních z trestného činu.

POSLANCI ŽÁDAJÍ ÚS, ABY K VŮLI ZDANĚNÍ RESTITUCÍ VYSLECHL BABIŠE

Opoziční poslanci v návrhu směřujícím proti zdanění církevních restitucí navrhují Ústavnímu soudu (ÚS), aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli by osvětlit okolnosti přijetí zákona. ÚS už poslanecký návrh obdržel, jako soudce zpravodaj zatím v řízení figuruje Radovan Suchánek, vyplývá z přehledu plenárních věcí na webu soudu.

Není pravděpodobné, že by ÚS návrh opozičních poslanců nadále řešil samostatně. Už dříve totiž dostal jiný návrh proti zdanění církevních restitucí od senátorů. V minulosti takové situace řešil tak, že později podané návrhy odmítl pro takzvanou „překážku litispendence“ a jejich pisatele přičlenil jako vedlejší účastníky řízení k dříve podanému návrhu. Ani poslanci by tak neměli přijít o možnost uplatnit své argumenty.

Podle opozičních poslanců je novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž „náklady“ ponesou církve. „Je o to závažnější, že tato platba je prosazena na úkor třetího, který není účastníkem politické soutěže a neusiluje o získání politické moci,“ stojí v návrhu.
Poslanci také žádají o přednostní projednání. Soud má podle nich rozhodnout ještě letos, tedy než změny nabudou účinnost. Cílem je předejít zmatkům a nejasnostem v případě pozdějšího zásahu soudu.

Pod návrh se podepsalo přes 60 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh oproti senátorům více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím.
Pod dřívější senátorský návrh se podepsalo více než 40 senátorů z KDU-ČSL, ODS i dalších klubů. Jako soudce zpravodaj se jím zabývá Jaromír Jirsa. Podání vlastního návrhu avizovali také senátoři STAN.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

SOUDKYNĚ FIALOVÁ Z PRAHY DOSTALA DŮTKU, MUŽ MĚSÍC VE VAZBĚ NEZÁKONNĚ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 2 Ivě Fialové důtku za to, že vzala do vazby obviněného po uplynutí zákonné lhůty. Soudkyně se zpozdila sice jen o několik minut, zadržený muž ale kvůli tomu strávil téměř měsíc ve vazbě nezákonně. Důtka je v kárném řízení nejmírnější postih. Soudkyně působí v justici dlouhodobě, nadřízení ji hodnotí kladně.

Kárnou žalobu na soudkyni podal předseda obvodního soudu Libor Zhříval, důtku jako trest navrhoval. Soudkyně dostala věc k vyřízení 22. srpna 2018 ve 14:30, vazební zasedání nařídila na další den na 13:30. Podle kamerových záznamů ale nestihla rozhodnout do hodiny a usnesení o vzetí do vazby vynesla až po 14:30. Rozhodnout o vazbě přitom soudce musí do 24 hodin od doručení návrhu žalobce. O případu jsme již dříve informovali.

„Nikdy jsem nedělala vazební zasedání déle než půl hodiny, byla jsem si jistá, že to stihnu. Státní zástupkyně byla dopoledne u kolegyně a chtěla být u toho. Já to také musela nastudovat, to nebyla žiletka, to byly tři šanony,“ uvedla soudkyně k dotazu, proč vazební zasedání nařídila až na 13:30. Při samotném zasedání se prý řídila podle času na počítači a podle hodinek a žádné chyby si vědoma nebyla.

Podle kárného senátu z kamerových záznamů nepochybně vyplývá, že usnesení vyhlásila nejméně pět minut po termínu. Podle předsedy kárného senátu Tomáše Langáška to bylo asi víc, senát ale při hodnocení důkazů postupoval podle zásady in dubio pro reo, tedy, že při pochybnostech se musí rozhodnout ve prospěch obviněného. „Nemáme pochyb, že to bylo nedbalostní jednání, rozumíme těm důvodům. Ale tím spíše si musela hlídat, aby jí lhůta nevypršela,“ uvedl Langášek.

Soudkyně po stížnosti muže z vazby propustila 20. září. V odůvodnění uvedla, že nelze zpětně dohledat přesný čas rozhodnutí o uvalení vazby a při pochybnostech musí rozhodnout podle zásady in dubio pro reo. Ve vazbě muž strávil 29 dní.

Soudce je podle trestního řádu povinný do 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce rozhodnout o propuštění zadrženého na svobodu, nebo ho vzít do vazby. Překročení doby je vždy důvodem k rozhodnutí o propuštění obviněného na svobodu.

Kárný senát může ukládat za různé prohřešky soudcům důtky, případně jim snížit plat až o 30 procent na dva roky. Krajním řešením je odvolání z funkce soudce, které znamená pro dotyčného konec působení v justici. Řádný opravný prostředek neexistuje, lze pouze podat ústavní stížnost, která nemá odkladný účinek.

INSOLVENČNÍ FORMULÁŘE SE SJEDNOTÍ, NĚKTERÉ ZRUŠÍ?

Velkým tématem české insolvenční praxe jsou insolvenční formuláře. Podle kritiků jsou příliš rozsáhlé, nepřehledné a obsahují chyby. Částečnou odpovědí na tuto kritiku je novela vyhlášky o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčních řízeních, která doprovodila spolu s dalšími prováděcími předpisy tzv. oddlužovací novelu insolvenčního zákona účinnou od 1. června. Lze předpokládat, že tyto nové předpisy svými praktickými dopady nepochybně ovlivní konečnou podobu novely, resp. její aplikační praxi.

Podstatný obsah připravovaných či již přijatých prováděcích předpisů k oddlužovací novele insolvenčního zákona a změn provedených ve vybraných insolvenčních formulářích k datu její účinnosti popsal na konferenci Insolvence 2019, jejímž mediálním partnerem je i Česká justice, Ondřej Zezulka z oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy ministerstva spravedlnosti.

Novela vyhlášky o insolvenčních formulářích obsahuje přes dvacet změnových bodů. Mezi ty nejzásadnější patří úprava přihlášky pohledávky (nově vložená strana pro pohledávky uspokojované pouze z majetku poskytnutého k zajištění), zprávy pro oddlužení (očekávaná výše výtěžku zpeněžení obydlí dlužníka a posouzení povinnosti dlužníka vydat obydlí ke zpeněžení, doporučení k odbornému poradenství) a především úprava návrhu na povolení oddlužení.
Návrh na povolení oddlužení byl přepracován a zjednodušen. Byl odstraněn popis veškerého majetku a závazků dlužníka, přidán indikátor pro společného zástupce manželů a sepisovatele návrhu (akreditovanou osobu) a upravena nabídka navrhovaných způsobů oddlužení. Došlo ke zkrácení výhledu dosažených a očekávaných příjmů a přidána výše výživného stanovená soudem.

Přepracováním insolvenčních formulářů se zabývá pracovní skupina při ministerstvu spravedlnosti, která připravuje revizi všech stávajících elektronických formulářů. Ty by měly být bezchybné, interaktivní, praktické a uživatelsky přívětivější. „Chceme sjednotit jejich formát, zmenšit je a provázat s insolvenčním rejstříkem, aby mohlo docházet k přenosu dat. V tomto posledním případě však ještě nemůžeme potvrdit, že to bude možné,“ řekl Zezulka, podle něhož pracovní skupina navrhuje i zrušení, resp. zjednodušení některých formulářů. Na druhou stranu mohou vzniknout i nové, např. v případě seznamu závazků, majetku či zaměstnanců.

Podle Zezulky ministerstvo spravedlnosti již vypsalo výběrové řízení na aktualizaci formulářů elektronického podání pro insolvenční řízení, přičemž se předpokládá, že v posledním čtvrtletí tohoto roku dojde k jejich testování. „Budeme konzultovat i odbornou veřejnost, jejíž připomínky se budeme snažit zapracovat,“ uvedl Zezulka.

V rámci svého konferenčního příspěvku přiblížil Zezulka i další prováděcí předpisy, které oddlužovací novelu insolvenčního zákona dotvářejí. Jedná se především o vyhlášku o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčních správců, novelu vyhlášky o odměně insolvenčního správce a o novelu nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Ve fázi přípravy, resp. připomínkového řízení jsou nařízení vlády o chráněném obydlí a vyhláška o průkazu insolvenčního správce.

Podrobněji pohovořil o nařízení vlády nezabavitelných částkách, jejímž cílem je podle Zezulky zvýšit motivaci dlužníků k hledání vyšších příjmů. Základní částka zůstala zachována (tj. 6429 Kč plus její čtvrtina za každou vyživovanou osobu) a nově byla stanovena částka, nad kterou se sráží bez omezení (19 286 Kč, což odpovídá čisté mzdě dlužníka 25 715 Kč, tj. cca 34 350 Kč hrubého). Maximální nezabavitelná částka pro dlužníka v oddlužení bez vyživovací povinnosti se zvyšuje na 12 859 Kč. Zezulka připustil, že výsledná úprava je svým charakterem spíše konzervativní a navíc nepřináší žádnou změnu pro nízkopříjmové dlužníky (tj. s čistým příjmem nižším než 16 072 Kč.).

„Ministerstvo práce a sociálních věcí proto s touto úpravou nesouhlasí. Je tedy otázkou, zda ještě v budoucnu nedojde k nějaké úpravě,“ řekl Zezulka. K tématu insolvenčních formulářů a dalších otázkách spojených s oddlužovací novelou insolvenčního zákona čtěte také: Místopředseda soudu Strnad: Klíčovou roli v oddlužení hraje administrativa. Na zapisovatelky se hlásí i kadeřnice Konference Insolvence je již tradičně jedinečnou příležitostí ke sdílení formací z oblasti českého insolvenčního práva.

Je určena všem insolvenčním správcům, advokátům a koncipientům, zástupcům znaleckých ústavů, odhadcům, dražebním a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti. 6. Její již šestý ročník se uskutečnil v konferenčních prostorách Wellness hotelu STEP v Praze, kde vstoupila řada předních insolvenčních odborníků – například místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad, advokáti Tomáš Richter a Jarmila Veselá, ředitel odboru insolvence ministerstva spravedlnosti Martin Richter nebo insolvenční správce Lukáš Zrůst. Helena Sedláčková, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

ROZSUDEK POOTEVÍRÁ STÁTU DVEŘE K LEVNĚJŠÍMU VÝBĚRU MÝTA

Minimálně 180 milionů korun ročně a téměř 2 miliardy za deset let může stát ušetřit na nákladech spojených s výběrem mýta, pokud by se jako dobrý hospodář vrátil k provozování svého vlastního mýtného systému a zakomponoval do něj zmírněné technické požadavky z loňského výběrového řízení. Toto ekonomicky logické řešení se nabízí jako alternativa kontraktu mezi ministerstvem dopravy a konsorciem společností CzechToll/SkyToll, na níž je majetkově zainteresován i nejbohatší Čech Petr Kellner. Smlouva s Kellnerovou firmou na 10,75 miliard korun byla uzavřena za mimořádně podezřelých a nyní soudem zpochybněných okolností.

Krajský soud v Brně bude už v červenci rozhodovat o druhé žalobě na zákonnost smlouvy na výběr mýta, uzavřené mezi ministerstvem dopravy a konsorciem SkyToll/CzechToll. Podle Českou justicí oslovených právníků, kteří prostudovali odůvodnění předchozího rozsudku ohledně postupu ÚOHS v této kauze, je vysoce pravděpodobné, že soud shledá smlouvu jako nezákonnou.

Soud by pak mohl závazně nařídit předsedovi ÚO

HS Petrovi Rafajovi zrušení smlouvy mezi ministerstvem dopravy a Kellnerovou skupinou, a to od samého počátku.
Stát by po té musel řešit, jak vybírat mýto od příštího roku. Paradoxně by se mohl ocitnout v lepší situaci, než je dnes. Stát vlastní a ovládá plně funkční mýtný systém, do nějž investoval miliardové prostředky a jehož současná hodnota se stále pohybuje v řádech miliard korun. Požadavky na jeho rozšíření o silnice první třídy se ukázaly jako spíše účelový požadavek byznysových skupin v pozadí tendru. Stát ani kraje dnes zpoplatnění silnic první třídy nechtějí a v požadavcích výběrového řízení byl tudíž zcela zbytečně.

Pokud ovšem neměl hned od začátku zcela záměrně znevýhodnit jednoho z uchazečů o veřejnou zakázku.Kdyby došlo k zákazu plnění ze smlouvy se společností Czech Toll/Sky Toll, stát může více než 10 let dále využívat mýtný systém, který mu říká “pane”. Podle vyjádření současného provozovatele společnosti Kapsch dokonce za výrazně výhodnějších ekonomických podmínek,než přineslo problematické a pochybnostmi opředené řízení, vedoucí k uzavření smlouvy za téměř 11 miliard s CzechTollem a SkyTollem.

“Jen pouhým zohledněním výrazně zlehčených technických podmínek obsažených v loňském tendru by došlo k zlevnění minimálně na 8,9 miliard korun. Za 10 let je to okamžitá úspora na provozu o téměř 2 miliardy vzhledem k současným nákladům i nabídce firem SkyToll/CzechToll,” řekl České justici generální ředitel Kapsche Karel Feix. Podle Kapsche České republice v případě využití stávajícího mýtného systému nehrozí ani na minutu výpadek příjmů ze zpoplatnění kamionové dopravy na českých komunikacích. I podle oslovených právníků je situace naprosto odlišná, než v minulosti. Tím, že stát vlastní plně funkční mýto, nemůže se ve svých dalších krocích vymlouvat na časovou tíseň nebo hrozící ztráty velkého rozsahu z případného nevýběru mýta.

Říci Kapschi “prostě máte smůlu” nemá nic společného s právním státem

Postup ÚOHS a ministerstva dopravy, vedoucí k uzavření smlouvy s CzechTollem a SkyTollem soud nepovažuje za souhru nešťastných náhod. “Na to by podle zdejšího soudu stěží mohlo být nahlíženo jako na pouhou procesní neopatrnost žalovaného či souhru pro žalobce ‚nešťastných procesních náhod‘. Ať už byly okolnosti uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky dne 20. 9. 2018 jakékoliv, postoj v tomto smyslu, že výlučně v důsledku procesních okolností provázejících přezkum tohoto zadávacího řízení měl žalobce ‚prostě smůlu‘, zdejší soud nemůže pokládat za korektní aplikaci práva,” uvádí se v prvním rozsudkuz poloviny května. Posiluje

Mezi vlivnými českými politiky a byznysmeny se hovořilo o tom, že k zásadnímu obratu v rozhodování o mýtného tendru ve prospěch konsorcia CzechToll/SkyToll došlo po schůzce nejbohatšího Čecha Petra Kellnera s prezidentem republiky Milošem Zemanem loni v červenci. Skupina PPF i Hrad to rezolutně odmítají. “Schůzky pana Petra Kellnera ze zásady nekomentujeme.

V tomto případě můžu udělat výjimku: žádná schůzka pana Petra Kellnera s prezidentem Milošem Zemanem se v červenci 2018 neuskutečnila,” uvedla pro Českou justici mluvčí PPF Jitka Tkadlecová. Podobně reagoval i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček: “nic takového nemohu potvrdit”. Otázku, zda spolu prezident s podnikatelem o mýtu hovořili v nějakém jiném termínu, však ponechali bez odpovědi. Na bezprecedentní politický tlak v kauze si ale stěžoval také sám předseda ÚOHS Petr Rafaj oficiálním dopisem předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO). Red ČJ a ED, ceskajustice.cz

STÁT ZNIČIL MAJITELI VINOTÉKY ALKOHOL

Neznačený líh není líh závadný, nýbrž ten, jehož distributor není úředně zapsán na seznamu distributorů. Zápis do seznamu distributorů lze dnes získat jen na základě složení kauce – bankovní záruky ve výši pěti milionů. S koncem bankovní záruky končí i zápis a z úředně legálního lihu se tak stává líh nelegální. Pravidla zápisu o zániku jsou však podle Celní správy z důvodů operativně taktických neveřejná. Celní správa má ovšem současně povinnost takový úředně změněný alkohol zabavit zničit.

Další kafkovský případ je součástí čtvrtletní zprávy veřejné ochránkyně práv předkládané poslanecké sněmovně. Jeho zpracovatelem je zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, který současnou právní úpravu nepovažuje žádoucí z hlediska poznatelnosti práva a navrhuje, aby podmínky zápisu v registru byly zakotveny v zákoně nebo aby byl metodický pokyn Celní správy veřejný, nikoli z hlediska příjemců práva nepoznatelný.

Porušil pravidla, jejichž poznání Celní správa tají

Majitel vinotéky ze Zlínského kraje v roce 2015 v dobré víře nakoupil alkohol od distributora, kterému však kvůli končící bankovní záruce právě skončila úřední registrace. Rok poté Celní správa provozovateli vinotéky 40 lahví obsahujících nápoje s lihem zabavila a zničila jako neznačený líh, když jeho distributora z doby koupě alkoholu nenalezla mezi registrovanými.

A to přesto, že sám majitel vinotéky neměl žádný možný nástroj, jak zjistit, že zápis na seznamu distributorů zanikl. Případ začal v roce 2015, zprávu uzavřel zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček v lednu 2019.
Jen rok se táhlo správní řízení s člověkem, kterému zákon zakazuje nakoupit líh od distributora se zaniklou licencí, avšak systém mu neumožní zjistit, který distributor to je. Dotyčný se nakonec na postup státu, který s ním zacházel jako se zločincem, stěžoval až u veřejné ochránkyně práv.
Jde o následek historické histerie.

Sám Stanislav Křeček se na úvod případu vrátil k hysterii, ve které podivný a mimořádně přísný zákon vznikal: „Předesílám, že pro posouzení případu považuji za nezanedbatelný i historický kontext, v němž k přijetí zákona o povinném značení lihu došlo. Jak uvádí i důvodová zpráva, přijetí (nového) zákona o povinném značení lihu bylo mimo jiné i reakcí na tzv. methanolovou aféru a realizací politiky ,nulové tolerance k černému trhu s lihovinami´ . Zákon je tak ovlivněn neblahou historickou zkušeností, která se projevila i v tom, jak přísně jsou nastavená pravidla pro nakládání s lihovinami,“ uvedl zástupce ombudsmanky.

Poté právník, který v tomto případě šetřil postupy Celní správy při zanášení údajů do registru distributorů, pokračuje v analýze současné právní úpravy: „Pro možnost odhalení potenciálních problémů v distribučních vztazích je pro nabyvatele lihu zcela zásadní, aby registr značení lihu poskytoval aktuální informace o (ne)platnosti registrace. Současné znění § 57 zákona o povinném značení lihu přitom zakotvuje pouze povinnost zveřejňovat informace o zrušení registrace, nikoliv o jejím zániku.

Zákon zároveň nestanoví časový rámec, v rámci nějž má k zanesení údajů do registru dojít.“
„Na tyto skutečnosti reaguje celní správa prostřednictvím metodiky. Je však třeba podotknout, že jak Funkční model – Povinné značení a distribuce lihu, tak metodická informace č. 12/2016 – Postup celních orgánů podle zákona o povinném značení lihu jsou interní akty řízení, které jsou ze své povahy neveřejné,“ uvádí Křeček.
Pravidla značení lihu jsou takticky neveřejná

To mu na dotaz potvrdilo Generální ředitelství cel: „GŘC odpovědělo, že na absenci povinnosti celní správy uvádět v registru značení lihu i informace o zániku registrace reagoval v rozhodné době interní akt řízení, konkrétně Funkční model – Povinné značení a distribuce lihu, který byl následně nahrazen metodickou informací č. 12/2016 Postup celních orgánů podle zákona o povinném značení lihu (dále společně jen ,metodika´). Oba tyto interní akty řízení jsou však neveřejné a obsahují i taktické a operativní postupy celní správy,“ uvádí se v popisu šetření.

Kromě toho měl podle zprávy ze šetření v daném případě státní úřad povinnost měsíc před zánikem registrace kontaktovat distributora a o této skutečnosti ho informovat. V den následující po dni zániku pak měl celní úřad tento fakt zanést do registru. To se nestalo, ale Celní správa nikdy nezjistila, proč, stojí v záznamu o šetření.
Ochrana konzumentů lihu je nad újmou jiného

Jak plyne z výměny názorů mezi Stanislavem Křečkem a Celní správou, stát považuje za prioritu ochranu zákazníků konzumujících líh před újmou jinému: „Správním orgánům tak zůstala zachována možnost okamžitě a razantně zasáhnout v případech, kdy je ohrožen veřejný zájem, který je podle zákonodárcem zvolené koncepce zcela prioritní. Tento veřejný zájem GŘC vykládá jako zájem společnosti na tom, aby byl líh kupován pouze od registrovaných osob. V daném případě byl podle GŘC tento zájem porušen, pročež stěžovateli vznikla újma, která je však pouze vedlejším důsledkem ochranného opatření.“

Jak dále vyplývá ze šetření, stát má dodržovat zákon, i jde o utajená pravidla. „Správní praxe zakotvená v metodice je pro celní správu závazná a osoby pracující s registrem se na ni mohou spolehnout. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že je metodika neveřejná. Rozhodující a pro správní orgán svazující je totiž existence správní praxe. Metodika pak slouží jako zdroj legitimního očekávání a deklarace toho, jaká správní praxe je,“ vysvětluje Křeček s tím, že Generální ředitelství cel se dopustilo chyby, když nezapsalo zánik licence druhý den, ale zřejmě až někdy za deset dní: „Lhůta byla zcela jistě překročena o minimálně deset dnů, což lze u jednodenní lhůty považovat za poměrně zásadní,“ uvádí zástupce ombudsmanky.

Adresát práva nemůže právo nepoznat

Jak dál? „Z pohledu poznatelnosti práva nepovažuji současnou úpravu za žádoucí. Jsem si vědom toho, že podle GŘC současný stav v praxi nezpůsobuje komplikace. Je však třeba poznamenat, že pro futuro bych považoval za vhodnější, kdyby povinnost zanášet do registru značení lihu informace o zániku registrace a o časovém rámci pro vkládání informací obecně byla buď obsažena v zákoně, anebo alespoň v metodickém pokynu (či informaci), který je veřejný a z pohledu adresátů práva poznatelný,“ doporučuje zástupce ombudsmanky právník Stanislav Křeček.

„Jsem si přitom vědom toho, že současná metodika obsahuje i operativní a taktické postupy, pročež její zveřejnění v současné podobě nelze považovat za žádoucí. Tyto informace jsou zcela neveřejné a nelze se k nim dostat ani v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím16, neboť jejich zveřejnění by mohlo ohrozit zákonem sledovaný účel,“ uzavírá případ s tím, že ho jako součást čtvrtletní zprávy o činnosti posílá zákonodárcům do poslanecké sněmovny. Irena Válová, ceskajustice.cz

VLÁDA ODMÍTLA NOVELA STAROSTŮ

Vláda nejspíš odmítne opětovnou novelu, kterou chtějí poslanci STAN a TOP 09 zpřesnit podmínky odvolávání vedoucích státních zástupců. Proti předloze se podle předkládací zprávy postavila jak ministerstva vnitra a spravedlnosti, tak Nejvyšší státní zastupitelství. S novelou naopak souhlasil Nejvyšší soud. S podobným návrhem přišla TOP 09 už dříve, vláda a Sněmovna ji ale před rokem zamítly.

STAN a TOP 09 nynější předlohu předložily před měsícem v souvislosti s výměnou ministra spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou (oba za ANO). S tím souvisely obavy, že by nová ministryně mohla odvolat vedoucí státní zástupce kvůli kauze Čapí hnízdo premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.

Novela počítá s tím, že vedoucí státní zástupce by bylo možné odvolat pouze po rozhodnutí kárného senátu. Předloha také vymezuje funkční období vedoucích státních zástupců. V případě nejvyššího státního zástupce by to bylo deset let, u ostatních sedm let.

Ministerstvo spravedlnosti souhlasilo se záměrem stanovit funkční období vedoucích státních zástupců a umožnit jejich předčasné odvolávání pouze cestou kárného řízení, což by vyloučilo jejich sesazení podle vůle exekutivy. V poslanecké předloze ale podle ministerstva chybí pravidla pro výběr vhodných adeptů na vedoucí státní zástupce.

Úřad Benešové odmítl i změnu mechanismu jmenování náměstků vedoucích státních zástupců. „K diskusi je rovněž i to, zda kárným žalobcem vedoucích státních zástupců má být veřejný ochránce práv,“ dodalo ministerstvo, podle níž téma vhodněji upraví chystaný vládní návrh. Podobné výhrady měly ministerstvo vnitra a Nejvyšší státní zastupitelství.

NA VYSOČINĚ OCENILI HERCE DVOŘÁKA

Nejznámější filmový i divadelní vodník Josef Dvořák se stal tváří roku Filmové Vysočiny. Dvořák je rodákem z Horní Cerekve a kývl na nabídku destinační agentury Vysočina Tourism stát se ambasadorem – tedy tváří i hlasem originálního cestování po filmových lokacích Vysočiny, tedy po atraktivních místech, která učarovala filmařům a veřejnost je teď může poznat na „vlastní kůži“.

Jako poděkování za pomoc s propagací rodné Vysočiny a jejího cestovního ruchu byla Josefu Dvořákovi 6. června 2019 udělena pamětní medaile Kraje Vysočina. Předal ji hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek v Divadle Lubomíra Lipského v Pelhřimově během do posledního místa vyprodaného představení Čochtan vypravuje. „Pamětní medaile Kraje Vysočina je i trochu opožděným dárkem Kraje Vysočina k letošním 77. nekulatinám Josefa Dvořáka,“ doplnil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Oblíbený herec Josef Dvořák se stihne ještě 7. června v Pelhřimově zúčastnit slavnostního ceremoniálu v rámci Mezinárodního festivalu rekordů a kuriozit, kde bude za své herecké umění uveden do Rekordmanské síně slávy. Komisaři pelhřimovské Agentury Dobrý den ho ocení konkrétně jako představitele největšího počtu vodnických rolí v divadelní hře Čochtan vypravuje (Divotvorný hrnec). Současně s Josefem Dvořákem vstoupí do síně slávy Jaromír Jágr, držitel největšího počtu hokejových individuálních rekordů, Štěpánka Hilgertová a Václav Chalupa, šestinásobní účastníci olympijských her.

S optimistickou a usměvavou tváří Josefa Dvořáka se veřejnost může setkat hned na několika propagačních materiálech Filmové Vysočiny. „Je průvodcem v pátrací hře Klapka, filmová Vysočina poprvé!, figuruje i na speciálním turistickém pasu, na outdoorových nosičích, na webových stránkách a sociálních sítích. Hlas Josefa Dvořáka bude na filmová místa Vysočiny zvát i prostřednictvím rozhlasového spotu. Josef Dvořák je prostě ideální parťák, který nám pomůže představit krásná místa a zákoutí Vysočiny,“ poznamenala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Jana Fischerová. Ing. Jitka Svatošová