iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Posselt: Hrozí rozdělení EU, chceme silnou střední Evropu

Nacionalismus se v Evropě opět stává aktuálním tématem a kontinentu třicet let po pádu železné opony znovu hrozí rozdělení. V pátek to na tiskové konferenci v bavorském Řezně k úvodnímu dni třídenního 70. sjezdu sudetských Němců prohlásil jejich nejvyšší činitel Bernd Posselt.„Důležitý je boj proti opětovnému rozdělování Evropy na východ a západ. Třicet let po pádu železné opony hrozí Evropské unii rozdělení,“ řekl Posselt.

Prohlásil, že sudetští Němci nestojí o dělení na německo-francouzský tandem a na názorově odlišný blok v čele s visegrádskou čtyřkou, kterou vedle Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko. „Chceme silnou střední Evropu,“ vysvětlil.

Dalším cílem je boj proti nacionalismu, populismu a levicovému či pravicovému extremismu. „Chceme silnou a demokratickou Evropu,“ zdůvodnil tím, že nacionalismus byl příčinou neštěstí 20. století, tedy i druhé světové války, následného vyhnání a vysídlení Němců a rozdělení Evropy. Posselt zdůraznil, že Řezno bylo k tradičnímu setkání vybráno kvůli blízkosti hranic s Českou republikou, kde by se v budoucnu rovněž mohl sjezd konat, až k tomu čas dozraje.

„Velmi doufáme, že uspořádáme sjezd i v České republice,“ řekl Posselt s tím, že v Česku se již konala řada kongresů a komunálních setkání na téma sudetských Němců. „Obávám se ale, že situace k tomu ještě nedozrála. Má to mnoho odpůrců,“ vysvětlil. „Když nás ale někdo pozve, potěší nás to,“ dodal.

Posselt již loni hovořil o tom, že by se sudetští Němci mohli sejít v Česku, pokud takové pozvání dostanou. Prohlásil tehdy, že by se tak mohlo stát již v roce 2020. Posselt si je vědom citlivosti sudetského tématu v Česku, i tak ale doufá, že za dva či tři roky se sudetští Němci na výročním sjedu setkají v Česku.

Česko-sudetoněmecké sbližování

Jako příznivý signál zmínil fakt, že v neděli na sjezdu se zdravicí jako oficiální zástupce České republiky vystoupí český velvyslanec v Německu Jan Podivínský. V této souvislosti připomněl, že jako první zástupce české vlády na sjezdu vystoupil s projevem v roce 2016 tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). O rok později se sjezd přijel i nyní již bývalý vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), od té doby se členové vlády sudetského setkání nezúčastnili. Výjimkou není ani letošní rok.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 až 30 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Sjezd, který pod bavorskou záštitou pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL), považuje Posselt za přirozený most mezi Českem a sudetskými Němci. Výběr Řezna pak zdůvodnil jeho blízkostí českých hranic, aby to i Češi, kteří jsou stále častějšími návštěvníky, měli blízko. Posselt také připomenul, že Řezno pojí s Českem historicky a kulturně úzké vazby. „Počátky to má ve zdejším křtu českých knížat ve středověku a v založení českého biskupství,“ uvedl. Před zřízením samostatného biskupství v Praze totiž Čechy církevně příslušely k řezenskému biskupství.

NĚMECKO I EU VYHOSTÍ VÍCE UPRCHLÍKŮ

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček sedmi migračních zákonů, jejichž součástí je i zpřísnění pravidel pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Vláda Angely Merkelové chce kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířit pravomoci policie a cizineckých úřadů a usnadnit přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh.

Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), která se v posledních dnech potýkala s problémy kvůli odchodu Andrey Nahlesové z funkce předsedkyně SPD, chce novým balíčkem zákonů „kontrolovat a omezit“ migraci. Agentura DPA uvedla, že vláda tak podle průzkumů vychází vstříc přání většiny obyvatel Německa.

První ze schválených zákonů se týká odmítnutých žadatelů o azyl. V roce 2018 podle DPA každý druhý pokus o deportaci neúspěšného žadatele selhal. Nově bude jednodušší uvalit na migranta, který nezískal azyl, deportační vazbu, aby nemohl těsně před termínem vyhoštění zmizet. Podle DPA však není jasné, zda zákon skutečně zvýší počet deportovaných, neboť často je problémem především to, že země původu nejsou ochotny při deportaci spolupracovat.

Zelení: Deportační zákon porušuje lidská práva

Právě zákon o deportaci si vysloužil z celého balíčku největší kritiku levicové části opozice i humanitárních organizací. Podle nich porušuje základní lidská práva. Například krajně levicová strana Levice a Zelení vytkly SPD, že zákon podpořila kvůli mocenskému kalkulu. Poslankyně za Zelené Filiz Polatová hovořila o „černém dni pro demokracii“. Pro opatření hlasovalo 372 poslanců, 159 hlasovalo proti a 111 se jich zdrželo.

Německo vyhostilo afghánského migranta, který napadal kolemjdoucí v Ambergu

Další zákon z balíčku, který dnes Spolkový sněm schválil, má na německý pracovní trh usnadnit přístup kvalifikovaným pracovníkům ze zemí mimo EU. Dosud mohli do Německa přicházet za prací v jednodušším režimu hlavně vysoce vzdělaní odborníci, kvůli nedostatku pracovních sil to nyní budou například i instalatéři či pečovatelé. Nejsnazší situaci budou mít při příchodu do Německa odborníci na IT.

Nová pravidla budou nyní platit také pro odmítnuté žadatele o azyl, kteří si v Německu našli práci. Pokud se dokázali po určitou dobu sami uživit a mluví německy, budou moci zůstat.

Na konci června čeká německé poslance ještě hlasování o osmém migračním zákonu. Němcům, kteří mají ještě státní občanství jiného státu a přidali se k teroristické organizaci, budou moci úřady německé občanství odebrat. Německým občanem se podle této normy nebude moci stát někdo, kdo má více manželek či manželů. Pokud se v prvních deseti letech od získání občanství zjistí, že žadatel o něj lhal, bude moci o občanství přijít.

Dostali peníze za odchod z Německa. Někteří se vrátili a požádali o azyl

Pravidla zpřísní i Evropská unie

Také ministři vnitra členských zemí EU se v pátek v Lucemburku shodli na nových a účinnějších pravdlech pro vracení migrantů. Novela směrnice o navracení z roku 2008 zavádí, krom jiného, povinnost migrantů spolupracovat a definuje postup pro případ, že tito lidé spolupracovat nebudou.

Z tiskové zprávy Rady EU o ministerském jednání v Lucembursku plyne, že k celkové dohodě států unie zatím chybí otázka návratového řízení na hranicích. Jeho rozsah je totiž vymezen pravidly o azylovém řízení, na jejichž nové podobě se země zatím nedokázaly dohodnout.

Součástí revidované směrnice jsou také účinnější pravidla pro dobrovolné návraty těch, kteří v EU s žádostí o azyl neuspěli. Unie přitom počítá s podporou například afrických zemí, které své občany převezmou zpět, včetně pomoci s jejich reintegrací do života.

Novela, s níž Evropská komise přišla v roce 2018, také předpokládá možnost zadržet státního příslušníka třetí země, pokud dotyčná osoba představuje riziko pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost. Jako krajní řešení je předpokládána, za dodržení řady záruk, možnost vrátit migranta do jakékoliv bezpečné třetí země. Platí přitom, že i migranti mají zaručena svá práva, mimo jiné nesmějí být vraceni do států, kde by jim hrozilo nebezpečí.

NAJDOU MILIARDY PRO SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Ministryně financí Alena Schillerová a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se dohodly, jak bude zajištěno dofinancování sociálních služeb. Miliardu na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl ministerstva práce a financí, další peníze dostanou z evropských fondů. Na tři roky je z evropských fondů k dispozici 1,5 miliardy korun.

Vláda toto řešení projedná 17. června a první peníze by kraje měly dostat počátkem srpna. Řešení, na němž se dohodly, představily ministryně spolu s šéfkou Asociace krajů a karlovarskou hejtmankou Janou Mračkovou Vildumetzovou na tiskové konferenci a později také poslancům při jednání Sněmovny.

Splnily tak úkol, který jim uložila Sněmovna, tedy aby do 7. června našly chybějící dvě miliardy korun na dofinancování sociálních služeb. „Celkově obdrží kraje 2,5 miliardy,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Maláčová. „Mohu to potvrdit,“ dodala Schillerová.

„Mám radost, že vám mohu oznámit, že jsme se dohodli,“ řekla poslancům Maláčová. „Podařilo se nám zajistit 200 milionů na financování sociální práce na obcích, 166 milionů pro ohrožené děti na obcích a 81 milionů pro výpadek v sociálních službách v rámci takzvaných nadregionálních sociálních služeb, jedná se zejména o pomoc lidem s autismem a roztroušenou sklerózou,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí.

„Chtěl bych poděkovat za to, že ty finanční prostředky se našly,“ reagoval na dohodu ministryň Schillerové a Maláčové předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Potom ale kritizoval obě ministryně za to, že nalezení chybějích peněz trvalo tak dlouho. Prohlásil, že kvůli tomu čekal jejich omluvu.

ZÁVORY U PARKOVIŠŤ V ADRŠPACHU, ZVÝŠILI POPLATEK

Obec Adršpach na Náchodsku začala na svých parkovištích u turisticky atraktivního skalního města využívat závory. Motoristé zaplatí za parkovné sto korun, po čtyřech hodinách si však připlatí. Mrzí to třeba některé horolezce, kteří přijíždějí na celý den.

Loni si turisté v Adršpachu u nejnavštěvovanějšího tuzemského přírodního lákadla mohli připadat div ne jako v socialismu. Minulé vedení obce zavedlo bezplatné parkování, aby odbouralo kolony aut čekajících před pokladnou parkovišť.

Zlepšení to však nepřineslo, nedávno zvolení zastupitelé proto sáhli pro letošní sezonu po jiném receptu a na obou parkovištích nově zavedli závory. Systém by měl zamezit i nelegálnímu kempování v karavanech.
Už od dubna zastupitelé zvedli parkovné z nuly na stovku za celodenní stání a objednali příslušnou techniku. Před měsícem firma začala hloubit výkopy pro kabely. Od minulé středy je už systém za 1,8 milionu korun v provozu i se změněným ceníkem.

„V zastupitelstvu padl i návrh, aby se stokorunový poplatek za auto platil za tři hodiny, ale ozvaly se námitky, že by to bylo málo. Zohlednili jsme, že návštěvníci potřebují víc času, aby prošli parkovištěm, skalami a pak se stihli i najíst. Proto jsme rozhodli o stokorunovém poplatku za čtyři hodiny. Autobusy a karavany platí tři sta korun za čtyři hodiny, poté se platba zvyšuje. Velkou debatu jsme ale k tomu tentokrát nevedli,“ popisuje starostka Adršpachu Dana Cahová (Adršpach 2018).

Turisté se zatím občas s parkovacími závorami potýkají. Jedna řidička bezradně otáčí auto u výjezdového turniketu a mizí raději kolem kasy. Ženě z polského vozu musí zase pomoci u výjezdu jeden z řidičů odstavených autobusů.
Systém rozpozná typ vozidla. Platí se až při odjezdu podle toho, jak dlouho auto skutečně zůstalo na parkovišti. Lidé dostávají k dobru dvacet minut, aby si vše kolem parkovného v klidu obstarali.

Zařízení také na displejích před obcí informuje, zda jsou ještě volná parkovací místa. Když docházejí, s předstihem to oznámí. Pak řidiči musejí odstavit auta na vzdálenějších místech, záchytné plochy v krizových dnech otvírají sousední Teplice nad Metují.

Obsluha parkoviště v Adršpachu dál zůstává. „Že bychom měli díky závorám volno, se říct nedá. Hlavně teď lidé potřebují poradit u parkovacích automatů. Někteří si tu už zaplatili i za přenocování s karavanem, ta částka se potom šplhá docela vysoko,“ zmiňují pracovníci.

Návštěvníkům to ani příliš nevadí, že letos v Adršpachu musejí za parkování platit.

„Stovka mi nevadí, to je jako našich 18 zlotých a na to jsme zvyklí. Myslím, že se vejdeme do čtyřhodinového limitu a pak pojedeme dál,“ soudí dvojice s malým dítětem, která dorazila až z polského Kołobrzegu na pobřeží Baltu. „My jsme si ceny v Adršpachu nijak nezjišťovali a prostě tu zůstaneme tak dlouho, než si projdeme celý okruh skalami. Vždyť jsme sem ujeli nějakou dálku, nebudeme spěchat,“ tvrdí mladý Slovák pracující v Praze, který vyvezl do Adršpachu na výlet svou maminku.

Vyšší poplatek se však nelíbí lidem, kteří pobývají ve skalním městě delší dobu.

„Lezci jezdí do skal každý víkend, a když to jde, tak i během týdne. Pro tyto lidi je to likvidační. Čas, který trávíme ve skalách, nejsou čtyři hodiny, ale je to od rána do večera. A platit za každou započatou hodinu 50 korun navíc je moc, tyto peníze se můžou využít k utrácení v nedalekých občerstvovnách v Kalírně, u Tošováka a jinde,“ namítá na sociálních sítích Michal Biederman.

Loňská bezplatná parkoviště přitáhla do Adršpachu hodně majitelů karavanů, kteří si z dolního parkoviště udělali nelegální kemp. Pobývali tam i několik dnů, zůstával po nich nepořádek. I teď se na parkovištích objevilo několik nocležníků.

„Spali tu teď třeba Švýcaři a Rakušané. Nevím přesně, co tím parkovným provozovatelé sledují, ale loňské parkování zdarma určitě nebylo v pořádku. Mělo by se za to platit,“ poznamenává dvojice lezců, kteří právě suší spacáky.
Dnešek byl na adršpašských parkovištích nezvykle klidný. V poledne tam stálo jen asi padesát aut a dvacet velkých autobusů vezoucích polské zájezdy školáků i dospělých.

Zdejší infocentrum přitom dopředu varovalo, že kvůli Svatodušní neděli připadající na 9. června může zamířit do skal ode dneška až do neděle opět velmi mnoho polských turistů. Velký zájem se čeká i v týdnu kolem 20. června, kdy bude svátek Božího těla. Do Adršpašských skal míří ročně kolem 300 tisíc platících turistů, což z lokality činí nejvyhledávanější přírodní památku v Česku.

Parkovné v okolí Adršpašsko-teplických skal

Poplatek v Adršpachu
• motocykly a osobní auta - 4 hodiny/100 korun, každá další hodina 50 korun
• autobusy a karavany - 4 hodiny/300 korun, každá další hodina 50 korun
Poplatek v Střmenském podhradí u Teplických skal
• Město Teplice nad Metují reagovalo na znovuzavedení parkovného v sousedním Adršpachu a zvedlo od dubna parkovné na 100 korun za auto, 60 korun za motocykl a 300 korun za autobus

V posledních letech se oblast kolem národní přírodní rezervace potýká s kolabující dopravou, když naráz přijedou auty tisíce návštěvníků.

Naposledy začátkem května policie musela opět uzavřít silnici z hraničního přechodu ve Zdoňově a odkláněla motoristy na vzdálenější parkoviště u Teplic. Loni bylo dnů s extrémní návštěvností 52. Ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko ani letos nedovolili, aby Adršpach odstavoval auta ve dnech s očekávanou vysokou návštěvností na louky, kde pro to nemá povolení.

Limitem parkovacích míst, kterých je asi 750, se snaží omezit množství turistů na okruhu.

„Vítáme parkovné. Loňský krok, kdy nejbližší parkování u nejatraktivnější destinace v oblasti bylo zdarma, jsme považovali za nešťastný,“ uvedla vedoucí Správy CHKO Hana Heinzelová, když se zastupitelé rozhodli pro osazení závor. Kvitovala i to, že se bude vybírat poplatek podle hodin, protože je to ve světě běžné u tak atraktivních cílů.
V březnu se na zastupitelstvu ozval i jeden z podnikatelů, který varoval, že parkovné navyšované po hodinách může turisty přimět k rychlejšímu odjezdu z obce, což by pocítili provozovatelé bister, hospodští i zámek vlastněný obcí.

RADNÍ LANG JESENICE, CO CHTĚL PODŘEZAT ZEMANA, REZIGNOVAL

Vyhrocená atmosféra doprovázela čtvrteční mimořádné zasedání zastupitelstva ve středočeské Jesenici u Prahy. Opoziční zastupitelé na něm žádali odvolání člena rady města Martina Langa kvůli jeho nedávnému vyjádření na Facebooku, kde nabádal k zabití prezidenta Miloše Zemana. Už minulý týden byl kvůli tomu vyloučen z ODS. Po zasedání Lang na svou funkci rezignoval, údajně kvůli velkému pracovnímu vytížení.

Zastupitel z Jesenice u Prahy a člen tamní ODS Martin Lang označil prezidenta Zemana na sociálních sítích kvůli souhlasu se zdaněním náhrad církvím za morální zrůdu. | foto: koláž iDNES.cz, záznam příspěvku na Facebooku - Náš region. Koaliční zastupitelé těsnou většinou návrh opozice na odvolání radního přehlasovali a pouze odsouhlasili usnesení, v němž se zastupitelé a město Jesenice od prohlášení Martina Langa distancují s tím, „že se jedná o jeho osobní postoj na jeho soukromém Facebooku“.

Lang ale zůstal radním už jen zhruba další hodinu. Ještě totiž pomohl koalici, která má pouze o jeden hlas více než opozice, prohlasovat zrušení vybraného zhotovitele investice do jesenické základní školy a až poté sám rezignoval.
Jednání zastupitelů přihlížel plný sál obyvatel Jesenice, část z nich už po prvním hlasování o Langově odvolání nešetřila kritikou a začala ze sálu na protest odcházet, přestože na programu bylo ještě řešení právě velké investice do jesenické základní školy.

Někteří přitom pískali a emotivně pokřikovali na vedení města: „Hovada, jste amorální!“ „Jsme pro smích celé republice!“ Nelibě přitom nesli i přítomnost novinářů a natáčení veřejného zastupitelstva, jedna z odcházejících žen se snažila vytrhnout telefon redaktorovi MF DNES.

Ze sálu také odešli všichni opoziční zastupitelé. Koalice tak mohla zrušit zakázku na stavbu základní školy bez problémů.
Opozice kritizovala, že Lang svým jednáním zničil pověst města. „Zkáza a ostuda je tím dokonána,“ uvedla bývalá starosta a dnes opoziční zastupitelka Radka Vladyková. Zastupitel za TOP 09 Petr Tiso podotkl, že jde o závažné morální selhání veřejného představitele.

Je třeba zabít Zemana, napsal člen ODS. Strana se od něj distancovala

Martin Lang na svém facebookovém profilu vybízel k zabití prezidenta kvůli jeho souhlasu se zdaněním náhrad vyplácených církvi. Mimo jiné napsal, že Zeman je druhý Hitler a je potřeba ho „podřezat jako svini“. Na jednání zastupitelstva se ale občanům města i zastupitelům omluvil. „Napsal jsem to na svůj soukromý profil, s městem to nemá nic společného. Jestli to někoho pohoršilo, tak se mu za to omlouvám,“ uvedl s tím, že chtěl vyvolat pouze debatu o zdanění církevních restitucí.

Radního se zastal místostarosta Martin Kuruc (ODS). „Zřejmě se vám ještě nestalo, že byste řekli něco špatně a pak se za to omluvili,“ řekl směrem k opozici. Dodal, že na příštím zasedání města předloží zprávu, která bude kritická k hospodaření předchozího vedení města, které před loňskými volbami tvořili většinou dnešní opoziční zastupitelé.
Langovým vyjádřením se nicméně zabývá i pražská policie s tím, že by se mohlo jednat o trestný čin vyhrožování násilím proti skupině obyvatel a proti jednotlivci.

KACZYŇSKI BRÁNÍ BRATRA PŘED TUSKEM, NEJEDNAL S KOMUNISTY

Bývalý předseda vlády a lídr vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński odmítá slova předsedy Evropské rady Donalda Tuska o tom, že jeho bratr před třiceti lety popíjel s představiteli tehdejšího komunistického režimu. Tusk to řekl při oslavách 30. výročí prvních svobodných voleb v Polsku v červnu 1989.

Tusk při úterních oslavách v Gdaňsku připomněl, že podobně jako legendární šéf odborů Solidarita Lech Walesa i Lech Kaczyński při jednáních například s komunistickým ministrem vnitra Czeslawem Kiszczakem a šéfem komunistického státu generálem Wojciechem Jaruzelským pili vodku.

Tato jednání mezi představiteli komunistického režimu a zástupci opozice se konala na přelomu let 1988 a 1989 v konferenčním centru ministerstva vnitra ve vsi Magdalenka u Varšavy. Na tom, že političtí nepřátelé spolu pili vodku, nevidí nic zlého, protože to vedlo k mírovému vyřešení konfliktu mezi polskou opozicí a komunisty.

Jaroslaw Kaczyński se ale následně proti tomuto tvrzení rázně ohradil. Ve středu v rozhovoru s rádiem Wnet o Tuskovi řekl, že „je jeho zvykem lhát a že lže v každé záležitosti, také v této“. Tvrdí, že jeho bratr-dvojče Lech byl jedním z lidí, kteří se nebratříčkovali s komunistickými hodnostáři.

List Gazeta Wyborcza uvedl, že existuje záznam z jednání v Magdalence, na němž je vidět, jak Lech Kaczyński pije vodku. O tom, že se při jednání s komunisty pil alkohol, mluvil i sám Lech Kaczyński v jednom rozhovoru v roce 2009. Komunistům prý šlo o to, aby zástupce opozice osobně poznali. „Na jednom ze setkání v Magdalence generál Kiszczak řekl, že prvních 25 skleniček je povinných, potom jak kdo chce,“ vzpomínal Kaczyński v interview s týdeníkem Newsweek.

Lech Kaczyński byl od konce roku 2005 do dubna 2010 polským prezidentem. Zahynul 10. dubna 2010 s dalšími 95 lidmi při leteckém neštěstí u západoruského Smolenska. Jeho bratr-dvojče Jaroslaw byl v letech 2006 až 2007 premiérem.
Jaroslaw Kaczyński je v současnosti nejvýraznější postavou polského národně-konzervativního tábora a bývá často označován za úhlavního nepřítele liberála Tuska.

NÁRODNÍ GARDA MEXIKA NA HRANICE, ZASTAVÍ UPRCHLÍKY?

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard oznámil, že jeho země vyšle na hranice s Guatemalou šest tisíc příslušníků národní gardy. Vojáci mají zastavit migranty, kteří míří do USA ze zemí Střední Ameriky. Erbard je nyní návštěvě ve Washingtonu, kde se snaží přesvědčit Donala Trumpa, aby nezaváděl clo na mexické zboží.

Ve Washingtonu je nyní nejpočetnější mexická delegace od nástupu Andrése Manuela Lópeze Obradora do úřadu prezidenta loni v prosinci a podle agentury Bloomberg dokázala americkou administrativu přesvědčit, aby ohlášený termín zavedení cel ještě zvážila.

Washington chce od pondělí zavést pětiprocentní clo na mexické zboží, které se může postupně zvyšovat až na 25 procent. Trump ve středu řekl, že dosud v jednáních nebyl zaznamenán dostatečný pokrok. Ve čtvrtek ale Ebrard poznamenal, že je optimistický s tím, že národní gardy budou vyslány na jižní hranici s Guatemalou s cílem zabránit migrantům ve vstupu do Mexika.

„Vysvětlili jsme, že to je 6000 mužů, kteří tam budou vysláni,“ řekl Ebrard a doplnil, že jednání budou pokračovat v pátek.
Podle některých analytiků by případná obchodní válka s USA mohla Mexiko uvrhnout do recese. Zasáhla by ale obě strany, na spotřebitele by dopadla zvýšením cen zboží. Před cly varovala například americká asociace dovozců čerstvých potravin, obavy z cel mají také americké i evropské automobilky, které mají továrny v Mexiku.