iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Agrofert: Auditoři u nás nikdy nebyli, nezeptali se na nic

Po přijetí předběžné zprávy o auditu Evropské komise se Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl pozastavit vyplácení evropských dotací holdingu Agrofert schválených po 9. únoru 2017. Společnost to poněkud zaskočilo a vadí ji, že se auditoři v žádné z jejích firem nebyli nikdy ani podívat. Auditoři Evropské komise se nebyli podívat ani v jedné z našich firem, o kterých ve svých závěrech hovoří. Nezeptali se nás na jedinou věc. Neměli jsme nejmenší možnost se k čemukoli vyjádřit. Pokud místopředseda Evropské komise tvrdí, že provedli inspekční šetření přímo na místě, není to pravda,“ napsal iDNES.cz tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

„Ať k nám evropští auditoři klidně přijedou, jsme připraveni jim vše vysvětlit. Informace o zastavení proplácení dotací je pro nás nová. Bereme ji na vědomí. Jsme připraveni k dialogu s úřady, ale trváme na tom, že se v oblasti dotací řídíme přesně podle zákonů,“ dodal.

V souvislosti s Agrofertem nebude Státní zemědělský intervenční fond proplácet dotace od 9. února roku 2017. Zatím bylo proplaceno 63 milionů korun. Odbobně bude úřad postupovat i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana. Tam zastaví dotace od 2. srpna 2018.

Podle generálního ředitele SZIF Martina Šebestyána jde pouze o předběžné opatření. „Musíme počkat na finální závěr. Pokud následně Evropská komise tyto finance vyloučí, my budeme oprávněni je na dotyčné společnosti vymáhat,“ řekl na čtvrteční tiskové konferenci.

MINISTR TOMAN ODMÍTÁ STŘED ZÁJMŮ

Státní zemědělský intervenční fond pozastavil vyplácení evropských dotací holdingu Agrofert schválených po 9. únoru 2017. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), a to od 2. srpna 2018. Důvodem je možný střet zájmů, na který upozorňuje auditní zpráva Evropské komise, která ve středu dorazila do České republiky.

Na čtvrtečním briefingu ministr zemědělství Toman odmítl, že by se předběžná auditní zpráva Evropské komise o zemědělských dotacích týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat „absolutně nemůže“. Odmítl také to, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací. Podle něj druhý předběžný audit Evropské komise obsahuje chyby. „Úředníci ji nyní pečlivě prostudují, aby České republice nevznikla škoda,“ doplnil ministr.

Druhý audit Evropské komise ovšem dopady na proplácení dotací Agrofertu a Agrotrade mít bude. Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán ve čtvrtek uvedl, že s ohledem na auditní zprávu nebude proplácet dotace jak Agrofertu, tak firmám spojeným s ministrem Tomanem.

V souvislosti s Agrofertem fond nebude proplácet dotace od 9.února roku 2017. Zatím bylo proplaceno 63 milionů korun.
Odbobně bude úřad postupovat i u podniků rodiny ministra zemědělství. Tam zastaví dotace od 2. srpna 2018. Podle Šebestyána jde pouze o předběžné opatření. „Musíme počkat na finální závěr. Pokud následně Evropská komise tyto finance vyloučí, my budeme oprávněni je na dotyčné společnosti vymáhat,“ doplnil.

„Předběžný audit neznám, neviděl jsem ho. Ale viděl jsem tiskovou konferenci ministra zemědělství Tomana, tam bylo vše jednoznačně vysvětleno. Spoustu mých kritiků to předpokládám upřímně zklamalo,“ reagoval na dnešní tiskovou konferenci pro iDNES.cz premiér Andrej Babiš.

„Pochopil jsem, že ministerstvo ani SZIF s jeho závěry nesouhlasí a upozorňují v něm opět na zásadní chyby. Úředníci proto pro komisi připraví odpověď podle běžné praxe. Jak sami říkají, v minulosti tak v drtivé většině případů uspěli. Zároveň zaznělo, že jde jen o nenárokové dotace. Co se týče střetu zájmů, budu se opakovat. Chovám se přesně podle toho, jak mi ukládá český zákon lex Babiš,“ dodal premiér.

„Oba audity vnímáme jako velmi pochybné a neprofesionální. Auditoři Evropské komise se nebyli podívat ani v jedné z našich firem, o kterých ve svých závěrech hovoří. Nezeptali se nás na jedinou věc. Neměli jsme nejmenší možnost se k čemukoli vyjádřit. Pokud místopředseda Evropské komise tvrdí, že provedli inspekční šetření přímo na místě, není to pravda,“ napsal iDNES.cz tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

„Ať k nám evropští auditoři klidně přijedou, jsme připraveni jim vše vysvětlit. Informace o zastavení proplácení dotací je pro nás nová. Bereme ji na vědomí. Jsme připraveni k dialogu s úřady, ale trváme na tom, že se v oblasti dotací řídíme přesně podle zákonů,“ dodal.

Nejnovější návrh auditu má podle ředitele fondu tři hlavní části, v první se řeší střet zájmů premiéra Babiše a Agrofertu. Ministerstvo již vyčíslilo 12 projektů v hodnotě 63 milionů korun, jichž se to týká, podle Šebestyána jde již o proplacené peníze. Druhá část zprávy řeší mimo jiné obecné postupy a náklady. Třetí část se zabývá možným střetem zájmů Tomana, který nebyl podle ministra a ředitele fondu konstatován.

Audit úřad nezveřejní

Toman uvedl, že audit, či jeho části, nebude zveřejňovat. „Pokud by chtěla veřejnost zveřejnit zprávu, musí se obrátit na autory auditu,“ uvedl ministr. „Budeme v tomto pohledu postupovat stejně jako Evropská komise.“

Obdobně jako premiér Andrej Babiš, i ministr Miroslav Toman označil auditní zprávu Evropské komise za útok na české zemědělství. „Takovéto nálety auditů z Bruselu považuji za útok na české zemědělství,“ prohlásil. „Nechci, aby byla jakýmkoliv způsobem zpochybňována činnost našich úřadu. Nechci, aby byly ohroženy platy pro zemědělce.“
Podle iROZHLAS.cz se má audit Evropské komise týkat nenárokových investičních dotací. V roce 2017 proplatil SZIF na těchto dotacích firmám holdingu 179 milionů, loni tomu bylo přibližně 66,5 milionu korun.

Obdobně jako u prvního auditu by český překlad dokumentu měl dorazit v následujícím měsíci. Česká republika následně bude mít dva měsíce na to, aby na audit Evropské komise zareagovala. První bilaterální jednání mezi MZE a EK bude 28. ledna 2020. Podle Šebestyána je to normální postup, tedy šest měsíců po obdržení české verze zprávy

V NORMANDII SE SLAVILO VÝROČÍ DNE D.

V Normandii ve čtvrtek pokračovaly oslavy 75. výročí vylodění spojeneckých vojsk. Pietních akcí se tam po boku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zúčastnili také americký prezident Donald Trump a britská premiérka Theresa Mayová. Státníci položili základní kámen budoucího britského památníku ve Ver-sur-Mer.

Trump připomněl oběti bojů druhé světové války na americkém hřbitově v nedalekém Colleville-sur-Mer. Macron na místě, kde je pochováno na devět tisíc amerických vojáků, ocenil také československé vojáky, kteří se účastnili spojenecké invaze v roce 1944.„Francie na oběti spojeneckých vojáků, kteří přišli osvobodit pro ně většinou neznámou zemi, nikdy nezapomene,“ prohlásil Macron v projevu na americkém hřbitově nad pláží Omaha.

V poledne se uskutečnila francouzsko-kanadská ceremonie za přítomnosti kanadského premiéra Justina Trudeaua a večer den připomínání zakončila mezinárodní akce na pláži Juno, jedné z pěti pláží určených pro vylodění.
Oslav výročí se zúčastnilo na 30 tisíc návštěvníků, dorazilo také zhruba 480 veteránů, především britských. Právě někdejší britští vojáci stáli v první řadě během dopoledního ceremoniálu ve Ver-sur-Mer.

„Ve společnosti mužů, kteří zde v těch dnech byli, cítíme pokoru. Našim veteránům bych chtěla říci jediné slovo, které je za těchto okolností vhodné: děkuji,“ uvedla končící premiérka Mayová, pro kterou to podle britského tisku bylo poslední oficiální mezinárodní vystoupení ve funkci.

Macron jí ve svém projevu poděkoval a dodal, že k Mayové cítí přátelství. Britský tisk si ale povšiml, že ministerskou předsedkyni nechal deset minut čekat. Spojenecká operace Overlord byla největší vyloďovací operací v dějinách a zlomovou událostí druhé světové války. Během jediného dne bylo na pěti plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen vysazeno zhruba 156 tisíc spojeneckých vojáků.

V Den D jich podle odhadů zahynulo nejméně 10 tisíc. Dalších 4 až 9 tisíc vojáků ten den ztratil německý wehrmacht.
Kromě jednotlivců českého či slovenského původu se bojů během invaze zúčastnili hlavně českoslovenští piloti. Byli to stíhači z 310. a 312. perutě, kteří operovali nad Francií, i jejich kolegové z 311. bombardovací perutě - ti v té době hlídkovali nad kanálem La Manche.

V té době již byla na východě tři roky ve válce s nacistickým Německem sovětská armáda, která v létě 1944 dosáhla hranic se zeměmi střední a východní Evropy. Do Normandie se státníci přesunuli z britského Portsmouthu, kde ve středu oslavy 75. výročí vylodění zahájila královna Alžběta. Trump, Mayová i Macron na pódiu předčítali vzkazy vojáků, kteří se 5. června 1944 zúčastnili zahájení akce, která měla za cíl osvobození západní Evropy od nacismu.

HAMÁČEK VYZVAL BABIŠE K DIALOGU S DEMONSTRANTY

Šéf ČSSD Jan Hamáček vyzval předsedu vlády a hnutí ANO Andreje Babiše, aby začal jednat se zástupci lidí, kteří proti němu protestují v ulicích a požadují jeho demisi. Hamáček také po jednání nejužšího vedení sociální demokracie označil za správné rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu pozastavit vyplácení dotací Agrofertu.

Zatím posledního protestu proti Babišovi, které pořádá iniciativa Milion chvilek pro demokracii, se podle odhadu organizátorů zúčastnilo 120 tisíc lidí, kteří v úterý zcela zaplnili pražské Václavské náměstí. V den, kdy Sněmovna jednala o předběžném auditu Evropské komise, podle nějž je Babiš stále ve střetu zájmů, požadovali demonstranti

Babišovu demisi. Premiér to odmítl.

„Vnímáme to, že situace je vážná. Je to dáno tím, že vyjadřují najevo svou nespokojenost na demonstracích. My jejich názor vnímáme a jsme přesvědčeni, že je třeba s nimi komunikovat. I proto bych pokládal za vhodné, kdyby se pan předseda vláda, stejně tak jako se scházel se zástupci Rekonstrukce státu, aby se sešel s organizátory těch demonstrací a aby spolu komunikovali,“ řekl Hamáček po jednání grémia ČSSD.

Premiér Andrej Babiš zatím odmítá výzvu Mikuláše Mináře z iniciativy Milion chvilek pro demokracii k televiznímu duelu.
Proti Babišovi demonstrovalo v Praze podle odhadů až 120 tisíc lidí:

S pěticí opozičních stran Hamáček jednat nebude

Šéf ČSSD prohlásil, že strana nešla do vlády proto, aby řešila problémy hnutí ANO, ale aby prosazovala vlastní program. „Důvod, pro který jsme šli do vlády, tady stále je,“ odmítl Hamáček možnost, že by strana vládu Andreje Babiše opustila.
Nepřistoupil ani na výzvu pěti opozičních stran k jednání. ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN chtějí znát, jaké jsou limity spolupráce sociální demokracie s Andrejem Babišem a hnutím ANO.

ČSSD podpoří při finálním hlasování v pátek novelu zákona o elektronické evidenci tržeb. Hamáček potvrdil, že ČSSD podpoří, aby byly od elektronické evidence tržeb osvobozeny sociální služby, k čemuž levici vybídl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Správný krok, řekl Hamáček k reakci fondu na audit

Hamáček očekává profesionální odpovědi na dva audity Evropské komise, které dorazily do České republiky a podle nichž je Babiš ve střetu zájmů. Ministr zemědělství Miroslav Toman informoval vedení ČSSD o druhém auditu Evropské komise. Na jeho základě Státní zemědělský intervenční fond pozastavil proplácení žádostí o nenárokové dotace, které firmy spadající pod Agrofert podaly po po 9. únoru 2017 a u firem souvisejících s rodinou ministra Tomana, od 2. srpna 2018.

„Já tento krok ministerstva vnímám jako správný,“ řekl Hamáček. Sociální demokracie přitom tento týden ve Sněmovna nepodpořila návrh opozičních Pirátů, aby bylo zastaveno proplácení dotací Agrofertu.„Byl to krok exekutivy, která má tyto věci na starosti,“ snažil se vysvětlit lídr ČSSD, jaký je rozdíl v tom, že v úterý to chtěli opoziční poslanci, pro což nebyl, a ve čtvrtek to udělal Státní zemědělský intervenční fond.

PODLE SÁZKAŘŮ BABIŠ A BENEŠOVÁ NEODEJDOU

Po posledních událostech spojených s audity Evropské komise začali sázkaři spekulovat, zda bude Andrej Babiš v nadcházejících měsících předsedou vlády. Podle bookmakerů je zatím velmi nepravděpodobné, že by premiér odstoupil do konce června a neočekávají, že by ve funkci nebyl na konci letošního roku.

Kurz sázkové kanceláře Tipsport na to, že by premiér podal demisi do 1. července, je v současnosti 1,03:1. „Lány řepky, kauza Čapí hnízdo a podezření z dalších neoprávněných čerpání dotací, střety zájmů ani mohutné demonstrace zřejmě křeslem premiéra nepohnou,“ komentuje dění bookmaker Tipsportu Palo Boško, který se specializuje na politické sázky.
Pokud by však odstoupil, sázející by mohli vyhrát více něž osminásobek vsazené částky. Kurz na to, že Babiš odstoupí do začátku července, je nyní 8,61:1.

Sázkaři očekávají, že lídr hnutí ANO zůstane ve funkci i v dalších měsících. Kurz na to, že neodstoupí do 1. září je 1,11:1. Sázkaři předpokládají, že ve funkci bude i na konci letošního roku, na to je kurz 1,53:1. Kurz proti je však asi čtyřikrát nižší než oproti Babišově konci do konce června, pouze 2,31:1.
Boško však nevylučuje, že by demise premiéra nakonec mohla přijít. „Pokud tlak neustane, budou se objevovat další informace s funkcí premiéra neslučitelné a přidá se větší tlak institucí Evropské unie, můžeme se skutečně dočkat vládního konce šéfa ANO,“ dodal.

Sázková kancelář spekuluje i o budoucnosti ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Ta se podle bookmakerů také ve funkci spíše udrží. „S podporou Andreje Babiše se na ministerstvu spravedlnosti šéf do konce roku pravděpodobněji měnit nebude. Ale kurzy tak daleko od sebe nejsou,“ uvedl Boško.

Na to, že Benešová bude ministryní 31. prosince je kurz 1,45:1, že ve funkci nebude je kurz 2,52:1. Kromě české politiky se dá sázet také na setrvání ve funkci prezidenta USA Donalda Trumpa nebo německé spolkové kancléřky Angely Merkelové.

KSČM: PRIVATIZACI PROVÁZELY EXCESY A ZLOČINY

Komunisté ve Sněmovně prosadili usnesení, podle kterého privatizaci státního majetku po pádu socialismu v Česku provázely excesy, chyby i zločiny se stamiliardovými škodami. Poslanci žádají vládu, aby navrhla novelu trestních předpisů tak, aby bylo možné „zločiny způsobené při privatizaci“ dále stíhat a potrestat, a aby nebyly promlčeny.

Pro usnesení hlasovalo 108 ze 123 přítomných poslanců. Vedle zástupců KSČM pro usnesení hlasovali členové dolní komory za hnutí ANO a SPD Tomia Okamury, Piráti, sociální demokraté a nezařazení poslanci, kteří dříve byli dříve v klubu SPD.

Usnesení Sněmovny

1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že v letech 1992 až 2005 došlo při privatizaci majetku státu k velké řadě excesů, chyb i zločinů, které způsobily České republice a jejím občanům škody na majetku v řádech stovek miliard korun a které vlády České republiky dosud nedořešily a jejich následky neodstranily.

2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky zpracovat a navrhnout účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné takové zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení, včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet.

Schválením usnesení vyvrcholila sněmovní debata o údajných zločinech privatizací, která začala už loni v prosinci
Návrh na nepromlčitelnost trestných činů souvisejícími s privatizacemi státního majetku už poslanci KSČM předložili. Vláda ANO a ČSSD novelu nepodpořila.

Ve čtvrtek vystoupili už jen komunističtí poslanci a pirátský předseda sněmovní vyšetřovací komise pro privatizaci těžební společnosti OKD Lukáš Černohorský. Ten prosadil, aby se původní návrh usnesení poslanců KSČM netýkal jen převodu státního majetku do roku 1998, ale až do roku 2005.

Komunistický poslanec Jiří Valenta označil privatizaci v devadesátých letech minulého století za paraziticko-zlodějský proces. Za prezidenta Václava Havla a premiéra Václava Klause se podle Valenty uskutečnily obrovské transfery, které okradly a poškodily obyvatele a způsobily stagnaci jejich životní úrovně.

„Osobně si dokážu představit, že jakýsi Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů privatizace, díky které se rozplynuly v černé díře stovky miliard, by ani dnes rozhodně nebyl bez práce. Přičemž jeho činnost by zcela jistě vrátila do státního rozpočtu alespoň zlomek toho, co se podvodným jednáním z gigantického státního majetku rozebralo,“ řekl Valenta.

DOSTALI PENÍZE ZA ODCHOD Z NĚMECKA, NĚKTEŘÍ SE VRÁTILI POŽÁDALI O AZYL

Od roku 2014 dostalo v Německu asi 100 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl peníze za to, že zemi dobrovolně opustí. Mezitím se však zhruba 2 500 z nich vrátilo a o azyl znovu požádalo. Informace vyplynula z odpovědi německé vlády na dotaz opozičních poslanců. Ve čtvrtek o ní informovala agentura DPA. V Německu mají migranti z několika desítek vybraných zemí, jejichž žádost o azyl úřady zamítnou, právo požádat o finanční příspěvek ve výši několika stovek eur.

Výměnou za to se musejí sami dobrovolně vrátit do vlasti. Podle agentury DPA vyjde vyplacení této „prémie za odchod“ německé úřady levněji, než kdyby musely organizovat nákladnější deportační lety. Kolik peněz migrant dostane, záleží na zemi jeho původu a věku. Podle údajů německé vlády dostalo od roku 2014 peníze za opuštění země celkem 102 761 odmítnutých žadatelů o azyl. Zpět se jich později vrátilo a novou žádost o azyl podalo 2 506.

Každý, kdo peníze od státu dostal a do Německa se přesto vrátil, musí vyplacené prostředky vrátit. Podle agentury DPA se takto do státní kasy vrátilo jen mezi počátkem roku 2017 a letošním dubnem 83 tisíc eur (asi 2,1 milionu korun).

V Česku vzniklo centrum ochrany vnějších hranic. Pomůže s nelegální migrací

Většina migrantů, kteří v minulých letech získali peníze, jež jim mají pomoci znovu začít ve své vlasti, pocházela z východní a jihovýchodní Evropy. Nejčastěji tuto prémii dostali Albánci (1 345) a Srbové (1 088), dále pak Gruzínci, Rusové, Severomakedonci a také Iráčané.

Jen velmi málo je mezi těmi, kdo příspěvek dostali, lidí z Afghánistánu a Turecka. Syřany německé úřady k návratu do vlasti vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci v zemi tímto způsobem nemotivují.

Ministr vnitra Horst Seehofer ve čtvrtek označil za nepřijatelné, aby někdo dostal od státu peníze za odjezd ze země a poté se vrátil.„Dalo by se tomu zabránit, kdyby se na hranicích dával větší pozor na to, kdo do země vstupuje,“ uvedl člen bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU).

V loňském roce Německo na podpůrný program pro odmítnuté žadatele o azyl uvolnilo 9,5 milionu eur (243 milionů korun). Dalších téměř dvacet milionů eur (513 milionů korun) mohli migranti, kteří se rozhodli dobrovolně vrátit do vlasti, čerpat z programu Starthilfe Plus, který jim má pomoci v začátcích především s financováním ubytování.

DÍTĚ Z OKOLÍ NOTRE DAME MÁ V KRVI NADMÍRU OLOVA

Těhotné ženy a malé děti žijící v okolí vyhořelé pařížské katedrály Notre-Dame by se měly preventivně podrobit testům na úroveň olova v krvi. Oznámily to francouzské úřady poté, co lékaři jednomu dítěti žijícímu v blízkosti chrámu naměřili vyšší koncentraci olova v krvi, než je norma. Souvislost s dubnovým požárem Notre-Dame nicméně zatím u tohoto dítěte nebyla prokázána. Zdravotníci teprve zjišťují, zda vyšší koncentrace olova v krvi může mít i jiné příčiny.

Po požáru Notre-Dame 15. dubna okolí katedrály znečistilo olovo. Odebrané vzorky ukázaly, že na kvalitě ovzduší v okolí památky se olověný prach neprojevil. Analýzy ale potvrdily přítomnost olověného prachu v bezprostředním okolí, především v půdě a na sousedních budovách, v nichž jsou převážně kanceláře.

Zástupci francouzské ekologické organizace Robin des bois už dříve uvedli, že žárem se v Notre-Dame roztavilo až 300 tun olova, které se nacházelo v konstrukci střechy a spadlé věže. Otrava olovem způsobuje u člověka narušení centrálního nervového systému, poškození mozku, nechutenství, bolesti hlavy a další onemocnění. Nebezpečná je hlavně u dětí. Olovo se vstřebává zejména plíce

OŠETŘOVATEL NĚMECKA ZABIL 85 LIDÍ

Bývalý německý ošetřovatel Niels Högel byl ve čtvrtek za vraždu 85 lidí odsouzen k doživotnímu vězení. Informovala o tom agentura DPA, podle níž zemský soud v Oldenburgu konstatoval mimořádnou závažnost viny muže. Dvaačtyřicetiletý Högel si už ve vězení odpykává doživotí za dvě vraždy, za něž byl odsouzen v roce 2015.

Högel byl nakonec odsouzen za vraždu 85 pacientů. Loni byl nově obžalován z vraždy 98 lidí, dohromady mu tak byla přičítána vina za rovnou stovku vražd. V pěti případech obžalovaný vinu popřel a na zbylé oběti si údajně nepamatuje. Nevyloučil ale, že i v nich zabíjel. Podle DPA obhajoba trvala na tom, že Högel se dopustil vraždy v 55 případech a že ve 14 případech šlo o pokus o vraždu. V dalších 31 případech požadovala zproštění viny. Státní zastupitelství naopak tvrdilo, že je 97 vražd prokázaných.

Högel je označován za největšího sériového vraha v dějinách poválečného Německa. Své oběti zabíjel v letech 2000 až 2005 na klinikách v severoněmeckých městech Oldenburg a Delmenhorst. Na klinice v Oldenburgu pracoval Högel od června 1999 do října 2002 a v nemocnici v nedalekém Delmenhorstu mezi prosincem 2002 a červencem 2005.

Ošetřovatel pomocí léků ovlivňujících činnost srdce přiváděl pacienty do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti. Oživit se mu je ale často nepodařilo. Některé pacienty přitom oživoval během jedné noci i několikrát.

V MAĎARSKU CHCE STÁT KONTROLOVAT AKADEMII VĚD?

Přes protesty akademické obce i veřejnosti maďarská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který stanovuje částečnou státní kontrolu nad doposud nezávislými institucemi maďarské akademie věd. Podle vlády má zákon zajistit lepší organizaci a financování, kritici v něm však spatřují jen další způsob kontroly veřejného života.

Vláda podává návrh zákona s odůvodněním, že má být vytvořen transparentnější a „flexibilnější organizační a finanční rámec“, který by zajistil trvalou podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Maďarska. Zákon by měl vstoupit v platnost 1. září letošního roku a podle agentury Reuters by připravil Maďarskou akademii věd o síť výzkumných institucí.

Stanovovat oblasti výzkumu, na něž půjdou peníze, a kontrolovat využívání prostředků má nově 11členný orgán v čele s ministrem pro inovace a technologie. Členy rady má jmenovat premiér na základě doporučení ministra.
Výzkumné ústavy má řídit 13členný orgán složený z šesti zástupců vlády a šesti zástupců akademie. V čele má být předseda jmenovaný premiérem na základě doporučení šéfa akademie a ministra inovací. Evropská komise v úterý uvedla, že bude sledovat vývoj v maďarském systému výzkumu, a vyzvala vládu, aby se vystříhala jakéhokoli rozhodnutí, které by omezilo vědeckou a akademickou svobodu.

Maďaři poslali před soud prvního bezdomovce, který spal na ulici

Plány oznámené už v minulých týdnech vyvolaly protesty akademické obce i občanů. V neděli vyšly v Budapešti do ulic tisíce lidí. Kritici spatřují v krocích vlády Viktora Orbána snahu o umlčení svobodného myšlení a bádání této více než dvousetleté instituce. Pravicově konzervativní premiér Orbán se dostal k moci v roce v roce 2010 a jeho vláda od té doby utužila kontrolu nad mnoha oblastmi veřejného života, včetně soudnictví, médií či vzdělávání. Většinu těchto kroků doprovázely protesty a stížnosti ze zahraničí.

ČÍNA KVŮLI MORU PORAZÍ MILIONY PRASAT

Jihovýchodní Asie bojuje s šířením vysoce nakažlivého afrického moru prasat, který už vedl k porážce milionů zvířat v Číně a Vietnamu. Proti onemocnění neexistuje vakcinace, takže země musí usmrtit všechna nakažená prasata. Podle odborníků bude zapotřebí porazit až 200 milionů prasat. Nedostatek vepřového masa navíc povede ke zvýšení jeho ceny.

Africký mor prasat, který je pro lidi neškodný, ale pro prasata smrtelný, způsobil loni v srpnu chaos v Číně. Země kvůli němu musela okamžitě porazit více než milion prasat. Čína je v současnosti domovem více než poloviny světové populace prasat a rychle se šířící nemoc způsobila globální zvyšování cen vepřového masa. Proti africkému moru prasat neexistuje očkování. Nemoc způsobuje vnitřní krvácení, na které zvířata nakonec zemřou. Jedinou možností, jak se nemoci zbavit, je usmrtit všechna nakažená zvířata.

Odborníci se podle listu The Guardiandomnívají, že Čína bude muset nakonec porazit více než 200 milionů prasat. Virus dokáže přežít až několik týdnů, a to i na oblečení nebo automobilech, což mu umožňuje rozšíření do velké vzdálenosti.
Onemocnění se postupně rozšířilo po celé Asii a zdevastovalo chovatele prasat ve Vietnamu, Kambodži nebo Thajsku, které je druhým největším producentem vepřového masa na kontinentu. Případy afrického moru se v posledních týdnech množí také v Mongolsku, Severní Koreji a Hongkongu. Jižní Korea začala v reakci na šíření nemoci testovat prasata na hranicích.

Specialisté z Organizace OSN pro výživu a zemědělství se obávají, že by africký mor mohl v příštích měsících vypuknout také v Barmě, na Filipínách nebo v Laosu, protože je velmi komplikované kontrolovat veškerý pohyb prasat a výrobků z vepřového masa napříč místními propustnými hranicemi.

Ceny vepřového budou globálně stoupat

„Je to největší vypuknutí zvířecí choroby, jaké jsme kdy měli na planetě. Epidemie slintavky, kulhavky nebo nemoci šílených krav bledne ve srovnání s tím, co způsobí africký mor prasat. A my nemůžeme zastavit jeho šíření,“ popisuje veterinář a epidemiolog Dirk Pfeiffer z university v Hongkongu.

Asijské vlády momentálně boj proti šíření nemoci prohrávají. „Obáváme se, že se africký mor prasat bude nadále šířit napříč jihovýchodní Asií,“ říká Wantanee Kalpravidh z OSN. Podle něj vlády nenabízejí farmářům dostatečné odškodnění za porážku zvířat, takže chovatelé nemají důvod výskyt nemoci nahlásit. Důsledky onemocnění už se projevily za hranicemi Asie. Celosvětové ceny vepřového masa vzrostly téměř o 40 procent a pravděpodobně povedou k většímu dovozu masa z Evropy a Ameriky, aby byla uspokojena poptávka.

ZTRACENÝM VÝSADKÁŘŮM POMOHLI VESNIČANÉ, ZAPLATILI ZA TO ŽIVOTEM

Brzy ráno 6. června 1944 zabouchal na dveře Rigaultovy farmy v Normandii americký výsadkář. Byl promočený od bažin, ve kterých přistál, kilometry jižně od stanovené zóny dopadu. V Normandii právě započalo spojenecké tažení, které později vedlo ke kapitulaci nacistického Německa. Vesnice Graignes se však místo osvobození dočkala zkázy.

Úspěch vylodění se opíral o mnohé faktory. Spojenci jednoznačně vyhráli informační válku, povedlo se jim německé síly přesvědčit, že místem invaze bude Pas de Calais, právě tam proto německá armáda vázala své nejlepší jednotky. Velkou podporu znamenali pro vyloďovací Operaci Overlord výsadkáři, kteří obsadili klíčové body a dokázali přerušit komunikaci mezi německými silami. Spojencům se též povedlo akci propojit s činností francouzského hnutí antifašistického odporu.

Malé Martě Rigualtové bylo dvanáct let, z nich čtyři roky žila pod nacistickou okupací. Uprostřed jedné červnové noci ji probudil zvuk letadel a pak klepání na bránu statku. Z pokoje pak sledovala, jak její rodiče kávou zahřívají promrzlého amerického vojáka.

Než vyšlo slunce, do okolí Rigaultovy farmy ve vesničce Graignes dopadlo 182 výsadkářů z 507. výsadkového pluku, který se pod těžkou německou palbou vychýlil z kurzu. Z dálky se ozýval hluk vzdálené bitvy o normandské pobřeží.
„Řekli nám, ať se nebojíme, že jsou naši přátelé. Mysleli jsme si, že jsme osvobození. Byli jsme přešťastní,“ popsala pro Reuters své vzpomínky na Den D Marta, které je dnes 87 let. S rodinou tehdy nemohli tušit, že jejich vesnice bude okupovaná ještě celý měsíc. A že největší hrůzy ji teprve čekají.

Hluboko za nepřátelskou linií a odděleni od velitelů se výsadkáři rozhodli ve vesnici zakopat. Zaminovali přístupové cesty, v místní chlapecké škole zřídili provizorní velitelství a kostelní věž využívali jako pozorovatelnu. Vesničané jim ochotně pomáhali. „Dva nebo tři dny jsem s mým tátou, sestrou a dalšími lidmi z vesnice vyrážela do bažin hledat jejich munici a padáky,“ vzpomíná Rigaultová.

V sobotu 10. června se však k vesnici přiblížila motorizovaná německá hlídka. Malou skupinu vojáků byli spojenci díky dobrému výhledu a momentu překvapení schopni rychle odrazit. Při prohledávání těl však zjistili, že vojáci tvořili průzkumný prapor německé obrněné divize. Bitva byla na dohled.

Odpoledne následující den Graignes obklíčila 17. pěchotní divize tankových granátníků SS. Jednotka o síle 2000 mužů začala ostřelovat vesnici, kterou bránily necelé dvě stovky spojenců, z 88mm kanonů Flak umístěných na nedaleké vyvýšenině. Jakmile Němci spojencům zničili důležitou observatoř, jejich postup do útrob vesnice byl rychlý.

Domy zapálené od hořících těl

Po devět dlouhých hodin se Marta spolu s dalšími vesničany ukrývala před ostřelováním mezi otřásajícími se kamennými stěnami kostela. Dovnitř proudili zranění vojáci i civilisté. Němci nakonec donutili americké výsadkáře se stáhnout a Graignes opět padla do jejich rukou. I proti silné přesile však Američané dokázali zabít 100 německých vojáků a dalších 200 zranit, zatímco sami v boji ztratili pouze 15 mužů.

Sedmnáct zraněných Američanů, kteří nezvládli z vesnice utéct, však čekal podobný osud. Příslušníci SS je rozdělili do dvou skupin. Jednu odvedli do lesa za vesnici, kde vojáky přinutili vykopat si masový hrob, do kterého je pak svalili s kulkou v zátylku. Druhou skupinu Němci ubodali bajonety a pohodili do bažin. „Nesměli jsme je vytáhnout několik dní,“ vzpomíná Marta na děsivý pohled na mrtvá těla.

Vedla sedm tisíc partyzánů. „Bílá myš“ byla noční můrou nacistů

Hněv esesmanů se poté obrátil vůči vesničanům. Dva faráře, kteří svůj kostel propůjčili spojencům, popravili přímo u kostelní zdi. Dvě farní hospodyně v důchodovém věku zastřelili v posteli, ve které se ženy schovávaly při útoku. Celou vesnici Němci vyrabovali a doprostřed náměstí svezli vesničany, které podezřívali z pomoci Američanům.

Za viníky Němci určili čtyřicet čtyři vesničanů, které nejprve tvrdě vyslýchali a poté postavili čelem ke zdi a popravili. Jejich těla spolu s mrtvými z fary polili benzinem a spálili uprostřed náměstí. Oheň z masy těl přeskočil na střechy domů a nekontrolovaně se šířil. Plameny zachvátily téměř všechna stavení ve vesnici. Z dvou stovek domů zůstaly nepoškozené jen dva.

Z původní vesnice Graignes dnes zbývá pouze kostel. Martě Rigaultové události po Dni D dlouho připomínalo jen písemné poděkování jejímu otci od vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě Dwighta Eisenhowera. V osmdesátých letech dostala vyznamenání za neohroženou pomoc výsadkářům také ona.

Po čtyři desetiletí neměla Rigaultova rodina žádné zprávy o tom, co se stalo s výsadkáři, kteří útok přežili. V roce 1984 se jich však malá skupina vrátila do vesnice podívat. „Bylo to pro ně těžké se vrátit. Měli pocit, že vesničany opustili, že je nechali samotné čelit německé pomstě,“ uvedl Denis Small, starosta Graignes. „Vesnice je však viděla jako osvoboditele, kterými byli.“

V BERLÍNĚ ZMRAZÍ NA PĚT LET NÁJEMNÉ?

Vedení Berlína chce kvůli současné bytové krizi zmrazit na pět let růst cen bydlení a stanovit maximální výši nájemného. Krok kritizuje opoziční CDU, ta situaci označuje za návrat plánovaného hospodářství. O situaci napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Senát Berlína, který je současně spolkovou zemí, bude 18. června hlasovat o zákonu, aby nově uzavřené nájemní smlouvy neobsahovaly vyšší částky, než které obsahují smlouvy předešlé. Nájemné, které bude na žádost nájemníků uznáno za příliš vysoké, úřady sníží na stanovenou nejvyšší možnou částku. V Senátu, který je nejvyšším berlínským výkonným orgánem, má většinu levicová koalice složená ze sociálních demokratů (SPD), strany Levice a Zelených. Pokud bude zákon schválen, má začít platit od ledna 2020.

Takzvané zastropování nájemného zákonem je prioritním projektem berlínské SPD a vychází vstříc iniciativám občanů, kteří kvůli stoupajícím cenám bydlení v německé metropoli opakovaně demonstrovali v ulicích. Podkladem plánu je sporná právní analýza, podle níž může zakázat zvyšování nájmů nejen spolková vláda, ale i jednotlivé země.

Tisíce Němců v ulicích demonstrovaly proti růstu cen nájmů a nedostatku bytů

Podobné požadavky na stanovení stropu v nájemném se již objevily také v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem. Oproti Berlínu však tato města zatím nehodlají jít cestou zvláštního zákona. Návrh ostře kritizuje Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je v Berlíně v opozici.

„Trh s byty tím směřuje přímo k plánovanému hospodářství. Nájemné bude státem stanoveno, stát na ně bude dohlížet a pronajímatelé budou kriminalizováni,“ uvedl expert na bydlení frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jan-Marco Luczak, podle nějž navrhovaný zákon Berlínu coby spolkové zemi nepřísluší a je v rozporu s ústavou.

Po sjednocení Německa v roce 1990 se Berlín stal magnetem pro umělce, hudebníky a studenty, které do metropole lákaly podprůměrné ceny bydlení. Na 85 procent Berlíňanů dnes raději bydlí v nájmu než ve vlastní nemovitosti.
V posledním desetiletí se ale ročně přistěhovalo do města 40 tisíc nových obyvatel, což zvedlo ceny nájmů více než dvojnásobně. Mnoho z jeho původních obyvatel si proto stěžuje, že má kvůli drahému bydlení potíže vyjít s penězi.

VLCI ŘÁDÍ NA TRUTNOVSKU, ZAHUBILI DAŇKY, ODKLIDÍ STÁT NEBEZPEČNÉ VLKY?

Vlci ráno v Bernarticích na Trutnovsku roztrhali deset daňků z devatenáctičlenného stáda, které v oplocené oboře chovají manželé Kučerovi. Ti přišli i o březí samici s nenarozeným mládětem. Smečka z Vraních hor loví od Trutnova po Adršpach a na škody si stěžují hlavně farmáři i myslivci z Broumovska.

Mrtvých daňků mohlo být ještě víc než deset, kdyby vlky nevyplašila Dana Kučerová, když šla brzo ráno venčit psy. Čtyřapůlhektarová obora se rozkládá kousek od jejich domu.„Ve čtvrt na sedm jsem slyšela strašný řev, viděla jsem, jak vlk přímo u plotu mordoval daňka. Zahlédla jsem jeho hřbet, byl to stoprocentně vlk,“ popisuje žena.

Když šelma odběhla, šla se podívat do obory. Naskytl se jí obrázek zkázy. V zadní části výběhu se povalovala bezvládná těla. Vystresovaní daňci, kteří řádění vlků přežili, se schovali v houští.„Tady chytil daňka za krk a následně ho rozpáral, nic víc. Vlk nezabíjel z hladu, ale pro zábavu. Všechny kusy vypadají takhle, kromě jednoho,“ ukazuje Dana Kučerová na zakrvácené tělo usmrceného samce.

Jeden z daňků se zachránil skokem do umělého jezírka, o kousek dál však šelmy rozpáraly březí samici, vytáhly z ní nenarozené mládě a odnesly ho několik metrů od matky. Při pohledu na tělo s vyvrženými vnitřnostmi, obležené hejnem much, hledala chovatelka jen těžko slova. „Je to hrozné, jak museli trpět,“ říká pohnutým hlasem.

Že se s největší pravděpodobností jednalo o vlky, potvrdil i úředník z Městského úřadu v Trutnově, který přijel škodu na deseti kusech obhlédnout. „Není stoprocentně jisté, že jde o konečné číslo, neboť obora je velmi rozlehlá,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Vendula Kasperová.

Přestože je obora kompletně oplocená a v nerovných místech navíc plot vyztužený sítěmi, útoku vlků to stejně nezabránilo. V jednom místě se podhrabali a dírou vnikli dovnitř. Chovatelé odhadují škodu na řádově desítky tisíc korun.
Kromě prostředků z fondu ministerstva životního prostředí, který by měl zaplatit odvoz usmrcených zvířat do kafilérie, s finanční náhradou nepočítají.

„Chovatel spárkaté zvěře, přestože hospodaří stejně jako zemědělec, nemá podle současné legislativy nárok na dotace. Jestli dostaneme nějakou náhradu, nevím,“ poznamenává Jiří Kučera. Manželé daňky chovají v oboře na úpatí Vraních hor tři roky, loni a předloni se narodila mláďata.

„Oba dva se věnujeme myslivosti, daňky chováme pro vlastní zábavu, chodí se na ně dívat i známí a lidé, které u nás ubytováváme. Víme, že vlci ve Vraních horách jsou, ale co máme dělat. Oboru jsme zabezpečili a stejně se do ní dostali,“ uvádí Dana Kučerová, v jejímž hlase je slyšet jistá bezmoc.

V chovu chtějí přesto pokračovat. „Přece to kvůli tomu nevzdáme. Budeme spíš doufat, že ministerstvo zemědělství vydá opatření a umožní redukování vlků. V Německu se o tom už mluví, měli bychom se inspirovat,“ doplňuje Jiří Kučera.
Farmáři mají škody, ale útoků od vlků bylo méně

Zemědělci i myslivci už sepsali petici za částečnou regulaci chráněného živočicha, pětice farmářů z Broumovska se také soudí se státem o možné odstřely. Letošní škody od vlků nebyly zatím příliš vysoké, protože větší farmáři nechávali na jaře stáda déle v uzavřených ovčínech.

Úředníci Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko evidují - podle údajů za letošek do 10. května - dvě usmrcené ovce, uhynulá tři osiřelá jehňata, osm usmrcených telat a jedno nezvěstné. Městský úřad Trutnov eviduje letos celkem 31 zvířat prokazatelně stržených vlkem, konkrétně jde o osmnáct ovcí a deset daňků na území Bernartic a tři ovce v Radvanicích.

Do Vraních hor vlci přišli ze sousedního Broumovska, kde se v roce 2015 po staletích objevil první pár. Od té doby se v regionu zabydlelo zhruba patnáct jedinců včetně mláďat. Jedna smečka podle odborníků obývá prostor od polských Vraních hor po Adršpach a Trutnovsko, druhá se usadila v příhraničí Stolových hor.

Škody na hospodářských zvířatech v loňském roce byly nižší než v předešlých dvou letech. „Za rok 2018 evidujeme na území Chráněné krajinné oblasti Broumovsko 45 usmrcených ovcí, jehňat, koz a telat, dalších sedmnáct zvířat bylo zraněno,“ zhodnotil loňskou bilanci Petr Kafka z CHKO Broumovsko. Vlci také zdecimovali za poslední rok asi polovinu mufloní zvěře se světovými parametry v třech honitbách v Machově na Náchodsku, kde hospodaří Myslivecký spolek Bor.

Na Trutnovsku vloni strhli 25 ovcí právě v Bernarticích a v nedaleké Chvalči, jedno tele zadávili v Batňovicích na Úpicku.
Podle správců Krkonošského národního parku šelmy loni strhly tele na Friesových boudách, v Rokytnici nad Jizerou jedno tele a čtyři ovce, škody však nesouvisejí se smečkou z Broumovska.

Genetická analýza ukázala, že predátoři na Broumovsku pocházejí z Polska, z oblasti vzdálené asi sto kilometrů severozápadně. Patří tak ke středoevropské nížinné populaci vlka, která je zvyklá i na hustěji obydlenou krajinu. V celé republice se vlci rozmnožují od roku 2014, loni zasahovali už do šestnácti teritorií.

ZA FACKU UČITELI SNÍŽENÁ ZNÁMKA Z CHOVÁNÍ

Vedení základní školy Za Chlumem v Bílině potrestalo žákyni, která dala v polovině května před zraky spolužáků facku jednomu z učitelů. Na vysvědčení za to bude mít sníženou známku z chování a dostala i zákaz účastnit se školních volno časových aktivit.

Dívka ze 6. třídy pedagoga napadla za to, že neuznal sportovní výsledek v hodině tělesné výchovy.„Ze školního šetření, na kterém se podílelo vedení školy, výchovný poradce a metodik prevence, vyplynulo, že se v žádném případě nejednalo o šikanu či vyvrcholení dlouhodobého problému,“ zmínila v oficiálním vyjádření školy její ředitelka Barbora Schneiderová

„Šlo o jednorázový konflikt na hodině tělesné výchovy, kdy dívka před svými spolužáky řekla, že učitele uhodí. Vzhledem k tomu, že si chtěla prosadit vedoucí postavení ve třídě, tak to také udělala,“ dodala Schneiderová .Škola nyní naváže spolupráci se střediskem výchovné péče a s rodinou žákyně bude pracovat orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

Po útoku žákyně na učitele se ve všech třídách uskutečnily speciální třídnické hodiny, na kterých učitelé žákům vysvětlili, jaké má tato událost důsledky pro ně, pedagogy i celou školu.„Škola poslala hlášení na okresní státní zastupitelství a na OSPOD, který okamžitě začal jednat s matkou žákyně a nabídl škole spolupráci ve formě práce se třídou,“ přiblížila dále Schneiderová.

Případem se zabývá policie. „Událost prověřujeme jako přestupek proti občanskému soužití,“ potvrdil mluvčí teplické policie Daniel Vítek.Škola napadenému učiteli nabídla týdenní volno, které ale nevyužil. Ředitelka Schneiderová zároveň poděkovala žákům, kteří se za něj postavili a vyjádřili mu podporu.