iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš se při oslavách v Normandii sešel s Trumpem

Během oslav 75. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii během druhé světové války se premiér Andrej Babiš setkal s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Hovořili spolu o vztazích Česka a USA nebo o cestě Trumpa po Evropě.. „Probrali jsme aktuální otázky našich vztahů, taky dopis, který jsem mu posílal. První dámu (Melanii) jsem pozdravoval od Moniky a bavili jsme se i o programu prezidentského páru v Evropě,“ napsal Babiš.

Předseda vlády ve svém příspěvku nespecifikoval, o jakém dopise hovoří. V neděli nicméně na svém facebookovém profilu uvedl, že šéfovi Bílého domu psal o tom, „jak se vyvíjí jednání o nákupu helikoptér a jak bude naše Česká zbrojovka investovat v USA“. V dopise také pozval Trumpovu starší dceru Ivanku na „byznys fórum“.

Česká armáda v současné době plánuje nákup 12 vrtulníků americké výroby, což Babiš s Trumpem probíral při své březnové návštěvě USA. „Bylo báječné mít Vás jako hosta v Bílém domě. Doufám, že jste si čas strávený ve Washingtonu užil,“ vzkázal Trump na konto nedávného setkání v dopise, který český premiér minulý týden zveřejnil na twitteru.

Do Portsmouthu na jižním pobřeží Anglie dnes Babiš na oslavy Dne D zavítal stejně jako německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo kanadský premiér Justin Trudeau. Pro Trumpa pak připomínkou událostí června 1944 končí třídenní státní návštěva Británie, odkud zamíří do Irska a následně do Francie.

V BRITSKÉM PORTSMOUTHU SE SLAVIL DEN D

V jihoanglickém Portsmouthu ve středu začaly oslavy 75. výročí spojeneckého vylodění v Normandii. Vedle britské královny Alžběty II. či amerického prezidenta Donalda Trumpa se jich účastní i řada veteránů tehdejší protihitlerovské koalice. Válečným hrdinům v Portsmouthu spolu s ostatními evropskými státníky zatleskal také český premiér Andrej Babiš.

„S pokorou a potěšením, jménem celé země, ba celého svobodného světa, vám nyní všem děkuji,“ pronesla k desítkám přítomných účastníků největší vyloďovací akce v dějinách britská panovnice. Alžběta II. vyzdvihla dlouhověkost jejich generace, k níž se sama řadí. Připomněla totiž, že během oslav 60. výročí před 15 lety „někteří mysleli, že to může být poslední podobná příležitost“, avšak i dnes se spolu s ní zapojila do oslav řada osmdesátníků a devadesátníků v uniformách. Někteří z nich pozdravili účastníky oslav osobně z pódia, další prostřednictvím předtočených vzpomínek. „Udělali jsme to, co jsme museli,“ pronesl prostřednictvím videa promítaného na úvod portsmouthské slavnosti kanadský válečný veterán Bob Roberts.

Na pódiu se poté střídali lidé předčítající texty věnované hrdinům 5. června 1944, kdy akce zahajující osvobození západní Evropy od nacismu začala. „Dnes jsou tady jako veteráni, ale tehdy to byl bezpočet otců, manželů, bratrů a synů, kteří vypluli od těchto břehů, aniž by věděli, zda ještě někdy spatří svůj domov,“ přečetla úvodní pasáž britská herečka Celia Imrieová.

Státníci předčítali vzkazy vojáků

Do čtení se zapojili i političtí vůdci spojeneckých národů. Kanadský premiér Justin Trudeau přečetl vzkaz jednoho z kanadských vojáků, francouzský prezident Emmanuel Macron zase dopis šestnáctiletého francouzského bojovníka hnutí odporu.

Mayová přečetla psaní, které adresoval britský kapitán dva dny před vyplutím z Portsmouthu své ženě a Trump prezentoval modlitbu tehdejšího amerického prezidenta Franklina Roosevelta určenou vojákům před začátkem tažení.
Šéfa Bílého domu stejně jako během úterní části jeho státní návštěvy v Londýně čekaly i v jihoanglickém přístavu desítky demonstrantů protestujících proti jeho přítomnosti v Británii. Také lidé v ulicích Portsmouthu však uctili památku hrdinů vylodění minutou ticha.

Během jediného dne osvobozovací akce bylo na pěti plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen vysazeno zhruba 156 000 spojeneckých vojáků. V Den D podle odhadů zahynulo nejméně 10 000 vojáků protihitlerovské koalice a 4 000 až 9 000 vojáků německého wehrmachtu. V té době již byla na východě tři roky ve válce s nacistickým Německem sovětská armáda, která v létě 1944 dospěla ke hranicím se zeměmi střední a východní Evropy.

ČÍNSKÝ PREZIDENT SE SEŠEL S PUTINEM

Čínský prezident Si Ťin-pching se po cestě na investiční konferenci v ruském Petrohradu zastavil v Moskvě, aby se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba státníci se střetli ve chvíli, kdy se řada západních státníků sjela v britském Portsmouthu a připomíná si 75. výročí vylodění Spojenců v Normandii. Putin na oslavy pozván nebyl.

Návštěvu čínské hlavy státu Si Ťin-pchinga v Rusku označil Vladimir Putin za „klíčovou událost“ roku. Formálním důvodem je 70. výročí navázání vzájemných diplomatických styků obou zemí. Putin ocenil „bezpříkladný rozvoj dvoustranných vztahů“ umožňující vzájemně využívat konkurenčních výhod partnera.

Dále prohlásil, že hodnotu vzájemné výměny zboží mezi Čínou a Ruskem za rok 2018 odhadoval na 100 miliard dolarů, ale skutečnost je ještě o osm miliard lepší. V prvním letošním čtvrtletí objem obchodu dál vzrostl o 3,4 procenta.
Čínský prezident se ve středu v Rusku zúčastní slavnostního otevření provozu pobočného závodu čínské automobilky Great Wall Motor v Tulské oblasti jižně od hlavního města a navštíví moskevskou zoologickou zahradu, které jako dar věnuje dvě pandy.

K setkání obou státníků došlo přesně ve chvíli, kdy si představitelé řady evropských i světových států v jihoanglickém Portsmouthu připomínají 75. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii během druhé světové války. Akce se účastní i americký prezident Donald Trump nebo britská královna Alžběta II.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí v Moskvě prohlásila, že Rusko uctívá památku obětí normandské operace, ale přínos západní fronty na porážce nacismu by se neměl přeceňovat. „Vylodění v Normandii nemělo podle historiků zásadní vliv na výsledek druhé světové války. Byl už předurčen vítězstvími Rudé armády, především u Stalingradu a Kurska,“ řekla mluvčí Maria Zacharovová.

TRUMP SI PŮJČIL V IRSKU OD POHŘEBÁKŮ LIMUZÍNU

Irský pohřební ústav nabízí černé limuzíny především pro smuteční obřady, zapůjčit si je však může každý, kdo chce cestovat na úrovni. Bílý dům si pronajal čtyři takové automobily při příležitosti dvoudenní návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Irsku. Za tuto službu zaplatí téměř milion dolarů, a to z peněz daňových poplatníků.

Trumpova administrativa zaplatila pohřební službě JP Ward & Sons z irského hrabství Wicklow celkem 935 000 dolarů (21,4 milionů korun) za zapůjčení čtyř černých limuzín značky Mercedes-Benz. Vyplývá to z údajů na webové stránce USASpending, na které americká vláda zveřejňuje všechny své výdaje. Americké úřady se zatím k útratě za automobily nevyjádřily, a to navzdory skutečnosti, že zapůjčení jednoho auta vychází v přepočtu na 5,3 milionu korun.

Zájem médií vyvolala v předchozích dnech také Trumpova útrata za ubytování v luxusním hotelu InterContinental Londýně, za které americká delegace zaplatila z peněz daňových poplatníků 1,2 milionu dolarů (27 milionů korun).
Po ukončení oficiální návštěvy Velké Británie zamíří Trump ve středu večer do Irska, kde se setká s předsedou místní vlády Leem Varadkarem. Poté odletí vrtulníkem do svého golfového resortu v Doonbegu.

Ve čtvrtek bude pokračovat do Normandie, kde se zúčastní oslav Dne D. Následně opět zamíří zpět do Doonbegu, kde má domluvenou golfovou partii a nocleh. Proč Trump potřebuje na návštěvu Irska limuzíny, však není podle listu The Guardian jasné, neboť by měl společně se svou manželkou Melanií a členy svého doprovodu cestovat zmíněnou helikoptérou.

Trump jednal s Mayovou o obchodu, Huawei a klimatu, demonstranti bouřili

Pokud by se však rozhodli navštívit vesnici Doonbeg, vyšla by je dvanáctikilometrová zpáteční cesta zapůjčenými limuzínami přibližně na 72 500 dolarů za kilometr (1,6 milionu korun).

Trump však není prvním americkým prezidentem, který využil služeb irské pohřební služby. Stejnou společnost v červnu 2013 využila Michelle Obamová se svými dcerami, když byl exprezident Barack Obama na summitu G8 v Severním Irsku.
Podle The Guardianu byl však Trump vysazený na luxusní auta ještě předtím, než se stal prezidentem Spojených států. Když v roce 2008 navštívil Skotsko, aby se podíval na rodné město své matky, použil jediný automobil Porsche Cayenne, který byl k dispozici na ostrově Lewis. Jeho asistentům údajně trvalo několik dní, než se jim vůz podařilo sehnat.

KURZ PO PÁDU VLÁDY POPULÁRNĚJŠÍ?

Rakousko čeká na novou vládu. V podzimních volbách ji lidé zvolí za bývalou koalici lidovců ÖVP Sebastiana Kurze a Svobodné strany Rakouska FPÖ, která nepřestála skandál na Ibize. Kurz coby bývalý kancléř si však stále zachovává sympatie voličů. ÖVP by nyní dostala až o šest procent hlasů více než v říjnu 2017.

Byla to politická smršť, jakou Rakousko dlouho nezažilo.

Kompromitující video z vily na Ibize, v němž tehdy ještě předseda vládní Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache a místopředseda strany Johann Gudenus nabízeli údajné neteři ruského oligarchy státní zakázky výměnou za předvolební podporu v nejčtenějším bulvárním deníku Kronen Zeitung, vedlo minulý týden až k pádu rakouské vlády.

Rakousko do podzimních voleb nyní vede úřednický kabinet, který jmenoval prezident Alexander van der Bellen.
Kancléři Sebastianu Kurzovi, kterému je jen 32 let, se tak po roce a půl rozpadla vláda, kterou jeho lidovci (ÖVP) sestavili právě s FPÖ, stranou do té doby politicky ostrakizovanou vzhledem k její minulosti spojené s Jörgem Haiderem, i kvůli vazbám některých jejích členů na krajní pravici.

Kurzovi sice padla vláda, ale rozhodně ne jeho preference

Na adresu Kurzovy koalice se sice ozývaly kritické hlasy, ale jeho popularitě to výrazně neuškodilo. Stejně tak ustál i průběžnou kritiku, že legitimizuje FPÖ jako víceméně středovou stranu a přehlíží s ní související aféry. Tou poslední bylo mimo jiné zjištění, že muž, který v novozélandském městě Christchurch zaútočil na dvě mešity, poslal před několika lety FPÖ finanční dar.

Nahrávka z Ibizy byla tou poslední kapkou, která vládní spolupráci ÖVP a FPÖ definitivně ukončila. Ovšem i přesto má Kurz vysokou šanci, že se po předčasných volbách znovu stane kancléřem. Pokud by se nyní konaly volby, Kurzově středopravé ÖVP by dalo hlas 38 procent Rakušanů. To je o šest procentních bodů víc než v říjnu 2017, kdy v řádných volbách lidovci dostali 31,5 procenta hlasů.

Posilují také liberální strany

Opoziční socialisté (SPÖ), kteří hlasovali pro pád vlády, doufali, že si tak zajistí lepší startovní pozici pro předčasné volby. To ale zatím není pravděpodobné. Oproti výsledku necelých 27 procent z roku 2017 by je nyní volilo jen 21 procent Rakušanů.

Jde přitom o výsledky průzkumu veřejného mínění, který proběhl minulý týden, tedy jen několik dní poté, co parlament vyslovil Kurzově vládě nedůvěru. Výzkum si mimochodem zadal Kronen Zeitung, tedy deník, který v celé aféře nepřímo figuroval. Stejně tak nedávné události výrazně uškodily samotné FPÖ. Z 26 procent před rokem a půl se její preference propadly na 19 procent.

Na kompromitujícím videu z Ibizy tak paradoxně vydělal především Kurz a jeho ÖVP. To potvrzuje i průzkum agentury Demox Research: zatímco před skandálem měla ÖVP preference 34 procent, poté to bylo o 3,5 procentního bodu víc.
Stejně tak posílili opoziční Zelení a liberální strana NEOS. Kurzovi se podařilo ujistit voliče, že „dá věci do pořádku“. Důvěru má i uvnitř své strany, jejíž kandidátku do dalších voleb znovu povede.

EU NAPADÁ I MINISTRA TOMANA? NESCHOPNÍ ÚŘEDNÍCI EU ŘÁDÍ

Do České republiky dorazila předběžná auditní zpráva Evropské komise týkající se zemědělských dotací pro Agrofert. Převzetí dokumentu potvrdil resort zemědělství, který má dotace v gesci. Na zítřek svolal resort tiskovou konferenci, kde se k obsahu dokumentu pravděpodobně vyjádří. Agrofert zatím zprávu nemá k dispozici, jakékoli protizákonné jednání však odmítá.

Odeslání předběžné auditní zprávy do Česka potvrdil také mluvčí Stálého zastoupení ČR při Evropské unii Petr Janoušek. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka pro iDNES.cz uvedl, že společnost zprávu nemá k dispozici, nezná její obsah a proto se k ní nemůže zatím vyjadřovat. „Stejně jako v případě předchozí zprávy, ať už budou závěry jakékoliv, tak trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona,“ dodal.

Podle Hospodářských novin auditní zpráva opět vytýká premiérovi Andreji Babišovi (ANO) střet zájmů. Není v ní však, kolik peněz má Česká republika Bruselu vracet. Podle zdroje Deníku N se zpráva týká i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Jeho jméno se v novém auditu opakovaně vyskytuje, stejně jako jméno premiéra Babiše, uvedl web deníku.

Toman v pondělí na dotazy novinářů řekl, že žádný střet zájmů nemá a na tom trvá. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat „absolutně nemůže“. Odmítl také to, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací.

Andrej Babiš se k oběma předběžným auditním zprávám zatím vyjadřovat nechce. Pro Českou televizi ve středu zopakoval, že je nutné počkat na odpověď českých úředníků, kteří připraví reakci České republiky.
Někteří opoziční politici po zprávě o druhém auditu volají po tom, aby byl text předběžné zprávy zveřejněn. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan zaslal ministru Tomanovi dopis, ve kterém o zveřejnění textu žádá.

Podobně se vyjádřil na Twitteru i předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Není možné, aby jakékoli dotační problémy a střet zájmů kohokoli platil český daňový poplatník! Vyzýváme MZe, aby zprávu zveřejnilo, ať to za ně nemusí dělat média“, napsal.

„Už nejde o stamilióny, ale o miliardy ze stát. rozpočtu. Rezignaci premiéra nečekám. Ale jak dlouho budou ČSSD a SPD ještě držet Babiše u moci?“ reagoval na Twitteru předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Nejvíce dotací získal Agrofert v roce 2017

• Agrofert je největším tuzemských koncernem v zemědělství a potravinářství. Celkem do něj spadá více než 200 firem i z dalších oborů, například z chemie, lesnictví nebo dřevařství.

• Hlavním přísunem peněz jsou provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu. Výše provozních dotací se vypočítává podle počtu chované zvěře nebo podle výměry osetých ploch. Agrofert jich nejvíce získal v roce 2017, a to ve výši 1,3 miliardy korun.

• Agrofert peníze většinou získává z evropských fondů, které v Česku rozdělují ministerstva průmyslu a zemědělství. V menší míře jsou zastoupeny i dotace, které vyplácí resort životního prostředí
Agrofert dostal od roku 2012 přes šest miliard

Přijetí auditní zprávy ČTK potvrdila i mluvčí Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) Vladimíra Nováková. Čtvrtečního briefingu se podle ní zúčastní rovněž ředitel fondu Martin Šebestyán. Konkrétní čas briefingu by úřady měly zveřejnit během večera. Právě přes SZIF Agrofert většinu zemědělských dotací čerpá. Zatím ale není jasné, jakou částí dotací se audit zabývá.

Ze Státního zemědělského intervenční fondu bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Unijní auditoři byli ve fondu na kontrole letos mezi 14. a 18. lednem.

Server iRozhlas.cz minulý týden upozornil na to, že zemědělský fond s firmami z holdingu Agrofert stále podepisoval smlouvy, přestože od loňského srpna platí nová unijní pravidla o střetu zájmů. Podle serveru od té doby fond uzavřel smlouvy na šest nových projektů za téměř 40 milionů korun. Pokud by i auditní zpráva o zemědělských dotacích navrhovala peníze vrátit, mohlo by to mít na Agrofert jako největšího producenta v českém zemědělství a potravinářství hospodářský dopad.

Deník N také upozornil na to, že ministerstvo zemědělství podle jejich informací požádalo o doručení auditu v papírové podobě, kterou přivezl úředník z Bruselu do Prahy letadlem. Podle zdrojů deníku panuje po posledním úniku informací na úřadech napjatá atmosféra a zaměstnanci se snaží být obezřetní.

Babiš zasedá v českých vládách od roku 2014. V únoru 2017 vložil své firmy do dvou svěřenských fondů kvůli tomu, že začal platit takzvaný lex Babiš. Do té doby zákon členům kabinetu přístup k evropským fondům neomezoval, nesměli však chod svých firem ovlivňovat.

BABIŠ: SKANDÁLNÍ AUDITOŘI EU, BABIŠ CHCE MLUVIT S JUNCKEREM, NEBO NOVÝM ŠÉFEM

Premiér Andrej Babiš chce na summitu EU v červnu mluvit o auditu ke svému údajnému střetu zájmů s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Auditoři se chovali skandálně, jsou nekompetentní, řekl Babiš při odletu na oslavy výročí vylodění v Normandii. Premiér popřel, co v úterý uvedl ve Sněmovně, že se v Portsmouthu bude o auditu bavit s přítomnými evropskými premiéry. „Určitě dneska ne, to není ani vhodné místo, ani vhodná chvíle,“ řekl ve středu ráno na letišti ve Kbelích.

„Já zítra letím do Portsmouthu a tam uvidím několik evropských premiérů a budu s nimi o tom mluvit, protože to považuji za skandální. Že jsem prý ve střetu zájmů a ovlivňuji rozhodování o evropských dotacích,“ prohlásil v úterý na plénu
Sněmovny. O den později však otočil. Premiér se ve středu ráno vyjádřil i k úterní demonstraci na Václavském náměstí, kterých se podle odhadů zúčastnilo až 120 tisíc lidí. Podle premiéra se na nich lidé mýlí a křičí nepravdy. „Organizátor protestů se chce zviditelnit, není to pro mě partner,“ řekl.

Peníze se vracet nebudou, je to útok na český rozpočet, uvedl

Premiér také ve středu řekl, že má informaci od ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), že auditoři jednali se státními úředníky na úrovni šikany. Před novináři Babiš zopakoval, že návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně jeho střetu zájmů je pochybný a že se kvůli němu a jeho bývalé skupině Agrofert žádné evropské dotace vracet nebudou.
„Považuji to za útok na český rozpočet a českou republiku,“ dodal.

Znovu také zopakoval, že za přechozích vlád přišlo Česko o desítky miliard. „Daňový poplatníci kvůli tradičním demokratickým stranám přišli nevratně o 35 miliard,“ uvedl premiér.

Babiš označil audit za útok. Opozice neprosadila zákaz dotací Agrofertu

Babiš trvá na tom, že ve střetu zájmů není. „Já si myslím, že Evropská komise to nemůže potvrdit, protože ty závěry jsou nesmyslné,“ odpověděl na otázku, jak se zachová v případě, že by Evropská komise předběžné výsledky auditu potvrdila.

Návrh auditní zprávy uvádí, že Babiš má na Agrofert dál vliv a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

AUDITOŘI EU VÝBORNÍ? BABIŠ SE NESMÍ DÁT, ODMÍTNOUT NEZNÁMÉ LIDI

Auditoři Evropské komise jsou profesionální a pracují objektivně, uvedl ve středu místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Reagoval tak na premiéra Andreje Babiše, který obvinil zpracovatele auditů o možném Babišově střetu zájmů z nekompetentnosti. Šéf vlády po výrocích Dombrovskise sdělil iDNES.cz, že už nechá odpověď na českých úřadech.

Cílem auditů je podle Dombrovskise ochrana finančních zájmů EU a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky. Evropská komise tak vůbec poprvé komentovala dění kolem auditů, které na počátku roku uskutečnila v Česku. Český premiér předtím prohlásil, že záležitost považuje za útok proti České republice a činnost auditorů za skandální.

Komise je podle Dombrovskise vždy otevřená ke spolupráci a je připravená s českou vládou na věci pracovat. „Audit, který se uskutečnil v České republice v lednu a v únoru, se odehrál podle standardních postupů,“ uvedl ve středu Dombrovskis na dotaz. Respektována podle něj byla příslušná pravidla, včetně inspekcí přímo na místě a toho, že se k věci mohly vyjádřit i prověřované subjekty.

Místopředseda komise pro euro a sociální dialog Dombrovskis potvrdil, že EK nyní českým úřadům poskytla návrh závěrečné auditní zprávy, na který česká strana může reagovat.

Návrh auditní zprávy, který zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na koncern Agrofert, který v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů, a současně může jako premiér ovlivňovat použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Počkejme si na vyjádření odborníků, říká Babiš

"Odpověď na draft připraví čeští úředníci, odborníci, kteří se věnují dotacím dlouho a kteří vypracují profesionální odpověď na všechna tvrzení evropských auditorů. Nechal bych už tuto odpověď zcela na nich," uvedl Babiš pro iDNES.cz v reakci na Dombrovskise. "Bez jakékoliv analýzy se k tomu návrhu vyjadřoval opravdu kdekdo a někteří dokonce hrozí trestním stíháním. Takové zprávy mají zůstat zcela v kompetenci odborníků," dodal.

Babiš v úterý a ve středu opakovaně návrh auditní zprávy označil za pochybný a zdůraznil, že kvůli němu a kvůli jeho bývalé skupině Agrofert se žádné evropské dotace vracet nebudou.

Babiš před středečním odletem do Británie na oslavy 75. výročí vylodění protinacistických spojenců v Normandii novinářům řekl, že o auditu hodlá koncem měsíce na summitu EU hovořit s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem. „Já se určitě zeptám pana Junckera, jak je možné, že má takové nekompetentní auditory. Protože jejich chování bylo skandální,“ prohlásil premiér.

Do Prahy míří další audit, naznačil komisař Oettinger

Komisař pro rozpočet Günther Oettinger nechtěl Babišova slova komentovat. Novinářům pouze řekl, že komise i její auditoři jsou „objektivní“. Oettinger připomněl, že auditní procedura pokračuje a podílí se na ní lidé z několika generálních ředitelství EK, včetně „jeho“ ředitelství pro rozpočet.

Naznačil také, že do Prahy už byla odeslána poslední z předběžných auditních zpráv, která se týká dotací v zemědělství a poněkud déle než ostatní ředitelství na něm pracovalo DG Agri, tedy ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. „Všechny návrhy (auditů) se musí dostat k českým úřadům... takže čekáme na jejich reakci na všechny zprávy, které jsme jim poslali,“ prohlásil.

Profesionálové dodržující pravidla

„Jsou to profesionálové, kteří vždy pracují objektivním způsobem a plně respektují auditní postupy komise a mezinárodně uznávané auditní standardy,“ reagoval o něco později v Bruselu Dombrovskis. Komise podle něj nyní čeká na odpověď Prahy na předběžnou auditní zprávu, kterou teprve poté finalizuje.

Česká parlamentní opozice vyzvala Babiše k demisi, případně k požádání o vyslovení důvěry jeho vládě. Na pražském Václavském náměstí se v úterý konala zejména proti premiérovi protestní demonstrace, které se podle organizátorů zúčastnilo 120 000 lidí.

VRAŽDU KUCIAKA OBJEDNAL RUSKY MLUVÍCÍ CIZINEC?

Vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka si možná objednal rusky mluvící cizinec. Podle slovenské televize Joj to vypověděl jeden z obviněných v kauze. Policii to údajně uvedl s odvoláním na vyjádření dalšího obviněného. Z vraždy Kuciaka policie dříve obvinila dohromady pět osob, jako objednavatele označila kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera. Střelec kromě Kuciaka v jeho domě zastřelil i reportérovu přítelkyni.

O objednavateli vraždy hovořil Miroslav Marček, který se dříve přiznal, že střelcem byl on, byť kriminalisté ho považovali v případu dvojnásobné vraždy za řidiče. Marček podle Joj tvrdil, že další obviněný v případu Zoltán Andruskó se vyjádřil, že objednávka vraždy je pro jeho známého Rusa. Důvodem údajně byla skutečnost, že někomu překážely Kuciakovy články. Andruskó podle dřívějších informací slovenských médií v případu, o kterém prokuratura informuje jen poskrovnu, spolupracuje s policií.

Kuciak se ve svých článcích věnoval kromě jiného Kočnerovi i aktivitám italských podnikatelů na východním Slovensku, kteří jsou v médiích spojováni s mafií, a o vazbách jednoho z nich na blízké spolupracovníky někdejšího premiéra Roberta Fica. Dvojnásobná vražda dvou mladých lidí vyvolala v zemi mohutné demonstrace a před více než rokem vyústila v demisi Fica z funkce premiéra.

PREZIDENT ZEMAN ODSUZUJE OCENIT OKUPANTY Z ROKU 1968

Zeman chce od ruského velvyslance vysvětlení k návrhu zákona uznat účastníky okupace z roku 1968 za válečné veterány. Na 13. června ho pozval na Pražský Hrad. Podle návrhu zákona tehdejší sovětští vojáci v Československu zabránili státnímu převratu. Na Twitteru to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček, který zároveň dodal, že prezident návrh odsuzuje.

„Pan prezident si pozval na čtvrtek 13. června 2019 na Pražský hrad velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského. Bude žádat vysvětlení ve věci návrhu ruského federálního zákona, který uděluje status válečných veteránů i účastníkům okupace ČSSR v roce 1968,“ napsal Ovčáček na twitteru. Návrh zákona už kritizovala česká diplomacie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí na Twitteru napsal, že okupace Československa byla v příkrém rozporu s mezinárodním právem.

Okupace ČSSR v roce 1968

„Jestliže sama ruská strana říká, že mají být prohlášeni válečnými veterány, znamená to, že nám oznamuje, že proti nám vedla válku,“ řekla doslova poslankyně ODS Miroslava Němcová. Na návrh poslance KDU-ČSL Mariana Jurečka zařadila Sněmovna na středeční odpoledne bod, v němž se ke snaze označit okupanty za válečné veterány vyjádří.

Za hrubé porušení mezinárodního práva označil okupaci z roku 1968 také slovenský premiér Peter Pellegrini. Návrh ruského zákona bude podle něj jedním z témat jeho oficiální návštěvy Moskvy. Dnes se při ní setká se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem.

Pan prezident si pozval na čtvrtek 13. června 2019 na Pražský hrad velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského. Bude žádat vysvětlení ve věci návrhu ruského federálního zákona, který uděluje status válečných veteránů i účastníkům okupace ČSSR v roce 1968.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.
Okupanti válečnými veterány? Rusko přiznává, že vedlo válku, řekla Němcová

Česká republika uzavřela roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968.

Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.
Poslanecká sněmovna tento bod zařadila na středeční jednání. Miroslava Němcová z ODS doslova řekla, že Rusko tehdy vedlo válku. „Jestliže sama ruská strana říká, že mají být prohlášeni válečnými veterány, znamená to, že nám oznamuje, že proti nám vedla válku,“ řekla.

MALÁČOVÁ CHCE 1,5 MILIARDY NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY, SCHILLEROVÁ PROTI

Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová bude na pondělním jednání vlády požadovat, aby ministři na dofinancování sociálních služeb uvolnili 1,5 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy. S ministryní financí za ANO Alenou Schillerovou se na tom Maláčová nedohodla, ale sází na to, že získá podporu při jednání vlády.

Když na to vláda nekývne, 10 tisíc pracovníků sociálních služeb by podle Maláčové mohlo na podzim přijít o práci. Variantou je vzít peníze z mandatorních výdajů, což by ale prohloubilo schodek státního rozpočtu.
Spor o sociální služby zastavil schvalování EET pro řemeslníky

„Nedopustím, aby sociální služby kolabovaly,“ řekla na tiskové konferenci ve Sněmovně ministryně Maláčová.
Sněmovna jí a ministryni financí Schillerové uložila předložit do pátku 7. června poslancům návrh na dofinancování sociální služeb, protože už na podzim hrozí podle některých politiků kolaps sociálních služeb.

„Už tři měsíce se točíme v kruhu, nevím proč to náš koaliční partner odmítá a proč si bere za rukojmí tuto skupinu lidí. Ministryně financí si bere za rukojmí sociální pracovníky a ty nejslabší z nás,“ rozzlobila se Maláčová. „Je to pro mě lekce pro vyjednávání rozpočtu,“ uvedla místopředsedkyně ČSSD.

Zbytek do požadovaných 2 miliard korun chce Maláčová pokrýt půl miliardou z evropských fondů. Ministerstvo práce pošle ze svých úspor 200 milionů pro obce na sociální práci, 81 milionů na služby pro autisty a pacienty s roztroušenou sklerózou a 165 milionů na ohrožené děti. Výjimka pro sociální služby je v rozporu s koaličními vztahy, prohlásila Schillerová | (2:23) | video: Josef Kopecký, iDNES.cz

Nevidím systémové řešení, reagovala Schillerová

„Paní ministryně místo vyjádření mediálních by měla jednat. Já jsem nedostala uspokojivou analýzu, jak je naloženo s těmi penězi. S tím, že tam šlo 15,7 miliardy za posledních pár let. Nevím, kde ty peníze vlastně jsou, kde vlastně chybí, co tam je za problém,“ reagovala Schillerová.

„Nemám k tomu žádné relevantní podklady, nevidím žádné systémové řešení, protože zalepíme díru v roce 2019 a co bude v roce 2020, co bude v roce 2021? Je tam celá řada neznámých na to, abych mohla kývnout na to, že se budou ty peníze poskytovat z vládní rozpočtové rezervy,“ uvedla ministryně financí.

Kolaps sociálních služeb podle ní bezprostředně nehrozí. „Ale říkám, nechť ministerstvo práce a sociálních věcí koná, je to jeho gesce a má nevyplacené peníze z minulých let v nespotřebovaných nárocích. Je schopno okamžitě konat,“ řekla Schillerová. Nechtěla předjímat, zda ministři za ANO sociální demokraty v pondělí přehlasují, až bude Maláčová žádat o 1,5 miliardy.

NEPLODNÍ MUŽI, NEJLEPŠÍ BOXEŘI A KOPÁČI, V SEXU DLOUHO VYDRŽÍ

Problémy s početím potomka má v Česku až pětina párů. Může za to často i hektický životní styl nebo odkládání těhotenství do pozdějšího věku matky. V minulosti platilo, že problémy s plodností měly zejména ženy. Statistiky lékařů ale ukazují, že neplodnost trápí obě pohlaví skoro stejně.

Některé kliniky asistované reprodukce v Národní den neplodnosti, který spadá na 6. června, umožňují zdarma test plodnosti. Akce mimojiné upozorňuje i na to, že párů, které po dítěti touží, ale mají problém s početím, přibývá. V průměru má s plodností problém každý pátý pár.

„Počet neplodných párů každoročně stoupá. Ukazuje to i rostoucí zájem o služby naší kliniky. Každoročně je to 5 až 10 procent,“ uvádí manažer pražské Kliniky asistované reprodukce IVF Cube Ondřej Šebestík.Kvůli rozvíjející se kariéře odkládala těhotenství i pětatřicetiletá Monika T. V pětatřiceti letech si díky okolí uvědomila, že by za pár let mohlo být už pozdě.

Jak vzniká dítě ze zkumavky

„Vlastně náhodou jsem na internetu narazila na den neplodnosti. Jedna klinika umělého oplodnění nabízela vyšetření zdarma,“ popisuje Monika situaci z loňského roku.

Na vyšetření vzala i partnera. Platí totiž, že problémy v poslední době trápí muže a ženy stejně. „Obecně se říká, že problém bývá ve 40 procentech případů na straně ženy, ve stejném počtu na straně muže a ve 20 procentech případů je problém u obou partnerů,“ potvrzuje lékařka Hana Višňová z IVF Cube.

U žen je problémem zejména to, že s těhotenstvím čekají. Nejčastěji kvůli práci. To však z biologického hlediska správné není. U žen totiž s rostoucím věkem klesá počet vajíček. Nejvyšší je po narození, během života se nová už nevytváří. I proto lékaři odkládání těhotenství na pozdější věk nedoporučují.

Průměrný věk žen stoupl na 41,5 roku

„Z testování mi vyšlo, že vajíček mám poměrně málo, zároveň jsem měla i problémy s hormony, vajíčka se samovolně neuvolňovala,“ přibližuje Monika své potíže. Začala proto s hormonální léčbou, která měla problémy vyřešit. „Otestovat se nechal i manžel. U něj naštěstí bylo vše v pořádku.“ U mužů mezi nejčastější problémy patří nízký počet spermií či jejich nedostatečná pohyblivost. Takové spermie se pak nejsou schopné dostat rychle k vajíčku a oplodnit ho.

Léčba mužské neplodnosti - miliardový byznys budoucnosti

Rodičkám v Česku je v průměru 30 let, kliniky umělého oplodnění ale u svých pacientek zaznamenávají ještě pozdější věk. „Průměrný věk našich pacientek, tedy těch, co podstoupí terapii s vlastními vajíčky, byl minulý rok 41,5 let. O rok dřív byl průměr o pět let nižší,“ poznamenává Višňová.

Většina žen s mateřstvím čeká zejména kvůli práci. „Pracovala jsem ve velké firmě, kdybych najednou na tři roky odešla na mateřskou, ujel by mi vlak. Žila jsem v tom, že těhotenství počká,“ vzpomíná Monika.
V Česku se díky asistované reprodukci narodí každý rok asi pět tisíc dětí. Jedním z nich bude za pár měsíců i dítě Moniky a jejího partnera. „Jsem vděčná. Zpětně už to nezměním, ale kdybych mohla, víc bych se o rizika těhotenství v pozdějším věku zajímala. I teď mi hrozí víc komplikací, musím chodit na hodně vyšetření. Mám strach, ale převládá radost,“ uzavírá Monika.