iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: Audit EU útok. Opozice neprosadila zákaz Agrofertu

Za velice pochybný a za útok na Českou republiku označil ve Sněmovně premiér a šéf ANO Andrej Babiš předběžný audit Evropské komise, který dorazil do České republiky. Mluvil o tom, že za minulých vlád muselo Česko Evropské unii vracet 35 miliard korun. Neprošel návrh ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN, aby vláda zajistila okamžité zastavení vyplácení dotací společnostem patřícím pod Agrofert.

Naopak šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek prosadil usnesení, aby vláda musela do konce srpna předložit Sněmovně zprávu o tom, ve kterých případech musela Česká republika po vstupu do Evropské unie dotace vracet. Vláda má také předložit zprávu, jaké kroky učinily české orgány proti osobám, které zavinily korekce ze strany Evropské unie. To Faltýnek navrhl v návaznosti na vystoupení Babiše, podle kterého muselo Česko za předchozích vlád kvůli korupci a machinacím Evropské unii vracet 35 miliard korun. Pro to hlasovalo 159 ze 166 přítomných poslanců ze všech politických stran.

Poslanci žádají vyvození odpovědnosti viníků za finanční škody

Prošly také dva návrhy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti s předběžnou zprávou Evropské komise o šetření střetu zájmů předsedy vlády k důslednému hájení zájmů České republiky. V případě finanční škody způsobené České republice porušením českých zákonů žádáme vyvození odpovědnosti viníků,“ přečetl usnesení Okamura. Pro bylo 107 ze 177 přítomných poslanců, konkrétně ANO, SPD, KSČM a dva nezařazení poslanci, bývalí poslanci ODS Václav Klaus mladší a Zuzana Majerová Zahradníková.

„Údajně kvůli střetu zájmů, kvůli mé bývalé firmě, má Česká republika vracet nějaké peníze,“ řekl před tím odpoledne ve Sněmovně premiér Andrej Babiš. „Kvůli Agrofertu a kvůli mně se nebudou vracet žádné peníze,“ prohlásil premiér. „Je to pochybná, nepovedená a nepravdivá zpráva, která má znaky útoku. Je to ohrožení České republiky a českých firem,“ řekl Babiš.

Fiala naznačil, že ODS vyvolá hlasování o nedůvěře vládě

Z vyjádření lídra nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fialy vyplynulo, že pokud vláda sama nepožádá o hlasování o důvěře, vyvolá ODS hlasování o nedůvěře jeho kabinetu. Podle lídra nejsilnější opoziční strany je totiž povinností opozice tvrdě a nekompromisně hájit zájmy českých daňových poplatníků. Premiér ale jeho slova neslyšel, jednání Sněmovny v průběhu jednání o auditní zprávě Evropské komise opustil.

Pokud by ODS skutečně k hlasování o nedůvěře vládě vystoupila, je k povalení kabinetu potřeba nejméně 101 hlasů poslanců, které ovšem opozice nemá. Menšinový kabinet ANO a ČSSD, který tolerují komunisté, se momentálně včetně hlasů KSČM opírá o 108 poslanců z 200.

Při svém vystoupení se Babiš opřel do opozice, která požaduje jeho rezignaci. „Když nás neumíte porazit ve volbách, tak nás pošpiníte,“ řekl Babiš.

Trvá na tom, že není ve střetu zájmů a to ani podle českého, ani podle evropského práva. Právě kvůli tomu, že podle auditorů Evropské komise Babiš stále ve střetu zájmů je, by podle předběžného auditu měl Agrofert vracet 451 milionů korun, které získal na dotacích od jara 2017, kdy začala v Česku platit novela zákona o střetu zájmů.

Babiš po jeho přijetí vložil firmu Agrofert, která podniká v potravinářství, chemickém průmyslu a vlastní i mediální dům MAFRA, jehož součástí jsou deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny či internetový portál iDNES.cz a hudební televize Óčko, do dvou svěřenských fondů, aby naplnil literu zákona.

„Brusel radí Česku, jak vykládat jeho právo,“ komentoval Babiš práci auditorů. Je podle něj těžké uvěřit, že zpráva, kterou minulý týden zveřejnila média, je skutečně výsledkem několikaměsíční práce. Řekl, že zpráva, která dorazila do České republiky, obsahuje řadu nepravdivých tvrzení.

Zdůraznil, že nijak neovlivňuje evropské dotace. „Nejsem blázen,“ prohlásil Babiš. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by měl podle něj prověřit 35 miliard korun, které v souvislosti s čerpáním evropských peněz „prošustrovaly předchozí vlády“. Babiš před poslanci mluvil téměř tři čtvrtě hodiny.

V průběhu parlamentní debaty se za prezidentem Milošem Zemanem na Hrad vypravil místopředseda ANO Richard Brabec. Prezident republiky Miloš Zeman přijal v úterý dne 4. června 2019 na Pražském hradě na jeho žádost Richarda Brabce, ministra životního prostředí České republiky.

„Neberte si republiku jako rukojmí,“ reagoval na premiéra předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Řekl, že jako politik s dobrými právníky dobře ví, že námitky České republiky na auditu Evropské komise nic moc nezmění. „Vy dobře víte, že to nemůže dopadnout jinak,“ řekl Kalousek.

Na Twitteru reagoval na Babišovo vystoupení předseda nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala. „ Prý se proti němu spikla nejen opozice, ale celá Evropa, všichni na něj útočí a vlastně ohrožují i ČR. Já bych řekl, že jediný, kdo ohrožuje naší zemi je premiér, který dělá ostudu a kvůli kterému hrozí, že občané zaplatí stovky milionů za Agrofert,“ napsal mimo jiné Fiala.

Vládní hnutí ANO zvolilo po Babišově vystoupení speciální taktiku, aby se dlouho nedostala ke slovu opozice. Slovo si postupně brali ministři za Babišovo hnutí - šéf resortu životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu Karel Havlíček, ministryně financí Alena Schillerová a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Ještě ani nezačala běžet lhůta pro vyjádření České republiky,“ řekla Schillerová. To se stane až ve chvíli, kdy do České republiky oficiálně dorazí český text auditní zprávy.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan při projednávání auditní zprávy ve Sněmovně řekl, že Babiš může velmi snadno vyřešit svůj problém tím, že se rozhodne, jestli je politik nebo podnikatel. A Rakušan mu doporučil, ať se rozhodne, že je jen podnikatel.

„Ať si pan premiér pochutnává na párcích, ale ať si je kupuje za svý,“ řekl ve Sněmovně šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek a lídr poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura řekl, že problém bude existovat do doby, dokud bude Agrofert pobírat dotace.

Před pár lety by nebyl premiérem ani 24 hodin, řekl šéf ODS

Ještě před Babišovým vystoupením, než začala úterní schůze Sněmovny, vystoupili s výhradami k premiérovi politici ostatních stran. „Kdyby se v podobné situace ocitl premiér před pěti nebo patnácti lety, nebyl by premiérem ani čtyřiadvacet hodin,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. Znovu vybídl premiéra, aby vláda sama požádala o důvěru.

Odvolal se i na protesty v ulicích proti Babišovi. Právě na úterý je naplánovaná další demonstrace iniciativy Milion chvilek pro demokracii, která má být největším protivládním protestem v České republice od pádu komunistické vlády v listopadu 1989.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že jeho strana bude požadovat zastavení všech dotací, i z národních zdrojů, všem firmám ze svěřenských fondů předsedy vlády. Za problematické označil i dotace vyplácené těmto firmám na národní úrovni, tedy nejen z evropských peněz. „Pan premiér si musí vybrat. Nemůže být na půl cesty mezi byznysem a politikou,“ prohlásil předseda KDU-ČSL Výborný. „Jestliže se potvrdí střet zájmů, musí být peníze do poslední koruny vráceny,“ dodal Výborný.

Po pondělním jednání vlády ministři oznámili, že odpověď pro Evropskou komisi budou psát úředníci jednotlivých resortů a supervizi bude mít Národní orgán pro koordinaci při ministerstvu pro místní rozvoj, které vede za hnutí ANO Klára Dostálová. „Národní orgán pro koordinaci je samostatný orgán v rámci ministerstva pro místní rozvoj,“ řekla Dostálová a odmítla, že by do práce úředníků jakkoli zasahovala.

„To je úsměvná argumentace. Ministr je ten, kdo úředníkům píše odměny,“ namítá šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Politickým garantem odpovědi do Bruselu má podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila být některý z pětice ministrů ČSSD, například šéf strany a ministr vnitra Jan Hamáček.

TRUMP JEDNAL V BRITÁNII S MAYOVOU

Spojené státy jsou připraveny dojednat "úžasnou" obchodní dohodu s Británií, jakmile opustí Evropskou unii. Po rozhovorech s britskou premiérkou Theresou Mayovou to v Londýně řekl americký prezident Donald Trump. Dodal, že věří i ve sladění sankcí obou zemí vůči čínské firmě Huawei. Odpůrci Trumpa zaplnili střed Londýna. Podle šéfa Bílého domu mohou Británie a USA objem vzájemného obchodu zdvojnásobit až ztrojnásobit.

Trump rovněž uvedl, že s Mayovou mluvil o čínské telekomunikační firmě Huawei, kterou americké tajné služby podezírají z napojení na čínskou špionáž. Washington proto tlačí na spojence, aby s Huawei přestali spolupracovat. Trump ale přímo neodpověděl na otázku, zda by USA přerušily sdílení zpravodajských informací s Británií, pokud Londýn umožní Huawei účast na budování sítí 5G.

Prohlásil, že „žádné omezování“ v budoucnu nevidí. „Ohledně Huawei a všeho dalšího se zcela jistě dohodneme,“ řekla hlava USA. Trump také zopakoval, že členské země NATO „musí plnit své závazky“. Ty, které dosud nezvýšily armádní výdaje na stanovená dvě procenta HDP, by tak podle něj měly učinit. „Nemají na výběr,“ poznamenal.

Mayová předtím připustila, že s Trumpem se neshodli na některých tématech, jako jsou klimatické změny a Írán. Šéfka britské vlády zdůraznila, že Londýn stále hájí mezinárodní dohodu o íránském jaderném programu, od níž USA loni odstoupily. Podobně Británie podle Mayové podporuje pařížskou klimatickou dohodu, z níž USA za Trumpa vypověděly členství. Oba politici na úvod tiskové konference připomněli oběti spojenecké invaze v Normandii v roce 1944. Svět si v těchto dnech připomíná 75. výročí operace; Trump se chystá na oslavy do Francie.

Trump otočil v hodnocení vyjednávání Mayové s EU

Mayová se s Trumpem sešla nedlouho před svým odchodem z vedení Konzervativní strany i britské vlády. Rezignaci oznámila proto, že nedokázala Británii vyvést z EU na základě referenda z 23. června 2016, v němž se 51,9 procent hlasujících vyslovilo pro vystoupení z EU.

Neplaťte EU miliardy za brexit a odejděte bez dohody, doporučuje Trump

Trump nicméně na společné tiskové konferenci práci Mayové na brexitu pochválil. Podle něj dovedla záležitost do „velmi dobrého bodu“ a dohoda je prý nyní na dosah.

Před odletem do Londýna přitom Trump v rozhovoru s britskými novináři vládu Mayové kritizoval, že při vyjednávání „umožnila EU držet všechny karty“. Při loňské návštěvě Británie zase uvedl, že Mayová ignorovala jeho rady. Premiérka následně prozradila, že jí doporučil unii žalovat.

Podle Trumpa je britský odchod z unie dobrou věcí, protože země „chce svou vlastní identitu a své vlastní hranice“. Šéf Bílého domu kromě toho před novináři zopakoval podle médií již vyvrácené tvrzení, že výsledek brexitového referenda předpověděl den před jeho konáním. K začínajícímu boji o pozici příštího lídra vládních konzervativců Trump řekl, že dobrými kandidáty jsou ministr zahraničí Jeremy Hunt a jeho předchůdce Boris Johnson.

Byla sprostá, reagoval Trump na kritiku Meghan. Vévodkyně se s ním nesejde

O jiném favoritovi, kterým je ministr životního prostředí Michael Gove, řekl, že jej nezná. Zpravodaj listu Daily Mail John Stevens na to reagoval zveřejněním společné fotografie Govea a Trumpa. Televize ITV oznámila, že Trump hovořil s Johnsonem telefonicky a nabídl mu osobní schůzku. Tu prý ale Johnson s ohledem na vlastní dohodnutý program odmítl.

Londýnský starosta Trumpa nevítal

Televize CNN označila Mayovou vzhledem k jejímu brzkém odchodu z funkce za „chromou kachnu“. Upozornila rovněž, že v programu Trumpovy návštěvy není setkání s premiérkou mezi čtyřma očima. Oba státníci se sešli u kulatého stolu za přítomnosti četných britských ministrů, z nichž by mohl vzejít budoucí předseda britské vlády.

Trump překvapil novým účesem. Ke královně ale zvolil osvědčenou klasiku

Podle deníku The Washington Post se americký prezident zatím během svého pobytu v Londýně politickým tématům spíš vyhýbal. Soustředil se na polemiku se svými odpůrci, zejména s londýnským starostou Sadikem Khanem. Ten Trumpa v televizi Sky News označil za prototyp všech ultrapravičáků světa.

„Je to obvyklý scénář. Před odletem do ciziny nešetří jízlivými komentáři a vyvolává kontroverze a chaos. Jakmile přistane, jen zřídka se snaží ovlivňovat světové události,“ napsal o Trumpovi The Washington Post. Mayová předala Trumpovi jako dar reprodukci Atlantické charty, společného prohlášení států bojujících proti nacistickému Německu, vydané na konferenci v Londýně 14. srpna 1941. Dokument, který visel na zdi válečného britského premiéra Winstona Churchilla, položil základ principům volného obchodu a kolektivní bezpečnosti v poválečném uspořádání západní Evropy a USA.

Trump na zlatém záchodě

Centrum Londýna zaplnili odpůrci Trumpa, jejich počet ale nedosáhl očekávané výše a byl menší i než při Trumpově první návštěvě loni v létě. Na „karnevalu odporu“ na Trafalgarském náměstí protestovalo jen několik tisíc lidí. Podle některých předpovědí se přitom mělo do demonstrace zapojit sto tisíc až čtvrt milionu účastníků.

Trumpovy londýnské přešlapy. Byl nervózní, ale lepší se, říkají znalci

Londýnská policie povolala k zajištění veřejného pořádku 2600 mužů. Původní plán organizátorů projít od Trafalgarského náměstí k parlamentu kolem sídla premiérky Theresy Mayové v Downing Street radnice nepovolila. Trasa pochodu měla proto k parlamentu demonstranty přivést podél břehu Temže.

V davu protestujících se objevila vtipná, občas ale i vulgární hesla. Agenturu Reuters zaujala velká postava Trumpa sedícího se spuštěnými kalhotami na zlatém záchodě. „Kliď se, Trumpe! Naši vlastní politiku si dokážeme podělat sami,“ stálo na plakátě poblíž.

Letos stejně jako loni nechyběla nafukovací karikatura šéfa Bílého domu. Obří, šest metrů vysoká figurína vzteklého batolete v plenách se krátce před polednem vznesla nad budovou britského parlamentu, kde dvě hodiny demonstrovala odpor Londýňanů proti návštěvě amerického prezidenta.

Opoziční vůdce Jeremy Corbyn v projevu k demonstrantům odsoudil „rozvratnickou“ politiku Bílého domu v otázce migrace, lidských práv, obchodu a ochrany klimatu. Trumpa přitom předseda labouristů přímo nejmenoval, svou kritikou mířil na „našeho hosta“.

Protesty podle britských médií zorganizovali Trumpovi odpůrci v dalších 14 britských městech. Podle průzkumu sociologické služby YouGov Trumpa podporuje 21 procent Britů, mezi ženami má podporu dokonce jen 14 procent.
Trump zprávy o protestech označil za „fake news“. Viděl prý jen „velmi, velmi malou skupinku lidí“. Naopak hovořil o tisících jásajících lidí v ulicích, a to jak v úterý, tak v pondělí

TRIKOLÓRA HNUTÍ OBČANŮ, STRANA KLAUSE MLADŠÍHO

Nové politické uskupení Václava Klause mladšího s největší pravděpodobností ponese název Trikolóra hnutí občanů. Název byl v pondělí zaregistrován na Úřadu pro průmyslové vlastnictví Centrem pro občanské svobody, v jehož čele je syn bývalého prezidenta. Klaus mladší ovšem zatím nechce nic komentovat.

O zaregistrování ochranné známky informoval jako první Deník N. Poslední zveřejněné informace Centra pro občanské svobody jsou z roku 2017. Na webových stránkách uvádí, že cílem Centra je „hájit prostor pro občanské svobody v naší společnosti. V naší preambuli jsou tři základní principy, které považujeme za klíčové.“Mezi ty řadí nízké daně a nízké výdaje státního rozpočtu. Dále také svobodný život a prosazování českých zájmů a řešení problémů v České republice. Kromě Václava Klause mladšího jsou na stránkách uvedeni také Hana Lipovská a Jakub Unucka.

Zaregistrované jsou v současné době domény hnutitrikolora.cz a 3kolora.cz. Registrátorem je v obou případech PR agentura Kingsmakers, s.r.o., která podle Hlídače státu ještě v roce 2017 velmi aktivně spolupracovala s ODS na volební kampani. Sám Václav Klaus mladší na svém Facebooku uvedl, že samotnou stranu představí v pondělí 10. června. „Do té doby nebudeme na žádné spekulace o členech, názvu ani programu reagovat,“ napsal.

Podle informací MF DNES by mu měli svých oborech pomáhat například kardiochirurg Jan Pirk či lékař a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný, ekonomka Markéta Šichtařová či šéf Madety Jan Teplý starší. Spolupráci naopak odmítl třeba historik a spisovatel Vlastimil Vondruška. Své postavení by měl mít v hnutí také bývalý prezident Václav Klaus. Ten by se měl stát garantem pro oblast zahraničí.

Z ODS byl Klaus mladší vyloučen v březnu letošního roku kvůli názorovému rozchodu se stranou. Klaus totiž například v senátních volbách podpořil kandidáta nacionalistické SPD nebo přirovnával schvalování zákonů daných unijními předpisy k rozhodování židovských výborů o složení transportů do nacistických koncentračních táborů. Členem ODS se Klaus mladší stal v roce 2002, pak stranu v roce 2009 opustil na protest proti tehdejšímu předsedovi Mirku Topolánkovi a opět se do ODS vrátil v roce 2016.

GENERÁLNÍ ADVOKÁT: MAZÁNÍ POMLUV NA FACEBOOKU MÁ BÝT VYNUTITELNÉ

Sociálním sítím jako je Facebook by mělo být nařízeno, aby po celém světě sledovaly a mazaly všechny příspěvky kopírující obsah, o kterém některý soud v EU rozhodl, že má být odstraněn. Uvedl to generální advokát Soudního dvora Evropské unie Maciej Szpunar. Facebook tento názor kritizuje. Podle něj by mohl mít vážný dopad na to, jak firma funguje, protože podkopává přeshraniční svobodu vyjadřování.

Případ k soudu přivedlo Rakousko, a to kvůli stížnosti političky za Zelené, která usiluje o vymazání hanlivých komentářů z facebooku, uvedla agentura Reuters. Jde o další z řady případů, které řeší, jak dalece musejí sociální sítě dohlížet na internetový obsah.

Szpunar se domnívá, že jakmile soud EU nařídí společnosti Facebook odebrat obsah, může být vydán soudní příkaz, aby firma vyhledala veškeré identické příspěvky u uživatelů po celém světě. Firmě může být i nařízeno, aby vyhledala všechny podobné informace zveřejněné uživatelem, jehož příspěvek byl shledán nezákonným.

Soudní dvůr by měl o případu rozhodnout v příštích měsících. Stanovisko poradce není pro soud závazné, ve většině případů však soud rozhodne podle jeho názoru. Konečné rozhodnutí může stanovit precedens pro to, jak dalece mohou být pravomoci soudů uplatňovány u internetového obsahu, který přesahuje hranice země.

„Tento případ vyvolává důležité otázky o svobodě projevu na internetu,“ uvedl Facebook v prohlášení. „Odstraňujeme obsah, který porušuje zákon a naší prioritou je vždy udržet lidi na facebooku v bezpečí. Toto stanovisko však podkopává dlouhodobé principy, podle kterých by jedna země neměla mít právo omezovat svobodu vyjadřování v jiné zemi.“
Facebook v Rakousku po rozhodnutí soudu v roce 2017 znemožnil přístup k příspěvkům, které útočily na bývalou předsedkyni rakouské strany Zelení Evu Gawischnigovou-Piesczekovou. Rakouský nejvyšší soud ale požádal Soudní dvůr, aby rozhodl, zda by bylo možné nařízení aplikovat i na další příspěvky s podobným obsahem po celém světě.

SOUDCI V CHOMUTOVĚ VE STRACHU Z KONTROL

Soudci Okresního soudu v Chomutově Liboru Lhoťanovi hrozí odvolání z funkce. Důvodem jsou průtahy, předsedkyně okresního soudu Kateřina Vltavská navrhla nejpřísnější postih. Žalobu dnes začal projednávat kárný senát Nejvyššího správního soudu. Předsedkyně kárného senátu Miluše Došková jednání odročila na 3. září, kdy se bude soud zabývat listinnými důkazy. Vyžádá si také vyjádření soudcovské rady chomutovského soudu.

Lhoťan část průtahů přiznal, zdůvodnil je hlavně vysokým zatížením. Kárnému senátu řekl, že musel řešit velké množství kauz v různých agendách, včetně exekucí, které dělat nechtěl. Šlo podle něj o práci pro tři lidi, ne pro jednoho soudce.
„Rozdělení bylo nespravedlivé, nerovné,“ uvedl Lhoťan. „Soudci v Chomutově jsou všichni ve strachu z kontrol. Není to zdravá atmosféra,“ doplnil Lhoťan. O kárném návrhu již Česká justice informovala. Žaloba se týká 39 spisů, z nichž 16 už Lhoťan v mezičase stihl vyřídit. Přesto dnes Vltavská trvala na podaném návrhu, včetně odvolání z funkce. Podle předsedkyně soudu je Lhoťan slušný člověk, se kterým měla dobré zkušenosti, avšak kontroly ukázaly průtahy a problémy s organizací práce.

Jako svědek vypovídal také místopředseda soudu Petr Šustr. Podle něj se Lhoťan dlouhodobě vyhýbá složitým věcem, někdy působí při vyřizování kauz bezradně. S exekuční agendou pomáhal Lhoťanovi vyšší soudní úředník Vít Štejnar. „Víc než dva roky to vypadalo tak, že co se nemuselo řešit v jednací síni, to jsem dělal od začátku do konce,“ řekl Štejnar při svědeckém výslechu. Odvolání z funkce je nejpřísnějším možným postihem v kárném řízení se soudci. Častější jsou srážky platu v různé výši a délce trvání. Kárný senát také může uložit důtku, anebo soudce zprostit žaloby, ceskajustice.cz

BÝVALÝ ŠPANĚLSKÝ KRÁL SE STÁHL Z VEŘEJNÉHO ŽIVOTA

Bývalý španělský král Juan Carlos se definitivně stáhl z veřejného života. Neoficiální rozloučení s ním se konalo asi Aranjuez asi 50 kilometrů jižně od Madridu, kde zhlédl býčí zápasy. V dopise vyjádřil, proč odchází. Prý už nadešla chvíle obrátit v jeho životě list a stáhnout se.

Před společenskou akcí Juan Carlos poobědval se svými přáteli a příbuznými, mezi nimiž nechyběla jeho sestra Pilar a dcera Elena. Choť Sofii novináři nezahlédli, což nebylo příliš překvapivé s ohledem na skutečnost, že královský pár je v posledních letech společně vídán jen velice zřídka a pouze při protokolárních příležitostech. Král se z veřejného života stáhl pět let poté, co se vzdal trůnu ve prospěch svého syna Felipa IV. Minulé pondělí zveřejnila královská rodina dopis, v němž Juan Carlos vysvětlil své pohnutky pro rozhodnutí odejít z veřejného dění:

„Myslím, že nadešla chvíle obrátit list v mém životě a zcela se stáhnout z veřejného života,“ napsal Juan Carlos svému synovi. Dodal, že o odchodu do soukromí přemýšlí od té doby, co loni oslavil 80. narozeniny a dostalo se mu ocenění od španělského parlamentu. Událost se kryla s výročím ústavy z roku 1978, která znamenala přechod země od diktatury k demokracii.

I přes zdravotní problémy se bývalý panovník po abdikaci hojně objevoval na společenských událostech. Dále může používat titul král a je oslovován „Vaše Veličenstvo“.Švagr španělského krále nastoupil k výkonu trestu, vybral si ženskou věznici Juan Carlos I. abdikoval 18. června 2014 a po 39 letech tím skončila jeho vláda, jež přivedla zemi k demokracii po éře diktátora Franciska Franka. Na španělském trůně ho vystřídal syn Felipe VI.

Parlament předtím oznámený odchod Juana Carlose z trůnu schválil zvláštním zákonem, protože španělský právní systém pravidla pro abdikaci a nástupnictví přesně neupravuje. Popularitou Juana Carlose v posledních letech jeho vládnutí otřáslo množství skandálů, například aféra kolem dcery Cristiny a jejího manžela Iňakiho Urdangarína obviněného ze zpronevěry či panovníkův nákladný výlet do Afriky v době ekonomické krize.

Když jí řekli, že byla vybrána jako jedna z více než 90 tisíc registrovaných lidí k darování kostní dřeně, propukla v radostný smích. Věděla totiž, že najít vhodného dárce bývá pro lidi s poruchou krvetvorby něco jako výhra v loterii. A právě tak to vnímala i účetní Tereza Koleňáková z Holan. Věděla totiž, že buňky z jejího těla zachrání lidský život.„Pro mě to byl zázrak, opravdu spíš jako výhra. Byla jsem šťastná a ječela jsem doktorce do telefonu radostí, ta se hodně divila. Ten pocit byl nepopsatelný,“ vzpomíná na loňský leden mladá maminka dvou dětí.

Tou dobou už byla v registru dárců kostní dřeně osm let, přihlásila se poté, co několik let darovala krev a přišlo jí to málo. Celou dobu doufala, že na ni přijde řada. Podobné štěstí má z registrovaných jen málokdo.

Třeba v Česku loni skutečně darovalo kostní dřeň nemocnému jen 33 lidí. Najít totiž genetickou shodu dárce a příjemce bývá těžké i v globálním měřítku 25 milionů registrovaných. Stále jde o jedno procento dospělé populace světa. Tereza Koleňáková zjistila, že její kostní dřeň poputuje za oceán. Příjemkyní bude žena z americké Kalifornie.
„Američané chtěli provést své vlastní krevní testy, takže se to trošku prodlužovalo. Podstoupila jsem čtyři vyšetření krve. K samotnému odběru došlo po dvou měsících,“ popisuje žena.

Kostní dřeň se daruje dvěma způsoby. Odběrem z kosti v oblasti beder pod celkovou anestezií, nebo metodou takzvané separace, což je proces, kdy přístroj odděluje krvetvorné buňky přímo z krve pacienta a krev pak putuje zpět do žíly. Tereza podstoupila tuto druhou metodu v Plzni, kde je jediné odběrné místo v Česku.

„Na ruce nemám téměř žádné žíly, takže mi krev brali z třísel pod lokální anestezií. Ale nebolelo to, četla jsem si u toho a jednou dokonce usnula. Není se čeho bát. Další den jsem mohla jít domů,“ vysvětluje.Další rok Terezu sledovali lékaři a podstoupila několik prohlídek. Nikdy jí ale neprozradili, komu kostní dřeň darovala.

„Totožnost příjemce říct nesmějí. Vím jen obecný popis, že jde o ženu. Nesmím ji ani prvních pět let kontaktovat, lze pouze napsat dopis přes transplantační centrum, který jí předají. Chci jí napsat, že teď má něco ze mě a že doufám, že jí to pomohlo a že se může se mnou sama spojit, pokud bude chtít. Moc ráda bych ji poznala,“ líčí mladá dárkyně.
Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně všechny české dárce každoročně oceňuje během slavnostního galavečera.

Tereze a 32 dalším dárcům se dostalo poděkování 26. dubna v pražském Obecním domě. Součástí galavečera bylo také výjimečné setkání jedné vyléčené pacientky po transplantaci s dárkyní.„To bylo emotivní. Ta vyléčená žena řekla, že teď vnímá svět jinak a že jí to změnilo život. Dojalo mě to. Už jsem o dárcovství kostní dřeně mluvila se svými dvěma šestiletými dětmi a připravuji je na to, aby jednou také pomáhaly,“ dodala Tereza Koleňáková.

V ČR CENTRUM OCHRANY VNĚJŠÍCH HRANIC

Vedení ministerstva vnitra, policie a celníků v úterý dopoledne na pražském Žižkově otevřelo Národní situační centrum ochrany hranic, společné pracoviště ředitelství cizinecké policie a Generálního ředitelství cel. Cílem centra je koordinace ochrany vnějších hranic Česka a zajištění spolupráce v rámci schengenského prostoru, rovněž i s dalšími zeměmi.

„Všichni chceme, aby naše země zůstala tou sedmou nejbezpečnější zemí světa,“ uvedl na slavnostním představením ministr vnitra Jan Hamáček. „Česká republika dlouhodobě prosazuje vnější ochranu hranic. Takové centrum vzniká v každé zemi Evropské unie,“ nastínil.

Hlavním cílem podle Hamáčka je výměna informací při ochraně vnější hranice Evropské unie, podpora agentury Frontex a podpora jednotlivých národních států, které jsou na vnější hranici Evropské unie. „Odsud bude řízena česká odpověď na všechny výzvy, které s ochranou hranic přijdou,“ dodal.

Centrum tak například bude sledovat i nelegální migraci do Evropské unie. „Evropská unie se poučila z migrační krize a postupně se připravuje na to, co jsme vlastně jako Česká republika chtěli - posílit ochranu vnější hranice a zároveň zachovat volný pohyb osob po Unii. To je jediné smysluplné řešení,“ uvedl. Středisko bude obsluhovat celkem 31 zaměstnanců, z nichž devět patří pod celní správu. Fungovat bude centrum nepřetržitě, na směně budou vždy dva pracovníci.

„Centrum vzniklo na základě nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady, není to českou specialitou. Vznikají povinně ve všech členských státech,“ vyjasnil náměstek policejní prezidenta Martin Vondrášek.Národní situační centrum ochrany hranic nyní bude spojovat a kontrolovat všechny národní bezpečnostní složky, které mají na starost ochranu hranic. Konkrétně se jedná o celní správu a cizineckou policii. Zároveň bude spolupracovat také s jinými státy v rámci Evropské unie.

Nové pracoviště tak bude provozovat a spravovat například systém hraniční kontroly, dohled nad vzdušným prostorem ČR nebo specifický datový sklad. Uchovávaná data by pak následně měla být vyhodnocována a analyzována. Mezi stěžejní činnosti centra patří operativní spolupráce s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží Frontex a provoz Evropského systému ostrahy hranic Eurosur.

SENEGALEC POSLANCEM ŠPANĚLSKA

Nový španělský poslanec Luc André Diouf si v Evropě splnil americký sen. Do země se kdysi dostal ze Senegalu jako imigrant. Ač měl ekonomické vzdělání, živořil jako bezdomovec. Postupně se však vypracoval a teď se stal teprve druhým poslancem tmavé pleti ve španělském parlamentu. Jeho příběh je v mnohém výjimečný. Diouf, třiapadesátiletý poslanec za španělské socialisty, ušel dlouhou cestu, než nakonec usedl mezi španělskými zákonodárci.

Kandidoval v dubnových parlamentních volbách za vítězné socialisty premiéra Pedra Sáncheze. Žádný z jeho kolegů se neradoval z vítězství tak spontánně jako on. „Věřím v různorodé a pluralistické Španělsko, které se odráží ve faktu, že jsem byl jedním ze 123 zvolených socialistických poslanců,“ svěřil se listu El País. Vše se začalo před sedmnácti lety, kdy Diouf dorazil na Kanárské ostrovy, španělské autonomní teritorium v Atlantiku.

Turistická víza mu brzy vypršela a stal se nelegálním imigrantem. Bez náležitých dokladů nemohl pracovat, takže mu brzy došly i peníze. Vzpomíná, že si mohl dovolit jen jedno jídlo za den. Podobně jako jiní bezdomovci přespával, kde se dalo. Hlavně na široké pláži Las Canteras, lemující ostrovní metropoli Las Palmas de Gran Canaria.

Později mu bylo ještě hůř. Dostal zápal plic, putoval do nemocnice ve vážném stavu. Po návratu žil s dalšími jedenácti imigranty v malém bytě v přístavní čtvrti, neustále v obavách, kdy jej zkontrolují policisté a bude vyhoštěn.
Od té doby uplynulo moře času, ale Diouf na Kanárech zůstal. Vzdělával se, dnes hovoří několika jazyky. Vedle své rodné řeči si napřed osvojil francouzštinu a angličtinu, později přidal i španělštinu, nakonec němčinu.

Španělé vrátili migrantům plný přístup k lékařské péči

Původním vzděláním byl ekonom, nakonec se mu podařilo zlegalizovat svůj pobyt a prohloubit na španělských školách své znalosti v oblasti financí. Získal místo ve španělském odborovém svazu CCOO, kde měl na starosti imigrační problematiku. Postupně se angažoval v politice. Současné voličské podpory pro socialisty si cení, současně ale vnímá, že rostou i preference protiimigrační pravicové strany Vox. Jedním z důvodů je podle něj fakt, že nápor běženců na jižním křídle Evropské unie leží výhradně na třech středomořských zemích, Španělsku, Itálii a Řecku.

K bohaté hostině

S restriktivní protiimigrační politikou, kterou razila ve Španělsku předcházející lidovecká vláda, nesouhlasil. Vadí mu stavění plotů a zdí, jež brání před náporem migrantů španělské enklávy Ceutu a Melillu.
Migranti se vylodili na španělské pláži a zaskočili turisty

Stejně tak odmítá některé nerealistické hlasy aktivistů, podle kterých by se země měla otevřít a poskytnout azyl každému příchozímu, který o to projeví zájem. Odpovědnost by podle něj měly přijmout i vlády afrických zemí, ze kterých početné zástupy migrantů odcházejí. „Neměly by se prostě jen dívat, jak odcházejí tito lidé a ohrožují přitom své životy na moři,“ tvrdí Diouf. Vadí mu, že tak mizí z Afriky celé generace lidí, které mohly přispět k rozvoji kontinentu. Ti lidé ale chtějí zasednout k bohaté evropské hostině, tak jak to učinil před lety i on sám.

POLSKO SLAVÍ 30 LET OD PRVNÍCH SVOBODNÝCH VOLEB

Polsko si v úterý připomíná 30. výročí prvních svobodných parlamentních voleb, které v zemi otevřely cestu ze sovětského područí k demokracii. Slavnosti doprovázené koncerty či výstavami probíhají zejména ve Varšavě a Gdaňsku, kde v 80. letech působilo opoziční hnutí Solidarita. Právě jeho aktivita k uspořádání svobodných voleb zásadně přispěla. Oslav se zúčastnili političtí lířdi či předseda Evropské rady Donald Tusk, slovo dostali i představitelé tehdejší protikomunistické opozice.

Polský prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki byli hosty slavnostního zasedání Senátu, které bylo celé věnováno výročí. V centru Gdaňsku se v podvečer sešly přední postavy někdejší Solidarity v čele s pozdějším polským prezidentem Lechem Walesou. Vedle něj promluvil na slavnostním shromáždění i bývalý polský premiér a současný šéf summitů EU Donald Tusk.

Další připomínkou výročí bude středeční schůzka předsedů parlamentů zemí stření a východní Evropy v Sejmu. Pozváni na ni byli i bývalí disidenti a oponenti komunistických režimů z někdejšího Československa, Maďarska, bývalé Jugoslávie, východního Německa či Sovětského svazu.

První polosvobodné volby

Dohoda o vypsání voleb vzešla z jednání mezi vládnoucí Polskou sjednocenou dělnickou stranou a zástupci opozice. Takzvané rozhovory u kulatého stolu byly zahájeny počátkem února 1989 jako reakce progresivnější části polských komunistů na sociální nepokoje z předchozích let, které vláda nedokázala účinně řešit.
Výsledkem jednání byla legalizace odborového svazu Solidarita a také dohoda o změnách v polské ústavě. K těm nejpodstatnějším patřilo ustavení horní parlamentní komory a zřízení funkce prezidenta, který nahradil dosavadní kolektivní hlavu země, Státní radu.

Polodemokratický politický systém, jenž z jednání u kulatého stolu vzešel, měl podle původních předpokladů platit následujících čtyři až šest let. Ve skutečnosti však měl přechodný režim před sebou jen několik měsíců života.
Katalyzátorem jeho rychlého zániku se staly volby vypsané na počátek června 1989. Podle dohody měla volba všech 100 členů nově zřízeného Senátu proběhnou zcela svobodně. V dolní parlamentní komoře, 460členném Sejmu, se ale opozice směla ucházet jen o 35 procent mandátů.

Studená sprcha pro komunisty

Už první kolo voleb z 4. června znamenalo pro polské komunisty studenou sprchu. V Sejmu získala Solidarita 160 křesel, tedy bez jednoho mandátu maximum, na které mohla dosáhnout. Podobně vypadala i situace v Senátu, kde uspělo 92 opozičních kandidátů. Komunistické „Waterloo“ dokonalo druhé kolo o dva týdny později.
Třicet let po založení bojují o značku Solidarita dvě největší polské strany

V dolní komoře opoziční kandidáti bezezbytku vyčerpali pětatřicetiprocentní kvótu, na kterou měli nárok a ve stočlenném Senátu jich usedlo 99. Z pohledu komunistů situaci ještě zhoršovala skutečnost, že v té části Sejmu, do jejíž volby nemohla opozice přímo vstoupit, občané často zaškrtávali proreformně naladěné kandidáty vládního tábora.
Otřesená pozice komunistů se jasně projevila v polovině července při volbě hlavy státu. Představitel hroutícího se režimu a strůjce výjimečného stavu z prosince 1981 Wojciech Jaruzelski v parlamentním hlasování zvítězil rozdílem jediného hlasu.

Po neúspěšném srpnovém pokusu komunisty Czeslawa Kiszczaka o sestavení vlády pověřil prezident vytvořením kabinetu Tadeusze Mazowieckého, který se stal prvním nekomunistickým premiérem ve středovýchodní Evropě. Přechod od komunismu k demokracii byl symbolicky završen v roce 1990 zvolením vůdce Solidarity Lecha Walesy prezidentem a prvními plně svobodnými volbami, které se konaly v říjnu 1991.

ARCHITEKT PAŘÍŽE: KLENBA NOTRE DAME SE STÁLE MŮŽE ZŘÍTIT

Gotická katedrála Notre-Dame v Paříži, kterou v dubnu vážně poškodil rozsáhlý požár, ještě není úplně mimo nebezpečí a nelze stoprocentně garantovat, že konstrukce stavby vydrží. V rozhovoru pro úterní vydání deníku Le Figaro to řekl hlavní architekt opravy chrámu Philippe Villeneuve. Ačkoli vyšetřování příčiny požáru ještě neskončilo, běží práce na rekonstrukci ikonické stavby téměř naplno. Na opravách se nyní podle Villeneuvea podílí přímo na místě asi 150 lidí.

„Teď absolutně není možné zaručit, že památka zůstane stát,“ řekl architekt pro Le Figaro. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že přes ničivý požár zůstala konstrukce stabilní. „Ale klenba se může stejně dobře příští týden zřítit,“ nevyloučil druhou možnost Villeneuve.

Při požáru, při kterém byl zničen krov a část kleneb, se zřítila rovněž věžička nad křížením lodí, kterou bude nutné znovu vystavět. Odborníci vedou debaty o tom, zda má jít o přesnou repliku zničeného sanktusníku, nebo o moderní doplnění stavby. Villeneuve je nicméně jednoznačným zastáncem vystavění věžičky v původní podobě. „Jsme vázáni Benátskou chartou, která stanovuje, aby historické památky byly renovovány do původního stavu,“ uvedl v rozhovoru architekt.

Už krátce po požáru se pro tuto variantu v průzkumu veřejného mínění vyslovili i Francouzi. Více než polovina dotázaných se v něm přiklonila k názoru, že katedrála by měla po rekonstrukci mít stejnou podobu jako před požárem. Čtvrtina respondentů se domnívala, že by měli architekti při obnově chrámu dostat volnou ruku a neměli by být svazováni přísnými pravidly.

Katedrála Notre-Dame začala hořet 15. dubna večer. Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil požár střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století. Vyšetřovatelé považují za pravděpodobnou příčinu vzniku požáru elektrický zkrat. Prezident Emmanuel Macron slíbil, že obnova gotické památky bude hotová do pěti let. Na opravu také Francie brzy začala dostávat příspěvky z celého světa i od francouzských miliardářů a do pár dnů vybrala přes půl miliardy eur (13 miliard korun).

V NĚMECKU ZASTŘELILI PRO UPRCHLICKĚHO ÚŘEDNÍKA

Mrtvého s průstřelem hlavy našli v jeho domě vysoce postaveného úředníka místní správy ve středoněmeckém Kasselu Waltera Lübckeho. Prouprchlický člen vládní strany dostával dříve výhrůžky smrtí a měl ochranku. Jeho záhadná vražda ale může souviset spíš s pivním festivalem, spekulují média. Pětašedesátiletého Lübckeho objevil příbuzný v noci na neděli. Ležel na zahradě svého domu ve vesnici Istha. Z blízkosti ho do hlavy zasáhla kulka, informovala v pondělí BBC. Policie vyloučila, že se zabil sám. Motiv ani pachatele vraždy ale zatím nezná.

Lübcke byl členem konzervativní středopravicové Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Stejně jako ona se zastával uprchlíků, kteří do Německa proudili po tisících. Celostátně na sebe upozornil v říjnu 2015, když hájil plán poskytovat imigrantům ubytování. Odvolával se přitom na křesťanské hodnoty. „Kdokoliv tyto hodnoty nepodporuje, může tuto zemi kdykoliv opustit. To je svoboda každého Němce,“ prohlásil.

Poté dostal ochranku, protože mu údajně vyhrožovali fyzickou likvidací. Mluvčí jeho úřadu nyní sdělil, že hrozby vůči Lübckemu ale časem odezněly. BBC o něm zároveň hovoří jako o oblíbeném politikovi. CDU ho chválila jako skvělého „stavitele mostů“.

Týdeník Der Spiegel ale připomněl, že Lübcke měl ve své funkci spory s ochránci životního prostředí. Hlavně proto, že v roce 2012 povolil výrobci soli firmě K+S, aby odváděla odpadní vodu do řeky Werra.
Kontroverze vyvolalo i jeho schválení výstavby velkých větrných elektráren v lesích. Lübcke totiž přiznal, že sám v 90. letech do větrné energie investoval.

Ve vesnici Istha s 900 obyvateli skončil v sobotu pivní festival. Jedna ze zpráv proto spekuluje, že Lübcke mohl v době konání akce někoho potkat a to se mu stalo osudným.

V Británii zavraždili poslankyni

Lübcke po sobě zanechal manželku a dva dospělé syny s rodinami. Jeho vražda otřásla i širším okolím. „Jsme hluboce šokováni náhlou smrtí našeho přítele,“ řekl Volker Bouffier, premiér spolkové země Hesensko, kde Kassel leží.
Lübcke byl deset let předsedou vládního obvodu Kassel, který zaujímá severní třetinu Hesenska. Předseda vládního obvodu, na které se dělí i jiné větší spolkové země, není voleným politikem, jmenuje jej zemská vláda. Vládní obvod tvoří správní mezistupeň mezi úřady spolkové země a jednotlivými městy a obcemi.