iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V ČR objednat stíhání, věří Babišovi, ať koná Bradáčová

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nevidí důvod nevěřit premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu s Evropskou komisí ve věci údajného střetu zájmů. Trvá také na tom, že v ČR je možné si objednat trestní stíhání. Exministr spravedlnosti a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil ji vyzval, ať tedy reaguje na výzvu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, koná a nechá svá podezření prověřit orgány činnými v trestním řízení. „Ať koná Lenka Bradáčová. Doufám, že činí,“ reagovala Benešová.

Babiš splnil zákonné požadavky na vyřešení problému, když převedl holding Agrofert do svěřenských fondů, uvedla ministryně v pořadu Partie televize Prima. Nechtěla také předjímat, zda Česko bude muset vracet do evropského rozpočtu zhruba 450 milionů korun vyplacených Agrofertu na dotacích, jak doporučuje návrh auditní zprávy EK, který unikl do médií.

Podle Benešové je předčasné mluvit o možných škodách způsobených neoprávněným vyplácením dotací, protože zatím neexistuje konečné stanovisko EK. „Já bych počkala na konečný závěr. Sama vím, že jeden soud řekne toto a druhý řekne opak, i Evropská unie může mít závěry různé,“ řekla. Europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil nicméně namítl, že na rozdíl od různých soudů, které mohou mít různý názor, je rozhodnutí v případě auditu záležitostí pouze Evropské komise.

Demonstrují lidé, kteří se nesmířili s výsledkem voleb

Pospíšil v pořadu také apeloval na vládu, aby českou reakci na stanovisko EK nepřipravovali ministři nominovaní do vlády hnutím ANO. Podle něj hrozí riziko, že by nezastupovali zájmy Česka, ale zájmy Babiše a Agrofertu. Benešová se k tomuto požadavku zatím nechtěla vyjadřovat. „Uvidíme, jak se na vládě domluvíme,“ řekla.

Podle návrhu zprávy EK je Babiš po dobu svého vládního angažmá ve střetu zájmů kvůli vyplácení dotací pro Agrofert. Kvůli tomu dokument navrhuje vracení části dotací vyplacených Agrofertu, celkem by to mělo být 450 milionů korun. Návrh zprávy je v angličtině a české úřady budou zhruba měsíc čekat na český překlad, poté budou mít dva měsíce na odpověď. Poté komise zveřejní konečné stanovisko.

Babiš opakovaně odmítl, že by byl ve střetu zájmů nebo porušoval evropské či české právo. Podle něj Česko žádné peníze vracet nebude.

Benešová také v pořadu položila otázku, kdo platí demonstrace za nezávislost justice. Podle ní si jejich pořadatelé na protestech budují kariéru. Vadí ji, že lidé nedemonstrovali, když do čela ministerstva přišli v minulosti jiní advokáti. Chápu obavy lidí, jsou to i osobní útoky. Svým dosavadním působením jsem ale nezavdala příčiny, že budu stranit určité skupině lidí. Také jsem za to hodně zaplatila, že jsem pojmenovávala věci tak, jak jsem je cítila,“ uvedla Benešová s tím, že demonstruje menšina lidí, která se nesmířila s výsledky voleb. „Většina je někde úplně jinde a ta pak rozhoduje ve volbách,“ dodala, ceskajustice.cz

SOUD EU: NEZÁVISLÍ ŽALOBCI KONAJÍ BEZ EXTERNÍCH POKYNŮ

Nezávislé státní zastupitelství je takové státní zastupitelství, které koná ve prospěch i v neprospěch obviněného a při tom není vystaveno riziku externího příkazu nebo pokynu. Definici nezávislosti státního zastupitelství formuloval ve svém rozsudku z 27. května 2019 Soudní dvůr EU v souvislosti s podmínkami pro vydání evropského zatýkacího rozkazu, který může vydat jen justiční orgán. Německé státní zastupitelství není nezávislé.

Soud odpovídal na předběžné otázky ohledně podmínek, které splňuje nezávislé státní zastupitelství jako justiční orgán, který vydává evropský zatýkací rozkaz. Výsledkem je rozhodnutí, že německé státní zastupitelství není nezávislé na rozdíl například od litevského státního zastupitelství.

Jen justiční orgán může vydat zatýkací rozkaz

Na počátku několika spojených případů byly žaloby vydávaných osob, zejména těch, které poukázaly na monokratické řízení úřadu v Německu v čelem s ministerstvem spravedlnosti a uzákoněnou možnost pokyny a dohledem zasahovat do činnosti státního zastupitelství ze strany německých zemských ministerstev. V unijním právu je však zakotveno, že evropský zatýkací rozkaz může vydat pouze „justiční orgán“.

Fakt, že právo EU dovoluje, aby evropský zatýkací rozkaz vydával výhradně vydávací „justiční orgán“, ještě neznamená, že ho nemůže vydat státní zastupitelství – za podmínky, že je justičním orgánem a splňuje kriteria justičního orgánu nikoli pouze podle názvu. Český zákon o mezinárodní justiční spolupráci hned v úvodu říká, že pro účely zákona se justičním orgánem rozumí soud nebo státní zastupitelství. Evropský zatýkací rozkaz vydává v ČR příslušní soud, avšak státní zástupce má podle zákona v mnoha úkonech takřka nezastupitelnou roli.

Otázky: Kdy je státní zástupce justičním orgánem?

Soudní dvůr EU ve spojených případech vyhodnocoval postavení státních zástupců v Irsku, Německu a v Litvě a odpovídal na tyto předběžné otázky:

„1) Je třeba nezávislost státního zástupce na výkonné moci posuzovat s ohledem na jeho postavení v příslušném vnitrostátním právním řádu? Pokud tomu tak není, podle jakých kritérií je třeba nezávislost na výkonné moci posuzovat?

2) Je státní zástupce, který podle vnitrostátního práva podléhá případným přímým či nepřímým příkazům nebo pokynům ze strany ministerstva spravedlnosti, dostatečně nezávislý na výkonné moci, aby mohl být považován za ‚justiční orgán‘ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584?

3) Pokud tomu tak je, musí být státní zástupce rovněž funkčně nezávislý na výkonné moci a na základě jakých kritérií má být funkční nezávislost posuzována?

4) Pokud je nezávislý na výkonné moci, je státní zástupce, jehož činnost se omezuje na zahájení a vedení vyšetřování a zajištění objektivity vedení vyšetřování a jeho souladu s právem, podání obžaloby, výkon soudních rozhodnutí a stíhání trestných činů a který nevydává vnitrostátní zatýkací rozkazy a nesmí vykonávat soudní funkce, ‚justičním orgánem‘ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584?

5) Je státní zastupitelství v Lübecku justičním orgánem ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584?“
Nezávislost: Bez rizika externích pokynů a bez všech pochyb

Soudní dvůr EU kromě zdůvodnění významu evropského zatýkacího rozkazu a kromě shrnutí unijního práva znovu upozornil, že justičním orgánem nemusí být pouze soud: „V této souvislosti je zaprvé třeba připomenout, že Soudní dvůr již judikoval, že se výraz ,justiční orgán´ nacházející se v uvedeném ustanovení neomezuje na označení pouze soudců či soudů členského státu, ale umožňuje šíře zahrnout orgány povolané k účasti na výkonu trestního soudnictví tohoto členského státu, na rozdíl zejména od ministerstev nebo policejních orgánů, které spadají pod moc výkonnou (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. listopadu 2016, Poltorak, C 452/16 PPU, EU:C:2016:858, body 33 a 35, a ze dne 10. listopadu 2016, Kovalkovas, C 477/16 PPU, EU:C:2016:861, body 34 a 36.“

Podle obsahu rozsudku rozhoduje při hodnocení nezávislosti státního zastupitelství stejně jako jeho organizace i způsob a záruky ochrany práv vydávané osoby: „Mechanismus evropského zatýkacího rozkazu tedy zahrnuje dvoufázovou ochranu procesních a základních práv, kterých požívá vyžádaná osoba, jelikož k soudní ochraně v první fázi při přijetí vnitrostátního rozhodnutí, jakým je vnitrostátní zatýkací rozkaz, se připojuje ochrana, jež musí být zajištěna ve druhé fázi při vydání evropského zatýkacího rozkazu, k němuž může případně dojít krátce po přijetí uvedeného vnitrostátního soudního rozhodnutí.“

Poté v odstavci 73 rozsudku formuluje konkrétní podmínky, za kterých lze státní zastupitelství shledávat nezávislým: „ ,Vystavující justiční orgán´ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584 musí být způsobilý vykonávat tuto funkci objektivně s přihlédnutím ke všem důkazům v neprospěch i prospěch, aniž je vystaven riziku, že jeho rozhodovací pravomoc bude předmětem externích příkazů nebo pokynů, zejména ze strany výkonné moci, takže neexistuje žádná pochybnost o tom, že k přijetí rozhodnutí o vydání evropského zatýkacího rozkazu je příslušný tento orgán, a nikoli v konečném důsledku uvedená výkonná moc (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2016, Kovalkovas, C 477/16 PPU, EU:C:2016:861, bod 42).

V Německu vydává pokyny nejvyššímu státnímu zástupci ministr

Takovým státním zastupitelstvím ovšem německé státní zastupitelství podle SDEU není. Rozsudek Soudního dvora EU cituje relevantní německou legislativu, kterou je německý zákon o organizaci soudnictví GVG v oddílu „Úředníci státního zastupitelství se řídí úředními pokyny svých nadřízených.“

Ustanovení § 147 GVG stanoví:

„Právo vykonávat dohled a vydávat pokyny náleží:

1. Bundesminister der Justiz und für Verbraucherschutz [(spolkový ministr spravedlnosti a pro ochranu spotřebitelů)] ve vztahu k nejvyššímu spolkovému státnímu zástupci a spolkovým státním zástupcům;

2. Landesjustizverwaltung [(zemská soudní správa)] ve vztahu ke všem úředníkům státního zastupitelství příslušné spolkové země;

3. nejvýše postavenému úředníkovi státního zastupitelství u vrchních zemských soudů a zemských soudů ve vztahu ke všem úředníkům státního zastupitelství v obvodu příslušného soudu.“
Jen výjimečně? To nevylučuje individuální případy

Jak vyplývá z rozsudku, německá vláda se bránila: „Je zajisté třeba podotknout, že jak tvrdila německá vláda, německé právo stanovuje záruky, jež umožňují omezit pravomoc udělovat pokyny, kterou má ministr spravedlnosti vůči státnímu zastupitelství, takže situace, v nichž by tato pravomoc mohla být využita, jsou zcela výjimečné.“

Jenže by použita mohla být: „Je však třeba konstatovat, že takovéto záruky, byť jsou prokázány, každopádně neumožňují zcela vyloučit, že taková rozhodnutí státního zastupitelství, jako jsou rozhodnutí vydat evropský zatýkací rozkaz, jež jsou předmětem věcí v původních řízeních, by v individuálním případě mohla podléhat pokynu ministra spravedlnosti dotyčné spolkové země,“ upozorňuje v rozsudku SDEU.

„Vzhledem ke všem výše uvedeným úvahám je na položené otázky třeba odpovědět tak, že pojem „vystavující justiční orgán“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584 musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na státní zastupitelství členského státu, jež jsou vystavena riziku, že při přijímání rozhodnutí o vydání evropského zatýkacího rozkazu budou přímo či nepřímo podléhat individuálním příkazům nebo pokynům ze strany výkonné moci, jako např. ministra spravedlnosti,“ uzavírá svůj rozsudek Soudní dvůr EU. Jako nezávislé státní zastupitelství vyhodnotil v rozsudku SDEU naopak litevské státní zastupitelství, které požívá nezávislost z litevské ústavy.

České státní zastupitelství má informační povinnost

Podle českého zákona o státním zastupitelství vykonává ministerstvo spravedlnosti vůči tomuto úřadu správu a jmenuje a odvolává státní zástupce. Nemá pravomoc vydávat pokyny ani dohled v jednotlivých případech, ale státní zastupitelství má vůči ministerstvu informační povinnosti: „Ministr spravedlnosti může kdykoli požádat kterékoli státní zastupitelství o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády,“ uvádí český zákon o státním zastupitelství.

Podle české Ústavy i podle judikatury Ústavního soudu je české státní zastupitelství součástí moci výkonné. „Čl. 80 (1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. (2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon,“ uvádí Ústava České republiky.

K tomu však může podle zákona ministr spravedlnosti podat kárný návrh na zahájení kárného řízení proti kterémukoli soudci nebo státnímu zástupci podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců a soudních exekutorů.
Co se týče externího zásahu do činnosti státního zastupitelství čelí úřad dlouhodobě nátlaku veřejnosti a politiků nerozhodovat ve prospěch obviněných, i když je to povinnost státních zástupců, a proto i případy bez dostatečných důkazů předkládá k rozhodnutí soudům ze strachu z nařčení, že jsou případy „zametány“. Irena Válová, ceskajustice.cz

TRUMP RADÍ BRITŮM: NEPLAŤTE EU MILIARDY, BĚŽTE BEZ DOHODY

Velká Británie by měla podle Donalda Trumpa opustit Evropskou unii bez dohody, pokud se jí nepodaří prosadit podmínky, které chce. Měla by podle něj také odmítnout zaplatit 39 miliard liber, tedy přes bilion Kč, které po ní EU žádá. Uvedl to v rozhovoru pro britský nedělník The Sunday Times. Podle ekonomů však taková situace způsobí v Británii chaos.

Podle Donalda Trumpa by měl celé jednání s Evropskou unií o podobě brexitu vést Nigel Farge, lídr Strany pro brexit. Po jeho úspěchu v posledních britských volbách by podle Trumpa byla velká chyba Farage do rozhovorů nezapojit. Trump dokonce řekl, že ho má rád a označil ho za „velmi chytrého člověka“.

Trump také v rozhovoru uvedl, že by Spojené království nemělo v rámci finančního vyrovnání zaplatit 39 miliard liber, jak uvádí brexitová dohoda. „Být na jejich místě, nezaplatil bych 50 miliard dolarů, je to velké číslo,“ řekl americký prezident. Krátce předtím Trump podpořil bývalého starostu Londýna a britského exministra zahraničí Borise Johnsona v jeho úsilí převzít po odcházející premiérce Therese Mayové vedení Konzervativní strany i vlády.

Kandidáti, kteří chtějí ve funkci Mayovou vystřídat, již začali představovat své brexitové strategie. Britský ministr vnitra Sajid Javid, bývalá ministryně práce Esther McVeyová a exministr pro brexit Dominic Raab uvedli, že by Spojené království mělo s dohodou či bez ní z EU vystoupit podle současného plánu 31. října.

Post lídra Konzervativní strany politiky láká. Kandidátů je už sedm

Britský ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart zdůraznil, že brexit bez dohody nechce a ministr zdravotnictví Matt Hancock poznamenal, že politici musí být upřímní ohledně kompromisů, jejichž cílem je dohodu prosadit v dolní komoře parlamentu. Ministr zahraničí Jeremy Hunt varoval před tvrdým přístupem k EU s tím, že by Brusel mohl vůči Spojenému království zavést reciproční opatření. Varianta odchodu bez dohody by přitom podle většiny ekonomů vedla k chaosu a způsobila by v Británii recesi, uvedla agentura AP.

Spravedlivá dohoda nebo odchod

Americký prezident v rozhovoru s The Sunday Times řekl: „Pokud nedostanete dohodu, jakou chcete. Pokud nedostanete spravedlivou dohodu, tak odejděte“. Trump rovněž uvedl, že chce americko-britskou dohodu o volném obchodu uzavřít do několika měsíců po oficiálním odchodu Spojeného království z osmadvacítky. V první den své návštěvy Británie má Trump soukromě poobědvat s královnou Alžbětou II., čeká ho také čaj o páté s princem Charlesem a jeho chotí Camillou a státní recepce v Buckinghamském paláci.

POLICISTÉ A ŽALOBCI NESCHOPNI ZAJISTIT V CIZINĚ KOŽENÉHO

Komunismus padl a do Čech se vrací emigrant Viktor Kožený. Muž, který žil v Německu a vystudoval ekonomii na Harvardově univerzitě, má v hlavě skvělý plán. V Československu se blíží kuponová privatizace, způsob, jak přísně centralizované hospodářství překlopit na kapitalismus. Kožený proto zakládá své harvardské investiční fondy a slibuje lidem nebývalé zisky.

Na šest milionů lidí se opájí představou, jak rychle zbohatnou a budou z nich milionáři. Jenže realita je úplně jiná - zbohatlo pár šíbrů, ekonomika se sice šokem transformovala, ale tisíce lidí, kteří uvěřili, jak se jejich tisícovka vložená do harvardských fondů desetinásobně zhodnotí, přišly o všechno.

Koženého velký byznys nevyšel. Jeho fondy sice měly více než milion kuponových knížek od lidí, ale namísto zhodnocení Kožený v roce 1994 z Čech uprchl a dodnes se skrývá na Bahamách. ...Ze stejné doby je i příběh o přátelství s bývalým agentem BIS Václavem Wallisem. Oba se seznámili v květnu 1992, ale už v listopadu se Viktor Kožený obrací na tehdejšího ministra vnitra Petra Čermáka s tím, že jej Wallis vydírá.

„Přinesl mi pět ofocených dokumentů, myslím, že byly opatřeny razítkem bezpečnostní služby a označeny jako tajné,“ popisoval Petr Čermák. V prosinci pak policie Wallise zatkne poté, co si od Koženého převezme sto tisíc korun. V jeho bytě pak naleznou kriminalisté několik tajných spisů a jeho případ – obžaloba, že prodával tajné informace – se u soudů řeší roky.

Viktor Kožený vypovídal u soudu pouze jednou. Z Čech uprchl na Bahamy a soudy mu marně posílaly obsílky, aby přišel vypovídat. Wallis opakoval, že Kožený chtěl zabránit tajné službě, aby se starala právě o jeho obchody a privatizační fondy.„Svazek s krycím názvem Hadr mapoval aktivity privatizačních fondů. Aby od sebe Kožený odvrátil pozornost a zarazil mapování jeho fondu, rozpoutal tuto kauzu,“ popisoval Wallis.

Kultovní reklamy: Kožený lákal na desetinásobek. K úhradě spotů se neměl

V dubnu 1994 ho plzeňský okresní soud odsoudil na 37 měsíců odnětí svobody za zneužití pravomoci veřejného činitele, ale v srpnu téhož roku byl propuštěn. V roce 1997 začal nový proces, ve kterém byl v roce 2001 nakonec zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů. Kuponovou privatizaci soudy řeší dodnes. Část lidí díky ní zbohatla, drtivá většina už vlastně ani neví, jestli kdy nějaký podíl na státním podniku vlastnila, či nikoliv.

Její duchovní otec, ekonom Dušan Tříska, dodnes tvrdí, že svého cíle – přerozdělit majetek mezi lidi – dosáhla. „Neříkám, že jen u nás byl ten náš projekt úžasný úspěch, ale celá střední a východní Evropa si s tím problémem poradila neuvěřitelně dobře. A dodnes bych řekl, téměř nevysvětlitelně dobře. A my ze všech nejlépe,“ hodnotil tehdejší náměstek ministra financí Tříska.

A přou se i čeští prezidenti. Václav Klaus – tehdejší ministr financí ve federální vládě, opakuje, že o myšlenku kuponové privatizace se bude přít klidně do konce světa. „Základní byla rychlost, nikoliv maximalizace výnosů. Přínosem byla svoboda a o tu nám šlo,“ řekl Klaus.

Bez kontroly úřadů

Miloš Zeman zase opakuje, že většině ze dvou tisíc podniků reálné soukromé vlastníky nepřinesla, ale řídili ji úředníci privatizačních fondů. „Podstatnou chybou kuponové privatizace bylo, že nepřinesla do podniků dodatečný rozvojový kapitál. Podniky se zadlužily u bank, ale nebyly schopny splácet privatizační úvěry,“ prohlásil například. Kuponovou knížku – vstupenku do světa akcionářů – si mohl koupit každý občan. Stála 1 035 korun a obsahovala deset kuponů po sto bodech. A každý si tak mohl koupit akcie podle stanoveného konkrétního kurzu. Nebo v předprivatizačním kole svěřit své kupony některému z privatizačních fondů, které investovaly za ně.

Kožený už byznys neřeší. Akcionáři však stále doufají, že uvidí své peníze

Většinu podniků tak ovládly fondy. Ať už ty zřízené tehdy ještě státními bankami, nebo fondy, ze kterých pak vznikly velké investiční skupiny jako třeba PPF Petra Kellnera. Zároveň však desítky strategických velkých firem stát zprivatizoval přímo – prodejem, dražbou nebo veřejnými soutěžemi.

„Člověk tehdy věřil, že lepší bude kuponovou knížku dát do fondu, než někde sám riskovat,“ popisuje Jaroslav Vojáček, muž, který investoval své kupony právě prostřednictvím harvardských fondů. Jen pro představu – privatizace měla dvě vlny. V té první lidé fondům svěřili 71 procent všech bodů, v té druhé pak 64 procent. Základní problém byl, že pět let neexistoval dohled nad privatizací ze strany úřadů. Mezi lidmi byly kupony, obchodovalo se s nimi, ale kapitálový trh pět let nikdo nekontroloval. Pak teprve vznikla komise pro cenné papíry.

30 let svobody: kauzy a aféry

Třicetidílný seriál vychází v MF DNES každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády.

Alternativou české privatizace mohla být maďarská cesta. Tam úřady rozhodly, že stát prodá jeden podnik po druhém za co nejvyšší cenu, které dosáhne. Privatizace v Maďarsku skončila v roce 1996, u nás v roce 1995. V obou vlnách privatizace, kdy ta první měla pět kol, druhá šest, bylo zprivatizováno 367,5 miliardy korun, tedy 1 172 podniků. První vlny se účastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů. Té druhé pak 6,16 milionu lidí a 353 fondů.

Většina lidí ale neměla velké úspory, které by mohla v privatizaci investovat. Šedesát procent domácností mělo méně než dvacet tisíc korun úspor, alespoň sto tisíc korun mělo naspořeno jen patnáct procent Čechů.„Je nutné si uvědomit, že kuponová privatizace skončila přerozdělením akcií lidem. Ti je následně prodali a to, co začalo, tunelování firem, to už nebyla kuponová privatizace,“ říká ekonom Adam Žižka.

ŠÉFKA NEHLESOVÁ V NĚMECKU KONČÍ, NEÚSPĚCH VE VOLBÁCH DO EU

Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky frakce SPD ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Osmačtyřicetiletá Nahlesová se stala další politickou obětí série výrazných neúspěchů SPD z posledních let. Její předchůdce na čele strany Martin Schulz se rozhodl odejít z funkce začátkem loňského roku, poté co sociální demokraté v parlamentních volbách ze září 2017 získali jen 20,5 procenta hlasů.

Nahlesová ho následuje po eurovolbách, v nichž její strana tento negativní rekord ještě překonala, když dostala jen 15,8 procenta hlasů. Pro SPD, která je nejstarší německou demokratickou stranou, to byl nejen nejhorší výsledek v celoněmeckých volbách v dějinách spolkové republiky, ale dokonce od poslední třetiny 19. století.

V důsledku volebního debaklu se Nahlesová rozhodla, že nechá své spolustraníky v úterý hlasovat o tom, jestli si přejí její setrvání ve funkci předsedkyně frakce. Bylo přitom zřejmé, že jestli neuspěje, skončí i jako šéfka strany. Ještě před hlasováním se ale jasně ukázalo, že nemá dostatečnou podporu. „Diskuze ve frakci a četná odezva ze strany mi ukázaly, že nemám pro výkon svých funkcí nutnou podporu,“ napsala dnes Nahlesová všem členům SPD.

Podporu rodačka z Porýní-Falce neměla už ani u veřejnosti. Průzkum veřejného mínění z minulého týdne ukázal, že tři pětiny Němců jsou pro, aby opustila post šéfky SPD. Stejný názor přitom zastávalo i 59 procent voličů sociální demokracie.

Harvard velebil Merkelovou, ta si neodpustila šťouchance do Trumpa

Kdo Nahlesovou v čele strany nahradí, zatím není jasné. Zálusk na post si dost možná dělá ministr financí Olaf Scholz. Je ale velmi pochybné, jestli v situaci, kdy řada straníků požaduje zásadní změnu směřování SPD, může získat dostatečnou podporu.

Další neznámou je, jaký postoj nový předseda zaujme k pokračování již třetí vlády velké koalice za poslední čtyři volební období. Sociální demokraté se pro vznik vlády už loni vyslovili se skřípěním zubů. Od té doby navíc – i kvůli sérii porážek v zemských a nyní evropských volbách – jejich podpora velké koalici klesá. Jsou totiž přesvědčeni, že úspěchy vlády jsou přičítány Merkelové, zatímco neúspěchy primárně jim.

NUCENÉ SŇATKY V BRITÁNII

Přestože jsou nucená manželství ve Velké Británii nejčastěji spojena s mladými ženami, kterým příbuzní vnutili předem vybraného ženicha, podle nejnovějších statistik se s tímto problémem potýkají také muži. Británie řešila v loňském roce rekordní počet nucených sňatků. Nejčastěji se tento problém týká obyvatel s kořeny v Pákistánu nebo Bangladéši.

Britské úřady se v loňském roce zabývaly celkem 1 764 případy nucených sňatků, což je od předchozího roku nárůst o 47 procent. Podle vládní instituce zabývající se touto problematikou, je 297 obětí mužského pohlaví.
Bratři v Jižním Súdánu ubili k smrti svou sestru, odmítla výhodný sňatek

Ve většině případů jsou britští občané kvůli manželství odtaženi do zahraničí nebo přinuceni ke sňatku s cizincem. Podle oficiálních statistik však tvoří sedm procent případů nucené sňatky, které se odehrávají přímo v Británii.
Jedním z mužů, kteří se setkali s nuceným manželstvím, je Imran. Jeho rodina mu opakovaně vyhrožovala smrtí, pokud si nevezme svou sestřenici. Tehdy sedmnáctiletý chlapec nakonec podlehl tlaku svých rodičů a nakonec svolil.

„Moje matka začala s tím, že pojedeme na prázdniny za příbuznými do Pákistánu. Nepřišlo mi to divné. O dva týdny později mi však řekla, že tam jedeme dohodnout datum mé svatby. Byl jsem zničený a prosil jsem ji, aby mi to nedělala,“ řekl Imran pro stanici Sky News pod podmínkou anonymity.

Podle něj mu však matka pouze pohrozila, že pokud nesvolí, sebere mu pas, aby se už nikdy nemohl vrátit do Británie. „Bral jsem si ženu, kterou jsem nikdy předtím neviděl a nic jsem o ní nevěděl,“ popisuje Imran, který se po několika letech se svou ženou rozvedl, protože manželství nefungovalo.

Rodina se bojí hanby, na děti použije jakékoli prostředky

Se svou rodinou se Imran vůbec nevídá, nejvíce však lituje promarněné šance studovat na univerzitě. „Přijali mě na univerzitu v Manchesteru, kde jsem chtěl studovat stomatologii. Domů jsem se ale vrátil jako úplná troska a znovu už jsem neudělal zkoušky,“ popisuje Imran.

Ačkoli se většina případů nucených sňatků v Británii týká lidí s jihoasijským původem, podle statistik se množí také případy lidí s rumunskými kořeny. Nejvíce případů mělo spojitost s Pákistánem nebo Bangladéší. Podle Sky News existuje mnoho důvodů, proč se rodiče snaží své děti donutit k sňatku. Mezi jinými je to snaha ochránit své kulturní a náboženské přesvědčení, nebo strach z porušení dávného slibu a následné hanby.

Se svým příběhem se svěřil také sedmadvacetiletý Azam, kterému se podařilo od rodiny včas utéct. Jeho bratr však takové štěstí neměl. „Když se odmítl oženit, náš otec ho zmlátil, protože domluvil sňatek s dcerou svého přítele. Bál se, že by bratr uvrhl celou rodinu do hanby,“ popisuje Azam.

„Nechtěl jsem utéct, ale věděl jsem, že by se mi jednou stalo to samé. Riskoval bych, že se to zvrhne v násilí,“ vysvětluje Azam. Británie zakázala vynucování manželství teprve v roce 2014. Skutečný počet mužských obětí je podle lidskoprávních organizací mnohem vyšší, než uvádějí oficiální čísla. Úřady se proto chtějí na boj s touto problematikou více zaměřit.

V BENÁTKÁCH OBŘÍ LOĎ NARAZILA DO MOLA, ZRANĚNO 5 LIDÍ

Obří výletní loď v neděli narazila v Benátkách při pokusu o zakotvení do přístavního mola a menšího plavidla. Lehké zranění při tom utrpělo nejméně pět lidí, informoval server listu La Repubblica. Příčina neštěstí zatím není známa, podle italských médií ale výletní lodi mohl selhat motor. Nehoda se odehrála v neděli ráno kolem 8:30 SELČ u kotviště San Basilio v kanálu Giudecca, kterým lodě proplouvají do samotného centra severoitalského města.

Na videu, které pořídil jeden ze svědků nehody, je vidět obří loď, která zjevně nedokáže zastavit a následně narazí do přístavního mola a menšího plavidla. Právě na palubě menší lodi utrpělo několik lidí zranění.
Na místo již dorazil i starosta Benátek Luigi Brugnaro. Na twitteru napsal, že je po nedělní nehodě nemyslitelné, aby velké lodě dál proplouvali kanálem Giudecca. Obří výletní lodi jsou dlouhodobě trnem v oku řady Benátčanů. Kritici velkých plavidel s tisícovkami turistů na palubě usilují o to, aby do města nemohly vůbec zajíždět.

TUNISKO NEPUSTILO DO ZEMĚ LOĎ S MIGRANTY, DALŠÍ PROPLULI DO BRITÁNIE

Tunisko v sobotu nepovolilo vylodění 75 migrantům zachráněných na moři. Podle kapitána hrozí, že do dvou dnů dojdou zásoby jídla a vody. Stejný problém musela řešit také Británie, kde policie v sobotu zadržela 74 migrantů, kteří dopluli k anglickým břehům na lodích přes kanál La Manche. Celkem policisté a pobřežní stráž napočítali osm člunů s migranty.

Migranti směřující z Afriky do Evropy uvízli v mezinárodních vodách poté, co lodi selhal motor. Nakonec je zachránil egyptský remorkér, který plul kolem. Posádka egyptského plavidla o migrantech informovala Itálii a Maltu a následně s nimi zamířila do přístavu Zarzis na jihu Tuniska. Tam však úřady vylodění zakázaly.

„Situace je vážná, na palubě je nás téměř 100 a nemáme zásoby jídla a vody na více než dva dny,“ řekl kapitán v telefonickém rozhovoru s agenturou AFP. Místní guvernér podle tuniské lidskoprávní organizace FTDES žádal tuniskou vládu o svolení k přijmutí migrantů. Ze 75 migrantů podle FTDES 64 pochází Bangladéše, devět z Egypta, jeden z Maroka a jeden ze Súdánu. Na moře se běženci původně vydali ze západolibyjského přístavu Zuvára.

Pobřeží Libye je výchozím bodem, odkud se lidé, kteří z Afriky prchají před válečnými konflikty a chudobou, snaží dostat do Evropy. Při nebezpečné cestě na moři již utonuly tisíce migrantů, zatímco mnoho dalších v Libyi zadrželi a zotročili pašeráci lidí a ozbrojené skupiny. Libyjské úřady ale s pomocí Evropské unie (EU) zesílily snahy lodě s migranty mířícími do Evropy zastavit.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos přes moře do Evropy dostalo zhruba 16 800 migrantů, což je asi o čtvrtinu méně než ve stejném období loni. Během plavby přitom letos zahynulo 410 lidí, loni to bylo 616. Minulý měsíc u tuniských břehů utonulo asi 60 migrantů z Bangladéše, kteří se z Libye chtěli dostat do Evropy.
Britové zadrželi rekordní počet migrantů

S velkou skupinou migrantů se v sobotu potýkala také Británie, kde policisté zadrželi 74 migrantů, kteří dorazili k pobřeží na osmi člunech. Další dvě lodě zadržely francouzské úřady ještě před vyplutím na francouzské straně průlivu.
Podle britského konzervativního poslance Charlieho Elphickea, který byl zvolen ve volebním okrsku Dover, je počet v sobotu zadržených migrantů „rekordní“. „Mysleli jsme, že jsme se s touto krizí vypořádali o Vánocích, ale počty (migrantů) stále rostou,“ napsal zákonodárce na Twitteru.

Britové se lekli. Před migranty je chrání v Lamanšském průlivu vojenská loď

Elphicke tak připomněl situaci z loňského prosince, kdy se kolem Vánoc pokusilo do Británie přes Lamanšský průliv doplout několik desítek migrantů. Londýn se pak rozhodl v průlivu nasadit hlídkovou loď královského námořnictva.
Britský ministr vnitra Sajid Javid v lednu uvedl, že Lamanšský průliv se v roce 2018 pokusilo překonat na člunech 539 migrantů, z toho 80 procent v posledních třech měsících roku.

V květnu britské úřady napočítaly 140 migrantů, kteří se do země dostali po moři z Francie. Podle agentury AP se může vzhledem k příznivému počasí počet pokusů migrantů o překonání průlivu dál zvyšovat.

KAPITÁN LODI ZE SRÁŽKY NA DUNAJI NA 8 LET DO BASY?

Soud v Budapešti v sobotu nařídil uvalit vazbu na ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn. Ta se ve středu večer srazila na Dunaji s menší výletní lodí s názvem Mořská panna. O kapitánovi lodi média píší jako o čtyřiašedesátiletém Jurijovi C. z Oděsy. Ten srážku lodi údajně zavinil a nyní mu hrozí dva až osm let za mřížemi. On sám vinu odmítá.

S odvoláním na prokuraturu o tom v sobotu informovala agentura MTI. Menší z lodí se po srážce potopila. Zahynulo při tom nejméně sedm lidí a 21 se jich stále pohřešuje. Po nezvěstných pátrají záchranářské týmy z Maďarska, Jižní Koreje a na pomoc dorazila také čtveřice českých policejních potápěčů.

Hotelová loď Viking Sigyn se s výletním plavidlem Mořská panna (Hableány) srazila ve středu večer nedaleko budovy maďarského parlamentu. Na palubě menší výletní lodi bylo 35 lidí, 33 jihokorejských turistů a dva maďarští členové posádky. Podle maďarských médií se Mořská panna převrátila a potopila během sedmi vteřin.

Ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn, o kterém maďarská média píší jako o 64letém Jurijovi C. z Oděsy, zadržela maďarská policie již ve čtvrtek. Podezřelý je z ohrožení lodní dopravy, jež vedlo k nehodě s větším počtem mrtvých. V případě, že by jej soud shledal vinným, hrozí mu dva až osm let za mřížemi. Ukrajinec odmítá, že by nehodu zavinil.
Na základě rozhodnutí budapešťského soudu by měl ve vazbě zůstat přinejmenším měsíc. Zároveň soud ale stanovil kauci ve výši 15 milionů forintů (v přepočtu přes jeden milion korun). V případě jejího zaplacení by Ukrajinec dostal elektronický náramek, musel by ale stejně zůstat v Budapešti a hlásit se pravidelně policii.
Nemáte dostatek důkazů, říká právní zástupce

Státní zástupce se proti možnosti zaplatit kauci na místě odvolal. O odvolání by měl soud podle agentury Reuters rozhodnout v následujících týdnech. Podle kapitánova právního zástupce není k dispozici dostatek důkazů, který by opravňoval uvalit na kapitána vazbu.

Maďarská policie také uvedla, že už identifikovala všech sedm dosud nalezených obětí neštěstí. „Totožnost jsme dokázali zjistit ve spolupráci s jihokorejskými úřady na základě otisků prstů a dlaní a také na základě fotografií, které nám ukázali příbuzní obětí,“ uvedl mluvčí policie Kristóf Gál. Záchranáři se mezitím pokoušejí dostat k potopené výletní lodi, brání jim v tom ale silný proud a vysoká hladina Dunaje po vydatných deštích.

Maďarským kolegům na místě pomáhají také záchranáři z Jižní Koreje a z Rakouska. Policie České republiky na twitteru uvedla, že do Budapešti v pátek večer dorazila také čtveřice českých policejních potápěčů se speciální technikou včetně takzvaného podvodního dronu. „Díky našemu sonaru jsme mohli určit přesnou polohu lodi pod hladinou. Nasazení podvodního robota brání silný proud,“ uvedla dále česká policie.

Podle agentury Reuters se očekává, že začne hladina v Dunaji klesat a vzdálenost od hladiny ke dnu by se ze současných šesti metrů měla snížit na čtyři v polovině nadcházejícího týdne. V následujících šesti dnech se podle maďarských meteorologů neočekávají srážky, které by hladinu Dunaje v Budapešti opět zvýšily.
Na pátrání po obětech neštěstí s Maďarskem spolupracují i úřady v Srbsku a Rumunsku, kudy Dunaj dál protéká.