iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman: ČSSD v euro volbách tragédie, chybějí osobnosti

Prezident Miloš Zeman označil volební výsledek sociální demokracie v eurovolbách (3,95 procenta) za tragédii. V rozhovoru pro TV Barrandov řekl, že straně chybí výraznější osobnosti, které by zaujaly voliče. Prezident kritizoval také lídra kandidátky Pavla Poce, který podle jeho názoru zanedbal komunikaci s veřejností.

Zeman už Poce kritizoval dříve, když řekl, že ho považoval za bývalého československého reprezentanta ve skocích na lyžích. „Sám jsem kroužkoval Olgu Sehnalovou na druhém místě kandidátky,“ přiznal. Dalším důvodem nízkého volebního zisku ČSSD je podle prezidenta situace kolem ministra kultury Antonína Staňka. Jeho demisi v úterý odmítl přijmout. Jméno jeho navrhovaného nástupce, místopředsedy sociální demokracie Michala Šmardy, se mu však nezdá.

„Zdá se mi, že se do toho panu Šmardovi moc nechce. Vypadá to, že i pan Babiš o tom chce mluvit s panem Hamáčkem. Konečně se bouří i kulturní fronta se zdůvodněním, že pan Šmarda kultuře nerozumí. Mile mě překvapili,“ podotkl Zeman. Demisi ministra Staňka pak označil za „demonstrativní“.

Staněk odhalil zlodějiny, měl by být pochválen

V případě, že by mu premiér Andrej Babiš doručil návrh na Staňkovo odvolání, by Zeman nikam nespěchal. Ústava mu podle jeho názoru žádnou lhůtu nestanovuje. „Zastávám názor, že Staněk by měl možnost se obhájit. Podal dvě trestní oznámení na špatné hospodaření. Ministři by se neměli trestat za to, že odhalí zlodějiny ve svém resortu. Naopak by měli být pochváleni.“

Babiš ujistil Hamáčka, že navrhne Šmardu na post ministra kultury

Šmarda by podle Zemana neměl být ministrem už jen proto, že je místopředsedou ČSSD. „Už dnes jsou dva místopředsedové strany ministry. Pokud by se pan Šmarda stal dalším, kdo se bude starat o sociální demokracii? Kdo bude pracovat v Lidovém domě?“ ptal se Zeman.

Podle prezidentova názoru by se naopak některý z ministrů ČSSD měl vzdát své místopředsednické funkce ve straně. „Pokud nechcete šidit ministerskou funkci, nemůže u toho stihnout pomáhat straně.“

ZEMAN: BUDEŠ MI CHYBĚT, ANDREJI, ŘEKL KISKOVI

Slovenský prezident Andrej Kiska dorazil do Lán, kde ho na zámku, který je letním sídlem českých prezidentů, uvítal jeho český kolega Miloš Zeman. Kiska je na své poslední oficiální zahraniční cestě jako hlava státu. Miloš Zeman řekl, že mu Kiska bude chybět.

Oba prezidenti si také pochvalovali svou spolupráci v době, kdy byli v úřadu, a dobré osobní vztahy. Zeman uvedl, že i přes názorové rozdíly se vždy navzájem respektovali a vedli spolu přátelské a věcné diskuse. „Důležité je, že jsme důvěřovali jeden druhému a nikdy nevystupovali proti sobě. Budeš mi chybět, Andreji,“ řekl.

Kiska Zemanovi popřál hodně elánu do dalšího období. „Doba není jednoduchá a hlas prezidenta je velmi důležitý. Přeju mu, aby jeho hlas byl slyšet, aby ho mnozí poslouchali lépe. Své následovnici (Zuzaně Čaputové) určitě vzkážu, že ji tu bude čekat velmi příjemné a přátelské ovzduší,“ řekl slovenský prezident.

Prezidentská debata o eurovolbách

Prezidenti spolu také debatovali o výsledcích evropských voleb v obou zemích. Podle Kisky hlasování na Slovensku potvrdilo trend předchozích prezidentských, krajských i obecních voleb, který podle něj ukazuje, že lidé už si nepřejí pokračování vlády Směru.

Země visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, by měly podpořit místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče v úsilí obsadit jednu z vrcholných funkcí v Evropské unii, uvedl Andrej Kiska na zámku v Lánech při své poslední oficiální návštěvě Česka. Podporu Šefčovičovi vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Hlava českého státu také řekla, že jí bude Kiska po odchodu z prezidentské funkce chybět.

„Jsem přesvědčený, že náš region by měl mít silného zástupce v evropských strukturách. A jsem přesvědčený, že pan Šefčovič je zkušený diplomat, a myslím si, že země visegrádské čtyřky by měly jeho úsilí podpořit,“ řekl Kiska. Zeman v nadsázce uvedl, že Šefčovič sice letos neuspěl v kandidatuře na slovenského prezidenta, tím se mu ale otevřela možnost k útoku na evropské pozice.

Kiska chce po červnovém konci v prezidentské funkci vytvořit politickou stranu a kandidovat s ní ve volbách. „Pokud si lidé myslí, že po 12 letech vlády jedné strany potřebuje Slovensko změnu, je třeba to udělat,“ řekl. Podle něj se musí spojit všechny demokratické síly v zemi a je třeba zajistit, aby spolupráce nezkrachovala na egu jednotlivců.
Zeman Kiskovi popřál v budoucí politické kariéře hodně úspěchů. Varoval ho, že nejvíc nepřátel bude mít ve své vlastní straně.

Andrej Kiska je čtvrtý prezident samostatné Slovenské republiky po rozpadu Československa. V roce 2014 překvapivě zvítězil nad současným lídrem vládnoucí strany SMER a bývalým premiérem Robertem Ficem, s nímž měl během posledních let několik konfliktů.

Kiska Zemanovi popřál hodně elánu do dalšího období. „Doba není jednoduchá a hlas prezidenta je velmi důležitý. Přeju mu, aby jeho hlas byl slyšet, aby ho mnozí poslouchali lépe. Své následovnici (Zuzaně Čaputové) určitě vzkážu, že ji tu bude čekat velmi příjemné a přátelské ovzduší,“ řekl slovenský prezident.

Zeman s Kiskou uzavřeli společný program neformální prohlídkou Lánské obory, na kterou se vydali v golfovém vozíku. Společně navštívili mimo jiné pamětní kámen Tomáše Garrigua Masaryka vztyčený na počest prvního československého prezidenta v roce 1935, loveckou chatu nebo prezidentskou vyhlídku.

Andrej Kiska přijel do České republiky jako prezident naposledy minulý rok při příležitosti oslav sta let vzniku Československa. Letos se setkal s prezidentem Milošem Zemanem, který ho přivítal v Lánech.

ŠMARDA SE PROPŮJČUJE KOLOTOČI HAMÁČKA

Premiér Andrej Babiš pošle na Hrad návrh na jmenování Michala Šmardy na post ministra kultury spolu s návrhem odvolat Antonína Staňka z tohoto postu. „Pokud je ČSSD přesvědčena, že je to správný kandidát, pošlu návrh na jeho jmenování poté, co se s ním zítra setkám,“ řekl iDNES.cz Babiš. Odpoledne o tom při krátké schůzce ujistil šéfa ČSSD Jana Hamáčka.

Schůzka Babiše s Hamáčkem byla velmi krátká. Proběhla bezprostředně po interpelacích na předsedu vlády. K Babišovi si přisedl Hamáček. „Já jsem se ho zeptal, jestli skutečně pan Šmarda je ten nejlepší kandidát, co ČSSD má na post ministra kultury. A on mi řekl, že jo,“ odvětil na dotaz iDNES.cz premiér.

„Udělám to, i když říkám, že nevím, jestli je to dobrá nominace,“ řekl Babiš ve Sněmovně novinářům k nominaci Šmardy. Víc by se podle něj hodil spíš na ministra pro místní rozvoj. „Já to pošlu a pan prezident se vyjádří,“ uvedl předseda vlády. Šmardy se jen v pátek zeptá, jak chce ve vládě fungovat.

Návrh jmenovat Šmardu jde na Hrad se žádostí odvolat Staňka

Prezident Miloš Zeman podle Babiše dostane zároveň návrh odvolat Staňka a jmenovat novým ministrem kultury místopředsedu ČSSD a starostu Nového Města na Moravě buď v pátek, nebo nejpozději v pondělí.

„Já jsem říkal, že ministr je politická funkce, potřebujeme někoho, kdo bude nejen obhajovat zájmy resortu, ale také vysvětlovat politiku sociální demokracie ve vládě. Michal Šmarda jako zkušený komunální politik, místopředseda strany, je člověk, který to zcela jistě zvládne,“ řekl Hamáček po krátké schůzce s Babišem. Premiér ho ujistil, že Zeman nedostane na výběr a do vlády na post ministra kultury bude navrženo jediné jméno.

Zeman napsal premiérovi Andreji Babišovi, aby počkal se snahou odvolat ministra Staňka na výsledky trestního oznámení, které ministr podal, ale předseda vlády respektuje návrh sociální demokracie. S Hamáčkem se setká ještě ve čtvrtek odpoledne, zítra chce vidět Šmardu.

To bychom museli čekat dlouho, odmítl Babiš Zemanův nápad

„Pro další postup doporučuji vyčkat výsledků trestního oznámení, které docent Staněk podal ve věci rozkrádání ve svém resortu,“ napsal Zeman šéfovi ANO. „To bychom museli čekat dlouho,“ odmítl ve čtvrtek jeho návrh premiér.
„Pokud by moje jméno mělo být důvodem k tomu, proč konflikty kolem kultury mají pokračovat, tak raději ať se přijde s jiným jménem. Na druhé straně by nebylo dobré, aby tohle pokračovalo donekonečna,“ řekl ve středu Šmarda.

Svou případnou účast ve vládě vnímá jako možnost zkusit prosazovat stranický program a uklidnit spory v kultuře. Ve stranickém referendu o účasti ČSSD ve vládě Andreje Babiše byla místní organizace Nové Město na Moravě proti, ale na Vysočině byla v menšině. Šmarda je osobním přítelem bývalého premiéra Bohuslava Sobotky a i to může být příčinou Zemanova odporu.

Jenže zatímco v případě demise má hlava státu prostor pro to, co udělá, a tak mohl odmítnout Staňkovu demisi, jestliže je navrženo odvolání člena vlády, říká Ústava ČR striktně, co prezident musí udělat. „ Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády,“ uvádí článek 74 Ústavy České republiky.

EURO POSLANCI ČR HLEDAJÍ V EU FRAKCE

První jednání europarlamentu v novém složení začne až 2. července, už nyní se ale nově i staronově zvolení europoslanci připravují na svou práci. Ještě před ustavující schůzí totiž musí být například jasno o nové podobě parlamentních frakcí, na jejichž základě jsou pak rozdělována třeba místa v parlamentních výborech.

Především u parlamentních nováčků, v českém případě tedy tří Pirátů a dvou zástupců SPD, je to klíčové rozhodování. Tři noví europoslanci za Pirátskou stranu se ve středu v Bruselu účastnili jednání evropských Zelených (Greens/EFA), svými podpisy ale účast v parlamentní frakci tohoto uskupení zatím nepotvrdili.

„Nemůžeme o tom rozhodnout sami, musí to schválit náš republikový výbor,“ vysvětlil Mikuláš Peksa, místopředseda strany a jeden z trojice jejích nových zástupců v EP. Ve čtvrtek se na výbor obrátí pirátské předsednictvo a rozhodnutí by podle Peksy mělo padnout do týdne či dvou. Čas na dohodu Piráti mají do 21. června, kdy musí frakce v europarlamentu oznámit své členy.

Už nyní je naopak jisté, že oba noví čeští europoslanci zvolení za SPD budou součástí nacionalistické frakce spolu se stranami jako je italská Liga Mattea Salviniho nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. Potvrdil to šéf SPD Tomio Okamura.

Nejsilnější frakce v europarlamentu oslabí, posílí zelení a populisté

Frakce má nyní podle něj jistých 76 poslanců, včetně rakouských Svobodných a Alternativy pro Německo (AfD). Okamura podle svých slov ohledně německé strany dostal jednoznačné ujištění, že AfD se nehodlá vracet k tématu Benešových dekretů. Ve snaze otevřít dveře i dalším stranám v europarlamentu se frakce možná přejmenuje, o novém názvu by mělo být jasněji v příštích týdnech.

Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout a tak kromě Evropy národů a svobody (ENF), se kterou se domluvil právě Okamura, existovala také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s výraznou tváří Brita Nigela Farage s jeho tehdejší Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP).

Farage nyní v Británii v eurovolbách výrazně uspěl s novou Stranou pro brexit, a se skoro třemi desítkami europoslanců by za normálních okolností byl pro každou frakci „vítanou nevěstou“, i nyní s ním zástupci ENF včetně Okamury vyjednávají. Protože však Británie stále hodlá z EU odejít, nyní zřejmě na konci října, zmizí s ní z europarlamentu také Farage a jeho spolustraníci. Pro frakci, kterou založí či ke které se přidají, to bude znamenat oslabení či případně i zánik, pokud by ji i s Brity tvořily strany jen ze sedmi členských zemí EU.

Výraznou obměnou projde rovněž liberální frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam se řadí šest nových i staronových českých europoslanců zvolených za vládní hnutí ANO. Frakce, která se v novém rozložení sil na evropské politické scéně může stát v příštích měsících rozhodujícím jazýčkem na vahách, se má rozšířit o 21 francouzských europoslanců z koalice Obroda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Podle informací ČTK i tato frakce uvažuje o změně názvu tak, aby jednoznačně obsahoval slovo „Evropa“. Zda bude vybráno „Obnovme Evropu“, „Evropa kupředu“, „Evropané“ nebo nějaká podobná varianta, bude jasné zřejmě příští týden.

Frakce, či v terminologii jednacího řádu EP politická skupina, může být ustavena nejméně 25 europoslanci, zvolenými v nejméně čtvrtině členských zemí, tedy nyní v sedmi státech bloku. Frakce má k dispozici vlastní sekretariát i administrativní zázemí a finance.

POŘADATELÉ MS V LYŽOVÁNÍ, KDE BYLA NEUMANNOVÁ, DLUŽÍ MILIONY FIRMÁM

Firmy, kterým dluží pořadatelé libereckého lyžařského šampionátu z roku 2009 desítky milionů, se dál marně domáhají u soudu svých peněz. Středeční jednání se mělo konat po dvou letech. Znovu ale bylo odročeno. Osm let se věřitelé libereckého mistrovství světa v klasickém lyžování domáhají u soudu toho, aby jim město a Svaz lyžařů zaplatily dluhy, které zůstaly po organizátorech šampionátu. Firmy, které nedostaly peníze za práci pro pořadatelské a později zkrachovalé sdružení, žádají 37 milionů po obou institucích.

Jenže vyhlídka na rychlý konec sporu je i po tolika letech stále mlhavá. Kauza se už šestkrát odročila a doba mezi jednotlivými stáními se počítá na měsíce.

Soud měl jednat i ve středu, ale pro nemoc soudkyně se znovu odročovalo. V minulosti už se stejný scénář odehrál kvůli dovoleným právníků města, lyžařského svazu nebo nemocem. „Zatím poslední jednání se konalo v červnu 2017,“ uvedla za Obvodní soud pro Prahu 6 Zuzana Maňáková.

Firmy, které čekají na peníze, se kvůli soudnímu sporu sdružily do spolku Oprávnění věřitelé MS v klasickém lyžování v Liberci 2009. Poté, co padla veškerá vyjednávání s pořadatelským sdružením a vniveč šly i sliby tehdejší vlády, podali 31. srpna 2011 žalobu. První jednání se konalo v roce 2013.„K postupu soudu se až do vydání rozhodnutí nebudeme vyjadřovat,“ nechtěl předseda grémia spolku Martin Pánek komentovat průběh kauzy.

Sám je také jedním z velkých věřitelů. Jeho firmě Vyšehrad 2000, která zajišťovala na mistrovství stravování na Ještědu, dluží organizátoři akce přes 9 milionů korun. Spolek má dnes 18 členů. Většina firem se kvůli nezaplaceným fakturám dostala do vážných ekonomických potíží.

Chyby a dluh udělali pořadatelé, míní náměstek

Soud chce nejprve řešit, zda město a lyžařský svaz skutečně odpovídají za závazky pořadatele mistrovství. Oba žalovaní to odmítají.„Kauzu sleduji. Už jen proto, že jsem byl v době mistrovství předsedou kontrolního výboru. Nemyslím ale, že by město mělo být potrestáno. Chyby a dluh udělali pořadatelé v čele se slečnou (Kateřinou) Neumannovou,“ domnívá se náměstek libereckého primátora Jiří Šolc.

Morální povinnost, aby dluhy pořadatelů vyřešilo město, v němž se šampionát konal, náměstek Šolc nepociťuje.
„Na tehdejší požadavek ‚zelené‘ ministryně Kuchtové, které dělal poradce dnešní televizní magnát Jaromír Soukup, z této akce Liberečáky úplně vyautovali. Celá organizace šla jen v pražské režii. Právě proto za to tu odpovědnost necítím. Dokonce jsem přesvědčen, že kdyby to nechali na starost Liberečákům, tak by problém nevznikl,“ míní Šolc.

Sdružení skončilo po šampionátu v konkurzu

Ve středu se měl soud zabývat takzvanou hostitelskou smlouvou. Po měsících měl mít k dispozici oficiální překlad. Smlouvu uzavřel Liberec a Svaz lyžařů České republiky s Mezinárodní lyžařskou federací. Za českou stranu ji v roce 2004 podepsal bývalý primátor Liberce Jiří Kittner a tehdejší prezident Svazu lyžařů ČR Roman Kumpošt.

Žalobci namítají, že hostitelskou smlouvu podepsalo město Liberec a Svaz lyžařů ČR, nikoliv později založené občanské sdružení OC FIS Nordic WSC 2009. V jeho čele stála během šampionátu Kateřina Neumannová. Občanské sdružení založilo město Liberec a Svaz lyžařů. Sdružení ale skončilo po šampionátu v konkurzu.

Insolvenční správce přezkoumal pohledávky 69 věřitelů, kterým organizátoři dlužili. Uplatněné pohledávky ale mnohonásobně převyšovaly částku, jíž se nyní spolek domáhá u soudu. Sdružení přitom mělo v pokladně jen 161 tisíc a 749 korun. Konkurz tak skončil fiaskem.

POLICISTA V CIVILU A JEHO KUMPÁN ZBILI MUŽE, ŠLAPALI NA HLAVU

Až na deset let může jít do vězení policista, který v době svého volna s kamarádem brutálně napadl muže v sokolovské pivnici. Konflikt vznikl kvůli výběru hudby. Násilníci poškozenému dali několik ran pěstí a šlapali mu na hlavu. Incident se odehrál loni 8. prosince. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) o ní informovala až nyní v souvislosti s obviněním policisty. Toho jeho kolegové stíhají kvůli pokusu o těžké ublížení na zdraví a výtržnictví. Ze stejných činů je obviněný i jeho kamarád.

Proti obvinění sice policista podal stížnost, ale státní zástupce ji zamítl.

Muž, který pracuje u karlovarské krajské policie, nebyl v době konfliktu ve službě. Se svým kamarádem se šel bavit do hospody, kde se oba dostali do sporu s jiným mužem. Všichni tři před rvačkou pili alkohol.„V průběhu vyšetřování bylo zjištěno, že oba aktéři poškozeného napadli opakovanými údery p

Zraněný muž utrpěl otřes mozku, zlomeniny spodní části obou očnic a podlitiny v obličeji. Dva dny byl v nemocnici, pak se ještě šest týdnů léčil. Kromě vězení hrozí obviněnému také propuštění od policie bez finančních výsluh a odchodného.„Po dobu trestního řízení je obviněný policista postaven mimo službu,“ informovala krajská policejní mluvčí Kateřina Böhmová.

KRÁL BELGIE PŘIJAL POPRVÉ OD ROKU 1936 ŠÉFA KRAJNÍ PRAVICE

Vůdce krajně pravicové vlámské strany se ve středu poprvé v moderní politické éře setkal s belgickým králem. Naposledy se totiž krajně pravicový lídr oficiálně sešel s králem v roce 1936. Současný belgický král Philippe se rozhodl pozvat Toma Van Griekena navzdory tomu, že tím rozhněval ostatní strany, které odmítají s krajní pravicí spolupracovat.

Belgický král Philippe zahájil v pondělí konzultace s předsedy stran, které se po nedělních volbách dostaly do celostátního parlamentu. Podle belgických médií však volby zanechaly zemi rozdělenou. Zatímco obyvatelé Flander podpořili svými hlasy krajní pravici, frankofonní Valonsko si zvolilo krajní levici.

Voliči na protilehlých stranách země vybrali okrajové strany na úkor křesťanských demokratů, liberálů nebo socialistů.
Protiimigrační Vlámský zájem bude po volbách třetí nejsilnější stranou v celostátním parlamentu a obsadí celkem 18 křesel. Pro stranu, která se ještě před nedávnem potýkala s úpadkem, je to podle listu The Guardian zásadní zvrat.
Pozvánka do královského paláce vyvolala v Belgii debatu o tom, jak se vypořádat s vzkříšenou krajní pravicí, která byla dlouho vyloučená z vlády, protože s ní ostatní strany odmítaly po mnoho let spolupracovat.

Monarcha hraje při formování belgické vlády delikátní roli. Vláda je pokaždé vlámsko-frankofonní multistranickou koalicí. Předchozí monarchové se v letech 1991 a 2003 odmítli sejít s politickým hnutím Vlámský blok, které bylo předchůdcem současného Vlámského zájmu.

Královo rozhodnutí komentovala například poslankyně frankofonních socialistů Laurette Onkelinxová. „Proč král přijal Vlámský zájem? Je to rasistická a násilná strana. Král tím dává špatné poselství,“ uvedla. Podle Onkelinxové jdou monarchovy kroky proti odvaze demokratických vlámských stran, které krajní pravici odmítají.
Naposledy se král setkal s budoucím kolaborantem

Ačkoli ostatní politické strany označily nečekaný úspěch Vlámského zájmu za „černou neděli“, všechny s napětím očekávaly, jestli dvaatřicetiletý lídr uskupení Tom Van Grieken dostane od krále pozvánku k setkání.
Německo stále vyplácí Belgičany a Brity, kteří za války kolaborovali s nacisty

Grieken při příchodu do paláce prohlásil, že nejde o historický moment. „Je normální pozvat stranu, která uspěla ve volbách. Pozvánka mě potěšila, ale nebudu říkat, že to není přirozené. Naopak je to naprosto normální. To, co se dělo posledních čtyřicet let, nebylo demokratické,“ prohlásil Grieken.

Naposledy se zástupce krajní pravice za králem podíval v roce 1936, a to když se Leopold III. setkal s hlavou fašistické strany Léonem Degrellem. Ten později kolaboroval s nacisty, kteří okupovali Belgii.

Úspěch slavili také marxisté nebo valonští zelení

Ztráty v nedělních volbách zaznamenali liberálové premiéra Charlese Michela i nacionalisté Nové vlámské aliance (N-VA), kteří však s 25 poslanci zůstanou největším parlamentním uskupením. Čtveřice stran vládní koalice z let 2014 až 2018 dohromady ztratila 22 křesel, a tím pádem i většinu na celostátní úrovni.

Předseda N-VA Bart De Wever zatím neuvedl, jestli je ochotný s Vlámským zájem vyjednávat. Ve Valonsku, které je hospodářsky výrazně slabší než Vlámsko, posílila marxistická Belgická strana práce (PTB), která na celostátní úrovni dosáhla na 12 mandátů. O jedno křeslo víc budou mít v celostátním parlamentu Zelení.

BABIŠ POPŘEL, ŽE ŤOK A NOVÁKOVÁ BUDOU VELVYSLANCI

Hnutí ANO nebude navrhovat svého bývalého ministra dopravy Dana Ťoka a bývalou ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou na pozice velvyslanců. Vyplynulo to z odpovědi premiéra a předsedy Andreje Babiše na dotaz poslankyně Věry Kovářové z hnutí STAN při interpelacích.

O tom, že by se Ťok mohl stát velvyslancem v Indonésii a že i Nováková má zájem o působení v českých diplomatických službách, napsal server Respekt.cz.

Ťok s Novákovou odešli z čela ministerstva dopravy a ministerstva obchodu a průmyslu na konci dubna. Zatímco Ťok skončil ve funkci na vlastní žádost a ve funkci ho nahradil Vladimír Kremlík o odchodu Novákové rozhodl Babiš, nahradil jí Karel Havlíček, který se stal i vicepremiérem.

Velvyslance jsme nenavrhli, řekl premiér. Stropnický je v Izraeli

„Hnutí ANO od vstupu do vlády v lednu 2014 nikdy nenavrhlo žádného velvyslance a nikdy žádný velvyslanec na náš návrh nebyl schválen,“ řekl Babiš. Kandidáty na místa velvyslanců navrhuje ministr zahraničí po konzultaci s prezidentem, až následně je projednává vláda. Ministrem zahraničí je místopředseda ČSSD Tomáš Petříček.
Bývalý místopředseda hnutí ANO a exministr obrany a zahraničí Martin Stropnický je velvyslancem v Izraeli, na něj Babiš při čtvrtečních interpelacích zcela zapomněl.

Poslankyni Kovářové, jejíž interpelace se týkala „politických trafik“ a „zlatých padáků“, premiér Babiš vzkázal, že se stala obětí „nesmyslů, drbů, nepravd“.

RAKOUSKO MÁ PRVNÍ PREMIÉRKU, ŠÉFOVALA ÚS

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověřil sestavením nové přechodné vlády dosavadní šéfku rakouského ústavního soudu Brigitte Bierleinovou. Rakouskou vládu tak poprvé povede žena. Devětašedesátiletá kancléřka má s kabinetem odborníků dovést zemi k předčasným volbám, které jsou plánovány na září. Prezident zdůraznil, že se na Bierleinové dohodl s představiteli parlamentních stran.

Prezident řekl, že se s Bierleinovou shoduje v tom, že ministři přechodné vlády by měli být převážně státní úředníci. Van der Bellen zatím představil pouze jméno šéfky vlády a dvou ministrů. Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner.

Ministrem zahraničí se má stát diplomat a mimo jiné bývalý mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Schallenberg. Seznam ostatních ministrů by měl být oznámen později.

Bierleinová stála v čele ústavního soudu od loňského roku, předtím byla dlouhá léta jeho místopředsedkyní. Právnička, která se těší všeobecnému respektu, by měla vést vládu pravděpodobně jen do ustavení nové vlády, která vzejde z předčasných voleb. Žádný kancléř v dějinách poválečné republiky nestál v Rakousku čele vlády kratší dobu. Dalším prvenstvím Bierleinové je, že je prvním nestraníkem na postu rakouského kancléře. Nikdy nebyla členkou žádné strany.

Prezident Bierleinovou označil za „uvážlivou, prozíravou a kompetentní“ ženu. Během nejbližších dní má navrhnout jména dalších členů vlády. Prezident poznamenal, že hledal někoho s rozsáhlými znalostmi, od něhož může očekávat řádné zacházení s ústavou.

Také v politických stranách převládá s výběrem kancléřky spokojenost. Například předchozí kancléř a předseda lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz ji označil za „mimořádně kompetentní, zkušenou a bezúhonnou osobnost“.
Bierleinová se vzdala svého postu předsedkyně ústavního soudu. Prozatímně ho povede její zástupce Christoph Grabenwarter.

Bierleinová - první žena v čele ústavního soudu i vlády

U ústavního soudu pracovala Bierleinová už v letech 2003 - 2018 jako viceprezidentka, předtím v letech 1990 - 2002 byla generální advokátkou v úřadu vrchního státního zástupce, v letech 2001 až 2003 také členkou výkonné rady Mezinárodního sdružení prokurátorů (IAP).

Narodila se 25. června 1949 ve Vídni, její otec byl úředník, matka měla umělecké vzdělání, ale byla v domácnosti. Brigitte chtěla původně také studovat umění či architekturu, ale nakonec si vybrala práva, částečně na radu matky a také proto, že nechtěla být finančním břemenem pro své rodiče déle, než bylo nezbytně nutné. V roce 1971 absolvovala právo na Vídeňské univerzitě.

Po jmenování soudkyní v roce 1975 působila u obvodního soudu ve Vídni a po dvou letech ji jmenovali do úřadu vídeňského státního zástupce, kde měla na starosti případy politické kriminality. V roce 1986 povýšila do úřadu vídeňského vrchního státního zástupce, o rok později pracovala několik měsíců v oddělení kriminálního práva na rakouském ministerstvu spravedlnosti.

V roce 1990 byla jmenována generální prokurátorkou v úřadu vrchního státního zástupce, který podléhá přímo nejvyššímu soudu, a stala se první ženou na této pozici. V roce 1995 ji jmenovali do výkonné rady Sdružení rakouských prokurátorů, v letech 2001 - 2003 stála v jejím čele.

První vláda kancléře Wolfganga Schüssela Bierleinovou v roce 2002 doporučila na pozici viceprezidentky ústavního soudu, což vyvolalo kritiku, že byli opominuti kompetentnější kandidáti, příznivci Bierleinové zase argumentovali, že její jmenování představuje významný krok ve snahách o rovnost pohlaví v Rakousku. Do roku 1995 se v rakouském ústavním soudu nevyskytovaly vůbec žádné ženy.

Tehdejší prezident Thomas Klestil Bierleinovou jmenoval viceprezidentkou ústavního soudu v listopadu 2002, funkce se ujala v lednu 2003. Jeho vedení převzala vloni v lednu po odchodu Gerharta Holzingera do důchodu.
Za svého působení v rakouském soudnictví si Bierleinová vysloužila pověst přísné a nekompromisní prokurátorky. Svoji nestrannost sama zdůrazňuje se slovy, že nikdy nevstoupila do žádné strany, podle médií má blízko k lidovcům (ÖVP) i ke svobodným (FPÖ).

V letošním roce dosáhne Bierleinová stanoveného věku odchodu do důchodu. Není vdaná a nemá děti, její partner je soudce, již v důchodu. Bierleinová pěstuje své umělecké koníčky, má ráda divadlo, operu, navštěvuje muzea, vlastní díla současných umělců, i když sama sebe nepokládá za sběratelku umění. Také ráda lyžuje a plachtí.

V Rakousku se před necelými dvěma týdny rozpadla vládní koalice lidovců (ÖVP) a Svobodných. Lidovecký kancléř Sebastian Kurz chtěl zemi dovést k předčasným volbám s kabinetem, v němž ministry ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) nahradili odborníci, ale parlament kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zatím vládu řídí lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger.

Rakousko čekají předčasné volby, Kurz vypověděl koaliční smlouvu s FPÖ

Vládní krizi v Rakousku spustilo zveřejnění tajně natočeného videa, na němž tehdejší šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.

Rakousko mělo od 2. světové války dosud 14 kancléřů, pokud se mezi ně nepočítá Löger. Sedm z nich byli socioální demokraté (SPÖ) a sedm lidovců (ÖVP). Nejdéle v úřadu vydržel Bruno Kreisky (SPÖ), totiž 4781 dní v letech 1970-1983. Kurz byl kancléřem 525 dní, což je nejméně ze všech.

SOUD V ANGLII ODLOŽIL VYDÁNÍ ASSANGEA

Londýnský soud odložil projednávání americké žádosti o vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assangea, kterého chtějí v USA stíhat za vniknutí do databází tamního ministerstva obrany. Vězněný Assange kvůli zhoršujícímu se zdraví nevystoupil tentokrát ani na videu. Assangeova právnička Gareth Peirceová řekla, že 47letý Australan je „pro vystoupení na videu příliš nemocný“. Podle představitelů WikiLeaks je od úterý ve vězeňské nemocnici kvůli „dramatické“ ztrátě váhy a zhoršujícímu se zdraví, napsal deník The Guardian.

Další slyšení je naplánované na 12. června. Soudkyně Emma Arbuthnotová řekla, že se může uskutečnit ve věznici Belmarsh, kde Assange pobývá. Soud řešící Assangeovo vydání začal 2. května. Soudce Michael Snow tehdy řekl, že projednávání případu potrvá „několik měsíců“.

Ani úvodního stání se Assangeneúčastnil, tehdy se ale vyjádřil ve videopřenosu z vězení. Na dálku vzkázal, že se nepodvolí extradici do Spojených států za to, že „dělal novinařinu, která získala mnohá ocenění“.
Assange čelí v USA více než desítce obvinění a hrozí mu desítky let za mřížemi. Šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson dříve uvedl, že zabránit vydání je pro zakladatele serveru otázka života a smrti.

Assange skončil na 50 týdnů ve vězení Belmarsh na okraji Londýna. Soud jej totiž uznal vinným z porušení podmínek kauce, na základě kterých byl v roce 2012 propuštěn z vazby. Tehdy čelil vydání do Švédska, kde jej obvinili ze znásilnění, což považoval za zástěrku, aby mohl být předán Američanům
.
Assange se proto v roce 2012 uchýlil na ekvádorskou ambasádu, kde pobýval do letošního 11. dubna, kdy mu Ekvádor po rozepřích odňal azyl a vydal ho britské policii.

Assange provalil zločiny a špionáž USA

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na vynášení tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil interní americké materiály o válce v Iráku a Afghánistánu, které obsahovaly i informace o zabíjení civilistů armádou USA.

WikiLeaks provalily citlivé informace o USA i ochránci svého zakladatele

Ve stejném roce začal WikiLeaks zveřejňovat zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší s důvěrnou komunikací 274 zastupitelských úřadů USA. V červnu 2015 WikiLeaks provalil, že americká zpravodajská služba NSA odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty.

Bývalý šéf CIA Mike Pompeo označil WikiLeaks za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako Rusko. Ruská vojenská rozvědka GRU údajně serveru využila k šíření dokumentů získaných při hackerských útocích zacílených na ovlivnění amerických prezidentských voleb v roce 2016.

V ZETORU BRNO MÍSTO TRAKTORŮ OBRNĚNÉ VOZY

Bojové vozidlo nové generace, které dokáže uchránit posádku před výbuchem o síle až osmi kilogramů TNT, se ve středu poprvé představilo české veřejnosti. Na mezinárodním veletrhu obranné techniky IDET na brněnském výstavišti se novinka Gerlach 4x4 objevila po třech letech vývoje.

Pro někoho však může být překvapivé, kdo za vývojem a výrobou tohoto stroje stojí. Je to firma Zetor Engineering, dceřiná společnost líšeňského Zetoru, který je tradičním výrobcem traktorů. Po druhé světové válce vznikla tato slavná brněnská značka oddělením od Zbrojovky Brno, teď se tak vrací ke svým kořenům u válečné techniky.„Na vývoji gerlachu pracovalo asi patnáct lidí a další firmy. To nejdůležitější, bezpečnostní podvozek, se vyrábělo v Brně,“ uvedl projektový manažer Pavel Bušta.

Obrněné taktické vozidlo podstoupilo náročná testování, třeba i na ochranu šestičlenné posádky před střelbou.
„Zvládne třicetistupňové a v extrémních případech i pětačtyřicetistupňové stoupání. V terénu se pohybuje excelentně,“ vyzdvihl přednosti nového vozu Tomáš Korutanský ze Zetoru. V Brně je vozidlo poprvé k vidění v nové bojové verzi s dálkově ovládaným zbraňovým systémem pro kulometnou palbu.

Na veletrh přišlo bezprostředně po úspěšných střeleckých testech.

Ochranu posádky zajišťuje přetlaková pancéřová kapsle, která je uchycena nezávisle na podvozku a pojme až šest členů posádky. Podle Bušty se Zetor s gerlachem ještě letos zúčastní tendru na Slovensku. Od příštího roku by jich firma mohla vyrábět až 30 ročně s možností postupného navýšení až na 50 kusů.

MAĎARSKÁ MEDIÁLNÍ DIKTATURA OMEZILA OPOZICI, V TELEVIZI JEN 5 MINUT

Fidesz v čele s Orbánem opět utáhla smyčku kolem opozice. K představení svého volebního programu dostaly nevládní strany ve státních médiích pouze pět minut. Přicházely tak s neotřelými, kreativními i bizarními způsoby, jak své programy do nedělních voleb do EP voličům předat.

tké a úderné výstupy opozice byly ve velkém kontrastu s prostorem, který v maďarské státní televizi, rozhlase a dalších médiích dostal premiér Viktor Orbán a členové vládnoucího Maďarského občanského svazu (Fidesz).

Snaha o využití pětiminutového vysílání se projevila různě. Kandidáti upozorňovali na probíhající obohacování rodiny premiéra a další kontroverzní témata, jiní se převlékali za zvířata. S kreativním spotem znovu přišla recesistická Maďarská strana dvouocasého psa (MKKP), mezi jejíž priority patří zrušení Eurovize a povinná siesta. Zástupce strany Jozsef Tichy-Racs přišel do televize v převleku kuřete a na otázky moderátora odpovídal pouze kvokáním.

Pivo bude zadarmo, migranti vítejte. Maďarská psí partaj jde do voleb

Hnutí Momentum pětiminutovku využilo natočením „zpravodajské relace“, kde jejich zástupce představil hlavní problémy Maďarska jako je nedostatek lékařů, plýtvání dotacemi z EU a přítomnost Orbánova zetě na žebříčku nejbohatších Maďarů.

Pokud chce být opozice v zemi vidět, nemá jinou možnost, než využívat inovativní mediální strategie. Vláda média de facto ovládá a dohled se ještě zpřísnil, když se téměř 500 internetových stránek, časopisů, novin a stanic kabelové televize sloučilo do Středoevropské tiskové a mediální nadace (CEPMF), která sdružuje pravicová média a podléhá vládnímu vlivu. Pro Orbána je pak snadné sdělit lidem to, co potřebuje - včetně pravdivých nebo nepravdivých zpráv o opozici.

Orbán spustil kampaň proti Bruselu. Šíří dezinformace, míní Juncker

Podle mediální právničky Márty Bencsikové ze společnosti Mertek Media Monitor nedávná studie prokázala, že vysílání státní televize není vyvážené. „Většinu času opakuje vládní propagandu a témata a vládu ukazuje v příznivém světle. Opozice se objevila jenom v negativních kontextech,“ uvedla Bencsiková. Kromě opozice cílí antikampaně strany Fidesz i na vrcholné představitele Evropské unie.

Orbán tvaruje Maďary k obrazu svému, přepisuje učebnice i historii

Orbánova vláda, která upevnila svou vůdčí pozici vítězstvím v parlamentních volbách v roce 2018, se ale občas se vzdorem opozice potýkat musí. Pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se za poslední rok mnohokrát s provládními médii soudilo kvůli tomu, že o straně a jejich lídrech šířila falešné zprávy. Ve více než 200 případech vyhrálo.
Vítězství toho pro stranu ale příliš nezměnilo. „Maďarská společnost věří, že realita je to, co je ve zprávách. Proto Fidesz pro své voliče vytváří virtuální realitu,“ uvedl mluvčí strany György Szilágyi. Veřejnost výhra u soudu nezajímá, tvrdí mluvčí.

7 LIDÍ ZEMŘELO, V BUDAPEŠTI SE NA DUNAJI POTOPILA LOĎ S TURISTY

Nejméně sedm mrtvých si ve středu večer vyžádalo potopení turistické lodi na Dunaji v centru Budapešti. Dalších dvacet jedna pasažérů se stále pohřešuje, oznámila maďarská televize M1 s odvoláním na ministerstvo vnitra. Na palubě bylo 33 jihokorejských turistů a dva členové posádky.

Nehodu podle jihokorejského ministerstva nepřežilo sedm Jihokorejců. Dalších sedm lidí bylo zachráněno, jsou podchlazení, ale ve stabilizovaném stavu. Pohřešováno je zbylých 19 Jihokorejců a oba Maďaři.
„Jako mluvčí záchranářů nemám sklony říkat, že neexistuje naděje, takže bych raději řekl, že existuje minimální šance najít další přeživší,“ řekl Pál Györfi v maďarské státní televizi.

Pátrání za pomoci lodí, potápěčů a silných reflektorů k prosvícení vodní hladiny pokračovalo celou noc. Podle agentury Reuters je ale proud v Dunaji po deštích velmi silný a teplota vody se pohybuje v rozmezí deset až 12 stupňů Celsia.

Server index.hu tvrdí, že několik lidí záchranáři z řeky vytáhli až u Petöfiho mostu, který je od budovy parlamentu vzdálen zhruba tři kilometry. Jedno z těl bylo nalezeno sedm kilometrů od místa tragédie na Csepelském ostrově a další pak v 16kilometrové vzdálenosti u mostu dálničního obchvatu metropole.

Jihokorejský prezident Mun Če-in přislíbil pomoc rodinám turistů. Jihokorejská vláda již oznámila, že do Maďarska posílá tým více než tří desítek lidí včetně záchranářů a vojenských specialistů, kteří pomohou s pátráním. Šance, že se najdou další přeživší, se ale podle záchranářů zmenšují. Jihokorejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že turisté na palubě neměli oblečené záchranné vesty a že taková praxe je během vyhlídkových plaveb v Budapešti obvyklá.

Novináři z místa informovali, že na palubě byly i děti. Média píší o šestileté dívce, která není na seznamu přeživších. Mezi zachráněnými je šest žen a jeden muž ve věku 31 až 66 let, uvedla AP. Jihokorejci do Maďarska přijeli z Mnichova, většinou šlo o příbuzné, napsala agentura AP s odvoláním na jihokorejskou cestovní kancelář, která turistům cestu zprostředkovala.

Loď se po srážce převrátila a rychle se potopila. Vrak již byl podle médií lokalizován nedaleko Markétina mostu. Druhým plavidlem, se kterým se potopená loď srazila, byl zřejmě Viking Sigyn. To je velká německá hotelová loď s 95 kajutami pro cestující. Viking Sigyn je nyní upoutána u jednoho z mol, poškození podle médií nevykazuje.

Loď Mořská panna je na webových stránkách provozovatele, společnosti Panoráma Deck, popsána jako „nejmenší loď flotily“, která se hodí na různé vyhlídkové jízdy, společenské akce či rodinné oslavy. Její maximální kapacita je 60 osob. Zástupce společnosti v maďarské státní televizi řekl, že loď byla na „běžné vyhlídkové plavbě“ a že nemá informace o tom, že by měla nějaké technické problémy. Pravidelně prý procházela kontrolou. Registr lodí Hajoregiszter.hu uvádí, že loď byla vyrobena v roce 1949 v někdejším Sovětském svazu a v 80. letech byla vybavena maďarským motorem.

Tragické lodní nehody na evropských řekách a jezerech

22. října 1996 - U vídeňské přehrady Freudenau se během povodní potopil slovenský tlačný remorkér Ďumbier, který se netrefil do zdymadla. Při havárii zahynulo osm z devíti členů posádky.

7. března 2008 - Loď přepravující 19 lidí se potopila na albánském jezeře Farka poblíž Tirany, utonulo 16 osob, včetně dvou dětí. Plavidlo, určené pro sedm cestujících, patřilo restauraci na břehu jezera, ve které se konala rodinná oslava.
3. července 2008 - Při plavbě k nedostavěné přehradě na slovinské řece Sávě se potopily dva čluny s celkem 14 lidmi na palubě. Zachránit se podařilo pouze jednu ženu. Účastníci plavby si měli z velkých kanoí prohlédnout rozestavěnou vodní elektrárnu Blanca, kvůli silnému proudu způsobenému nedávnými dešti ale obě lodi zachytil vír u odběrových šachet elektrárny a vtáhl je dovnitř. Nikdo na lodích neměl plovací vestu.

5. září 2009 - Při nehodě výletní lodi na Ochridském jezeře v dnešní Severní Makedonii se utopilo 15 Bulharů, zachránit se podařilo 42 pasažérů. Loď jménem Ilinden se podle médií rozlomila asi 200 metrů od břehu a poté se velmi rychle potopila.

10. července 2011 - Potopení výletní lodi na řece Volze nedaleko Kazaně, správního střediska Tatarstánu, si vyžádalo 122 obětí. Neštěstí lodi Bulgarija, postavené v Československu v roce 1955, přežilo 79 lidí.
31. července 2011 - Devět lidí zahynulo při srážce výletního člunu s nákladní lodí na řece Moskvě v centru ruského hlavního města. Výletní plavidlo narazilo do nákladní lodi kotvící u nábřeží a potopilo se.

29. května 2019 - Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 21 se pohřešuje poté, co se pozdě večer na Dunaji v centru Budapešti po střetu s jiným plavidlem potopila loď s jihokorejskými turisty. Zachránit se podařilo sedm osob. Podle mluvčího maďarských záchranářů jsou naděje na vypátrání dalších přeživších minimální.