iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Atentát na Babiše? V letadle v Bruselu výstřel ochranky

Na palubě letadla, kterým se premiér Andrej Babiš vracel z neformální večeře šéfů států a vlád v Bruselu, padl v úterý výstřel z pistole člena policejní ochranky. Incident se stal ještě na letišti v Bruselu, případem se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová potvrdila, že se inspekce začala událostí, o níž jako první informovala Česká televize, zabývat. „Budeme shromažďovat všechny potřebné informace. Zatím víme, že by mělo pravděpodobně jít o náhodný výstřel ze služební zbraně,“ potvrdila Nguyenová redakci iDNES.cz.

Člen ochranky podle přísných pravidel odevzdává ještě před vzletem zbraň kapitánovi letadla, který ji má po dobu letu uschovánu v kabině. Zároveň člen ochranky musí leteckému personálu ukázat, že není nabitá. To prokáže „výstřelem“ naslepo. Podle zdroje iDNES.cz zapomněl náboj v komoře.

Redakce iDNES.cz shání reakci Andreje Babiše. „Šlo o náhodný výstřel z pistole člena ochranné služby,“ sdělil premiér Blesku. „Nebezpečí jsem necítil, slyšel jsem jen nezvyklou ránu. Byl jsem od místa asi čtyři metry,“ doplnil.

Bývalý pilot Boeingu 737 Ladislav Keller iDNES.cz řekl, že se zbraň běžně odevzdává posádce letadle ještě před vstupem na palubu. „Existují pak dvě možnosti, zbraň je buď v kabině pilotů a nebo je umístěna do zavazadlového prostoru. Od první možnosti se pomalu upouští, mimo kabinu je ve větším bezpečí,“ poznamenal Keller. Svou zbraň pak její majitel dostane zpět až po přistání. U vojenského speciálu však může fungovat jiný režim.

Let se zpozdil nejméně o hodinu

Odlet se zpozdil minimálně o hodinu. Kapitán odmítl vzlétnout, dokud nebude nalezena kulka a ověřen technický stav letadla. Náboj se údajně podařilo najít zavrtaný ve vozíku s nápoji. Letadlo poškozeno nebylo. Ozbrojené složky zpravidla využívají v letadlech speciální munici, která v případě výstřelu poškodí trup letounu co nejméně. Původní informace pro účastníky letu bezprostředně po incidentu byla, že vládní letoun zpátky do Prahy nepoletí. A to kvůli nečekané události, kvůli níž stroj nebude moci po technické stránce vzlétnout.

Řešilo se, že by celá dvaadvacetičlenná skupina mohla odletět náhradním vojenským letadlem Challenger, které mohlo na letiště do Bruselu přiletět do šesti hodin. Nakonec z této varianty sešlo, celá výprava by se do menšího, šestnáctimístného stroje nevešla. Druhá varianta byla, že skupina odletí až ráno přímou linkou Českých aerolinií.
Po zhruba hodině čekání se nicméně technikům podařilo zmonitorovat stav stroje a ověřili, že trup zasažen nebyl a let zpátky do Prahy na vojenské letiště v Kbelích je možný.

Podobná věc se stala v červnu 1994, kdy jeden z členů ochranky tehdejšího ministra obrany Antonína Baudyše při letu do Švédska prostřelil podlahu letounu Tu-154 a zasáhl nádrž. Benzin tehdy zaplavil zavazadlový prostor, havárii na letišti likvidovaly dva hasičské sbory.

ZAGOROVÁ SE NEZLOBÍ NA JAKEŠE

Třicet let po podpisu Několika vět vydala Hana Zagorová nový klip k písni Já nemám strach. V něm se třiasedmdesátiletá legenda české pop music věnuje tématu stárnutí. Jak se s ním vyrovnává a jak vzpomíná na podpis Několika vět, odpovídala v pořadu Rozstřel.

Ve středu 29. května to je bez měsíce rovných třicet let, co vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy oznámilo, že manifest Několik vět podepsala i populární Hana Zagorová. „V tu chvíli jsem strach neměla, protože mi to připadalo normální. Když si to přečtete, není tam nic, co by slušný člověk neměl podepsat,“ vzpomínala zpěvačka v pořadu iDNES.cz.

„Pak jsem měla strach, rozpoutalo to strašné věci. Za tři dny nastoupil absolutní zákaz,“ řekla dále. Zpěvačka měla pouhý den před podpisem v Divadle Sklep koncert, který se na dlouhou dobu stal jejím posledním. „Mám ráda svoje povolání, tak jsem přemýšlela, co budu dělat,“ vzpomínala.

Zagorová připomněla, že kvůli podpisu podstoupila i pětihodinový výslech v proslulém sídle StB v Bartolomějské ulici. „Seděli tam dva a střídali se. Jiný výslech jsem nezažila, tak to nemohu srovnat. Chovali se ke mně slušně, ale bylo to depresivní. Když jsem si chtěla odskočit na záchod, šla se mnou paní v uniformě. Asi to byla součást psychologického nátlaku,“ popisovala zpěvačka a dodala, že následovalo i předvolání na ÚV KSČ, kam se musela dostavit spolu s Karlem Vágnerem a kde jí už vysloveně vyhrožovali. „Jestli to přimělo nějaké lidi, aby to podepsali také, tak je to fajn,“ zhodnotila svůj tehdejší čin.

„Jakešův projev byl úžasný“

Právě ten měl za následek, že byla výslovně zmíněna i v legendárním Jakešově projevu z Červeného Hrádku. „Jakešův projev byl úžasný. Přinesli mi ho tehdy kamarádi. Tehdy jsem se hořce smála, protože jsem nevěděla, co budu dělat,“ popsala Zagorová a dodala, že vůči tehdejšímu generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ žádnou zášť necítí. „Jakeš o mně řekl, že jsem hodná holka, neřekl nic špatného.“

Zagorová zavzpomínala i na následnou euforii sametové revoluce. „Těšila jsem se na Václavák, kde jsme s Martou Kubišovou zpívali hymnu. I Letná byl zážitek, na který se nedá zapomenout. Tam jsme si s panem Hutkou a panem Suchým zazpívali Ach synku synku. Pohled na lidi, kteří si mysleli totéž a měli společnou vizi, byl nádherný,“ řekla zpěvačka.

Zagorová už oficiálně vstoupila i do českého slovníku. Podařilo se jí to se zlidovělým výrazem „nedělej zagorku“. „Vůbec mi to nevadí. Je úžasné, že vzbudíte u někoho takový pocit, že to zkrátí do ‚nedělej zagorku‘,“ řekla s nadhledem.
Aktuální singl Já nemám strach je titulní skladbou loňského zpěvaččina alba a napsal ji pro ni Marek Ztracený. „Písničky, které jsem vybrala na svoji novou desku, mi pomohly uvědomit si, jak je zbytečné se bát věcí, které nemůžete ovlivnit – jako je běh času. A o kolik více se bojím lží, lhostejnosti, zloby a života bez lásky, i když se s nimi bojovat dá,“ tvrdí Zagorová.

Píseň reaguje na trend moderní doby, kdy je na ženy vytvářen velký tlak, aby vypadaly mladě a krásně do vysokého věku. Být stará se zkrátka v jednadvacátém století neodpouští. K hitu, který oslovil fanoušky svou nadsázkou, vznikl i vtipný videoklip, ve kterém se hlavní role vedle zpěvačky ujal i herec a režisér Ondřej Sokol. Na čtenářskou otázku, zda si plánuje založit vlastní YouTube kanál, však Zagorová říká, že takovou ctižádost nemá a nechá to povolanějším.

NĚMCI CHTĚJÍ MERKELOVOU AŽ DO ROKU 2021

Sedm z deseti Němců si i po evropských volbách, v nichž propadly vládní strany CDU/CSU a SPD, přeje, aby kancléřka Angela Merkelová (CDU) zůstala ve funkci až do konce současného volebního období v roce 2021. Velká většina občanů zároveň není přesvědčena o tom, že by předsedkyně křesťanských a sociálních demokratů měla stanout v čele vlády.

Setrvání Merkelové na postu kancléřky si podle něj i po hlasování, v němž jak CDU/CSU, tak SPD dosáhly svých dosud nejhorších výsledků, přeje 70 procent dotázaných.

Pro to, aby čtyřiašedesátiletou političku předčasně vystřídala šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová jich je jen 13 procent. S výjimkou podporovatelů protestní Alternativy pro Německo (AfD) nejsou zastánci takové varianty v žádné jiné parlamentní straně ve většině. Naopak velká většina Němců - 70 procent - je přesvědčena o tom, že šestapadesátiletá politička nemá na to být kancléřkou. Opačný názor jich zastává jen 19 procent.

Dokonce i mezi příznivci její vlastní konzervativní unie CDU/CSU si jich většina - 52 procent - myslí, že Krampová-Karrenbauerová není vhodnou osobností pro post na čele vlády. Pokud jde o předsedkyni sociální demokracie Andreu Nahlesovou, myslí si tři pětiny dotázaných, že by neměla vykonávat ani tento post a měla by ho opustit. Tento názor přitom zastává i 59 procent voličů SPD.

Křesťanští demokraté vyhráli v Německu, ale s nejhorším výsledkem

I kvůli takovýmto postojům německé veřejnosti žádají už někteří sociální demokraté otevřeně, aby Nahlesová skončila v čele strany i poslanecké frakce. „Odstrašuje voliče, s Nahlesovou už nejsme (lidmi) přijímáni,“ zdůvodnil svůj požadavek poslanec Florian Post.

Pozici šéfky poslanců bude Nahlesová předčasně obhajovat už příští týden. Zatím se nepřihlásil žádný protikandidát. Spekulovalo se o tom, že by jím mohl být expředseda SPD Martin Schulz, ten se k takovému kroku ale nakonec nerozhodl.

STŘEDNÍ EVROPA CHCE MÍT V EU VĚTŠÍ VLIV

Jeden ze čtyř nejvyšších představitelů Evropské unie by měl být ze země střední Evropy. Na konferenci s názvem „Pražský evropský summit“ to sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček. Podle saského zemského ministra pro evropské záležitosti Olivera Schenka má střední Evropa unikátní historické zkušenosti a měla by mít možnost je prezentovat v Bruselu.

„Středoevropské země očekávají, že by jednu ze čtyř nejvyšších funkcí v Evropské unii měl obsadit někdo z naší části Evropy,“ řekl Petříček. Po volbách do europarlamentu začala politická debata o obsazení stěžejních orgánů EU.
Hledá se nástupce Jean-Claude Junckera, předsedy Evropské komise. Největším favoritem je podle sázkových kanceláří zatím Manfred Weber. Německý europoslanec je mimo Brusel málo známý a ačkoliv má podporu kancléřky Merkelové, francouzský prezident Macron je proti a favorizuje dánskou kandidátku Margrethe Vestagerovou.

Orgány Evropské unie

Evropská komise je politicky nezávislý, výkonný orgán EU. Odpovídá za předkládání návrhů nové evropské legislativy. Provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU.

Evropský parlament má tři základní pravomoci - legislativní, rozpočtovou a kontrolní.

Evropská rada vymezuje obecný politický směr a priority EU, tvoří ji nejvyšší představitelé členských států.
Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku je zodpovědný za společné provádění této politiky.
Dále proběhne politický souboj o post šéfa Evropské rady, který nahradí Donalda Tuska, o nového vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku po Federice Mogherini a též o novém předsedovi europarlamentu. Petříček uvedl, že v tomto směru cítí pozitivní atmosféru.

„Ve střední Evropě máme jinou historickou zkušenost než v západní Evropě,“ uvedl Schenk. Podle něj je to patrné nejen v EU, ale i uvnitř Německa, kde obyvatelé bývalé komunistické Německé demokratické republiky mají k řadě věcí jiný přístup než obyvatelé dřívějšího západního Německa. „Musíme dostat přístupy střední Evropy i do hlavních měst, tedy do Berlína a do Bruselu,“ řekl Schenk.

Petříček také řekl, že nyní panuje příliš sporů mezi středoevropskými a západoevropskými členy EU. „Zaměřili jsme se až příliš na to, kde jsou rozdíly, přitom je toho mnohem víc, co nás spojuje. Máme společné zájmy,“ zdůraznil. Podle ministra je třeba, aby na obou stranách byla větší otevřenost k debatě a ochota naslouchat odlišným stanoviskům.

EET POVINNÁ I PRO ŘEMESLNÍKY, VÝJIMKU MAJÍ KAPŘI

Opozice nedokázala zrušit zákon o EET ani zamítnout to, že evidence tržeb bude povinná i pro řemeslníky, advokáty a další odvětví. Úplnou výjimku z EET dostal vánoční prodej kaprů týden před Štědrým dnem. Zároveň se sníží DPH na vodné a stočné či u stravovacích služeb. Ke konečnému hlasování o rozšíření EET se ale poslanci dostanou nejdříve v pátek.

Důvodem je maratón hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura totiž navrhl, aby se jednotlivě hlasovalo o více než sedmi stovkách oborech činnosti, zda se na ně má vztahovat elektronická evidence tržeb.

Ačkoli výjimky vládní většina s podporou komunistů odmítala jednu po druhé, nechtěla riskovat, že zákon shodi Ústavní soud, a tak umožnila hlasovat o každém jednotlivém Stanjurově návrhu a nezkusila je zamítnout v jednom balíku. V pátek tak ještě poslanců čeká zhruba pět stovek hlasování.

Sněmovna hlasuje o všech 827 pozměňovacích návrzích k EET po jednom. Pan premiér by se mohl poučit o tom, kolik máme druhů podnikání. Bohužel tu není. Koalice zrovna uvalila EET například na chov velbloudů.

Část podnikatelů bude moci EET zaúčtovat tržby offline

Části podnikatelů novela zákona o EET evidování tržeb usnadní. Poslanci podpořili, že dostanou možnost zaúčtovat tržby offline, bez připojení k internetu. Jde o podnikatele, u nichž hotovostní platby nepřevýší 600 tisíc korun, což navrhl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Původně přitom vláda navrhovala hranici 200 tisíc korun.

„EET považuji za zbytečnou drahou regulaci, řada podnikatelů může kvůli této povinnosti podnikání ukončit,“ řekl ekonomický expert občanských demokratů, poslanec Jan Skopeček. Elektronická evidence tržeb podle něj nevede k vyššímu výběru daní, i když vláda tvrdí opak.

Jeden z prvních návrhů, o němž poslanci hlasovali, byl pokus o úplné okamžité zrušení zákona o EET. Pro bylo ale jen 70 ze 176 poslanců. S pravicovou opozicí hlasoval pro zrušení zákona i jeden sociální demokrat, exministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Proti úplnému zrušení zákona byli poslanci ANO, KSČM a ČSSD, lidovci se zdrželi. Neprošel ani návrh ODS na zrušení účtenkové loterie.

Fiala slíbil, že zákon o EET jeho ODS zruší, až bude u vlády

„Pokud nám lidé dají důvěru ve volbách, slibuji, že EET zrušíme,“ deklaroval ve Sněmovně lídr nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala.

Podobně dříve sociální demokraté, když byli v opozici, deklarovali, že zruší důchodovou reformu předchozího pravicového kabinetu. A jak řekli, tak udělali. Prohlášení Fialy je tak významným vzkazem momentálně nejsilnější opoziční strany voličům, že existence zákona o EET může být časově omezena.
Elektronická evidence tržeb nyní platí pro obchody, restaurace a hotely.

Zapojování podnikatelů do EET (elektronická evidence tržeb):

1. fáze - od 1. prosince 2016
ubytovací a stravovací služby
2. fáze - od 1. března 2017
maloobchod a velkoobchod
3. fáze - nyní ve Sněmovně
ostatní činnosti. Například svobodná povolání, doprava, zemědělství
4. fáze
vybraná řemesla a výrobní činnosti

„Chceme narovnat podnikatelské prostředí, chceme pro všechny stejné podmínky, protože většina podnikatelů v této zemi je poctivých. Přece nemůžeme zachovat tuto povinnost jen pro někoho,“ hájí ministryně financí Alena Schillerová, že elektronická evidence tržeb se má týkat i dalších podnikatelů. Vláda reagovala předložením návrhu na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, který další vlny zavádění EET zastavil.

Sníži se DPH u řady služeb, i na vodné a stočné

Zároveň má klesnout DPH u celé řady služeb, včetně stravovacích, i na vodné a stočné. Schillerová slibuje, že ohlídá, aby pokles daně pocítily domácnosti v účtech za vodu. Poslanci kývli na to aby do desetiprocentní sazby DPH byly zařazeny i elektronické knihy a audioknih.
)
„Doufám, že se dočkají občané i snížení DPH, kdy snižujeme u celé řady služeb z 21 na 10 nebo z 15 na 10 procent. Většinou jsou to služby, které mají vysoký podíl lidské práce, kadeřnické služby, opravy různých oděvů, kol, ale snižujeme i DPH na vodné a stočné. Postaráme se díky cenovému výměru ministerstva financí, aby to pocítili i naši občané, a ještě bych chtěla připomenout, že snižujeme DPH u stravovacích služeb a nealkoholických nápojů, kdy jsme snižovali původně, když se zaváděla první vlna z 21 na 15 procent a teď pokračujeme a snižujeme na 10 procent. Je to za 3,4 miliardy korun,“ uvedla chillerová už po jednání rozpočtového výboru.

ODEŠEL SPISOVATEL STRÁNSKÝ

V 87 letech zemřel spisovatel a někdejší politický vězeň Jiří Stránský. Byl mimo jiné autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl televizní seriál. Informaci serveru Deník N potvrdil předseda Českého centra mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček. Stránský je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál popisující poválečné osídlování českého pohraničí. Ve svých dílech čerpal z vlastních zkušeností člověka, který byl za komunistického režimu dvakrát uvězněn.

Od mládí byl zapřisáhlým odpůrcem totalitních režimů. Jako student gymnázia se zapojil do květnového povstání v roce 1945. Za komunistické totality pak byli zatčeni Stránského otec Karel i bratr Jan, a nakonec i Jiří Stránský sám.
Reklama (2 s)

V roce 1953 byl odsouzen za velezradu a na svobodu se dostal až v roce 1960 na amnestii. V první polovině 70. let byl uvězněn znovu. „Měl jsem štěstí, že jsem narážel na lidi, kterých jsem si vážil, protože jsem v prvním vězení seděl s elitou národa a vystudoval jsem tam,“ řekl nedávno při představování své knihy Štěstí napodruhé.

Napsal řadu próz, mimo jiné Povídačky pro Kláru, Aukce, Přelet nebo Tichá pošta. Letos vydal novou knihu Štěstí napodruhé, která navázala na soubor povídek Štěstí z roku 1969. Byl také autorem scénářů k seriálům a filmům, mezi nimiž byly Tábor Černého delfína, Bumerang či Kousek nebe. Je rovněž spoluautorem dokumentu Ztráta paměti a na kontě má i rozhlasové hry, fejetony a překlady z angličtiny.

Po konci komunistického režimu byl Stránský vedoucím zahraničního oddělení Českého literárního fondu, řadu let také předsedou českého PEN klubu a členem Konfederace politických vězňů. Od února 2000 až do roku 2006 zasedal v Radě Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj kinematografie. Ačkoli dostával i nabídky na vstup do politiky, vždy je odmítal.
Za své dílo i občanské postoje si vysloužil řadu ocenění. V roce 2001 mu prezident udělil medaili Za zásluhy a za dlouholetou práci pro skautské hnutí obdržel v roce 2011 nejvyšší skautské ocenění - Řád Stříbrného vlka. Získal i medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění), Cenu Karla Čapka, titul Rytíře české kultury nebo Cenu Arnošta Lustiga.

PŘED BÍLÝM DOMEM SE ZAPÁLIL MUŽ

V parku před sídlem prezidenta USA se ve středu okolo poledne místního času zapálil zatím neznámý muž. Policie okamžitě zasáhla a uhasila ho, poté byl převezen do nemocnice.

Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na informaci Tajné služby Spojených států (USSS). Muž se zapálil v parku The Ellipse na dohled od prezidentského sídla. První pomoc mu poskytli policisté a zaměstnanci správy parku, o jeho stavu ani motivech jeho činu zatím není nic známo. V polovině dubna se nedaleko plotu u zahrady Bílého domu zapálil muž na elektrickém invalidním vozíku. Byl převezen do nemocnice, ohrožen na životě údajně nebyl.

CESTA NA EVEREST PŘES MRTVOLY HOROLEZCŮ

Na nejvyšší hoře světa našlo v posledních dnech smrt jedenáct horolezců. Jako poslední zemřel Američan, který podlehl vyčerpání po sestupu do tábora pod vrcholem. Jako chaos, krveprolití a smrt popsal situaci na Everestu zkušený kanadský horolezec, který musel na cestě za vrcholem překračovat těla. „Doteď nevěřím tomu, co jsem nahoře viděl,“ říká.

Kanadský dokumentarista a horolezec Elia Saikaly dospěl k Hillaryho schodu, tedy poslednímu useku cesty před vrcholem, ráno 23. května. Východ slunce však neodhalil nádherný pohled na vrcholky hor, ale na mrtvé tělo jiného horolezce. Jeho tým, jehož součástí byla poprvé v historii Libanonka, musel tělo po cestě za vrcholem přejít.

„Nemůžu uvěřit tomu, co jsem nahoře viděl. Smrt. Krveprolití. Chaos. Fronty. Lidé, kterým jsem říkal, ať se otočí a vrátí, skončili mrtví. Horolezci chodí po mrtvých tělech. Všechno, co čtete v senzačních titulcích, se odehrálo během našeho výstupu,“ popsal Saikaly své zážitky pro list The Guardian.

Letošní horolezecká sezona je čtvrtou nejtragičtější v historii Everestu. Horolezci z toho viní nejen špatné počasí, ale také velký počet nezkušených lezců a rekordní počet povolení vydaných nepálskou vládou. Situaci komplikuje také pravidlo, že každého horolezce musí doprovázet šerpa. Nahoru se tak pokusí dostat až 820 lidí.

Navzdory tragickému měsíci si Nepál ve středu připomněl 66 let od prvního výstupu na nejvyšší horu světa, kterou 29. května 1953 pokořil britský horolezec Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norkej. Ti však měli na rozdíl od dnešních horolezců horu téměř výhradně pro sebe.

„Na vrchol putovalo ve stejnou dobu jako my více než 200 horolezců. Musel jsem šlápnout na tělo mrtvého muže, které bylo připevněno ke kotevnímu bodu mezi dvěma bezpečnostními lany. Úplně každý člověk, který stoupal na vrchol, musel na jeho mrtvolu šlápnout,“ vypráví Saikaly.

Podle něj je pro lidi, kteří nikdy nebyli ve výšce nad osm tisíc metrů nad mořem, těžké pochopit takové chování. „Když jste v zóně smrti, nemáte čas přemýšlet. Je to komplikovaná situace a moc dobře víte, že by vás mohl potkat stejný osud. Za zády vám stojí další lidi, kteří vás tlačí nahoru. Nemůžete dělat nic jiného, než pokračovat,“ popisuje Sikaly.

Na horu vystoupil v posledních dnech také Američan Chad Gaston, podle kterého bylo velmi těžké obcházet lidi, kterým došly síly. „Procházel jsem kolem muže zabaleného v lanech jako mumie. Nereagoval a neotevíral oči,“ uvedl Gaston, který později potkal muže s problémy s dýcháním.

„Držel se za hrudník a říkal, že nemůže dýchat. Sklonil jsem se k němu a zkontroloval jeho kyslíkovou masku, ale byla v pořádku. Byl ve špatném stavu, úplně bledý a třásl se. Později jsem zjistil, že toho dne zemřel,“ popisuje.

Kromě Everestu zemřelo v uplynulém měsíci dalších deset horolezců při výstupu na jiné himalájské hory, počet obětí se tedy vyšplhal na 21. Jejich smrt vyvolala debatu o tom, jestli je zapotřebí počet lidí mířících na nejvyšší horu světa lépe regulovat, a to zejména na nepálské straně. K jejímu zdolání dostalo letos povolení 381 horolezců.

Everest leží na hranici mezi Nepálem a Čínou a dá se na něj vystoupat i z čínské strany. Čínská vláda ale vydává méně povolenek k výstupu a podle mnohých odborníků na vysokohorské výstupy je výstup z čínské strany méně zajímavý. Nepálští vládní činitelé ve středu uvedli, že žádné omezování počtu povolenek neplánují.

„Za úmrtí může především nedbalost horolezců. Vláda by měla zajistit, aby měli předchozí horolezecké zkušenosti s náročnými výstupy, než se pokusí zdolat Everest,“ popisuje profesionální horolezec a kronikář hory Alan Arnette. Podle něj mohly mnohahodinové fronty za smrt pěti lidí, za zbytek může špatný výcvik, nezkušenost nebo skryté zdravotní problémy.

Situaci na Everestu komplikuje také soupeření mezi operátory – především mezi zavedenými firmami a nováčky na trhu, kteří tlačí dolů ceny. V důsledku toho mohou operátoři zajišťující výstupy najímat jako průvodce nezkušené lidi, kteří nejsou schopni klientům správně poradit, když nastane problém.

NETANJAHU NESESTAVIL VLÁDU, PARLAMENT ROZPUŠTĚN

Izraelský parlament v noci ze středy na čtvrtek schválil své rozpuštění. Izrael tak čekají předčasné volby, které by se mohly uskutečnit již v září, informují agentury Reuters a AP. Poslední volby se v Izraeli konaly 9. dubna, premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se však navzdory prodloužené lhůtě na vyjednávání nepodařilo sestavit koalici. Vládní strana Likud v dubnových volbách nezískala dostatek hlasů pro sestavení jednobarevné vlády, premiér Netanjahu tak byl nucený jednat o koalici.

Na její sestavení dostal 28 dní a termín mu byl v souladu se zákonem prodloužen o dalších čtrnáct dní. Lhůta dnes o půlnoci místního času vypršela. V Izraeli jde o historicky první případ, kdy se vládu v termínu sestavit nepodařilo.
Pro rozpuštění parlamentu dnes večer hlasovalo 74 poslanců, proti bylo 45. Pakliže by parlament rozpuštěn nebyl, prezident Reuven Rivlin by sestavením koalice pověřil jiného z poslanců, což by vedlo k ukončení Netanjahuovy dekády v čele země.

Likud podle agentury AP namísto ústupků rivalům nakonec podpořil rozpuštění parlamentu. Za neschopností vytvořit koalici stojí spor mezi ultraortodoxními a sekulárními nacionalistickými spojenci Likudu ohledně zákonu o branné povinnosti pro ultraortodoxní Židy. Další rozepře panují kvůli návrhu zákona, který by zabránil trestnímu stíhání Netanjahua.

Netanjahu po hlasování prohlásil, že jeho Likud nadcházející volby vyhraje. „Povedeme rychlou, ostrou a jasnou volební kampaň, která nás dovede k vítězství. Vyhrajeme, vyhrajeme a vyhraje veřejnost,“ řekl premiér.

SOUD VYDAL DO NĚMECKA ŘIDIČE KAMIONU

Řidič kamionu Jaroslav Novotný z Hodonínska se bude z pokusu o vraždu zpovídat před německou justicí, rozhodl brněnský krajský soud. Právě v Německu šofér nebezpečně předjížděl a ohrozil autobus v protisměru. Na rozhodnutí soudu čekal Novotný ve vazební věznici poté, co ho na žádost Němců zadržela česká policie.„Jsme povinni vyhovět evropskému zatýkacímu rozkazu, neměli jsme jinou možnost,“ zdůvodnil verdikt soudce Martin Vrbík.

„Je mně to líto, nechtěl jsem nikomu ublížit. Nechci být vydán do Německa, asi bych to nepřežil,“ soukal ze sebe u soudu Novotný. Po celou dobu plakal. Podle jeho obhájce je právní kvalifikace přísná. Zároveň vyjádřil pochyby, že by tak německá strana jednala i v případě německého občana. Soudce Vrbík opáčil, že je Německo vyspělou zemí a nemá pochybnosti o tom, že soud bude spravedlivý.

Incident se odehrál 22. ledna na bavorské silnici pár kilometrů za českými hranicemi u Freyungu.
Novotný riskantně předjížděl tak, že se mu jen velmi těsně vyhnul protijedoucí autobus s dětmi a několik dalších aut. Německá justice vydala zatykač a chce šoféra soudit za pokus o vraždu.

S kamionem jezdil muž dvacet let. „Za tu dobu dostal jen pár pokut za rychlost, tři, možná čtyři. Nikdy ale neměl žádnou nehodu, byl to zkušený šofér. Když se to stalo, mysleli jsme, že zase dostane jen pokutu, a najednou…“ komentovala již dříve řidičova manželka Milada Novotná. Německá právní kvalifikace řidičova manévru, tedy pokus o vraždu, nepřekvapila jen Jaroslava Novotného a jeho manželku, ale i mnohé právníky.

Proto nebylo do poslední chvíle jasné, jak Krajský soud v Brně rozhodne. V Česku je totiž běžné kvalifikovat podobné silniční manévry jako obecné ohrožení, které se trestá mnohem mírněji než pokus o vraždu. I v případě odsouzení v Německu by si Novotný odseděl trest v českém vězení. Podle českého práva může být potrestán až osmiletým trestem. Pokud by v Německu dostal víc, české soudy by následně trest upravily, aby nepřesáhl osm let.