iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Triumf Le Penové v euro volbách, strana Macrona druhá

Protiunijní Národní sdružení (RN) Marine Le Penové vyhrálo volby do Evropského parlamentu ve Francii. V očekávaném souboji s proevropskou stranou prezidenta Emmanuela Macrona získalo podle prvních odhadů okolo 24 procent hlasů. Macronova koalice Obroda, jejímž základem je jeho strana LREM je s více než 22 procenty druhá.

Le Penová, která v kampani tradičně sázela na protiunijní rétoriku, tak zřejmě potvrdila stoupající trend svých preferencí z posledních průzkumů. Macronova strana šla do voleb s ambicí vyhrát v době poznamenané protesty takzvaného hnutí žlutých vest.

Podle Elysejského paláce je prohra s protiunijní stranou zklamáním, nikoli však důvodem pro změnu politiky. S ohledem na současné politické poměry i na výsledky vládních stran v předcházejících evropských volbách je výsledek „čestný“, řekl agentuře Reuters činitel Macronova úřadu. Le Penové strana vyhrála ve Francii i minulé volby do EP, před pěti lety získala téměř 25 procent a měla náskok pěti bodů před republikány.

„Gratuluji Jordanovi a všem našim kandidátům. Byla to nádherná kampaň a já rovněž děkuji všem aktivistům, kteří se zmobilizovali a pomohli nám. Jste to vy, kdo nám vítězství umožnil,“ napsala na Twitter Le Penová, která gratulovala volebnímu lídrovy strany, teprve třiadvacetiletému Jordanu Bardellovi.

„Je to vítězství Francouzů opovrhovaných, bitých a urážených Emmanuelem Macronem,“ komentoval nedělní výsledky mluvčí RN Sébastien Chenu. Sama Le Penová označila úspěch za „vítězství lidu, který si s hrdostí a důstojností vzal zpět moc“.
Největším překvapením je podle francouzských médií zřejmě vzestup ochránců životního prostředí sdružených ve straně Evropa Ekologie-Zelení (EELV), která výrazně překročila odhady předvolebních průzkumů.

Její volební lídr Yannick Jadot označil výsledek za součást celoevropské vlnu úspěchů zelených stran, které si výrazně polepšily například v Německu či Belgii. „Francouzi také chtějí, aby se ekologie stala ústředním tématem jejich životů,“ řekl v reakci na úspěch své strany Jadot.

Do EP se dostanou ještě republikáni, kteří si výrazně pohoršili a získali přes osm procent hlasů či socialisté, kteří překročili šest procent stejně jako levicová strana Nepodrobená Francie (LFI).

BABIŠ 6 EURO POSLANCŮ, ČSSD NIC. ROZPAD VLÁDY?

Evropské volby, ať se nám to líbí nebo ne, jsou testem spokojenosti i s domácí politikou řekl prezident Miloš Zeman. Podle šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila byly Evropské volby referendem o vládě Andreje Babiše, podobně se vyjádřili i šéf lidovců Marek Výborný a ODS Petr Fiala. Viděno touto optikou, může být premiér Andrej Babiš spokojen jen částečně.

Jeho hnutí ANO uhájilo pozici nejsilnější politické strany v České republice, získalo 6 mandátů z 21 vyčleněných pro zástupce naší země. Problémem pro Babiše ale je, že pro strany, které pomáhají jeho vládě, skončily volby debaklem.
Eurovolby 2019

Menším pro komunisty, kteří si udrželi alespoň jedno křeslo, zásadním propadákem pro sociální demokraty.
„Je jasné, že voliči dali velmi silně najevo, že se jim nelíbí politika současné vlády,“ reagoval na volební výsledek šéf nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala.

Sociální demokracie, ještě nedávno nejsilnější strana v zemi, zcela vypadla z europarlamentu, kde měla dosud čtyři zástupce. V ČSSD teď zřejmě začne nové kolo debaty, zda nebyl vstup strany do vlády chybou. Není vyloučeno, že někteří vlivní sociální demokraté začnou kvůli tomu volat po mimořádném sjezdu.

Už v únoru, ještě než se stal místopředsedou ČSSD, o této variantě před novináři otevřeně hovořil ministr zahraničí Tomáš Petříček z pražské organizace strany, která nebyla vládním angažmá s Babišem nadšena.

„Pokud někdo chce svolávat mimořádný sjezd dva měsíce poté, co proběhne sjezd řádný, tak na to samozřejmě právo má. Otázka je, co ten sjezd bude řešit. Pokud má někdo zázračný recept, který přivede sociální demokracii zpátky na třicet procent do několika měsíců, tak se může postavit a svou vizi sdělit delegátům sjezdu,“ odmítl tehdy šéf ČSSD Jan Hamáček myšlenku dalšího sjezdu, kdyby strana v květnových euro volbách vybouchla a nezískala v nich ani jedno křeslo. Teď pro něj bude těžší straníkům vysvětlovat, co má ČSSD z toho, že se spojila s Andrejem Babišem.
„Ten výsledek je tvrdá ráda, je to fakt,“ uvedl nyní Hamáček. Stále argumentuje, že vedení strany bylo zvoleno nedávno. To je sice fakt, ale není jisté, že to bude jeho stranickým kolegům stačit.

ODS nepoškodilo vyloučení Václava Klause mladšího

Pro lídra ODS Petra Fialu je úspěchem, že strana pokračuje ve vzestupu, dokázala porazit rostoucí Piráty a volební výsledek ODS nepoškodilo to, že z ní byl vyloučen Václav Klaus mladší. Lze to přičíst tomu, že voliči uvěřili Petru Fialovi, že ODS pod jeho vedením nehodlá vyvést Česko z Evropské unie, ale chce se pokusit unii reformovat.

Neúspěch sociálních demokratů a komunistů, kteří pomáhají Babišově vládě, také může povzbudit protesty v ulicích proti Babišovi a změně na pozici ministra spravedlnosti. „Lidé chodili na náměstí, vyjadřovali svůj nesouhlas s vládou, a tady mají velkou šanci dát najevo, co si o vládě Andreje Babiše myslí,“ řekl Fiala v první den voleb. Propadák KSČM a hlavně ČSSD je silným vzkazem voličů, že s jejich spojenectvím s ANO většina voličů nesouhlasí.

Výrazně posílili Piráti, i když oni sami počítali s tím, že ODS porazí a že budou s hnutím ANO bojovat dokonce o první místo ve volbách. Potvrdili ale momentální silnou pozici na české politické scéně a s tím mohou být spokojeni. V dalších letech budou s ODS svádět boj o pozici hlavního Babišova vyzyvatele.

Pro TOP 09 a hnutí STAN, které vytvořily předvolební koalici, do níž přibraly ještě Zelené a stranu LES exministra Martina Bursíka, je volební výsledek v eurovolbách 11,7 procenta a tři křesla potvrzením toho, že sázka na koaliční spolupráci a na budoucí možnou užší spolupráci byla správná. Existuje významná skupina voličů, které se nelíbí, že je politické spektrum tak roztříštěné a že je ve Sněmovně devět stran, přičemž rozdíly mezi TOP 09, hnutím STAN, ale také lidovci nejsou tak zásadní, že by je nešlo překonat.

Nejsilnějším výsledkem voleb ale zůstává propad Babišových partnerů. I kdyby to jeho vláda nyní přežila, pro premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše je výsledek voleb varováním, že po příštích volbách do Poslanecké sněmovny by mu také mohli úplně chybět koaliční partneři.

V BRITÁNII VYHRÁL FARAGE, STRANA PRO BREXIT

Eurovolby v Británii by mohly být prvními volbami na celostátní úrovni, v nichž obě hlavní politické strany skončí až za prvními dvěma příčkami. Pravděpodobně zvítězí Strana pro brexit europoslance Nigela Farage, druzí budou prounijní Liberální demokraté. Až za nimi by skončila opoziční Labouristická strana a vládní konzervativci.

Přesné rozdělení 73 britských mandátů v Evropském parlamentu bude známé až v pondělí ráno, neboť čísla z jednotlivých volebních obvodů se musí sloučit do výsledků ve 12 větších regionech, podle nichž se křesla přidělují. Konečný výsledek už vyhlásil severovýchod Anglie, přičemž dva ze tří zdejších mandátů bere Strana pro brexit, ten zbývající labouristé.

Podpora Farageova nového uskupení se v předvolebních průzkumech pohybovala kolem hranice 30 procent a Strana pro brexit byla jednoznačným favoritem voleb.

Velký souboj ale zřejmě proběhne mezi labouristy a Liberálními demokraty o druhé místo. Pakliže bude hlavní opoziční strana až třetí, bude to poprvé v dějinách Británie, co by obě přední politické strany v celostátním hlasování skončily mimo první dvě pozice. Vládní Konzervativní straně odcházející premiérky Theresy Mayové předpovídá stanice BBC zisk deseti až 12 procent hlasů, což by oproti roku 2014 znamenalo propad o více než deset procent.

Ještě v lednu a únoru 2019 se konzervativci společně s labouristy drželi shodně okolo 40procentní hranice, preference začaly vládní straně prudce klesat v polovině března. S tímto poklesem naopak stoupala v průzkumech Farageho strana.
Konzervativní strana se kvůli problematickému odchodu Británie z Evropské unie dostala do krize a mnozí komentátoři jí předpovídali těžké časy. Svou nespokojenost jí voliči naznačili už na začátku měsíce v anglických místních volbách a dalším takovým signálem budou zřejmě nedělní výsledky evropských voleb.