iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Běhounek: Komplikacím na dálnici se dá předcházet

Dlouhé kolony, kolabující doprava či úplné zastavení provozu, tak zná řada řidičů v posledních měsících dálnici D1. Na jejím nejvýše položeném úseku u Větrného Jeníkova především v zimním období panují specifické klimatické podmínky, které v kombinaci s nezkušeností některých řidičů i nynější modernizací jsou téměř zárukou dopravních komplikací „Jakákoliv nestandardní situace v plynulosti provozu dálnice se okamžitě projevuje na silnicích našeho kraje, které samozřejmě kapacitně nejsou schopny množství vozidel opouštějící dálnici pojmout.

I z hlediska krizového řízení Kraje Vysočina proto dlouhodobě usilujeme na úrovni státu a ministerstev o hledání funkčního nastavení komunikace mezi složkami Integrovaného záchranného systému, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, Ministerstvem dopravy ČR a Krajem Vysočina,“ říká hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

„Řada našich zkušeností dokazuje, že mnoha potížím se dá vzájemnou koordinací předejít. Proto toto téma bylo jedním z hlavních bodů dnešní pracovní cesty Jana Hamáčka, ministra vnitra ČR, po našem kraji,“ doplnil hejtman Jiří Běhounek. „Ač policisté z dálničního oddělení Velký Beranov na D1 vždycky dělají vše, co je v jejich silách, klíčem ke zlepšení situace, aktuálně hlavně na opravovaných úsecích je úzká spolupráce všech dotčených aktérů,“ potvrzuje Jan Hamáček, ministr vnitra ČR. Zároveň podpořil i nutnost řešení nedostatku odstavných ploch pro kamiony, či rezervy v proměnném značení dálnice.

Kromě dopravy a práce policie se ministr společně s hejtmanem zúčastnil výjezdního jednání Bezpečnostní rady Kraje Vysočina, které se konalo v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou. Třetím tématem byla péče o seniory a slavnostní zahájení stavby domova pro seniory v Chotěboři. Nových 120 lůžek buduje společnost SeneCura, významný soukromý poskytovatel pobytových sociálních služeb. Moderní budova pro život seniorů vyroste do konce roku 2020 a pokryje zatím nedostatečnou síť lůžek péče o seniory v severní části kraje. Eva Neuwirthová

PARDUBICKO SPOLUPRÁCI S REGIONEM FRANCIE

Partnerství Pardubického kraje s francouzským regionem Centre nabírá po úspěšné spolupráci ve školství a sociální oblasti nový dech nyní i v oblasti kultury. Po podzimní návštěvě zástupců regionu v Pardubicích jednali 1. náměstek hejtmana Roman Línek s ředitelkou Východočeské galerie v Pardubicích Hanou Řehákovou a ředitelem Východočeského muzea v Pardubicích Tomášem Libánkem v Orléansu a okolí o konkrétní kulturní spolupráci.

Vzhledem k rodícímu se novému galerijnímu centru ve Winternitzových mlýnech pozvali Francouzi české hosty do bývalé koželužny v Amilly, kde je dnes v původně průmyslové stavbě umělecké středisko pro současné umění a umělce. Navštívili také galerii moderního umění FRAC v Orléansu a zámek na Loiře Chaumont, který region Centre od roku 2007 vlastní a provozuje.

„Přivezli jsme několik návrhů na výstavní projekty, které bychom mohli nabídnout do Francie a na druhou stranu jsme tu hledali inspiraci pro naši budoucí galerii ve mlýnech i případné možnosti na výpůjčky místních uměleckých projektů či děl,“ uvedl Roman Línek a pokračoval: „Kromě toho nás zajímalo, jak region spravuje rozsáhlý zámecký areál, kde je samotný zámek Chaumont jen malou součástí. Každoročně tu pořádají slavný festival zahradní architektury a také zde s velkou grácií začleňují díla moderního konceptuálního umění do prostředí zahrad, hospodářských budov i samotného zámku.“

Region Centre je letos tahounem festivalu nazvaného: Ať žije Leonardo Da Vinci, 500 let renesance. Ten vychází z výročí 500 let od smrti tohoto průkopníka renesančního umění, který byl sice rodilý Ital, ale zemřel v roce 1519 právě v nedalekém zámku v Ambois. V projektu se spojily kulturní, školské, vědecké, historické a památkové instituce a v neposlední řadě i některé gastronomické podniky. Připomínají tohoto všestranného umělce, vědce a vynálezce a zároveň se vracejí k celému období renesance z různých úhlů.

„Nabídli jsme regionu naši putovní výstavu Od stříbrného tolaru k světovému dolaru, která se už představila v řadě zemí světa a na podzim bude k dispozici veřejnosti a školám v Českém centru v Paříži ve francouzštině a bude snad dále putovat po Francii,“ informoval Tomáš Libánek. „Návštěva v Chaumont pro nás byla velmi inspirativní, především pak práce s exteriéry, čemuž se v prostředí pardubického zámku chceme také více věnovat,“ dodal.

„Potěšilo mě, jakou pozornost věnují ve Francii současnému umění, a to na všech místech, která jsme navštívili. Umí pracovat s lidmi a přibližovat moderní umění všem vrstvám obyvatel, včetně těch vyloučených,“ uvedla Hana Řeháková, která ocenila i návštěvu FRACu, největší francouzské instituce pro moderní výtvarné umění, která se zabývá jeho sbíráním, vystavováním i edukační činností. FRAC v Orléansu vlastní na 22 tisíc sbírkových uměleckých předmětů a jeho specializací je moderní architektura. „Líbily se mi koncepce těchto výstav, které velmi zajímavě prezentují umělce nejenom jako tvůrce prostoru a prostředí, ale věnují se i tomu, jak o své práci a o společnosti přemýšlí,“ glosovala zhlédnuté aktuální výstavy Hana Řeháková.

Navržené projekty nyní oba regiony vyhodnotí. „Na začátku příštího roku při návštěvě zástupců regionu Centre v Pardubicích podepíšeme dokument s konkrétní podobou všech společných kulturních aktivit a jejich harmonogramem,“ sdělil o dalším postupu Línek. Bc. Petr Šilar, oddělení komunikace a vnějších vztahů

NA KARLOVARSKU VÝZKUM LÁZEŇSTVÍ

Na podzim zahájí v Karlovarském kraji svou činnost Institut lázeňství a balneologie a stane se tak první veřejnou výzkumnou institucí na území našeho regionu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR rozhodlo o jeho zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí v závěru dubna. Na webu Karlovarského kraje byly zároveň uveřejněny inzeráty na obsazení pozic prvních pracovníků.

Výzkum v oblasti balneologie byl zařazen mezi pět strategických projektů Karlovarského kraje s významným dopadem na hospodářskou transformaci celého regionu. Úkolem nově vzniklé organizace bude získávat data, která by potvrdila pozitivní účinky přírodních léčivých zdrojů na lidský organismus. Dále by se měla soustředit na vzdělávání ve všech úrovních, od základních až po vysoké školy, včetně celoživotního vzdělávání. Institut se také zaměří na rozvoj regionu s ohledem na využití přírodních léčivých zdrojů, a to ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Jedním z dalších úkolů má být i standardizace a následná certifikace lázeňských provozů.

Zhruba do šesti měsíců od zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí by měly být ustanoveny základní orgány institutu, jako je rada, dozorčí rada a ředitel. „Tento týden jsme vyhlásili výběrová řízení na obsazení pozic odborných pracovníků, grantového manažera a developera, který bude vyhledávat strategické příležitosti v oblasti lázeňství a balneologie v regionu. V institutu by mělo v letošním roce pracovat celkem osm osob,“ upřesnil uvolněný krajský zastupitel pro lázeňství, cestovní ruch a UNESCO Vojtěch Franta.

V rozpočtu Karlovarského kraje je pro institut na rok 2019 vyčleněna částka téměř 5 milionů korun a další nemalé finance jsou připraveny na realizaci záměru v projektu Smart Akcelerátor 2.0. Karlovarský kraj chce rovněž čerpat prostředky z programu RE:START nebo z Technologické agentury (TA ČR). „V současné době jednáme s Magistrátem města Karlovy Vary o umístění institutu v budově bývalé základní školy na nábřeží Jana Palacha. Zároveň jsme obdrželi nabídku od města Mariánské Lázně, kde by mohl být institut v prostorách bývalé stáčírny minerálních vod. V ideální situaci by v jedné budově kromě institutu sídlila i vysoká škola zaměřená na balneologii a další odborné lázeňské instituce nebo také balneologická knihovna. Tato budova by se mohla stát centrem balneologie, nejen v České republice ale i v Evropě,“ doplnil Vojtěch Franta. Mgr. Veronika Severová

PROJEKT VE FINSKU, VÝUKA VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU

Kraj Vysočina je realizátorem a lídrem mezinárodního projektu nazvaného Inquiry-based Learning and Teaching Across Europe (ILTAE) a společně s ním je do projektu zapojeno dalších sedm partnerů. Na vysočinské straně je to krajská příspěvková organizace Vysočina Education, z Francie jde o LYCEE HUGUES LIBERGIER, Lycée Polyvalent Stéphane Hessel a Rectorat de l'académie de Reims a partnerský region Grand Est je zapojený jako asociovaný partner. Z Finska je partnerem TAMPEREEN KAUPUNKI, zastřešující instituce nad středními školami, a z Rakouska Amt der Niederösterreichischen Landesregierung. Zástupci všech těchto institucí se v minulém týdnu v rámci projektu ILTAE zúčastnili další stáže, která tentokrát zamířila do finského Tampere.

„Finsko již téměř dvě desetiletí dosahuje nejlepších výsledků v mezinárodním hodnocení žáků, a proto všechny účastníky zajímala především specifika finského vzdělávacího systému, ale v návaznosti na cíl projektu i aplikace moderních výukových metod, mezi které lze badatelsky orientovanou výuku zařadit. Finsko přistupuje ke vzdělávání celostně, snaží se nastavit kvalitní podmínky pro každého žáka, ale ve srovnání s Českem daleko dříve přesouvá odpovědnost za vzdělávání právě na žáky. Základem je mnohem větší možnost volby zaměření předmětů než u nás.

Podporuje mladé lidi k rozvoji, ať už jde o talentované nebo hendikepované. Ve školách najdeme kromě špičkového vybavení téměř dokonalý pedagogický sbor. Získat místo na pedagogické fakultě či ve škole se podaří jen těm nejlepším a učitelské povolání patří nejen k těm nejlukrativnějším, ale také společensky nejuznávanějším,“ říká ke stáži Jana Hadravová, vedoucí krajského oddělení rozvoje vzdělávání a koordinátorka projektu ILTAE, a zároveň dodává, že ve školách panuje zvláštní pohoda, žáci vypadají nejen ve výuce, ale i o přestávkách spokojeně a klidně. Školy mezi sebou nesoupeří, spíše byly vidět konkrétní výsledky spolupráce základní školy, střední školy a univerzity.“

Účastníci projektové výpravy, mezi kterými byli mimo jiné učitelé přírodních věd, ředitelé gymnázií a zástupci zřizovatele, navštívili celkem pět vzdělávacích institucí, z toho v tzv. Clasu (Classical High School of Tampere - střední škola se zaměřením na výuku přírodních věd) probíhala převaha všech aktivit, ať už šlo o prezentaci finského vzdělávacího systému, prezentaci spolupráce Clasu a univerzity v Tampere, představení nového systému státních maturit, včetně praktické ukázky úloh z nich.

V Tredu (Tampere Vocational College – školy zaměřené na odborné školství včetně celoživotního vzdělávání) účastníci navštívili hodiny mikrobiologie, vyzkoušeli si práci v grafickém programu pro 3D modelování a seznámili se s 3D tiskem. Dozvěděli se také více o systému závěrečných zkoušek a možnosti doplnit ji na této škole o zkoušku maturitní. Odpolední návštěva centra LUMATE – centra pro vědu a výzkum, podporované z prostředků univerzity a města Tampere, přinesla účastníkům další osobní zkušenost se vzdělávacím programem, v rámci něhož si mohli sami vyrobit svítící krabičku. Programy jsou dostupné i veřejnosti a průvodci aktivit v tomto centru jsou studenti – budoucí učitelé.

Návštěva hodin zeměpisu, biologie, fyziky a chemie umožnila účastníkům projektu nejen sledovat metody výuky, ale umožnila i konverzaci se žáky nebo učiteli, kteří přímo na místě podrobně vysvětlili celou řadu postřehů a poznatků o fungování finského školství. Závěrečná prezentace studentských projektů na různá témata potvrdila, že už ve škole lze studenty naučit kritickému myšlení, výzkumným metodám, různým postupům a psaní vědeckých zpráv tak, aby je to bavilo.

„To, co se během těchto dílčích projektů studenti naučili a odprezentovali prostřednictvím velkých tištěných plakátů, určitě jen tak nezapomenou. Závěrečná prezentace byla o přípravě budoucích učitelů, představitelka fakulty vzdělávání z Univerzity Helsinky představila celou řadu zajímavostí, mimo jiné i průměrnou úspěšnost uchazečů o učitelské povolání ve výši 9 %,“ doplnil Kamil Ubr, vedoucí krajského odboru školství, mládeže a sportu.

Pracovní cesta umožnila účastníkům stáže poznat, jak funguje vzdělávání v oblasti přírodních věd ve Finsku a detailněji se seznámit s jinými postupy výuky. Zbývající program přispěl k získání nových interkulturních a odborných zkušeností a znalostí účastníků stáže, včetně prohloubení jejich jazykových kompetencí. Návštěva byla rovněž inspirací pro další projekty přímé spolupráce mezi školami, například v možnosti studia středoškoláků z Vysočiny v městě Tampere.

Projekt s názvem Inquiry-based Learning and Teaching Across Europe (Badatelsky orientovaná výuka v Evropě) navazuje na předchozí úspěšnou spolupráci na projektech financovaných z programů Comenius Regio a programu Erasmus+, do kterých byly zapojeny partnerské regiony z Francie, Finska a Dolního Rakouska. Ing. Eva Neuwirthová

NADAČNÍ FOND PRO KRASOBRUSLENÍ

Handicapované děti vyrazí na led a budou krasobruslit. První krasobruslařský oddíl pro děti a mládež s handicapem v České republice zakládá spolek Nadačního fondu Emil – Emilova sportovní. V rámci česko-rakouského přeshraničního projektu se inspiroval právě rakouskými kolegy, kteří s handicapovanými krasobruslaři pracují již řadu let. První oddíl vzniká v Brně a Emil plánuje rozšíření oddílů i do dalších krajů.

„Krasobruslařské kurzy pro handicapované pořádáme již třetím rokem a od příští sezóny jejich úroveň opět posuneme. Zakládáme totiž krasobruslařský oddíl, v němž děti povedou právě speciálně proškolení trenéři,“ popisuje Pavel Zbožínek, vedoucí sportovních projektů Emila. Doposud handicapovaní navštěvovali kurzy v rámci školní výuky a v rámci víkendových kurzů, kterých se mohli účastnit i sourozenci a rodiče.

Samotné bruslení na ledě je doplněno o „suchou“ přípravu v tělocvičně. Kurzů se účastní více než 20 dětí ze Základní školy Brno, Kociánka a Střední školy F. D. Roosevelta. „Od příští sezóny plánujeme tréninky dvakrát týdně a chceme pořádat i soutěže a exhibiční vystoupení,“ vysvětluje Zbožínek a dodává: „Naším cílem je pak účast na Speciálních olympiádách pro sportovce s mentálním postižením ve Švédsku v roce 2021.“

Emilova sportovní navázala díky česko-rakouskému přeshraničnímu projektu úzkou spolupráci s krasobruslařskými kluby z Lince a Vídně. Díky ní prošli čeští trenéři speciálními kurzy a semináři, které se uskutečnily v polovině května v Brně. Na nich si osvojili metodiku práce s handicapovanými dětmi a mládeží. „Všichni účastníci kurzu a seminářů jsou zkušení trenéři krasobruslení, ale práce se zdravotně postiženými je přece jenom v některých momentech odlišná.

Učili jsme se, jak vést trénink v tělocvičně i na ledě, jak s handicapovanými dětmi komunikovat a motivovat je,“ popisuje trenérka Barbara Zbožínková z TJ Stadion Brno, která kurz absolvovala. „Při praktické části s námi bruslili jak děti z Rakouska, tak Česka. Byla jsem mile překvapená, že naše děti se těm rakouským v mnoha činnostech vyrovnaly, a když se teď v rámci oddílu vrhneme do intenzivnější práce, můžeme je i předčit,“ dodává. Barbara Zbožínková spolu s dalšími 4 trenéry absolvovali trenérský kurz a semináře, jejichž součástí bylo i exhibiční vystoupení rakouských handicapovaných krasobruslařů a přednáška pro rodiče handicapovaných dětí.

„Nyní se budeme intenzivně věnovat přípravě instruktážních materiálů, přebírání metodiky, pravidel a „pilování“ trenérských dovedností, abychom mohli v září odstartovat již čtvrtou sezónu v plné síle,“ doplňuje Zbožínek a zdůrazňuje, že i nadále budou s rakouskými kolegy spolupracovat.

Do krasobruslení se pustil také třináctiletý Dominik, který trpí atypickým autismem. „Byla jsem překvapená, jak rychle Dominik v kurzu překonal strach a naučil se bruslit. Kromě skvělého přístupu trenérů k tomu přispěla i společnost podobně handicapovaných dětí a také to, že většinu z nich zná ze školy,“ popisuje maminka Hana Neklapilová. „Dokonce jsme s Emilem vyrazili do Vídně podívat se na krasobruslařské představení tamních dětí. To bylo úžasné, přesvědčili jsme se, že i handicapovaní mohou na bruslích ledacos dokázat.“

Její pocity sdílí také Ivana Valová, jejíž třináctiletá dcera Anička je nadšenou bruslařkou. Anička má od narození sdružené metabolické onemocnění, které se u ní projevuje svalovou slabostí a opožděným mentálním vývojem – přesto se sportování nebojí. „Každou druhou neděli chodíme i s naší starší dcerou na stadion, kde se Anička pod vedením trenérů v bruslení zdokonaluje a dělá neuvěřitelné pokroky. Kurzy jsou vedené hravou formou, která Aničce naprosto vyhovuje,“ popisuje Ivana Valová. Členy krasobruslařského oddílu se mohou stát handicapované děti a mladí lidé do 30 let. Krasobruslařský oddíl financuje Nadační fond Emil. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

SLUNEČNICE ZAZÁŘÍ ČR, V PRAZE KATEŘINSKOU ZAHRADU

Stovky slunečnic vysázejí po celé republice pacienti s roztroušenou sklerózou a jejich příznivci, aby upozornili na nemoc, která postihuje nervový systém a jíž v tuzemsku trpí asi 20 000 lidí. Sázení v 9 městech doprovází divadla, koncerty, taneční vystoupení, v Praze i odborné přednášky. Akce Rozsviťme Českou republiku se tradičně odehrává koncem května, kdy si lidé po celém světě připomínají Světový den boje proti roztroušené skleróze.

„O nemoci, za níž lidé nemohou, stále panuje řada mýtů, jsou dokonce lidé, kteří RS podceňují a neléčí se. Přitom včasná léčba zachrání 20 až 30 let aktivního života,“ upozorňuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci organizuje ve spolupráci s regionálními pacientskými organizacemi Roska. Rozsviťme ČR podle ní ukazuje, že i s takto vážnou diagnózou lze žít kvalitní život. „Při léčbě nemoci je důležitá psychická pohoda. A květ slunečnice, který od rána otáčí hlavu za sluncem, má vyjadřovat naději těchto pacientů,“ vysvětluje.

V Praze startuje Rozsviťme Českou republiku 29. května v Kateřinské zahradě, kam přijdou pacienti, lékaři, sestry a podporovatelé vysadit desítky slunečnic. O den později se otevřou dveře RS centra Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Zde se vedle přednášek předních českých odborníků na roztroušenou sklerózu návštěvníci dočkají individuálních konzultací psychologa, fyzioterapeuta, ergoterapeuta, sociálního pracovníka, a také mohou vyzkoušet funkční elektrostimulace pro dolní končetinu.

Pacientů s roztroušenou sklerózou každoročně přibývá, vzplanutí nemoci nemohou nijak ovlivnit. Podle doc. MUDr. Dany Horákové, Ph.D. z RS centra ve VFN nemoc lékaři přes velký pokrok stále neumí vyléčit, ale umí ji tlumit nebo i pozastavit. „Je však třeba zdůraznit, že všechny současné léky jsou protizánětlivé, to znamená, že mají schopnost pouze potlačit autoimunitní zánětlivé děje, které ničí nervová vlákna v mozku a míše. Žádný z těchto preparátů bohužel zatím neumí přetržená vlákna znovu obnovit. Pokud se nám podaří zánět zastavit, tak můžeme vlákna dlouhodobě, u řady pacientů i celoživotně, ochránit. Z tohoto pohledu, čím dříve na nemoc přijdeme a čím dříve protizánětlivé léky nasadíme, tím lépe,“ říká doc. Horáková.

Pacientům a jejich blízkým se snaží pomáhat Nadační fond IMPULS, který za dobu své existence poskytl desítky milionů korun na výzkum nemoci, fyzioterapii i psychoterapii, nákupy přístrojů i osvětu. Práce fondu se neobejde bez finanční podpory firem ani soukromých osob. Příspěvek lze zaslat na účet číslo 19-2833670227/0100. Je také možné využít některou z variant jednorázových nebo dlouhodobých dárcovských SMS. „Peníze, které vybereme, okamžitě rozdělíme organizacím, které se o pacienty starají a pomáhají jim žít plnohodnotný život RS navzdory,“ dodává Bémová. Mgr. Veronika Ostrá, Mgr. Markéta Pudilová

VČELAŘ BÁCHOR ZAJISTIL PODPORU VČELAŘŮ Z EU

Ať už vyrazíte na Dny medu, nebo se účastníte jiné veřejné akce, při níž se ve svých krojích prezentují pardubičtí včelaři, téměř jistě narazíte na Evžena Báchora. Nepřehlédnutelná postava ozdobená nezbyt-nou bílou čepicí ke včelám a včelaření prostě patří. „Včela je pro mě vším, je to vlastně rodinný příslušník,“ vyznává se ze svého vztahu ke svým medonosným přítelkyním někdejší dlouholetý předseda Pardubického včelařského spolku Evžen Báchor. „Je to kamarádka, se kterou se vzájemně respektujeme. Dává mi štěstí, spokojený život a taky trochu medu.“

Touha o poznání mikrosvěta blanokřídlého hmyzu u ně¬ho začala již v mladistvém věku v Krkonoších. Zde jako malý chlapec pozoroval včelky a čmeláky, jak přelétají z květu na květ v rozkvetlých stráních jeho rodných hor. Tento svět jej fascinoval natolik, že začal chovat nejprve čmeláky. V osmnácti letech ho místní zubař přivedl přímo k úlům do opuštěného včelína. Zde se zrodilo to prvé celoživotní partnerství se včelami. „Od té doby jsem je už nikdy neopustil,“ vypráví Báchor.

Včelaření se pro něj stalo životním posláním a daleko přesáhlo hranice území, na kterém jeho kamarádky opylují květy. Jako edukovaný včelařský odborník je vždy ochotný radou pomoci svým kolegům, organizuje kurzy pro začínající včelaře a navazuje zahraniční partnerství. Zkušenosti od něj přebírají i včelaři z různých koutů republiky, kteří organizují výpravy a zájezdy do jeho včelnic. Založil slavnou tradici Dnů medu, vybudoval naučnou včelí stezku a Pardubický včelařský spolek pozvedl mimo jiné i praporem a krojem, kterým se zdejší včelaři prezentují společnosti. Významná je v jeho aktivitách i publikační a přednášková činnost.

„U Evžena oceňuji jeho obrovské znalosti a schopnost předávat je dál. Můžete se ho zeptat na zdánlivou maličkost nebo hloupost a on vše s velkým pochopením vysvětlí,“ popisuje svého učitele senátor Petr Šilar. Chválou nešetří ani včelař Jiří Marhan: „Ačkoliv jsem skoro o generaci starší, stále se mu obdivuji a stále se k němu chodím učit. Je mi vzorem nejenom ve včelařině, ale i svým životním elánem.“

Svou energii Evžen Báchor věnuje i zlepšení podmínek pro včelaře. Zapojil se do legislativního procesu, pomohl zajistit podporu včelařů z evropských fondů, vytvořil základ pro centrální evidenci chovatelů včel nebo bojoval za snížení používání chemických postřiků v ze¬mědělství. Region a práci zdejších včelařů propaguje také v zahraničí, například na půdě Evropského parla¬mentu, ve francouzském Montpellier či italském Rosignanu.

A za hranicemi navazuje také zajímavá partnerství. „Máme co ukázat, co nabídnout a naší čin¬ností jsme se zviditelnili,“ popisuje Evžen Báchor. „Spolupracujeme se Slovinskem, s Itálií, s vče¬laři z Polska nebo Velké Británie a dokonce i ze Švédska od severního polárního kruhu.“ Záběr činnosti Evžena Báchora je obrovský a jednoduše ho shrnuje Jiří Marhan: „Je to renesanční člověk...“ Bc. Petr Šilar, oddělení komunikace a vnějších vztahů