iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Británie s Johnsonem v čele z EU bez dohody, rozpad EU?

Británie musí opustit Evropskou unii nejpozději v říjnu, ať již s dohodou či bez ní. Prohlásil to v pátek někdejší britský ministr zahraničí Boris Johnson, který je hlavním favoritem na křeslo lídra Konzervativní strany a premiéra po ohlášené rezignaci Theresy Mayové. Johnson řekl, že chce s EU znovu jednat o brexitové dohodě, Brusel ale vzkázal, že to rozhodně odmítá.

Na dnešní oznámení Mayové, že 7. června odejde z čela konzervativců, reagoval slovy, že se „samozřejmě“ bude ucházet o křeslo premiéra. Mayovou sice ocenil za její „trpělivý a stoický“ přístup k patové situaci okolo britského odchodu z EU, zároveň však zdůraznil, že v případě svého zvolení bude postupovat jinak.

Spíše než na kompromisy s opozicí, o něž se pokoušela Mayová, se chce zaměřit na vyjednání nové dohody s Bruselem.
„Dobrou dohodu můžete získat tak, že se připravíte na nedohodu,“ řekl podle agentury Reuters Johnson během vystoupení na ekonomickém fóru ve Švýcarsku. Mayová se však o kompromis v rámci stávající dohody snažila zejména proto, že unijní představitelé dlouhodobě odmítají vyjednanou smlouvu měnit.

Johnson patřil ke kritikům snahy nabídnout labouristům ústupek v podobě dočasné celní unie s EU a jakékoli budoucí kompromisy s labouristy v pátek nepřímo vyloučil slovy, že „největší hrozbou pro britskou prosperitu není brexit, ale (šéf labouristů) Jeremy Corbyn“.

Evropská unie znovu vyjednávat nechce

Do řady uchazečů o nástupnictví Mayové se v pátek zařadil i méně vyhraněný stoupenec brexitu Hunt. Podle lokálního listu Farnham Herald to sdělil během pátečního festivalu na jihu Anglie, kde byl zvolen poslancem. Odcházející premiérku ocenil jako „člověka s nejsilnějším smyslem pro službu veřejnosti“, jakého kdy potkal.

Mluvčí Evropské komise (EK) Mina Andreevová v pátek zdůraznila, že pozice EK k připravené „rozvodové dohodě“ Británie s EU se nemění a je dobře známá. Unie jednoznačně odmítá znovu otevírat jednání o textu, který upravuje okolnosti a podobu samotného brexitu, je připravena jen ke změnám takzvané „politické deklarace“ popisující, jak by obě strany chtěly své vzájemné vztahy uspořádat do budoucna v zatím nedojednaných příštích dohodách.

Hlavní unijní vyjednavač Bruselu pro brexit Michel Barnier varoval Británii už v dubnu. „Nebudou žádná vyjednávání o budoucích vztazích, neboť nemůžeme z právního hlediska vyjednávat o budoucích vztazích s členským státem,“ uvedl tehdy.

Termín ani způsob odchodu Británie z EU však ani dva měsíce po původně plánovaném datu brexitu stále není jasný. Po dubnovém mimořádném unijním summitu má Británie na schválení podmínek vystoupení čas do konce října.
Od dohodnutí druhého odkladu brexitu se však vyjednávání na britské politické scéně nijak zásadně neposunulo a mnozí komentátoři se domnívají, že britský odchod se může v říjnu znovu odsunout.

MAYOVÁ REZIGNOVALA

Rezignace britské premiérky byla v zahraničí přijata spíše negativně. Emmanuela Macrona nebo Jean-Claude Junckera její odchod znepokojil. Na domácí půdě žádají opoziční labouristé nové parlamentní volby. Spolustraníci z konzervativní strany se loučí s Mayovou důstojně a začínají se připravovat na volbu nového lídra, který se stane zároveň premiérem.

Spekuluje se, že se schyluje k velkému souboji mezi bývalým ministrem zahraničí Borisem Johnsonem z tábora skalních zastánců brexitu, a „spojkou“ vlády s parlamentem Andreou Leadsomovou. Ta podporuje brexit s dojednanou dohodou s Evropskou unií a Mayovou opustila ve středu až poté, co končící premiérka připustila možnost uspořádání nového referenda o brexitu. „Dělala co mohla, přeji ji všechno nejlepší,“ reagovala v pátek

Francouzský prezident Emmanuel Macron po pátečním oznámení odchodu premiérky Terezy Mayové ocenil její „statečnou práci“ a zároveň se vyslovil pro rychlé vyjasnění brexitu. Informoval o tom prezidentský palác.

„Je příliš brzy na spekulace o důsledcích tohoto rozhodnutí. Zásady Evropské unie se budou dál uplatňovat, zejména priorita zachovat dobré fungování EU, což vyžaduje rychlé vyjasnění,“ dodal Macron ve vydaném prohlášení.
Předseda Evropské komise Juncker nemá ze zprávy o odchodu Mayové radost, uvedla mluvčí komise. Premiérku má za odvážnou ženu, kterou respektuje.

Opozice chce nové volby

Lídr labouristů Jeremy Corbyn reagoval na rezignaci Mayové vyslovením přání, aby se uskutečnily hned nové parlamentní volby. „Konečně přijala to, co celá země věděla už měsíce: ona ani rozdělení a rozpadající se konzervativci neumí vládnout,“ nešetřil premiérku na svém Twitteru.

„To poslední, co naše země potřebuje, jsou další týdny vládnutí konzervativců. Ten, kdo se stane jejich novým předsedou, by měl nechat rozhodnout o budoucnosti občany skrze všeobecné volby,“ dodal. Nigel Farage, vůdčí postava kampaně za odchod Británie z EU, uvedl, že Mayová, původně opatrná stoupenkyně členství země v evropské osmadvacítce, špatně odhadla náladu v zemi. „Je těžké s paní Mayovou nesoucítit, ale politicky neodhadla náladu v zemi a ve své straně,“ tvrdí Farage.

Lídryně Skotské národní strany Nikola Sturgeonová se obává, že příštím premiérem bude skalní zastánce brexitu. „Hrozba odchodu bez dohody mne hluboce znepokojuje,“ napsala. Labouristický člen parlamentu David Lammy je vůči Mayové kritický. „Její vládnutí bylo odsouzeno k nezdaru ve chvíli, kdy se premiérka spojila se skalními zastánci brexitu,“ sdělil. „Příští premiér se nesmí nikomu podbízet, musí poslouchat hlas země,“ míní kolega Lammyho Jess Phillips.

Konzervativci premiérku chválí

Dominik Raab, bývalý ministr pro vystoupení z Evropské unie a nyní jeden z dalších možných kandidátů, kteří by mohli Mayovou nahradit, na svém účtu na Twitteru expremiérku podpořil. „Vždy důstojná Tereza Mayová nám ukázala svou morální zásadovost. Zůstává věrnou a odhodlanou služebnicí veřejnosti a loajální členkou Konzervativní strany,“ napsal.
Tajemník pro životní prostředí Michael Gove byl řečí premiérky dojat. „Děkuji vám, Terezo Mayová,“ tweetnul.

Ministr zahraničních věcí Jeremy Hunt vzdal Mayové hold. „Dokončit brexit byl velký úkol, kterému se věnovala každý den. Národní zdravotní služba má díky ní o 20 miliard liber víc. Zanechává tuto zemi bezpečnější a lépe zabezpečenou. Je opravdovou služebnicí veřejnosti,“ tweetnul.

Konec brexitu a Mayové. Británie čeká na někoho, kdo gordický uzel rozetne

David Mundell, hlavní státní tajemník pro Skotsko, chválou nešetřil. „Velice mne mrzí, že to došlo až sem. Nikdo nemohl pracovat tvrději než Tereza Mayová,“ napsal. „Dokončit brexit je teď ještě důležitější, bude to mít na práci nový premiér,“ dodal.

Steve Baker, člen Evropské výzkumné skupiny konzervativců svou kolegyni také podpořil. „Velmi důstojná řeč. Dnešek je smutný, ale nutný,“ sdělil na svém účtu na Twitteru. Liz Trussová, hlavní tajemnice ministerstva financí, vyzdvihla houževnatost premiérky. „Své práci dávala všechno,“ napsala v tweetu.

Babiš doufá v druhé referendum, Zeman lituje

Český premiér doufá, že se ve Velké Británii uskuteční předčasné volby a také referendum, po kterém by země zůstala v Evropské unii. Prezident Miloš Zeman novinářům při odchodu z volební místnosti na pražských Lužinách řekl, že mu je Mayové líto.

„To se víceméně čekalo, já stále doufám, že budou předčasné volby a nakonec ještě jedno referendum,“ řekl novinářům Babiš při dotazu na Mayovou. Britští občané by podle něj dostali díky tomu příležitost pochopit, že se v prvním referendum o odchodu z unie rozhodli na základě dezinformací. „Věřím, že Británie zůstane v EU, pro nás to byl jeden z hlavních spojenců,“ dodal.

Premiérka Tereza Mayová 7. června skončí jako lídryně britských konzervativců. Oznámila to po páteční schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud její strana nenajde nového lídra, který zároveň povede kabinet. To se stane v průběhu července.

TRUMP SE PŘIPRAVUJE NA VÁLKU?, NA BLÍZKÝ VÝCHOD 1500 NOVÝCH VOJÁKŮ

Spojené státy posílají na Blízký východ 1500 nových vojáků, jejichž úkoly budou především obranné. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump. Vojáci do oblasti míří kvůli blíže neupřesněné íránské hrozbě. Pentagon upřesnil, že z 1500 vojáků bude skutečně nových jen asi 900, zbylých 600 již totiž v regionu působí v rámci stávajících misí, které budou prodlouženy.

Americká média s odvoláním na své zdroje tento týden uváděla, že ministerstvo obrany Bílému domu předloží plán na vyslání až 10 000 dodatečných vojáků, ale že není jasné, pro kolik vojáků se Bílý dům rozhodne. Dnes pak agentura AP uvedla, že Trump informoval Kongres, že jako posilu do regionu pošle 1500 mužů a žen ve zbrani, což prezident následně potvrdil.

Trump uvedl, že posily představují poměrně malý počet vojáků. Reuters s odvoláním na své zdroje napsal, že noví vojáci posílí americké obranné kapacity v regionu a že součástí posil budou i ženisté. Z vyrozumění, které Kongresu zaslal Bílý dům a které má AP k dispozici, vyplývá, že vojáci na Blízký východ odjedou v příštích týdnech.

Washington o ohrožení ze strany Teheránu mluví stále častěji, podrobnosti této hrozby jsou ale nejasné. Jakékoli posílení vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě nicméně signalizuje obrat v názorech prezidenta, který opakovaně poukazoval na potřebu omezit počet amerických vojáků v regionu.

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se loni vyostřily, když Washington odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a opět zavedl proti Teheránu sankce. Trump usiluje o větší odzbrojení Íránu a začátkem tohoto měsíce Spojené státy kvůli zmíněné hrozbě poslaly jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52.

V BRITÁNII UPŘELI EURO VOLBY LIDEM ZE ZEMÍ EU

Na britskou vládu se mohou začít sypat žaloby od naštvaných Evropanů. Stovky z nich se totiž ve čtvrtek dozvěděly, že se v Británii nemohou zúčastnit voleb do Evropského parlamentu i přesto, že tam celé roky žijí. Volte si ve své vlastní zemi, říkali jim volební komisaři. Podle právníků jde o diskriminaci a voliči mohou chtít odškodnění.

„V evropských volbách dnes ve Velké Británii odmítli můj hlas. Jsem německá občanka a v Británii mám zařízený trvalý pobyt. K volbám jsem se zaregistrovala před několika týdny a dostala jsem potvrzení, že to proběhlo úspěšně. Teď mě však ve volební místnosti odmítli. Je to nepochopitelné,“ píše na Twitteru výzkumnice Liane Lewisová.

Stejně jako další stovky lidí svůj zážitek sdílela pod hashtagem #DeniedMyVote. V překladu tedy „odmítli můj hlas“. Kromě toho, že volební komise nebritské voliče vyškrtly ze svých seznamů, ještě volební komisaři mnohým řekli, aby „volili ve své vlastní zemi“. I přesto, že tito lidé Británii považují za svůj domov i desítky let.„Jak se asi po třinácti letech tady cítím, když vidím své jméno na seznamu přeškrtnuté?! Velká Británie, ty ses vážně překonala,“ rozčiluje se také další Němka Kasia Bera.

Polák Maciej Paprocki pak upozorňuje, že k tomu, aby se Nebritové mohli do eurovoleb zapojit, bylo potřeba vyplnit o jeden formulář víc, než museli Britové. V něm by úřadům oznámili, že nebudou hlasovat ve své mateřské zemi.
O této povinnosti jim však nikdo neřekl, formulář nedostali. Co víc, žadatelé o registraci byli výslovně ujištěni, že podmínky splnili. Dopisy s tímto potvrzením nyní rovněž zhusta kolují na sociálních sítích. Formuláře údajně nebyly dostupné ani ve volebních místnostech a pokud už je někteří Evropané odeslali, k patřičným rukám se často dostaly pozdě.

A právě kvůli zmatku, který u britských eurovoleb panoval, se na britskou vládu nyní mohou sesypat žaloby, píše server The Independent. Experti to podle listu považují za „skandál, o kterém jsme věděli, že přijde“. Podle německé historičky Tanji Bueltmannové totiž experti britskou premiérku Theresu Mayovou v posledním měsíci několikrát varovali o nutnosti dodatečného formuláře.

Bueltmannová, zakladatelka organizace EU Citizen’s Champion snažící se o ochranu práv unijních občanů, proto tvrdí, že jde o skandál, „kterému se Mayová rozhodla nezabránit“. „To je na tom všem nejhorší,“ dodává historička.
Tím, že Británie občanům ostatních členských zemí EU upřela volební právo, porušila několik unijních dohod včetně Článku 20 o fungování Unie také podle právničky Anneli Howardové. Článek kromě jiného říká, že „občané EU mají právo volit za stejných podmínek jako občané dané členské země“.

„Pokud byli občané EU vyzváni, aby oproti občanům Británie vyplnili formuláře navíc, jde o diskriminaci,“ říká Howardová pro deník The Guardian. Pravděpodobně nehrozí zpochybnění celých voleb, žalující Evropané však mohou požadovat kompenzaci.

Mluvčí ústřední volební komise uvedla, že „chápe frustraci některých občanů ostatních členských zemí“, ale že je na britské vládě, aby vytvořila legislativu, která příští volby zjednoduší. Neschopnost kabinetu premiérky Theresy Mayové uspořádat řádné a přehledné volby dostupné pro všechny také nyní kritizuje nejen britská opozice, ale i unijní politici.
„Počet unijních občanů, kterým dnes, zdá se, upřeli možnost volit, je skandální. Jsou to lidé, kteří zde žijí a pracují. Je to jejich domov a měli stejné volební právo jako kterýkoliv z nás. Musejí být zodpovězeny závažné otázky,“ píše na Twitteru skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

V eurovolbách jsou na řadě Irové, rozhodují i o pravidlech rozvodu

„Zprávy z Británie, že tam občanům EU neumožnili volit a řekli jim, aby hlasovali ‚doma‘, jsou znepokojující. Rozsah očividného problému musí být vyšetřen,“ míní také unijní vyjednavač o brexitu a předseda frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt.

Média dodávají, že se odmítnutí voliči cítí především umlčeni, protože právě eurovolby byly jejich jedinou možností, jak se na rozhodování o budoucnosti země a potažmo Evropy podílet, protože jako Nebritové nemohli přijít k britským parlamentním či lokálním volbám ani referendu o brexitu.

V LYONU BOMBA NA PĚŠÍ ZÓNĚ, ZRANILA 13 LIDÍ

Při výbuchu v centru Lyonu na jihovýchodě Francie bylo zraněno 13 lidí, včetně osmileté dívky, informují místní média. Explodovala podomácku vyrobená výbušnina. Případ vyšetřují úřady jako teroristický čin, zabývat se jím začal protiteroristický odbor pařížské prokuratury.

Podle zdrojů blízkých vyšetřování vybuchla bomba v kufru položeném na chodník v pěší zóně v Lyonu v pátek pozdě odpoledne. Žádný ze zraněných, které sanitky rozvezly do tří lyonských nemocnic, není podle záchranářů v kritickém stavu. Podle nejmenovaného policejního zdroje obsahovala balíková bomba „matice a šrouby“. Neznámý pachatel ji položil před pekárnou na rohu poblíž náměstí Bellecour v centru města.

Oblast policie evakuovala a uzavřela.

Úřady pátrají po muži, který přivezl zavazadlo na kole po páté hodině v podvečer. Je ve věku kolem 30 až 35 let. Podle záběrů z bezpečnostních kamer se objevil na místě se zakrytým obličejem a tmavými brýlemi. Měl na sobě černý svetr a světlé kraťasy.

„Neviděl jsem nic moc, ale slyšel jsem ohlušující výbuch,“ řekl televizi BFMTV Alexis Saillan, recepční z nedalekého hotelu. „Šel jsem k oknu, ale to není přímo do ulice. Viděl jsem lidi utíkat a propadat panice. Slyšel jsem nějaký křik, policie oznámila, že to byla nastražená bomba,“ pokračoval. „Požádali nás, abychom se uzamkli a zavřeli okna,“ dodal.

RADNÍ LANG Z JESENICE VYZVAL K ZABITÍ ZEMANA, BUDE ODE VYLOUČEN?

Prezident Zeman kritizoval Občanskou demokratickou stranu za to, že ze svých řad nevyloučila radního Jesenice u Prahy Martina Langa, který na Facebooku nabádal k zabití prezidenta kvůli jeho podpisu zákona o zdanění náhrad vyplácených církvi. Prezident to řekl v každotýdenním pořadu Týden s prezidentem Lang na svůj facebookový profil na konci dubna mimo jiné napsal, že Zeman je druhý Hitler a je potřeba ho „podřezat jako svini“. Poslance, kteří hlasovali pro zdanění náhrad, označil za „proradná prasata“, která je třeba pozabíjet.

„Ono se nejedná jenom o mě, já mám koneckonců ochranku, ale jedná se o zhruba 114 poslanců, kteří ten zákon schválili,“ uvedl Zeman. Dodal, že Lang vyzýval k rozsáhlému teroristickému útoku. „Můžeme diskutovat o tom, jestli patří do vězení, nebo na psychiatrii,“ prohlásil prezident na Langovu adresu. Lang se za své vyjádření ve středu omluvil a vzdal se funkce předsedy místního sdružení ODS. Podle Zemana ho ale měli občanští demokraté ze strany vyloučit.

„Já jsem si až dosud o ODS myslel, že jsou tam alespoň nějaké záchvěvy kultivovanosti. Ale potom, co se rozhodli pana Langa ponechat ve své straně, už si to nemyslím,“ řekl Zeman. Předseda ODS Petr Fiala v neděli Langovo vyjádření odsoudil. Řekl, že je naprosto nepřijatelné, i kdyby bylo myšleno jako nadsázka.

Radní, který nabádal k zabití Zemana, se žaloby nebojí: Byla to nadsázka

Případem se zabývá policie. Mluvčí středočeské policie Zdeněk Chalupa v pondělí řekl, že Langova kauza byla postoupena pražské policii. Pražští kriminalisté případ prošetřují pro podezření z vyhrožování násilím proti skupině obyvatel a proti jednotlivci.

Sněmovna schválila zdanění peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, 23. dubna. Novelu poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, pak Zeman podepsal 2. května. Zdanění náhrad ale ještě může zrušit Ústavní soud. Napadnout je chce část senátorů i poslanců, podle nichž je protiústavní.

ZASTŘELENÝ MÍSTOSTAROSTA V DRAŽŮVKÁCH VŠEM POMÁHAL

Obyvatelé Dražůvek na Hodonínsku se vzpamatovávají z pro ně nepochopitelného útoku, při kterém místní muž zastřelil sedmapadesátiletého místostarostu Rudolfa Štose. Sousedé a známí o oběti mluví jako o otci pěti dětí, který lidem vozil obědy a se vším v obci pomáhal. Všem pomáhal. Tato věta se na adresu zastřeleného místostarosty opakuje od místních nejčastěji. Podle Ludmily Kučerové byl otcem pěti dětí.„Byl to velice obětavý člověk, jediný v Dražůvkách měl chuť do práce. Jak trochu napadl sníh, tak už to odhazoval z chodníků. Vozil obědy, byl velice hodný,“ popisuje.

I pečovatelka, která opatruje jednu z místních dam, zastřeleného znala. „Dva roky jsem pečovala o manžele, kterým místostarosta vozil obědy. Byl velmi obětavý, pro rodinu, lidem pomáhal na poli, oral jim, tady už prý nikdo takový není…je to šok,“ vypráví. Jejich slova potvrzuje i první žena obce Klára Čudrnáková. Pachatele označila za podivína a samotáře. Že zabil zrovna místostarostu, ji šokovalo.

„Je paradox, že zrovna místostarosta a jeho rodina s ním (střelcem – pozn. redakce) byli v přátelském poměru - s jeho matkou, která tam s ním donedávna žila. Takže je naprosto neuvěřitelné, že byl schopen ublížit známému člověku, který navíc ještě hodně pomohl a hodně dobrého pro ně udělal,“ poukázala.

Že byl střelec zvláštní, se dozvěděla i zmíněná ošetřovatelka.

„Bydlel s maminkou, která se ale odstěhovala do Ždánic. Myslím, že byla invalidní důchodkyně a měla zdravotní problémy. Ani jsme nevěděli, kolik má celkem dětí,“ popisuje žena, která na opačné straně Dražůvek, než se střílelo, pečuje o jinou paní.

Kučerová střelce jednou viděla, když byla u jeho matky doma na návštěvě. „Ale kdybych ho potkala, nevím, kdo to je. Slyšela jsem taky, že šlo o spor o studnu a odběr vody, která stála na pozemku souseda. Prkotina to není, voda je důležitá,“ uzavřela.

I podle dalších informací a slov starostky neštěstí předcházel sousedský spor, kdy soused střelce žádal, aby už neodebíral vodu z jeho studny. Odpovědí údajně byly vyhrůžky ze strany pozdějšího pachatele, takže na něj soused podal trestní oznámení.

„Vyhrožoval, že mně zničí nemovitost a bude se bránit. Použije všechny možné způsoby. Oznámil jsem to na policii a poslali jednotku. Neotevřel, tak v pátek ráno přijeli znovu s povolením ke vstupu,“ řekl TV Prima útočníkův soused.
„Jádrem sporu je čerpadlo, které si dal do mé studny a bere mně vodu. Dohodli jsme se, že po dvou letech čerpadlo vytáhne. První den řekl, že tak učiní, druhý den už otočil a poslal výhrůžný e-mail,“ přiblížil.

Místostarosta jen doprovázel policisty, když se chtěli na konkrétní pozemek dostat na základě povolení ke vstupu.
„V pátek ráno při standardním policejním úkonu došlo k výstřelu. Zazněl současně s první výzvou před vstupem do obydlí. Byl zasažen jeden člověk, který následkům zranění podlehl,“ popsal policejní mluvčí Pavel Šváb.
Útočník se zabarikádoval v domě, kde nakonec obrátil zbraň proti sobě. Když dovnitř vtrhli policisté, už nejevil známky života.

V INDII ZAHYNULO PŘES 17 DĚTÍ PŘI POŽÁRU V NÁKUPNÍM CENTRU

Při pátečním požáru v indickém městě Surat zemřelo podle místních médií nejméně 17 dětí. Požár vypukl v patře budovy, kde měla doučování skupina žáků místní školy. Na televizních záběrech bylo vidět, jak někteří vyskakovali z oken hořící budovy. Informovala o tom agentura AP. Podle zpravodajského serveru National Herald je obětí více než 19 a několik dalších bylo zraněno. Více než deset žáků utrpělo popáleniny, s nimiž skončili v nemocnici. Požár pravděpodobně způsobil elektrický zkrat a oheň se poté začal rychle šířit. Požár vypukl v blízkosti schodiště, a proto se studenti nemohli dostat ven.

Podle serveru India Today vypukl požár ve třetím a čtvrtém podlaží budovy Taxshila Complex, kde měla 30členná skupina žáků doučování, všem bylo méně než 20 let. Někteří z nich se pokusili zachránit skokem z oken hořící budovy.
Na místě zasahují hasičské a záchranné týmy. Požáry budov jsou v Indii podle agentury AP časté kvůli nedůslednému přístupu k protipožární ochraně.

Indický premiér Naréndra Módí ve zprávě zveřejněné na twitteru napsal, že je myšlenkami s rodinami pozůstalých. „Tragédie v Suratu mě nesmírně trápí,“ napsal. „Kéž se zranění brzy zotaví,“ dodal s tím, že už vydal pokyny úřadům, aby pomohly lidem postiženým požárem.

HAMÁČEK DOSAZUJE ČLENY ČSSD NA MINISTERSTVA

Sociální demokraté zaměstnávají své lidi a evidentně se umějí postarat o všechny své spolupracovníky. Současné i bývalé. Známé politické tváře se opět vracejí na ministerstva. Nové angažmá zde získávají i bývalí mluvčí. Třeba na ministerstvo práce a sociálních věcí v březnu nastoupila do sekretariátu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) Adriana Rajmová – bývalá zaměstnankyně odboru komunikace Úřadu vlády. Zde působila jako pracovnice pro styk s médii v době, když byl v čele Strakovy akademie expremiér Bohuslav Sobotka

.„Paní Adriana Rajmová pracuje jako tajemnice paní ministryně a podílí se na tvorbě jejího denního programu a na zajištění komplexních podkladů k přípravě jednání,“ uvedla v reakci na dotazy MF DNES Barbara Hanousek Eckhardová, vedoucí tiskového oddělení.

Sociální demokraté na ministerstvech

Jako zatím nejnovější posila na toto ministerstvo nastoupil k 1. dubnu Petr Vurbs, který předtím mluvil za ČSSD. „Pan Petr Vurbs je zaměstnán v koncepčně analytickém oddělení. Připravuje analytické podklady a koncepční materiály k vyhodnocení dopadů v oblastech působnosti ministerstva,“ řekla Eckhardová.

„Zpracovávám pro paní ministryni analýzy, třeba teď jsme dělali dopady rodičovského příspěvku. Společně s dalšími poradci připravujeme i komunikaci s médii,“ nastínil Vurbs pro MF DNES svoji agendu. Bývalý mluvčí sociální demokracie je zaměstnán na plný úvazek ve 14. platové třídě, Rajmová ve 13. platové třídě. Z toho vyplývá, že každý z nich si může přijít zhruba na čtyřicet až šedesát tisíc měsíčně podle praxe a funkce. K tomu mohou dostávat osobní ohodnocení, a to ve výši až 75 procent platu.
Místo pro Špidlu i Škromacha

MF DNES už dříve informovala, že s příchodem političky, která je oponenty pro svůj levicový program přezdívána „Venezuela“, se na ministerstvo vrátili i dva její spolustraníci, kteří v minulosti tento resort řídili – Zdeněk Škromach a Vladimír Špidla. Oba zde nyní působí jako poradci, Škromach pro oblast zaměstnanosti, Špidla se specializuje na sociálně pojistné systémy.

Ministerstvu poskytuje poradenství také někdejší odborářský boss Jaroslav Zavadil. U něj stejně jako u Špidly hodinová sazba loni činila 400 korun. „Pan Špidla má na ministerstvu poloviční úvazek a pan Zavadil má dohodu s maximální délkou 10 hodin týdně,“ uvedla mluvčí Eckhardová.

Ministerský boss Povšík

Jedno z nejvlivnějších míst v resortu, který má ČSSD možnost přinést politické body, má další sociální demokrat – Robin Povšík, syn odborářského bosse automobilky Škoda Auto Jaroslava Povšíka. Na ministerstvu působí coby politický náměstek, který má navíc hodně blízko k předsedovi ČSSD a vicepremiérovi Janu Hamáčkovi. Ostatně ten Maláčovou na ministerský post doporučil až poté, co to probral s Povšíkem. Povšík je také podle zdrojů z ČSSD pro Hamáčka styčným důstojníkem pro politické otázky nejen na ministerstvu práce. Hamáčkovi, když je třeba, radí i v jeho resortu vnitra nebo vnitrostranických záležitostech.
Poradce na dobrovolné hasiče

Zřejmě nejvýkonnějším poradcem z řad ČSSD nicméně i nadále zůstává Michal Hašek. Jak MF DNES nedávno informovala, vedle radění prezidentovi a svého angažmá na ministerstvu zemědělství se nově zapojil i do chodu ministerstva vnitra. Před několika týdny se muž, kterému se v minulosti podle počtu jeho funkcí přezdívalo Japonská kalkulačka, stal externím poradcem Hamáčka pro legislativu, veřejnou správu, integrovaný záchranný systém a dobrovolné hasičské jednotky.

„Nešel jsem dělat poradce Honzovi Hamáčkovi proto, že bych měl pocit, že nemám dost práce nebo že chci vydělat na ministerstvu vnitra. Udělal jsem to proto, že je to Honza Hamáček, a beru to taky jako způsob, jak pomoci ČSSD,“ řekl k tomu Hašek. Mimochodem ten funkci u Hamáčka získal poté, co nyní už bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek zarazil jeho nominaci do Legislativní rady vlády. Tam ho chtěl protlačit také Hamáček. Vysokoškolští profesoři a právnická esa z prestižního orgánu, který vládě radí se zákony, ale reagovali hrozbou rezignace. Hamáčkovi na ministerstvu bude prý Hašek radit za 300 korun za hodinu, maximálně 20 hodin týdně.

HEJTMANI JEDNALI S PŘEDSTAVITELI KRAJŮ SR

Sdílení zkušeností s vedením českých a moravských regionů a slovenských samosprávných krajů i posílení vzájemné spolupráce, takový byl cíl společného setkání hejtmanů se slovenskými župany v Českém Krumlově. Řešily se rozdíly v kompetencích krajů a úřadů, problematika sociálních služeb, finance na opravy silnic i zabezpečení veřejné dopravy, ale také kvalita středního školství, nedostatek zdravotníků či odpadové hospodářství.

S hejtmany zasedli k jednacímu stolu představitelé všech osmi samosprávných krajů Slovenské republiky v čele s předsedou Trnavského kraje Jozefem Viskupičem. „Zajímali jsme se o zkušenosti s přímou volbou slovenských županů, kteří tak získávají silný mandát od voličů, a odvolat je mohou zase jen občané formou referenda,“ vysvětlila Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje. Župani potvrdili, že jsou s přímou volbou spokojeni, protože rozsah jejich pravomocí je podstatně větší než v případě českých kolegů, na druhé straně se zodpovídají ze svých kroků přímo obyvatelům krajů.

Diskutovalo se také o tom, že hejtmani v současnosti apelují na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, aby dofinancovalo sociální služby v regionech částkou dosahující 2 miliardy korun. Od začátku letošního roku se navýšily platy sociálních pracovníků i zvláštní příplatky, navíc je nutné se zabývat projekty již dříve hrazenými z evropských fondů. „Navýšení platů v sociální oblasti rozhodně vítáme, ale měli jsme být ze strany ministerstva včas informováni, nemluvě o tom, že na každé navýšení musí kraje dostat finanční prostředky v potřebné výši a včas,“ dodala Jana Mračková Vildumetzová. Slovenští zástupci krajů také mluvili s hejtmany o nedostatku kvalifikovaných pracovníků v sociální oblasti, což platí i pro zdravotnický personál, který často hledá pracovní příležitosti jinde a zdravotníci často odcházejí i do ČR.
Jednu z největších položek krajských rozpočtů na české i slovenské straně tvoří opravy silnic II. a IIII. tříd a s tím související zajištění veřejné regionální dopravy.

Župani informovali hejtmany o tom, že na Slovensku stát finančně nepřispívá na opravy krajských silnic a jejich opravy jsou tak pro samosprávné kraje velmi nákladné. České a moravské kraje dostaly od roku 2015 do roku 2018 svých rozpočtů 14, 8 miliardy korun od Státního fondu dopravní infrastruktury na zajištění oprav, další miliardy vynaložily ze svých rozpočtů. V letošním roce by měly dostat ze SFDI 2 miliardy korun, další 2 miliardy budou moci čerpat z Integrovaného regionálního operačního programu. Některé regiony ale podle podmínek programu na finanční prostředky zřejmě nedosáhnou. Podpora je navíc nesystémová, kraje nemají jistotu, zda peníze obdrží. Hovořilo se i o tom, že kraje připravují soutěže na zajištění železniční dopravy a o čerpání evropských dotací na modernizaci vlaků.

Podstatně dále jsou na Slovensku v zavádění duálního vzdělávání, kdežto v Čechách se jeho prvky ve středním školství teprve začínají uplatňovat. Češi zase informovali slovenské kolegy o tom, že by chtěli získat větší pravomoc v tom, aby společně s řediteli škol mohli rozhodovat o otevíraných oborech a počtech žáků. Mluvilo se ale také o dopadech sucha, které postihlo obě země, nebo o diskusi, která se vede k odkladu zákazu skládkování využitelného odpadu z roku 2024 na rok 2030.

Hejtmani spolu s župany velmi ocenili možnost vzájemného předávání si informací. „Pro nás je velmi důležité, že jsme se v tomto složení sešli a ve spolupráci chceme rozhodně pokračovat. Nejen mezi hejtmany a župany, ale v celé Evropské unii by měl fungovat proces sdílení těch nejlepších zkušeností z praxe. I my si odnášíme některé zajímavé postřehy, například to, že se hejtmani pravidelně setkávají s vládou a jednají o problémech krajů, to bychom chtěli zavést i u nás.

Ujistili jsme se také o tom, že se stát nesmí zbavovat své odpovědnosti vůči regionům, ať už je to v oblasti sociálních věcí, či oprav silnic II. a III. tříd. Těšíme se na další společné setkání Asociace krajů ČR a Sdružení samosprávných krajů SK8, které by se mělo konat v dubnu 2020 na Slovensku,“ řekl Jozef Viskupič, předseda SK8 a župan Trnavského kraje.
Jana Pavlíková, Mediální zastoupení, Asociace krajů ČR