iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Otevřeně mrazí ženská vajíčka – poprvé v ČR

Vůbec poprvé v Česku mrazí česká reprodukční klinika ženská vajíčka přímým ponořením do tekutého dusíku. Tento způsob tzv. otevřeného mražení je spolehlivější a je při něm řádově nižší riziko, že při rozmražení „budoucí generace“ dojde k poškození. Všechny ostatní kliniky v Česku dosud používají „uzavřený systém mražení“, kde se vajíčka nedostávají do přímého kontaktu s tekutým dusíkem. Nabídku zamražení vajíček (oocytů) využívají v Česku například ženy, které čeká onkologická léčba, nebo ty, které odkládají těhotenství na později.

„O povolení této metody jsme museli přesvědčit Státní ústav pro kontrolu léčiv. Proto jsme na klinice v Ostravě provedli roční studii, kdy jsme porovnávali obě metody při mražení více než 900 oocytů. Výsledky prokázaly někdy až o 50 % vyšší spolehlivost a vyšší kvalitu vajíček po jejich rozmražení při otevřené metodě. Proto jsme dostali od ústavu zelenou – vůbec poprvé. Těm, kteří potřebují uchovat naději na své budoucí potomstvo několik let živou, tato metoda nabízí vyšší spolehlivost a menší riziko poškození,“ vysvětluje ředitel klinik Reprofit v Brně a Ostravě Jonáš Vokřál.

Uchování oocytů zamražením je podle embryoložky Martiny Filové jedna z technicky nejnáročnějších metod v asistované reprodukci. „Lidské vajíčko je velká buňka s vysokým obsahem vody. Při zamrazování vajíčka vytváří voda krystalky ledu, které jej mohou nezvratně poškodit. Proto se molekuly vody opatrně nahrazují kryoprotektanty. To jsou látky, které mají schopnost za extrémně nízkých teplot tuhnout a nezvětšují přitom svůj objem,“ vysvětluje embryoložka. Metoda otevřeného mrazení je podle Martiny Filové v zahraničí rozšířená a běžná, v Česku se jí dosud vyhýbali pro možné riziko kontaminace, to je však podle dat jen v teoretické rovině.

Pokud se žena rozhodne svá vajíčka zamrazit, čeká ji proces, na jehož konci lékaři odeberou v průměru 5 až 12 vajíček. „Na rozdíl od milionů mužských spermií se u žen každé vajíčko počítá, a proto je tak důležité, aby se v kryokomoře uchovaly v dobré kondici ideálně úplně všechny odebrané oocyty,“ dodává Vokřál.

Reprodukční buňky vydrží po zmražení až desítky let. Mražení zárodečných buněk se stalo standardní metodou na většině českých reprodukčních klinik. „K mražení přistupuje čím dál více lidí, muži se jistí proti případnému zhoršení spermiogramu v pozdějším věku, ženy si nechávají mrazit vajíčka v mladém věku, kdy bývají ještě kvalitní. Nejsou pak tolik pod tlakem, když si rodičovství plánují do pozdější doby. Častým důvodem mražení bývá nadcházející onkologická léčba mladých pacientek,“ doplňuje MUDr. Tomáš Vrána z ostravského Reprofitu. Markéta Pudilová, Veronika Ostrá

LÉKAŘI ZAPOJÍ DO LÉČBY DĚTÍ S LEUKEMIÍ VLASTNÍ IMUNITU

Čeští hematologové plánují ve spolupráci se zahraničními kolegy prozkoumat možnosti léčby kombinací chemoterapie a imunoterapie u dětí s akutní leukemií. Letos otevírají společnou studii, kde budou sledovat a sdílet poznatky z léčby dětských pacientů. Ročně by se ve studii mělo objevit přibližně 1500 dětí. Je to vůbec poprvé, co taková studie vznikne, a odborníci čekají, že její výsledky ovlivní budoucnost léčby nejčastější formy dětské leukemie. O studii, stejně jako o novinkách v oblasti chorob krvetvorby, se budou bavit stovky hematologů z celé republiky i ze zahraniční na letošních třiatřicátých Olomouckých hematologických dnech, které startují 26. května.

Čeští experti na dětskou hemato-onkologii se do studie pouští s kolegy z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Izraele, Austrálie a Slovenska. V České republice si verdikt akutní lymfoblastické leukemie ročně vyslechnou rodiče asi 80 dětí, nejčastěji ve věku mezi 2 a 5 lety. Výskyt této nemoci, která je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u dětí, stále stoupá – meziročně asi o 1 %.

Nemoc se ohlašuje únavou, bolestí kloubů, končetin, horečkami, které nereagují na léky. „Nástup je rychlý, a pokud se okamžitě nezačne s léčbou, vede to záhy ke smrti dítěte na krvácení, infekci, multiorgánové selhání. Díky moderním lékům se v současné době naštěstí daří vyléčit 90 % všech dětí s leukemií. Jen u některých vzácnějších typů této nemoci je úspěšnost nižší. V posledních 5 letech pokročila medicína natolik, že jsme schopni vyléčit ty děti, které bychom dříve ztratili,“ říká prof. MUDr. Jan Starý, DrSc., z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Pro srovnání, počátkem 70. let 20. století se dařilo vyléčit jednu třetinu dětí, v 80. letech dvě třetiny. Pokrok v medicíně umožňuje hematoonkologům čím dál přesněji zkoumat nádor a přesně upravovat léky a léčbu podle toho, jak reaguje a jak se vyvíjí. „Léčba leukemie trvá vždy 2 roky, ale pro nás jsou nejdůležitější první dny a týdny, kdy za pomoci molekulární genetiky zkoumáme, jak rakovina na léčbu reaguje, kolik leukemických buněk je mezi zdravými. Citlivost této metody je obrovská, umí odhalit jednu leukemickou buňku mezi statisíci normálními.

Čím rychleji tyto nádorové buňky v průběhu týdnů mizí, tím lepší je prognóza pacienta. Tam, kde hned zpočátku vidíme, že leukemické buňky reagují pomaleji, rovnou zvyšujeme intenzitu léčby nebo plánujeme transplantaci kostní dřeně,“ vysvětluje prof. Starý. Daní za zachraňující léčbu je vysoký výskyt akutních i pozdních následků léčby. Podle posledních studií 10–15 % dětí prodělá při léčbě život ohrožující a 50 % závažné komplikace léčby. Podle prof. Starého tak před hematoonkology stojí výzva, jak snížit toxicitu léčby při zachování její účinnosti.

Nadějí do budoucna je zapojení vlastní imunity člověka – imunoterapie, která se uplatňuje čím dál častěji v léčbě různých nádorových onemocnění dospělých jedinců. Jedná s o tzv. monoklonální protilátky aktivující vlastní bílé krvinky (lymfocyty), které začnou likvidovat nádorové buňky. Další nadějí jsou genově upravené vlastní lymfocyty, které po vpravení zpět do krevního oběhu ničí ty nádorové. „Je třeba připomenout, že naprostá většina vyléčených dětí, u nichž se nemoc nevrátila, žije normální život, pracuje, zakládá vlastní rodiny a rodí zdravé potomky,“ doplňuje prof. Starý. V současnosti se léčba dětí s leukemií soustředí do 8 center v České republice. Díky pokroku v medicíně lékaři umí rozpoznat až 20 různých podtypů nemoci a uplatnit „na míru šitou“ léčbu.

Právě přesná diagnostika a cílená léčba chorob krvetvorby je hlavním tématem, které se bude prolínat letošními Olomouckými hematologickými dny. Takzvaná precizní medicína, kdy se lékaři soustředí na dokonalou diagnostiku, poznání typu nádoru a jeho chování, je u nás i ve světě hlavním a nejnovějším trendem hematoonkologie i medicíny vůbec. „Abychom mohli zahájit moderní, účinnou, ale také velmi nákladnou léčbu, která u jedince dosahuje až statisíců korun měsíčně, musíme určit přesnou diagnózu nemocného.

Tedy nejenom perfektně znát jeho typ onemocnění, ale i aktuální stav jeho organismu, přidružené choroby, další léky, které užívá, jeho sociální stav a rodinné zázemí. To je velmi důležité pro to, zda a jak je schopen léčbu dodržovat,“ říká prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc., přednosta Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) a Lékařské fakulty Univerzity Palackého (LF UP) v Olomouci a člen výboru České hematologické společnosti ČLS JEP.

Olomoucké hematologické dny začínají 26. a končí 28. 5. v olomouckém kongresovém centru. V sobotu, den před startem, pořádají organizátoři tradičně Pacientský den, kdy se pacienti setkávají se svými lékaři a mohou si poslechnout zajímavé přednášky. Akci pořádá Haimaom, nadace na podporu transplantace kostní dřeně ve spolupráci s LF UP v Olomouci a Hemato-onkologickou klinikou FNOL a LF UP v Olomouci. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

PACIENTI S RAKOVINOU KRVE SE SETKAJÍ S LÉKAŘI

Více než 100 pacientů, kteří prodělali rakovinu krve nebo s touto nemocí aktuálně bojují, se setká tuto sobotu se svými lékaři na Pacientském dnu v Olomouci. Setkání tradičně předchází startu jedné z nejvýznamnějších konferencí v oboru hemato-onkologie – XXXIII. Olomouckým hematologickým dnům.

Při této akci se tradičně scházejí pacienti, jejich blízcí, lékaři a další zdravotničtí pracovníci a baví se o novinkách v léčbě krevních nádorů a dalších tématech, které souvisí se zákeřným onemocněním krve. „Pro nás zdravotníky je Pacientský den příležitostí potkat se s našimi pacienty, kteří se po úspěšné léčbě vrátili zpět do svých životů. Každý uzdravený pacient je pro nás obrovskou motivací pro další práci,“ vysvětluje prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc., přednosta Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) a Lékařské fakulty Univerzity Palackého (LF UP) v Olomouci a člen výboru České hematologické společnosti ČLS JEP.

Motivaci svým lékařům přináší například Ivan Kocmánek (45), kterému diagnostikovali akutní myeloidní leukemii ve 40 letech. „Nejdřív lékaři samozřejmě hledali dárce u nás v rodině, ale bohužel nikdo neměl dostatečnou shodu. Musel jsem tedy čekat na dárce z registru,“ vzpomíná a pokračuje: „Naštěstí jsem se za 4 měsíce dočkal a vhodný dárce se našel. To mi zachránilo život.“ Čas je v těchto chvílích rozhodující. Čím dříve se vhodný dárce najde, tím větší šanci na přežití nemocný má. „Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl diagnózu, se mi zhroutil svět. Teď jsem ale opět šťastný, mám dvě skvělé dcery a loni se mi narodil syn.

Tomu, že mě může potkat něco tak úžasného, bych při čekání na transplantaci nevěřil,“ dodává pan Ivan. Stejné pocity zažívá i pan Petr Hynčica. „Při čekání na to, jestli pro mě lékaři najdou vhodného dárce kostní dřeně, jsem byl úplně na dně. Ani samotná transplantace pro mě nebyla vůbec jednoduchá, ale díky skvělému přístupů lékařů a sestřiček v olomoucké nemocnici jsem to nakonec zvládl a teď se pomalu vracím do „normálu“. Jsem vděčný všem, kteří se odváží a do registru dárců kostní dřeně vstoupí, mě jeden z nich zachránil život.“

Na Hemato-onkologické klinice FNOL a LF UP v Olomouci, která je společně s nadací na podporu transplantace kostní dřeně Haimaom organizátorem 4. pacientského dne a XXXIII. Olomouckých hematologických dnů, transplantují kostní dřeň již 22 let. Za tu dobu prošlo tamním transplantačním programem přes 1 300 nemocných s leukemiemi, lymfomy a dalšími zhoubnými onemocněními krvetvorby. „V posledních letech transplantujeme ročně až 70 pacientů,“ doplňuje prof. Papajík a dodává: „U některých diagnóz je pro nemocného transplantace kostní dřeně jediným řešením. Abychom našli vhodného dárce, je pro nás klíčové, aby jich byl v registru co největší počet.“
Národní registr dárců kostní dřeně eviduje kolem 80 000 dárců, potřeba by bylo minimálně 200 000 registrovaných dárců.

Pacientský den startuje v Clarion Congress Hotelu Olomouc v sobotu 25. května v 8.30 hodin. Hlavními tématy letošního ročníku budou rizika alternativní léčby v onkologii a vliv našich emocí na imunitní systém a zdraví. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

PRAKTICI EVROPY NA ŠKOLENÍ DO PRAHY

Budoucí praktické lékaře budou školit ti, kteří se sami rozhodli rozšířit svoje znalosti. Letos vstoupí 11 českých školitelů – zkušených praktiků – do kurzu Leonardo, kde se jim dostane vzdělání dle evropských standardů. Svým svěřencům pak budou schopni nabídnout hlubší znalosti, než tomu bylo doposud.

„Obor všeobecného lékařství je pro studenty lékařských fakult čím dál atraktivnější. Praktičtí lékaři mohou vykonávat více činností, předepisují léky, které byly dříve jen v rukou specialistů. Vyšším nárokům spojeným s primární péčí musí ale také odpovídat odbornost těch, kteří mladé absolventy školí,“ vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

Podle MUDr. Josefa Štolfy, místopředsedy pro vzdělávání v SVL ČLS JEP, nyní v tuzemsku vyrůstá silná generace lékařů, jež vyžaduje školitele, kteří jim mohou nabídnout tu nejvyšší úroveň vzdělání. „Jen tak do oboru vtáhneme mladé perspektivní lékaře a udržíme je v něm,“ vysvětluje MUDr. Štolfa.

Autorem a odborným garantem kurzu Leonardo je mezinárodní organizace učitelů ve všeobecném lékařství EURACT (European Academy of Teachers in General Practice), výuku vedou její členové. Letos se kurz poprvé koná v České republice. Uskuteční se od 23. do 25. května v Praze. „Na kurz se přihlásilo 36 lékařů z 12 zemí Evropy, 11 z nich bude z České republiky,“ popisuje člen rady EURACT MUDr. Jáchym Bednář, který kurz v tuzemsku organizuje a podílí se i na samotné výuce. Náplní kurzu bude 7 tematických okruhů týkajících se výuky mladých lékařů. Kurz povedou 3 lékaři z Dánska, Polska a Řecka, asistovat jim budou další 3 kolegové, a to z České republiky, Slovenska a Ukrajiny.

V České republice každoročně absolvuje 1 100 lékařů, 120–150 si zvolí obor všeobecné lékařství a přibližně 100 z nich získá rezidenční místo finančně podporované Ministerstvem zdravotnictví ČR. Na nich je po dobu 3 let vzdělávají školitelé – akreditovaní lékaři přímo z praxe. Úroveň jejich znalostí je dána zákonem, Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP chce ale vzdělanost školitelů zvyšovat i nad rámec toho, co je povinné. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

NOSITEL CENY ZA ZÁSLUHY PARDUBICKA, HASIČ ŽÁK

Počítat u profesionálního záchranáře, kolika lidem v krizové situaci, při níž byl v ohrožení život nebo zdraví, pomohl, je nesmysl. Pro Jaroslava Žáka, který je bezmála pětatřicet let u hasičského sboru, je pomoc v nouzi každodenním chlebem. Stejně jako pro stovky jeho kolegů po celé republice. Ovšem urostlý usměvavý velitel směny C chrudimských hasičů je přece jenom v něčem výjimečný.

„K profesionálním hasičům jsem nastoupil v roce 1985 po vojně,“ vypráví Jaroslav Žák. „Můj handicap byl v tom, že jsem tehdy moc neznal hasičinu. Měl jsem ale naopak výhodu v technickém vzdělání, byl jsem odborníkem na automobily a opravárenství.“ V té době u hasičských sborů začínaly fungovat služby, tedy servis zajišťující bezvadné fungování automobilů, radiostanic a dalšího technického vybavení. Jaroslav Žák byl jako absolvent elektrotechnické průmyslovky v tomto směru kompe¬tentní, a tak došlo ke spojení, které se pro budoucnost ukázalo jako velice prospěšné.

„Chtěl jsem se posunout dál, což byl hlavní impuls k tomu, že jsem se dostal ke stavění zásahového vozidla pro vyprošťování osob,“ pokračuje Žák, který byl vychován k tomu, že když něco dělá, má to dělat pořádně. „Na krajských stanicích jsem viděl, že je všechno polovičaté, nedotažené do konce, takže tady jsme to dělali z gruntu a pořádně. Díky tomu se podařilo vytvořit vozidlo Tatra 623, se kterým jsme v roce 1990 obrovským způsobem uspěli v Brně na první výstavě Pyros.

Ačkoliv do té doby byla vyprošťovací technika výsadou pouze hasičů ve velkých městech, Žákovi se podařilo na Chrudimsku vybudovat špičkový systém při vyproš¬ťování osob z havarovaných automobilů. A myšlenku, aby vybavení k záchraně zraněných při dopravních nehodách měl k dispozici co největší počet hasičů, šířil po celé zemi. „Studená sprcha přišla v červnu 1995, kdy se stalo železniční neštěstí v Krouně, kde bylo devatenáct obětí a kde jsem viděl, že někdy ani naše špičková tatřička nestačí.

To mi dalo vizi, jak se zase posunout dál,“ popisuje připomínkou na tragickou nehodu další milník vývoje Jaroslav Žák. V tomto oboru hasičské činnosti se z něj stal uznávaný odborník, který svoje ideje přenášel dál prostřednictvím přednášek na hasičských školách, učilištích a kurzech. Přitom neustále sledoval moderní trendy a zaváděl je do praxe. „Pan Žák se lvím podílem zasloužil o to, aby technika, kterou hasiči používají, byla v náležité kvalitě. A nejenom, že toto dokázal zajistit, navíc si vychovává následovníky, kteří by jednou měli štafetu převzít po něm,“ hodnotí Jaroslava Žáka bývalý dlouholetý starosta Chrudimi Petr Řezníček.

„Asi jsem byl v životě ve správný okamžik na správném místě a dotahoval věci do konce,“ uzavírá skromně Jaroslav Žák a svěřuje se: „Pokud vezmete hrobníkovi z lopaty oběť, vrátíte ji do života, je to krásný pocit štěstí a stojí za to tuhle práci dělat.“ Bc. Petr Šilar, oddělení komunikace a vnějších vztahů