iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

MUDr. Rath stížnost k ES pro nečinnost ÚS v ČR

Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva kvůli nečinnosti českého Ústavního soudu (ÚS) podává exhejtman David Rath. Proti nečinnosti ÚS neexistuje žádný legální prostředek nápravy, uvádí ve stížnosti. Tím se podle něho český stát dopouští porušení práva na spravedlivý proces a účinné opravné prostředky ve spojení s porušením těch práv, na která si u Ústavního soudu dosud bez odezvy stěžuje. Svoji první stížnost u Ústavního soudu vzal po 37 měsících nečinnosti zpět.

Ústavní soud v Rathově stížnosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně zákonnosti odposlechů v jeho případu neučinil žádný úkon od listopadu 2017. Právní zástupce Davida Ratha to dokládá spisovým přehledem z letošního 10. května. Text stížnosti i část související korespondence má Česká justice k dispozici.

Ústavní stížnost není vyřízena, ale Rath už je odsouzen

Anabáze Davida Ratha s pořízenými a použitými odposlechy v jeho případu trvá už déle než tři roky. V říjnu 2016 Vrchní soud v Praze shledal usnesením odposlechy v jeho případu pořízené nezákonné s ohledem na nedostatečná odůvodnění příkazů, a proto zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze z 23. července 2015.

Jenže proti usnesení Vrchního soudu v Praze podal v únoru 2017 tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu a ten mu 7. června 2017 vyhověl. Proti tomu podal zase David Rath ústavní stížnost 21. září 2017. V ní namítal zejména porušení práva na spravedlivý proces, práva na zákonného soudce a práva na ochranu soukromého a rodinného života.

Podle popisu faktů, jak je Rath předkládá ve stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP), Ústavní soud kromě spojení předmětné stížnosti se stížnostmi dalších obžalovaných v dané trestní věci, neučinil od 7. listopadu 2017 žádné úkony, které by směřovaly k rozhodnutí o stížnosti. Mezitím však Krajský soud v Praze znovu rozsudkem uznal Davida Ratha vinným, když se ohledně použitelnosti odposlechů ztotožnil se závěry Nejvyššího soudu – proti kterým Rath ovšem podal předmětnou stížnost u Ústavního soudu, jenž stále není vyřízena.

Spravedlnost přicházející pozdě není spravedlnost

Podle Davida Ratha – stěžovatele u Evropského soudu pro lidská práva tak bylo porušen Článek 6 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách – právo na spravedlivý proces, a to porušením jeho práva na projednání ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2017. „Od podání ústavní stížnosti 21. září 2017, tedy po dobu 20 měsíců Ústavní soud je nečinný, ve věci neučinil žádný procesní úkon,“ uvádí ve stížnosti k ESLP na Rath.

Dalším článkem, který měl český stát v případu Davida Ratha porušit je článek 13 Úmluvy ve spojení s článkem 6 odst. 1 Úmluvy. Článek 13 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách výslovně přiznává právo na opravné prostředky takto: „Právo na účinné opravné prostředky – Každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností.“

Stěžovatel David Rath ovšem ESLP upozorňuje, že toto právo není v ČR naplněno, co se týče ústavních stížností: „Český právní řád neposkytuje stěžovateli žádný procesní prostředek ochrany porušení práva na projednání ústavní stížnosti v přiměřené lhůtě, kdy procesní prostředky ochrany, které se vztahují na jiné typy řízení před českými soudy, nelze aplikovat, ječ.li namítána nepřiměřené délka řízení před Ústavním soudem,“ uvádí stěžovatel ve stížnosti s odkazem k nálezu II ÚS 179/13.

„Podstata stížnosti spočívá v tom, že proti nečinnosti Ústavního soudu neexistuje v České republice žádný legální prostředek, který by Ústavní soud vedl k upuštění od této praxe. Sám Ústavní soud přitom zastává zásadu, že spravedlnost, která přichází pozdě není spravedlností,“ komentuje princip stížnosti advokát Roman Jelínek.
Odposlouchávat poslance jen kvůli podezření je proti Ústavě

A konečně jde o práva, která český stát podle Davida Ratha porušil rozsudkem Nejvyššího soudu, na který si zatím bez výsledku stěžuje u soudu ústavního. Česká republika tak měla porušit Ćlánek 13 Úmluvy ve spojení s Článkem 8 odst. 1 – právo na respektování soukromého a rodinného života a Článkem 6 odst.1 – právo na spravedlivý proces. Stěžovatel David Rath konstatuje, že nemá k dispozici účinný procesní prostředek nápravy porušení těchto jeho práv, jak k nim došlo rozsudkem Nejvyššího soudu, přičemž ústavní stížnost nelze podle Davida Ratha s ohledem na její neprojednávání a absenci prostředku nápravy tohoto stavu za účinný nástroj považovat.

Podle advokáta Romana Jelínka se český stát k Davidu Rathovi takto nechová poprvé: „Mimochodem ústavní soud byl nečinný i v případě ústavní stížnosti sp.zn. III.ÚS 189/14. Podstatou tehdy podané ústavní stížnosti bylo posouzení oprávněnosti orgánů činných v trestním řízení, jakožto součásti výkonné moci, sledovat a odposlouchávat členy zákonodárného sboru na základě pouhého podezření ze spáchání trestného činu.Stěžovatel předestřel názor, který v ústavní stížnosti dále rozvedl, že sledováním a odposloucháváním zákonodárců v rámci prověřování (pouhého) podezření z trestné činnosti je popřen smysl a účel ustanovení čl. 68 odst. 1, čl. 53 odst. 1 a čl. 28 Ústavy ČR,“ shrnul advokát pro Českou justici.

Šlo o zásadní otázku směřování státu, odpověď nemáme

Jak vysvětluje Roman Jelínek, tato ustanovení představují základní zásady parlamentní demokracie. „Má-li být mandát poslancem vykonáván nezávisle a osobně, musí být zajištěny garance takového výkonu funkce. Podle našeho názoru, rozhodnutí o nastolené ústavně – právní otázce by mělo zásadní význam pro další vývoj parlamentní demokracie v České republice a dalšímu směřování státu, k posílení liberálního právního státu či návratu k státu neliberálnímu,“ uvádí k tomu advokát Jelínek.

O této ústavní stížnosti Ústavní soud nerozhodl ani po 37 měsících od jejího podání, takže odpověď na zásadní otázku směřování státu nemáme. Po této době vzal jeho klient Rath ústavní stížnost zpět, mimo jiné s odůvodněním : „S ohledem na nebezpečí fatálních a těžko odvratitelných důsledků, které by rozhodnutí o ústavní stížnosti Stěžovatele mohly mít pro další demokratický a právní vývoj státu, pro parlamentní demokracii a ochranu společnosti před represivními postupy orgánů státu na úkor demokratických hodnot, bere navrhovatel v plném rozsahu zpět svou ústavní stížnost vedenou pod sp.zn. III.ÚS 189/14., ceskajustice.cz

ŽALOBCE: JEDNÁNÍ MYNÁŘE SE SOUDCI NEBYLO TRESTNÉ

Státní zástupce Jan Lelek neshledal setkání hradního kancléře Vratislava Mynáře se soudci jako trestná. Počínání kancléře ale označil za nestandardní a za vhodný nepovažuje ani postup soudců. Lelek to dnes sdělil ČTK. Státní zástupce svým verdiktem potvrdil rozhodnutí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která záležitost prověřovala. Mynář čelil podezření, že se snažil s vědomím prezidenta Miloše Zemana ovlivnit soudce v kauzách důležitých pro Pražský hrad.

NCOZ prověřovala podle dřívějších informací tři trestní oznámení na Mynáře, která se týkala možných zásahů do nezávislosti soudu. Policisté podle Lelka dospěli k závěru, že nejsou důvody k zahájení trestního řízení. „Státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal a shledal jej věcně správným,“ uvedl Lelek. Neshledal tak důvody k zahájení úkonů trestního řízení.

Lelek podotkl, že schůzky Mynáře se soudci, které se uskutečnily s vědomím Zemana, lze sice označit za nestandardní, „nelze však bez dalšího dovozovat jeho trestní odpovědnost“. Státní zástupce poznamenal, že ne každý projevený zájem o soudem projednávanou věc musí být trestným činem zasahování do nezávislosti soudu.

Policisté a státní zástupce také posuzovali, jestli se soudci nedopustili trestného činu, když schůzky s Mynářem neoznámili. „Byť postup soudců nelze považovat s ohledem na prodlevu a formu prezentace jejich tvrzení za vhodný, nebyly shledány důvody k dovozování jejich trestní odpovědnosti,“ uvedl Lelek.

Dodal, že část Zemanova jednání byla spojena s výkonem jeho funkce v souvislosti s jeho pravomocemi v oblasti soudní moci. Za výkon své funkce ale není prezident podle ústavy odpovědný. „Vyvozovat jinou než trestněprávní odpovědnost ve vztahu k prezidentu republiky orgánům činným v trestním řízení nepřísluší,“ podotkl Lelek.

Jedno z trestních oznámení podal advokát a senátor Václav Láska (SEN 21). Mynář se podle něj opakovaně dopustil trestného činu zasahování do nezávislosti soudu, za který by kancléři hrozilo až tříleté vězení. Senátor se odvolává na mediální články a rozhovory se soudci, kteří uvedli, že se je Hrad snažil ovlivnit v konkrétních kauzách.

Mynář v minulosti přiznal, že v Zemanově zastoupení „konzultoval“ s více ústavními soudci prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu. Soudce kontaktoval i v jiných kauzách. Mynáře se už dříve zastal Zeman. Uvedl, že na schůzky se soudci ho vysílal sám a že Mynář nikoho neovlivňoval. Kancléř řekl, že cílem setkání bylo seznámit soudce s prezidentovými stanovisky.

VE STRAKONICÍCH ZNOVU NEUZNÁNY VOLBY

Obecní volby ve Strakonicích jsou neplatné, rozhodl už podruhé krajský soud v Českých Budějovicích. Důvodem je narušení předvolební kampaně vítěznou Strakonickou Veřejností. Proti dnešnímu rozhodnutí může opět Strakonická Veřejnost podat ústavní stížnost, řekla předsedkyně senátu českobudějovického krajského soudu Tereza Kučerová. Starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost) ale připustil, že ústavní stížnost možná znovu nepodá. Znamená to, že by se tak konaly nové volby.

„Přemýšlíme o tom. Ale máme obavy, že ať případné volby dopadnou jakkoliv, tak se zase někdo odvolá, zase někdo podá stížnost a zase to bude zdržovat. To zdržování je úmyslné a vede jen k tomu, aby město bylo paralyzované,“ řekl starosta. Dodal, že Strakonická Veřejnost se o dalším postupu poradí s právníky.

Stejný verdikt oznámil soud loni na podzim a tehdy Strakonická veřejnost ústavní stížnost podala. Ústavní soud (ÚS) pak věc krajskému soudu a vrátil a uložil mu, ať lépe odůvodní míru, v jaké mohlo narušení politické soutěže ovlivnit výsledek voleb a rozdělení mandátů.

Kvůli neuznanému výsledku voleb ve Strakonicích od loňských říjnových voleb nezasedlo zastupitelstvo. Město vede pouze rada se starostou a hospodaří s omezenými rozhodovacími možnostmi a pouze na základě rozpočtového provizoria.

Strakonická Veřejnost loni ve volbách získala 51,1 procenta hlasů. Stížnost na výsledek vzápětí podal kandidát do zastupitelstva za Změnu pro Strakonice Karel Janský. Poukazoval na to, že Strakonická Veřejnost byla v kampani zvýhodněna v radničním zpravodaji i na výlepových plochách.

Podle Kučerové už ÚS v dubnovém rozhodnutí potvrdil, že ve Strakonicích byla omezována politická soutěž. Ale ÚS poukazoval na to, že v původním verdiktu krajského soudu chybí odůvodnění o ovlivnění volebních výsledků, které vzniklo na základě narušení kampaně. „My jsme teď měli dokázat, že tyto konstatované a prokázané vady volebního procesu měly hrubý vliv na volební výsledek, což v odůvodnění konstatujeme,“ řekla Kučerová.

V podzimních volbách ve Strakonicích zůstaly ANO, KDU-ČSL a Změna pro Strakonice těsně pod pětiprocentním ziskem potřebným pro zisk mandátu. Vzhledem k tomu se přerozdělování křesel v zastupitelstvu týkalo jen čtyř politických subjektů. A Strakonická Veřejnost získala 16 z 21 mandátů. Pokud by se do zastupitelstva dostalo více stran, byl by přepočet mandátů jiný a nezajistil by Strakonické Veřejnosti takový zisk. „V návaznosti na uvedené si soud položil zásadní otázku…. a sice zda by se občan Strakonic rozhodl pro jinou volbu, pokud by měl v rámci předvolební kampaně možnost seznámit se s volební kampaní i jiné politické strany než pouze Strakonické Veřejnosti,“ stojí v odůvodnění soudu.

Senát také uvedl, že si vyžádal od strakonického městského úřadu volební lístky k přezkoumání. Radnice je však nedodala, protože je 16. ledna skartovala, neboť to podle ní vyžaduje vyhláška ministerstva vnitra. Soud však poznamenal, že zničení lístku v době, kdy stížnost na výsledek prověřoval ÚS, považuje za strany strakonického městského úřadu za účelové. Českobudějovický krajský soud vyvěsil rozhodnutí o strakonických volbách na úřední desku dnes dopoledne. Odůvodnění usnesení má 55 stran a více než dvě stě bodů.

PŘÍPAD POSTOLOPRTY, POCHYBNOSTI O PRÁCI POLICIE A ŽALOBCŮ

Tento týden oznámilo devět občanů města Postoloprty, kteří byli rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově (OS) 3. dubna zproštěni obžaloby z trestného činu nedbalosti při správě cizího majetku, že se budou domáhat na státu omluvy a odškodnění za způsobenou újmu. Po státu požadují každý dva miliony korun, přičemž omluvu a pět milionů navrch za poškození dobrého jména bude po státu požadovat i město Postoloprty.

Zastupitelé se měli trestného činu dopustit tím, že na podzim roku 2015 prodali dům v majetku města dosavadní nájemkyni, aniž si předtím opatřili posudek a měli tak městu způsobit škodu, neboť policií najatý znalec odhadl cenu nemovitosti přibližně o půl milionu korun vyšší. U chomutovského soudu však mimo jiné vyšlo najevo, že tento posudek byl zpracován ne zcela standardním způsobem a jím zjištěná cena nebyla v místě a čase obvyklá. Zastupitelé podle revizního posudku, který nechal opatřit soud, dokonce prodali dům se ziskem minimálně 50 tis. Kč.
Z odůvodnění rozsudku OS v Chomutově, který má Česká justice k dispozici, vyplývá, že požadavky již znovu bezúhonných postoloprtských občanů na odškodnění nejsou bez šance.

Předně soud v rozsudku konstatuje u výpovědi několika obžalovaných, že již v přípravném řízení upozorňovali na existenci posudků bank, které ohodnotily cenu domu ve výši obdobné té, za jakou nakonec dům prodali. Stejně tak je v jeho odůvodnění uveden rozsáhlý přehled dokumentů a zápisů z jednání rady města a zastupitelstva, v nichž jsou uvedeny informace o havarijním stavu nemovitosti i zdůvodnění ceny, za kterou je dům prodáván.

„Obžalovaní se prodejem a údržbou nemovitosti pravidelně zabývali, na jednotlivých jednáních byly diskutovány možné varianty, jak s nemovitostí naložit, zejména zda ji prodat rovnou, zrekonstruovat a pronajmout nebo zakonzervovat a prodat později, opakovaně byl probírán její špatný technický stav a potřeba vysokých investic, které byly např. v letech 2013 a 2014 vynaloženy a podle všeho výrazně nezvýšily její hodnotu, a které by pro město mohly být v budoucnu dokonce příliš vysoké“, stojí v rozsudku. Všechny tyto informace ovšem měly v přípravném řízení k dispozici jak policie, tak státní zástupkyně, aniž by se ovšem těmito důkazy jakkoliv zabývaly.

Soud také konstatoval, že klíčový důkaz policie, tedy znalecký posudek, nezjistil cenu v místě a čase obvyklou, ačkoliv právě rozdíl cen byl hlavní námitkou policie a státní zástupkyně Radky Pavlišové vůči obžalovaným. „Soud nemá za prokázané tvrzení obžaloby, že cena předmětné nemovitosti v době převodu odpovídala částce 1 502 840 Kč. Tato částka vycházela ze znaleckého posudku Ing. Jiřího Vaňka, způsob výpočtu ceny nemovitosti znalcem byl následně zpochybněn revizním znaleckým posudkem Vysoké školy ekonomické v Praze, podle kterého se Ing. Vaněk reálně nezabýval stanovením tržní hodnoty předmětné nemovitosti, kdy se vůbec nezabýval situací na trhu s nemovitostmi a cena, stanovená tímto posudkem, nemohla být cenou, které by na trhu bylo možné reálně dosáhnout.

Soud se závěry revizního znaleckého posudku ztotožnil, kdy pro toto trestní řízení je důležité zjištění ceny, za kterou by bylo v době uvedené v obžalobě možné předmětnou nemovitost reálně prodat v tržním prostředí. Protože se znalecký posudek Ing. Vaňka reálně nezabýval otázkou tržní hodnoty předmětné nemovitosti a je tedy pro toto trestní řízení nepoužitelný, jsou další vytýkané vady posudku již zcela bez významu“, konstatuje soud. Je třeba uvést, že i na tuto skutečnost, tedy že znalecký posudek opatřený policií neoperuje s cenou v místě a čase obvyklou, upozorňovali někteří z obžalovaných již v přípravném řízení, aniž by ovšem na tuto skutečnost státní zástupkyně Pavlišová adekvátně reagovala.
Ignorování podložené právní argumentace obviněných

Soud také došel k závěru, že i kdyby zastupitelé prodali dům pod cenou, trestného činu nedbalosti při správě cizího majetku by se nedopustili. A to jak s ohledem na konkrétní okolnosti prodeje domu, tak i na převládající výklad jednotlivých ustanovení příslušných zákonů. „Vzhledem ke specifickému postavení města jako samosprávného celku pak nelze odhlédnout od povinnosti nakládat s majetkem mj. v souladu se zájmy obce, tedy zájmy na rozvoji území obce s ohledem na potřeby občanů obce.

Tento zájem bude často nepochybně vést k rozhodnutím, která budou pro samotný majetek obce z ekonomického hlediska samostatně nevýhodná, mohou však přispět k rozvoji obce, v jehož důsledku se pak majetek obce může zvyšovat, nebo také může být jejich výsledek toliko zajištění potřeb občanů města nepřinášející ekonomické výhody. Hospodaření s majetkem obce, snaha o jeho zachování a případné zhodnocení není cílem, ale toliko prostředkem k plnění úkolů, ke kterým byla obec zřízena. Zákonem o obcích je pak v § 39 odst. 2 explicitně upravena možnost prodeje majetku města za cenou jinou než obvyklou s tím, že tato cena musí být odůvodněna.

V daném případě se obžalovaní sice ani neodchýlili od obvyklé ceny nemovitosti, ovšem i v případě eventuální odchylky by tato byla odůvodněna (zejména s odkazem na zápisy z jednání orgánů obce) důležitým zájmem obce, kdy ze zápisů Zastupitelstva města Postoloprty je jasná pohnutka obžalovaných prodat předmětnou nemovitost paní žadatelce nikoliv z důvodu výnosu prodeje, ale primárně z důvodu podpory podnikatelského záměru.

Obžalovaní zhodnotili (a projednali) důsledky prodeje předmětné nemovitosti žadatelce a došli k závěru, že v případě prodeje si město s velkou pravděpodobností udrží potřebnou živnost“, uzavírá se v rozsudku. I na tuto skutečnost, včetně odkazu na dostupnou odbornou literaturu a judikaturu, byla dozorová státní zástupkyně upozorněna tehdy obviněnými nejpozději při podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání.

Není tak možné akceptovat vysvětlení státní zástupkyně, kterým před soudem při návrhu na zproštění obžaloby obhajovala postup orgánů činných v trestním řízení, totiž že není jejich úkolem posuzovat, zda jimi přizvaný znalec postupoval při zpracování posudku správně a zvolil odpovídající metodu.

I kdyby tomu tak bylo, bylo povinností státní zástupkyně prověřit vznesené pochybnosti o tomto posudku, k čemuž nedošlo. Stejně by bylo vhodné osvětlit, zda je projevem právního názoru státní zástupkyně ignorování podložené právní argumentace obviněných v přípravném řízení, kteří upozorňovali ve svých podání státní zástupkyni na soudem zmíněný konformní výklad zákona o obcích. Petr Dimun, ceskajustice.cz

SOUDCI OSVOBODILI VŠECHNY OBVINĚNĚ V DPP

Soud zbavil obžaloby všech 17 obviněných v kauze údajného tunelování pražského dopravního podniku (DPP). Podle soudce Petra Hovorky nebyl žalovaný skutek, ze kterého státní zástupce vinil mimo jiné bývalého šéfa DPP Martina Dvořáka a lobbistu Iva Rittiga, trestným činem. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupce Adam Borgula se proti němu na místě odvolal.

Kauza DPP má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. Dopravní podnik v případu figuruje jako poškozený, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 milionu korun.

Podle soudce se obžalobě nepodařilo prokázat, že DPP vznikla škoda. Soudce v odůvodnění rozsudku uvedl, že některé znalecké posudky byly špatně zadané, marže poskytovaná u jízdenek nebyla vyšší, než je běžné u jiných dodavatelů jízdenek v Česku. Podle něj také neexistuje důkaz o tom, že by Dvořák nebo Rittig obdrželi nějaké plnění na základě uzavřených smluv dopravního podniku. Soudce rovněž upozornil na to, že vzhledem k tomu, že žalovaný skutek v první větvi případu nebyl trestným činem, nelze ve druhé větvi hovořit o legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Borgula podal odvolání v neprospěch všech 17 obžalovaných. S odůvodněním chce počkat na písemné vyhotovení rozsudku, soudce se podle něj nevyjádřil k některým skutkovým podstatám. „Mám za to, že soud polemizoval se skutkovými závěry, které byly uvedeny ve výroku obžaloby, ale nezaslechl jsem nic o důkazech, které jsem zmiňoval ve své závěrečné řeči,“ řekl. Státní zástupce se také neztotožňuje s tím, jak soud vyhodnotil znalecké posudky.

Zástupce DPP, který v kauze vystupuje jako poškozený, si ohledně možnosti odvolání ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Na dnešní vynesení rozsudku dorazilo šest obžalovaných včetně Dvořáka. Ostatní zastupovali jejich advokáti. Obžalovaní už dříve požádali o to, aby se soud mohl konat i v jejich nepřítomnosti. Dvořák po skončení líčení kritizoval novináře, kteří podle něj ignorovali argumenty obhajoby. Státní zástupce podle něj chtěl případ využít pro vzestup ve své kariéře.

Rittig dnes k soudu nepřišel, jeho obhájce Vlastimil Rampula označil výsledek za odpovídající. „Důvody pro podání obžaloby podle mého názory vůbec nebyly a hlavní líčení toto jen prohloubilo,“ podotkl. Jaroslav Kubiska, jediný z obžalovaných, který spolupracoval se státním zástupcem, nechtěl rozhodnutí soudu komentovat.

Borgula požadoval pro většinu obviněných včetně Rittiga a Dvořáka pětileté tresty vězení a peněžité tresty ve výši pěti nebo deseti milionů korun. Spolupracujícího obviněného Kubisku soud podle něj neměl trestat.

V první větvi kauzy vinila obžaloba vedle Dvořáka dva další bývalé zaměstnance DPP – ekonomického ředitele Ivo Štiku a šéfa služeb Tomáše Petanu. Dále jednatele firmy Cross Point Pavla Švarce, Jana Janků z papírny Neograph a Petera Kmetě z karibské firmy Cokeville Assets. Původně čelili obvinění i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) a šéf firmy Crowsnest Antonín Vilímec, ani jeden z nich se ale soudu nedožil.

V druhé větvi případu byli vedle Švarce, Janků a Kmetě obžalováni z legalizace výnosů z trestné činnosti Rittig, jeho údajná spojka v DPP Jan Valtr a jeho právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková. Skupinu uzavírají Kubiska, Petr Michal a Jana Šádková z účetní firmy Peskim, advokát Aleš Rozehnal se svým společníkem z firmy Kyrenia Ferdinandem Überallem a Dvořákova matka Marie, která si podle obžaloby pořídila z vyvedených peněz dům na Madeiře.

OMBUDSMANKA ŠABATOVÁ PODPORUJE STEJNÉ POHLAVÍ

Ombudsmanka Anna Šabatová podporuje uzavírání manželství párů stejného pohlaví a doporučuje Sněmovně, aby zvážila jejich uzákonění. Řekla to dnes na tiskové konferenci. Kancelář veřejné ochránkyně práv provedla průzkum, do kterého se zapojily zhruba dvě tisícovky homosexuálů, bisexuálů a trans lidí.

Až 98 procent z nich se vyslovilo pro uzavírání manželství lidmi stejného pohlaví. Třetina se setkala s diskriminací a více než polovina řešila obtěžování, jako třeba nadávky a zesměšňování. Každý desátý z nich se potýkal s vyhrožováním a téměř stejný podíl čelil i fyzickému nebo sexuálnímu napadení.

Z průzkumu vzešlo ze strany ombudsmanky několik doporučení. Kromě zvážení možnosti uzákonění manželství párům stejného pohlaví se další týká například toho, aby byla lidem s odlišnou sexuální orientací zajištěna stejná ochrana jako v jiných případech před nenávistí z důvodů rasových, etnických nebo náboženských, ale také aby měli tito lidé možnost přiměřeného finančního odškodnění za způsobenou diskriminaci.
Kancelář ombudsmanky s doporučeními a výsledky průzkumu osloví například ministryní spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), policejního prezidenta Jana Švejdara i Českou školní inspekci, protože se i studenti s jinou orientací setkávají se šikanou ve školách jak ze stran spolužáků, tak ze strany učitelů.

Z průzkumu vyplynulo, že homosexuálové považují za nejzásadnější možnost uzavírání manželství, pro které se vyjádřilo až 98 procent dotazovaných. Podle vedoucí výzkumného úseku kanceláře ombudsmanky Maríny Urbánikové průzkum mezi více než tisícovkou lidí z většinové společnosti ukázal, že manželství pro lidi stejného pohlaví podporuje 65 procent z nich.

Komunita homosexuálů, bisexuálů a trans lidí považuje registrované partnerství za nedostatečné. Vznikají s tím podle nich problémy, například po smrti partnera nemají nárok na vdovský nebo vdovecký důchod a registrovaný partner si nemůže osvojit dítě svého partnera, přestože dítě společně vychovávají. Vznikají tak problémy například při úmrtí biologického rodiče.

Z průzkumu vyplynulo, že více než třetina dotazovaných se v posledních pěti letech setkala s diskriminací, což je třikrát více než u běžné populace. Přes 90 procent lidí ale incidenty nijak neřešilo. Nejčastěji se lidé setkali s diskriminací a šikanou v zaměstnání a ve škole.

Sňatky homosexuálů umožňuje 26 zemí světa, dnes jejich uzavírání schválil i tchajwanský parlament jako první v Asii. Novelu, která manželství lidem stejného pohlaví umožní, projednává i český parlament. Nedávno uzákonění podpořil premiér Andrej Babiš (ANO).

EK NA KARLOVARSKU, NÁPRAVA PO TĚŽBĚ

Regiony postižené těžbou, v nichž je životní úroveň nižší než v jiných částech Evropy, potřebují přednostní péči ze strany státu i Evropské komise. Během své návštěvy Karlovarského kraje se na tom shodli zástupci Evropské komise s vedením Karlovarského kraje. Proto by se měl náš kraj mimo jiné přihlásit do plánované výzvy pro 42 regionů EU postižených těžbou, která se otevře v létě letošního roku. Z ní by měly jít finance pro vybraných 6 regionů na technickou podporu přípravy projektů řízené restrukturalizace a zmírnění následků plánovaného útlumu těžby hnědého uhlí.

Zástupci Evropské komise v čele s vedoucím kabinetu místopředsedy EK Jurajem Nociarem se setkali s vedením kraje, představiteli společnosti Sokolovská uhelná, se starostkou Sokolova, předsedou mikroregionu Sokolov - východ a dalšími osobnostmi regionu. Akce se účastnili také lidé z ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a ze společnosti BMW Group, která chystá na Podkrušnohorské výsypce stavbu testovacího centra.

„Představitelům Evropské komise jsme především ukázali náš kraj jako strukturálně postižený region, který se potýká s nejnižší průměrnou mzdou v zemi, nejnižším HDP na obyvatele v ČR, které činí 315 tisíc korun, zatímco v dalším strukturálně postiženém Ústeckém kraji už je to alespoň 345 000 korun na obyvatele. Máme nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zatímco v ČR je to celkem 24 procent, u nás pouze 11 procent. Na druhou stranu jsme lázeňským krajem, který musí stavět na rozvoji cestovního ruchu.

Proto jsme stanovili 5 strategických projektů, jež by měly situaci pomoci zlepšit, a chceme na ně získat peníze z národních i evropských programů. Založili jsme uhelnou platformu, která se bude soustředit na čtyři tematické oblasti, ať už je to řízený útlum těžby, věda a výzkum, vzdělávání a tvorba pracovních míst,“ vysvětlila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Ta také upozornila na to, že na Sokolovsku a v okolí je zhruba 6 tisíc lidí zaměstnaných v těžebním průmyslu a navazujících provozech, kterých se útlum těžby dotkne. Proto k němu musí dojít řízeně a za podpory státu i EU.

Jak uvedl předseda představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl, společnost má za sebou celou řadu úspěšně realizovaných projektů rekultivace a revitalizace krajiny, řeší ale také nutnost vzniku nových příležitostí v oblasti, která budou zapotřebí po takzvané dekarbonizaci území. „Řízená restrukturalizace a dekarbonizace na Sokolovsku by mohla být pilotním projektem, na kterém by se dalo ukázat, jak se dají řešit koncentrované problémy tohoto území. Díváme se na věc nejen z pohledu těžařů, ale z pohledu regionu, jehož propad chceme zastavit a situaci zlepšit.

Mohli bychom zkrátit dobu, která zbývá do ukončení těžby, ale chceme, aby kraj dostal nejprve potřebnou pomoc, aby měl prostředky na vznik nových pracovních míst a na řešení toho, co nastane,“ dodal Pöpperl. Na to navázal Juraj Nociar z Evropské komise, který řekl, že by v nadcházejícím období mělo jít 25 procent prostředků EU, které jsou určeny pro chudší unijní regiony, právě na transformaci oblastí postižených těžbou.

Představitelé společnosti BMW Group přítomným vysvětlili plánovaný záměr vybudovat do roku 2022 zkušební centrum pro testování technologií autonomního řízení a vozů s alternativními pohony. Centrum počítá s tím, že vznikne až 700 nových pracovních míst, díky projektu se zvýší také poptávka po ubytovacích a stravovacích službách, místní firmy se budou moci zapojit do stavebních prací, údržby a správy areálu. Nemalý přínos pak záměr může mít pro rozvoj vědy a výzkumu a propojení s vysokými školami.

Kromě těžební činnosti je ale kraj na druhé straně proslulý úrovní lázeňství a velmi oblíbený turisty a návštěvníky. Uvolněný zastupitel Karlovarského kraje Vojtěch Franta proto informoval evropskou delegaci o založení Institutu balneologie a lázeňství, který by měl rozvíjet právě aktivity v oblasti výzkumu účinků přírodních minerálních zdrojů. Připomněl také význam zápisu lázeňských měst a hornického Krušnohoří na Seznam UNESCO a nutnost efektivní propagace a změny image kraje.

Karlovarský kraj rovněž bude mít šanci získat finance od státu, které byly převedeny z programu, kde se je nepodařilo vyčerpat na zavedení vysokorychlostního internetu. „Tyto prostředky jdou na snížení znečištění ze stacionárních zdrojů a kraj čeká na verdikt v případě šesti projektů podaných z našeho území, dále na zlepšení infrastruktury základních škol, zvýšení kvality návazné péče a velký zájem máme o výzvu, z níž by mělo jít 1, 8 miliardy korun na nízkoemisní vozidla. Měli bychom tak možnost získat pro veřejnou dopravu až 150 moderních klimatizovaných autobusů na CNG,“ upřesnila hejtmanka.

Zástupci Evropské komise si také prohlédli prostor lomu Jiří u Sokolova, zdařilý projekt rekultivace jezera Medard, navštívili mezinárodní letiště v Karlových Varech, aby se seznámili s jeho potenciálem pro budoucí větší využití, a prošli se lázeňským centrem Karlových Varů. Juraj Nociar v závěru setkání poděkoval za zajímavý program, který kraj připravil. Zdůraznil, že kraj i Evropská komise musí společně vymyslet, jak upřednostnit zájmy právě strukturálně postižených regionů. Kraj by proto mohl využít už plánovanou letní výzvu pro 42 regionů EU. Přislíbil také, že Evropská komise vytvoří seznam projektů, které by mohly strukturálně postižené regiony včetně Karlovarského inspirovat a pomoci jim, aby přesně věděly, které záměry mají na úrovni EU šanci na úspěch a získání potřebné finanční pomoci. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

BOŽÍ DAR PROTI VÝSTAVBĚ STEZKY V OBLACÍCH

Zastupitelé města Boží Dar se jednomyslně postavili proti investičnímu záměru výstavby „stezky v oblacích“ (SKYWALK), která by měla vzniknout v těsném sousedství Klínovce nejvyššího vrcholu Krušných hor.

K tomuto záměru se zastupitelům sice nepodařilo získat projektovou dokumentaci, ale z dostupných materiálů, jež byly předloženy orgánům státní správy, tak je například zřejmé, že výška objektu dvěstětřímetrového tobogánu by měla být 75 metrů, přičemž výška současného televizního vysílače na Klínovci je 56 metrů! Stezka v oblacích, která byla vybudována na Dolní Moravě je vysoká 55 metrů, ale není umístěna na nejvyšším vrcholu zdejšího pohoří, kterým je Kralický Sněžník (1424 m n. m.), kdežto v Krušných horách se investor nebál tuto stezku umístit přímo do těsného sousedství vrcholu.

Zastupitelstvo města Boží Dar vyzívá všechny dotčené orgány státní správy, aby zvážily dopady tohoto záměru zejména na krajinný ráz, na ohrožení jediné horské smrčiny v Krušných horách a vlivy masového turismu na Klínovci. Dle předkládaných materiálů statní správě se uvádí roční návštěvnost stezky 200 000 návštěvníků, ale dle dokumentu, který se městu Boží Dar podařilo získat, tak investoři počítají s návštěvností 400 000 návštěvníků! Vizualizace stezky jsou zpracovány tak, aby to vypadalo, že krajinný ráz nebude až tak narušen, ale neobsahují ani jeden dálkový pohled třeba od Karlových Varů, Ostrova, Abertam nebo ze sousedního Německa.

Tento týden se obce Centrálního Krušnohoří dozvěděly, že ICOMOS doporučil předložení nominace Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO na červencové jednání UNESCO, které se uskuteční v ázerbajdžánském Baku. Toto by měla být budoucnost Krušných hor. Seznamovat návštěvníky s hornickou historií a krásnou přírodou těchto hor, a nikoliv se stezkou na nejvyšším vrcholu Krušných hor připomínající spíš pouťovou atrakci.

Kdo by měl stejný názor jako Zastupitelstvo města Božího Daru, tak jej může podpořit podepsáním petice "Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů.“ Ing. Jan Horník, starosta města Boží Dar

V OLOMOUCI PRO OCHRANU SENIORŮ

Bezpečnější domácnosti seniorů či jiných znevýhodněných obyvatel města a lepší vybavení sanitek a policejních vozů. Další prostředky z rozpočtu města se stěhují ke složkám, které zajišťují bezpečí Olomoučanů a co nejrychlejší pomoc v případě zdravotních či bezpečnostních problémů. Město navíc začíná s projektem, který by měl zapojit do dění i sociálně odpovědné firmy z regionu.

Shodně po devadesáti tisících korun teď dostaly od města dvě profesionální záchranářské instituce, Hasičský záchranný sbor a Zdravotnická záchranná služba. „Společně s profesionálními hasiči chceme instalovat požární hlásiče a detektory plynů do vytipovaných bytů některé znevýhodněné skupiny obyvatel,“ vysvětlil náměstek primátora Martin Major s tím, že v minulosti se tato podpora týkala například zrakově postižených či seniorů. „Tento společný projekt je v republice ojedinělý. Jeho cílem je větší bezpečí lidí, kteří mají například sníženou pohyblivost. Spolupráce s městem tady funguje výborně a dlouhodobě,“ komentoval dotaci zástupce ředitele HZS Olomouckého kraje Petr Ošlejšek.

Zdravotníkům pomůže dotace od města k pořízení nových lineárních dávkovačů do vozidel výjezdových skupin. Smlouvu o dotaci podepsal na radnici ředitel Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Jan Weinberg. „Lineární dávkovače slouží k přehlednému a přesnému nitrožilnímu podávání léků během převozu pacienta. Chci městu za tento dar poděkovat,“ řekl při podpisu smlouvy Jan Weinberg.

Obě větší dotace musela schválit nejen rada, ale také zastupitelstvo. Už v dubnu přitom převzali nižší dotace na tři desítky menších projektů především dobrovolní hasiči. Dotace v celkové výši 620 tisíc korun tehdy uvolnila městská rada.

Zvýšení šancí na rychlé vyřešení okamžité zdravotní indispozice může přinést i vybavení části vozů městské policie defibrilátory. „Strážníci už dnes v několika vozech toto zařízení mají, my bychom jim chtěli pořídit další,“ řekl náměstek Martin Major. „Pokud jde o zajištění financí, chceme tentokrát zkusit jinou cestu. Budu oslovovat sociálně odpovědné firmy z regionu, které by mohly na zakoupení defibrilátorů přispět.“ Bezpečí je konec konců záležitostí všech. „Nikdo z nás nechce být v situaci, kdy by potřeboval pomoc záchranářů, ale pokud už se to stane, pak je samozřejmě dobré, když tyto složky mají k dispozici co nejlepší vybavení,“ uzavřel. Mgr. Michal Folta, mediální komunikace

V LE MANS TRÉNINK, O VÍKENDU ZÁVODY

Na okruhu v Le Mans se rozjela Velká cena Francie a jezdce čekaly první dva volné tréninky. Filip Salač s týmem pracoval na nastavení a se zajetými časy je spokojen, protože na čelo moc neztrácí. Letošní sezóna mistrovství světa silničních motocyklů pokračuje tento víkend závody ve francouzském Le Mans. Závodní víkend začal tradičně dvěma volnými tréninky, ve kterých Filip Salač předvedl dobrý progres. Počasí naštěstí vydrželo dobré, takže se tréninky třídy Moto3 odjely na suché trati s teplotami kolem 20°C.

Filip Salač zahájil Grand Prix s časem 1:44,025, se kterým se zařadil na 21. místo se ztrátou 1,071 s. Během odpoledne přišlo zlepšení o více než vteřinu. Nejrychlejší kolo bylo v hodnotě 1:43,005, takže jezdec týmu Redox Prüstel GP obsadil 18. místo se ztrátou 0,858 s a nebyl daleko od prozatímního postupu do druhé části kvalifikace.
Filip Salač

"V prvním tréninku jsme se snažili najít dobré nastavení motorky. Měl jsem problém s tím, že se mi při brzdění zabíral předek, ale na nových pneumatikách to docela drželo. Ke konci jsem zajel dobrý čas, který mě zařadil na 21. místo se ztrátou jedné vteřiny na prvního, což na poprvé nebylo vůbec špatné. Do druhého tréninku jsme hodně pracovali a snažili se motorku dobře nastavit. To se nám podařilo, protože i na použitých pneumatikách jsem jel časy jako dříve na nových.

Ke konci tréninku jsme nasadili nové pneumatiky a já zajel 42,9, což mi ukazoval budík na motorce, ale v oficiálních časech to bylo 43 rovných. To není vůbec špatné, 18. pozice a ztráta 0,8 s a přibližně 0,1 s od postupu do druhé kvalifikace, takže jsem spokojený. Myslím si, že jsme udělali velký progres. Od Jerezu jsem se změnil i po psychické stránce, protože se snažím pracovat hlavně na mentální stránce. Dnešní 18. místo mi určitě pomohlo a věřím, že v tom budeme dál pokračovat, protože motorka je dobře nastavená.

Nyní musíme najít místa, kde ještě zrychlit. Právě se tu zatahuje a uvidíme, zda bude zítra pršet nebo ne. Děkuji moc celému týmu a všem fanouškům, co mi drží palce!"
Harmonogram třídy Moto3 Shark Helmets Grand Prix de France (časy uvedeny v SEČ):
Sobota 18. 5. 2019: 3. volný trénink (09:00 - 09:40), kvalifikace (12:35 - 13:15 - 2 části)
Neděle 19. 5. 2019: Warm Up (08:40 - 09:00), závod (11:00 / 22 kol)

KLADRUBY V SEZNAMU DĚDICTVÍ UNESCO?

Česká republika by se za čas mohla chlubit další položkou na Seznamu světového dědictví UNESCO. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem představuje unikátní národní kulturní památku, jež dokládá staletý chov a výcvik jedinečného plemene – Kladrubského bělouše. Toto vzácné plemeno barokních galakarosiérů v ní bylo vyšlechtěno a krajina byla přizpůsobena jeho potřebám. Je to jedno z mála míst na světě, kde jsou dosud chováni a cvičeni kočároví koně, a to jako součást národního kulturního dědictví. Ministerstvo kultury v těchto dnech obdrželo stanovisko od Mezinárodního výboru pro ochranu památek a sídel (ICOMOS).

„Zpráva od ICOMOS, tedy poradního orgánu UNESCl jsem jednání Rady památky pro zápis do UNESCO na polovinu června do Kladrub nad Labem, a tam si musíme rozdělit úkoly tak, abychom byli schopni v následujících měsících dostát všem doporučením a dopracovat potřebnou dokumentaci,“ řekl Roman Línek, první náměstek hejtmana Pardubického kraje a předseda Rady památky.

ICOMOS coby nejvyšší odborná autorita v památkové péči na světě konstatoval, že jde o typ památky, kterým byla dosud v rámci implementace Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví věnována malá pozornost. Doporučil upřesnit návrh v několika bodech, zejména zvážit rozsah ochranného pásma na jižní hranici nominované krajiny a chránit Kladrubský náhon, dokončit revizi management plánu, posílit řízení rizik, dopracovat strategii cestovního ruchu, zlepšit interpretaci navrhovaného statku jako kulturní krajiny.

Ministerstvo kultury předpokládá, že ve spolupráci s ministerstvy zemědělství, životního prostředí a s ministerstvem pro místní rozvoj a Pardubickým krajem upraví návrh tak, aby do konce února roku 2020 mohl být odeslán Centru světového dědictví UNESCO v kompletní podobě. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů
O, je pro nás poměrně pozitivní. Vyplývá z ní, že máme velkou šanci na zápis. Svola