iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

NSZ Zeman, VSZ Bradáčová a Ištván žalobci na věčnost?

V TV Barrandov se ve čtvrtek v pořadu Týden s prezidentem hovořilo i o žalobcích, NSZ Pavlu Zemanovi a VSZ Bradáčové a Ištvánovi, protože už řadu let jsou na vedoucích místech, ale podle výsledků to není vidět. Např o Bakalovi a OKD, kde se jedná o 50 či více miliard, se hovoří už léta, avšak Bakala dodnes nestojí před soudem a ČR se směje ze Švýcarska nebo USA či jiné země, kde má i miliardy. Všichni žalobci patří do rezortu ministerstva spravedlnosti, takže všechny tři by mělo už konečně ministerstvo urychleně řešit. Třeba i Kolegium ministra a další orgány. Buď je přimět k obžalobě Bakaly, nebo je vyměnit za schopnější a odpovědnější právníky, kterých je v ČR nepochybně dost. Pochopitelně, že od skvělého koryta se nikomu nechce odejít.

PŘIPOMÍNKY PREZIDENTA ZEMANA V TV BARRANDOV

Prezident Miloš Zeman se v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov opřel do nejvýše postavených státních zástupců. Podle Zemana by měli víc pracovat a dávat méně rozhovorů. Prezident zároveň popřel, že by ministryně spravedlnosti Marie Benešová chystala jejich odvolání.

„Pavel Zeman je tam už osm let a říká se o něm, že je neviditelný. Lenka Bradáčová sice už jeden zářez na pažbě má, Davida Ratha, ale to už je sedm let. Ivo Ištvan zase udělá humbuk a pak jsou z toho jen kabelky Jany Nagyové,“ řekl na úvod Zeman.

Český prezident Miloš Zeman navštívil v Budapešti maďarského prezidenta Jánose...Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman hovoří s novináři po zasedání Bezpečnostní...

Ivo Ištvan, šéf Vrchního státního zastupitelství v OlomouciLenka Bradáčová po své výpovědi promluvila s novináři (22. srpna 2017). Obavy o jejich odvolání však nechápe. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová podle něj jasně řekla, že se k tomu nechystá.

Prezident se vyjádřil i k demonstracím iniciativy Milion chvilek pro demokracii, které na Staroměstském náměstí třetí pondělí v řadě navštívilo okolo dvaceti tisíc lidí. Podle Zemana však spíše slouží k politické kampani před eurovolbami.

„Na těch akcích se vyskytuje řada podivných zjevů, kteří představují skupinu lidí, která byla v minulosti poražena ve svobodných a demokratických volbách. No a teď se snaží mobilizovat voliče, ne však kvůli Marii Benešové, ale kvůli eurovolbám,“ řekla hlava státu.

Zeman také zaspekuloval, kdo tyto demonstrace platí. „Je to financováno neziskovkami, kterým se ze státního rozpočtu platí 26 miliard korun. To je velice slušná částka. Nejsem si jistý, jestli některé z těch organizací stojí za to, aby byly financovány ze státního rozpočtu,“ řekl.

POZDNÍ NÁVRHY NSZ ZEMANA

Bude-li zavedeno funkční období pro vedoucí státní zástupce, mělo by být podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana stejně dlouhé jako zákonné funkční období pro předsedy soudů. To činí deset let u nejvyšších soudů a sedm let u zbytku soudní soustavy. Nejvyšší státní zástupce to řekl v pořadu České televize Interview ČT24. O zavedení funkčního období pro vedoucí státní zástupce začala uvažovat nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
„Myslím si, že ten systém by měl být souladný,“ řekl Zeman.

„Mají-li být funkční období, s čímž souhlasím, protože jsou u soudů, tak dejme těch deset a sedm let,“ dodal. Další zatím otevřenou otázkou je podle něj stanovení přechodných období, tedy jak dlouho by zůstali ve funkci současní vedoucí státní zástupci – nejvyšší, dva vrchní, krajští a okresní.„Opět bych se přidržel zákona o soudech a soudcích, který to vymezoval tak, že to bylo rozděleno do poměrně dlouhého časového úseku,“ řekl.

Benešová, která v ministerském křesle vystřídala Jana Kněžínka, také oznámila, že chce připravit podklady pro možné zúžení justiční soustavy z nynějších čtyř na tři stupně.

„Máme čtyři stupně justice, čtyři úrovně, což je reziduum federace a nedává to úplně velký smysl,“ řekl dnes na to v ČT nejvyšší státní zástupce. Přikláněl by se ke třístupňové soustavě složené ze soudů prvního stupně, tedy nalézacích soudů, druhého stupně – odvolacích soudů a soudu kasačního. Otázka, jak toho dosáhnout, zda zrušením vrchních soudů, sloučením okresních nebo jinak, považuje za debatu v rámci justice i ostatních právnických profesí i lidí vně justice.

Podotkl, že během zhruba pěti let čeká státní zastupitelství vlna odchodů do důchodů státních zástupců. „Musíme je někým nahradit, někým kvalifikovaným, což je otázka výchovy právních čekatelů,“ řekl. Zeman také uvedl, že Česká republika má málo státních zástupců, kteří se zabývají hospodářskou trestnou činností. „Musíme se zamyslet nad tím, jak lidi motivovat k tomu, abychom měli více státních zástupců specializovaných na hospodářskou trestnou činnost,“ řekl Zeman.

Výměna ministra spravedlnosti vyvolala u veřejnosti obavy z ohrožení nezávislosti justice. Proti Benešové několik týdnů demonstrují lidé s požadavkem její demise a záruk, že nenastanou změny na vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství, než se premiér Andrej Babiš (ANO) očistí v případu Čapí hnízdo. Výměna ministra spravedlnosti totiž spadá do doby, kdy policie podala návrh na obžalobu premiéra v kauze údajného dotačního podvodu Čapí hnízdo.

KOLEGIUM PŘEDSEDŮ ODMÍTLO NOVELU ZÁKONA O SOUDCÍCH

Zcela odmítavé stanovisko zaujalo Kolegium předsedů krajských soudů k novele zákona o soudech a soudcích, kterou těsně před oznámením své demise poslal do meziresortního připomínkového řízení exministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Novinka přináší v některých oblastech justice revoluční změny.

Zrušení institutu laických přísedících ve všech typech řízení, zavedení výběrových řízení na nové soudce, výslovný zákaz opakování mandátu funkcionáře soudu či nová povinnost soudců každoročně oznamovat přehled své vedlejší činnosti. To jsou hlavní body novely zákona o soudech a soudcích. Zatímco šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová byla v hodnocení předloženého materiálu spíše pozitivní, Kolegium zaujalo jasně negativní stanovisko.

Podle zápisu z dubnového jednání, které zaslalo České justici, předsedové soudů dospěli k názoru, že se nebude vyjadřovat k jednotlivým bodům návrhu novely zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. „Vzhledem k tomu, že jeho obsah naprosto neodpovídá většinovým názorům, jež zazněly na jednáních tzv. kulatého stolu, pořádaného k této novele, odmítá kolegium předsedů krajských soudů tento návrh jako celek,“ uvádí předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Milan Tripes. O kulatých stolech ministerstva Česká justice informovala. Soudci s ministerstvem na nich konsenzus nenašli. Stanovisko Kolegia je pro osud novely velice důležité. Jde sice o neoficiální, ale vlivné těleso, které zastupuje většinu soudů v zemi. Schází se pravidelně a vyjadřuje se k aktuálním problémům justice.

Novela je přitom podle většinového názoru v justici třeba. Po změnách se volá dlouhodobě a to zejména kvůli podzákonným předpisům, kterými výběr soudců upravil Kněžínkův předchůdce Robert Pelikán (ANO). „Pokud novela projde, měli bychom konečně zákonnou úpravu těchto naprosto důležitých procesů. Ministerstvo spravedlnosti opravuje letitý a zásadní deficit, kterého se předchůdci v jeho čele nechtěli zhostit,“ uvedla už v dubnu prezidentka Soudcovské unie.
Jaký bude osud novely není jasné i kvůli tomu, že Kněžínka v čele resortu vystřídala Marie Benešová, ceskajustice.cz

KS V BRNĚ VYHOVĚL KAPSCHI

Krajský soud v Brně vyhověl stížnosti společnosti Kapsch a konstatoval, že předběžné opatření, kterým Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zakázal Ministerstvu dopravy uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem tendru o tzv. „nové mýto“, platil. I přesto dnes již bývalý ministr dopravy Dan Ťok (ANO) a jeho podřízení uzavřeli smlouvu s koncorciem CzechToll. Soud vrátil celý případ Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k dalšímu projednání, ve kterém má ÚOHS respektovat právní názor soudu. O rozsudku informoval mediální zástupce Kapsche David Šimoník.

Další právní zásah, který nepřispívá k pochybnostem okolo tendru na provozovatele mýtného tendru po roce 2020. Tak by se dal označit čerstvý rozsudek Krajského soudu v Brně, který zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje, kterým zrušil návrh Kapsche na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu plnění Smlouvy „do doby pravomocného skončení správního řízení zahájeného na návrh Navrhovatele na nařízení zákazu plnění Smlouvy před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže“.

„Soud konstatoval, že mýtná smlouva mezi MD a vítězným konsorciem byla uzavřena protiprávně, v rozporu s platným předběžným opatřením. Antimonopolní úřad rovněž nesprávně zastavil správní řízení, aniž by se vypořádal s námitkami společnosti Kapsch proti mýtnému tendru,“ uvedl mediální zástupce Kapsche David Šimoník. Podle něj právníci společnosti nyní intenzivně analyzují celý rozsudek a jeho praktické dopady. „Jednou z možností samozřejmě může být i zneplatnění mýtné smlouvy z 20. září 2018,“ dodal Šimoník.

Mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda také uvedl, že právníci zkoumají rozsudek. Úřad podle něj podá kasační stížnost k Nejvyšší mu správnímu soudu ČR.

Zástupce konsorcia CzechToll, které má od ledna poplatky za využívání silnic vybírat, Miroslav Beneš, řekl, že firma se řídí platnou smlouvou. „Pracujeme na dodávce dle smlouvy, máme již první palubní jednotky, které, stejně jako celý systém úspěšně testujeme a jsme připraveni, v souladu s požadavky zadavatele náš systém spustit od prvního prosince,“ řekl Ekonomickému deníku Beneš.

Rozsudek Krajského soudu v Brně obsahuje několik zajímavých pasáží, kdy konstatuje, že právní rozbor Kapsche je správný. Zástupci Kaspche totiž napadali. Ministerstvo dopravy mýtnou smlouvu uzavřelo s odůvodněním, že z čistě procesních důvodů předběžné opatření antimonopolního úřadu přestalo platit. Úřad totiž rozhodl o zastavení jedné z části řízení, ke které bylo původně předběžné opatření navázáno.

Kamila Kulhánková z advokátní kanceláře Havel & Partners, která správní žalobu za Kapsch připravovala, namítala, že nařízené předběžné opatření nikdy nezaniklo, a to zejména s odkazem na znění relevantních předpisů, jejich smysl a účel, na judikaturu vyšších soudů, povinnosti plynoucí z unijních závazků o ochraně účastníků řízení. Nyní ji dal Krajský soud v Brně za pravdu „Bylo-li po spojení správních řízení rozhodováno souběžně dvěma výroky (výrokem I. ve vztahu k původnímu řízení pod sp. zn. S0406/2017/VZ a výrokem II. ve vztahu k původnímu řízení pod sp. zn. S0504/2017/VZ) o témže předmětu (pouze s tím rozdílem, že v prvním případě byl předmět dán podezřením žalovaného z porušení ZZVZ při předávání „dokumentace ESVZ“ a ve druhém případě bylo totéž podezření – mimo jiné – součástí návrhu žalobce na zahájení správního řízení), pak oba tyto výroky (I. a II. prvostupňového rozhodnutí žalovaného č.j. ÚOHS S0406,0429,0504/2017,0016,0092/2018/VZ-27589/2018/521/OPi ze dne 20.9.2018) tvoří jeden celek a tyto výroky nemohly samostatně nabýt právní moci.

Nenabyl-li tedy výrok II. uvedeného rozhodnutí právní moci proto, že proti němu podal rozklad žalobce, nenabyl právní moci ani výrok I. uvedeného rozhodnutí, a tedy vzdáním se práva na podání rozkladu ze strany zadavatele dne 20.9.2018 nebylo správní řízení původně (v době vydání předběžného opatření zakazujícího uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky) vedené pod sp. zn. S0406/2017/VZ pravomocně skončeno. K uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky tudíž podle zdejšího soudu došlo v rozporu s předběžným opatření plynoucím z rozhodnutí žalovaného č.j. S0406/2017/VZ-34610/2017/521/OPi ze dne 23.11.2017,“ píše se v rozsudku Krajského soudu v Brně.

O námitkách proti postupu Ministerstva dopravy jsme v říjnu loňského roku detailně hovořili také s šéfem společnosti Kapsch Karlem Feixem.

Soud navíc konstatoval, že podmínky pro zastavení řízení ze strany ÚOHS nesplněné. „Soud dovozuje, že k uzavření smlouvy na plnění předmětu žalovaným přezkoumávané veřejné zakázky dne 20.9.2018 došlo v rozporu s předběžným opatřením vyplývajícím z rozhodnutí žalovaného č.j. S0406/2017/VZ-34610/2017/521/OPi ze dne 23.11.2017. Na takto uzavřenou smlouvu s ohledem na výše uvedené nelze podle zdejšího soudu pro účely řízení před žalovaným, jež směřuje kuložení nápravného opaření před uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, hledět jako na uzavřenou, a tedy nebyl dán důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. j) ZZVZ. Už proto byly podmínky pro zastavení řízení nesplněné. Proto je napadené rozhodnutí nezákonné a zdejší soud jej pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný respektovat shora podaný závazný právní názor zdejší soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.); o rozkladové argumentaci žalobce tudíž předseda žalovaného rozhodne věcně,“ uvádí se v rozsudku. Jiří Reichl, ceskajustice.cz

NS ODMÍTL DOVOLÁNÍ DR RATHA NA SOUDCE PACOVSKÉHO

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého hejtmana Davida Ratha, který se domáhal písemné omluvy a tisícikoruny po soudci Robertu Pacovském. Uvedla to řekla mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. Bývalý politik podal žalobu kvůli tomu, že soudce Krajského soudu v Praze zpřístupnil novinářům trestní spis v jeho korupční kauze včetně osobních údajů. Dalších 97.500 korun chtěl za nezákonnou vazbu.

Pražský vrchní soud Rathovy požadavky pravomocně zamítl již v prosinci 2016. Bývalý hejtman následně podal dovolání. „Mohu potvrdit, že rozhodováno ve věci bylo 23. dubna, ale v tuto chvíli další informace nelze poskytnout,“ řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Puci doplnila, že soud dovolání odmítl. Na rozhodnutí upozornila dnes Česká televize (ČT).

Rathovy údaje včetně adresy či rodného čísla unikly poté, co Krajský soud v Praze povolil médiím, aby si vyfotografovala místnost se 103 svazky obsáhlého trestního spisu. Snímky se objevily na zpravodajských serverech, redakce je po upozornění soudu stáhly. Krajský soud už dříve dostal pokutu 10.000 korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů a Rathovi se prostřednictvím svého místopředsedy pro trestní úsek omluvil.

Bývalý poslanec však požadoval písemnou omluvu přímo od soudce Pacovského. Poukazoval na to, že soudce si počínal v rozporu se svými povinnostmi a novinářům údajně vyšel vstříc kvůli vlastnímu zviditelnění. Rath mimo jiné požadoval, aby se Pacovský napříště zdržel jakýchkoliv zásahů do jeho práva na ochranu osobnosti. Soudy konstatovaly, že odpovědnost za únik osobních údajů není na straně Pacovského, ale soudu.

Soudce Pacovský uložil Rathovi loni v červnu nepravomocný trest 8,5 roku vězení za korupci spojenou se zakázkami vypisovanými Středočeským krajem. Kauzou se soudy zabývají od roku 2013. Krajský soud v Praze vynesl verdikt už dvakrát. Původní rozsudek v roce 2016 kvůli použití odposlechů zrušil vrchní soud. Nejvyšší soud ale rozhodl, že odposlechy lze použít jako důkaz.

Odvolání v první větvi kauzy v červnu projedná Vrchní soud v Praze. Krajský soud momentálně řeší také druhou větev případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek.

CHOMUTOVSKÉ SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNY, ZVRÁCENÁ PRÁVNÍ KONSTRUKCE

V médiích se objevují nepravdivé informace o „solárním podvodu“ a o tom, že některé elektrárny Zdeňka Zemka nebyly včas dokončeny, a přesto získaly licence. Není to pravda a ani nikdo nikoho v této kauze neobviňuje z toho, že by nedokončená elektrárna získala licenci. V době, kdy naše chomutovské elektrárny získaly licence, byly zcela dokončeny.
Zvrácená logika státního zástupce spočívá v tom, že obžaloval několik lidí z pokusu o podvod jenom proto, že požádali o licenci a během první kontrolní prohlídky, která předcházela udělení licence, byly zjištěny marginální nedodělky.

V kauze bratrů Zemkových byly tyto drobné nedodělky později vyčísleny na 34 tisíc Kč (elektrárna Saša-Sun) a na 21 tisíc Kč (elektrárna Zdeněk-Sun) z celkové hodnoty investice do výstavby elektráren přesahující jednu miliardu korun. V novém případě střešní elektrárny VT-Sun, kde je obžalován sám Zdeněk Zemek starší, dokonce jen na 600,- Kč(!). Po této kontrole elektrárnám licence uděleny NEBYLY, přestože podle našeho názoru už v té době měly elektrárny na licence nárok, protože tyto nepatrné nedodělky nijak nebránily jejich bezpečnému provozu.

Ostatně obě elektrárny elektřinu prokazatelně vyráběly a zkušebně ji dodaly do sítě v rámci zkušebního provozu a tzv. prvního paralelního připojení. Následovalo odstranění zjištěných marginálních nedodělků (u elektrárny VT-Sun DEVĚT nainstalovaných, ale nepropojených fotovoltaických panelů) a opakovaná kontrolní prohlídka, během které kontroloři ERÚ konstatovali, že na elektrárnách nejsou ŽÁDNÉ nedodělky. AŽ POTÉ byly uděleny licence. Tedy na základě kontrolní obhlídky přímo na místě, nikoliv na základě dodaných dokumentů.

Uveďme jednoduchou paralelu: Necháte si od stavební firmy postavit rodinný domek, na který si berete hypotéku. Převezmete od zhotovitele dílo, podepíšete předávací protokol v dobré víře, že je vše v pořádku, a následně požádáte stavební úřad o vydání kolaudačního souhlasu.

Přijde referent stavebního úřadu a zjistí nějaký drobný nedostatek, a proto vám kolaudační souhlas nevydá. Vy drobnou závadu neprodleně odstraníte (například necháte přidělat chybějící zábradlí na schodech), referent stavebního úřadu přijde znovu na kontrolu, zjistí, že už je vše v pořádku, a až poté vám vydá kolaudační souhlas. A po několika letech přiběhne splašený státní zástupce s tím, že jste se tehdy vlastně pokusili o podvod (nebo jste se připravovali na podvod), když jste podepsali předávací protokol, převzali nedokončené dílo od stavební firmy a požádali o kolaudaci ve chvíli, kdy jste neměli zábradlí na schodech. A že jste to udělali úmyslně proto, abyste získali hypotéku nebo dotaci. Tato právní konstrukce je zcela zvrácená.

Sankcí za nenaplnění podmínek pro získání licence (nebo obecně jakéhokoliv povolení k nějaké činnosti vydávané správním orgánem) je přeci samotné nezískání tohoto povolení, nemůže jím být trestní postih za nějaký pokus o podvod. To je proti zdravému selskému rozumu. Jde o nesmyslnou kriminalizaci správního řízení. Kdyby státní zástupci a soudy důsledně uplatňovaly tuto naprosto zvrácenou a chorobnou právní konstrukci, pak by v tomto státě byla téměř polovina stavebníků ve vězení.

Nebo jiný případ: Byl někdy někdo obžalován nebo dokonce odsouzen za to, že si dovolil požádat o nějakou dotaci a při posuzování jeho žádosti se zjistilo, že nenaplnil podmínky pro její získání, a proto ji nezískal? Pokusil se snad o podvod nebo se na podvod připravoval tím, že si dovolil o dotaci požádat?

Další absurdní případ, který má naprosto stejnou logiku: Chcete získat řidičák a neuspějete u zkoušek. Dopustili jste se snad pokusu o podvod? Dá se z toho dovodit, že jste chtěli zkušební komisi podvést, tím že jste předstírali, že umíte dobře řídit auto?

A když napodruhé u zkoušek uspějete a řidičák získáte, přiběhne pak po několika letech státní zástupce se smělou teorií o vašem pokusu o podvod? Budete souzeni proto, že jste napoprvé neuspěli, a pokusili jste se tak někoho podvést? A bude vám poté řidičské oprávnění zpětně odebráno jako licence našim elektrárnám?

Klíčové v této kauze je také to, že podle trestního zákoníku se podvodu (stejně jako pokusu o podvod nebo přípravy podvodu) můžete dopustit pouze úmyslně. Podvodu se nikdo nemůže dopustit z nedbalosti, nechtíc. Vždy musí být prokázána subjektivní stránka trestného činu, tedy úmysl někoho podvést. Úmysl se musí prokázat, nemůže se předpokládat. V kauze dvou chomutovských solárních elektráren ale žádný ze soudů subjektivní stránku bratrům Zemkům neprokázal, jednoduše to ani nebylo možné, protože tam prostě nebyla. Přesto jsou oba zcela nepochopitelně odsouzeni k tvrdým trestům odnětí svobody. Jak je to možné? Kde to jsme?

Zrůdnost celého procesu spočívá v tom, že Zemkové jsou stíháni a odsuzováni za to, že si dovolili požádat o licence. Co jiného ale asi tak měli udělat? Do výstavby elektráren investovali více než miliardu korun a investici financovali z bankovních úvěrů. Jde o uměle vykonstruovaný trestný čin. Jejich elektrárny licence přeci dostaly až v okamžiku, kdy na nich nebyl ŽÁDNÝ nedodělek, a o tom není sporu.

Jde o snahu exemplárně potrestat nějaké, jakékoliv vlastníky solárních elektráren za každou cenu. Zdeněk Zemek starší, který třicet let podniká, vždy se choval čestně, držel své slovo, staral se o všechny své zaměstnance, nikdy úmyslně nikomu neublížil a nikdy nestál před trestním soudem a nebyl z ničeho ani obviněn, je z této situace oprávněně velmi znechucen. A s ním řada dalších nevinných a jenom zírajících lidí, včetně rodin všech nesmyslně odsouzených.

V médiích se také velmi často objevují nepravdivé informace o tom, že Zemkovy chomutovské solární elektrárny licence údajně získaly díky „falešným dokumentům“. Ani to není pravda. Skutečnost je taková, že státní zástupce se domnívá (a soudy mu daly v této kauze nepochopitelně za pravdu), že Zemkové v licenčním řízení dodali dokumenty, které „neodpovídaly skutečnosti“, a tvrdí, že se tedy jednalo o „nepravdivé dokumenty“. Konkrétně jde o předávací protokoly k elektrárnám a o revizní zprávu. Další podivná a nesmyslná právní konstrukce hraničící s obsesí. Pokud jde o podepsání předávacího protokolu, znamenalo by to totiž, že nikdo nesmí převzít od svého dodavatele jakékoliv plnění, které by mělo vady, i dokonce pokud by o nich neměl tušení. Představme si, k čemu by tato právní úvaha vedla v praxi.

Podstatné také je, že předávací protokol není listinou, kterou zákon vyžaduje jako podklad nezbytný pro udělení licence. Není tedy ani vůbec možné jeho prostřednictvím chtít uvést správní orgán v omyl. Navíc předávací protokoly byly Zemky v pozicích jednatelů společností, které elektrárny provozují, podepsány dávno předtím, než si je Energetický regulační úřad vyžádal (což nebylo běžnou praxí, ani to nemělo oporu v zákoně). V době, kdy je podepisovali, tedy nemohli mít ani tušení, že si je ERÚ později vyžádá, nemohli tedy ani chtít jejich prostřednictvím uvést ERÚ v omyl, ani kdyby to bylo teoreticky možné.

V otázce revizní zprávy soudy v poslední době udělaly ve své rozhodovací praxi otočku o 180 stupňů a přijímají chybný názor, že revizní zpráva na elektrárnu musí být provedena až poté, co je elektrárna stoprocentně dokončena, jinak neodpovídá skutečnosti a je nepravdivá, a posílají za to v různých kauzách revizní techniky do vězení jednoho za druhým. Neexistuje přitom jenom jedna jediná revizní zpráva na elektrárnu. Revize se provádějí postupně po celou dobu výstavby elektrárny. Pokud se výchozí revizní zprávy provádějí na části zařízení, jsou platné, a není pak důvod provádět revizi na elektrárnu jako celek. A ani v té době žádný právní předpis takovou povinnost nestanovoval.

Tehdy platné právní normy týkající se stavebního řízení při výstavbě elektráren, při ověřování bezpečnosti jejich provozu a při vydávání licencí byly vzájemně nekompatibilní a protichůdné. Dodnes se nevýznamnější odborníci a soudní znalci v oboru elektro nemohou shodnout na tom, jak měly tehdy revizní zprávy vlastně vypadat. Jak to tedy mohli skoro před deseti lety vědět obyčejní revizní technici? Tehdy neexistovala detailní a precizní právní úprava, takže NIC neporušili. Naopak, řídili se tehdy platnými ČSN normami, tedy postupovali lege artis, jak nejlépe mohli. Proč za to dnes musí do vězení?

Legislativní nedostatky z té doby není možné klást k tíži dnes obžalovaných a odsouzených, navíc s takto výrazným časovým odstupem. Výkladová stanoviska k tehdejší chaotické právní úpravě jsou postupně přijímána až nyní, tehdy nebyla, jde tedy jednoznačně o nepřípustnou retroaktivitu k tíži obžalovaných. Výsledkem je, že nevinní a poctiví lidé, kteří jednali v dobré víře, jsou posíláni do vězení.

Závěr celého nepochopitelného a tragikomického případu Zemkových elektráren je: Přestože elektrárny byly hotové, provozuschopné, bezpečné a elektřinu prokazatelně vyráběly a zkušebně ji dodaly do sítě v rámci zkušebního provozu a tzv. prvního paralelního připojení (to vše před závěrem roku 2010), licence jim byly soudem odejmuty, tedy vyšší výkupní ceny z roku 2010 nakonec vůbec NEDOSTALY. K dnešnímu dni jsou ve stamilionových ztrátách. K žádné škodě tedy vůbec nedošlo, resp. došlo, ale paradoxně úplně na druhé straně – poškozenými jsou zde naopak Zemci. A tito poškození jsou navíc nesmyslně odsouzeni k drakonickým trestům odnětí svobody za údajnou přípravu podvodu, ke kterému ovšem ani nemohlo dojít. A s nimi několik dalších nevinných lidí…

Pokud toto zůstane bez povšimnutí a bez nápravy, může se to příště stát i vám… Právo nesmí být zneužíváno, jinak se stává zdrojem bezpráví. Miroslav Slaný, ceskajustice.cz

CENTRA PRO LIDI S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU

Jana a Lenka mají roztroušenou sklerózu. Zatímco Jana se léčí v jednom centru, a kromě lékaře jí s nemocí pomáhá psycholog a fyzioterapeut, Lenka chodí do druhého centra, kde psychologa nemají. Když je jí úzko, musí si pomoc najít sama. Tato situace by za pár měsíců už měla být minulostí – právě teď se totiž rozhoduje o přidělení statutu centra vysoce specializované péče u 15 stávajících zařízení pro léčbu roztroušené sklerózy. Aby tento prestižní titul získala, musela centra splnit řadu podmínek, dostupnost fyzioterapie a psychologické péče jsou mezi nimi. Odborníci o tom informují u příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 29. května.

„Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem roztroušené sklerózy, nemoc má asi 20 000 lidí a všichni by měli dostávat stejnou péči bez ohledu na to, kde bydlí. To jsme měli na paměti, když jsme společně s Ministerstvem zdravotnictví pracovali na podmínkách přidělení statutu. Kdo podmínky splnil, se dozvíme v následujících měsících,“ říká prof. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Statut centra vysoce specializované péče bude platit 5 let, pak se o něj pracoviště musí ucházet znovu.

Počet pacientů s roztroušenou sklerózou v Česku neustále roste, každoročně jich přibližně 700 přibude. Centra se potýkají s přetížeností, přestali stačit lékaři, prostory i návazná péče. „Aby měl pacient šanci na kvalitní život, musí zavčas dostat účinnou biologickou léčbu, což už jsme kvůli přetížení přestávali garantovat. Nemluvě o tom, že pokud má lékař na prohlídku 15 minut, nemůže stihnout se pacienta přesně vyptat, jak na něj lék působí a na případné nežádoucí účinky. Centrum vysoce specializované péče má přesně stanoveno, kolik lékařů a sester v něm musí podle počtu pacientů být a jaké má mít vybavení,“ vysvětluje neuroložka.

Pacienti pocítí změnu například v kratších čekacích dobách na objednání nebo v tom, že budou mít garantovanou péči fyzioterapeuta a psychologa. „Správný pohyb je pro léčbu nemoci zásadní, stejně jako psychologická pomoc, protože s nemocí se pojí obtíže i v této oblasti,“ připomíná Jana Vojáčková, projektová ředitelka registru roztroušené sklerózy (ReMuS). Podle ní doposud většinou hradily psychoterapeutickou pomoc v centrech neziskové organizace. Na fyzioterapii přispívaly přibližně v polovině případů. „To by se nyní mělo změnit a pacienti by měli mít tuto pro ně zásadní péči hrazenou pojišťovnou,” vysvětluje Vojáčková. Právě data z registru, který už sleduje takřka 15 000 pacientů, byly důležitým argumentem pro stát a pojišťovny, aby na vznik center vysoce specializované péče kývly.

„Registr nám přináší cenná data o léčbě, mapuje výskyt nemoci a je kompasem, podle kterého se můžeme do budoucna řídit. Kromě pacientů léčených moderními léky nyní sledujeme nově i ty, kteří biologickou léčbu nedostávají, a můžeme tak porovnávat vývoj nemoci v těchto dvou skupinách,“ říká doc. MUDr. Dana Horáková, PhD., která je odborným garantem registru. Nejnovější export dat například ukazuje, jak se mění léčba. Čím dál více pacientů se například dostává k modernějším, byť dražším lékům hned zpočátku nemoci, což dříve nebylo obvyklé. Podle nejnovějšího exportu dat je mezi nemocnými 71,6 % žen a 28,4 % mužů. Podle doc. Horákové se přesná příčina převahy nemoci u žen neví, jedním z faktorů může být kouření, které se u žen začalo zvýšeně vyskytovat v průběhu 20. století, velmi pravděpodobný je i vliv hormonů. „Obecně platí, že nemáme dost vitamínu D, tomu nepomáhá ani to, že pracujeme v kancelářích a nedostaneme se tolik na slunce, které vitamín D přirozeně vytváří v kůži,“ dodává doc. Horáková.

V registru jsou nejčastěji lidé mezi čtyřicítkou a padesátkou a 29 pacientů mladších 18 let. Průměrný věk v době začátku onemocnění je 31,3 let. Nejvíce pacientů na biologické léčbě je z Prahy (1 969) a Středočeského kraje (1 646), následuje Moravskoslezský kraj (1 000). Naopak nejméně pacientů je z Karlovarského kraje (267). Registr přináší také důležitá data o práceschopnosti, ve skupině pacientů léčených nákladnou biologickou léčbou pracuje více než polovina lidí do 65 let na plný úvazek (58,9 %) a dalších 16 % na částečný. U pacientů v progresivní fázi nemoci pracuje na plný úvazek 33,5 %, částečně 9,8 %. „Aby byla data co nejpřesnější, zavazují se budoucí centra vysoce specializované péče do registru pravidelně přispívat,“ doplňuje Vojáčková. ReMuS financuje Nadační fond IMPULS. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

V HOŘICÍCH 300 ZATÁČEK GUSTAVA HAVLA

Druhý závodní víkend letošní sezóny MMČR na přírodních okruzích se odjede tento víkend v Hořicích, kde se uskuteční další ročník slavných závodů 300 zatáček Gustava Havla. Mezinárodní mistrovství České republiky na přírodních okruzích od letošku nahradilo dosavadní Přebor, což všichni účastníci tohoto šampionátu přijali velice pozitivně. Sezóna začala před dvěma týdny závody ve Starém Městě a o víkendu od 18. do 19. května 2019 pokračuje závody v Hořicích.

Letos tu půjde již o 57. ročník závodů 300 zatáček Gustava Havla. Závodní trať patří mezi velice oblíbené, ale zároveň nejtěžší v kalendáři díky velkému počtu zatáček a převýšení. Délka trati je 5 150 m a šířka od 7 do 9 metrů.
Od letošního roku také přichází jedna velká novinka a tou jsou dva závody tříd do a nad 600 ccm, což je pro diváky mnohem atraktivnější a přibližuje se to vzoru mezinárodních závodů IRRC, kde se také jezdí dva závody. Jezdci těchto tříd díky tomu mají šanci bojovat o více bodů do celkového hodnocení.

Závodní program otevře třída 125 SP, která je velice oblíbená mezi jezdci i diváky. V Hořicích jsou pravidelně závody dost vyrovnané a napínavé až do konce. Mezi hlavní favority patří Michal Vecko a Lukáš Fikker z AMK Městec Králové, ale také otec a syn Miroslav a Martin Sedlovi či několikanásobný vítěz Radek Lamich. V nabité startovní listině je také jedna závodnice, kterou je domácí Stanislava Malinová.

Domácím divákům každoročně předvádí dobrou show Oldřich Podlipný a Patrik Kolář, přední jezdci třídy 125 GP. Ani letos tento závod nevynechají, navíc Patrik pojede o rekordní 10. vítězství. V tom mu chce zabránit Christopher Eder z Rakouska, který s domácími jezdci vždy drží krok. Letos se s touto třídou také nově pojede kategorie Moto3 a s tou by měl nastoupit divácky oblíbený Michal Dokoupil. Na hořické trati nebudou chybět ani jezdci třídy 250 Open.
Stále více jezdců a mnohem vyrovnanější závody můžeme v poslední době sledovat ve třídě Supertwin. Na startovní listině je Michal Dokoupil, který byl jedním z hlavních propagátorů této třídy, jenž je velice oblíbená v zahraničí. Dalším rychlým jezdcem na startu bude loňský vítěz a držel současného traťového rekordu Petr Najman, který vyhrál závod i ve Starém Městě. O stupně vítězů bude usilovat Jan Markalous, který zatím vždy skončil těsně za pódiem a rád by navázal na úspěchy svého otce.

Jasným favoritem třídy Supermono je severoirský jezdec Shaun Anderson, který tu ovládl závody v posledních letech a vždy k tomu přidal nový traťový rekord. Letos v této třídě navíc pojede i jeho přítelkyně Sarah Boyes. Z našich jezdců patří mezi stálice této třídy Libor Kamenický a Marek Němeček. Za pozornost stojí již zmiňovaný Petr Najman, který pro letošek vstoupil i do této třídy a určitě tu nechce být do počtu.

Startovní listina třídy do 600 ccm nabízí spoustu zajímavých jmen a nechybí ani velká zahraniční účast. Jde o jezdce, kteří sem v srpnu přijedou na závody IRRC a květnové závody jsou dobrou přípravou. Naši jezdci mají díky tomu silnou konkurenci a závody jsou o to zajímavější. Mezi favority patří hlavně Kamil Holán, který pojede tradičně obě nejsilnější třídy. Kamil chtěl navíc jezdit i na Twinu, ale do této třídy nakonec nenastoupí. Přední pozice tradičně atakuje Michal Vecko, který i když má starou Hondu CBR, vždy dokáže konkurovat mnohem modernějším strojům. Velkým jménem startovní listiny je Matthieu Lagrive, mistr světa Endurance, který tu loni stál na stupních vítězů.

V nejsilnější třídě nad 600 ccm máme kompletní české zastoupení jezdců, kteří závodí také v mezinárodním road racingovém šampionátu. Po závodech v Hengelu se tak rychle do Hořic přesouvají Marek Červený, Kamil Holán, Aleš Nechvátal, Tomáš Borovka a Pavel Tomeček. Je jasné, že hlavně mezi nimi to bude boj o stupně vítězů. Mezi ně se samozřejmě zapojí německý závodník Didier Grams, který vždy v Hořicích bojuje o vítězství hlavně s Markem Červeným.
Ing. Eva Koňáková, mediální zástupce - Autoklub ČR (SZM)

DOTACE PRO MYSLIVCE KARLOVARSKA

Karlovarský kraj stejně jako v uplynulých letech podpoří činnost okresních mysliveckých spolků. Na základě rozhodnutí Rady Karlovarského kraje budou uvolněny prostředky na částečné pokrytí nákladů spojených s uspořádáním chovatelských přehlídek a výstav trofejí ulovené zvěře, na podporu dětských kroužků, na vydávání mysliveckého zpravodaje či na zajištění tradičního krajského setkání myslivců.

„Karlovarský kraj uzavřel v roce 2011 smlouvu o vzájemné spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou a od té doby pravidelně přispívá na činnost jednotlivých okresních mysliveckých spolků i na akce, během nichž se prezentují široké veřejnosti. Na posledním zasedání Rady Karlovarského kraje jsme okresním mysliveckým spolkům v Chebu a Karlových Varech odsouhlasili podporu přesahující 40 tisíc korun,“ uvedl radní pro oblast životního prostředí, zemědělství a energetiky Karel Jakobec.

Chebskému okresnímu mysliveckému spolku byla schválena dotace ve výši 5 tisíc korun na uspořádání chovatelské přehlídky a výstavy trofejí ulovené zvěře v roce 2018. Z poskytnutých prostředků budou uhrazeny náklady na pronájem sálu v loveckém zámečku na Kladské, kde se akce uskuteční. Díky podpoře Karlovarského kraje se na Kladské bude konat i tradiční krajské setkání myslivců. V tomto případě bude částka 21 tisíc korun využita na pronájem stanu i kulturní program, jehož součástí bude vystoupení dechového orchestru a soutěže o ceny pro nejmenší návštěvníky. 15 tisíc korun pak dostane také karlovarský okresní myslivecký spolek, a to na podporu aktivit kroužku Malí Myslivečci. Ten se schází pravidelně jednou měsíčně, přičemž pokaždé je pro děti připraven zajímavý program v lese, během něhož se učí novým poznatkům o fauně, flóře a myslivosti. Zde finance poputují na doplnění klubové kroniky, tisk fotografií, celodenní kurz včelařství a exkurzi na Šumavu.

Ani sokolovský okresní myslivecký spolek však nepřijde zkrátka. Tomu byly schváleny dotace již na předposledním zasedání Rady Karlovarského kraje. „Spolek obdrží příspěvek ve výši 60 tisíc korun na vydání mysliveckého zpravodaje s celokrajskou působností a 14 tisíc korun na činnost dvou kroužků mládeže, kde budou prostředky využity na nákup literatury, medailí a odměn pro soutěžící děti a na pořízení materiálu na stavbu krmelců a pozorovacích zařízení. V neposlední řadě byla spolku schválena částka 5 tisíc korun na chovatelskou přehlídku a výstavu trofejí ulovené zvěře za rok 2018 na statku Bernard v Královském Poříčí,“ doplnil Karel Jakobec. Mgr. Veronika Severová, oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností

VETERINÁŘ KOMÁREK ZACHRÁNIL JEZDCE MACHA

Velká pardubická je dostih, který přitahuje obrovskou pozornost. V hledišti ho sledují desítky tisíc lidí, další stovky tisíc se na něj dívají v televizi. Loňský dostihový mítink, který právě Velkou pardubickou vrcholil, mohla ale poznamenat tragédie. Nebýt zásahu Jaroslava Komárka, který už mnoho let slouží jako veterinární technik na závodišti. Právě on se postavil do cesty osudu, který si zle zahrál s jezdcem Jánem Machem.

Kůň Smajlík právě s tímto jezdcem za lesíkem pravděpodobně podcenil poměrně lehký příkop s živým plotem. Pádů je v dostizích poměrně hodně, tenhle byl ale trochu jiný. Machovi totiž zůstala noha zaklíněná ve třmeni a kůň ho vláčel zhruba kilometr oranicí. „S kolegy jsme byli na dropu, když jsme uviděli, že zpoza lesíka vyběhl kůň vláčející jezdce,“ vzpomíná na osudový okamžik Jaroslav Komárek. „Rychle jsem utíkal kolem překážek a za živým plotem, který jsem přeskočil, se mi podařilo koně s obrovským štěstím chytit a zastavit.“

Možná v tom bylo štěstí, ale také pořádná dávka odvahy. Jaroslav Komárek je sice kus chlapa a s koňmi má velké zkušenosti, tady se ale postavil do cesty rozeběhnutému půltunovému plnokrevníkovi. „Šlo mu přitom o život,“ potvrzuje veterinář a správce dráhy pardubického závodiště Jiří Janda. „Jára je koňař odmalička a když viděl tu hrůzu, která se tady stala, bylo mu jasné, že jde o život jezdci i koni. Nepřemýšlel, co a jak má dělat, prostě utíkal na pomoc.“

Koně se podařilo Jaroslavu Komárkovi zastavit před překážkou číslo jedenáct, kterou kromě živého plotu tvoří i masívní břevno. Právě to hrozilo fatálním zraněním jezdce a pravděpodobně i koně. „Bylo velmi důležité i to, že se nám podařilo po zastavení koně udržet v klidu. Byl vyděšený a asi i rád, že jsme ho zastavili. Nezačal se nám točit nebo skákat,“ doplňuje Komárek, který měl i tak problémy jezdce ze třmenu vyprostit. „Museli jsme tedy koně kompletně odsedlat a pak se o žokeje mohli postarat záchranáři.“ Ján Mach skončil v pardubické nemocnici. Sice zraněný, ale bez vážnějších následků.

Výjimečnost situace a konání Jaroslava Komárka potvrzuje i ředitel Dostihového spolku Martin Korba. „Velmi si vážím všech lidí, kteří dokáží v kritický okamžik reagovat. Pan Komárek má můj obrovský obdiv,“ konstatuje Korba, který zaznamenal i pochvalné reakce zahraničních hostů dostihu.

Sám Jaroslav Komárek o příhodě z loňského podzimu vypráví, aniž by svoji zásluhu na záchraně života jezdce zveličoval. „Volné koně se nikdy zastavit nesnažíme, je to přece jenom pět set kilo živé váhy. Ale když tam visí člověk, tak nad tím nepřemýšlíte, prostě se snažíte toho koně zastavit. A jestli bych to udělal znova? Udělal,“ dodává Komárek.
PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

STUDENTI FAJFR A SRŠEŇ ZACHRÁNILI ŽENU V POTOCE

Na pozdní večer 12. března loňského roku zřejmě dlouho nezapomenou dva kamarádi z Letohradu - Jiří Sršeň a Michal Fajfr. Mladíci, jejichž přátelství se táhne už od první třídy základní školy, se tehdy šli projít. V místě, kde silnice podjíždí železniční trať, se ale poklidná procházka změnila v boj o lidský život. „Uviděli jsme muže, který běžel od mostu a křičel o pomoc,“ popisuje začátek příběhu student průmyslovky Jiří Sršeň.

„Z mostu jsme viděli, jak se potokem valí žena. Michal seběhl na břeh a začal jí podávat ruku.“ Žena ovšem nebyla schopná se ruky chytit, a tak ji Michal Fajfr popadl za nohu. To už příkrý břeh zdolal i Jiří a ženu uchopil za druhou nohu. „Společně jsme paní dostali z vody ven a snažili jsme se ji vytáhnout po strmém břehu nahoru na cestu,“ doplňuje Michal, podle kterého to ale nejprve kvůli klouzajícímu terénu vůbec nešlo. Asi desetiminutové snažení ale nakonec přineslo ovoce a promočenou ženu se mladíkům podařilo dostat z koryta potoka.

Původní plán prochlazenou ženu dovést do tepla bytu muže, který oba zachránce přivolal, rychle zavrhli a raději zavolali na místo profesionály. „Zavolal jsem záchranku a nasměroval jsem ji sem. Se záchrankou během deseti minut přijela i policie a hasiči. O ženu se postarali a my jsme mohli jít domů,“ lakonicky uzavírá děj večerního příběhu Jiří.

Ovšem příhoda tím zdaleka neskončila. Po Letohradu se totiž rozkřiklo, co se u potoka v noci stalo, nikdo ale netušil, kdo jsou dva mladí zachránci. „Říkalo se, že to byli dva kluci, ale nikdo nedokázal říct kteří,“ vzpomíná starosta města Petr Fiala. „Pomohly sociální sítě, kde jsem zveřejnil, že zachránce hledám. Když jsem se pak dozvěděl, o koho se jedná, tak mě to ani nepřekvapilo, protože je znám.“

Proč takové složité pátrání po zachráncích? Mladíci se totiž s noční příhodou nesvěřili proto, že student letohradské průmyslovky Michal měl ten večer „zaracha“ a tudíž se bál reakce rodičů, kteří by se dozvěděli, že i přes zákaz šel ven. „Policie na místě naši totožnost nijak nezjišťovala a mohli jsme jít rovnou domů,“ říká Michal, kterému to přišlo vhod. Doma se ale svěřil Jiří, jehož babička na starostovu výzvu odpověděla. „Chtěl jsem chlapcům poděkovat, tak jsem je i s rodiči pozval na radnici. Bylo vidět, že rodiče jsou na kluky pyšní, takže ten prohřešek byl dávno odčiněn,“ usmívá se starosta Fiala.

Prožitá příhoda a záchrana topící se ženy ani jednomu z chlapců život nezměnila. „Nic se nezměnilo. Zachrá-nil jsem život, ale že bych byl něco víc než někdo jiný, to určitě ne,“ tvrdí Michal. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

POKUTA 600 TISÍC ZA PORUŠENÍ ZÁKONA

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti UPIA International s.r.o., která provozuje termické čisticí zařízení ve Studénce na Novojičínsku. Pro firmu je to už třetí pokuta od roku 2015 za porušení zákona na ochranu ovzduší.

Poslední pokutu 600 tisíc korun firma dostala za to, že neplnila hned tři podmínky provozu stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. „Společnost nedodržela stanovenou minimální teplotu 850 stupňů Celsia v dopalovací komoře. Naměřené hodnoty prokazují, že tato minimální hodnota nebyla v období 1. 6. až 31. 7. 2017 dodržena přibližně ve dvou třetinách celkové doby provozu. Dodržování předepsané teploty je bezpodmínečně nutné pro minimalizaci vypouštěných škodlivin do ovzduší,“ popsal jedno z porušení Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Dalším pochybením firmy bylo, že od ledna do srpna 2017 neprováděla kontinuální měření obsahu kyslíku v dopalovací komoře. „V podstatě tak provozovatel zamezil možnosti sledovat, zda zařízení plní parametry dokonalého spalování a je tak minimalizována produkce znečišťujících látek,“ vysvětlil Kozubek.

Třetím pochybením bylo, že firma v průběhu června a července 2017 kamerami nesnímala, jakou vstupní surovinu dává do pracovní spalovací komory. V povolení k provozu přitom bylo stanoveno, že toto musí nepřetržitě monitorovat. „Kamerový systém je jediným zpětně prokazatelným prostředkem kontrol, zda do pece nejsou vkládány nežádoucí materiály. Ve 33 případech v červnu a červenci nebyla vstupní surovina snímána,“ doplnil Kozubek.

Společnost se proti uložení sankce opakovaně odvolávala, Ministerstvo životního prostředí však nyní pokutu ČIŽP v plné výši potvrdilo a v květnu nabyla právní moci. Už v letech 2015 a 2017 byly firmě UPIA International uloženy pokuty ve výši 95 a 145 tisíc korun za provoz bez povolení a neplnění emisního limitu pro tuhé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší. Jana Jandová, zástupkyně tiskové mluvčí