iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministr Staněk vyhodil za 1,2 milionu Fajta, teď odchází

Ministr Staněk: Sociální demokraté, s kterými jsem se bavil, říkali, že jste si to měl lépe promyslet a počkat s tím, protože bylo jasné, že to způsobí velký poprask. Nevím, proč by mělo velký poprask způsobit odvolání ředitele, který si přisvojí 1,2 milionu korun, jako se to stalo s autorskou smlouvou pana Fajta.

Jiří Fajt se obhajuje, že se tyto peníze vyplatil za svoji práci mimo pracovní dobu. Stanovisko kontrolních zpráv je celkem jasné. Dnes jsem také oznámil, že nechám zbavit mlčenlivosti všechny zaměstnance kontrolního auditního oddělení, nechám zveřejnit všechny auditní zprávy, myslím, že budu hrát s otevřeným hledím. A pokud jde o názory sociálních demokratů, jsme demokratická strana, takže každý má právo vyjádřit svůj názor.

- Předáte svému nástupci do konce května připravené výběrové řízení na post nového ředitele Národní galerie?

Zcela určitě. K dnešnímu dni jsem nerezignoval, rezignace je k 31. květnu a v této souvislosti budu pracovat. Mám připravit podmínky pro výběrové řízení a v tuto chvíli už mám dokonce i tři jména lidí, kteří by chtěli pracovat v garanční radě pro přípravu tohoto řízení…

MINISTR STANĚK VYHOZEN HAMÁČKEM

Antonín Staněk nestrávil ve funkci ministra kultury ani rok. Po dohodě s šéfem sociálních demokratů Janem Hamáčkem hodlá odstoupit do konce května po volbách do Evropského parlamentu. Portálu iDNES.cz to potvrdil poslanec ČSSD Jan Birke. Staňkův konec požadovalo několik petic, otevřených dopisů i opozice.

„Jakožto ministr, který se zodpovídá prezidentovi ČR, Vám, sociální demokracii a občanům této země, České republiky, si za všemi svými rozhodnutími pevně stojím. Jsou v souladu s mým nejlepším vědomím a svědomím,“ napsal Staněk v rezignačním dopisovi premiérovi Andreji Babišovi (celý text rezignačního dopisu si můžete přečíst v tomto odkazu).

Babiš se o konci Staňka dozvěděl v SMS od Hamáčka. Prezidentovi demisi pošle, až ji dostane oficiálně. Uvedl, že vyhrocená situace na kultuře vyvrcholí ministrovým koncem. Věří, že rezignace zklidní situaci. „Výběr nového ministra nechávám na ČSSD,“ uvedl premiér. Šéf ČSSD Hamáček řekl, že oznámí jméno nového ministra kultury koncem května. Úřad potřebuje uklidnit a nový impuls, dodal. Staňkovi poděkoval za práci a nasazení.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka uvedl, že Staňkovo rozhodnutí respektuje. „Za situace, kdy tlak na ministra přerostl v tlak na ČSSD je dle mého názoru nutné resort kultury zklidnit,“ popsal Onderka. Právě zklidnění resortu bude podle něj hlavním úkolem nového ministra.

Pokud Staněk nemá důvěru pracovníků v kultuře, není možné, aby ve své funkci pokračoval, uvedl už včera předseda KDU-ČSL Marek Výborný.„My zprávy o nespokojenosti od lidí na klíčových pozicích v kultuře máme, proto jsme přistoupili k tomuto kroku. Premiér a ČSSD musí tuto situaci neprodleně řešit, je to jejich zodpovědnost,“ dodal Výborný.

Normalizační způsoby jsou stále nepřijatelné, říkají umělci

„Je to vítězství sjednocené kulturní scény a ukazuje to, že normalizační způsoby jsou naštěstí v této zemi stále nepřijatelné. Myslím si, že ČSSD si tím také dost uleví. Pan Staněk se pro ni stal břemenem, které už se nedalo obhájit,“ řekl iDNES.cz jeden z organizátorů petice Leoš Válka, ředitel Centra současného umění DOX.

„Rozhodnutí absolutně vítám a kvituji,“ uvedl Václav Marhoul. „Upřímně doufám, že v řadách ČSSD se najde člověk, který bude dostatečně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury a kterého budeme všichni jako umělci moci respektovat,“ doplnil režisér.

„Ta zpráva není nijak překvapivá, dalo se to předpokládat,“ říká Matyáš Chochola sochař a jeden z organizátorů demonstrace před ministerstvem kultury, která proběhla na konci dubna. Podle něj problémy, které trápí kulturní veřejnost, nejsou závislé jen na postavě ministra. „My jsme navrhovali body, které by měly být závazné v debatě ohledně lepší struktury Národní galerie. Řešení problémů samozřejmě stále chybí a bude potřeba se jimi zabývat i přesto, že ministr Staněk končí,“ uzavřel Chochola.

Zeman se sejde s Hamáčkem i Staňkem

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana sdělil, že hlava státu nebude zatím situaci komentovat. „Pan prezident se ve čtvrtek 23. května 2019 setká s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. S ministrem kultury Antonínem Staňkem pak v úterý 28. května 2019,“ informoval Jiří Ovčáček na Twitteru.

Pan prezident se ve čtvrtek 23. května 2019 setká s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. S ministrem kultury Antonínem Staňkem pak v úterý 28. května 2019. Do té doby neplánujeme žádný komentář. Odvolání ministra Staňka požadovala hlavně kulturní obec kvůli způsobu, jakým před dvěma týdny odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.

Staněk ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa odvolal v polovině dubna. Zdůvodnil to jejich pochybeními v hospodaření, která zjistily ministerské kontroly ve zmíněných institucích. Na Fajta ministr podal trestní oznámení kvůli autorské smlouvě na více než milion korun či kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným NGP.

Petice za Staňkovo odvolání

V kulturní obci následně vznikla iniciativa požadující Staňkovo odvolání. Petici žádající odchod ministra podepsalo dosud zhruba sedm tisíc lidí. V petičním výboru jsou například producent a režisér Václav Marhoul, dokumentaristka Olga Sommerová nebo ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka. Dnes na svou funkci rezignoval ředitel Sbírky umění 19. století a klasické moderny v NGP Otto Urban, zdůvodnil to nekompetencí ministra.
Staněk odvolal ředitele Národní galerie

Babiš se Staňkem o situaci v kultuře jednal minulý týden v pondělí. Po schůzce uvedl, že situaci v NGP po Fajtově odvolání vnímá jako vážnou, kultura je ale v gesci koaliční ČSSD a on musí její rozhodnutí respektovat.

Užší vedení sociální demokracie pak ve čtvrtek Staňkovi uložilo připravit do konce května výběrová řízení na šéfy obou institucí. Staněk dostal také za úkol zklidnit situaci v kultuře. Předseda ČSSD Jan Hamáček se v neděli v České televizi Staňka zastal, při odvolání podle něj postupoval správně. Odmítl nicméně říct, zda by uvítal Staňkovu demisi.
Fajt skončil kvůli pochybnostem ohledně hospodaření galerie, následně však dostal od prozatímního šéfa galerie Ivana Morávka novou nabídku, a to rovnou na post finančního ředitele. Opozice to označila za absurdní divadlo.

Staňkův konec bude znamenat sedmou změnu pro kabinet Andreje Babiše za 11 měsíců fungování. Poslední ministerské změny se uskutečnily 30. dubna, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval nové ministry spravedlnosti, průmyslu a obchodu a dopravy. Uskutečnily se také změny v obsazení vicepremiérů.

ZEMAN V BUDAPEŠTI: MAĎARSKO OBRÁNCEM KULTURY EVROPY

Na prohlubování hospodářské spolupráce, podpoře jaderné energetiky či potřebě reformovat Evropskou unii se ve středu na jednání v Budapešti shodli český prezident Miloš Zeman a jeho maďarský protějšek János Áder. Zeman Maďarsko označil za „obránce evropské kultury“ a migrační vlnu minulých let přirovnal k invazi Osmanské říše do středu Evropy.
Setkáním s prezidentem Áderem Zeman zahájil oficiální část své třídenní návštěvy Maďarska. Před Sándorovým palácem, sídlem hlavy maďarského státu, ho s manželkou Ivanou přijali s vojenskými poctami.

Hlavy států jednaly především o hospodářské spolupráci obou zemí, dotkly se ale také spolupráce v oblasti energetiky, boje proti nelegální migraci, boje proti terorismu či prohlubování spolupráce v rámci takzvané visegrádské čtyřky. Jejími členy je kromě Česka a Maďarska také Slovensko a Polsko.

Prezident Áder upozornil, že Česko je šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem Maďarska a Češi jsou důležití i pro maďarský cestovní ruch. Loni jich do Maďarska přijelo téměř 300 000. Podle maďarského prezidenta se hlavy států shodly také na tom, že používání jaderné energie je z hlediska energetické bezpečnosti obou států nezbytné. Český prezident navštíví ve čtvrtek v rámci své návštěvy jadernou elektrárnu Paks jižně od Budapešti.

Zeman ve svém projevu po konci jednání označil Maďarsko za „obránce evropské kultury“ v migrační krizi a migrační vlnu posledních let přirovnal k „invazi“ Osmanské říše do jihovýchodní a střední Evropy, kterou podle něj zastavila až bitva u Vídně.

Český prezident zopakoval, že Maďarsko považuje za „čestného souseda“, a skutečnost, že český prezident zemi navštívil naposledy před sedmi lety, označil za chybu, kterou nyní napravil.

Setkání statečných státníků, nazval Ovčáček setkání s Orbánem

Zeman s Áderem ve středu hovořili také o nutnosti reformovat Evropskou unii. Podle českého prezidenta by si například Evropská komise „neměla hrát“ na evropskou vládu a měla by být jen „obslužným aparátem“. O užití zdrojů z rozpočtu EU by podle něj měli rozhodovat národní státy a v oblasti migrace by se podle Zemana měla posílit ochrana vnějších hranic.

Odpoledne se Zeman setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Na twitteru o tom bez bližších podrobností informoval mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček, který schůzku označil za „setkání statečných státníků“.
Ovčáček v této souvislosti odkázal na vyjádření prezidenta USA Donalda Trumpa, který při pondělním setkání v Bílém domě Orbána ocenil za to, že odvádí „skvělou práci“ v mnoha směrech, „respektovanou v celé Evropě“. Mimo jiné Trump vyzdvihl maďarský postup při řešení nelegální migrace.

Maďaři narazili s vyhoštěním migrantů, podle organizací porušují právo

Zeman se v úterý, kdy do Budapešti dorazil, setkal s českými a maďarskými podnikateli. Při této příležitosti se označil za lobbistu za jakoukoli českou firmu, která chce proniknout do zahraničí. Hlavu státu na návštěvu Maďarska doprovodily tři desítky zástupců českých firem, především z oblasti energetiky či strojírenství.

Zeman po loňských prezidentských volbách řekl, že by chtěl během svého druhého mandátu navštívit všechny sousední státy a „čestného souseda“ Maďarsko. V Bratislavě, Varšavě a Berlíně byl již loni, do Vídně zavítal letos v dubnu. Návštěva Budapešti, kam přiletěl v úterý odpoledne, tak byla poslední na tomto seznamu.

DOPIS MINISTRA STAŇKA BABIŠOVI

Odstupující ministr kultury Antonín Staněk stojí za všemi svými rozhodnutími, která učinil. Napsal to v dopise premiérovi Andreji Babišovi, ve kterém mu dnes oznámil, že k 31. květnu rezignuje na svou funkci. Vyslyšel tak podle svých slov výzvu předsedy strany Jana Hamáčka. Přečtěte si celé znění rezignačního dopisu.

Vážený pane premiére, jakožto ministr, který se zodpovídá prezidentovi ČR, Vám, sociální demokracii a občanům této země, České republiky, si za všemi svými rozhodnutími pevně stojím. Jsou v souladu s mým nejlepším vědomím a svědomím.

V uplynulých týdnech byla proti mé osobě vedena masívní kampaň bez racionálního zdůvodnění jen proto, že jsem se rozhodl učinit přítrž nehospodárnému, ba protiprávnímu jednání ředitelů dvou prestižních institucí spadajících pod můj rezort.

Oba se na základě výsledků veřejnosprávních kontrol Ministerstva kultury ČR dopustili řady protiprávních jednání, jimiž mohli způsobit českému státu a institucím, v jejichž čele stáli, nejen finanční, ale i reputační újmu.
Jsem bytostně přesvědčen, že zákony mají platit pro každého, respektované osobnosti kulturního života nevyjímaje. V rámci vlády práva není nikdo nedotknutelný.

Ministr kultury Antonín Staněk odstupuje. Je to vítězství, říkají umělci

Jsem přesvědčen, že demokracie, kde vládnou zjitřené vášně a slepota vůči faktům namísto racionálních argumentů a práva, je ve vážném nebezpečí. Ve svém boji za spravedlnost a právo již necítím další podporu z nejvyššího vedení ČSSD, a proto jsem se rozhodl vyhovět výzvě předsedy strany Jana Hamáčka a k 31. 5. 2019 rezignuji na post ministra kultury.

Sděluji zároveň, že k dnešnímu datu zprošťuji povinnosti mlčení všechny úředníky ministerstva, kteří vypracovali veřejnosprávní audity v obou mnou podřízených organizacích - Národní galerii Praha a Muzeu umění Olomouc - a předávám veřejnosti k posouzení všechny jejich auditní výstupy. Jsem odhodlán prokázat, že útoky mířené na mou osobu byly jen součástí štvavé kampaně bez ohledu na skutečný stav věcí. Přeji svému nástupci či nástupkyni, aby měli větší úspěch na postu ministra kultury.. Antonín Staněk, ministr kultury ČR

POSLANEC SVOBODA ZKOLABOVAL

Ve středu v poledne v Poslanecké sněmovně zkolaboval místopředseda zdravotního výboru a lékař Bohuslav Svoboda (ODS). Záchranáři ho s podezřením na mozkovou příhodu převezli do nemocnice ve Střešovicích. Svobodu ležícího před dveřmi výtahu údajně našel jeho poslanecký kolega, který zavolal záchranku.

„Ano, to bohužel můžu potvrdit,“ vyjádřil se pro iDNES.cz ke zkolabování lékaře jeho stranický kolega a místopředseda ODS Martin Kupka. Bližší informace však redakci neposkytl. „Mohu potvrdit, že jsme vyjeli na pomoc 75letému muži na Malostranské náměstí, který měl neurologické potíže. Po stabilizování a ošetření byl převezen do Ústřední vojenské nemocnice,“ řekla iDNES.cz mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.

Svoboda, poslanec a bývalý pražský primátor, byl následně převezen do Ústřední vojenské nemocnice.
„Ano, můžeme potvrdit, že pan Svoboda je u nás hospitalizován. Nepřeje si ale, abychom o jeho zdravotním stavu sdělovali další podrobnosti,“ řekla iDNES.cz mluvčí nemocnice Jitka Zinke. V Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích sám Svoboda působí jako přednosta gynekologické kliniky.

VĚTŠINA LÉKAŘŮ A SESTER CHCE EUTANAZII

Ve Sněmovně vzniká návrh zákona na legalizaci eutanazie. Na konferenci České lékařské komory to v úterý řekli poslanci hnutí ANO Milan Brázdil a Věra Procházková. Asi 55 procent českých lékařů a 70 procent sester podle průzkumu, který byl na konferenci prezentován, s eutanazií souhlasí. „Chceme pravidla pro lékaře i pro pacienty. Bude tam omezení pro starší 18 let, duševně zdravé a další. Pracujeme na tom už tři čtvrtě roku,“ řekla Procházková.

Podle Brázdila je takový zákon potřeba, aby se lékaři nemuseli bát. Z evropských zemí je eutanazie legální pouze v Belgii, ve Švýcarsku může lékař pacientovi připravit smrtelnou dávku léku, vzít si ho ale musí pacient sám.
Poslední podobný návrh vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL odmítla v roce 2016. Předloha počítala s tím, že by tuto možnost měli mít jen lidé v beznadějném stavu, žádost by posuzovala komise. Sněmovna podobnou úpravu zamítla už v roce 2008.

Podle průzkumu, který prezentoval vedoucí oddělení vzdělávání ČLK Radek Ptáček, s eutanazií souhlasí asi 55 procent lékařů. Průzkumu se zúčastnilo přes devět tisíc lékařů, více než tisícovka sester a byl porovnán s reprezentativním vzorkem většinové společnosti. „Lékaři jsou v otázce eutanazie proti sestrám i většinové společnosti nejvíce zdrženliví,“ dodal Ptáček.

Oddělme eutanazii od medicíny, shodli se řečníci

Psychiatr Radkin Honzák upozornil na to, že eutanazie nese rizika psychického poškození lékaře a rozhodně by to neměla být jeho povinnost. „Můj názor je, aby to řešila jiná instituce než medicína,“ dodal. Oddělení případné možnosti eutanazie od lékařského stavu podporovali i další řečníci.

„Eutanazie je problém celé společnosti, nikoliv lékařů a pacientů,“ uvedl k tomu emeritní přednosta třetí chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Pavel Pafko. Rozdíl mezi pasivní eutanazií a paliativní léčbou je podle něj jen v úmyslu. „Pokud pacienta léčíte opakovaně stoupajícími dávkami opiátů, pak nevíte, jestli pacient zemře na to onemocnění nebo na předávkování,“ dodal.

Krásná smrt zaručena. V Nizozemsku představili sebevražedný přístroj

Katolický kněz a přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha na konferenci prezentoval data z Nizozemska, kde v roce 2016 činily případy eutanazie či asistované sebevraždy čtyři procenta všech úmrtí. Upozornil na to, že od roku 2002 případů každoročně přibývalo a žádosti se posuzují čím dál benevolentněji a byly rozšířeny už i o mentálně nemocné.

Podle prezidenta ČLK Milana Kubka někteří lékaři nechtěli o eutanazii ani diskutovat. „Obraceli se na mě kolegové - a nebyli to jednotlivci - s tím, že by toto téma ČLK neměla otevírat, protože tím dáváme eutanazii jistou legitimitu,“ řekl. Podle něj je volání po eutanazii „převlečeným“ voláním po lepší paliativní péči. Tou se označuje péče o umírající a jejich rodiny, ať už v nemocnicích, hospicech či domácím prostředí, na které se kromě lékaře podílejí například sociální pracovníci a psychologové.

SENÁTU A SNĚMOVNĚ VÍC MILIONŮ

Poslanecká sněmovna i Senát by měly mít v rozpočtu na příští rok více peněz. Sněmovna by měla dostat přidáno zhruba 27 milionů a Senát 23 milionů korun. Kancelář prezidenta by měla mít zhruba stejně peněz, jako má letos. Návrhy jejich rozpočtů schválil sněmovní rozpočtový výbor.

Kapitoly prezidentské kanceláře a Parlamentu patří mezi rozpočtové kapitoly, jejichž návrh schvaluje sněmovní rozpočtový výbor a vláda pak tento návrh zapracuje do celkového návrhu státního rozpočtu. Stejně tak rozhoduje výbor například o rozpočtu ombudsmana, Ústavního soudu nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.

Prezidentská kancelář by měla mít celkové výdaje téměř 405 milionů korun, proti letošnímu schválenému rozpočtu je to pokles asi o 630 tisíc. Samotná prezidentská kancelář by měla mít na běžné výdaje 131 milionů korun. Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány by měly dostat na provoz 222 milionů.

Na kolik přijde provoz zámku v Lánech?

Lesní správa Lány by měla dostat na investice téměř 52 milionů korun, což je meziroční zvýšení o téměř 42 milionů. To vyvolalo dotaz pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který poukazoval na to, že některé zakázky v lánské oboře vyšetřuje policie, a divil se, že v předloženém materiálu není žádná informace o tom, na co má být navýšení použito.

Podle zástupce prezidentského kancléře Petra Mužáka odpovídá navýšení tomu, že kancelář dlouhodobě upřednostňovala investice v areálu Pražského hradu a na objektech v Lánech vznikl deficit. Detailní rozpracování přesunů peněz na jednotlivé objekty se podle něj ještě dopracuje.

Ředitelka ekonomického a personálního odboru kanceláře Zdeňka Benešová poslancům řekla, že lesní správa plánuje investovat například do meliorací, revitalizace vodních nádrží nebo rekonstrukce provozních a správních objektů. Také je podle ní potřeba například pořídit nová terénní vozidla nebo opravit plot obory. Ferjenčík přesto se svým stranickým kolegou Tomášem Martínkem při hlasování návrh rozpočtu prezidentské kanceláře nepodpořili.

Rozpočet Poslanecké sněmovny a Senátu

Poslanecká sněmovna má mít podle návrhu v příštím roce 1,36 miliardy korun, což je proti letošnímu schválenému rozpočtu o 26,6 milionu korun víc. Za nárůstem stojí vyšší výdaje na platy a náhrady poslanců. Naproti tomu běžné výdaje by měly téměř o pět milionů korun klesnout. „Hodláme pokračovat ve snižování běžných výdajů,“ řekl poslancům sněmovní kancléř Jan Morávek. Sněmovna by měla i nadále zaměstnávat 360 lidí a na jejich platy má být vyčleněno 211 milionů korun.

Senát by měl mít na výdaje 628,7 milionu korun a meziročně by si měl polepšit o zhruba 23 milionů. Také za tímto nárůstem stojí z části vyšší výdaje na platy a náhrady senátorů i na platy jejich asistentů. Příští rok je pro Senát volebním rokem, kdy se bude opět volit ve třetině senátních volebních obvodů. Peníze na odchodné senátorů však v návrhu rozpočtu nejsou, protože Senát by je měl vzít z úspor z předchozích l

JUNCKER ODCHÁZÍ, KDO HO NAHRADÍ A VYTVOŘÍ NOVOU EU?

Evropská vysílací unie (EBU) ve středu večer hostila debatu uchazečů o funkci předsedy Evropské komise. Diskuse se v Bruselu zúčastnilo šest kandidátů uskupení zastoupených v současném europarlamentu. Kandidátem konzervativců a reformistů je český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Debata uchazečů o funkci předsedy Evropské komise v Bruselu. Kandidátem frakce konzervativců a reformistů je český europoslanec Jan Zahradil z ODS. Účastní se jí také (zleva) Nico Cue ze Španělska, Ska Kellerová z Německa,

Debata začala ve 21:00 SELČ a trvala hodinu a půl. Diskuzi předcházela podobná rozprava v Maastrichtu. Tématem by měl být například přínos Evropy pro její obyvatele, životní prostředí nebo evropské hodnoty ve světě. Pořadí takzvaných spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů svých frakcí, 4. dubna určil los. Číslo jedna dostal Nico Cué ze Strany evropské levice (EL), dvojku si nese Ska Kellerová z Evropské strany zelených (EGP) a trojku právě Zahradil. Ten zastupuje Alianci evropských konzervativců a reformistů (ACRE).

S číslem čtyři pak do debaty vstupuje Margrethe Vestagerová za Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Pátý v pořadí je Manfred Weber, který kandiduje za Evropskou lidovou stranu (EPP). Poslední šestku pak má Frans Timmermans ze Strany evropských socialistů (PES).

Debata začala tématem migrace. Jan Zahradil označil za chybu uprchlické kvóty. Všichni kandidáti mluvili o tom, že by se EU měla angažovat za jejími hranicemi. Socialista Frans Timmermans připomněl, že by měly všechny země včetně zemí střední Evropy být solidární. Dále se debatovalo se o nezaměstnanosti mladých lidí, se kterou se potýkají některé země a řešení problémů spojených s globálním oteplováním.

Podle Zahradila Evropská komise není ten, kdo vytváří pracovní příležitosti, má hlavně za úkol umožnit a vytvářet prostor pro jejich vznik. Proti klimatu se podle Zahradila i podle kandidáta evropských lidovců Manfreda Webera sociálně udržitelným způsobem, aby na to nedoplatili zaměstnanci nebo důchodci. Podle socialisty Timmermanse se podaří pro boj proti klimatickým změnám najít koalici více frakcí napříč evropským parlamentem.

Kandidátka Zelených v debatě řekla, že EU by měla podporovat ve světě boj za lidská práva. Ne všechny evropské země se však podle ní na tom podílí a jsou i země, které jsou ochotné prodávat zbraně různým diktátorům. Timmermanse zmínil, že EU oslabují lídři, kteří jsou přáteli Vladimira Putina. Putin, ale i například Nigel Farage podle něj nejednají v zájmu občanů EU.

Debata se překládá do 23 jazyků

Kandidáti budou hovořit anglicky kromě Cuého, který se rozhodl pro francouzštinu. „Debata bude simultánně tlumočena do 23 jazyků EU,“ uvedla pro iDNES.cz tisková atašé Evropského parlamentu Irena Kubášková s tím, že jazyky doplní i znaková řeč.

Prostřednictvím spitzenkandidátů se v roce 2014 europarlamentním frakcím podařilo výrazně zasáhnout do výběru nového šéfa Evropské komise. Zda tomu tak bude i letos, není jisté. Stávající komisi končí mandát na konci října.
Do té doby musí Evropský parlament, který vzejde z voleb na konci tohoto měsíce, v hlasování potvrdit jméno nového předsedy komise. budoucího předsedu navrhuje Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských zemí EU, která se sejde v červnuV České republice se volby do Evropského parlamentu budou konat 24. a 25. května. O dvacet jedna křesel pro české europoslance má zájem celkem 39 politických stran a hnutí.

POSLANCE ONDRÁČKA UVÍTALI SEPARATISTÉ UKRAJINY

Poslance Zdeňka Ondráčka z KSČM podle záběrů zveřejněných na Twitteru oficiálně přijali představitelé mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky. Sklízí za to kritiku hlavně od opozičních poslanců. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD dělá Ondráček ostudu České republice.

Na setkání s prezidentem samozvané Doněcké lidové republiky Denisem Pušilinem přijel Ondráček autem s českou vlajkou, hlasatel ho představil jako „vedoucího české delegace“ a zazněla i česká hymna.

Ondráček je spolu se slovenským poslancem Petrem Marčekem, šéfem strany Hlas ľudu, a několika představiteli Ruské federace jediným politikem nezávislé země, který na ceremonii dorazil. Přijel také zástupce okupovaného Krymu Sergej Aksenov či čelní představitelé odštěpeneckých území, jako jsou Jižní Osetie, Abcházie (obě od Gruzie) či rovněž východoukrajinská Luganská lidová republika.

„Poslanec Ondráček dělá ostudu České republice. Na této cestě oficiálně ČR nezastupoval. Kromě videa s tímto ‚úspěchem‘ nevím, jaký byl cíl jeho cesty,“ uvedl na Twitteru Petříček. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.

Česká diplomacie se od Ondráčkovy cesty distancovala. „Ministerstvo zahraničních věcí neorganizovalo a neorganizuje žádné cesty českých delegací na dočasně okupovaná území Ukrajiny, ani neuznává tzv. ‚lidové republiky‘,“ uvedl Černínský palác v prohlášení.

Ministerstvo také upozornilo, že ukrajinské předpisy zakazují vstup na území ovládaná separatisty bez speciálního povolení. „Cizí státní příslušníci a osoby bez státní příslušnosti, jež poruší pravidla pro vstup na dočasně okupované území Ukrajiny a jeho opuštění, ponesou odpovědnost, což znamená především pokutu a zákaz vstupu na území
Ukrajiny. Porušovatelé pravidel se rovněž vystavují také riziku trestního stíhání,“ uvedlo ministerstvo. Ministr Petříček také oznámil, že Ondráčkovou cestou se bude zabývat ve čtvrtek zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Dohodl se na tom s předsedou výboru Lubomírem Zaorálkem z ČSSD.

Ondráček tvrdí, že to byla soukromá cesta

Ondráček na dotaz řekl, že Česko na cestě oficiálně nezastupoval. „Byla to soukromá cesta a své soukromé cesty nemám důvod komentovat,“ řekl. Uvedl, že soukromě jezdí do zahraničí často a navštěvuje různé země, minulý týden byl v Polsku. Kdy se návštěva území ovládaných separatisty uskutečnila, odmítl říct.

Ondráčkovu návštěvu kritizují i sněmovní opoziční strany. Kritizoval ho například místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Nedávno zvolený předseda hnutí STAN Vít Rakušan napsal na twitteru, že chce Ondráčkovu návštěvu také řešit na zítřejším jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny.

Poklonkovat vojenské přehlídce Moskvě, tvrdit o Doněcku, že se tam lidé mají skvěle a chtějí k Rusku, to by panu Ondráčkovi šlo. A jistě si to tam užil. Ale my na období komunismu nezapomínáme! Dělá ostudu ČR.

„Tohle se blíží vlastizradě. Ústavní činitel, který přísahal na zákony ČR, jedná v přímém rozporu se zahraniční politikou státu a v zájmu cizí moci,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Dodal, že událost ale nebude mít žádný dopad, protože se menšinová vláda ANO a ČSSD ve Sněmovně opírá o hlasy KSČM. Kriticky se vyjádřil také senátor Jiří Drahoš. „To, že se soudruh Ondráček jezdí opakovaně ‚přátelit‘ na okupované území Donbasu, vypovídá o jeho pohledu na svět. To, že se u toho tváří jako oficiální zástupce České republiky, dokonce za zvuků naší hymny, je ale zcela za hranou,“ napsal na twitteru.

LIDÉ ČÍNY V PITÍ ALKOHOLU DOHÁNĚJÍ USA

Mladí Číňané se svým americkým vrstevníkům rádi posmívají: Tohle že je ta vaše vzývaná svoboda? Co to máte za život, když musíte abstinovat až do jedenadvaceti? To my se můžeme legálně napít už v osmnácti letech. A mnohdy i dřív! kasají se. Pravda, v Číně je snadné se opít. Příliš snadné.

Vyhnout se lákavým „ohnivým vodám“ chce kus odvahy. Obzvlášť, když jinak ostražitá policie je i vůči pití nezletilých až nečekaně benevolentní. Čínské městské noční kluby a bary každý večer praskají ve švech, přičemž se tam mnohdy bujaře veselí i čtrnáctiletí, nezřídka vydatně posilnění alkoholem. A zdaleka se tak neděje jen v Pekingu nebo v Šanghaji.

Podle studie, již minulý týden zveřejnil britský lékařský časopis The Lancet, roste spotřeba alkoholu na celém světě. Prim v tom dnes hrají nejlidnatější země planety – Indie a – jak jinak – Čína. Studie mimo jiné tvrdí, že pokud Číňané udrží stávající tempo, do deseti let předběhnou ve spotřebě alkoholu na hlavu i svého velkého rivala Spojené státy.
Zatímco v Číně se v roce 2017 vypilo průměrně sedm litrů čistého alkoholu na osobu (oproti roku 1990 jde o nárůst o sedmdesát procent), ve Spojených státech to bylo celých deset litrů.

Nejpozději v roce 2030 se to ovšem podle expertů obrátí: Číňané už povedou – zkonzumují celých deset litrů, zatímco Američané „jen“ devět a půl. Mimochodem, v Česku činila loni spotřeba alkoholu na hlavu téměř dvanáct litrů.
Zdá se, že úřady jsou, co se raketově rostoucí spotřeby alkoholu týče, zatím v klidu. Možná však, že raději ani nechtějí vědět. Statistiky, zda a jak zvyšující se láska k alkoholu ovlivňuje zdravý vývoj společnosti, výskyt civilizačních chorob popřípadě kriminalitu, se v říši středu nezveřejňují.

Frčí západní drinky i tradiční pálenka

Obecně se ví, že Číňané si už dávno nevystačí jen s čajem. Ovšem dnes se pije všechno, co teče. Do módy přišly vyhlášené západní drinky, špičkový koňak, whisky, pivo černé i světlé a v poslední době také víno. Obzvláště červené.
Číňané zatkli pohlavára, který se v deníku vychloubal pitkami a úplatky

Exkluzivitu si ovšem udržela stará známá pálenka mao-tchaj, o níž se říká, že zachránila komunistickou armádu v boji proti Čankajškovým nacionalistům v době, kdy se rozhodovalo o dalším osudu Číny. Mnozí revoluční vůdci bývali v její konzumaci opravdovými přeborníky, obzvlášť o někdejším premiérovi Čou En-lajovi se v této souvislosti vyprávěly hotové legendy.

V dobách revoluce bývala mao-tchaj také symbolem luxusu a mimořádné moci, neměl na ni totiž zdaleka každý a toto „postavení“ si zachovala i dnes. Zejména mezi komunistickou smetánkou. Schůze bez mao-tchaj je nemyslitelná.
Kultura přípitků Alkohol je v nejlidnatější zemi světa až nadpozemsky levný a dostupný. Číhá všude, prakticky se mu nedá vyhnout.

Rudolf Jelínek vyvíjí pro Čínu extra silný absinth

S tím souvisí i sílící společenský tlak na popíjení. Lahvinka se otevírá při všech možných i nemožných příležitostech, takže se konzumace jeví jako naprosto samozřejmá, ba dokonce žádoucí. Naopak ten, kdo nepije, neťukne si s nadřízeným, je „divný patron“, který v zaměstnání zrovna raketovým tempem nepostupuje. Zapíjejí se novorozenci i právě uzavřený byznys. Sled přípitků, které se dosud řídí tradičními rituály, často nemá konce.

Decentní popíjení se zvrhává v divoké pitky za účasti vnadných prostitutek.

Mnozí Číňané pak v alkoholu nacházejí úlevu od čím dál zběsilejšího životního tempa. Čím dál zdatněji sekundují vyhlášeným pijákům také ženy, jejichž spotřeba alkoholu bývala donedávna zanedbatelná.
Zbohatli a zbývá na pití

Alkohol se sice při společenských příležitostech popíjel „odjakživa“, kultura pití se však v posledních letech rapidně proměňuje. V „nekulturu“, jak jízlivě říkají ti nemnozí, kteří se snaží zůstat střízliví.

Pivní jednička je Čína

Za tímto trendem, který může časem Čínu mrzet, jsou v prvé řadě peníze. Číňané v průměru zbohatli a mohou si dovolit daleko víc než dřív – italskou módu, německé limuzíny a také západní „pitivo“. Pivovary a destilérky z celého světa této touze ochotně vycházejí vstříc, a pokud Číňané v opilosti náhodou nevykřikují „protistátní“ hesla, úřady je nechávají na pokoji. Říše středu zkrátka nasadila „alkoholovou laťku“ dosti vysoko. Po dálnici vonící pivem a koňakem se řítí nadzvukovou rychlostí, jako by se za každou cenu chtěla stát přeborníkem i v tomto pochybném oboru.

ŠÉF VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU RUSKA JASKIN UPRCHL NA ZÁPAD

Vysoce postavený činitel ruského vesmírného programu, který denně přicházel do styku s tajnými informacemi, se rozhodl zůstat na Západě, kam vycestoval pod záminkou služební cesty. Důvodem patrně byly zpronevěry ve výzkumném ústavu, který dotyčný řídil a kde se nyní koná audit.

O „bezprecedentním skandálu“ ve středu informoval ruský list Kommersant, podle kterého generální ředitel výzkumného ústavu vesmírných přístrojů Jurij Jaskin požádal z ciziny o sesazení z funkce. Podle deníku byl naposledy viděn v Řecku. Ředitelovo působení v ústavu, spadajícího pod vesmírnou korporaci Roskosmos, nyní prověří tajná služba FSB.

Ústav totiž patří ke klíčovým podnikům raketového průmyslu, například tu vznikaly přístroje pro lokalizaci vojenské techniky za pomoci satelitní navigace. Zajišťuje také kontrolu a odolnost součástkové základny a elektronických přístrojů vesmírných aparátů vůči kosmickému záření. Jaskinův případ podle deníku povede ke změnám v kádrové politice v Roskosmosu.

„Podle všeho se (Jaskin) obával, že bude odhaleno rozkrádání rozpočtových prostředků, a proto raději opustil zemi před začátkem vyšetřování,“ řekl deníku o možných motivech ředitelovy emigrace nejmenovaný zdroj z odvětví.
Již v únoru se v médiích objevily zprávy, že vnitřní kontroly v Roskosmosu, které nejspíše nařídil sám prezident Vladimir Putin, vedly ke spuštění 14 trestných řízení. Rozkrádání a korupce jsou pokládány za jednu z hlavních příčin neúspěchů v ruském vesmírném programu.

NĚMECKO PŘERUŠILO MISI V IRÁKU

Německá armáda přerušila svou výcvikovou misi v Iráku, a to kvůli čím dál silnějšímu napětí v regionu. Ve středu to oznámila agentura DPA. Berlín podle ní krok podnikl společně s dalšími partnery koalice v boji proti Islámskému státu. Ke stejnému opatření se rozhodla i nizozemská vláda. Své instruktory udržuje v Iráku i česká armáda.

Nizozemsko své rozhodnutí zdůvodnilo „bezpečnostní hrozbou“, informovala agentura Reuters. Odvolává se přitom na zprávu nizozemské agentury ANP, která ale povahu této hrozby blíže neupřesnila. Nizozemští vojáci pomáhají cvičit místní síly v Irbílu na severu Iráku.

Německo má v Iráku nyní kontingent 60 instruktorů, kteří se severně od Bagdádu podílejí na výcviku iráckých ozbrojených sil. Dalších 100 vojáků je umístěno v iráckém Kurdistánu.

V Iráku působí také několik desítek českých vojáků. Podílejí se tam na výcviku specialistů chemického vojska a vojenských policistů. Letecký poradní tým zároveň pomáhá iráckým kolegům s používáním českých bitevníků L-159.
„Čeští vojáci v Iráku dál plní své úkoly. Ke zhoršené bezpečnostní situaci přijala Armáda České republiky adekvátní opatření.

V případě potřeby jsme připraveni reagovat,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Zprávy o krocích evropských vlád se objevují v době, kdy se zvyšuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Opatření v Iráku podniká také americká vláda, která nařídila všem méně důležitým diplomatům a vládním pracovníkům v Iráku, aby zemi hned opustili.

Velvyslanectví v Bagdádu už o víkendu doporučilo americkým občanům, aby se cestám do Iráku vyhnuli. V úterý americká armáda uvedla své jednotky v Iráku do stavu nejvyšší pohotovosti a varovala před „novými a naléhavými“ hrozbami ze strany Teheránu a jím podporovaných sil v regionu.

Spojené státy vyslaly do regionu letadlovou loď

Bagdád minulý týden bez ohlášení navštívil šéf americké diplomacie Mike Pompeo a s tamními představiteli jednal mimo jiné o obavách, které má Washington z aktivit Íránu. Dva dny před Pompeovou návštěvou oznámil bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton, že Spojené státy vysílají do regionu letadlovou loď USS Abraham Lincoln a bombardéry.

V pozadí americko-íránského napětí je spor o íránský jaderný program. Americký prezident Donald Trump loni jednostranně vypověděl mezinárodní dohodu s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj program vývoje jaderných zbraní výměnou za zrušení hospodářských sankcí. Podle agentury ISNA dnes Írán oficiálně přestal plnit některé závazky plynoucí z dohody.

USA postaví proti Íránu v případě války 120 tisíc vojáků, jako v Iráku

Německá diplomacie spolu s dalšími zeměmi Evropské unie krok Washingtonu vypovědět jadernou smlouvu kritizovaly. Podle deníku Die Welt nyní narůstá mezi německými politiky nervozita kvůli tomu, že by vyhrocená situace mohla vyústit v ozbrojený konflikt. „Nehrozí pouze vojenská eskalace, ale i nový proud uprchlíků směrem do Evropy,“ řekl místopředseda německé opoziční strany FDP Alexander Graf Lambsdorff. „Německo by to bezprostředně zasáhlo a mohlo by to mít dramatické důsledky.“

SYN TRUMPA PŘED VÝBOR SENÁTU

Syn amerického prezidenta Donald Trump mladší se s výborem Senátu USA pro kontrolu zpravodajských služeb dohodl na podmínkách svého slyšení. Trump junior bude před senátory v polovině června hovořit mimo jiné o neuskutečněném projektu výstavby moskevského mrakodrapu Trump Tower či o schůzce s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou v červnu 2016.

Slyšení, které bude neveřejné, bude podle informací agentury Reuters obsahovat celou škálu témat. Zdroj agentury zpochybnil předchozí zprávy médií, že slyšení bude omezeno jen na pět či šest okruhů. Podle AP bude sezení trvat dvě až čtyři hodiny. Senátní výbor a ani právní zástupci Trumpa mladšího záležitost nekomentovali.

Výbor bude hovořit například o schůzce s Veselnickou, od které si Donald Trump mladší, prezidentův zeť Jared Kushner či někdejší šéf Trumpovy předvolební kampaně Paul Manafort slibovali citlivé informace o demokratické prezidentské kandidátce Hillary Clintonové. Schůzka, o které prezident Donald Trump tvrdí, že o ní předem nevěděl, ale nic zajímavého štábu nepřinesla.

Předvolání zřejmě motivovaly veřejné výroky bývalého právníka hlavy státu Michaela Cohena, které odporovaly výpovědi Trumpa juniora ohledně developerských plánů v Rusku. Prezidentův syn v září 2017 uvedl, že o neuskutečněném projektu Trump Tower v Moskvě měl jen „periferní povědomí“.