iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Budinský: Samozřejmě, v ČR lze objednat trestní stíhání

Naprosto nechápu reakce řady novinářů, politiků, ale i odborníků v oblasti trestního práva na výrok Andreje Babiše, že u nás lze objednat trestní stíhání. Rozpoutala se nesmyslná hysterie, která se nyní, byť v mírnější podobě, vrací. Současná paní ministryně spravedlnosti totiž před časem vytvořila pro pana prezidenta Zemana studii, ve které dospěla ke stejnému závěru. Konstatovala, že u nás trestní stíhání objednat lze. Kuriózně a komicky ovšem působí, že se terčem útoků nestávají chyby a problémy justičního systému, ale lidé, kteří na ně upozorňují.

Obecně z logiky věci vyplývá, že objednat trestní stíhání lze v každé zemi světa. Záleží na tom u koho, za kolik a s jakým efektem. A pokud budou příslušné funkce vykonávat lidé, bude tomu tak vždy. Tak jako není pšenice bez koukolu, nemohou být všichni lidé andělé, kteří se nenechají uplatit ani astronomickou finanční částkou. Ostatně, jednalo by se o zázrak, kdyby to možné nebylo. Jen se podobné aktivity špatně dokazují. Nikdo je nebude troubit do světa. Existuje zde zřejmé srovnání s korupcí.

Všichni zainteresovaní vědí, že se v určité době téměř ze všech veřejných zakázek platily provize politikům či úředníkům. Z faktu, že nikdo (s výjimkou nepatrného zlomku neopatrných zúčastněných jedinců) nebyl obviněn a odsouzen, nevyplývá, že tato korupce neexistovala. Stejně tak momentální absence konkrétní kauzy objednaného trestního stíhání nemůže dokazovat, že takové aktivity vůbec neexistují.

Dle našich dostupných informací by se mohlo o objednané stíhání jednat např. v kauze postoloprtských zastupitelů, ing. Petra Laušmana, PhDr. Michala Haly, MUDr. Pavla Horáka, Ing. Alfreda Brunclíka, MUDr. Luďka Nečesaného a dalších. I někteří představitelé dnešní opozice před časem křičeli (s velkou pravděpodobností oprávněně), že někdejší zásah na Úřadu vlády a s ním spojená zatýkání a trestní stíhání, proběhl na základě určitého zadání či objednávky.

Přesvědčeným odpůrcem této prosté skutečnosti je předseda Nejvyššího soudu profesor JUDr. Pavel Šámal. Dožaduje se prokázání existence takového „objednacího systému“. Tedy pochopitelně, jestli si konstatování prosté pravdy v praxi představuje tak, že objednatel přijde na Nejvyšší státní zastupitelství či Policejní ředitelství, vyfasuje tiskopis objednávky trestního stíhání, vyplní ho a v pokladně zaplatí příslušný poplatek, tak stíhání v takové podobě u nás naštěstí objednat stále ještě nelze. Jiné ovšem bohužel ano.

V soustavě trestní justice se pohybují tisíce policistů a státních zástupců. Je ochoten pan profesor Šámal dát za každého z nich ruku do ohně? Odkud čerpá přesvědčení o jejich naprosté morální integritě? Vystudovali sice práva, absolvovali příslušnou praxi, vykonali zkoušky a ujali se své funkce, avšak až konkrétní výkon jejich profese prověřuje i jejich charakterové vlastnosti a schopnost odolat korupčním nabídkám. Než byl obviněn soudce Berka, asi by pan předseda Nejvyššího soudu tvrdil, že ani konkurzy nelze zmanipulovat a falešný úpadek objednat.

V loňském roce bylo dle zveřejněných údajů v České republice nespravedlivě a nezákonně stíháno okolo 1200 osob. Tito lidé prodělali zcela zbytečný stres, někdy i vazbu, vždy však výslechy, domovní prohlídky, často i dočasné zabavení majetku, obstavení účtů, ztrátu zaměstnání, nemluvě o vysokém riziku rozbití partnerského vztahu a rodiny i značných finančních výdajích. Jistě, převážně se jednalo o akt omylu či nedbalosti policejních orgánů či dokonce státních zástupců. Je ale vůbec možné, aby žádné z tohoto množství nespravedlivých stíhání neproběhlo na objednávku? Zřejmě ne.

Jedinou obranou proti takovým kauzám jsou přesně nastavené kontrolní mechanismy a také zpřísnění a důsledné vyvozování odpovědnosti policistů a státních zástupců ve všech případech, kdy nezákonně postupovali a tímto způsobem poškodili životy nevinných lidí. Nadto jejich profesionální i morální selhání dosud platí pohříchu výhradně daňoví poplatníci, když hradí náklady spojené s odškodněním nezákonně stíhaných. Nemluvíme zde přitom o desítkách, ale o stovkách miliónů ročně. Václav Budinský, ceskajustice.cz

Václav Budínský:

Spisovatel, publicista, autor projektů, konzultant pro problematiku komunikace, efektivity řízení systémů a kreativní metodologie, zakladatel a předseda Společnosti pro právní stát, ceskajustice.cz

OBJEDNÁVKA NA STÍHÁNÍ RATHA?, ŽALOBA VZNIKLA NA NSZ, PAK NA SEVERU ČECH U BRADÁČOVÉ

V úterý to bude sedm let, co se vleče kauza Davida Ratha. A zatímco před časem Vrchní soud v Praze mu překvapivě rychle a neveřejně zrušil trest vězení, v červnu se stejný scénář opakovat nebude. Soud si totiž na rozhodnutí vyhradil celých 11 jednacích dní.

U běžných kauz se přitom odvolání u vrchního soudu vyřeší za jedno dopoledne. Soud dokonce zve i svědky, kteří doposud nikdy vyslechnuti nebyli. V úterý ovšem uplyne od Rathova zatčení už sedm let. Jeho kauza platí za učebnicový příklad zdržování. Od padání z kola, výměny advokátů či několikadenní závěrečné řeči.
Teď však bude velké finále, a když soud příští měsíc potvrdí dosavadní rozsudek, Rath by mohl během léta dostat výzvu k nástupu do vězení na osm a půl roku.

„Počet jednacích dnů byl stanoven s ohledem na rozsáhlost věci, dosavadní intenzivní procesní aktivitu obhajoby a množství jí uplatněných námitek. Bude třeba se s nimi vypořádat. Bereme ohled i na předpokládané dokazování, které bude prováděno na základě návrhů stran i z vlastní iniciativy soudu,“ avizuje mluvčí vrchního soudu Simona Heranová.
O programu už je informován i hlavní obžalovaný. „Vím, že byli obesláni někteří svědci, dokonce dva takoví, kteří dosud vyslechnuti nebyli,“ řekl Rath. Jména svědků říct nechtěl.

Rath se však u soudu objevil i minulý čtvrtek. Středočeský krajský soud totiž řeší další várku jeho údajných korupčních skutků. Druhá kauza má několik let zpoždění za tou první a letos lze sotva čekat rozsudek.
Dvakrát je tam o „čurání“

Senát nyní přehrával špatně srozumitelné odposlechy z kanceláře obžalované Kateřiny Kottové, tehdy ředitelky kladenské nemocnice. Občas to zapraskalo, občas byla slyšet změť hlasů a tu a tam zřetelná věta, třeba: „Já musím čurat“ nebo „V šest přijde David“.Jen zřídkakdy pronesená věta evidentně souvisela s projednávanou kauzou, ale ani tak nešlo o zásadní informace. I proto projednávání trvá tak dlouho.

Smířen s vězením

Rath tak neměl velkou práci s tím odposlechy napadat a zpochybňovat. Jednou dokonce prohlásil, že má důkaz o tom, že je policie účelově sestřihávala a omylem tam jednu pasáž má dvakrát. Krátce za sebou tam podle něho byla věta „já musím čurat“ a nikomu by se prý asi na toaletu nechtělo dvakrát po sobě, tvrdil Rath u soudu.
Zajímavé, divil se Rath milionům v krabici, kterou nesl

Druhá kauza by mohla Rathovi přinést zvýšení trestu, pokud by byl uznán vinným. Někteří obžalovaní také figurují až v této druhé kauze – například generální ředitel firmy Metrostav Jiří Pilát. Jeho rétorika se však přece trochu mění. Dřív končil každou řeč větou, že se bude soudit třeba až ve Štrasburku. Dneska už připouští, že může jít klidně do vězení.

Červnové odvolací řízení u vrchního soudu bude rozhodně důležitější. Rath se bude hájit, že původní zrušení jeho rozsudku bylo správné a soud se do dnešní fáze vůbec neměl dostat.

KANCLÉŘ MYNÁŘ JUSTICI NEOVLIVŇOVAL

Případem problematických schůzek kancléře Vratislava Mynáře se soudci se zabývali vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinů (NCOZ). Podezření z trestního činu nicméně neshledali. Spis k případu nyní posoudí dozorující státní zástupce Jan Lelek.

„Policejní orgán v tuto chvíli dospěl k závěru, že není dáno podezření z trestného činu, respektive že nejsou dány důvody k zahájení úkonů trestného řízení,“ potvrdil informaci pro iDNES.cz Jan Lelek z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1.

„Neznamená to ale, že ta věc je u konce. Já v současné době přezkoumávám postup policejního orgánu. To znamená, že akceptuji to rozhodnutí, tedy postup policejního orgánu. Pokud budu mít za to, že jsou dány důvodu k zahájení trestního řízení, tak můžu vydat pokyn k zahájení,“ doplnil.

Lelek by chtěl o případu rozhodnout v řádu několika dnů. Na posun v kauze upozornil v pondělí týdeník Respekt. Pokud by Lelek došel k jinému závěru, než policisté, hrozí Mynářovi za ovlivňování soudců podle legislativy až tři roky vězení.

Tři trestní oznámení na Mynáře

Kvůli možnému zasahování do nezávislosti soudců byla na Mynáře podána tři trestní oznámení. První podal senátor Václav Láska (SEN 21), dále také platforma Rekonstrukce státu a jeden občan. Případ si vzala na starost protimafiánská centrála na základě podnětu samotného státního zástupce.

Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej uvedl, že věc nebude komentovat. Podle Respektu policisté při šetření hovořili s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem a bývalým předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou.

Zasahování do nezávislosti soudu - § 335
(1) Kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu
a) opatřit sobě nebo jinému značný prospěch,
b) způsobit značnou škodu, nebo
c) jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu
a) opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobit škodu velkého rozsahu.

První informace o možných zásazích do nezávislosti soudců se objevily na začátku letošního roku. Poprvé o celé věci informoval týdeník Respekt. O snahách Hradu zasahovat do práce soudů následně otevřeně promluvil bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Podle jeho slov mu prezident Miloš Zeman dával při soukromém rozhovoru najevo, jak má být rozhodnuto v některých sporech, například ohledně nejmenování profesorů.
Zeman následně na rozhovor reagoval slovy, že doporučení není ovlivnění, ale je vyjádřením názoru.

Mynář od samého začátku obvinění odmítá. „Nedávno jeden neobjektivní aktivista napsal, že se snažím ovlivňovat soudce. Jenom blbec rodu novinářského může úmyslně zaměňovat informování soudců o postojích prezidenta s ovlivňováním,“ řekl hradní kancléř Vratislav Mynář ve videu. Uvedl, že na schůzky se soudci chodil s vědomím Miloše Zemana. Dodal, že soudce pouze seznamoval s postoji hlavy státu.

Pro iROZHLAS.cz uvedl, že se k aktuálnímu vývoji celé záležitosti nechce vyjadřovat. „Jsem přesvědčen, že jsem nic nespáchal, proto mě rozhodnutí policie nepřekvapilo. S dalšími komentáři vyčkám na rozhodnutí státního zástupce,“ uvedl v SMS.

OBŽALOVANÝ ADVOKÁT DAL OBĚTEM 90 TISÍC

Okresní soud v Hradci Králové zastavil trestní stíhání advokáta z Hradce Králové, který se zodpovídal z trestného činu nadržování při výkonu advokátní činnosti. Hrozily mu až čtyři roky vězení. Soud zastavil stíhání obžalovaného advokáta poté, co se u soudu přiznal a složil 90.000 korun na účet obětem trestné činnosti. Upozornila na to policie, která dotažení případu k soudu považuje za úspěch.

„Jelikož soudce uznal takový způsob vyřízení vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu za dostačující, jeho trestní stíhání zastavil. Je to jedna z možností, jak ho potrestat,“ řekla mluvčí královéhradecké policie Iva Kormošová.
Česká advokátní komora rozhodne, jestli mu umožní dál pokračovat v advokátní činnosti. „Aby se podařilo prokázat advokátovi, že nehájí zájem svého klienta, ale zájmy organizátorů spáchaného trestného činu, které se tak snažil uchránit od trestního stíhání, je ojedinělé a náročné. Žádný z hradeckých policistů si nepamatuje, že by se obdobný případ dotáhl až do konce a nějaký advokát byl postaven před soud,“ uvedla Kormošová.

Advokát podle kriminalistů přesvědčil mentálně retardovaného nemajetného muže, aby na policii nevypovídal v neprospěch dvou žen, dnes již odsouzených za úvěrové podvody. Muže, kterého advokát zastupoval, hrál v případu odsouzených žen roli takzvaného bílého koně, když na základě nepravdivých informací podvodně získal bankovní úvěr několik set tisíc korun. Advokát doprovázel muže na policii, osobně na něho dohlížel, protože věděl, že se chce ke skutku doznat a uvést, jak se vše odehrálo.

„Přesvědčil ho k tomu, že nevypovídal. Ve skutečnosti tedy nehájil zájem svého klienta, ale zájmy organizátorů spáchaného zločinu, které se tak snažil uchránit od trestního stíhání, za což od nich obdržel finanční hotovost ve výši nejméně 20.000 korun,“ uvedla dříve Kormošová.

ŽALOBA EXMINISTRA PELIKÁNA NA ŘEDITELE STANISLAVA ZRUŠENA

Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán neuspěl s kárnou žalobou na bývalého ředitele insolvenčního odboru Ministerstva spravedlnosti Antonína Stanislava. Kárný senát České advokátní komory (ČAK) ho dnes zprostil obžaloby v plném rozsahu. „Ano, byl jsem zproštěn,“ reagoval Stanislav pro Českou justici a odkázal na svou advokátku. Podle kárného návrhu si měl za sepsání návrhu na oddlužení účtovat dvakrát víc, než povoluje zákon.

Rozhodnutí zatím není pravomocné a ministerstvo se proti němu může odvolat. „Další kroky Ministerstvo spravedlnosti oznámí, jakmile obdržíme vyhotovený písemný rozsudek,“ reagoval mluvčí Vladimír Řepka. Do písemného vyhotovení odůvodnění nebude bližší informace z kárného řízení sdělovat ani advokátní komora. „Mohu jen potvrdit, že dnes jednání kárného senátu ve věci JUDr. A. Stanislava probíhalo,“ uvedla mluvčí Komory Iva Chaloupková.

Advokátka Stanislava uvedla, že nezákonné účtování za sepis oddlužení se u kárného senátu neprokázalo. „Zde mohu konstatovat, že kárný senát vyslovil v této otázce, shodně jako v případě ostatních kárným žalobcem vytýkaných skutků, že klient neporušil žádnou povinnost stanovenou zákonem či stavovským předpisem,“ reagovala Pavla Ježáková.

Další podrobnosti sdělovat nechtěla. „Kárný senát mého klienta zprostil kárné žaloby v celém jejím rozsahu, rozhodnutí však prozatím není v právní moci. Protože celé kárné řízení bylo pro mého klienta velmi nepříjemné a rovněž z důvodu neveřejnosti tohoto řízení, nebudeme v současné chvíli uvádět žádné podrobnosti,“ dodala advokátka.

Kromě příliš vysoké částky za sepsání návrhu na osobní bankrot Pelikán Stanislava kárně žaloval za to, že v návrhu údajně neuvedl dlužníkovy nemovitosti. „Mohlo dojít k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení z důvodu nepoctivého záměru dlužníka,“ řekla téměř před rokem pro Radiožurnál tehdejší mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Současně dodala, že při prověřování Stanislava bylo navíc zjištěno, že advokát přes rok vykonává vedle advokacie činnost údajně neslučitelnou s jejím výkonem, konkrétně je ředitelem Domova důchodců Tmavý Důl na Trutnovsku a vedle toho zasedá v jedné z pracovních komisí legislativní rady vlády.

Stanislav od začátku odmítal, že by si řekl o více peněz, než ukládá zákon a hájil se tím, že klientovi za úplatu pomohl s řešením závazků a až o několik měsíců později mu sepsal návrh na oddlužení za 4000 korun. Odmítl i to, že by nemohl být advokátem a zároveň ředitelem domova důchodců.

Pelikán žádal vyškrtnutí svého někdejšího podřízeného ze seznamu advokátů. „Jsme přesvědčeni, že člověk, který vědomě a úmyslně porušuje zákon, nemá mezi advokáty co dělat,“ podotkl tehdejší ministr. Stanislav z ministerstva, kde šéfoval insolvenčnímu odboru, neodcházel v roce 2016 dobrém a o důvodu jeho odchodu kolovalo mnoho spekulací. Vedení resortu je ale nikdy nekomentovalo. Eva Paseková, Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

BRATŘI ZEMKOVĚ PODALI STÍŽNOST ÚS VE VĚCI VOLTAIKY

Bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi podali ústavní stížnosti v kauze solárních elektráren na Chomutovsku. Za přípravu závažného podvodu v souvislosti s údajně nedokončenými elektrárnami dostali oba nepodmíněné tresty šest let a devět měsíců vězení.

Ústavní soud podle veřejných justičních databázi obdržel v kauze nejméně čtyři stížnosti, které řeší pod různými spisovými značkami. Podle informací ČTK jsou pisateli právě Zemkové jako majitele elektráren, další stížnosti podali Vladimír Čimpera a Jaroslav Krym. První si vyslechl čtyřletý trest, druhý si má odpykat sedm let.

Dovolání většiny obžalovaných loni v prosinci odmítl Nejvyšší soud. Konstatoval, že o vině nejsou pochybnosti a že není důvod ustoupit od trestní represe. „Nebyly přitom zjištěny žádné takové okolnosti, které by z hlediska celospolečenských zájmů mohly vést k úvahám o byť částečné omluvitelnosti jednání obviněných tak, aby bylo možno učinit závěr o nenaplnění míry společenské škodlivosti předmětného jednání,“ rozhodl Nejvyšší soud.

Zároveň ale nejvyšší instance nařídila Krajskému soudu v Brně aby zpřesnil důvody zproštění bývalé šéfky
Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Musí znovu rozhodnout také o někdejší vedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneidrové, kterou v prosinci nechal Nejvyšší soud propustit z výkonu sedmiletého trestu. Krajský soud bude znovu jednat v září.

Dalšími odsouzenými byli Karel Šupina s trestem 5,5 roku a Jan Hudeček se sedmi lety vězení nepodmíněně. Vitáskovou Krajský soud v Brně původně poslal na 8,5 roku do vězení. Vrchní soud v Olomouci ji ale zprostil obžaloby.
Podle verdiktu majitelé elektráren Saša – Sun a Zdeněk – Sun neoprávněně dostali licence na základě nepravdivých revizních zpráv. Zároveň tak získali právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny zprovozněné a řádně licencované do konce roku 2010. Zemkové v minulosti pochybení popírali.

Obžalobě pro solární podvod čelí v jiném procesu také miliardář Zdeněk Zemek starší, otec bratrů Zemkových. I on podle obžaloby s pomocí falešných revizních zpráv a předávacích protokolů získal licenci na provozování své solární elektrárny v Chomutově, přestože ještě nebyla hotová. Před Krajským soudem v Brně zatím Zemek starší nestanul, omluvil se kvůli zdravotním problémům. I v této kauze figuroval technik Hudeček, dostal takzvaný společný trest 7,5 roku vězení.

V EXEKUCI BYLO LONI MÉNĚ LIDÍ O 41 000

V roce 2018 byla v Česku vedena exekuční řízení vůči 821.337 osobám, v exekuci se tak nacházelo o 41.000 lidí méně než předloni. Bylo zahájeno 505.120 exekucí, což představuje meziroční pokles o více než 100.000 exekucí. Na konci roku obsahovala Centrální evidence exekucí v souhrnu záznamy o 4,679.186 exekucích, informovala dnes Exekutorská komora.

Viceprezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík uvedl, že klesla i částka vymáhaná na jistině. „Očekáváme, že trend klesajícího počtu nových exekucí, ale i celkového počtu povinných (účastníků exekučního řízení, proti kterým je vedeno) a nakonec i celkového počtu exekucí bude pokračovat. Hlavním faktorem je vedle pozitivní role soudních exekutorů i vysoká míra zaměstnanosti,“ dodal.

Průměrný věk osoby s exekucí činil 45 let, jeden člověk měl v průměru 5,7 exekučního řízení. Průměrná vymáhaná částka na jistině činila 63.339 Kč v jedné exekuci. Nejvyšší podíl exekucí byl tradičně v Ústeckém kraji (15 procent) a v Moravskoslezském kraji (13 procent). Nejméně jich naopak bylo ve Zlínském kraji a na Vysočině (tři procenta).
Údaje zahrnují i tzv. latentní exekuce. Jde o exekuce odložené, exekuce, u nichž se očekává zastavení (například po oddlužení v insolvenci) a exekuce, které nelze z různých důvodů provádět. Kupříkladu vůči zhruba 80.000 lidem v exekuci je zároveň vedeno insolvenční řízení. To znamená, že nelze provádět úkony exekuce ve 420.000 exekučních řízeních.

Přes pokles však zůstává podle komory množství lidí v exekuci problémem. Upozorňuje proto zejména na vícečetné exekuce, které výrazně navyšují celkový počet vedených exekučních řízení. „Celý proces snižování celkového počtu exekucí by bylo možno mnohem urychlit, pokud by stále neplatilo, že soudní exekutoři nedostávají za práci často zaplaceno a ukončení bezvýsledné exekuce je procesně mnohem složitější než ukončení exekuce úspěšné,“ podotkl Mlynarčík.

Podle Mapy exekucí, kterou před dvěma lety vytvořila Otevřená společnost s Ekumenickou akademií, mělo v roce 2017 nějakou exekuci 9,7 procenta Čechů, tedy 863.000 lidí. Tři a více exekucí mělo 493.000 lidí a více než deset exekucí 151.000 lidí. Odborníci na sociální problematiku mluví o rostoucím počtu exekucí jako o pandemii. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problém Česka. Označují ho za zásadní překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých.

ŠABATOVÁ: VLÁDA NEZRUŠILA POPLATKY ÚOHS, UDĚLÁ TO ÚS?

Poplatek za podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) má podle menšinového kabinetu ANO a ČSSD regulační charakter a jeho zrušení by mohlo vést k zavalení úřadu balastními podněty. Vláda proto nepodpořila žádost veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové o jeho zrušení. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V reakci na rozhodnutí vlády Šabatová sdělila, že poplatek považuje za iracionální a nemravný. Věří, že ho zruší Ústavní soud.

Podle ombudsmanky je zpoplatnění podnětu a postup ÚOHS v rozporu s principy demokratického právního státu. „Vláda s tím nesouhlasí, nenašel se ani jeden člen vlády, který by s tím souhlasil,“ řekl po jednání kabinetu Babiš. Poplatek 10.000 korun musí uhradit všichni, kdo podávají podnět k antimonopolnímu úřadu.

Šabatová uvedla, že dokud se zpoplatnění podnětu nezruší, bude velmi silně omezeno právo veřejnosti podílet se na kontrole veřejných zakázek. „Platit ÚOHS za to, že mu pomáhám odhalovat nezákonné veřejné zakázky, považuji za iracionální a nemravné. Nenašla jsem podporu na dnešním jednání vlády. Pevně ale věřím, že zpoplatnění nakonec zruší Ústavní soud,“ uvedla. Za nemorální označil povinnost také místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

Poplatek byl zaveden v říjnu 2016 a měl ulevit ÚOHS od množství neoprávněných podnětů. Zatímco v roce 2016 před zpoplatněním prověřoval úřad 1305 podnětů ohledně veřejných zakázek, o rok později to bylo 93 zaplacených podnětů a 84 věcí od orgánů činných v trestním řízení. Poplatek přitom musely platit i ostatní státní úřady, které jsou ze zákona povinny oznámit ÚOHS, pokud při své činnosti zjistí pochybení v oblasti, kterou se zabývají. Dalších 220 nezaplacených podnětů ÚOHS podle zjištění úřadu veřejné ochránkyně práv ignoroval, a to včetně oznámení jiných institucí o přestupku.
„Úřad, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu, se chová tržně. Buďto zaplatíte a podnětem se zabývá, nebo nezaplatíte a podnětem se nikdo dál nezabývá,“ uvedla už dříve Šabatová.

Problémem podle ní je, že ÚOHS na základě své vnitřní směrnice nesledoval, jaké veřejné zakázky se nezaplacený podnět týkal, a nemohl tak zahájit řízení z úřední moci. „Přitom má povinnost zahájit řízení i z vlastní vůle v případě, že dostane informace o možném porušování zákona o veřejných zakázkách. Informace z podnětů, u kterých nebyl poplatek zaplacen, ale neputovaly k žádnému odbornému referentovi, spis byl odložen stranou a nikdo už do něj nenahlédl,“ uvedla ombudsmanka.

ÚOHS podle ní tímto přístupem přišel o důležité zdroje informací, protože na nepravosti ve veřejných zakázkách obvykle upozorňují občané nebo neziskové organizace. Těžko lze po občanech podle ombudsmanky ale chtít, aby platili 10.000 Kč za to, že pomohou státnímu orgánu provádět kontrolu nakládání s veřejnými penězi.