iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump chce vyhrát volby, proto útočí na Čínu a Evropu

Americký prezident Donald Trump varoval Čínu, aby neprotahovala jednání o obchodní dohodě v naději na vítězství demokratů v prezidentských volbách 2020. Trump si je totiž jistý svým dalším vítězstvím. Napsal to v sobotu na Twitteru.
Trump rozehrál s Čínou vysokou hru o nové nastavení obchodních vztahů, jejíž zatím poslední etapou je pohrůžka uvalení cel na téměř veškerý dovoz z Číny.

Opatření se má dotknout zboží, jehož roční hodnota činí zhruba 300 miliard dolarů, což je asi 6,9 bilionu korun. Oznámení přišlo jen krátce poté, co bez dohody skončilo 11. kolo obchodních jednání mezi zástupci Číny a USA. V jednání podle prezidentova tweetu Čína „krutě prohrává“, a proto chce čekat na výsledek voleb, které mají příští rok na podzim rozhodnout o volbě příštího amerického prezidenta. Peking doufá, že bude mít štěstí a vyhraje demokratický kandidát. „V takovém případě by mohli dál USA okrádat o 500 miliard dolarů ročně,“ napsal Trump.

„Jediný problém spočívá v tom, že vědí, že vyhraji já,“ konstatoval prezident a poukázal na údajně nejlepší ukazatele o stavu ekonomiky a zaměstnanosti v dějinách USA. „Pokud se bude vyjednávat během mého druhého mandátu, bude pro ně dohoda mnohem horší. Měli by se do toho raději pustit hned, i když VELKÁ CLA vybírám rád!“ zdůraznil.

Trump nařídil zvýšit cla na zbývající čínský dovoz. Eskaluje obchodní válku

Celní válka mezi oběma velmocemi se naplno rozhořela loni v březnu, kdy Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů. Ve stejnou dobu vstoupila v platnost pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA, která se rovněž výrazně dotkla Číny. O dalších clech ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů, Trump rozhodl v polovině června. Následovala cla ve výši deseti procent na zboží v objemu 200 miliard dolarů, která se nyní zvedla na 25 procent.

ZASTAVÍME STÁRNUTÍ, SLIBUJE STRANA NĚMECKA V EU

Zpomalit až zastavit stárnutí chce nová Strana pro zdravotnický výzkum, která kandiduje v Německu do Evropského parlamentu. V kampani má jediný požadavek - vyčlenit další miliardy na poražení nemocí seniorů. Evropa se potýká se stárnutím populace, strana je však možná podnikatelským projektem.

Monotematická strana žádá, aby EU vyčlenila ročně dodatečných 30 miliard eur (přes 771 miliard Kč), které by putovaly k vědcům vyvíjejícím léky proti chorobám spojeným se stářím. Zejména rakovině, Alzheimerově nemoci, srdečnímu infarktu, mrtvici a cukrovce typu 2.

Peníze navíc by posloužily k založení Evropského institutu pro výzkum stárnutí, který by se zaměřil na buňky.
„Je to o myšlence studovat procesy stárnutí buněk lidského těla a tak zjistit, jak bojovat proti jejich poškození. Což neznamená nic jiného než zastavení procesů stárnutí každé jednotlivé buňky, a tedy celého těla,“ napsal deník Die Welt.
Zakladatelem a předsedou strany je 40letý biochemik Felix Werth. Ten zdůraznil, že volá po podpoře základního výzkumu, nikoli farmaceutického průmyslu.

„Základní vědecké možnosti pro to tu (již) dnes jsou,“ řekl o šancích zpomalit stárnutí. „Pokud se to podaří, pak bychom mohli ještě v 90 letech vypadat a být stejně zdraví, jako jsme v 50 letech. Je prostě nepochopitelné, proč si tuto příležitost, kterou nám věda nabízí, necháváme dosud do velké míry uniknout a děláme tak malý výzkum kmenových buněk,“ dodal.

Podle Die Welt to zní jako utopie, o které člověk neví, zda v ní doufat nebo se jí bát.

Podnikatel v pozadí

Werthova strana má 258 členů v 11 z 16 spolkových zemí. Vznikla před čtyřmi lety po schůzkách, které v Berlíně pořádal Michael Greve. Tento úspěšný zakladatel firmy web.de stojí v čele nadace Forever Healthy Foundation (Nadace pro věčné zdraví), která investuje do biotechnologických start-upů.

Náš tým má k léku na Alzheimera nejblíže, řekl český neurolog

Nadace označuje za svůj cíl překonání stárnutí. Podporuje proto výzkum „omlazovacích terapií“. Greve zasedá ve vědeckém poradním orgánu strany, o své roli v ní ale s listem mluvit nechtěl. Také Werth odmítl sdělit, je-li Greve členem strany nebo zda jí finančně přispěl.

Die Welt upozornil na rozdíly v rétorice a akcentech Wertha a Greveho. Zatímco straně jde zdá se především o boj proti nemocem, nadace jejího vlivného podporovatele působí dojmem, že ji zajímá spíše mládí a krása.

Vítězství nad rakovinou slibuje i ministr Merkelové

Werthova strana do europarlamentu nejspíš nepronikne. Když se v roce 2017 pokoušela dostat do německého zákonodárného sboru, získala jen 0,1 procent hlasů.

Eurovolby asi vyhrají lidovci, druhé místo vezmou socialistům nacionalisté

Účastí v eurovolbách může ale opět zviditelnit svoje téma. Má totiž právo objevit se čtyřikrát v německých veřejnoprávních televizích, které každému kandidujícímu subjektu vyhradí stejný prostor pro reklamní spoty.
Jeden z volebních plakátů své strany zavěsil Werth na pouliční lampu na Checkpoint Charlie, bývalém hraničním přechodu mezi východním a západním Berlínem. Toto místo navštěvují lidé z celého Německa i zahraniční turisté.

Werth se musel natáhnout vysoko, protože na lampě již byly v úrovni očí plakáty vládní středopravicové Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Její spolustraník a ministr zdravotnictví Jens Spahn tvrdí, že rakovinu lze porazit do 20 let.

O novém složení europarlamentu je v celé EU oprávněno rozhodnout 373,5 milionu voličů. Hlasování se v jednotlivých členských zemích uskuteční od 23. do 26. května. V Česku se bude konat v pátek 24. a v sobotu 25. května.

ŠKODA SHOŘELÝCH TANKŮ - MILIONY

Pět měsíců práce a více než tři miliony korun. Tak dlouho bude trvat a tolik bude stát oprava dvou historických tanků, které před týdnem poškodil oheň při nehodě na Pražském okruhu. Stroje jsou zpátky ve Smržovce na Jablonecku v Muzeu obrněné techniky, jejich majitel Jaroslav Janoušek je plánuje opět zprovoznit. Škody by měla pokrýt pojistka.

Hůř z obou tanků dopadl M36 Jackson, americký stíhač tanků z roku 1944, který byl tak oblíbenou zbraní, že jej ve výzbroji měli Jugoslávci ještě v 90. letech. „Má ohořelé pásy, což je pro tank problém. Jejich součástí jsou totiž gumové špalky, umožňující tanku jízdu po silnici. Ty se roztavily. Odešly rovněž kovové čepy, které už nejdou použít. Mám obavu, že převodovka je také zničená. Je v čele tanku, které bylo vystaveno nejvyšším teplotám.

Oheň tavil sklo

Žár mění mechanické vlastnosti některých dílů. Bude třeba sejmout věž tanku, převodovku vyndat a opravit,“ vyjmenoval Jaroslav Janoušek. Plameny, které tank olizovaly 20 minut, vytvořily teplotu přes 1 200 stupňů, takže se roztavily skleněné světlomety, poškozený je i lak a veškerá elektronika.

„Když seženu tři lidi na plný úvazek a ti na tom budou dělat nepřetržitě pět měsíců, podaří se to opravit. Náhradní díly nejsou problém. Cenu odhaduji na 3,5 milionu korun,“ vypočetl majitel obrněnců. Lépe dopadl druhý tank, Stuart M3A1 z roku 1942. Oheň ho jen očoudil, lehce poničené má pásy. Už jej mají na dílně a v provozu by mohl být co nevidět. Ironií osudu je, že šlo o stroj, který Janoušek posledních pět let opravoval a veřejnost ho v akci ještě neviděla.

S náklady pomůže pojistka

Majitel počítá s tím, že škody pokryje pojistka, kterou měl dopravce tanků sjednanou. „Každý náklad, který se přepravuje na podvalu je pojištěný na obrovské částky, mělo by se to platit z toho. Věřím, že pojišťovna to s námi rychle vyřeší. Bohužel, lidský život, který při nehodě vyhasl, to už nezachrání,“ dodává Janoušek. K nehodě, při níž tanky ohořely, došlo 2. května v Praze. Nákladní vůz s podvalem je vezl na Slavnosti svobody do Plzně. Z dosud nezjištěných příčin na Pražském okruhu se podval srazil s autobusem Vězeňské služby.

Zranilo se při tom lehce 14 vězňů, jeden člen vězeňské stráže zemřel. Jako zázrakem vyvázl z nehody řidič podvalu. Jaroslav Janoušek, který 16. května oslaví sedmdesát let, to pokládá za největší dar k nadcházejícím narozeninám.
„Jsem hlavně rád, že se mu nic nestalo. Když jsem ho viděl v kabině, která hořela, tak to nebyl hezký pohled. On z té kabiny vyskočil ven. A neměl ani škrábanec,“ diví se majitel tanků. Nehoda též prolétla světem. O hořících amerických tancích v Česku referoval například Washington Post nebo newyorský Herald Tribune.

ZAVÉST POŘÁDEK, RADARY MÍT JEN POLICIE, NEPOKUTOVAT POLICISTY

Radar ve Studánce u Varnsdorfu loni zachytil vůz příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, jak v obci překračuje povolenou padesátku. Radar kritizuje ministerstvo vnitra kvůli tomu, že za každý přestupek město platí soukromé firmě 300 korun. Pokutu od GIBS však nevymůže, jeho příslušníci za přestupky ve službě neplatí.

„Musíme se chovat jako řádní hospodáři a tento způsob je pro město nejvýhodnější,“ hájil starosta Stanislav Horáček rozhodnutí, aby město platilo firmě za každý naměřený přestupek. Paušál za pronájem radarů, jak to dělají jiná města, podle něj tak výhodný není. „Musel byste platit, i kdyby řidiči jezdili předpisově,“ vysvětloval. Předpisově nejeli členové GIBS. „Bylo to v loni v červenci, na padesátce jeli šedesátkou a dostali pokutu tisíc korun,“ řekl jeden z funkcionářů GIBS.

Radnice má tedy smůlu, inspektoři stejně jako policisté dostávají trest v kázeňském řízení, které může skončit napomenutím nebo srážkou ze mzdy, ale pokuty obci neplatí. Jinými slovy Varnsdorf za jejich přestupek zaplatil soukromé firmě 300 korun, ale z pokuty nezískal a nezíská ani korunu. „Jak my to máme vyzobat, tohle?“ namítá Horáček. „To jsou jednotky případů,“ dodává.

Radnice postupuje špatně, tvrdí policista

Během zveřejnění tohoto článku se MF DNES ozvalo několik policistů, které také změřil varnsdorfský radar a také oni dostali pokutu tisíc korun. A také od nich radnice nedostala nic, jen platila 300 korun firmě.

„Navíc radnice postupuje špatně,“ tvrdí jeden z nich, „poslali výzvu k zaplacení pokuty majiteli vozidla, tedy ministerstvu vnitra. A to je špatně, měli podat podnět ke kázeňskému řízení,“ dodal. Ani v kázeňském řízení nakonec sankci nedostal. „Zdůvodnil jsem překročení rychlosti takzvaným důležitým zájmem služby, prostě jsem jel k případu,“ doplnil.
Další tvrdil, že ho radar změnil a radnice pokutoval za rychlou jízdu, ačkoli jel se zapnutým majákem.

Navíc ve výše uvedeném případě nadřízený příslušníků zvažuje, že jejich kázeňské řízení ukončí. Vede ho k tomu názor ministerstva vnitra, podle něhož je provoz varnsdorfských radarů nezákonný. Resort už v minulosti konstatoval, že obce si sice mohou od soukromníků pronajmout radary, ale platba za pronájem nesmí být odvozena od výsledků měření.
Radnice chce používat radary i přes zákaz, spor rozhodne soud

A to je právě případ Varnsdorfu, který loni platil za každý změřený přestupek firmě Water Solar Technology – s jejímž ředitelem se starosta dlouhá léta zná – 300 korun až do konce července, kdy byl vyčerpán smluvní finanční limit. Pak se dva měsíce měřilo zdarma, než radnice uzavřela novou smlouvu s touž firmou na 290 korun za každý přestupek.

Obec vzdoruje vnitru

Měření rychlosti, z něhož měly prospěch radnice i firma, vyvolalo velké emoce. Přestupků bylo loni přes sto tisíc. Letos v únoru kdosi jeden z radarů odpálil, v březnu byl zničen i druhý. Město posléze vyhlásilo nové výběrové řízení a znovu se stejnou firmou uzavřelo smlouvu na stejném principu. Ministerstvu navzdory. Tentokrát jí bude dávat za každý přestupek 280 korun. Horáček odhaduje, že během jednoho až dvou týdnů se na Studánce začne měřit znovu. A to až do vyčerpání částky 50 milionů korun pro firmu.

„Jdeme si za svým a myslíme si, že to děláme správně,“ říká Horáček.

„Jestli se to ministerstvu vnitra nelíbí, ať nám udělá metodický pokyn, který bude podle zákona. Nebo ať Poslanecká sněmovna změní zákon. Protože tak, jak je napsaný teď, nikdo nemůže tvrdit, že nikdo nesmí na měření participovat. To v zákoně není. Je napsáno, že může měřit policie nebo strážníci na místech schválených policií. Všechno je splněno. V takové situaci je řada měst, která čekají, jak to mají dělat,“ prohlásil starosta minulý pátek s tím, že právě odesílá dopis ministerstvu vnitra, kde na 22 stranách svůj postoj rozebírá.

Neznámý pachatel zničil radar ve Varnsdorfu v únoru tohoto roku: Už dříve prohlásil, že čeká, až některý z řidičů podá žalobu a soud konečně rozhodne, jak má vše být správně. „Zatím žádná žaloba nepadla,“ doplnil. Tu se ale chystá podat ministerstvo vnitra, pokud Varnsdorf bude i dál trvat na svém.

OSLAVY NA VLTAVĚ, HISTORICKÉ LODĚ Z HALŠTATU

Prahu po roce znovu čekají svatojánské oslavy Navalis. Na Vltavu 15. května vyplují alegoricky ozdobené lodě. Ani letos nebudou chybět gondoliéři z Benátek, Vídně nebo Bavorska. Vůbec poprvé se pak do Prahy podívají lodě od rakouského jezera Halštat. Jde o repliky lodí, které od 16. století převážely sůl.

První hudební vystoupení na lodích se v Praze datuje až do roku 1627, novodobé slavnosti Navalis se v Praze konají od roku 2009. Pořadatelé se svatojánské slavnosti snaží každý rok něčím ozvláštnit. Letos proto domluvili spolupráci s rakouským městem Halštat. Právě od Halštatského jezera pocházejí „cíle“. Široké jednoduché pramice, které převážely sůl. A v 16. století dokonce inspirovaly české loďaře. Pražané podle jejich vzoru začali stavět takzvané naháče, tedy odkryté čluny převážející těžký náklad.

Proč právě lodě z rakouského Halštatu inspirovaly loďaře z Prahy vysvětluje organizátor svatojánských oslav Navalis Zdeněk Bergman. Za vším byl jejich nízký ponor. „Díky tomu mohli naložit co nejvíc zboží, které následně mohli v Praze prodat,“ vysvětluje Bergman. V Halštatu stále vyrábí repliky původních cíl. Na jezeře je pohání elektromotor. Vesla, která kormidelníci používali před 800 lety, jsou dnes jen na ozdobu.

A lodě v současnosti využívají zejména turisté, kteří z jejich paluby obdivují městečko Halštat, jeho historické dřevěné domky, ale také vrcholky Alp. Oblíbené je i mezi českými turisty. Městečko je od Prahy vzdálené jen něco málo přes čtyři hodiny autem a kromě přírody láká i na nejstarší solný důl na světě. Teď však kousek Halštatu míří na Vltavu do Prahy.

„Nejen, že přijedou do Prahy, aby demonstrovaly spojitost se stavbou lodí na Vltavě, ale zároveň jsou naším lodním propojením mezi Prahou a Benátkami, protože lidé z Alp nebo mnozí lidé ze Solné komory dřevo do Benátek dopravovali. Byli těmi, kteří tam stavěli dřevěné domy první. Čili původní benátské lodice jsou stejného základu jako lodě v Solné komoře a velice podobné českým pramicím na Vltavě,“ popisuje Bergman důvod, proč je cesta halštatských lodí do Prahy zajímavá.

Na Vltavu vypluly benátské gondoly, parašutista podletěl most

Jedenáctý ročník Svatojánských slavností Navalis slibuje velkolepou barokní podívanou na Vltavě. Dvoudenní program startuje už v úterý 14. května ve 14 hodin v Hergetově cihelně. Hlavní část slavností je ale o den později a zahrnuje mši svatou v katedrále svatého Víta, žehnání koním a jezdcům, koncert na hladině pod Karlovým mostem i regatu skvostných lodí včetně benátských veslic typu bissona. Stejně jako minulý rok je v plánu i ohňostroj a seskok parašutisty. Ten při jubilejním desátém ročníku okouzlil diváky průletem pod obloukem Karlova mostu.