iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Policisté v Německu zasahovali v azylovém domě

Potyčky mezi policií a uprchlíky se v sobotu odehrály v uprchlickém zařízení v bavorském Řezně. Podle agentury DPA policisté zasahovali ve velkém počtu po úmrtí ženy v domově pro žadatele o azyl. Obyvatelé zařízení však po mužích zákona házeli kameny a jiné předměty a teprve po třech hodinách bylo možné tělo ženy vynést z budovy. V sobotu dopoledne policie dostala hlášení, že v domě je mrtvý člověk. Záchranná služba už mohla konstatovat pouze smrt jednatřicetileté Afričanky. „Její příčina je zatím nejasná a je předmětem policejního vyšetřování,“ uvedl policejní mluvčí.

Během zásahu obyvatelé zařízení policisty napadli.

„Atmosféra mezi částí obyvatel se vyhrotila, takže vyproštění těla nebylo možné,“ řekl mluvčí. Policie musela přivolat posily z okolních měst, než se kolem poledne dostala dovnitř ubytovny. Podle stanice Deutsche Welle se uvnitř nacházelo přibližně čtyřicet až padesát uprchlíků, kteří nechtěli policisty nechat odnést ženino tělo. Proto na muže zákona začali házet kameny a další předměty. Na rozsáhlou policejní akci dorazilo přibližně dvacet hlídkových vozidel a zásahu ze zúčastnilo přibližně padesát policistů.Ti však podle Deutsche Welle nikoho nezatkli.

Ženino tělo se podařilo policistům dostat z budovy nakonec tak, že umožnili migrantům, aby rakev se ženou sami odnesli do připraveného auta. To ji poté odvezlo do nedalekého pohřebního ústavu. Úřady se nyní zaměří na vyšetřování okolností ženiny smrti. Vyšetřovatelé zatím nemají žádný důkaz, že byla napadena. Policie nezveřejnila ani příčinu ženiny smrti. Násilí ze strany migrantů bude policie vyšetřovat zvlášť. Po ženě zůstaly tři děti ve věku od tří do devíti let, které jsou prozatím v péči sociální služby.

ZAHRANIČNÍ POLICISTÉ POHLÍDAJÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY?

Společné hlídky české policie s policisty ze Slovenska, Polska, Bulharska a Rumunska se začaly objevovat v průmyslových zónách v Plzeňském, Středočeském a Pardubickém kraji. Jsou to místa, kde je nejvíce pracovníků ze zahraničí. Hlídky mají pomáhat s udržením veřejného pořádku a snížením kriminality v rizikových lokalitách.

Hlídky působí od 1. května do 31. července především v Plzni, Pardubicích a v Mladé Boleslavi, v případě potřeby i jinde v Česku, například v Kvasinách, řekl v pátek v Plzni při představení projektu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ze zahraničí přijelo do Česka 18 policistů - šest z Bulharska, šest z Rumunska, čtyři z Polska a dva ze Slovenska, tedy ze zemí, z nichž nejčastěji pocházejí zahraniční dělníci. V jednotlivých lokalitách budou nasazováni podle potřeby a aktuální situace.

„Na konci loňského roku se nám velmi osvědčily v Mladé Boleslavi společné hlídky české, polské a slovenské policie. Reakce obyvatel i zahraničních dělníků byla uspokojivá. Jsem rád, že můžeme tento pilotní projekt rozšířit i do dalších průmyslových zón,“ řekl ministr. Pokud se hlídky osvědčí, mohly by pokračovat v činnosti i na podzim.

Zahraniční policista nebo policisté budou vždy v hlídce s českým kolegou. Mají především zjednodušit komunikaci a pomoci vyřídit formality při kontaktu s cizinci, řekl policejní prezident Jan Švejdar. Od jejich nasazení si slibuje snížení kriminality a problémů s cizinci v místech, kde žijí, a zvýšení pocitu bezpečí lidí žijících v okolí průmyslových zón.
Náklady na pobyt policistů částečně hradí česká strana, mzdy platí vysílající země. „Je to podobný režim, jako když například v létě vyjíždějí čeští policisté do Chorvatska,“ dodal ministr.

NOTRE DAME OPRAVÍ DO 5 LET?

Francouzští politici schválili v noci na sobotu návrh pro rychlou rekonstrukci chrámu Notre-Dame, která by měla trvat pouze pět let. Budovu v dubnu poškodil požár. Schválená norma řeší hlavně otázku správy finančních darů na obnovu katedrály. Z řad odborníků i opozice si však vysloužila nemalou kritiku.

Kritika míří na část, která dává vládě možnost v případně nutnosti obejít urbanistická, ekologická a památkářská pravidla nebo předpisy o veřejných zakázkách.„Tento článek je z celého textu nejhorší. Navrhuje ignorování všech pravidel, aby šla rekonstrukce rychleji,“ uvedl opoziční poslanec Marc Le Fur.

Katedrála vzplála 15. dubna a přišla o svůj krov a štíhlou věž.

Prezident Emmanuel Macron poté uvedl, že by si přál, aby proslulá gotická památka byla obnovena do pěti let. To však mnozí experti považují za nemožné. Kritici tvrdí, že záměr šéfa Elysejského paláce je motivovaný především snahou opravit katedrálu do olympijských her v Paříži v roce 2024.

Francouzský ministr kultury Franck Riester ale podle agentury AFP ujistil, že vláda renovaci uspěchat nehodlá. Zvláštní právní rámec byl podle něj potřeba, protože situace je bezprecedentní. „Stavba, která nás čeká, je výjimečná, ambiciózní, jedinečná,“ dodal Riester. Návrh zákona ještě zamíří do Senátu, který by se jím měl zabývat 27. května.

PUTIN HRÁL HOKEJ V SOČI, DAL 10 GóLŮ

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek vstřelil do branky soupeře nejméně osm gólů, když si společně s bývalými hokejisty zahrál zápas v Soči. Při závěrečné děkovačce však nedával pozor, zakopl o připravený koberec a zhroutil se k zemi. Ačkoli mu spoluhráči rychle pomohli na nohy, prezidenta to evidentně rozladilo.

Šestašedesátiletý prezident si v pátek zahrál na každoročním exhibičním utkání po boku ruských hokejových hvězd Vjačeslava Fetisova nebo Pavla Bureho. Při pádu se Putinovi nic nestalo, šrámy tak utrpělo pouze jeho ego. Ačkoli agentury Reuters a AP informovaly, že ruský prezident vstřelil celkem osm branek, Kreml na svých webových stránkách píše o deseti gólech.

Prezidentův tým porazil soupeře 14:7, tři góly vstřelil Putnův spoluhráč a ministr obrany Sergej Šojgu. Navzdory hokejovým dovednostem však Putinova obliba napříč celým Ruskem v posledních měsících strmě klesá.
Přispěla k tomu zejména nepopulární důchodová reforma, propad reálných příjmů obyvatel či nezaměstnanost. Na konci loňského roku se pro rezignaci vlády vyslovilo 53 procent dotázaných.

Putin si proto snaží svou pošramocenou pověst vylepšit před obyvateli alespoň prostřednictvím sportovních utkání s bývalými hvězdami NHL, podnikateli nebo vládními představiteli, které s velkou pompou přenáší státní televize. Ruský prezident bývá při utkáních velmi úspěšný. Ani to poslední nebylo výjimkou.

Na led vstoupil v dresu s číslem jedenáct a setkal se s minimálním odporem soupeřů. Poprvé se mu podařilo zcela bez pomoci spoluhráčů skórovat už dvě minuty po startu utkání, ze kterého nakonec vzešel jako nejlepší střelec.
Tým soupeřů byl podle listu The Guardian složený z amatérských hráčů, včetně Putinova kamaráda z dětství - podnikatele Gennadije Timčenka, miliardáře Vladimira Potanina nebo několika ruských guvernérů.

TAJNÝ VÝCVIK ŘIDIČŮ POLICIE A SRMÁDY

Smlouvu s ministerstvem obrany BIS podepsala v květnu 1999 na základě iniciativy jejího tehdejšího ředitele Jiřího Růžka. „Dohoda dala právní ukotvení specializovaným výcvikům řidičů armády a dalších specializovaných bezpečnostních složek,“ uvedla kontrarozvědka.

„Dnes, když se ohlédneme těch 20 let zpátky, tak vidíme, že za každé zranění při výcviku, za každé rozbité auto jsme díky projektu Riders získali stovky zachráněných životů v zahraničních misích,“ poznamenal současný ředitel BIS Michal Koudelka. Speciální výcvik řidičů začal podle kontrarozvědky již v první polovině 90. let, kdy do nových institucí nastupovali lidé sice s nadšením, ale bez zkušeností.

„V té době se ukázalo, že řídit auto umí sice skoro každý, ale o nadstandardních dovednostech, taktice jízdy a strategii přepravy takzvaného chráněného zájmu (osoby, cennosti, písemnosti, nosiče a podobně) neměl nikdo ani ponětí,“ uvedla tajná služba. Systematicky připravovat řidiče dostal za úkol bývalý automobilový závodník Jaroslav V., kterého vyškolila v roce 1993 ochranná služba prezidenta republiky.

„Oni nám dali první výcvik, ukázali strategii jízdy s chráněnou osobou, jak se řadit v koloně, jak být připraven na nečekaný útok,“ uvedl Jaroslav. S kolegou Jiřím M. připravil první manuály, program výcviku i samotný projekt Riders.
Do něj se postupně podle BIS zapojily elitní armádní útvary včetně například 601. skupiny speciálních sil generála Moravce nebo 4. brigády rychlého nasazení.

Později se o výcvik začaly zajímat i další bezpečnostní složky včetně Útvaru rychlého nasazení (URNA) a dalších speciálních policejních útvarů. Projekt Riders ocenili například bývalý náčelník generálního štábu a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo ředitel sekce rozvoje ministerstva obrany Ivo Střecha.

„Zažil jsem v Afghánistánu americké vojáky, kteří vyjeli na první patrolu a hned najeli na minu. Velmi si pak cenili možnosti přebírat zkušenosti od našich vojáků, kteří prošli projektem Riders, aby se pokud možno znovu do stejné situace nedostali,“ poznamenal Pavel. Podle Střechy byl v Afghánistánu výrazný rozdíl v práci s týmem, který projektem prošel, a týmem, který ho neabsolvoval.

PASAŽÉŘI USA POROUCHANÉ LODI CHTĚJÍ MILIONY DOLARŮ

Američtí pasažéři výletní lodi Viking Sky, která se v březnu dostala do vážných potíží u norských břehů, žádají po vlastníkovi plavidla odškodné deset milionů dolarů (asi 230 milionů korun). Hromadnou žalobu podali v Los Angeles zatím čtyři cestující. Na palubě lodi bylo celkem 1 373 lidí, část z nich se musela z paluby evakuovat pomocí vrtulníků.

Loď Viking Sky se kvůli bouřlivému počasí u členitého norského pobřeží dostala do potíží, když jí vypadly všechny čtyři motory. Silný vítr a vlnobití pak plavidlo unášely k pevnině a hrozilo, že loď ztroskotá. Na palubě bylo 915 platících turistů, zejména z Británie a USA, a všechny se nakonec za dramatických okolností podařilo dostat do bezpečí. Některé evakuovaly vrtulníky, další se vylodili v přístavu, až se činnost motorů podařilo obnovit. Dvacítka lidí utrpěla zranění.

Dva manželské páry se nyní rozhodly podat na společnost Viking Ocean Cruises žalobu. V ní upozorňují na to, že posádka lodi podcenila hrozící nebezpečí, o němž vzhledem k meteorologickým varováním věděla.
O potenciálně rizikové situaci podle ní kapitán cestující vůbec neinformoval. Pasažéři kvůli tomu zažili „hodiny hrůzy, nehygienických podmínek, nedostatku dýchatelného vzduchu a nervového šoku“, stojí v žalobě.

„Bála jsem se. Nikdy jsem nezažila nic tak děsivého,“ řekla v březnu norské televizi NRK Janet Jacobová, která patřila mezi první cestující evakuované pomocí vrtulníků do nedalekého Molde. Let vrtulníkem podstoupili pasažéři za silného větru, který Jacobová popsala jako tornádo. Viking Sky vyplula na dvanáctidenní plavbu 14. března z Bergenu, cestující se podívali mimo jiné do Narviku a Stavangeru. Loď měla podle plavbu ukončit v britském přístavu Tilbury na Temži.

V NORSKU PO 200 LETECH VZTEKLINA, ÚMRTÍ ŽENY

V Norsku zemřela mladá žena na vzteklinu, kterou se nakazila od toulavého štěněte na své cestě po Filipínách. Od návratu trpěla bolestmi hlavy a nevolností, správnou diagnózu se však lékařům podařilo určit až na poslední chvíli. A to už bylo na léčbu pozdě. Úmrtí člověka na vzteklinu v Norsku zaznamenali naposledy před 200 lety.

Čtyřiadvacetiletá Birgitte Kallestadová pracovala jako zdravotnice a na Filipíny odjela se skupinou přátel. Společně se tam ujali opuštěného štěněte, o které se starali a při hře je zvíře drobně poškrábalo. Kallestadová si podle své rodiny oděrky vydezinfikovala a dál jim nevěnovala pozornost.

Ani později, kdy v Norsku skončila v nemocnici kvůli horečce a nevolnostem, si zranění od psa nespojila se svými příznaky a neudělali to ani lékaři. Diagnózu nakonec po několika týdnech určil lékař v nemocnici ve Förde a po analýze vzorků krve ji o víkendu potvrdila i laboratoř. Léčba však v pokročilé fázi choroby už nezabrala a Kallestadová v pondělí zemřela.

Filipíny jsou jednou ze zemí s nejvyšším výskytem vztekliny na světě. Ročně na ni v této zemi umírá kolem dvou stovek lidí. Norské úřady nicméně očkování proti vzteklině doporučují lidem mířícím na Filipíny jen v případech, že se chystají do odlehlých oblastí. Rodina zemřelé mladé ženy už zahájila kampaň, aby vakcína proti vzteklině byla napříště povinná pro všechny cestovatele, kteří na Filipíny pojedou.

Vzteklina je virovým onemocněním teplokrevných živočichů, které napadá nervový systém. Šíří se slinami, nejčastěji po pokousání nakaženým zvířetem a inkubační doba je šest až dvanáct měsíců. Pro člověka je vzteklina smrtelná, pokud se neléčí včas.