iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

NSZ Zemana nahradí soudce Kafka nebo advokát Mečl?

Pavel Zeman v ohrožení není, tvrdí premiér Andrej Babiš i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která by výměnu nejvyššího státního zástupce musela navrhnout. Úřad vlády si přesto podle zdrojů redakce MF DNES vyžádal životopisy výrazných jmen českého právního světa. Premiér Andrej Babiš to popírá, tvrdí, že si Úřad vlády žádné životopisy nevyžádal.

Redakce MF DNES však informaci získala z důvěryhodných zdrojů. A v kuloárech padají už i dvě konkrétní jména: Pavla Zemana by mohli vystřídat soudce Roman Kafka, nebo advokát Stanislav Mečl. „Zásadně odmítám tvrzení v článku dnešní MF DNES, že bychom žádali životopisy možných nástupců nejvyššího státního zástupce. Nežádali. Je to lež,“ vzkázal premiér Babiš.

Scénář, který v justici nyní vyvolává nervozitu, počítá s tím, že by Zemana vláda neodvolala, což by nejspíš vyvolalo protesty ČSSD a koaliční krizi. Zato by Zeman, který je dnes vnímaný jako garant nezávislosti soustavy státního zastupitelství na politických vlivech, odešel dobrovolně na nějaký atraktivní post. A místo něho nastoupil nový muž.

Podle zdrojů MF DNES je favoritem Kafka, který v tuto chvíli dělá kroměřížského okresního soudce. Za sebou má ovšem podstatně zářivější kariéru státního zástupce. Mimo jiné dozoroval mediálně sledovanou kauzu metanol nebo případ tragické střelby v Uherském Brodě. Za jeho výkon v kauze metanol se mu dostalo nejen kladného ztvárnění ve stejnojmenném filmu, ale také pochval z nejvyšších míst. Proti jeho nástupu na post nejvyššího státního zástupce by se tak v případě, že by Zeman odešel dobrovolně, těžko dalo protestovat.

V minulosti se ovšem spekulovalo o tom, že Kafkovo působení na olomouckém vrchním státním zastupitelství provázely neshody s jeho šéfem Ivo Ištvanem. A právě to by mohlo nahrávat prezidentu Miloši Zemanovi, který má na Ištvana spadeno. V rozhovoru pro MF DNES ho před časem kritizoval za zásah na antimonopolním úřadu.

Jeho šéf Petr Rafaj, kterého policie podezřívá z manipulace miliardového tendru na mýto, má naopak silnou podporu Hradu. Zeman ho odmítl odvolat. Vazby na Zemanovy sponzory má dle dřívějšího zjištění i politik ANO Jiří Švachula, který je policisty stíhaný a Rafajovi dělal poradce.

Samotný Kafka však neshody s Ištvanem vždy veřejně popíral. A nijak se mu nechce ani rozvíjet úvahy, že by teď mohl nahradit nejvyššího státního zástupce Zemana.

Zatím žádné nabídky

„Žádnou nabídku jsem v tomto smyslu nedostal. A není mi ani známo, že by nyní končil pan nejvyšší státní zástupce,“ tvrdí Kafka. „Prošel jsem si všemi stupni státního zastupitelství, nyní jsem soudcem a státní službu považuji v tomto smyslu za poslání a vykonávám ji tam, kde je třeba,“ dodává.

Opatrný je také druhý možný kandidát, bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce Stanislav Mečl.

„Nabídku na post nejvyššího státního zástupce jsem nedostal a s nikým tedy ani nejednal. V současné době se věnuji rozvoji mé nedávno založené advokátní kanceláře a rád bych v tom pokračoval,“ řekl MF DNES. Nervozita v justici přesto dále panuje. Po nenadálém odchodu ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který konec zdůvodnil pouze tím, že nechce být vystaven dalším mediálním spekulacím o svém odvolání, ji přiživila sama jeho nástupkyně Marie Benešová.
Jak překopat systém žalobců

Sotva ji prezident Zeman jmenoval do úřadu, začala plánovat, že by funkční období nejvyššího státního zástupce mohlo být omezeno na sedm let nebo že by ze soustavy čtyř stupňů státních zastupitelství – okresních, krajských, vrchních a nejvyššího – mohlo vrchní zmizet. To by ovšem vyžadovalo, aby Sněmovnou prošel nový zákon o státním zastupitelství. A to bude mít Benešová problém do konce svého funkčního období stihnout.

Premiér Babiš Benešové v reakci na její výroky veřejně vyčinil, ať se nejdřív v úřadu rozkouká a sto dní si dá mediální distanc. Jindy hovorná Benešová se tohoto doporučení minimálně včera držela.„Nic takového není na stole a považuji to za spekulaci,“ reagovala jen na dotaz, zda by Zemana mohl nahradit někdo z dvojice Kafka nebo Mečl. Samotný Zeman pak nereagoval.

„Já nevím, proč se o tom mluví, je to samozřejmě nesmysl, žádné změny státních zástupců se nedějí,“ odmítal Babiš při jmenování Benešové spekulace o výměnách státních zástupců. Stejně tak ovšem označoval za lži i konec Kněžínka. A to ještě čtrnáct dnů předtím, než ho MF DNES sama Benešová potvrdila s tím, že je mezi kandidáty na jeho nástupkyni.
Výměna nejvyššího státního zástupce? Vůbec to neřeším, tvrdí Babiš

Obavy navíc podněcuje to, že jak právě Babiš, tak i prezident Zeman mají o co hrát.

Babiš čelí obvinění v kauze Čapí hnízdo, a jak vše dopadne poté, co policie dokončila vyšetřování, je záležitostí právě státního zastupitelství, které se i kvůli výrokům Benešové ocitlo pod tlakem. Hradu pak nejde jen o Rafaje, který dosud obviněn nebyl. Pražské vrchní státní zastupitelství například dokončuje vyšetřování stamilionové korupce v Lánech, ve které je stíhaný šéf tamní lesní správy Miloš Balák, jehož dosadil a odmítá odvolat hradní kancléř Vratislav Mynář.

EXPOSLANEC WOLF V PARAGUAYI

Policie našla Petra Wolfa, bývalého poslance ČSSD, který je obviněn z dotačního podvodu na ministerstvo životního prostředí. Údajně se skrývá v Paraguayi. Wolf si má odpykat šest let za mřížemi, od roku 2013 je však nezvěstný a do vězení nikdy nenastoupil.

„Stopa hledaného Petra Wolfa končí v Paraguayi. Práce policie České republiky byla v tomto případě dovršena tím, že jsme zjistili, kde se hledaná osoba v současné době zdržuje. Tamní policisté však zatím nepřistoupili k jeho zadržení,“ řekla České televizi mluvčí policejního prezidia Lenka Sikorová.

Ministerstvo spravedlnosti žádalo Paraguay o vydání Wolfa už počátkem roku 2016. „Ve věci jmenovaného požádalo ministerstvo spravedlnosti o jeho vydání příslušné orgány Republiky Paraguay již v lednu 2016, a to na základě operativních poznatků Policie ČR o jeho tamním pobytu,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
„Extradiční řízení v Paraguayi dosud probíhá a ministerstvo spravedlnosti jeho průběh sleduje ve spolupráci se Zastupitelským úřadem ČR v Buenos Aires,“ doplnil.

Petr Wolf byl zvolen poslancem za ČSSD, později stranu opustil. Funkci vykonával v letech 2006 až 2010. O dva roky později jej ostravský krajský soud uznal vinným z toho, že nepřesnými, zkreslenými a lživými informacemi podvedl ministerstvo životního prostředí, od nějž dostal dotace.

Bývalý politik čerpal společně s manželkou v letech 2005 až 2007 na dva projekty 11 milionů korun. Část peněz použil na hrazení vlastních nákladů, dovolené nebo zahraniční cesty, projekty navíc zkopíroval z internetu. Soud za to bývalému poslanci uložil pět let vězení a pokutu milion korun, olomoucký vrchní soud však trest zpřísnil na šest let vězení a pokutu pět milionů. Odsouzena byla i Wolfova manželka, a to k podmíněnému tříletému trestu a pokutě milion korun.

Wolf rozsudek označil za nesprávný a nespravedlivý, obvinění podle něj mohlo být politicky motivované. Upozornil na to, že vyšetřování začalo v době, kdy vystoupil z klubu ČSSD a nepodpořil jejího tehdejšího předsedu Jiřího Paroubka.
Počátkem roku 2013 Wolf neúspěšně požádal o odložení výkonu trestu. Policie po něm 25. ledna 2013 vyhlásila pátrání, v únoru byl vydán evropský zatykač a v dubnu pak i mezinárodní.

Peněžitý trest Wolf s manželkou uhradili ve splátkách. Peníze přicházely na účet soudu i v době, kdy už byl exposlanec na útěku. Wolfův příbuzný za něj podal žádost o milost, kterou ovšem ministerstvo spravedlnosti v únoru 2015 zamítlo.
ČR a Paraguay, kde se Wolf skrývá, však nemají dvoustrannou smlouvu o vydávání. „Proto byla žádost o vydání jmenovaného podána na bezesmluvním základu, za poskytnutí ujištění o vzájemnosti, které bylo orgány Republiky Paraguayi přijato,“ vysvětlil mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Ujištění o vzájemnosti se zakládá na slibu, že v obdobných případech bude druhý stát postupovat stejně. Takto byl z Paraguaye předloni vydán vůbec první Čech - třiačtyřicetiletý muž, kterého české soudy potrestaly třemi lety vězení za daňovou trestnou činnost. Extradiční řízení tehdy trvalo osm měsíců.

ČAPUTOVÁ VYMĚNILA OCHRANKU, NECHCE LIDI OD MINISTRA KALIŇÁKA

Nedávno zvolená budoucí slovenská prezidenta Zuzana Čaputová se rozhodla, že vymění vládní ochranku. Ta jí byla přidělena po vyhraných volbách. Podle portálu aktuality.sk jí možná vadí, že původní ochranka má příliš blízko k bývalému ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi. Kaliňák je také místopředsedou vládního Směru-sociální demokracie. To, že část osobních strážců Čaputová už byla vyměněna, potvrdil Martin Burgr, který má na starosti komunikaci příští prezidentky. K bližším důvodům výměny se ale vyjádřit nechtěl.

Čaputová si soukromé strážce najala už během předvolební kampaně. Důvodem k tomu podle médií byly výhrůžky, kterým čelila nejen ona sama, ale i její rodina. Poté, co v březnu tato právnička zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb, jí byla přidělena státní ochranka.

Podle portálu aktuality.sk je možné, že Čaputová si vzala příklad ze zkušeností dosluhujícího prezidenta Andreje Kisky, který měl v minulosti problém s únikem informací o soukromých cestách, třeba o dovolených. V souvislosti s tím se na Slovensku spekulovalo, že zdrojem úniků mohou být členové prezidentovy ochranky.

Robert Kaliňák byl ministrem vnitra do loňského března, kdy z funkce odstoupil na nátlak opozice, části vládní koalice i veřejnosti po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. S Kaliňákovým jménem je spojována řada kauz týkajících se podezření z finančních podvodů a ovlivňování médií.

Čaputová potvrdila, že její první zahraniční cesta v roli hlavy státu povede do Česka, navštívit chce také Polsko, Maďarsko a Německo. Agentuře TASR řekla, že se z Pezinku severně od Bratislavy, kde bydlí, nehodlá stěhovat do Bratislavy. Cestou do prezidentského paláce prý bude stát v kolonách tak jako běžní občané. „Moje práce je stejně důležitá jako práce jiných lidí,“ uvedla.

ELEKTRONICKÉ NESCHOPENKY V ROCE 2020

Poslanci se dohodli na odložení projektu elektronických neschopenek. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně s návratem plateb nemocenské již v prvních třech dnech nemoci. Snahu opoziční ODS, aby bylo zrušení karenční doby nejméně o půl roku odloženo, Sněmovna v pátek opět odmítla. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Odklad projektu e-neschopenek na rok 2020, který kromě vládních ANO a ČSSD podpořili i komunisté, o jejichž hlasy se vláda opírá, nyní dostane k posouzení Senát. O zavedení elektronických neschopenek od roku 2020 hovořila již dříveministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která přijatou změnu v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů.

Ti podle ní budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů, řekla Maláčová. Schválení zákona ministryně uvítala a novinářům řekla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. „Co se týká technické stránky e-neschopenky, tak máme velmi podrobný harmonogram, který v tuto chvíli plníme na den přesně,“ řekla.

Maláčová také upozornila, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických. Papírově bude podle ní nutné ukončit všechny pracovní neschopnosti, které byly zahájeny papírově, tedy před koncem roku. Kromě toho budou papírové neschopenky sloužit jako záloha pro případ výpadku elektronického systému. Lidovci sice v dílčím hlasování půlroční odklad podpořili, nakonec ale pro celkovou změnu nehlasovali spolu se zbytkem opozice. Projekt podle nich není dostatečně technicky připraven.

Piráti změnu odmítli podpořit kvůli tomu, že bude znamenat dvouletý odklad konsolidace informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2022, byť jejich fungování opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad.
Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je systém špatně připraven a Maláčová by měla osobně ručit za to, že skutečně začne k 1. lednu fungovat. Pokud by se to nestalo, měla by ministryně dát svou funkci k dispozici.
„„Jsem pro elektronizaci, jenom nechápu, proč na to (e-neschopenku - pozn. red.) musí být zákon. Ať to ministři prostě zavedou,“ řekl ve sněmovně Václav Klaus mladší.

Elektronické neschopenky měly původně fungovat od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července. Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Proti červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.

VYSOKORYCHLOSTNÍ VÁŽENÍ KAMIONŮ NA VYSOČINĚ?

Série soudních bitev směřující k tomu, aby se na Vysočině rozšířilo vysokorychlostní vážení kamionů, má prvního vítěze. Hejtmanství uspělo ve sporu ohledně jedné přetížené soupravy zvážené ve Velkém Meziříčí. Právě tam je jediná váha v kraji. Vysočina ještě čeká, jak dopadnou další tři žaloby. Přetížené vozy odhaluje zařízení ve Velkém Meziříčí od roku 2015. Proti vážení se však někteří dopravci začali bránit žalobami.

„Soud už v jednom případě rozhodl. Došlo k potvrzení uložené sankce. Jednalo se o těžký náklad kulatiny,“ konstatovala mluvčí kraje Jitka Svatošová. Podle hejtmana Jiřího Běhounka (za ČSSD) chce Kraj Vysočina navýšit počet vážicích míst, ale ještě čeká na výsledky dalších tří žalob dopravců. „Žaloby byly podány proti rozhodnutí krajského úřadu jako odvolacího orgánu v této záležitosti,“ doplnil Běhounek.

Jeden z dopravců třeba namítá, že by se vážení nemělo vztahovat na tekuté materiály v cisternách. A soudy mají potvrdit, co všechno se bude, či nebude moci vážit. Hejtmanství nechce uvádět, které firmy napadly žalobou vážení kamionů. To se přitom na silnici u Velkého Meziříčí osvědčilo. Kraj tam díky přetíženým kamionům vybral už miliony korun.

Investice do vážení se rychle vrátí, rozmístění vah ale vázne

Váhy se zaplatily hned v prvním roce po instalaci. V Meziříčí si je nemohou vynachválit. Hejtmanství je koupilo za čtyři miliony a dostává 85 procent ze sankcí, město má zbytek. Jen za dva a půl roku od instalace zaznamenaly váhy kolem tří set přetížených kamionů.

Někteří dopravci ale namítají, že po vysokorychlostním vážení by mělo auto ještě přijet na stacionární váhu. Tam by se podle nich zjistila skutečná váha vozidla, nejenom nápravy. Až po této proceduře by považovali za oprávněné vybírat pokuty. Rozmístění vysokorychlostních vah vázne nejen na Vysočině, ale rovněž v rámci celé republiky. Vyplývá to z čerstvé zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

„ŘSD vypsalo soutěž na dodávku vysokorychlostních vah“

„Do konce roku 2018 nezprovoznilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) žádnou váhu tohoto typu na jím spravovaných komunikacích. Přitom podle plánu měla být první váha pro vysokorychlostní kontrolní vážení v provozu už v průběhu let 2016 a 2017,“ uvedli kontroloři ve své nové zprávě.

Pro srovnání - v krajích bylo na podzim roku 2018 v provozu pět takových vah. Jedna z nich je právě u Velkého Meziříčí. ŘSD chce váhy rozmístit na minimálně čtrnáct dálničních míst, žádné z nich ale není zatím na Vysočině.
I podle NKÚ jsou tyto váhy prevencí před poškozováním dálniční a silniční sítě přetíženou nákladní dopravou.
Podle informací od hejtmana Vysočiny existuje pracovní skupina složená ze zástupců ŘSD a Asociace krajů, která rozšíření vah projednává. „ŘSD má vypsané výběrové řízení na dodávku vysokorychlostních vah,“ řekl Jiří Běhounek.

Kraje a ministerstvo dopravy by mělo těsněji spolupracovat

Rozšíření vah na Vysočině podporuje koalice i opozice v krajském zastupitelstvu. „Problém s přetíženými kamiony vidím jako zásadní. Jejich vážení s důslednými postihy je podle mne jediný způsob, který může tento nešvar omezit. Bohužel zde naráží policie i kraje na některé technické i legislativní problémy,“ popsal Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), opoziční poslanec a krajský zastupitel.

Uvědomuje si, že váhy podobné těm u Meziříčí jsou praktičtější než ty přenosné, které jsou provozně náročné a lze je využít pouze při nárazových bezpečnostních akcích. Kraje a ministerstvo dopravy by proto měly podle poslance v této věci těsněji spolupracovat. „Zásadním úkolem je zpřesnit podmínky k provozování těchto prostředků, aby nemohlo docházet ze strany dopravců k jejich zpochybňování,“ doplnil Kaňkovský. A jako cíl vidí účinnou prevenci devastací silnic a bezpečnostních rizik, nikoli výši vybraných pokut.

POSLANEC ONDERKA V BRNĚ POHLÍDÁ ODPADOVOU FIRMU

Poslanec, druhý muž ČSSD a bývalý brněnský primátor Roman Onderka znovu najde ve městě placenou funkci. Nastoupí totiž na místo stranického kolegy Vlastimila Žďárského jako šéf dozorčí rady společnosti pro svoz a zpracování odpadu SAKO. Změnu už schválili brněnští radní, kteří fungují jako valná hromada této stoprocentně městské firmy.

„Roman Onderka je člověk, který byl od roku 2002 zastupitelem města a osm let primátorem. Myslím, že je to adekvátní náhrada za zkušeného doktora Žďárského,“ uvedl náměstek primátorky a zároveň šéf brněnské ČSSD Oliver Pospíšil.
Onderka už v podzimních komunálních volbách nekandidoval ani do zastupitelstva, nabídku od Pospíšila však přijal.
Přeskočit reklamu

„Naši zastupitelé jsou v koalici a věci s nimi konzultuji, takže vazbu na Brno mám. Navíc dozorčí rada zasedá čtyřikrát do roka, takže mě to časově nezatíží,“ řekl Onderka, jenž jako primátor zasedal v představenstvu veletrhů a ještě před tím jako zastupitel v dopravním podniku a teplárnách.

Vlivný sociální demokrat Žďárský na svoji funkci nečekaně rezignoval ke konci dubna, stejně jako na post předsedy představenstva Brněnských vodáren a kanalizací. Důvody neuvedl a dodnes nejsou oficiálně známé.
Kdo ho nahradí v čele představenstva vodáren, není zatím jisté. „Máme víc kandidátů,“ podotkl Pospíšil. Potvrdil však, že jedním z nich je šéf představenstva Veletrhů Brno a městský zastupitel za ČSSD Jiří Oliva.

O kandidátovi rozhodne úterní městské zastupitelstvo a s konečnou platností červnová valná hromada společnosti, v níž má Brno těsnou většinu. Za obě funkce pobíral Žďárský 38 tisíc korun měsíčně, v dozorčí radě SAKO 13 tisíc a ve vodárnách 25 tisíc korun.

ŘIDIČ NA DÁLNICI V NĚMECKU ZASTAVIL ZA JÍZDY KAMÍÓN, ŠOFÉR ZKOLABOVAL

Řidič kamionu se v Německu na dálnici u města Leverkusen odvážil k riskantnímu manévru, když si všiml, že po vozovce nekontrolovatelně jede jiné čtyřicetitunové vozidlo. Jeho šofér za jízdy zkolaboval a zemřel. Ve čtvrtek o tom informovala policie v Kolíně nad Rýnem.

Motoristé ve středu kolem deváté večer nahlásili policii, že na dálnici A1 mezi Leverkusenem a Remscheidem se nápadně pomalu pohybuje tahač s návěsem. Vozidlo vybočilo z pravého jízdního pruhu a naráželo do středových svodidel.
Řidiči ostatních kamionů se zařadili vedle sebe za tento tahač, a tak dálnici „ucpali“ pro další auta. Dva řidiči vystoupili ze svých aut a snažili se tahač jedoucí rychlostí asi 15 kilometrů za hodinu dohonit.

Když přijeli policisté, přibrzďovali tahač svojí dodávkou a jistý třiačtyřicetiletý řidič kamionu si stoupl na její nárazník a odtamtud rozbil postranní okno tahače. Pak otevřel dveře a po schůdkách vystoupal do kabiny a vozidlo zastavil.
Zdravotníci se bezvýsledně pokoušeli oživit šoféra tahače. Odvážnému zachránci pak ošetřili řezné rány, které si způsobil, když rozbíjel okno a prostrkával jím ruku do kabiny, aby otevřel dveře tahače.

UPRCHLÍCI V NĚMECKU ZRANILI LIDI NA ULICI

Na dva roky a sedm měsíců do vězení musí imigrant, který loni v prosinci v bavorském Ambergu vedl čtyřčlennou skupinu napadající náhodné kolemjdoucí. Trojici spolupachatelů v pátek soud v Ambergu vyměřil podmínečné tresty ve výši šesti až 13 měsíců. Tři Afghánci a jeden Íránec ve městě ležícím mezi Norimberkem a českými hranicemi zranili 15 lidí. Na některé z nich přitom útočili, i když už leželi na zemi. Jeden sedmnáctiletý mladík musel kvůli poranění hlavy do nemocnice.

U soudu se čtveřice obžalovaných ke svým činům přiznala a omluvila se za ně. V době útoku byli mladíci ve věku 17 až 19 let pod vlivem alkoholu a drog. Proces byl původně naplánován až do července, nakonec ale rozsudek díky dohodě obžaloby a obhajoby mohl padnout už v jeho pátý den. Případ vyvolal v Německu debatu o zpřísnění postupu při vyhošťování žadatelů o azyl, kteří se dopustili násilného trestného činu.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer po incidentu řekl, že žadatele o azyl, kteří se dopouštějí násilných trestných činů, je nutné vyhostit. A pokud nejsou k efektivnímu vyhošťování násilníků dostačující současné zákony, sliboval navrhnout jejich zpřísnění. Naopak Zelení, Levice a liberálové z FDP varovali před přehnanou reakcí na amberský incident a vyzvali spíše k důslednějšímu uplatňování současných zákonů.

Místopředsedkyně bavorské AfD Katrin Ebnerová-Steinerová tehdy uvedla, že mladíci svým chováním pozbyli jakéhokoli práva se dál dožadovat v Německu azylu. „Domácí obyvatelstvo musí být před takovými lidmi, kteří údajně hledají ochranu, samo naléhavě chráněno,“ poznamenala.

Incident odsoudil i šéf policejního odborového svazu DPolG Rainer Wendt. „Je to hluboké pohrdání naším státem a lidmi, kteří u nás žijí. Ti čtyři pachatelé by se měli na svobodu podívat až v okamžiku, kdy vstoupí na půdu své vlasti,“ řekl.
V ulicích Ambergu se po útoku údajně pohybovaly skupinky domobrany z řad krajní pravice.