iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Den vítězství na ruské ambasádě v Praze, Zeman, Klaus...

Miloš Zeman na ruské ambasádě slavil výročí konce druhé světové války. Přednesl projev, ve kterém přirovnal nacismus k islámskému terorismu a vyzval k boji proti islamistům. Na oslavu se kromě prezidenta dostavila řada dalších osobností – například expremiér Petr Nečas s manželkou, bývalý velvyslanec Vladimír Remek, předseda KSČM Miroslav Grebeníček, exministryně Marta Nováková, zpěvačka Helena Vondráčková a tanečník Vlastimil Harapes. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.

Zeman v projevu připomněl význam Rudé armády pro osvobození Evropy od nacismu. Varoval zároveň před opakováním historie a hrůz, které rozpoutalo nacistické Německo. Tentokrát ale podle něj nemá hrozba podobu nacistické ideologie, ale náboženského, konkrétně islámského fundamentalismu.

Válka skončila, ale nenávist podle českého prezidenta zůstala. „Nepodařilo se mi, bohužel, přesvědčit všechny, že (islámský) terorismus má stejnou váhu jako terorismus nacistický. Pokud se nám nepodaří zastavit tento terorismus v jeho počátcích, oběti budou stejné jako v případě nacistického Německa,“ upozornil Zeman.

Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij ve svém projevu zmínil, že letos si svět připomíná 80 let od začátku druhé světové války, a připomněl, že se její předehrou stalo rozbití Československa mnichovskou dohodou v roce 1938. „Události roku 1938 jsou výstižným příkladem toho, k jakým katastrofálním následkům přivádí zanedbávání norem mezinárodního práva, víra ve vlastní neomylnost, sázka na národní a rasovou nadřazenost,“ řekl.

Zmejevskij také kritizoval, že podle něj v řadě evropských zemí včetně Česka dochází k pokusům o zkreslení dějin a zamlčuje se role Sovětského svazu při osvobození velké části Evropy. „Chtěl bych obzvlášť ocenit osobní přínos prezidenta České republiky Miloše Zemana k zachování historické pravdy,“ řekl.

Pozvání přijaly i další osobnosti politické a umělecké scény

Kromě Zemana se recepce zúčastnil stejně jako v minulých letech i bývalý prezident Václav Klaus. Z českých politiků dorazili také předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura nebo bývalý premiér Petr Nečas.

Rudým náměstím se převalila armáda, slavilo se výročí vítězství nad nacisty

Mezi hosty byli dále poslanci Miroslav Grebeníček, Stanislav Grospič (oba KSČM) či Lubomír Volný (nezařazený) a europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Na recepci také přišel československý kosmonaut a bývalý velvyslanec v Rusku Vladimír Remek, dále například bývalá ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO), někdejší ředitelka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková či ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Uměleckou scénu zastupoval tanečník Vlastimil Harapes, fotograf Jadran Šetlík, bývalý televizní moderátor Roman Šmucler a zpěvačka Helena Vondráčková.

Rudá armáda nesla hlavní zátěž bojů proti nacistickému Německu a jeho spojencům. Od nacistické okupace osvobodila většinu území Československa, přičemž zde padlo na 150 000 sovětských vojáků. V rámci připomínky konce bojů na československém území se v pátek uskuteční také piety v několika městech, například v Brně či Prostějově.
Tradiční recepci Zeman vynechal třikrát

Na ruskou ambasádu zatím Zeman míří poměrně pravidelně. Minulý rok český prezident v řeči přednesené rusky srovnával rasovou nenávist nacistů k náboženské nenávisti dneška. Mimo jiné hovořil i o svém známém odporu proti obchodním sankcím vůči Rusku a o vzájemných vztazích Česka i Ruska.

Loni na recepci dorazili z českých politiků také například předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) či předsedové KSČM a SPD Vojtěch Filip a Tomio Okamura. Den před oslavami na ruské ambasádě se Zeman zúčastnil pietního aktu na Vítkově. Na Pražském hradě pak jmenoval šest nových generálů.

V roce 2017 prezident ceremoniál na Vítkově i ruskou recepci vynechal.

I v roce 2016 si Miloš Zeman připravil projev v ruštině. Vyzval v něm ke společnému boji proti mezinárodnímu terorismu. Na recepci vedle Zemana promluvil i ruský velvyslanec v Česku Alexander Zmejevskij. Oba politici propojili připomínku druhé světové války s aktuální situací ve světě. Po projevech si ambasador s prezidentem připili bílým vínem a usedli společně ke stolu. Prezidenta přišli pozdravit váleční veteráni. Slavnosti se zúčastnil také tehdejší americký velvyslanec v Česku Andrew Shapiro

V letech 2015 ani 2014 Zeman na recepci nedorazil. Před čtyřmi lety byl český prezident v termínu oslav Dne vítězství v Moskvě, kde se konala na počest padlých velkolepá vojenská přehlídka.Té se Zeman nezúčastnil, přesto jeho cesta do Ruska vyvolala kritiku. Byl totiž jedním z mála evropských státníků, kteří pozvání na oslavy 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě přijali.

V roce 2014 pak Zemana na recepci zastoupil ředitel zahraničního odboru Hynek Kmoníček a kancléř Vratislav Mynář.
Zatím nejvíce vzpomínaná je Zemanova návštěva na oslavách v roce 2013. Když byl na banketu před šesti lety poprvé v roli prezidenta, měl druhý den viditelné problémy s chůzí při slavnostním odemykání komory s korunovačními klenoty v katedrále sv. Víta. Média kvůli tomu spekulovala o jeho opilosti, Hrad prezidentovu indispozici vysvětlil tím, že měl virózu.

KDY BUDOU ZMĚNY V EU? SLIBY TRVAJÍ UŽ DLOUHO

Špičky zemí evropské sedmadvacítky se ve čtvrtek sešly na neformálním jednání Evropské rady v rumunském Sibiu. Premiéři a prezidenti evropských zemí na místě prohlásili, že podoba EU musí doznat změn. Politici přislíbili, že členské státy bloku zůstanou do budoucna dál jednotné v dobrém i zlém. EU však podle nich musí doznat změn.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval stanovisko, které uvedl minulý týden po jednání ve Varšavě. „Česká republika chce Evropu silných členských států. Evropská rada má být tou institucí, která má mít největší vliv na unii,“ prohlásil Babiš (ANO).

Například rakouský kancléř Sebastian Kurz na Twitteru uvedl, že EU potřebuje generační obměnu a novou moderní smlouvu. „Musíme se shodnout na jasných pravidlech, aby mohla unie být úspěšná i v 21. století,“ řekl Kurz.„Bez ohledu na naše vzájemné politické rozdíly jsme všichni přesvědčeni, že je lepší jednat společně,“ ubezpečila německá kancléřka Angela Merkelová.

Úterní neformální jednání prezidentů a premiérů 27 zemí Evropské unie v rumunském Sibiu mělo za cíl ukázat, že EU zůstává i přes britský odchod jednotná a hledí odhodlaně do budoucnosti. Účastníci setkání, které hostí rumunský prezident Klaus lohannis, schválili deklaraci, v níž šéfové unijních zemí chtějí občanům před evropskými volbami na konci měsíce srozumitelně říct, jaký by podle nich společný evropský blok měl být. „Znovu potvrzujeme naši víru v to, že společně jsme silnější,“ stojí ve společné deklaraci, kterou premiéři či prezidenti států unie přijali.

Unie je prý silnější než dřív

„Unie je již dnes silnější, než byla včera, a my její sílu chceme dále rozvíjet s ohledem na budoucnost. Toto je náš závazek vůči příštím generacím. V tomto duchu se neslo naše jednání zde v Sibiu a v tomto duchu je také nová Unie 27 států připravena vykročit vstříc své budoucnosti jako jednotný a nedělitelný celek,“ končí dokument.
Rozhodovat mají členské státy, ne komise, řekl Babiš k výročí vstupu do EU

Šéf Evropské rady Donald Tusk ještě v předvečer konání summitu vyjmenoval čtyři pilíře, na kterých má stát agenda unie na dalších pět let. Jsou jimi „ochrana občanů a jejich svobod, rozvoj ekonomiky, budování zelenější a inkluzivnější Evropy a prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě“.

Ochrana klimatu ano, ale přežít musí i průmysl

Premiér Andrej Babiš novinářům taky řekl, že Česká republika udělá maximum k ochraně klimatu, nemůže se to ale stát způsobem, který zničí její průmysl.

Otázka ochrany klimatu je pro řadu členských zemí EU jedním z klíčových témat pro práci unie v příštích letech. Osm z nich - například Francie, Nizozemsko či Belgie - před summitem ve společném dokumentu vyzvalo k tomu, aby například čtvrtina budoucího rozpočtu unie přímo směřovala do oblastí s touto problematikou spojených, včetně vývoje a výroby bezemisních automobilů, nových baterií a „udržitelné mobility“. Tyto země navrhly také, aby unie byla nejpozději v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

Klimatická problematika je jedním z bodů, kde se pohledy členských států unie na budoucí cestu liší. Deklarace téma obchází a zmiňuje jen potřebu „zajistit budoucnost dalším generacím Evropanů“ a připravit unii tak, aby byla schopná se vypořádat s klíčovými výzvami 21. století.

Jádro jako obnovitelný zdroj

Podle Babiše si chce Česká republika dál zachovat právo rozhodovat sama o svém energetickém mixu, tedy o tom, z jakých zdrojů svou energii vyrábí. „Nechápu, proč jádro, které nemá emise, se nezapočítává do závazků na cíle u obnovitelných zdrojů,“ poznamenal český premiér.

Ochrana klimatu nesmí být na úkor evropského průmyslu, řekl premiér Babiš

Babiš připomněl, že o klimatické problematice dlouze diskutovali lídři už na posledním řádném unijním summitu v Bruselu. „Měli bychom být racionální,“ podotkl Babiš s tím, že je důležité, aby po květnových volbách neseděli v europarlamentu „anarchisté typu zelení, piráti“.

Podle něj není unie, která sama produkuje ani ne desetinu celosvětových skleníkových plynů, schopna přesvědčit o potřebě dodržovat příslušné závazky své partnery a konkurenty jako je Čína či Spojené státy.
Summit bez Spojeného království

V Sibiu chyběla britská premiérka Theresa Mayová. Summit měl být původně první unijní schůzkou po brexitu. I po odložení britského odchodu z unie na konec října se už ale Londýn debat o společné budoucnosti neúčastní. Summitu se nicméně zúčastnil britský ministr pro brexit Stephen Barclay, který v kuláorech diplomatům řekl, že společné evropské jsou důležitější než brexit. Zmínil přitom nutnost bojovat s klimatickou změnou či obstání v konkurenčním boji s velkými asijskými ekonomikami.

Premiéři či prezidenti na summitu v Sibiu jednali taky o tom, kdo by měl obsadit vrcholné funkce v unii. Letos končí mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi i šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudeovi Junckerovi. O tom, kdo by je mohl nahradit, bude jasno až po eurovolbách. „Já jsem toho názoru, že by tam neměli sedět lidi, kteří se živí celý život politikou a jsou odtržení od občanů,“ řekl premiér Babiš o budoucím obsazení Evropské komise.

Deklarace předjednaná už diplomaty je stručný a obecný text zdůrazňující jednotu zemí EU v dobrých i zlých časech, ochranu nejen jejích základních hodnot, ale i jejích občanů a jejich sociálních práv. Představuje také budoucí EU jako sebevědomého hráče na globální scéně, který zajistí budoucnost i novým evropským generacím.

ZEMAN ZNOVU NAVRHL PROCHÁZKOVOU DO RADY REŽIMŮ

Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů spisovatelku Lenku Procházkovou. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident. V radě je více než dva roky neobsazené místo po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, kterou nominoval ještě bývalý prezident Václav Klaus. Zeman nejprve navrhl na post radní Procházkovou, po neúspěchu zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa.

Procházková dostala při hlasování v dubnu 2017 jen 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole deset ze 45. Ovčáček tehdy Zemanovu nominaci hájil tím, že Procházková podepsala Chartu 77 a „byla odvážná v době, kdy odvaha nebyla levná“. Nominace Procházkové se však nelíbila například pracovníkům ÚSTR, kritizovali její současné politické postoje. Spisovatelka podle nich s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Odboráři ÚSTR v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.

Dienstbier: Zvážíme kompetenční žalobu na prezidenta

Senátoři před dvěma měsíci prezidenta vyzvali, aby po půldruhém roce nečinnosti už s další nominací neotálel. Pokud by nadále nekonal, podle předsedy senátní ústavní komise Jiřího Dienstbiera by měli senátoři zvážit podání kompetenční žaloby na prezidenta k Nejvyššímu správnímu soudu.

Úkolem ÚSTR, který vznikl před 12 lety, je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv
bezpečnostních složek (ABS), jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.

MINISTR STANĚK ODMÍTL VÝZVU K REZIGNACI

Ministr kultury Antonín Staněk při jednání grémia ČSSD dočasně uhájil své křeslo ve vládě. Do konce května má za úkol připravit transparentní výběrové řízení na post nového ředitele Národní galerie Praha a šéfa Muzea umění Olomouc. Po jednání grémia ČSSD to řekl šéf strany Jan Hamáček. Před tím Staněk odmítl výzvy, aby rezignoval.

„Dialog by měl probíhat s novým ministrem kultury, který není zdiskreditován,“ řekl před jednáním užšího vedení ČSSD ředitel galerie DOX Leoš Válka, zástupce petice více než 6 tisíc lidí žádajících odchod Staňka kvůli odvolání šéfa Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.

„Jednoznačným požadavkem je rezignace nebo odstoupení ministra kultury Staňka,“ řekl Válka, který se vypravil dopoledne před ministerstvo kultury. „Dialog s ním vést nechceme, nevěříme, že je kompetentní,“ uvedl na adresu ministra kultury ze sociální demokracie.

„Mé odvolání nic nevyřeší,“ reagoval Staněk. „Já jsem požádal kolegy, aby mi dali čas, abych mohl uskutečnit opatření, která by měla vést k efektivnímu vynakládání prostředků při zajištění umělecké kvality ať už v Národní galerii, nebo ve kterékoli jiné kulturní instituci,“ řekl ministr kultury.

Vyhnul se jasné odpovědi na otázku iDNES.cz, zda rezignuje, když ho k tomu vyzve více členů grémia sociální demokracie. „Nebudu komentovat výroky mých kolegů ve veřejném prostoru, počkám si na jednání politického grémia,“ řekl Staněk. K rezignaci ho vyzval i druhý muž ČSSD Roman Onderka.

Už ráno musel také ministr Staněk své kroky hájit jak před poslanci kulturního podvýboru Sněmovny a na ministerstvo za ním dorazili zástupci druhé petice, která také kritizuje odvolání obou ředitelů. „Zazněl požadavek na možné odstoupení ministra. Vyzvali jsme ho, jestli by nezvážil vlastní odstoupení v situaci, kdy odborná veřejnost, kulturní veřejnost zásadním způsobem vyjádřila nedůvěru v jeho fungování. Ministr tento krok odmítl s tím, že on je garantem pozitivních změn,“ řekla historička umění a kritička Johana Lomová.

Zástupce petice více než 6 tisíc lidí požadujících konec ministra kultury Antonína Staňka, ředitel centra Dox Leoš Válka, dorazil před ministerstvo kultury.

Zástupce petice kritizující změny ve vedení Národní galerie Praha a Muzea umění Olomouc dorazili na jednání s ministrem kultury Antonínem Staňkem. Zleva Janek Rous, Johana Lomová a Karina Kottová

Ministr Staněk jí, Karině Kottové a Janku Rouskovi, zástupcům jedné z petic proti jeho krokům, řekl, že do konce května by měla být zřízena odborná rada, která bude řešit otázku výběrového řízení na nové ředitele odvolaných institucí. „Z mého pohledu je to nemožné,“ reagoval na to šéf galerie DOX Válka. Označil to za pouhou Staňkovu politickou hru o získání času.

Do konce června má být výběrové řízení vypsané a do konce roku by měli být známi noví ředitelé obou institucí. „Způsob odvolání ředitelů byl naprosto nepřijatelný,“ uvedla Lomová. Odvolaní ředitelé se budou moci do řízení přihlásit, řekl petentům Staněk a slíbil, že bude pokračovat ve zřizování správních rad, které by měly stát mezi ministrem kultury a institucemi, z nichž nedávno odvolal ředitele. Pro vznik takových správních rad se už při příchodu na jednání se Staňkem vyslovila kurátorka a teoretička soukromého umění Karina Kottová. „Je to tak běžné v dalších zemích,“ řekla Kottová.

„Tématem, které jsme otevřeli, je téma garančních rad, které by měly být zřízeny u institucí, podobně jako třeba je rada u Národního divadla, které by mohly být určitým mostem, nárazníkem mezi ministerstvem a příslušnou institucí,“ řekl ministr Staněk.

Ministr své kroky hájil před poslanci z kulturního podvýboru

Na ranním neveřejném jednání kulturního podvýboru Sněmovny upozornil na své další výtky vůči Národní galerii Praha. Týkají se externích právních smluv. Nic podle Staňka po technické stránce nebrání vypsání výběrového řízení na nového šéfa galerie. Chce ale ještě svolat odbornou skupinu.

Podvýbor přijal usnesení, jímž vyjadřuje pochybnost o adekvátnosti a důvodnosti postupu ministra a důrazně jej žádá o zajištění transparentního a s odbornou veřejností konzultovaného procesu obsazení pozic ředitelů. Podvýbor doporučil i přijetí zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře, který by řešil nový způsob předvídatelného jmenování a odvolávání ředitelů na základě přesně stanovených pravidel správními radami těchto institucí.

Hamáček dosud ministra Staňka hájil

Grémium ČSSD se sešlo ve 14 hodin ve Sněmovně. Zatímco první místopředseda Roman Onderka jako první ze stranických špiček před pár dny začal mluvit o tom, že by byl pro Staňkův odchod, šéf strany, ministr vnitra Jan Hamáček, se šéfa resortu kultury zastal. K jeho výměně nevidí důvod.

Požaduje rychlé vypsání výběrových řízení na šéfa Národní galerie Praha a Muzea umění Olomouc. Minulý týden se spolu s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem sešel se zástupci petice za Staňkovo odvolání.

„Nic takového nechystám. Pokládal jsem za slušnost se se zástupci toho petičního výboru sejít. Já si vyslechl jejich argumenty a řekl jim, že mě ta situace v resortu kultury netěší,“ řekl Hamáček. Vyslovil se i pro rychlé vypsání výběrových řízení na obě ředitelské funkce. Premiér Andrej Babiš odkázal na to, že podle koaliční smlouvy je řešení problému záležitostí ČSSD.

OBNOVA ZÁMKU PARDUBICE

Na Zámku Pardubice se od začátku letošního roku mohutně bourá a staví. Možná nejvíc od jeho přestavby z gotického hradu na renesanční sídlo mocného rodu Pernštejnů. Pardubický kraj zde jako vlastník této národní kulturní památky zahájil v lednu evropský projekt na rehabilitaci zámku jako pernštejnské rezidence. Výrazným impulzem byla evropská dotace z programu ITI pro Hradecko-pardubickou aglomeraci.

„Ještě před pár lety se na pardubický zámek chodilo jen do muzea, galerie, do rytířských sálů či na valy. V posledních letech přibyly prohlídky kaple Tří králů nebo krytu civilní obrany ve valech a na zámek láká také řada kulturních a společenských akcí. Stále ale málo mimopardubických návštěvníků tuší, že zde máme takový skvost. Rozhodli jsme se proto představit zámek jako sídlo jednoho z našich nejvýznamnějších šlechtických rodů a přitom vylepšit podmínky pro muzejní a galerijní činnost našim institucím.

S první částí chceme být hotovi na jaře příštího roku, celkově skončí tento projekt o rok později. Následovat budou i další etapy,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek, který dodal, kolik bude aktuální projekt stát: „Náklady na stavbu jsou 120 milionů korun. Dodavatele expozice za přibližně 21 milionů korun budeme soutěžit na začátku příštího roku.“

Dva roky intenzivních změn

Chátrající pardubický zámek v roce 1920 koupil a zachránil od úplné devastace pardubický Musejní spolek s přispěním města a dalších příznivců. Už předtím ale sloužil zámek především muzejním účelům. „Po sto letech se chceme posunout na novou úroveň. Ke konzultaci jsme si k tomu na jaře roku 2017 pozvali tři významné architekty – Ladislava Lábuse, Josefa Pleskota a Petra Všetečku.

Od jejich doporučení se odvíjel generel rozvoje zámku, zkoumaly možnosti, jak ochránit vzácné malby a kam přesunout hlavní společenský provoz, zda je možnost přemístit galerii ze zámku a jak vybudovat vhodnější výstavní prostory pro muzeum v hospodářských budovách. Na těch posledně jmenovaných se už pracuje, včetně nového výstavního sálu nad bývalou terasou směrem k valům. Zkraje příštího roku začne rekonstrukce Winternitzových mlýnů pro Východočeskou galerii. K tomu dokončujeme moderní muzejní depozitář v Ohrazenicích,“ shrnul Roman Línek pokrok za poslední dva roky.

Zbrojní sklad soukromé armády i umělecká výzdoba

V první polovině 16. století byla pardubická rezidence rodu Pernštejnů jedním z nejvýznamnějších center soudobé české politiky, kultury a hospodářství. „Pernštejnům se tehdy nikdo v českých zemích nemohl rovnat z hlediska bohatství a vlivu. Tomu odpovídala i kvalita umělecké výzdoby jejich sídla, která byla v českém prostředí té doby ještě neobvyklá. Renesanční výzdoba pardubického zámku je o generaci starší, než na všech ostatních renesančních sídlech v Čechách. Vznikla dokonce dřív, než ikonická stavba české renesance, Královský letohrádek (Belveder) na Pražském hradě, na jehož realizaci si král Ferdinand vyžádal specialisty právě z Pardubic,“ řekl profesor Petr Vorel, který je spoluautorem scénáře nové expozice.

Z hlediska návštěvnického dosud zůstávala opomíjenou i vojenská funkce zámku jako nedobytné pevnosti i rozsáhlého zbrojního skladu. „Ten sloužil k vybavení v té době největší soukromé armády v Čechách – pernštejnského vojska. Význam pardubického zámku v první polovině 16. století dalekosáhle přesahoval místní poměry díky tomu, že byl hlavním sídlem rodu, který podstatným způsobem ovlivňoval české i středoevropské dějiny,“ dodal Petr Vorel, významný znalec rodu Pernštejnů.

Život na zámku, opevnění i zbrojnice

Jak novou expozici uspořádat, bylo na ateliéru TRANSAT architekti a Petru Všetečkovi: „I když je příběh Pernštejnů vůdčí linií expozice, není tím prvním, co návštěvník vnímá. Tím je památka sama. Expozice je v každé místnosti pojata tak, aby zesílila vjem z architektonického prostoru jako takového a z jeho výzdoby. Příběh Pernštejnů je vyprávěn po vrstvách - nejprve stručně, souhrnně ve vstupním Velkém gotickém sále, kde je v prostoru ztvárněno celé území jejich panství a na stěnách grafická rodová historie, a následně podrobně, prostřednictvím architektury a výtvarného umění v autentických prostorách rytířských sálů a následujících místností. Expozice nabídne výklad k renesančním malbám i ke struktuře zámku a města díky řadě modelů a animací. V pernštejnské rodové galerii pak promluví příběhy jednotlivých osobností rodu zobrazených v portrétních malbách od Petra Nikla. Závěr prohlídky ilustruje obrannou strategii pardubické pevnosti a její zbrojní výbavu.“

Repliky v režii kraje

Vzhledem k tomu, že z původního vybavení pernštejnského zámku se dochovala jen dřevěná truhla, bude muset být expozice do budoucna vybavena některými replikami. „Tady ale narážíme na to, že repliky nemůžeme hradit z evropských dotací, tudíž je budeme postupně pořizovat z prostředků kraje. Týká se to nyní hlavně zbrojnice a replik historických zbraní a v budoucnu možná i dalších předmětů,“ informoval na závěr Línek. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ BUDE POKRAČOVAT VE VÝMĚNĚ KOTLŮ

Třetí kolo kotlíkových dotací odstartuje 10. dubna. Občané se budou moci s projektem a jeho podmínkami seznámit a od 13. května podávat žádosti o příspěvek na ekologický kotel. V první fázi kraj přerozdělí půl miliardy korun. Novinkou dalšího kola jsou bezúročné půjčky, které nabízí Státní fond životního prostředí.

„V posledním desetiletí mají největší vliv na znečištění ovzduší lokální topeniště. Pokud lidé chtějí dýchat čistější vzduch, měli by si pohlídat, jak doma topí. Starý kotel komínem ročně vypustí průměrně 60 kilogramů prachu. Na tyto částice se pak váže rakovinotvorný benzoapyren. Výměna kotlů tak hraje důležitou roli nejen v čistotě ovzduší, ale i kvůli zdraví lidí,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Doplnil, že kraj bude opět na výměnu kotlů přispívat také ze svého rozpočtu.

„Krajský příspěvek bude pro každého úspěšného žadatele stejně jako v minulém kole 7 a půl tisíce korun.“
Od roku 2016 Moravskoslezský kraj celkově přijal 14 a půl tisíce žádostí o kotlíkovou dotaci. Schválil jich 13 a půl tisíce. „Kotel už stihlo vyměnit asi 70 procent domácností, celkově už byla vyplacena více než 1 miliarda korun. Ve druhém kole výzvy kraj registroval 10 tisíc žádostí, z toho je možné vyhovět přibližně 8 300 žadatelům. Věřím, že bude o další příspěvky opět velký zájem, zvlášť když je tu možnost bezúročných půjček,“ řekl náměstek hejtmana kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška.

Další vlna kotlíkových dotací bude vstřícná i k rodinám s nižšími příjmy. „Ministerstvo životního prostředí přišlo s nabídkou pro ty, kteří s výměnou kotle zatím váhali kvůli nedostatku financí. Klasický model kotlíkových dotací totiž počítá se vstupní investicí žadatele. Nově mohou zájemci při splnění podmínek programu získat bezúročnou kotlíkovou půjčku, určenou na plné předfinancování nákupu nového zdroje vytápění. Zažádat si o ni budou moci prostřednictvím svých obcí. Zároveň budou na obcích, které se do tohoto programu přihlásí, pomáhat s vyřízením dotace kotlíkoví specialisté. Věřím, že tento vstřícný krok bude silnou motivací, aby se lidé rozhodli svůj starý kotel vyměnit,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodal, že se jedná o pilotní projekt určený pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.

Bezúročné půjčky budou občanům zprostředkovávat jednotlivé obce. Jejich zástupci měli možnost seznámit se s podmínkami projektu na seminářích, které pro ně uspořádal Státní fond životního prostředí ČR v prostorách krajského úřadu. Jednou z obcí, která se do projektu možná zapojí, je Frenštát pod Radhoštěm. „O možnosti bezúročných půjček jsme už občany informovali. Teď zjišťujeme, zda bude o tyto půjčky zájem.

Následně rozhodneme, zda Frenštát pod Radhoštěm o dotaci na bezúročné půjčky na státním fondu zažádá. Doufám, že se lidé pro výměnu starých kotlů rozhodnou, třeba tomu napomůže i příspěvek, který z městské kasy vyčleníme. Na každý nový ekologický kotel totiž přispějeme 5 tisíc korun,“ sdělil starosta města Frenštát pod Radhoštěm Miroslav Halatin a doplnil, že v první a druhé výzvě kotlíkových dotací se ve Frenštátě pod Radhoštěm prozatím vyměnilo 70 kotlů, zhruba 20 žádostí ještě není administrativně ukončeno.

„Díky dotaci si budou moci občané pořídit plynové kondenzační kotle, tepelná čerpadla a kotle na biomasu, které splňují nejvyšší emisní třídu. Kotlíkové dotace nebude možné využít na nákup kotlů, které spalují uhlí. Přesto věřím, že bude o příspěvky velký zájem. Ministerstvo životního prostředí nám navíc přislíbilo další prostředky, pokud se nám podaří vyčerpat přidělených 500 milionů korun. V čerpání kotlíkových dotací byl zatím Moravskoslezský kraj nejúspěšnější v republice, doufám, že v tomto trendu budeme pokračovat i nadále.

Je třeba si připomenout, že se s největší pravděpodobností jedná o poslední dotace na nákup kotlů a také to, že se blíží rok 2022 a tedy zákaz provozu starých neekologických kotlů,“ řekla náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí Jarmila Uvírová a doplnila, že domácnostem, které budou používat kotle 1. a 2. emisní třídy po 1. 9. 2022 hrozí pokuta až ve výši 50.000 Kč. PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista