iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Skončit štvaní Babiše, postavil hotel s centrem pro turisty

Otázka možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše je pro Evropskou komisi „absolutní prioritou“ kvůli ochraně evropského rozpočtu. Uvedl to komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger v dopise českému europoslanci Tomáši Zdechovskému. Komisař zopakoval, že služby komise nyní „pečlivě vyhodnocují“ výsledky několika rozsáhlých auditů, které na počátku roku v ČR prověřovaly české řídící a kontrolní systémy správy unijních peněz a jejich využívání v konkrétních případech.

Na možný Babišův střet zájmů loni upozornila nevládní organizace Transparency International (TI). Premiér podle jejího právního názoru může i po vložení Agrofertu do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako předseda vlády vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku.

Babiš, jehož Hnutí ANO je favoritem nadcházejících Evropských voleb, jakákoli pochybení opakovaně odmítá a připomínky věci v českých i zahraničních médiích označuje za štvavou politickou kampaň.

Na základě popudu TI začala Evropská komise situaci prověřovat. Její právní služba už loni na podzim došla k závěru, že Babiš ve střetu zájmů je, neboť může i po vložení Agrofertu do svěřenských fondů holding ovlivňovat a jako předseda vlády má zároveň vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování dotací.
Babiš a střet zájmů. Jak se vyvíjela kauza, která šest let hýbe Českem

O situaci kolem auditů hovořil komisař Oettinger v polovině dubna za zavřenými dveřmi na jednání kontrolního výboru europarlamentu. Uvedl tam, že první dvě z několika auditních zpráv dostane česká strana v polovině května k vyjádření, třetí pak bude zřejmě ještě o něco později. Praha má dva měsíce na reakci, zjištění auditu tak nebudou zveřejněna před volbami do Evropského parlamentu na konci tohoto měsíce.

ČAPUTOVOU ZVOLILI EVROPSKOU OSOBNOSTÍ ROKU

Budoucí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se stala Evropskou osobností roku. Ocenění političce udělila zpravodajská stanice Euronews a Evropský podnikatelský summit (EBS). O události informoval slovenský server SME.sk.

Při pondělní slavnosti vyznamenala Euronews a EBS několik evropských osobností za mimořádný úspěch v oblasti politiky, obchodu a inovací. Čaputová na Twitteru uvedla, že je oceněním poctěna a že pro ni bude inspirací pro její budoucí práci. Mezi nominovanými na Evropskou osobnost roku byla i mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová a bývalý francouzský fotbalista a vyslanec Dětského fondu OSN (UNICEF) Lilian Thuram.

Evropským lídrem roku byl oceněn předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Mezi podnikateli pak byli vyznamenáni Vincent Zimmer a Markus Krassler, autoři projektu Kiron, který zajišťuje uprchlíkům přístup k vyššímu vzdělání. V kategorii byl nominován i český podnikatel Oliver Dlouhý, zakladatel cestovního serveru Kiwi.com.

Evropským inovátorem roku se stal Yvan Bourgnon, zakladatel asociace na ochranu oceánů The Sea Cleaners.
O oceněních rozhodla pětičlenná porota, ve které zasedala mimo jiné šéfredaktorka stanice Euronews a prezident podnikatelské konfederace BusinessEurope.

KARADŽIČ Z CELY VOLAL NA AKCI SRBSKÝCH NACIONALISTŮ

Soud OSN v Haagu v úterý zahájil vyšetřování incidentu, při kterém se odsouzený válečný zločinec Radovan Karadžić ze své cely v Haagu po telefonu zúčastnil konference pořádané srbskými nacionalisty v Černé Hoře. Informoval o tom černohorský server Portal Analitika.

Zatím není jasné, jak se odsouzenci podařilo s účastníky konference spojit. Justiční orgán zřízený Radou bezpečnosti OSN zvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) uvedl, že zahájil vyšetřování neschválených telefonických hovorů Karadžiče v posledních dnech.

Představitel soudu Olufemi Elias řekl, že je důvod se domnívat, že odsouzený neschváleným hovorem porušil zákon. Soud bude napříště sledovat veškerou Karadžičovu telefonickou komunikaci.

Karadžić na konferenci zopakoval svou tezi, že národy i děti se shodně „rodí v krvi“. Na akci osobně vystoupil i Momčilo Krajišnik, bosenskosrbský nacionalistický politik a někdejší Karadžičův blízký spolupracovník, který byl stejně jako Karadžić odsouzen za podíl na zločinech za války v Bosně. Konference se konala v takzvaném Srbském domě v Podgorici, který nechala postavit vláda v Bělehradě a který slouží jako místo shromažďování srbské menšiny v Černé Hoře.

Sám Krajišnik, který byl z vězení v Haagu propuštěn v roce 2013, na Karadžičově účasti při konferenci nic špatného neviděl. „Mluvil hlavně o problémech v Černé Hoře a o tom, kdo byl Černohorec a kdo Srb,“ řekl Krajišnik podle portálu Balkan Insight. Bývalý bosenskosrbský předák Karadžić byl před necelými dvěma měsíci odsouzen na doživotí za genocidu a zločiny spáchané za krvavé války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.

Mladič volal z vězení do televize

Loni v listopadu trestní tribunál nařídil sledování všech telefonických hovorů také u dalšího odsouzeného válečného zločince - Ratka Mladiče. Bývalý bosenskosrbský generál po telefonu vystoupil v ranním pořadu srbské televize Happy. Pohovořil zde s hostem ve studiu Vojislavem Šešeljem, který pro podezření ze spáchání válečných zločinů strávil v haagském vězení jedenáct let. V roce 2016 byl ale zproštěn obžaloby.

MICT v minulosti čelil kritice poté, co v roce 2017 bezprostředně po vynesení odsuzujícího rozsudku přímo v soudní síni spáchal sebevraždu kyanidem Slobodan Praljak. Vyšetřovatelé nedokázali objasnit, jak si bývalý bosenskochorvatský generál ampulku s jedem opatřil.

GRUZÍNCI MÍSTO VOJNY NA FARÁŽE

Tisíce gruzínských mladíků se v posledních letech nechaly vysvětit na kněze, aby se vyhnuli branné povinnosti. Tu podle nich stát prezentuje jako vlasteneckou záležitost, ve skutečnosti však brance využívá jako levnou pracovní sílu. „Seberou vám rok života, přinutí k otrocké práci a nezaplatí,“ popisuje čerstvě vysvěcený kněz.

Když si gruzínská armáda našla Miriana Bezhitadzea, on našel obratem Boha. A to navzdory tomu, že není věřící. Stejně jako tisíce dalších potenciálních branců v jeho věku, se jednadvacetiletý Bezhitadze odvolal na své náboženství, aby nemusel nastoupit na povinnou vojenskou službu.

Využil totiž mezery v gruzínském zákoně a vyhnul se odvodu tím, že se registroval jako kněz u Církve biblické svobody, která vznikla teprve před dvěma lety. Zájemce musí za vysvěcení na kněze zaplatit padesát lariů (asi 430 korun) a osobně si musí vyzvednout členskou legitimaci. Církev biblické svobody zatím udělila tyto dokumenty přibližně 20 000 mladých mužů.

„Jsem proti násilí, kterému jsou mladí Gruzínci vystaveni. Je to forma násilí, když přinutíte člověka, aby přišel o rok svého života a sloužil abstraktním myšlenkám. Stát zahaluje povinnou službu v armádě do vlasteneckých motivů, ale ve skutečnosti je to forma otrocké práce, protože tyto lidi využívá jako levnou pracovní sílu,“ popisuje Bezhitadze pro stanici Rádio svobodná Evropa.

V Gruzii podléhají povinnému odvodu všichni muži ve věku od 18 do 27 let, kteří musejí v armádě strávit alespoň dvanáct měsíců. Gruzínci však toto nařízení považují za pozůstatek sovětských časů. Země, která od znovuzískání nezávislosti v devadesátých let opakovaně debatovala o zrušení povinné vojenské služby a o vytvoření plně profesionální armády, je nicméně od války s Ruskem v roce 2008 prakticky v neustálé pohotovosti.

Gruzínská armáda má v současnosti přibližně 26 000 mužů a žen. Podle Bezhitadzea však stát platí mladým lidem odvedeným na vojnu pouze 75 lariů měsíčně (asi 640 korun). Přibližně šest tisíc branců se tak podle něj stane každý rok levnou pracovní a vojenskou silou.

Vláda chce výjimku udělovat jen pravoslavným, vzbudila kritiku

Církev biblické svobody sama otevřeně přiznává, že stojí na politických a nikoli náboženských základech. Založila ji libertariánská politická strana Girchi, která chtěla mladým Gruzíncům pomoci s únikem před povinnostmi v armádě. Podle zákona mohou totiž kněží a studenti náboženských škol požadovat osvobození od povinné vojenské služby.

Podle biskupa Acho Khachidze se církev snaží lidem přinést více svobody. „Považuji za naši křesťanskou povinnost bojovat proti systému, který utlačuje lidi a posílá je na místo, kde nechtějí být. Stát by měl povinnou vojenskou službu zrušit. Vojáky by se měli stát lidé, kteří sami chtějí,“ popisuje biskup.

Gruzie může vstoupit do NATO a Rusko smí jen přihlížet, řekl Stoltenberg

Snahy libertariánů se však nelíbí vládě, která v březnu navrhla změnu zákona, která by uvolnění z vojenské služby omezila pouze na ortodoxní pravoslavné kněze. Většina obyvatel pětimilionové jihokavkazské republiky se totiž považuje právě za vyznavače pravoslaví.

Podle iniciátora změny legislativy Irakliho Sesiašviliho využilo zákon k vyhnutí se vojenské služby přesně pět muslimů, 165 svědků Jehovových, 50 pravoslavných křesťanů a 6908 stoupenců Církve biblické svobody. Nadřazování jedné církve nad ostatní však vyvolalo vlnu kritiky ze strany ostatních náboženství, což donutilo zákonodárce k odložení návrhu.

OPOZICE TURECKA: ANULUJTE VOLBY PREZIDENTA, PARLAMENTU

Turecká opozice ve středu požádala ústřední volební komisi, aby anulovala loňské prezidentské a parlamentní volby. Zdůvodňuje to tím, že při nich byl použit stejný způsob jmenování volebních úředníků jako při březnových místních volbách v Istanbulu. Ty volební komise tento týden s tímto odůvodněním zrušila. Vyhověla tak stížnosti vládní strany.

Opozice ve své stížnosti k ústřední volební komisi požádala o zrušení prezidentských a parlamentních voleb z loňského června i anulování výsledků celých místních voleb v Istanbulu z letošního března, tedy i starostů jednotlivých čtvrtí.
Volební komise tento týden totiž zrušila jen volby starosty Istanbulu. Jako důvod uvedla mimo jiné to, že ve volebních místnostech nebyli jen zaměstnanci státní správy.

Volby koncem března těsně vyhrál kandidát opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Ekrem Imamoglu, který vyhrál rozdílem asi 13 000 hlasů nad kandidátem vládní AKP expremiérem Binalim Yildirimem. Volební komise po přepočítání hlasů, o něž požádala vládní strana, v polovině dubna potvrdila vítězsttí kandidáta opozice a Imamoglu se stal starostou.

Tento týden ale volební komise výsledky voleb starosty Istanbulu anulovala a rozhodla, že se 23. června budou konat nové volby. Imamoglu označil anulování voleb za „cestu k diktatuře“ a zrušení voleb kritizovaly i Německo a Rakousko, jehož kancléř Sebastian Kurz vyzval k okamžitému ukončení jednání s Tureckem o jeho vstupu do EU.
Anulování voleb může způsobit rozkol uvnitř AKP

Kriticky se k anulování voleb vyjádřili kromě opozice i dva političtí veteráni vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) - bývalý prezident Abdullah Gül a expremiér Ahmet Davutoglu. Podle webu Ahval někteří spekulují o rozkolu uvnitř AKP a možnosti odtržení části jejích členů.

Test pro Erdogana. V lokálních volbách může kvůli recesi ztratit Ankaru

„Největší ztrátou pro politickou stranu nejsou prohrané volby, ale ztráta morální převahy a svědomí,“ napsal na Twitteru v úterý Davutoglu, který byl premiérem v letech 2014 až 2016 a před tím několik let šéfoval ministerstvu zahraničí.
Davutoglu také uvedl, že verdikt volební komise podle něj poškozuje „základní hodnoty turecké demokracie“.

Místní volby v Turecku se konaly 31. března. Celkově v nich zvítězila AKP, která se svým spojencem, nacionalistickou Stranou národní akce (MHP), ovládla přes polovinu radnic v zemi. Prohrála ale mimo jiné v Ankaře, Izmiru i v největším tureckém městě Istanbulu. Přitom v Ankaře a Istanbulu vládla AKP či její předchůdkyně předchozí čtvrtstoletí.

POLITOLOG: AfD ŠKODÍ SPOJENÍ S RADIKÁLY

Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) je už podle známého německého politologa Haja Funkeho za svým zenitem. Podle něj je na vině výrazná radikalizace strany. Tu valná většina Němců vnímá kriticky. Špatnou pověst si strana tvoří i neustávajícími vnitrostranickými spory nebo podezření z nelegálních volebních příspěvků.

„Zenitu této zčásti pravicově extremistické strany bylo dosaženo,“ je přesvědčen Funke, podle něhož k tomu výrazně přispěla i loňská napjatá situace v německém Chemnitzu (Saské Kamenici), kde se po vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž jsou podezřelí dva přistěhovalci, uskutečnily rozsáhlé demonstrace. AfD přitom neváhala stát při nich bok po boku s radikály.

„Od roku 1949 nebyla v parlamentu žádná zvolená strana, která by se vědomě a otevřeně spolčila s pravicovými extremisty připravenými k násilnostem,“ poznamenal politolog Svobodné univerzity v Berlíně k demonstracím, na nichž se otevřeně hajlovalo. „Hnědý rubikon byl překročen,“ řekl také zahraničním novinářům s odkazem na typickou barvu nacistů.

Postupný posun strany od populismu k extremismu, který se projevuje i výroky zlehčujícími zločiny nacistického režimu, podle Funkeho dobře vnímají i voliči, jejichž podpora klesla ze zhruba 16 až 17 procent na dnešních 13.
Němci mají podle politologa kvůli své historii ve velké většině oprávněný strach z pravicového radikalismu, který by mohl vyústit v násilí. Řada občanů vnímá negativně také to, že Alternativu pro Německo prověřuje německá kontrarozvědka, která uvažuje o tom, že by ji začala sledovat jako celek.

AfD zakládá skupinu pro migranty. Členové musejí být proti islamizaci

V několika spolkových zemích už kontrarozvědka sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly být v rozporu se svobodným demokratickým řádem země. Jeho základní aspekt, tedy ochranu důstojnosti každého jednotlivce, přitom podle průzkumů podporuje 90 procent občanů.

Popularitě AfD, která by ve volbách do Evropského parlamentu mohla dostat kolem deseti procent hlasů, nepřispívá ani to, že se v posledních měsících objevilo hned několik případů jejího podezřelého financování. Týkají se i vrcholných představitelů strany. Také proto je Funke přesvědčen, že AfD dosáhla svého vrcholu. I když na německé politické scéně bude zřejmě působit ještě léta, podle politologa nehrozí, že by jí dominovala, jak se někteří obávali.

ZELENSKYJ OBSADÍ VÝCHOD UKRAJINY ŽIDY?

Nový ukrajinský prezident se možná pokusí osídlit vzpurný Donbas židovskými přistěhovalci a očistit separatistický východ Ukrajiny od etnických Rusů. V nacionalisticky orientovaném týdeníku Zavtra (Zítra) to v úterý napsal kremelský poradce Sergej Glazjev. Nově zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle Glazjeva loutkou vlády USA.

Američané vsadili na Zelenského dlouho před ukrajinskými prezidentskými volbami, napsal Glazjev, považovaný za mluvčího velkoruských imperiálních kruhů. Je to důsledek celkového posunu americké vlády směrem k podpoře izraelské krajní pravice, konstatoval kremelský poradce v narážce na židovský původ nového ukrajinského prezidenta.

„Nevylučuji možnost masového příjezdu Izraelců, unavených permanentní válkou, na jihovýchodní Ukrajinu vyčištěnou od ruského obyvatelstva,“ uvádí v komentáři autor, který Ukrajinu dělí na Malorusko, Novorusko a Karpatorusko. Kreml označil Glazjevovy výroky za „nekorektní“. Prezident Vladimir Putin jeho stanovisko nesdílí a o židovském osídlení Donbasu se v prezidentově okolí nehovoří, řekl novinářům mluvčí Dmitrij Peskov. „V každém případě je to osobní názor poradce Glazjeva,“ poznamenal Putinův mluvčí.

Na Ukrajině se podle prezidentského poradce odehrává hybridní světová válka. Západ chce větve ruského národa poštvat proti sobě, což je podle Glazjeva cíl „mnoha vlivných vůdců západního světa od Hitlera po Albrightovou“.
Moskva si musí uvědomit svou „nerozbornou jednotu s tou částí ruského národa, která dnes na Ukrajině nezměrně trpí“. Je odpovědná za osud milionů Rusů, „kteří se stali oběťmi genocidy novobanderovců vypěstovaných tajnými službami států NATO,“ píše autor.

Židovský prezident i premiér židy netěší, bojí se nárůstu antisemitismu

Osmapadesátiletý Glazjev, ukrajinský rodák, je bývalým ministrem ve vládě Borise Jelcina a od roku 2012 oficiálním poradcem prezidenta Vladimira Putina pro regionální hospodářskou spolupráci. Kvůli podpoře krymského záboru Ruskem se ocitl na sankčním seznamu USA a Evropské unie, na Ukrajině je trestně stíhán.

Kremelský poradce vyvolal útočnými výroky rozruch už v minulosti. Militantní nacionalista proslul nevybíravým slovníkem a urážkami ukrajinských i evropských politiků, Porošenka například označil za „nacistického Frankensteina“. Podle některých analytiků jeho výroky Kreml využívá k nezastřeným výhrůžkám vůči Západu.

V ČÍNĚ ZBOURALI DESÍTKY MEŠIT

Čínská vláda se systematicky zbavuje mešit v západní provincii Sin-ťiang, kterou obývají především Ujgurové. Dokládají to satelitní snímky, podle kterých mizí i svatyně oblíbené mezi poutníky. Bourání svatostánků je podle expertů dalším krokem ve snaze vymazat kulturu ujgurské menšiny z povědomí místních muslimů.

Jedním z míst, která na satelitních snímcích za poslední léta změnila podobu, je svatyně imáma Asima v poušti Taklamakan. Budovy kolem hliněné hrobky, ke které každé jaro mířily tisíce poutníků, nechala čínská vláda srovnat se zemí, píše britský deník The Guardian. Ten ve spolupráci se skupinou investigativních novinářů Bellingcat zjistil, že od roku 2016 nechaly úřady v Sin-ťiangu částečně nebo úplně zbourat více než dvě desítky mešit a dalších islámských svatostánků.

„Snímky svatyně imáma Asima v troskách jsou poměrně šokující. Oddanějším poutníkům to zlomí srdce,“ říká historik Rian Thum z Nottinghamské univerzity.

Novináři prověřili 91 míst, na kterých podle místních očitých svědků či výzkumníků dříve stály mešity. A došli k závěru, že 31 mešit a dvě svatyně utrpěly mezi lety 2016 a 2018 zásadní škody. Polovina mešit a obě svatyně šly k zemi úplně, ostatní přišly o minarety nebo kupole. Kromě toho z map zmizelo ještě dalších devět budov, které bývalí obyvatelé Sin-ťiangu označili za mešity.

Výzkumníci navíc odhadují, že stejně skončily až tisíce posvátných míst muslimů. Mnohá z nich však byla v malých vesnicích a i vzhledem k represím proti novinářům ze strany čínských úřadů nejsou pro demolici těchto míst důkazy.
Oblíbeným cílem poutníků bývala i pouštní svatyně s hrobkou Džafara Sádika, jehož duše se podle legend měla přenést do Sin-ťiangu, aby tam pomohla s šířením islámu. V březnu loňského roku však šla Sádikova hrobka k zemi stejně jako přístřešky pro poutníky.

Fakt, že kromě mešit nyní mizejí už i svatyně, podle odborníků znamená další krok v systematickém ničení kultury ujgurské menšiny, který má obzvlášť velký dopad na dospívající.„Seberete jim rodiče a zároveň zničíte jejich kulturní dědictví, které jim připomíná jejich původ. Až vyrostou, bude jim to cizí,“ uvedl listu jeden z bývalých obyvatel osady Chotan na jihu provincie.

Úřady podle expertů demolici často vysvětlují tak, že místo nemoderní a nepohodlné mešity postaví novou a lepší. Pravým důvodem však je snaha „počínštit“ vzhled muslimských svatostánků, aby ladily s čínským socialismem.
Většina Ujgurů už údajně do mešit přestala chodit, protože jsou plné kamer. Každý se navíc musí u vstupu prokázat platným dokladem.

Muslimové v čínských táborech musejí šít sportovní oblečení

Muslimové v Sin-ťiangu jsou pod masivním dohledem kamer i v ulicích, svým dětem nesmějí dávat „příliš náboženská“ jména, muži nesmějí nosit dlouhé plnovousy. Nejtvrdším krokem čínské vlády je však zřízení převýchovných táborů, ve kterých jsou Ujgurové násilím drženi. Podle březnové zprávy deníku The Guardian je v táborech až 1,5 milionu Ujgurů a dalších tamních muslimů.

Podle čínské vlády ovšem k žádnému utlačování nedochází. „V Číně je náboženská svoboda, zároveň bojujeme proti náboženskému extremismu. V naší zemi je přes 20 milionů muslimů a více než 35 tisíc mešit. Velká většina věřících se může volně věnovat zákonem povoleným náboženským aktivitám,“ řekl listu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.

ŠKOLA USA: VEŠEL A Z POUZDRA NA KYTARU VYTÁHL ZBRAŇ

Na škole na předměstí amerického Denveru dva střelci zabili v úterý osmnáctiletého studenta. Nejméně sedm dalších zranili. Ranění byli převezeni do nemocnice, někteří jsou ve vážném stavu. Oba podezřelí jsou také studenti, jeden z nich je nezletilý. Nyní jsou v policejní vazbě.

Místní šerif Tony Spurlock na tiskové konferenci řekl, že dvojice útočníků vešla do školy a začala střílet ve dvou třídách. Všem obětem bylo nejméně 15 let. Místní nemocnice přijaly osm zraněných, z nichž dva zůstávají ve vážném stavu.

Policie a bezpečnostní složky se odmítly vyjádřit k možnému motivu činu s vysvětlením, že vyšetřování je na počátku. Spurlock řekl, že oba střelci byli studenty téže školy se zaměřením na přírodní vědy, techniku a matematiku v Highlands Ranch jižně od Denveru a měli čistý trestní rejstřík. Při útoku byly použity dvě střelné zbraně, dodal šerif.

Podle místních médií mohlo k útoku přispět několik faktorů, včetně hněvu a pomsty. Jeden z útočníků byl identifikován jako 18letý Devon Erickson, druhý, mladší útočník čelil ve škole šikaně v souvislosti s rozhodnutím podstoupit změnu pohlaví z ženy na muže, uvedla stanice Denver 7. Šerif druhého útočníka označil za dívku, podle médií ale dotyčný vystupoval jako muž.

Erickson se podle sociálních sítí věnoval hře na kytaru a byl poměrně úspěšným studentským divadelním hercem. Byl registrovaný demokrat, který v jednom ze svých příspěvků na internetu kritizoval prezidenta Donalda Trumpa a chválil jeho předchůdce Baracka Obamu. V jednom z komentářů také odsuzoval ty křesťany, kteří nenávidí homosexuály.
Školu, ve které střelci zaútočili odpoledne místního času, navštěvuje více než 1850 dětí od školky až po 12. třídu. Poblíž se nachází i pobočka místní policie, takže policisté byli na místě téměř okamžitě.

Útočník vešel do třídy a hned zahájil palbu

Jeden z rodičů Fernando Montoya uvedl, že jeho 17letého syna útočníci zasáhli třikrát a způsobili mu zranění. „Řekl mi, že do třídy vešel student, z pouzdra na kytaru vytáhl pistoli a zahájil palbu,“ vypověděl Montoya v rozhovoru se stanicí Denver 7.

Incident se odehrál týden poté, co 22letý muž střílel z pistole v areálu Severokarolínské univerzity v Charlotte a připravil o život dva lidi a další čtyři zranil. Střelec byl zatčen.

Škola v Highlands Ranch je vzdálená necelých devět kilometrů od střední školy Columbine na denverském předměstí Littleton. Tam před 20 lety dva studenti zastřelili dvanáct spolužáků a učitele a nakonec i sebe. Dalších 24 lidí bylo tehdy zraněno.

Střelba ve škole v Denveru znovu vyvolala debatu o kontrole zbraní, což je jedna z nejcitlivějších otázek americké politiky. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Jason Crow, jehož kongresový okrsek zahrnuje i zmíněnou denverskou školu, uvedl, že toto násilí nesmí pokračovat.
„Nestačí jen být s oběťmi v myšlenkách a modlit se za ně
. To jsou prázdná slova. Je to projev slabosti a nespravedlnosti k našim dětem, které jsou obětí tohoto násilí,“ dodal.