iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Kiska na vzpomínce úmrtí Štefánika na Bradle

Za účasti vrcholných slovenských politiků proběhla v sobotu v Brezové pod Bradlom na západě Slovenska celonárodní vzpomínková akce na počest spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. Voják, politik a astronom zde zahynul při havárii letadla v roce 1919. Akce se zúčastnil také český ministr obrany Lubomír Metnar. Oficiální část programu při příležitosti 100. výročí Štefánikovy tragické smrti začalo dopoledne na vrchu Bradlo u mohyly, kde jsou uloženy jeho tělesné ostatky.

Voják a československý ministr války Štefánik 4. května 1919 při návratu do vlasti z Itálie zahynul v troskách zříceného letadla spolu s dalšími třemi členy posádky právě zde. V úvodu oficiální části celonárodní vzpomínky byl naplánován nad mohylou přelet letadel armád Slovenska, Česka, Francie a Itálie, tedy zemí, v nichž Štefánik působil. Kromě kladení věnců a dělostřeleckých salv také vystoupili hosté s projevy. Akce se zúčastnil i slovenský prezident Andrej Kiska, přítomen byl také slovenský ministr obrany Peter Gajdoš.
„Spoluzakladatel Československa Milan Rastislav Štefánik výrazně vyčnívá ve slovenských dějinách,“ pronesl ve své řeči Andrej Kiska. Slavný slovenský rodák Štefánik podle hlavy slovenského státu pomohl zakreslit Československo na poválečnou mapu světa.

„Máme jako Slovenská republika obrovské štěstí, že se můžeme opřít o jeho odkaz – milovat svojí vlast, získat spojence, myslet a jednat pro dobro vlasti a pro celé lidstvo,“ dodal Kiska.

Podle šéfa slovenské sněmovny a nacionalistické vládní Slovenské národní strany (SNS) Andreje Danka by Československá republika byla jiná, pokud by Štefánik žil déle. Danko využil projev i ke kritice stávajících poměrů v zemi.
„Chybí nám přirozená úcta k vlasti. Někteří lidé znevažují vlastní státnost. Potřebná je soudržnost. Buďme pány ve svém státě,“ uvedl Danko. Štefánikova mohyla se nachází nad jeho rodnou obcí Košariská. Právě v této vesnici a také v sousedním městě Brezová pod Bradlom se uskutečnily doprovodné akce na Štefánikovu počest.

NÁHODA POMOHLA K ODHALENÍ BERETY

Policie před třemi lety zatkla v kauze Bereta soukromého detektiva Igora Gáboríka a šéfa odboru protikorupční policie Radka Holuba. MF DNES zmapovala, jak policie odhalila systém na úniky ze spisů a zjistila, že detektivům pomohla také náhoda. K oběma je totiž přivedlo vyšetřování korupčního případu soudce Ondřeje Havlína. Do května 2016 neměli policisté při sledování Gáboríka a Holuba příliš štěstí.

Věděli, že spolu oba muži řeší případy, které vyšetřuje Holubova jednotka, a Gáborík pak varuje zainteresované lidi z podnikatelského polosvěta, ale vše probíhalo ústně. Tehdy se jim však podařilo nejen zatknout oba muže spolu, ale navíc při předání jistého dokumentu. Detektivům tehdy nedocházelo, jaký má papír s hlavičkou protikorupční policie význam. Až později zjistili, že se týká vyšetřování kolem politicky výbušné arbitráže mezi Českými drahami a společností Škoda Transportation.

Gáborík a Holub jsou spolu s Holubovým kolegou z protikorupční jednotky Vladimírem Zmrhalem, celníkem Pavlem Šímou a pražskou státní zástupkyní Dagmar Máchovou obviněni v úplatkářské kauze s krycím názvem Bereta.
K zatčení Gáboríka a Holuba vedlo několik náhod. Jak zjistila MF DNES, když mapovala detaily kauzy, o existenci Gáboríka a jeho napojení na policisty a státní zástupce detektivové ÚOOZ dlouhou dobu nevěděli. Pomohla jim vlastně shoda okolností při vyšetřování jiného korupčního případu, a to kolem soudce Ondřeje Havlína.

Kauza Bereta

• únor 2013
Kvůli přijetí úplatku byl zatčen soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Havlín. Právě od něj se detektivové dostávají k dalším a dalším postávám případu, později známého jako Bereta
• květen 2016
Kauza Bereta se poprvé dostává z přísného utajení na světlo. Detektivové ÚOOZ zatýkají expolicistu Igora Gáboríka a šéfa odboru protikorupční policie Radka Holuba. Prohledali také kancelář státní zástupkyně Dagmar Máchové.
• říjen 2016
Policie zadržela pražskou žalobkyni Dagmar Máchovou a obvinila ji z přijetí úplatku.
• prosinec 2018
Vyšetřovatelé obviňují dalšího detektiva protikorupční policie Vladimíra Zmrhala. Měl se podílet na vynášení utajovaných informací.
• květen 2019

Vyšetřovatelé uzavírají spis Bereta, připravuje se obžaloba.

Právě on se totiž přátelil se státní zástupkyní Dagmar Máchovou, která byla v kauze na podzim 2016 rovněž obviněna kvůli přijetí úplatku. Až teprve Máchová přivedla vyšetřovatele za několik měsíců ke Gáboríkovi. A trvalo asi další rok, než objevili tehdejšího detektiva protikorupční policie Holuba.

Spis k Berettě je nyní těsně před podáním obžaloby. „Policejní orgán kompletuje spisový materiál tak, aby se v co nejkratší době mohli obvinění s jeho obsahem seznámit,“ napsala MF DNES pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

To vám neodpustíme

Gáboríka a Holuba se detektivům téměř nedařilo přistihnout spolu. A to přestože věděli, že spolu musí být v častém kontaktu. Od března 2015 zadokumentovali jen pět schůzek – včetně té poslední v restauraci Giovanni, při níž byli oba zatčeni. Když však potřebovali Gáboríka najít, nepotřebovali k tomu žádnou sofistikovanou techniku. Vzhledem k tomu, kolik schůzek bývalý policista během dne absolvoval, stačilo počkat na frekventovaném místě v centru Prahy. Gáborík se vždy dříve či později objevil.

Byla to už druhá akce ÚOOZ v rychlém sledu, která by formálně měla spadat do kompetence Generální inspekce bezpečnostních sborů. Protimafiánský útvar rozjel už v říjnu 2015 kauzu Vidkun, v níž jde rovněž o vynášení citlivých policejních informací. A jeden z hlavních vyšetřovatelů této kauzy později začal pracovat právě ve vyšetřovacím týmu Bereta.

Třaskavá kauza Beretta přišla o hlavního vyšetřovatele, Kwasniaková odchází

Policisté někdejšího ÚOOZ však shodně tvrdí, že „jít po policistech“ nikdy nebyl jejich plán. Prý šlo vlastně o náhodu. Vzpomínají, že jim tehdejší šéf útvaru Robert Šlachta po zatčení Gáboríka a spol. v žertu řekl: Sice nás teď zruší, ale byla to skvělá práce. Měsíc poté se ukázalo, že ÚOOZ skutečně svým způsobem končí.

Tehdejší vedení policie vyšlo ven s chystanou reformou, která sloučila oba elitní policejní útvary, tedy protimafiánský a protikorupční. A tým, který vyšetřoval Beretu, reorganizace zasáhla asi nejcitelněji. Jeho členové nemohli jen tak přejít do nového útvaru, protože by se jejich kolegy stali lidé, kteří pracovali s detektivem Holubem. A rozpracovaný spis musel být v bezpečí... Navíc byli v té době pod tlakem. Gáborík a spol. byli totiž ve vazbě, což je pro vyšetřovatele klíčový čas, kdy mohou kauzu zásadně posunout.

Kvůli místu, kde budou detektivové v klidu fungovat, došlo ke schůzce mezi vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, novým šéfem NCOZ Michalem Mazánkem a ředitelem Národní protidrogové centrály Jakubem Frydrychem. Variant nebylo mnoho. Vyšetřování se mohlo přesunout například na pražskou kriminálku, jenže i tam měl Gáborík silné vazby. Padla také možnost převelet detektivy do Pardubic.

V kauze úniku informací kolem exdetektiva ÚOOZ čelí obvinění 18 lidí

Nakonec asi desetičlenný tým (dnes je v něm sedm lidí) přešel pod Národní protidrogovou centrálu. Zpětně to vidí jako výhodu, protože jim část lidí z útvaru poskytovala veškerý potřebný servis. Jen malá část detektivů protidrogové centrály se bála, že kvůli hrstce policistů s výbušným spisem Bereta, který se tou dobou čím dál tím více řešil i v politické rovině, nakonec nově budovaná centrála spolkne i je.

Naopak od důstojníků bývalé protikorupční policie (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) žádnou podporu čekat nemohli. Když si například vyšetřovatelé šli na Holubův útvar pro některé listiny, jeden z vysoce postavených důstojníků údajně řekl, že detektivům ÚOOZ nikdy neodpustí, že Holubovo vyšetřování neprozradili ani vedení útvaru.
Bradáčová vs. Rampula

Pro část týmu Bereta to už byl druhý případ z justičního prostředí v rychlém sledu. ÚOOZ totiž krátce předtím kauzou Beretta odhalil korupci na Obvodním soudu pro Prahu 2. I tehdy to byla víceméně náhoda. Vpodvečer zazvonil na operačním oddělení telefon. Muž, který byl na druhé straně, řekl, že po jeho známém chce někdo od soudce Ondřeje Havlína úplatek. Na celou akci bylo tehdy jen pár hodin. Byl to jeden z nejrychlejších případů, kterým se detektivové zabývali. Na jeho konci byl rozsudek: Havlín dostal za přijímání úplatků trest 6,5 roku ve vězení.
Policie stíhá pátého člověka v kauze Beretta, bývalého detektiva

A tak to vlastně všechno začalo. Jedním z Havlínových známých byla i městská státní žalobkyně Dagmar Máchová. Havlín se s ní znal a detektivové zjistili, že od ní chtěl zjistit určité věci. To byl základ kauzy Bereta. Detektivové začali od Máchové a až po roce se dostali k bývalému policistovi Gáboríkovi. A dalších několik měsíců trvalo, než se na scéně objevil protikorupční policista Holub.

U soudu v kauze Beretta se nyní očekává bitva dvou vrchních státních zástupců: toho bývalého – Vlastimila Rampuly, který coby advokát zastupuje mimo jiné kontroverzního podnikatele Ivo Rittiga, a nynější Lenky Bradáčové. Rampula hájí detektiva Radka Holuba. Státní zástupkyně Máchová si jako obhájce vybrala Víta Širokého, advokáta známého především díky obhajobě kontroverzního podnikatele Romana Janouška.

PALESTINCI VYPÁLILI 90 RAKET NA IZRAEL

Z palestinského Pásma Gazy bylo v sobotu na Izrael vypáleno 90 raket, na což izraelská armáda reagovala náletem na pozice radikální organizace Hamás. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze přišel při odvetě o život dvaadvacetiletý Palestinec a čtyři další utrpěli zranění. Izrael také uzavřel hraniční přechody s pásmem. Izraelská armáda oznámila, že část z 90 raket zneškodnila protiraketová obrana. V izraelských městech a vesnicích v blízkosti Pásma Gazy se rozezněly poplašné sirény.

Palba z palestinského území v Izraeli nikoho nezranila, poničila ale některá obydlí. Bezpečnostní zdroje z Gazy oznámily, že Izraelci zasáhli tři cíle v pásmu. Totožnost palestinských obětí neupřesnily. Izraelská armáda tvrdí, že se při odvetném náletu zaměřila na odpalovací základny Hamásu. Izraelské ministerstvo obrany oznámilo, že Tel Aviv na neupřesněnou dobu uzavřel hraniční přechody s Pásmem Gazy a oblasti rybolovu podél břehů této palestinské enklávy.

Sobotní konfrontace následuje po pátečních bouřlivých demonstracích na hranici mezi Izraelem a Pásmem Gazy.
Při izraelském náletu přišli v pátek o život čtyři Palestinci, z nichž dva náleželi k ozbrojenému křídlu Hamásu. Izrael náletem reagoval na palestinskou palbu, která zranila dva izraelské vojáky. Hamás hned v pátek pohrozil Izraeli odvetou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal ke konzultaci náčelníka generálního štábu armády a šéfa národní bezpečnostní rady.

V AUSTRÁLII MANŽELÉ DOSTALI POŠTOU PERVITIN ZA 10 MILIONŮ DOLARŮ

Velkého překvapení se dočkali starší australští manželé, když rozbalili zásilku, kterou na jejich adresu doručila pošta. V balíčku totiž nalezli podezřelý bílý prášek, který policie vyhodnotila jako pervitin. Drogy v hodnotě přes dvacet milionů dolarů se jim do rukou dostaly kvůli chybě odesilatele.

Balík, který manželé z australského Melbourne otevřeli, obsahoval několik set úhledně zabalených balíčků s bílým práškem. Okamžitě zavolali policii, teprve ta jim řekla, o jakou látku jde.„Obyvatelé domu neměli nejmenší tušení, co se jim dostalo do rukou,“ řekl policejní vyšetřovatel Matthew Kershaw. Manželé byli vyděšení, policie je navíc několikrát musela ujišťovat o tom, že neudělali nic špatného. Celková hmotnost drogy dosahovala téměř dvaceti kilogramů. Detektivové později v sousedství objevili ještě jednu podobnou zásilku.

Brzy po nahlášení nálezu policie na melbournském předměstí Bundoora dopadla asi třicetiletého muže, který byl později ze zločinu dovozu pervitinu obviněn.„Je to celkem objemná zásilka. Na ulici by se toto množství prodávalo po 800 000 dávkách, řekl Kershaw. Vyšetřování případu je teprve v počátcích.

Pervitin neboli metamfetamin

Metamfetamin, někdy pervitin, je syntetický stimulant, který byl vynalezen v roce 1887 v Japonsku. Nejprve bylo jeho použití jako medikamentu zamýšleno jako lék proti nespavosti a astmatu. Dnes je po této droze celosvětově obrovská poptávka jako po nervovém stimulantu, jejíž výhodou je snadná pouliční výroba.

Ta však má několik úskalí, neboť při výrobě drogy se používá hořlavý červený fosfor a žíravá kyselina chlorovodíková. Právě z toho důvodu ve varnách pervitinu často dochází k výbuchům. Na černém trhu v Česku je pervitin nejčastěji prodáván v podobě prášku, patří mezi nejrozšířenější nelegální drogy.

V NĚMECKU UBÝVÁ KŘESŤANŮ

Německá katolická a evangelická církev přijdou do roku 2060 o zhruba polovinu svých členů. Alespoň tak hovoří studie univerzity ve Freiburgu, kterou si před časem církve objednaly. Dnes mají dohromady přibližně 45 milionů členů, úbytek členské základy zaznamenaly už v minulých letech, mimo jiné v důsledku skandálu kolem zneužívání dětí kněžími.

Pokud budou současné tendence týkající se výstupů z dvojice křesťanských církví, vstupů do nich či počtu křtů pokračovat, počítají odborníci s tím, že do roku 2060 počet jejich členů dohromady klesne o 49 procent. Zároveň ale upozorňují, že za takovou dobu se dnešní tendence mohou ještě výrazně změnit.

„Výhled pro rok 2060 popisuje trend, který byl ve společenském výzkumu patrný už před lety. Něco na úbytku církevních členů nebudeme schopni změnit. Něco ale ano,“ věří šéf německých evangelíků Heinrich Bedford-Strohm. „Kvůli výhledu ale nepropadneme panice a odpovídajícím způsobem změníme naši práci,“ uvedl zase v reakci na výzkum předseda německé biskupské konference Reinhard Marx.

Německo chce zavést daň na mešity, platit ji budou věřící muslimové

Evangelická i katolická církev zažívají v Německu v posledních letech rychlý úbytek členů mimo jiné v důsledku skandálu kolem zneužívání dětí kněžími. Od katolíků jen za rok 2017 odešlo téměř 168 tisíc věřících, od evangelíků dokonce na 200 tisíc.

Není to první výzkum z poslední doby, který může na církevní představitele působit negativně. Magazín Der Spiegel před dvěma týdny informoval o průzkumu veřejného mínění, podle něhož už čtvrtina německých katolíků a dokonce třetina protestantů není přesvědčena o existenci boha
.
SEVERNÍ MORAVA CHCE MILION TURISTŮ UŽ LETOS

Aby nalákal více turistů, navazuje Moravskoslezský kraj i letos na podporu cestovního ruchu. Hosty budou lákat technické památky začleněné do takzvané Technotrasy, pohodovější cyklovýlety na elektrokole, katamarán na Slezské Hartě, tradiční gastrofestival i další významné akce pro veřejnost.

„Návštěvnost Moravskoslezského kraje rok od roku roste. Náš cíl pro rok 2019 je jasný. Chceme se dostat přes hranici jednoho milionu hostů. Proto máme naplánovánu řadu aktivit, kterými cestovní ruch ještě více podpoříme. Od ryze marketingových až po infrastrukturní projekty. Některé z aktivit jsou úplnou novinkou, další dostanou nový rozměr, tak aby ještě více odpovídali moderním trendům,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška.

Jednou z největších plánovaných novinek je budování stellplatzů, tedy zpevněných ploch pro stání obytných vozů a karavanů. První vzniká v areálu Landek Parku a milovníkům kempování bude k dispozici od 24. května. „Cestování s karavanem nebo obytným autem je stále oblíbenější forma cestování po celé Evropě. Je proto důležité nabídnout návštěvníkům našeho regionu stellplatzy, které budou mít evropské parametry a nabídnou komfortní a příjemné zázemí. Chceme totiž, aby se k nám turisté rádi vraceli a aby se náš kraj zařadil mezi vyhledávané lokality.

Nový stellplatz na Landeku má velmi vhodné umístění. Je situovaný v těsné blízkosti dálnice D1 a zároveň velmi blízko města, proto je skvělým výchozím místem pro výlety do širokého okolí. Doufám, že bude v našem regionu podobných míst více. Rozšiřují totiž infrastrukturu cestovního ruchu a posilují atraktivitu Moravskoslezského kraje,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška a dodal, že novým lákadlem pro turisty bude i výletní loď na Slezské Hartě. Katamarán na elektropohon bude zájemce vozit už od června.

„Skvělé ohlasy máme na možnost zapůjčení elektrokol. V minulém roce jsme na celkem 20 míst rozdělili 80 kusů různých typů, k dispozici nabízíme kola crossová a horská, dokonce i v dámském provedení. Možnost této pohodlné alternativní dopravy ocení hlavně méně pohybliví turisté, protože jim právě tento způsob usnadňuje výlety a návštěvu turisticky oblíbených míst. Letos ke stávajícím dvaceti přidáme dalších deset lokalit,“ oznámil náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška a upozornil, že projekt Ekola pro kraj není výdělečný, zájemci totiž hradí pouze poplatek, který pokrývá servisní a provozní náklady. „Aktuálně jsou elektrokola k dispozici například v Karlově Studánce, na Pustevnách, v Dolních Vítkovicích, v Sanatoriích Klimkovice nebo v Šilheřovicích. Síť půjčoven i dobíjecích míst bude rozšířena o Mosty u Jablunkova, Hrčavu, Ovčárnu pod Pradědem nebo například Štramberk,“ dodal náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška.

S příchodem nadcházející letní sezóny dostane nový rozměr Technotrasa, která představuje technické dědictví v regionu. Cílem projektu, který vznikl v roce 2012, je představit návštěvníkům technické památky neotřele, se zážitkem. „Na zájemce čeká například jízda historickým autobusem po ostravsko-karvinském revíru, návštěva lomu za provozu nebo prohlídka synagogy se zaměřením na duchovní život židovských průmyslníků. Prozatím se do projektu přihlásilo přes 25 subjektů z celého kraje. Program je více než slibný,“ poznamenal David Karčmář ze společnosti Moravian-Silesian Tourism, která projekt Technotrasy řídí. Technotrasa startuje v červnu včetně nové webové prezentace www.technotrasa.cz.

Významnou složkou cestovního ruchu je i turistika za jídlem a pitím. „Gastroturistiku v Moravskoslezském kraji podporuje například přehlídka kuchařského umění gastrofestival Jak šmakuje Moravskoslezsko. Tento rok všechny zveme do Karlovy Studánky na 10. srpen, opět můžeme slíbit skvělou regionální kuchyni a další doprovodný program,“ pozval náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška.

Moravskoslezský kraj bude také pokračovat v podpoře cykloturistiky nebo běžeckého lyžování. „V letošním roce přerozdělíme z krajského rozpočtu 18 milion korun na výstavbu nových nebo úpravy stávajících cyklistických tras. Nemalé prostředky jdou i na podporu zimních sportů. Moravskoslezský kraj podporuje úpravu lyžařských a běžeckých tratí od roku 2003. Přispíváme na úpravu přes 855 km tras,“ poznamenal náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška s tím, že úprav se letos dočká jesenická a beskydská magistrála. Kromě pravidelných oprav a značení budou trasy pro cykloturistiku a běžecké lyžování mezi sebou lépe propojeny. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

TURISTÉ NA SEVER MORAVY PŘIVEZLI 8 A PŮL MILIARDY

Návštěvnost Moravskoslezského kraje stále roste. Region se nárůstem turistů řadí mezi největší skokany v republice. V roce 2018 do kraje přijelo o 10 procent více hostů, než v roce minulém. Návštěvníci u nás utratili více než 8 a půl miliardy korun.

„Blížíme se k milionu turistů, kteří u nás během roku zůstanou v hotelech nebo penzionech. Těch, kteří k nám v uplynulém roce přijeli alespoň na jeden den, bylo přes 3 miliony. Cestovní ruch je pro region důležitý. Nejen, že posiluje image a prestiž našeho kraje, hraje i důležitou roli, co se týče financí. Peníze, které u nás turisté utratí, podporují malé i střední podnikatele a pomáhají regionálnímu rozvoji,“ uvedl náměstek hejtmana kraje pro cestovní ruch a regionální rozvoj Jan Krkoška a dodal, že v roce 2018 Moravskoslezský kraj navštívilo přesně 3 075 161 lidí.

„Turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních bylo podle Českého statistického úřadu 985 795. Výletníků, kteří v kraji nezůstali přes noc, bylo 1 331 900. Zbylé tři čtvrtiny milionu byly vypočítány na základě průzkumu CzechTourismu. Jedná se o hosty, kteří se v kraji ubytovali individuálně u přátel či rodiny,“ doplnil náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška.

Loňský nárůst návštěvnosti není ničím neobvyklým. „Čísla nám s pravidelností krásně rostou od roku 2013. Tehdy kraj navštívilo necelých 700 tisíc turistů, dnes je to o 41 procent více,“ vypočítal náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška. Doplnil, že nejvíc turistů přijíždí tradičně z tuzemska. Kraj v roce 2018 navštívilo 773 173 českých turistů, což je o 9,6 % více než v roce 2017. Přibylo i turistů ze zahraničí. Jejich počet se v porovnání s rokem 2017 zvýšil o 11 % na celkových 212 622.

Růst návštěvnosti kraje potvrzují čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ), který sbírá data z hromadných ubytovacích zařízení (HUZ). ČSÚ potvrdil, že návštěvnost v našem regionu oproti roku 2017 vzrostla o 9,9 %. Zatímco předloni přespalo v HUZ 896 742 hostů, v roce 2018 jich bylo již 985 795, tedy o 89 053 více. Průměrná délka pobytu činila 2,8 noci, přičemž český turista se v kraji zdržel déle než ten zahraniční (2,9 noci oproti 2,4 noci).

Hosté ze zahraničí přijíždí nejčastěji právě ze sousedních zemí. V roce 2018 se na první příčce v žebříčku zahraniční návštěvnosti umístilo Slovensko se 45 757 turisty, následované Polskem (45 241 turistů) a Německem (24 328). První zemí mimo Evropskou Unii byla na pátém místě Ukrajina (6 691) v těsném závěsu před Čínou (6 404).

Nejdéle se v regionu, co do délky pobytu, zdrželi Saudové, v průměru 22 nocí. Důvodem je to, že do Moravskoslezského kraje jezdí za léčebnou turistikou. „Právě zahraniční hosté jsou bonitnějšími klienty, neboť během svého pobytu u nás utratí více než ti domácí. Často o několik stovek i tisícovek denně. Průměrnou útratu zahraničních hostů významně ovlivňuje fakt, že se obvykle jedná o business klientelu, která do kraje jezdí za obchodními jednáními či kongresy.

Jejich standardy a náklady na pobyt jsou tedy obecně vyšší,“ poznamenal David Karčmář, ředitel společnosti Moravian-Silesian Tourism, která se příjezdovým turismem v kraji zabývá. Ta také vyčíslila, že přímé příjmy z cestovního ruchu v regionu za rok 2018 dosáhly 8,66 miliardy korun. Do této částky se promítla nejenom útrata hostů, kteří v regionu nocovali, ale také výdaje výletníků, kteří kraj navštívili během jednoho dne bez přenocování.

Meziroční nárůst návštěvnosti zaznamenaly také jednotlivé turistické oblasti. Největší růst oproti roku 2017, a to o 26 %, náleží Opavskému Slezsku. Tahounem v počtu turistů jsou Beskydy-Valašsko, které v roce 2018 navštívilo 303 488 turistů, tedy 31 % všech návštěvníků kraje. Následuje Ostravsko, kam ze všech oblastí přijelo nejvíce hostů ze zahraničí, 48 % všech cizinců přijelo právě do moravskoslezské metropole. Těšínské Slezsko pak drží prvenství v délce pobytu: turisté zde strávili v průměru 3,9 noci.

„Nejvíce návštěvníků přivítaly tradičně Dolní Vítkovice a Landek Park. Zde se návštěvnost přehoupla přes 1 600 tisíc návštěv. Druhé místo obsadila ostravská zoo s 537 tisíci návštěvníků, následovaná Trojhalím Karolina se 173 tisíci hostů. Čtvrté místo patří DinoParku Ostrava v Doubravě, kam vloni přijelo 152 tisíc lidí. Další je Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, jeho dvě expozice hrad Hukvaldy a Frýdecký zámek navštívilo 102 tisíc turistů,“ vyčíslil ředitel MS Tourism David Karčmář.

V České republice je nejnavštěvovanější destinací Praha, kterou navštívilo téměř 8 milionů turistů z celkových 21 milionů, kteří do Česka přijeli. „Budeme nadále usilovat o to, aby turisté nezůstávali jen v hlavním městě a jezdili do regionů, včetně toho našeho. Máme naplánovány marketingové aktivity, pomocí kterých budeme náš region propagovat. Naším cílem je také zkvalitnění služeb turistům, tak aby u nás byli spokojení a celková návštěvnost kraje i nadále rostla, “ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí