iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nová ministryně Benešová v čele legislativní rady ČR

Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se po svém předchůdci Janu Kněžínkovi ujme i funkce předsedkyně Legislativní rady vlády. Vyplývá to z návrhu usnesení vlády. Podle něj v čele legislativní rady stojí člen vlády. Benešovou bude na základě návrhu premiéra Andreje Babiše jmenovat vláda na nejbližším zasedání.

Legislativce Kněžínka vystřídala Benešová v ministerské funkci v úterý, výměna vyvolala kritiku opozice, která vyjadřovala obavy z ohrožení nezávislosti justice. Premiér při uvedení Benešové do funkce odmítl, že by chystala změny na státním zastupitelství. Spekulace o Benešové ho mrzí, justice v Česku podle něj ohrožena není. Ministryně dnešním Lidovým novinám řekla, že uvažuje o zásadním zeštíhlení justiční soustavy. Dosavadní čtyřstupňový systém soudů a státních zastupitelství by podle jejích předběžných úvah mohl nahradit třístupňový, z něhož by vypadly vvrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci.

Kněžínek vedl ministerstvo spravedlnosti od loňského července, kdy ve vládě nahradil Taťánu Malou (ANO), která skončila po 13 dnech ve funkci kvůli obvinění z plagiátorství. Podle Babiše bylo jmenování od počátku dočasné. Kněžínek při oznámení rezignace uvedl, že po politické kariéře netoužil. Na úřadu vlády byl před jmenováním ministrem náměstkem pro řízení sekce Legislativní rady vlády.
Rada je poradním orgánem kabinetu a má zpravidla tři desítky členů – expertů.

PODPORA ŠPIČEK JUSTICE NA DOHODY O VINĚ A TRESTU

Návrh skupiny poslanců na změnu trestních předpisů má podporu i mezi špičkami justice. Vyplynulo to z jednání, které proběhlo minulý týden na půdě Poslanecké sněmovny. Poslanci v čele s Helenou Válkovou navrhují například zdvojnásobení částek, určujících výši škody v trestním zákoně či rozšíření dohody o vině a trestu na všechny trestné činy v trestním řádu.

Náměstek ministerstva spravedlnosti pro legislativu Michal Franěk na setkání, které svolala za předkladatele poslankyně a předsedkyně sněmovního petičního výboru Válková, uvedl, že návrh vznikal ve spolupráci s ministerstvem a většina změn tak má podporu resortu. Franěk také potvrdil, že podstatná část změn je součástí připravovaného nového trestního řádu. O detailech návrhu již Česká justice informovala.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman předně uvítal, že zvýšení jednotlivých hranic škod je systémové. Podpořil také rozšíření dohody o vině a trestu na všechny trestné činy. Zeman vznesl připomínku, zda předkladatelé zvažovali i motivační prvek pro advokáty v podobě zvýšení advokátního tarifu u nutné obhajoby tak, aby byla vyšší odměna pro advokáta v případě uzavření dohody o vině a trestu.

Náměstek ministryně Jeroným Tejc potvrdil, že se taková debata s Českou advokátní komorou vede, nicméně že vyvolává rozporuplné reakce a bude na nové ministryni, zda k takovému řešení přistoupí.

Návrh uvítal i předseda Trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry. Podle něj řeší zvyšující se neúměrnou trestní represi a nárůst počtu krátkodobých trestů. V procesní části se návrh překrývá s připravovaným návrhem trestního řádu a není podle něj problém, když se část provede dílčí novelou, než aby se čekalo na nový trestní řád. Púry nemá problém ani se zavedením fikce zahlazení u trestní odpovědnosti právnických osob, podobné řešení funguje na Slovensku.

Paralýza trestního úseku?

I podle zástupce Soudcovské unie a trestního soudce Romana Lady jde novela správným směrem. Jakkoliv chápe, že se hranice škody musí zvýšit, obává se, co to přinese z hlediska věcné příslušnosti okresním soudům, na něž nyní budou přicházet složité věci, na které soudci nejsou zvyklí. U některých malých soudů to může podle Lady paralyzovat trestní úsek. „Pokud bude začínající soudce začínat na takové kauze, tak je mi ho líto“, uvedl Lada.

Podle jednoho z předkladatelů novely, předsedy Ústavně právního výboru Marka Bendy, jsou takové obavy zbytečné. „Jen to vracíme zpět, kde to bylo před sedmnácti lety, kdy pět milionů představovalo těch dnešních deset“, uvedl Benda. I podle vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové nejsou takové obavy na místě. Jak uvedla, okresní soudy dnes také řeší často případy, kde jde o miliardové škody, například porušení povinnosti při správě cizího majetku či legalizaci výnosů z trestné činnosti, a problémy jim to nečiní. Na druhou stranu by bylo možné uvažovat u soudů nad zavedením specializace na takto složité případy.

Bradáčová podpořila i rozšíření institutu dohody o vině a trestu. Veřejnost, která je průtahy řízení unavena, chce podle Bradáčové rychlost v řízení a dohoda je cestou k rychlosti rozhodování v trestním řízení.

Návrh podporuje šéf komise pro trestní řád

Ohledně zavedení fikce zahlazení u trestní odpovědnosti právnických osob vznesla Bradáčová otázku, zda autoři přemýšleli i o tom, zda by zahlazení nemělo být umožněno jen na první případ potrestání tak, aby si firmy nezvykly na možnost vyplacení se z odpovědnosti za trestnou činnost. Podle poslance Bendy však podle dnešní úpravy dochází k tomu, že firmy jsou fakticky trestány i poté, co si odpykají trest, neboť se nemohou bez zahlazení účastnit veřejných zakázek. Soud by tak měl rovnou uložit trest zákazu činnosti firmy než to formálně obcházet jiným trestem s faktickým likvidačním dopadem.

Návrh podporuje i předseda komise pro nový trestní řád a soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. Říha nemá problém se zavedením fikce zahlazení u trestní odpovědnosti právnických osob, spíše by uvítal její obdobné zavedení i u fyzických osob. S rozšířením dohody o vině a trestu tak, jak je to v poslanecké novele, se počítalo i v novém trestním řádu. Obavy z takového rozšíření jsou zbytečné, je zde výrazný korektiv a pojistka takové dohody, a to v podobě státního zástupce a soudce.

Nebyl by pro uvedení prohlášení o vině jako důvodu pro snížení trestu, vítá proto úpravu, že soud k tomu přihlédnout nemusí. Ohledně možného dopadu novely na okresní soudy zmínil Říha spíše obecný problém podoby soudní mapy, kdy například v Okresním soudu v Prachaticích je na trestním úseku jediný soudce. Je proto na místě uvažovat o sloučení malých soudů a vzniku poboček. Pozitivní je i navrhovaná změna trestních příkazů, včetně možnosti jejich opravy. Podle Říhy by bylo vhodné, aby to takto bylo upraveno obecně u všech rozhodnutí, kde dochází ke zjevným nesprávnostem tak, jako je tomu i v civilních věcech.

Účastníci se v debatě také shodli, že je do budoucna potřeba uvažovat o systémové změně, která bude řešit rozhodování soudů o podmíněném propouštění odsouzených. Současná soudní praxe je nevyvážená, zatížená extrémy, formalismem a selháváním spolupráce jednotlivých subjektů. Petr Dimun, ceskajustice.cz

HAMÁČEK: ODBORNÁ DISKUZE O ZMĚNÁCH U ŽALOBCŮ MOŽNÁ

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se nebrání odborné debatě na téma struktury státních zastupitelství. Konkrétní návrh však není na stole a není dost času připravit kvalitní předpis do konce současného volebního období, řekl dnes předseda sociální demokracie novinářům. V justici je podle něj navíc nutné řešit důležitější věci.

Čerstvě jmenovaná ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvažuje o zeštíhlení čtyřstupňového systému soudů a státních zastupitelství na třístupňový. Znamenalo by to konec státních zastupitelství v Praze a Olomouci. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že o možné úpravě se mluví dlouhodobě, ale žádný konkrétní návrh není aktuálně „na stole“.

Podobný názor má i předseda koaliční ČSSD. „Že je tu dlouhodobá diskuse o reformě justice, to je pravda, ale to je z mého pohledu diskuse pro odborníky. Nemám nic proti tomu, abychom odborně diskutovali, jestli má být soustava tří- nebo čtyřstupňová, ale je to koncepční věc na léta dopředu,“ uvedl Hamáček. Diskusi o zásadních změnách v justici nepovažuje několik dní po změně ministra za vhodnou. „Dávat teď na stůl zásadní změny mi nepřijde vhodně načasované,“ konstatoval.

I pokud by odborná debata dospěla k tomu, že jsou změny na místě, podle Hamáčka není do voleb dost času návrh kvalitně připravit a prosadit. „Od diskuse k paragrafovému změní je dlouhá cesta. A nemyslím, že je to to hlavní, co bychom měli v rámci justice řešit,“ uvedl. Za potřebnější považuje další plány Benešové, například zrychlení soudního řízení či lepší organizaci na soudech.

Kvůli změně ministra spravedlnosti a obavám z ohrožení justice v Česku se v pondělí v Praze a dalších městech sešly tisíce lidí na demonstracích. Protest chce spolek Milion chvilek zopakovat s účastí politiků. „Já rozumím, že celá řada občanů nesouhlasí s touto vládou. Je legitimní vyjádřit postoj i demonstracemi,“ uvedl Hamáček. Nevadí mu, že mezi demonstranty se objevil bývalý předseda ČSSD a expremiér Bohuslav Sobotka. „Pokud chce vyjádřit svůj politický názor účastí na demonstraci, je to jeho svaté právo,“ řekl Hamáček.

Změnu ministra spravedlnosti kritizovali demonstranti či opozice v souvislosti s trestním stíháním Babiše v případu Čapího hnízda. Hamáček dnes zopakoval, že ČSSD bude u změn ve státním zastupitelství ostražitá. Trvá i na stanovisku, že případné hlasování o konci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ve funkci by bylo posledním hlasováním současné vlády ANO a ČSSD.

SENÁT ODMÍTL ZNALECKÝ ZÁKON

Senát odmítl nová pravidla pro soudní znalce a v souvislosti s tím také návrh nového zákona, který má samostatně upravit činnost soudních tlumočníků a překladatelů. Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům. Senátorům vadilo mimo jiné centralizované převedení navrhovaného dohledu nad znalci z předsedů krajských soudů na ministerstvo spravedlnosti. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila námitky za neadekvátní. Dnešní veta horní komory může přehlasovat Sněmovna.

„Jedná se o neadekvátní kritiku,“ komentovala výhrady Benešová, podle níž by soudci měli především soudit, a ne vykonávat správní činnosti. Předsedové krajských soudů dohledovou činnost nevykonávají, dělají to prý referenti na znaleckých odděleních. Pokud bude zákon přijat, znalci budou pod přísnějším dohledem. „Skutečně je to potřeba. Neděje se nic dramatického,“ uvedla ministryně.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) poukázal mimo jiné na to, že předsedové soudů se mění méně často než ministři spravedlnosti a že justice by měla být stabilní. Antlovi vadila také absence ministerských prováděcích předpisů nebo nejasně formulované poradní orgány.

Soudní znalci a soudní tlumočníci by se podle předloh museli řídit podle nových přísnějších pravidel, která by měla zkvalitnit jejich práci, od roku 2021. Sněmovna navzdory výtkám zachovala v zákoně až půlmilionovou sankci za pochybení znalců. Platný zákon je umožňuje potrestat za pochybení sankcí maximálně 400.000 korun. Poslanci v obou zákonech jen snížili horní hranici sankce za nejméně závažné přestupky ze 100.000 korun na 75.000 korun.

Sněmovna také odmítla požadavek na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní vládní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let.
Předlohy předpokládají, že jmenování nových znalců i tlumočníků už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud splní stanovené podmínky. Návrh zákona o tlumočnících a překladatelích rozlišují tyto činnosti, tedy ústní a písemný převod jazyka.

V doprovodné novele souvisejících zákonů poslanci mimo jiné zachovali model, podle něhož soudem nařízené pitvy provádějí dva patologové, nikoli jen jeden. Zrušili také změnu občanského soudního řádu, čímž zachovali právo účastníka civilního řízení předložit oponentní znalecký posudek. Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Platná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoli stát.

UNIE ŽALOBCŮ: ZRUŠENÍ VRCHNÍCH SOUDŮ - ZMĚNA ÚSTAVY

Soudcovská unie nevylučuje možnost zeštíhlení justiční soustavy, žádá ale hloubkovou analýzu a odbornou diskusi. Unie státních zástupců navíc upozornila, že zrušení vrchních soudů by vyžadovalo změnu Ústavy, a tedy získání ústavní většiny v obou komorách Parlamentu. Uvedli to dnes prezidenti profesních organizací Daniela Zemanová a Jan Lata. Změnu čtyřstupňové soustavy na třístupňovou zvažuje nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Jak Zemanová, tak i Lata upozornili na to, že úvahy o reorganizaci soustavy v podobě zrušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství se v různých podobách vedou již řadu let.

„Debatám na toto téma se nevyhýbáme. Je možno mít pochybnost, zda čtyřstupňová soudní soustava není pro naši relativně malou zemi poněkud nadstandardní,“ napsal Lata. Podotkl ale, že debatu nelze zúžit jen na otázku zrušení vrchních soudů a státních zastupitelství, ale že je nutno rovněž dospět ke konsenzu, kdo by jejich činnost nahradil, zda by pak všechna řízení začínala na okresní úrovni a podobně.

„Soudcovská unie možnost této změny nevylučuje, ale v tuto chvíli nemáme k dispozici dostatečné informace, na základě kterých by bylo možno její přínos potvrdit, či vyvrátit,“ uvedla Zemanová.

Zeštíhlení soustavy bylo opakovaně součástí návrhu nového zákona o státním zastupitelství, který však nikdy nebyl schválen. „Vůči legislativním návrhům ministerstva spravedlnosti dlouhodobě a pravidelně namítáme právě nedostatečné shromáždění potřebných informací, provedení pouze povrchních analýz všech souvislostí a důsledků a málo času na jejich projednání,“ podotkla šéfka Soudcovské unie.

„Vítáme proto ujištění ministryně spravedlnosti, že pro zvážení této změny, kterou sama nazývá revoluční, hodlá shromáždit dostatek relevantních podkladů a projednat je v odborné diskusi. Nejdříve poté bude možné o případné změně v soustavě soudů a státních zastupitelství zodpovědně rozhodnout,“ dodala Zemanová.

Lata doplnil, že nepodkládá za vhodné, aby se případně rušila pouze vrchní státní zastupitelství, a vrchní soudy nikoliv.
Benešová uvedla v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny, že o možnosti zrušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci předběžně uvažuje. Chce ale podle vlastních slov počkat na analýzu práce obou vrchních státních zastupitelství i na názor odborníků a bude respektovat většinový názor.
Zrušení vrchních státních zastupitelství obsahoval návrh zákona, který Benešová v roce 2013 při svém prvním angažmá v čele ministerstva spravedlnosti stáhla z vládního projednávání. Krok tehdy zdůvodnila tím, že s podobou návrhu není spokojená a chce jej přepracovat.

SPOR O GENERÁLSKOU ŠAVLI

Odvolací Krajský soud v Brně zrušil rozsudek soudu pro Brno-venkov a zastavil řízení ve sporu mezi Vězeňskou službou a jejím bývalým generálním ředitelem Pavlem Ondráškem o darovanou generálskou šavli, tzv. palaš. Podle rozhodnutí věc nepřísluší soudu, ale ministerstvu spravedlnosti, které má v tomto pravomoc rozhodovat. Vězeňská služba se žalobou domáhá vrácení šavle.

Soud pro Brno-venkov palaš přiřkl Ondráškovi, proti rozsudku se ale Vězeňská služba odvolala. Podle Ondráška je palaš, na kterém je vyryto jeho jméno, symbolický dar k jeho jmenování generálem.
„Soud dospěl k závěru, že věc nespadá do pravomoci soudu. Žalobou uplatněný nárok žalobce má nikoli soukromoprávní, ale veřejnoprávní povahu a k jeho projednání a rozhodnutí o něm soudu brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku jeho pravomoci,“ uvedla mluvčí soudu Eva Angyalossy.

Spor soud postoupí ministerstvu spravedlnosti. Podle soudu má právě ministerstvo pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru, v tomto případě bývalého ředitele Vězeňské služby.
Soud pro Brno-venkov ve sporu rozhodoval v lednu 2018, palaš přiřkl Ondráškovi. „Žalobu jsem od začátku považoval za hloupou a absurdní, hodně vypovídá o současném vedení Vězeňské služby,“ uvedl tehdy Ondrášek po vyhlášení rozsudku. Vězeňská služba se proti rozsudku později odvolala, věcí se tak zabýval krajský soud.

Ondrášek se dostal do čela Vězeňské služby poté, kdy tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) odvolala jeho předchůdce Petra Dohnala pro ztrátu důvěry. Dohnal označil své odvolání za nezákonné a úspěšně se proti němu bránil u soudu. Ministerstvo po rozsudku zahájilo přezkumné řízení o Ondráškově jmenování a jmenování zrušilo. Další ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) vrátil do funkce Dohnala
.
Vězeňská služba se žalobou domáhala vrácení darované šavle, podle ní jde o dlouhodobý majetek v evidenci služby. Ondrášek se brání tím, že je palaš individualizovaný vyrytým jménem a převzal jej jako symbolický dar k povýšení do hodnosti generála. Válková k tomu už dříve uvedla, že je nelogické, aby byl Ondráškovi kord odebírán, protože jeho nabytí je spojováno s generálskou hodností a jeho odebrání s degradací. „Byla by to urážka celého generálského stavu,“ uvedla.