iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš ve Varšavě: O EU rozhodovat státy, ne komise

Potřebujeme Evropu silných členských států, řekl premiér Andrej Babiš ve Varšavě po setkání s představiteli zemí, které v posledních 15 letech vstoupily do EU. Hlavní roli má podle Babiše hrát Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských států. Nyní ale vidí snahu o dominanci úřednické Evropské komise. „Musíme zásadně změnit situaci, kdy máme silnou evropskou zpolitizovanou komisi,“ prohlásil Babiš po čtyřhodinovém jednání s premiéry a ministry zahraničí 15 zemí.

Hlavním motorem EU má podle něj být Evropská rada v čele s premiéry a prezidenty členských států. Chce také, aby Evropská komise měřila všem členským zemím stejně a to bez ohledu na jejich velikost. „Hlas české republiky má stejnou váhu jako hlas Francie, Německa nebo jakékoli jiné země. Neexistuje více rychlostní Evropa,“ zmínil Babiš v Královském zámku ve Varšavě. Evropská rada musí podle českého premiéra být tím, kdo dává komisi úkoly.

„Musíme se vrátit k tomu, jak tomu bývalo: prezidenti a premiéři na Evropské radě se domluví a potom zkrátka řeknou Evropské komisi, co má dělat,“ uvedl. Babiš současně zdůraznil, že na výsledku květnových voleb do Evropského parlamentu závisí, jaké bude příští postavení a podoba komise. Ta by podle něj měla být exekutivním nástrojem, a ne politickou institucí zasahující do dění v členských státech.

Babiš se ohradil proti vyjádření místopředsedy Evropské komise Jyrkiho Katainena, že EU není stroj na peníze ani dojná kráva a že by Polsko mělo výrazněji přispět k budoucnosti Evropy. „Nechápu, jak si to může komisař dovolit. Je to naprosto nevhodné. Ta komise žije z našich daní. Jsou to de facto naši zaměstnanci. Není možné, aby komisař vystoupil a peskoval polského premiéra,“ míní Babiš.

Jsme nejstabilnější ekonomika, řekl Babiš

„Za posledních 15 let jsme přijali asi 4500 různých direktiv a vyhlášek, přitom ještě dnes není plně vybudovaný jednotný trh. Velké téma u nás je i dvojí kvalita potravin,“ pokračoval Babiš. „Není možné mít v Evropě dva druhy členských států, dva druhy občanů. Musíme mít všichni stejné možnosti a práva,“ zdůraznil.

„Principiálně to není debata, zda být, či nebýt v EU. Je jasné, že nemáme jinou alternativu. Získali jsme obrovské peníze, 740 miliard (Kč), další výhody, přišli investoři. Ale je třeba říkat kriticky, co je potřeba změnit. Jsme součástí EU a máme na ni vliv,“ uvedl Babiš.

Na 1. května 2004 se uskutečnilo zatím největší rozšíření EU. Spolu s Českou republikou přistoupilo do unie dalších devět států, a to Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Později do unie vstoupilo rovněž Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Region zastoupený na varšavské schůzce podle Babiše funguje, prosperuje a vykazuje skvělá čísla ohledně hospodářského růstu a nízké zadluženosti. „Tento region může zásadně přispět k tomu, aby Evropa byla silná, protože naše návrhy jsou pro Evropu velice konkrétní a pozitivní,“ řekl.

„Nejsme ani občané druhé kategorie, ani členská země druhé kategorie. Naopak my, Česká republika, jsme jedni z nejlepších, jednička v nejmenší nezaměstnanosti. Jsme nejstabilnější ekonomika, a proto máme nárok se k těmto věcem vyjadřovat a máme nárok na to, aby EU fungovala stejně pro všechny členské státy a hlavně pro všechny občany,“ zdůraznil.

Polsko chce EU po eurovolbách reformovat

„EU se musí vrátit ke svým kořenům jako společenství národů, které jsou silné, svobodné a rovnoprávné,“ zdůraznil premiér Morawiecki v článku, jenž v předvečer varšavského setkání zveřejnil server Politico.

Polsko má podle Morawieckého vizi obnovy unie po volbách do Evropského parlamentu. Počítá s bojem s nerovnostmi, zaváděním inovací ve větší míře, potíráním monopolů a hospodářského protekcionalismu i se zvyšováním výdajů na ochranu hranic. Setkání ve Varšavě se konalo několik dní před neformálním summitem v rumunském Sibiu. Na tom se budou probírat výsledky končící Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem a strategické plány EU na příští léta.

MAYOVÁ VYHODILA MINISTRA OBRANY KVÚLI HUAWEI

Britská premiérka Theresa Mayová odvolala ministra obrany Gavina Williamsona. Podle Downing Street ztratil její důvěru po úniku informací z jednání Národní bezpečnostní rady (NSC), kde se vláda přela o účast čínské firmy Huawei na budování mobilních sítí 5G. Novou šéfkou resortu obrany bude ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová.
Mayová je přesvědčena, že obsah schůzky médiím vyzradil právě Williamson, ten to však popírá.

Mayová podle televize Sky své rozhodnutí Williamsonovi oznámila během středečního jednání Dolní komory. V soukromém dopise, který mu adresovala a jenž zveřejnil list The Guardian, mu mimo jiné vyčetla, že plně nespolupracoval během vyšetřování.

Zdůraznila také, že dosavadní výsledky vyšetřování ukazují, že informace z jednání vyzradil právě on, protože „neexistuje žádná jiná věrohodná verze událostí“. Hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová nicméně na twitteru napsala, že s Williamsonem hovořila a že trvá na své nevině.

„Premiérka dnes večer požádala Gavina Williamsona, aby opustil vládu, protože ztratila důvěru v jeho schopnost zastávat funkci ministra obrany a člena kabinetu. Rozhodnutí ministerské předsedkyně bylo založeno na jeho jednání v souvislosti s vyšetřováním okolností nedovoleného úniku informací z jednání Národní bezpečnostní rady,“ stojí v oznámení premiérčina úřadu.

Britská média o důvěrné dubnové schůzce NSC informovala a uvedla, že kabinet se chystá firmě přístup k výstavbě telekomunikačních sítí 5G povolit, hodlá ji ale vyloučit z budování páteřních částí systému. Vláda později tyto informace dementovala a uvedla, že rozhodnutí ohledně Huawei zatím nepadlo. Zahájila také vyšetřování úniku informací.

Williamson chtěl být prý k Huawei tvrdší než Mayová

Podle listu Daily Mail vyšetřování ukázalo, že za únik je zodpovědný právě Williamson. Ten podle britských médií společně s ministrem vnitra Sajidem Javidem vyjádřil vážné obavy, že případné angažmá Huawei může ohrozit bezpečnost Británie. Mayová přitom podle týchž zdrojů rozhodla, že čínské společnosti omezenou účast na stavbě sítí umožní.

Williamson nastoupil do čela ministerstva obrany v roce 2017. Tehdy nahradil Michaela Fallona, který nečekaně rezignoval po obvinění ze sexuálního obtěžování.

Novým šéfem resortu pro mezinárodní rozvoj se stane dosavadní tajemník ministerstva spravedlnosti Rory Stewart.
Společnost Huawei se dostala do centra pozornosti kvůli obviněním ze strany Spojených států, že její zařízení pro telekomunikační sítě by mohla čínská vláda využívat ke špionáži. Huawei však obvinění ohledně špionáže odmítá.

Před používáním softwaru a hardwaru Huawei loni v prosinci varoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), restriktivní opatření zvažují i další země. Postoj členských zemí Evropské unie je ale v této záležitosti nejednotný. Zastáncem Huawei je český prezident Miloš Zeman.

TRUMP HROZÍ KUBĚ, PLNÉ EMBARGO A SANKCE KVŮLI VENEZUELE

Americký prezident Donald Trump na twitteru pohrozil Kubě embargem a tvrdými sankcemi, pokud kubánské vojenské jednotky ve Venezuele neskončí se zabíjením lidí a protiústavními činy. Situace ve Venezuele je mimořádně napjatá, vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó vyzval armádu a lid ke svržení vlády prezidenta Nicoláse Madura.

„Pokud kubánští vojáci a milicionáři okamžitě NEUKONČÍ vojenské a další operace, jejichž účelem je zabíjet a ničit ústavu Venezuely, bude na ostrov Kuba uvaleno plné a naprosté embargo společně s nejvyššími sankcemi,“ napsal Trump. „Doufejme, že všichni kubánští vojáci se rychle a spořádaně vrátí na svůj ostrov,“ dodal. Havana patří k hlavním spojencům autoritáře Madura. Americká vláda podle agentury AP uvádí, že ve Venezuele Madurův režim podporuje asi 20 tisíc kubánských vojáků a agentů. Tento údaj ale Kuba zpochybňuje.

Kuba již americkému embargu čelí. Zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, zavedla v říjnu 1960 vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera rok a půl po vítězství kubánské revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou.

Ke zrušení embarga opakovaně vyzývá Valné shromáždění OSN, protože podle většiny zemí jen zhoršuje ekonomickou situaci Kubánců. Svůj hlavní cíl, pád komunistické vlády na Kubě, embargo zatím nesplnilo. Embargo může zrušit pouze Kongres USA, který se k tomu ani přes obnovení diplomatických vztahů s Kubou za někdejšího amerického demokratického prezidenta Baracka Obamy nechystá.

BRATŘI V JIŽNÍM SÚDÁNU UBILI K SMRTI SESTRU, ODMÍTLA SŇATEK

Jižní Súdán si připsal další případ vraždy dívky, kterou kvůli odmítnutí výhodného sňatku zabili na příkaz otce její vlastní bratři. Země se snaží proti nuceným sňatkům bojovat dlouhodobě, avšak zatím neúspěšně. Lidskoprávní organizace naléhají na vládu, aby situaci řešila. Více než polovina dívek se provdá před dovršením osmnácti let.

Podle jihosúdánského ministra informací Tabana Abela zavraždili dvacetiletou Nyaluk Magorokovou ve východosúdánském městě Yirol její bratři, aby ji potrestali za odmítnutí sňatku s vysokým věnem. Rodiče se snažili přinutit svou dceru, aby se provdala za muže, který za její ruku nabídl čtyřicet krav.

Podle Abela je za vraždu dívky zodpovědný její otec a odmítnutý nápadník. Oba muže policie zadržela. „Otec byl tím, kdo nařídil lidem, aby zabili jeho dceru. Rozlítilo ho, že se nechtěla vdát,“ uvedl Abel pro rozhlasovou stanici Tamazuj. Nucené sňatky jsou podle něj vážný problém, který je zapotřebí řešit.„Je to barbarský čin, který vyžaduje okamžitý zásah vlády. Ve velmi krátké době je to další případ. V loňském roce zemřela jiná dívka poté, co ji její otec ubil kvůli odmítnutí sňatku,“ uvedl Abel.

Jižní Súdán se s nucenými sňatky potýká dlouhodobě, problém se týká i dívek mladších osmnácti let. Loni na podzim rodina provdala sedmnáctiletou dceru proti její vůli poté, co ji vydražila v kontroverzní aukci na Facebooku. Podle studie humanitární organizace UNICEF z roku 2017 se přibližně 52 procent všech jihosúdanských dívek provdá před dovršením osmnácti let.

Nepálka se udusila s dětmi v chatrči, rodina ji vyhnala kvůli periodě

Přestože jihosúdánský zákon stanovuje, že každý člověk ve věku umožňujícím uzavření manželství má právo na vytvoření rodiny, zároveň zaručuje ženám a dívkám právo nesouhlasit s manželstvím. Podle Joan Nyanyukové z lidskoprávní organizace Amnesty International je nucení k sňatku jasným porušením ústavy Jižního Súdánu i mezinárodních závazků v oblasti lidských práv. „Vyzýváme vládu, aby začala okamžitě jednat,“ prohlásila Nyanyuková pro britský list The Independent.

„Patriarchální praktika nucení mladých dívek a žen do sňatků je krutým projevem velké nerovnosti mezi muži a ženami v Jižním Súdánu. Místo toho, aby byly ženy inspirativními vůdkyněmi a členkami společnosti, jsou považovány za komoditu,“ popsala stav v zemi Nyanyuková.